HOME RECORDING V dnen dob levnch pota a zvukovch karet u nen velkm problmem zadit si doma mal nahrvac

studio. Zde se Vm pokusm dt pr tip a ppadn i rad, jak si toto studio vytvoit

Luk Kadlec (c) 2012

Verze 2.06

Toto je off-line verze webu:

http://test-nastroju.webnode.cz

NEN URENO K PRODEJI!!

N C O M L O O A U T O R O V I

Jmenuji se Luke, hraju v nkolika kapelch: nap. Beatles revival Basketles (www.basketles.cz ) , vlastn

tvorba v Breakaway Project (http://breakawayproject.webnode.cz/ ) i Psycho Doors revival :) a

muzika m zajm a bav, tak jsem se rozhodl trohu pispt a pro ostatn hudebnky vytvoit tento

malej web (http://test-nastroju.webnode.cz ) a mon jim tak pomoci pi rozhodovn o koupi nstroj i s nahrvnm. Sm hraju na kytaru a klvesy, na oboj jsem samouk, take nejsem rozhodn

dnej "virtuoz" i expert a nevyluuju, e v lncch mohou bt njak nepesnosti

Tato pruka nen psna pli odborn, je urena spe pro pln zatenky, kte se o home

recording zanaj prv zajmat. Zmrn jsem volil, spe hovorovou a msty nespisovnou etinu

Pvodn se jednalo o samostatn lnky na webu, take proto se nkter kapitoly troku informan

pekrvaj, co ale myslm nen na kodu. Tak peji pjemn ten. Pokud Vm tato piruka byla k uitku a chtli byste mi alespo symbolicky pispt na provoz uvedenho webu, poujte, prosm ne uveden odkaz PayPal. Dky! https://www.paypal.com/cgi-bin/webscr?cmd=_donations&business=5N39PNPCUCWLN&lc=CZ&item_name=Luke&currency_code=CZK&bn=PP%2dDonationsBF%3abtn_donateCC_LG%2egif%3aNonHosted

Luke Kadlec (lkadlec@email.cz)

OBSAH

1.HISTORIE ZZNAMU ZVUKU ...................................................................................................................................................................... 1

2. ZKLADY AKUSTIKY .................................................................................................................................................................................... 5

2.1 NAPOV ROVN ............................................................................................................................................................................................................. 6 2.2 VU METR ............................................................................................................................................................................................................................... 6 2.3 UM ........................................................................................................................................................................................................................................ 6

3. DOMC STUDIO ............................................................................................................................................................................................ 7

3.1 POTA ................................................................................................................................................................................................................................ 7 3.2 ZVUKOV KARTA ........................................................................................................................................................................................................... 8 3.3 DIGITLN REKORDRY ....................................................................................................................................................................................................... 9

Nahrvn na digitln rekordr vs. do PC ................................................................................................................................................ 9 Kam se ukldaj data? .................................................................................................................................................................................... 10

3.4 REPRODUKTORY / MONITORY ............................................................................................................................................................................. 10 3.5 KABELY A KONEKTORY............................................................................................................................................................................................ 11

asto pouvan konektory .......................................................................................................................................................................... 11 Dal kabely a redukce.................................................................................................................................................................................... 11

3.6 LATENCE A FORMT ZZNAMU ....................................................................................................................................................................................... 12 Formt zznamu .............................................................................................................................................................................................. 12 Datov formty zvukovch soubor ......................................................................................................................................................... 12

3.7 AKUSTIKA A NAHRVAC PROSTOR .................................................................................................................................................................. 12 3.8 OSTATN .......................................................................................................................................................................................................................... 12 3.9 MODELOV SESTAVY PRO DOMC NAHRVN ........................................................................................................................................................... 13

4. MIKROFONY ................................................................................................................................................................................................. 13

4.1 MLUVEN SLOVO ............................................................................................................................................................................................................... 13 4.2 MIKROFONY PRO ZPV ..................................................................................................................................................................................................... 13 4.3 DLEN MIKROFON DLE ZPSOBU SNMN ZVUKU .................................................................................................................................................. 14 4.4 ROZDLEN MIKRO FON DLE SMROV CHARAKTERISTIKY: .................................................................................................................................... 14 4.5 FREKVENN ROZSAH MIKROFONU: ............................................................................................................................................................................... 14 4.5.5 FZE (PHASE) ................................................................................................................................................................................................................ 15 4.6.STEREO TECHNIKY SNMN ZVUKU............................................................................................................................................................................... 15

Problmy pi stereo zznamu ..................................................................................................................................................................... 16 Metoda A-B ......................................................................................................................................................................................................... 16 Metoda X/Y ......................................................................................................................................................................................................... 16 Metoda ORTF ..................................................................................................................................................................................................... 16 Dal metody: ..................................................................................................................................................................................................... 16 Kde se tyto stereo techniky vyuvaj? ...................................................................................................................................................... 16

4.7 KONKRTN TYPY MIKROFON ....................................................................................................................................................................................... 17 4.8 M ZKUENOSTI S NKTERMI TYPY MIKROFON ...................................................................................................................................................... 17

5.SNMN NSTROJ ................................................................................................................................................................................... 19

5.1 AKUSTICK KYTARA ......................................................................................................................................................................................................... 19 5.2 ELEKTRICK KYTARA ....................................................................................................................................................................................................... 20

Vhodn metody nahrvn: .......................................................................................................................................................................... 20 VST nstroje ....................................................................................................................................................................................................... 20 Postupn nahrvn kytarovch part .................................................................................................................................................... 21 Mixing kytary v rmci skladby .................................................................................................................................................................... 21

5.3 KLVESOV NSTROJE ..................................................................................................................................................................................................... 21 5.4 BASKYTARA ....................................................................................................................................................................................................................... 21 5.5 BIC SADA ......................................................................................................................................................................................................................... 22

Metody snmn bicch .................................................................................................................................................................................... 23 Drum triggering................................................................................................................................................................................................ 24 Run tvorba bic linky ................................................................................................................................................................................... 24

5.6 ZPVY ................................................................................................................................................................................................................................. 24 5.7 DECHOV NSTROJE ......................................................................................................................................................................................................... 25

6. ZVUKOV EFEKTY ...................................................................................................................................................................................... 25

6.1 SOFTWAROV NEBO HARDWAROV EFEKTY? .............................................................................................................................................................. 25

DRY/WET ovlada ........................................................................................................................................................................................... 26 6.2 REVERB (DOZVUK) ........................................................................................................................................................................................................ 26 6.3 DELAY/ECHO (OZVNA) ............................................................................................................................................................................................. 26 6.4 CHORUS (SBOR? :)) ..................................................................................................................................................................................................... 26 6.5 TREMOLO/VIBRATO ................................................................................................................................................................................................. 27 6.6 COMPRESSOR (KOMPRESOR) ..................................................................................................................................................................................... 27

Zkladn ovladae kompresoru .................................................................................................................................................................. 27 Softknee mkk koleno ...................................................................................................................................................................... 27 Side chain komprese ....................................................................................................................................................................................... 27 Paraleln komprese .......................................................................................................................................................................................... 27

6.7 EQ (EKVALIZER) ............................................................................................................................................................................................................... 28 Zkladn ovldac prvky Ekvalizeru: ........................................................................................................................................................ 28 Frekvenn psma: ........................................................................................................................................................................................... 28 Horn a doln proupus .................................................................................................................................................................................. 29 EQ typu SHELV .................................................................................................................................................................................................. 29

6.8 NORMALIZER (NORMALIZACE).................................................................................................................................................................................. 29 6.9 FADE IN / FADE OUT .................................................................................................................................................................................................. 30 6.10 NOISE REDUCTION (ODUMOVA) ....................................................................................................................................................................... 30 6.11 EXCITER ........................................................................................................................................................................................................................ 30 6.12 TUBE/TAPE SIMULATOR .............................................................................................................................................................................................. 30 6.12 AUTO-TUNE/VOCODER ......................................................................................................................................................................................... 30 6.14 GATE (PROPUS) ......................................................................................................................................................................................................... 30 6.15 OCTAVER ......................................................................................................................................................................................................................... 31 6.16 DUPLIKACE ZVUKOVCH STOP ...................................................................................................................................................................................... 31

7. MIDI A JEHO VYUIT................................................................................................................................................................................ 31

7.1 POTAE A MIDI ROZHRAN ......................................................................................................................................................................................... 31 7.2 VYUIT MIDI ................................................................................................................................................................................................................... 32 7.3 DAL VHODY: ................................................................................................................................................................................................................. 32 7.4 A CO BUDU POTEBOVAT K TOMU, ABYCH MOHL NAHRVAT MIDI STOPY? .......................................................................................................... 32 7.5 POPULRN MIDI VST NSTROJE: ................................................................................................................................................................................ 32

8. HUDEBN SOFTWARE ............................................................................................................................................................................... 33

8.1 ZVUKOV EDITORY ........................................................................................................................................................................................................... 33 8.2 VCESTOP NAHRVAC PROGRAMY............................................................................................................................................................................... 33 8.3 MIDI EDITORY .................................................................................................................................................................................................................. 33 8.4 NOTAN PROGRAMY ....................................................................................................................................................................................................... 33 8.5 HUDEBN SEKVENCERY .................................................................................................................................................................................................... 33 8.6 OVLADAE ZVUKOVCH KARET ...................................................................................................................................................................................... 34 8.7 VST EFEKTY A PLUGINY ................................................................................................................................................................................................... 34

9.ZKLADY PRCE V CUBASE ..................................................................................................................................................................... 34

9.1 NE ZANETE NAHRVAT ................................................................................................................................................................................................ 34 9.2 ZKLADN OVLDAC PRVKY ........................................................................................................................................................................................... 35 9.3 PRCE S AUDIO STOPAMI ................................................................................................................................................................................................. 36 9.4 PRCE S EFEKTY ................................................................................................................................................................................................................ 37 9.5 PRCE SE SKUPINAMI KANL - "GROUPS" .................................................................................................................................................................. 38 9.6 MIX NAHRVKY / MIXPULT ........................................................................................................................................................................................ 39 9.7 EXPORT DO MASTER STOPY ............................................................................................................................................................................................. 39 9.8 ZVR ................................................................................................................................................................................................................................ 40

10. NAHRVN DEMA ................................................................................................................................................................................. 40

10.1 VE ZKUEBN .................................................................................................................................................................................................................. 40 Separace nstroj/Peslechy: ..................................................................................................................................................................... 40 Rozmstn nstroj - zesilova ................................................................................................................................................................ 40 Utlumen zkuebny .......................................................................................................................................................................................... 41 Pprava kapely ................................................................................................................................................................................................. 41 Pprava zvukae .............................................................................................................................................................................................. 41 DOKUMENTACE NAHRVKY ....................................................................................................................................................................... 41

10.2 DEMO KAPELY ................................................................................................................................................................................................................. 41 Vbr skladby k nahrvn ........................................................................................................................................................................... 41

Jakm zpsobem nahrvat? ......................................................................................................................................................................... 41 10.3 MIX NAHRVKY .......................................................................................................................................................................................................... 43

Druhy mix ......................................................................................................................................................................................................... 45 Nkter ast chyby pi domcm mixingu: ....................................................................................................................................... 45 MONO nebo STEREO? ..................................................................................................................................................................................... 46

10.4 MASTERING NAHRVKY ................................................................................................................................................................................................ 46 Jsou to zejmna tyto ........................................................................................................................................................................................ 46

10.5 MONOSTI VYUIT DEMO NAHRVKY ........................................................................................................................................................................ 47

11. ZVUEN KONCERT .............................................................................................................................................................................. 47

11.1 BN PA SYSTM OBSAHUJE:..................................................................................................................................................................................... 47 11.2 MIXPULT .......................................................................................................................................................................................................................... 47 11.3 ZESILOVA: ..................................................................................................................................................................................................................... 48 11.4 REPROBEDNY .................................................................................................................................................................................................................. 48 11.5 MONITOROVAC REPROBEDNY (ODPOSLECHY) ..................................................................................................................................................... 48 11.6 KABELY ............................................................................................................................................................................................................................ 48 11.7 DI BOX .............................................................................................................................................................................................................................. 48 11.8 MIKROFONY .................................................................................................................................................................................................................... 49 11.9 KDE ZVUTE?................................................................................................................................................................................................................. 49 11.10 CO ZVUIT? ................................................................................................................................................................................................................... 49 11.11 A JAK KONKRTN NA TO? ......................................................................................................................................................................................... 49

12. AST DOTAZY ......................................................................................................................................................................................... 51

12.1 ODSTRANN HLASU/ZPVU Z NAHRVKY ................................................................................................................................................................. 51 Princip odstrann hlasu z nahrvky: ...................................................................................................................................................... 51

12.2 KDE MOHU ZDARMA SEHNAT ZVUKOV SAMPLY? ..................................................................................................................................................... 52 12.3 JAKM EFEKTEM MOHU NAPODOBIT U 6TI STRUNN KYTARY ZVUK 12TI STRUNN? ........................................................................................ 52 12.4 JAK SNIT CITLIVOST MIKROFONU? ............................................................................................................................................................................ 52 12.5 JAK NAHRADIT PATN SEJMUT "KOPK" KVALITNM SAMPLEM? ....................................................................................................................... 52

Konkrtn postup v Cubase SX s VST nstrojem EZ drummer: ....................................................................................................... 52 12.6 JAK OMEZIT PESLECHY NA STOP POMOC GATE? ................................................................................................................................................ 53 12.7 ODSTRANN UMU Z NAHRVKY ................................................................................................................................................................................ 54 12.8 JAK NAHRVAT ZPV K HOTOVMU ZKLADU PSNIKY .......................................................................................................................................... 55

Prvn sputn Audacity ................................................................................................................................................................................. 55 Zkladn ovldac prvky ................................................................................................................................................................................ 56 Prvn nahrvn ................................................................................................................................................................................................ 56 prava nahranho hlasu ............................................................................................................................................................................... 56 Export do MP3/WAVu .................................................................................................................................................................................... 57

12.9 JAK PEVST MIDI SOUBOR DO MP3? ...................................................................................................................................................................... 57

13. SLOVNK POJM ....................................................................................................................................................................................... 57

14. ODKAZY A LITERATURA ....................................................................................................................................................................... 61

1

1.HISTORIE ZZNAMU ZVUKU

U od pradvna vdci, vynlezci i nadenci bdali nad tm, jak zvuky a lidsk hlas zaznamenat a nsledn reprodukovat a ppadn uchovat. Prvnm, skuten praktickm a funknm, pstrojem byl ale a fonograf Thomase Edisona, patentovan roku 1878, kter se do konce 19. stolet rozil po Evrop a Americe a a do roku 1910 dominoval jako nejpouvanj pstroj pro zznam a reprodukci zvuku. Zatky fonografu byly asto velmi smvn v dobovm tisku je mono nalzt adu lnk o tom, jak lid povaovali hlas znjc z fonografu za tajemn a asto si mysleli, e osoba je skuten schovna nkde v mstnosti a hovo a nevili tomu, e by ten voskov vleek s pipojenou plechovou troubou mohl sm mluvit.

Rok 1900

Zznam na fonografick voskov vleky probhal ist akusticky zznamov jehla byla pipojen na velkou plechovou troubu do kter se mluvilo i zpvalo a tm, jak se zvukov vibrace penely na jehlu, tak byla na rotujc a posunujc se vlec ryt rha se zvukovm zznamem. Pozdji, na zatku 20. stolet, byly voskov vleky nahrazeny celuloidovmi vlci, kter se nedaly u tak snadno poniit.

U v roce 1889 vak bylo vynalezeno dal vylepen - Emile Berliner vynalezl gramofonovou desku. Zznam na n se zaznamenval obdobn jako na fonografick vlec, avak byla zde vhoda oboustrannho (a tedy delho) zznamu, vroba desek byla levnj ne vroba vlc a jednodu bylo i jejich skladovn. Na bn domc gramofony se ji ale nedalo nahrvat, take pokud chtl nkdo i po roce 1910 zvuk zaznamenat, musel pout opt fonograf anebo rzn, nepli rozen, drtov zznamnky. Vrobci desek ze zatku experimentovali s rznmi materily, v t dob se ale nakonec nejvhodnjm materilem stal elak (plasty tehd jet nebyly). elakov desky pak kralovaly a do konce 50. let, ne je nahradil vinyl.

Reklama prodejce HIFI techniky z roku 1906

Rychlost elakovch desek se ustlila na standardu 78 otek za minutu. A v 50. letech, kdy se zaaly poprv vyrbt vinylov singly a LPka, se staly standardem

2

rychlosti 45 a 33 ot/m. Na mluven slovo se v nkterch ppadech dve pouvala rychlost 16 ot/m

ist akustick (defacto mechanick) zznam zvuku, kter se u fonograf a ranch desek pouval, ml samozejm adu nedostatk zaznamenan frekvenn psmo bylo omezen a ni stedn i basov frekvence se tm vbec nezaznamenaly. Akustick zznam se pouval a do 20. let 20. stolet, ne byl vynalezen princip elektrickho zznamu zvuku. Tomu ale pedchzelo vynalezen mikrofonu, elektronky, principu zesilovae a pedchdce dnench mixpult. Jakmile bylo toto vymyleno a realizovno, mohl se postupn nahradit akustick zznam elektrickm samotn ryt zznamu do matrice zstalo sice nadle mechanick, avak zznamov jehla byla ji rozkmitvna elektrickm signlem ze zesilovae a nahrvan zvuky se ji snmaly pomoc mikrofon.

Velkm meznkem t doby bylo masivn rozen rdia, kter znamenalo i velkou monost en hudby a prodej hudebnch nosi zaal vrazn rst.

Jak mohlo vypadat typick nahrvac studio ve 20 i 30. letech? Byla to vtinou vt mstnost, akusticky pimen upraven s malou kontroln mstnost, kde sedli zvukov ineni v blch pltch a obsluhovali jednoduch mixovac zazen a speciln zznamov gramofon, kter se pouval k pozen tzv. matrice nahrvky. V zsad byl zznam nejprve vyryt do zznamov desky, ta byla nsledn potaena speciln ltkou, do kter se obtiskly vyryt drky a dalmi procesy se onoho obtisku vytvoil z odolnho kovu negativ zaznamenan desky a tato matrice se pak pouvala pro lisovn vslednch elakovch desek (proces jsem popsat trochu jednodueji, zjemci o podrobnosti nech ptraj na webu). Snmn interpret i orchestr se provdlo pouze nkolika mikrofony (asto i jedinm). Vyven hlasu zpvka a orchestru se pak dlalo jednodue tak, e zpvk byl umstn ped orchestrem a pokud znl v kontroln mstnosti vce nahlas, dostal pokyn, aby el od mikrofonu dle a nebo naopak ble. Zznam byl v t dob samozejm jednokanlov a ve se tedy muselo natoit naivo magnetofonov pska tehdy jet nebyla na svt a tak nelo k nahrvkm dodaten nap. dohrvat zpvy atd. Z mikrofon se pouvaly pedevm pskov mikrofony, kter oproti tehdejm kondenztorovm, nabzely ir frekvenn spektrum a celkov i vy zvukovou kvalitu.

A jak si mohl takov obyejn lovk tehdy nahrt svoj psniku? V obdob 30. -50. let bylo prakticky jedinou monost jt do nkterho z njemnch studi, kterch tehdy (i u ns) bylo docela dost a tam si za urit poplatek nechat nahrt desku tyto studia nebyla vtinou nijak extra vybavena mla jen opravdu zkladn vybaven nap. v podob jednoho mikrofonu a zznamovho gramofonu kter ryl zznam rovnou do speciln desky, kterou si zkaznk poslze odnesl dom.

(Reklama z roku 1966)

Bylo to prv v polovin 30. let, kdy nmet ineni z IG Farben (tovrna poslze nechvaln proslul za druh svtov vlky) vynalezli prakticky pouitelnou magnetickou psku pro zznam a firma AEG pedstavila prvn pouiteln magnetofon. Brzo vak vypukla vlka a magnetofonov zznam se prakticky pouval pouze ve tet i a a po jej porce se ukoistn magnetofony dostaly do USA, kde je zaala vyrbt firma Ampex, kter se poslze na dlouhou dobu stala jednm z nejvtch vrobc studiovch magnetofon na svt.

Domc Magnetofon Tesla B400

Zznam signlu na psku byl provdn magneticky a ji z principu funkce magnetofonu jsou zejm jeho vhody monost opakovanho nahrvn na jeden psek (mazn zznamu), monost stihu zznamu (pomoc nek a spec. lepic psky), dlouh zznamov doba oproti deskm atd. Rychlost posunu psky se dala i vrazn ovlivnit kvalita zznamu (v zsad m rychlej byla rychlost psky, tm kvalitnj byl zznam).

Nen proto divu, e u od konce 40. let magnetick zznam ve studich rychle nahradil pm zznam na desky a ty se u pak pouvaly pouze jako clov produkt, na kterm si nahrvku zkaznk koupil.

Co se tk mikrofon, tak asi nejvraznjm objevem t doby byla nmeck firma Neumann, kter po vlce zaala vyrbt kvalitn kondenztorov mikrofony (nap. legendrn model U47), kter se zejmna v 50. letech

3

masivn pouvaly ve studich po celm svt a i dky nim se kvalita nahrvek v t dob podstatn zlepila.

U od 30. let se rovn experimentovalo se stereo zznamem. Ten se vce rozil a v 50. letech dky vynlezu vcestopho magnetofonovho psu a vcestopch nahrvacch magnetofon (prkopnkem vcestopho zznamu byl jist pan Les Paul.).

Fotka z reklamnho prospektu na vcestop rekordr od firmy Ampex z roku cca 1963

Vcestop zznam znamenal, e magnetofonov pska byla ve sv ce rozdlena na dv a vce samostatn stopy, z nich kadou snmala a nahrvala zvltn magnetofonov hlava. Najednou tedy bylo mon snmat buto stereo nahrvku pomoc dvou mikrofon anebo nahrt do jedn stopy zklad a do druh poslze dodaten dohrvky (tzv. overdubbing). S rozvojem vcestopch zznamovch zazen dostala tedy studia dal velk monosti pravy nahrvanch skladeb - monost dotek zpv na ji nahran zklady, lep monost pravy vzjemnch pomr hlasitost nahranch stop apod

Vcestop zznam se vak ve studich rozioval ze zatku velmi pomalu. V Americe byl ji na konci 50. let standardem tstop zznam (ideln pro stereo nahrvku orchestru + hlas zpvka ve tet stop), v Evrop se vak a do roku 1964 pouval pevn zznam dvoustop. Na konci 60. let u ve studich byl bn osmistop zznam a v 70. letech se ustlil standard na 24 32 stopch, kter byl pro bn nahrvky rock/popu dostaujc.

Prask studio Foton v roce 1958 (z Rudho Prva t doby)

Vybaven studi v 50. - 60. letech bylo ji nepomrn bohat oproti 30. ltm zkladem byl zmnn vcestop magnetofon (ppadn dva - pro monost mixe z jednoho do druhho), pak 6ti a 12ti kanlov mixpult, kter u vtinou obsahoval alespo zkladn monosti ekvalizace a zkladn ovladae panoramatu (v ppad stereo mixpult). V prbhu 60. let pibyly do standardn vbavy studi kompresory a nkter dal dynamick efekty. Dozvukov efekty se tehdy vak jet tvoily nap. dozvukovou komorou, pruinovm reverbem i nap. pskovm echem. Z mikrofon se tehdy objevil poprv mikrofon Shure Unidyne III z nho byl odvozen proslul model Shure SM57, kter je dodnes povaovn za standard mezi nstrojovmi mikrofony. Vlastn techniky snmn hudebnch skupin v 50. a 60. letech pouvaly jen omezen poet mikrofon, asto se instrumentln zklad natel zcela naivo a pak se dohrvaly zvl zpvy. Bic soupravy se snmaly pouze jednm i dvma mikrofony (zpravidla z vt dlky od bic sady) a a v prbhu 60. let se zrodila technika close miking tedy blzkho snmn nstroj (viz kapitola o mikrofonech).

V tomto obodb se rovn zrodil mastering nejprve v podob tzv. transfer engineera, kter odpovdal za pevod finlnho mstr psu do podoby matrice (zde se provdli zejmna pravy EQ u nzkch frekvenc) a bhem 70. a 80. let se z masteringu postupn stal samostatn proces, kter asto i vrazn finln mix nahrvky ovlivnil.

Reklama na mixovac zazen od firmy Shure z roku 1967

4

V polovin 60. let se poprv studio stalo i nstrojem pro bohat umleck vyjden zmru interpret. Kapely Beach Boys , Beatles i producent Phil Spector zaali studio vyuvat i k tvorb novch zvuk a postup a zvuku nahrvek tehdy zaal bt pikldn vt vznam ne kdykoliv dve.

V 50. letech se zaaly komern prodvat magnetofony k domcmu pouit (u ns je vyrbla firma Tesla) a konen tak bylo mon i v domcch podmnkch poizovat obstojn zvukov zznamy. V 60. letech pibylo dal mdium, kter v domcch podmnkch kralovalo a do 90. let magnetofonov kazeta, kter s pomoc pana Dolbyho, vynlezce odumovac technologie DOLBY, dokzala pomrn kvalitn reprodukovat nahran zznam. V roce 1979 se pak objevil prvn vcestop rekordr uren pro domc pouit firma Tascam pedstavila sv Portastudio, co byl jednoduch tystop rekordr vyuvajc bnou kazetu jako zznamov mdium. Zajmavost urit je, e prv na takovto rekordr nahrl tehdy i Bruce Springsteen sv album Nebraska.

Portastudio prvn praktick tystop rekordr pro domc pouit

S rozvojem stereofonn zznamov i reprodukn techniky souvis i zrod fenomnu HI-FI (high fidelity), oznaujc zazen, kter doke velmi vrn bez zkreslen reprodukovat nahran akustick signl. Posluchai mli tedy na zatku a v prbhu 60. let poprv monost poslouchat muziku opravdu na kvalitnch reproduknch soupravch (ty vak byly v t dob velmi drah). Opravdov rozvoj HI-FI techniky piel a v 70. letech (Oznaen HIFI bylo standardizovno v roce 1973) kdy si i bn poslucha mohl dovolit podit alespo zkladn hifi sestavu a ceny byly ji pimen. S tm, jak tedy rostl poadavek HI-FI na kvalitu reprodukce, rostl i poadavek na kvalitu zznamu takovchto HI-FI nahrvek. Studia se tedy modernizovala a od konce 70. let se v nkterch studich zaalo experimentovat s digitlnm vcestopm zznamem. Ten zskal na dleitosti hlavn po uveden kompaktnho disku (CD) na trh v roce 1982. Tm se postupn cel proces tvorby nahrvky zdigitalizoval.

Digitln zznam zvuku pinesl oproti analogovmu zznamu velkou adu vhod a vylepen kdy pomineme vrazn zlepen kvality zvuku, vt dynamick rozsah nahrvky (24bit zznam) a vy odstup od umu, tak dalm dleitm pnosem je vrazn zjednoduen editace a pravy nahran skladby. Me se libovoln a pohodln zznam sthat, koprovat, posouvat i dolaovat

nepesnosti. A je zde spousta dalch pednost Analogov zznam ale zcela nevymizel v ad studi jej i nyn stle pouvaj pro jeho subjektivn pjemnj zvuk a rovn vlastnosti, kter se k saturace psky pi pebuzen vstupnho signlu toti nezane bt signl ihned nepjemn zkreslen (jako u dig. zznamu), ale pska uritm zpsobem signl sama komprimuje a dodv zvuku pjemn zabarven a punch, kter je zejmna v rockov muzice i dnes douc.

S digitlnm zznamem pila i technologie MIDI, kter umonila jednoduchou a rychlou synchronizaci elektronickch nstroj, jednoduch ovldn a nahrvn MIDI nstroj a jejich nslednou editaci.

V 90. letech se masivn rozily osobn potae, jejich rostouc vkon zaal postupn umoovat jejich vyuit pro digitln zznam a pravu muziky. Objevily se tedy prvn nahrvac programy, prvn kvalitn zvukov karty a po roce 2000 se vkon pota zvedl natolik, e pota mohl zat i sm o sob slouit jako vcestop nahrvac studio. Domc nahrvn bylo podpoeno i faktem, e firmy Behringer a dal zaaly prodvat vcelku uchzejc audiotechniku a vybaven za velmi slunou cenu, co umonilo i amatrm zat natet doma sv nahrvky ve velmi dobr zvukov kvalit.

Tolik k vvoji nahrvac techniky, pokud Vs to zajm vce, podvejte se na mj web http://test-nastroju.webnode.cz v sekci Ostatn lnky z novin jsou tam skeny z rznejch starejch novin a asopis (esk i anglick) o nahrvac technice a vcech s tm souvisejcch.

5

2. ZKLADY AKUSTIKY

Wikipedie definuje zvuk jako mechanick vlnn v ltkovm prosted, kter je schopno vyvolat zvukov vjem. Toto vlnn se skld z jednotlivch kmit dnes oznaovanch jednotkou frekvence Hertz (Hz), dve jako cykly za sekundu.

Dospl lovk je schopen vnmat zvukov vlny o frekvenci 16Hz a cca 16-20kHz. Frekvennmu rozsahu se obas k frekvenn psmo a dle jednotlivch frekvenc se tyto psma oznauj za (sub)basov (16hz cca 400Hz), stedn (cca 400Hz-5kHz) a vysok (5kHz a ve). Pro lovka je nejdleitj frekvenn psmo mezi 2 4 kHz, co je rozsah, na kterm vrazn zvis srozumitelnost ei lovka.

Lidsk ucho vak vnm zvuk nelinern pi stejnm akustickm tlaku se nm budou zdt hlubok tny mn vrazn ne prv tny kolem 1 3kHz.

Jako kad vlnn, m i zvuk schopnost it se rznmi materily a to nejen vzduchem, ale nap. i vodou, stnami budovy atd. M rovn tendenci odret se od rznch materil a pekek od nkterch vce, od jinch mn. Kad ltka m tedy svj vlastn koeficient zvukov pohltivosti a pevn ltky obecn odr zvuk lpe ne ty mkk. Idelnm izolantem je pak vzduchoprzdn prostor, ve kterm se zvuk it nedoke.

Zvukov vlny se od pekek odr podobn jako jin vlnn a i zde plat pravidlo rovnosti hlu odrazu a dopadu. Odraen vlna je vdy slab ne ta pvodn (st energie je pohlcena mstem odrazu) a k posluchai se zvuk tedy ne pouze pmm smrem od zdroje zvuku, ale rovn odrazem od jinch pedmt, stn atd. Vsledkem je, e se vechny odraen zvukov vlny staj (interferuj) s pmou vlnou, co me vrazn pozmnit jej frekvenn charakteristiku (proto jsou studia i zkuebny asto utlumen kvli minimalizaci nedoucch zvukovch odraz).

Rychlost zvuku ve vzduchu pi bn teplot a tlaku je zhruba 310m/s jinmi slovy kadch 30cm uraz zvuk za 1ms. Pokud tedy nap. hrajete na elektrickou kytaru na velkm pdiu a jste 3metry od vaeho zesilovae, vnmte zvuk Va kytary se zpodnm 10ms. U velkch koncert v halch, kde jsou zadn PA reproduktory i na konci slu, se prv s tmto asovm posunem mus potat a signl v reproduktorech o nkolik (i destek) milisekund zpoovat.

Intenzita zvuku se m v decibelech (dB) a decibelov stupnice rozliuje hlasitost zvuku od prahu slyitelnosti (0dB) a po prh bolesti. Tich epot odpovd zhruba hodnot 35dB, kic lovk cca 90dB a raketov motor pi startu me vydvat tlak a 180dB. Dleit pitom je, e lidsk ucho nevnm tento akustick tlak rovnomrn po celm frekvennm spektru. Prbh vnmn frekvennho psma lidskm uchem popisuje tzv. Fletcher-Munsonova

kivka

Ta m takovto prbh:

(ve sloupci je hlasitost v dB, dek oznauje frekvenn rozsah)

Nejlinrnji tedy lidsk ucho vnm frekvenn psmo kolem 80 90dB.

Zven hladiny akustickho tlaku o 10dB se rovn dvojnsobku vnman hlasitosti zvuku a naopak.

Kad tn i zvuk se skld z mnoha destek a tisc kmit za sekundu a samotnou zvukovou vlnu lze charakterizovat

pomoc sinusovho harmonickho prbhu viz obrzek:

Takovto ist prbh maj jen opravdu jednoduch zvuky a bn se s nimi nesetkte. Standardn zvukov signl je oproti tto sinusoid vce i mn deformovan.

astm problm pi nahrvn bv stn fzov posunutch zvukovch vln (nap. dky odrazm zvuku)

Tady je pklad dvou podobnch amplitud, z nich erven je oproti modr fzov posunuta v ase..

6

Ve vsledku se pak tyto amplitudy setou a signl bude oproti pvodn dokonal sinusoid deformovan (vce o fzi v kapitole o mikrofonech)

(Tm) kad hudebn nstroj produkuje krom zkladnho tnu jet tzv. harmonick tny, kter prv vytv barvu zvuku a kter jsou nsobkem zkladnho tnu nstroje. Nap signl, kter bude mt svou nejmen zkladn frekvenci 100Hz (nkdy se toto oznauje pojmem fundamentl), bude mt harmonick frekvence 200Hz, 300Hz, 400Hz atd Vsledn zvuk je tedy pak kombinac zkladn a harmonickch frekvenc. Lidsk mozek m jednu zajmavou vlastnost doke si domyslet i chybjc zkladn tny pouze z tch harmonickch, eho lze vyut i pi mixu nahrvky (typickm pkladem je nap. tn E na spodn strun baskytary, kter m zkladn frekvenci 41Hz. Vtina obyejnch reproduktor nedoke tuto frekvenci reprodukovat, ale dky jeho harmonickm tnm 82, 164, 328Hz stle uslyme i tento hlubok tn, nebo n mozek si ten zkladn tn sm domysl. )

Dky rznm druhm a zastoupenm tchto harmonickch tn se odli zvuk nap. kytary od fltny, i kdy by oba nstroje hrly stejn tn. Zvuk nstroj se t rozliuje i nasazenm tnu (nkter nstroje rozeznvaj tny pomaleji, jin zas osteji a rychleji) a rezonanc nstroje.

2.1 NAPOV ROVN

U standardnch audiozazen a pota se dnes setkte pevn se temi rovni citlivosti vstup a vstup: Linkov signl (zde je nula stanoven na hodnotu 0,755V) Mikrofonn signl (cca 1 - 70mV) Reproduktorov rove signlu (i destky V)

Do PC se standardn pipojuj zazen a signly, kter produkuj linkovou rove audiosignlu (nap. tape out vstup na mixpultu i sluchtkov vstup pi citlivm nastaven hlasitosti). Pokud potebujete pipojit k linkovmu vstupu mikrofon, je nutn nejprve jeho signl zeslit tzv. mikrofonnm pedzesilovaem.

2.2 VU METR

rove signlu v audiosoustav se u od 40. let 20. stolet monitoruje pomoc tzv. VU metru (volume unit meter). V programu Audacity m nap. podobu takovouto:

Zelenou barvou je indikovna sla signlu, kter, pokud pekro nulovou hranici je indikovn erven (pebuzen signl). Pi nahrvn je teba dodret, aby se signl a jeho hlasitost nedostala do erven oblasti jinak me bt signl nepjemn zkreslen.

Standardn VU metry maj stupnici od -20 do +3 a 0 by mla dle normy odpovdat stdavmu napt 1.23V. Bn VU metr m zmrn zpomalen doby reakce a proto nedoke indikovat krtk momentln piky v audio

signlu. Je tedy uiten pedevm pro kontrolu prmrn hlasitosti signlu.

VU metr naleznete tak asto na rznch audio zazen i nap. v analogov podob:

2.3 UM

umn, brumn a dal projevy ruch ve zvukovm signlu nm znepjemuj cel proces nahrvn i playbacku audio nahrvek. Dve, v dob analogovho zznamu zvuku, to byl opravdu velk problm, nyn, v digitlnm svt , mme situaci o nco jednodu.

Bn um jako takov je vude kolem ns v prosted, kde se vyskytujeme a kde nap. vznik nahrvka um me vznikat innost lovka, prody a poas, okoln dopravy a spoustou dalch element. V elektronickch pstrojch vznik um pro zmnu nhodnou fluktuac elektrickho signlu a kvalitn audio pstroje vdy v technickm popisu uvd odstup uitenho signlu od umu (v dB).

Dalm typem je kvantizan um um zpsoben v A/D pevodnku pi tzv. kvantovn pi pevodu signlu z analogovho na digitln ten je ovlivnn zejmna kvalitou samotnho pevodnku.

umu jako takovho se lze docela spn zbavit vhodnm nastavenm citlivosti (GAIN) vstupu pi nahrvn je dleit nenahrt signl pli potichu protoe pak bychom jej museli pi mchn znan zesilovat a tm zeslme i samotn um. Velk vliv na rove umu m samozejm hlavn pouit zazen a jeho kvalita zvukov karta, mixpult, pedzesilova i rekordr.

Krom tchto um existuj i nkter douc umy nap. bl um co je nhodn generovan signl o konstantnm vkonu s rovnomrnm zastoupenm celho frekvennho psma, kter se pouv k mcm elm a asto i nap. k automatickmu nastaven ekvalizeru pi zvuen koncertu u profesionlnch mixpult.

Velmi astm jevem, se kterm jste se asi ji setkali, je brum 50hz vznikajc z mnoha pin nap. patnm uzemnnm njakho pstroje v audioetzci, rozdlnm uzemnnm pstroj vi hlavnmu zemnn v budov, patnm kabelem, kabelem kter vede pobl njakho silnho elektromagnetickho zdroje apod.

Na odstrann tohoto ruivho brumu me pomoci teba toto: - zapojit vechny pstroje v audioetzci na stejn zsuvkov a zemnc okruh v mstnosti i budov - pokud mono pouvat na propojovn zazen symetrick kabely se stncm vodiem ideln XLR-XLR kabely (viz dal kapitola). Pokud pouvte nesymetrick

7

nestnn - kabely, pouvejte je co nejkrat. - kabely nevete pobl silnch genertor elektromagnetickho pole (motory, praky, rozvodn el. skn, potae apod). - audiokabely by nemly bt nataeny paraleln vedle napjecch kabel. - jsou vechny audiokabely podn zapojen? Zn to jako malichernost, ale u se mi nkolikrt stalo, e pinou brumu byl nedocvaknut jack konektor u nkterho zazen - postupnm zapojovnm audioetzce zjistte, kter zazen toto brumn zpsobuje me bt toti pokozen i mt pokozen napjec pvod - nkter zazen, pedzesilovae i efekty mohou na sob mt tlatko ground lift jeho sepnutm v nkterch ppadech brum zmiz. - pomoci mohou i DI boxy i speciln hum eliminatory, kter se pipoj mezi zazen, kter brum zpsobuje a mezi mixpult/rekordr

Pokud mte nahrvku a na n jste zaznamenali um, je zde monost jej pi mchn nahrvky sten odstranit audio filtrem noise reduction (viz kapitola o efektech a nvod v kapitole 15.), kter nabz ada zvukovch editor. Na odstrann nkterch brum me pomoci t vhodn nastaven ekvalizer. Na praskance (nap. ze starch desek) se pak pouv scratch remover. V zsad ale plat, e bychom se mli snait u pi nahrvn omezit mnostv umu v audiosignlu na minimum, nebo jedin to nm pak zaru maximln monou kvalitu audiozznamu.

Ukzka DI boxu

3. DOMC STUDIO

V dnen dob, s rozvojem digitln a vpoetn techniky, ji nen pli nkladn podit si doma mal nahrvac studio a zat nahrvat muziku, mluven slovo a dal zvukov zznamy. Nejdostupnj varianta domcho studia se nabz v podob osobnho potae - PC (personal computer). Pokud vlastnte alespo prmrn vkonn pota, mte dobr pedpoklady pro vytvoen domcho studia.

3.1 POTA

Pro vcestop nahrvn na PC v nkterm z modernch program (typu Cubase, Audacity, Cakewalk.) doporuuji minimln procesor (CPU) s taktovac frekvenc 2Ghz, alespo 2GB pamti RAM, DVD/BLU-RAY vypalovaku a rychl harddisk (SATA 7200ot/s i SSD). Co se tk disk, je vhodnj mt disky dva jeden na systm a instalovan programy a druh ist na data, kam budete nahrvat. Tm minimalizujete pote s vkonem nkterch disk. Prci ve vcestopch nahrvacch programech vrazn usnadn vt LCD displej.

Pota na nahrvn by ml splovat docela psn poadavky co se tk hlasitosti chladi a vtrk (na procesoru, graf. kart i v bedn) pokud je tedy V PC vrazn hlasit a fu jak malej lux , konzultujte to s njakm technikem, kter Vm doporu vhodn a tich modely vtrk i chlazen.

V dnen dob lze na nahrvn bez vtch pot vyut i penosn potae (snad mimo nejlevnjch netbook), jejich vkon ji vtinou dostauje pro poteby zkladnho domcho nahrvn.U jejich parametr plat zhruba to sam co ve m vkonnj, tm lep pro nahrvn.

Co se tk samotnho operanho systmu, na muziku se nyn nejastji pouvaj systmy MAC OS a Windows (XP i 7). Pod Linuxem lze t pomoc nkterch program nahrvat muziku, ale podpora vrobc hudebnch program i vrobc zvukovch karet je v Linuxu vrazn ni ne ve Windows nebo v MAC OS, take spe doporuuji, na vnj prci s domcm nahrvnm, pout jeden z tchto dvou systm.

64BIT VS 32BIT OS?

Zvolit 64bitov nebo 32bitov operan systm? Pokud nemte tuny uloench audioprojekt ve starch 32bitovch nahrvacch programech, tak bych rozhodn doporuil zvolit 64bit

Velkou vhodou 64bitovch systm je monost vyuit i vce ne 4GB pamti RAM, co se velmi hod u nronjch vcestopch projekt a u velkch knihoven sampl i VST nstroj. Procesor navc pi 64bitech pracuje daleko lpe s velkmi datovmi objemy a proto je 64bitov systm vhodn pro nronj aplikace, nebo dok vkon procesoru vyut vce efektivn. To navc bv

8

podpoeno i lep podporou vcejdrovch procesor, kterch je dnes na trhu vtina.

Pokud se rozhodnete pout systm Windows, doporuoval

bych dnes zvolit WINDOWS7 x64 a pro ely nahrvn by mla dostaovat i levnj home premium varianta

(podporuje max 16GB RAM). Existuje i 64bitov verze

Windows XP, ale nen pli rozen a stejn tak ani

podpora pro n a proto bych se j spe vyhnul.

Co se tk konfigurace potae pro nahrvn ve 64bitovm prosted, doporuil bych minimln 8GB RAM (i vce), njak vkonn procesor (AMD FX-x200 i intel Core I5 i I7...), grafickou kartu, kter um CUDA i obdobnou technologii (rychlej paraleln vpoty na ipu grafick karty - kterou ji nkter pluginy podporuj a v budoucnu se podpora bude jet myslm roziovat) a samozejm zvukovou kartu, kter m ovladae pro 64bitov systm , co maj tm vechny modely karet vyroben po roce 2010 Disk by v idelnm ppad mohl bt SSD (ten je o dost rychlej ne standardn SATA disky), ale i rychlej SATA3 disk se 7200 otkami/s odvede svou prci dobe.

Jeden uivatel provdl test 32bitovho a 64bitovho Cubase 6 na stejnm PC a vylo mu, e 64bitov verze je o 89% vkonnj a i z vlastn zkuenosti mu potvrdit, e rozdl tam je znt zejmna pi pouvn vce plugin v projektu

Vce zde: http://test-nastroju.webnode.cz/nahravani/nahravani-v-64bit-windows/

Jak je to s kompatibilitou 32bitovch VST plugin?

Aby se potencionl 64bit vyuil maximln, mli byste v nahrvacm programu vyuvat 64bitov pluginy nap. ty zkladn "cubasovsk" pluginy jsou samozejm pln 64bit, ale pote jsou se starmi pluginy od jinch vrobc. Dle mch test dost z nich bez pot pracuje i v 64bitov verzi (pes integrovan 32-64bit bridge) a pokud by nhodou nkter plugin nefungoval, je zde jet jBridge, kter je mon zakoupit na internetu a kter minimalizuje pote se starmi pluginy.

Kadopdn pokud mte zakoupeny njak VST pluginy i nstroje, doporuoval bych se nejprve pesvdit, zda u nen na webu vrobce k dispozici 64bitov aktualizace - tm vyuijete maximln vkon systmu a uette si i ppadn pote s kompatibilitou. Velc vrobci (Native Instruments aj) u nabz nov verze svch produkt tak v 64bitov verzi.

VKON A STABILITA PC

Pota uren pro nahrvn by ml bt v prv ad stabiln, pi nahrvn by nemly bet na pozad systmu jin nron aplikace vyuvajc intenzivnji disk i procesor.. Rovn deaktivujte automatick aktualizace operanho systmu, nebo ty se dle mch zkuenost vdy spust v nejmn vhodn as a j jet vtinou vypnm

doasn i antivirus, kter se rovn me bez varovn spustit..

U klasickch mechanickch disk rozhodn neukod pustit as od as defragmentaci disku, kter me optimalizovat a zvit vkon pevnho disku.

Nkte uivatel PC se asto sna zvit vkon svho potae tzv. petaktovnm (zven zkladn pracovn frekvence , jejho nsobie a rovn napjen procesoru), co skuten, pokud je to provedeno dobe, me vkon i vraznji zlepit petaktovn bych ale doporuil jen skuten velmi zkuenm uivatelm, kte vd, co dlaj, protoe neodborn proveden me snit stabilitu systmu avst k pehvn i dokonce pokozen potae.

3.2 ZVUKOV KARTA

Velmi dleitou soust Vaeho budoucho domcho studia je zvukov karta, pes kterou budete muziku nahrvat. Drtiv vtina dnes prodvanch pota obsahuje pouze tzv. on-board (vestavnou) zvukovou kartu typu Realtek, kterou pro vnj prci s nahrvnm nedoporuuji pouvat. Kvalitn zvukov karty toti nabz pedevm kvalitn pevodnky z analogovho na digitln signl (D/A, A/D pevodnky), maj velk odstup uitenho signlu od umu, kvalitn mikrofonn pedzesilova a rovn nabz stabiln ovladae s podporou technologie ASIO, kter jsou pedpokladem pro dobrou funknost zvukov karty ve vcestopm nahrvacm programu.

Jak typ zvukov karty si vybrat? Zle na tom, jak mte mysly s nahrvnm, kolik penz chcete do karty investovat a v neposledn ad i na vybaven Vaeho PC. Dve byly dost bn vcestop zvukov karty, kter se montovaly pmo do PC do PCI slot. I s nimi se dnes jet obas mete setkat, nejastji ale na trhu uvidte USB a Firewire zvukov karty, kter bych pro zkladn domc nahrvn nyn doporuil.

Nejprve je teba se rozhodnout, kolik stop souasn mte v plnu pi nahrvn vyut? Pokud opravdu budete nahrvat jen doma vlastn deme, zcela jist vystate s dvoustopmi zvukovmi kartami, kter se pevn zapojuj do USB. Jin to ale je v ppad, kdy poizujete nahrvn do zkuebny a budete chtt nap. nahrvat bic sadu i demo cel kapely v takovm ppad u se vyplat podvat se po vcestopch zvukovch kartch ideln osmi- a vcestopch . Ty jsou pevn kvli rychlosti penosu uren pro Firewire rozhran, kter mus V PC podporovat (lze jej i dokoupit zvl, pokud pota firewire rozhran nem) a jsou i vrazn dra, ne dvoustop zvukovky.

Dle Vs asi bude zajmat, jak vstupy a vstupy konkrtn zvukov karta nabz na domc nahrvn je vhodn, aby zvukov karta nabzela minimln 1 mikrofonn vstup (XLR konektor) s volitelnm fantomovm napjenm (to je nutn pro kondenztorov mikrofony) a minimln jeden linkov vstup. Nkter karty pmo nabz nstrojov vstup oznaen jako HI-Z, do kterho mete rovnou pipojit kytaru i baskytaru bez pedzesilovae, co t me bt

9

vhodn. Uitenou funkc je i zapnateln pm monitoring signlu (direct monitoring) pro snadn odposlech kanlu pi nahrvn.

Pokud budete chtt vce pracovat s klvesovmi nstroji, mla by zvukov karta obsahovat a podporovat MIDI vstup a vstup, kter se asto u levnch karet nenachz (lze jej ale opt dokoupit zvl v podob USB MIDI pevodnku)

Mezi nejznmj vrobce zvukovch karet (audio rozhran) pro domc nahrvn jsou nap. firmy M-AUDIO, Lexicon, Behringer, E-MU aj. Co se tk konkrtnch typ karet, mm pozitivn osobn zkuenost s levnm modelem M-AUDIO Fastrack mkII (cena cca 2000,-) a pokud hledte spolehlivou zvukovou kartu pro jednoduch domc nahrvn, nevhal bych Vm tento model doporuit.

Ilustran obrzek ukzka firewire zvukovho rozhran od firmy M-AUDIO

Dleit je ASIO ovlada karty. U drach i profesionlnch karet je ovlada dodvn pmo u karty na piloenm CD. U levnch model je teba vystait si s univerzlnm ASIO ovladaem ASIO4ALL, kter je zdarma ke staen na webu www.asio4all.com .

Speciln variantou audio rozhran jsou USB mixpulty i USB mikrofony, kter zapojujete pmo do PC a nepotebujete k jejich pouvn dnou speciln kartu i rozhran. Uplatn se zejmna u nenronch uivatel, kte neplnuj vcestop nahrvn a spe potebuj kvalitn mikrofon pro nahrvn jednoduchch demek i zznam. Jednm z oblbench typ USB mikrofon je Behringer C01-U i obdobn typ od firmy Samson.

3.3 DIGITLN REKORDRY

Alternativou k nahrvn do PC je pouit samostatnho digitlnho rekordru tm mm na mysli zazen, kter doke nahrt (nap. i postupn) vce ne dv stopy v jedn "skladb. Pouze dvoustopm nahrvacm zazenm bych sp kal zznamnky :).

Dve se pouvali analogov (kazetov) rekordry, dneska u ale vrobci bez vjimky nabz jen ty digitln.

NAHRVN NA DIGITLN REKORDR VS. DO PC

Spousta lid (vetn m) nkdy eila dilema, zda si pro nahrvn vybrat digitln rekordr nebo nahrvn do PC+audiorozhran. Zde zkusm nezaujat vypsat nkter vhody a nevhody obou zpsob nahrvn Digitln rekordry - vhody

- samostatn a stabiln systm - neobjev se "blue screen" - vyladn systm i po HW strnce (minimalizovno ruen atd.) - run ovldn mixu pomoc fader/potenciometr - snadn penositelnost zazen- tedy vhodn pro nahrvn koncert i v ternu - vtinou rychlej a jednodu ovldn ne recording do PC

Digitln rekordry -nevhody

- vy cena (pokud ji mte PC) - men monosti pi mixingu a masteringu skladby - men monosti pi prci s efekty - standardn nepodporuj MIDI

Nahrvn do PC - vhody

- Pokud ji mte PC, jsou vhodnou vrazn ni nklady na zprovoznn nahrvn

- vt monosti editace skladby, vtinou i snadnj mastering a aplikace efekt - lze zpracovvat/nahrvat MIDI a pouvat VST nstroje - skoro kad PC obsahuje dnes CD/DVD vypalovaku, take tm hned mete vsledek Va snahy vyplit na Audio CD

Nahrvn do PC - nevhody

- men stabilita systmu, (peci jen nap. ve Windows Vm krom

nahrvacho programu b i x dalch program, ovlada atd.)

- pokud si nekoupte speciln rozhran, muste ve v nahrvacm

programu ovldat my/klvesnic, co nebv pohodln

- Hor penositelnost - u laptop je to men problm, ale i tak

pokud chcete asto nahrvat "on the road", budete to mt s PC t.

Sami si mete tedy dle Vaich poadavk vybrat, kter zpsob by pro Vs byl vhodnj. asto se rovn pouv kombinace obho nap. j sice na samotn nahrvn pouvm digitln rekordr (Korg D888), ale vekerou mix dlm na PC, kde mm vt monosti editace skladby, aplikace efekt apod.

Tahle sekce je ale o digitlnch rekordrech, tak se na n zkusme trochu ble podvat. Zkladnm rozdlenm rekordr bv poet stop, kter na n lze (najednou i postupn) nahrt. Nejlevnj jsou tystop rekordry - ty postauj pro bn domc pouit nebo pokud jste nap. akustick psnik. Jejich velkou vhodou jsou mal rozmry a tm pdem i velk mobilita, kdy zazen bez pot penesete jinam. Vtinou dok tyto tystop rekordry nahrvat dv stopy zrove a dal dv lze pout nap. pro dotoen dalho nstroje nebo pro playback ji

10

nahran stopy. Cenov se "tystopky" pohybuj kolem sedmi a osmi tisc - na kytarch nyn maj nap. tento Korg D4.

Cenov o pr set korun dr lze ji nalzt nkter osmistop pstroje (by nahrvajc 2 stopy souasn) - nap. tento Boss BR-600. Spousta tchto rekordru nabz krom nahrvn i adu dalch uitench funkc - nap. ladiku, metronom, rzn efekty, v nkterch ppadech i dokonce simulaci kytarovch apart i bic automat. Jednm z tchto ikovnch zazen je ZOOM R16/R24 - ten je asi nejlevnj osmistop rekordr, kter opravdu um nahrt vech 8 stop zrove (a pehrv jich dokonce 16 zrove). Dokonce jej lze provozovat na baterie, take mete nahrvat jam session v prod :). Pak jsou zde u vt 8mi/16ti/24-stop rekordry, kter jsou asto kombinovan s mixpultem, lze jich tedy vyut nejen k nahrvn, ale teba i k ozvuen njak akce. asto ji obsahuj i CD vypalovaky a pokroilmi funkcemi pro mix a mastering skladby. Cenov se pohybuj tyto pstroje od 20ti tisc a ve Jednm z tchto pstroj je nap. KORG D3200 i pikov Yamaha AW2400.

KAM SE UKLDAJ DATA?

Vtina solidnjch pstroj ji zaznamenv data na harddisky - z toho me vyplvat men odolnost rekordr vi vibracm i otesm i nkterm basovm frekvencm. Levnj typy pstroj ukldaj data na pamov karty, zde je vhoda, e je mete snadno mnit, otesy pak nejsou takovm problmem, ale zas je zde nevhoda v pomalosti zpisu, take karty naleznete vtinou jen u dvoustopch nahrvacch zazen. Vtina rekordr ukld zvukov data buto pmo do WAV a nebo m njak vlastn audio formt, kter lze ale do WAVu pevst pro dal pravu v PC. Pro propojen s potaem se nejastji pouv USB 2.0 rozhran.

3.4 REPRODUKTORY / MONITORY

Vyhote mal plastov reprky u potae a kupte si alespo zkladn studiov monitory daj se sehnat od 2 3 tisc a pomohou Vm v tom, e pi mixi nahrvek nebudou Vae skladby pebasovan i patn frekvenn vyven. Studiov monitory by mly mt na rozdl od standardnch reproduktor co nejrovnj frekvenn charakteristiku a nemly by tedy zvrazovat basy i vky.

Monitory se vyrb buto aktivn (s vlastnm napjenm a trafem) i pasivn (mus se pipojit k zesilovai)a vtinou se nyn setkte s tzv. nearfield monitory (monitory uren pro blzk poslech) a pro domc pouit v akusticky neupravenm prosted jsou rozumnou volbou.

Dbejte na dobr umstn monitor mly by bt ve stejn rovin, jako Vae ui a jejich vzjemn vzdlenost by mla bt takov, aby nebyly pli blzko i daleko od sebe. D se ci, e ideln by mla vzdlenost jednotlivch monitor a Vs vytvet rovnostrann trojhelnk. Pokud tedy sedte metr a pl od monitor, mla by jejich vzjemn vzdlenost bti podobn.

Monitory by se nemly umisovat na vt plochu i desku stolu od n by se toti jejich zvuk vrazn odrel a zpsoboval by fzov pote pi poslechu. Rovn je neumsujte i nevte pmo na ze, ale nechte za nimi alespo nkolik destek centimetr msta.

Pi poslechu pes monitory se doporuuje poslouchat a mixovat muziku pi hlasitosti cca 70 80 dB, kdy lovk nejlinernji vnm frekvenn spektrum zvuku.

Ilustran obrzek: Studiov monitory

Krom monitor doporuuji mt po ruce i njak kvalitn uzaven sluchtka (nap. pro nahrvn zpv jako odposlech) a ppadn i referenn audio pehrva (i obyejnou v), na kter budete kontrolovat mix.

Sluchtka AKG K141

Co se tk konkrtnho typu studiovch monitor, tak hodn lid chvl monitory od Behringeru - adu 2030. Na trhu je vak cel ada podobnch vrobk, take je doporuuji nkde v prodejn vyzkouet

11

3.5 KABELY A KONEKTORY

Dal nutn (a neoblben) soust studia - mikrofonn a nstrojov kabely, propojovac kabely, redukce a dal drty, bez kterch se neobejdete.

ASTO POUVAN KONEKTORY

Cinch (RCA) konektor pouv se zejmna v domc audiotechnice u zesilova. Na mixpultech astou slou jako vstup a vstup pro nahrvn (TAPE IN/OUT)

Jack konektor 3,5mm domc audiotechnika, sluchtkov vstupy, konektory na zvukovch kartch PC aj

Jack konektor 6,3mm v symetrickm i asymetrickm proveden (viz dal kapitola). Nstrojov kabely, propojovac audiokabely, studiov sluchtka atd.

DIN konektor (ptikolk) MIDI kabely, klvesnice u PC, dve se pouvaly v SSR v audiotechnice na propojovn magnetofon, gramofon a zesilova

XLR konektor mikrofonn kabely. Obas se setkte i s kombo konektorem XLR i JACK V jednom.

Speakon konektor pouv se u reproduktor, odposlech a jejich propojovacch kabel

USB konektor standardn rozhran pro pipojovn externch perifri k osobnmu potai. Konektor USB me mt vce podob (nap. tvercov konektor typu B i miniUSB).

Firewire konektor - rychl rozhran pro pipojovn externch periferi k osobnmu PC

Zkladem je mikrofonn kabel ty se li dle pouitch konektor - buto s konektory XLR nebo JACK 6.3mm.

Oznaen: XLRf samice tpinovho konektoru XLR XLRm samec tpinovho konektoru XLR Jack 6.3mm samec konektoru typu Jack

Kabel XLRf-XLRm Tento typ symetrickho mikrofonnho kabelu lze pout u vech mikrofon (dynamick, pskov i kondenztorov) a u kondenztorovch je nezbytn, nebo jsou pes nj tyto mikrofony bn napjeny fantomovm naptm.

Kabel XLRf Jack 6.3mm Dal ast typ mikrofonnho kabelu, kter se pouv zejmna u dynamickch mikrofon a standardn je nelze vyut u tch kondenztorovch

Nstrojov kabel typicky Jack 6.3mm Jack 6.3mm Zde se pouvaj dva typy zapojen kabel symetrick a nesymetrick.

Nesymetrick zapojen je provedeno pomoc dvou vodi signlovho vodie a stnn odolnost vi ruchm z okol je ni ne u symetricky zapojench kabel a zvis hlavn na kvalit samotnho stnn.

Symetrick zapojen je naopak provedeno pomoc ti-ilovho kabelu jedna la je pouita jako stnn a dal dv signlov ly se oznauj jako hot (ta vede signl a oznauje se znamnkem +) a cold (-). Ruen pak psob na ob ly stejn a v zesilovai, pi pevodu na nesymetrick signl, se u jedn ze il obrt fze a ruchy se v obou vodich vzjemn vyru. Zstane tak jen pvodn uiten signl.

Nstroje typu el. kytara, baskytara, se standardn pipojuj pomoc dvouilovch nesymetrickch kabel, audio zazen a mikrofony se pak propojuj t ilovmi symetrickmi kabely. Zda je nstrojov kabel symetrick nebo ne poznte jednodue pohledem na konektor jedna rka na jack konektoru zna nesymetrick kabel, dv rky symetrick.

Ilustran obrzek symetrick mikrofonn kabel XLR-TRS Jack 6.3mm tento typ

kabelu je mon pout nap. pro dynamick mikrofony

DAL KABELY A REDUKCE

To u zle na tom, jak zazen a periferie budete pouvat j asto pouvm sluchtkovou redukci z malho jacku (3.5mm) na velk (6.3mm) i krtk propojovac jack-jack kabely na efektov krabiky u kytary. Pokud budete ve vt me pracovat s klvesovmi nstroji pes MIDI rozhran, budete potebovat MIDI kabel (buto s DIN konektory na obou stranch nebo DIN USB redukci pro pipojen k PC)

12

Obecn by mly bt kabely kvalitn, dobe stnn, dostaten dlouh (ale ne zas zbyten moc dlouh), mly by mt kvalitn udlny konektory, aby se jen tak nezlomily v konektoru a nemus bt nutn pozlacen, jak se obas stv mdou

3.6 LATENCE A FORMT ZZNAMU

Pi nahrvn do PC se jet asto setkte s pojmem "latence" - jedn se o asovou prodlevu v milisekundch mezi vstupnm signlem (z mikrofonu do zvukov karty) a vstupem (reproduktory) - ideln latence je do 5ms, nahrvat se d celkem dobe i pi 10ms, vt latence u me bt problm pi softwarovm monitorovn nahrvanho zdroje i pouvn VST nstroj a plugin v relnm ase. Nzkou latenci zskte kombinac vkonnho potae, kvalitn zvukov karty a hlavn kvalitnho ASIO ovladae k tto kart.

FORMT ZZNAMU

U mte tedy vyeeno m a pes co budete nahrvat a te tedy zbv rozhodnout se, do jakho formtu budete nahrvat? Na potach (a nejen na nich) se stal standardem pro zznam tzv. WAVE formt - kter obsahuje nekomprimovan zznam nahrvky ve vmi zvolenm rozlien a frekvenci.

CD audio m standard: stereo kanl o frekvenci 44khz, rozlien 16bit - z toho vyplv, e Vae nahrvky byste mli poizovat minimln v tto kvalit, kter pro bn audio pouit postauje. Pokud vlastnte kvalitn zvukovou kartu i audio rozhran, budete mt monost vyut rozlien 24bit (vhodou je mimo jin i vt dynamick rozsah) a frekvenci a do 192khz - ve finle, pokud budete chtt vytvoit audio CD z Va nahrvky, ji budete ale muset opt pevst do standardnho CD audio formtu (tomuto procesu se k dithering)

DATOV FORMTY ZVUKOVCH SOUBOR

Zde se rozliuj dva hlavn formty: komprimovan a nekomprimovan formty. Standardem na PC s operanmi systmy Windows je tzv. WAV soubor, kter obsahuje nekomprimovan data v kvalit, v jak byly nahrny, bez jakkoliv pravy. Doporuuji tento formt vyuvat. Z nekomprimovanch formt jsem obas vidl pouvat jet nap. RAW formt (ist "surov" hudebn data).

U komprimovanch formt je vbr vt: - MP3 - nejznmj a nejpouvanj audio formt souasnosti - data jsou komprimovna ztrtovou kompres a vsledkem jsou mal objemy dat a ni kvalita zvuku - ta se uruje zejmna dle ky datovho toku (bitrate) mp3 souboru (doporuuji pouvat 192kbs a ve) . Do tohoto formtu doporuuji nahrvky ukldat v ppad, e je budete nkomu chtt poslat emailem nebo dt na webov strnky. -WMA - defacto Microsoft odpov na formt MP3

- FLAC - zde jsou data komprimovna tzv. bezztrtovou kompres a kvalita zvuku je tedy o dost vy ne u MP3 a tm t i velikost soubor. -RealAudio - dve docela populrn formt, dnes u ale nen moc bn...

3.7 AKUSTIKA A NAHRVAC PROSTOR

Posledn a t docela dleit st domcho studia, je samotn nahrvac prosted. asto to nejspe bude pokoj, sklep i mstnost, kter nebyla k nahrvn muziky pedem urena i upravovna. I tak ale meme trochu akustiku mstnosti vylepit zkladem je minimalizovat zvukov odrazy od holch stn a podlahy. V tomto ohledu pome nap. silnj koberec na zemi, u stn zaven voln visc zvsy, alounn nbytek (nap. gau) t pomh odrazy zvuku tlumit. Pokud si na nahrvn vylente speciln mstnost, mete si dovolit lep akustickou pravu nap. molitanovmi jehlany, basovmi pastmi v rozch mstnosti apod.

Nahrvac mstnost se v nahrvce projevuje zejmna v ppadech, kdy zvuk snmme mikrofonem, kter je umstn dle od zdroje zvuku. V ppad horch akustickch podmnek se tedy sname mikrofon umstit co nejble nahrvanmu objektu a tm se vliv mstnosti a zvukovch odraz minimalizuje (tzv. close miking)

Pokud k nahrvn vyuvte pota, je vhodn rovn zkusit etrn zatlumit jeho mechanick sti nap. vtrky, kter mohou pi nahrvn t pispt k nedoucm ruchm.

Obrzek: Jak me vypadat domc nahrvac studio

3.8 OSTATN

Dal vybaven Vaeho domcho studia u zvis na tom, jak styl muziky budete nahrvat, jak nstroje pouvat a v neposledn ad i kolik penz chcete do studia investovat. Velmi astm doplkem studia je MIDI klaviatura, rzn hardwarov efekty a procesory, extern mixn pult, samplery atd

13

3.9 MODELOV SESTAVY PRO DOMC NAHRVN

Jeliko mi na mail asto chod dotazy, a doporum konkrtn sestavu pro domc nahrvn, rozhodl jsem se nkolik modelovch sestav sestavit. Bohuel praktick zkuenosti mm jen s nktermi ze zmnnch zazen a model, take to neberte doslova jako doporuen, ale spe jako jedny z monch variant. Ceny odpovdaj stavu v prosinci 2011 na eshopu kytary.cz

Pedpokladem pro vechny uveden varianty je ji vybaven a prmrn vkonn PC (viz zatek kapitoly), kter do ceny sestav nezahrnuji. mysln jsem nevybral pln nejlevnj monosti, ale spe modely, u kterch vm, e maj uritou kvalitu i reputaci.

Ultralevn houmless varianta

Zvukov karta/Mikrofon: USB mikrofon SAMSON C01U (1940,-) Mikrofonn stojan: ROCKSTAND BY WARWICK 20700 (490,-) Monitory: Studiov sluchtka ATH-M20 (1050,-) dal: homemade pop-filtr ze silonek Cena: 3480,-

Monosti vyuit: nahrvn mluvenho slova, zpv do hotovch zklad skladeb, jednoduch deme nahran systmem stopu po stop

Levn varianta

Zvukov karta: M-AUDIO Fast Track MKII (2200,-) Mikrofon: APEX 435 (1790,-)

Mikrofonn stojan: ROCKSTAND BY WARWICK 20700 (490,-) Monitory: SAMSON Media One 5a (2990,-)

dal: mikrofonn kabel ROCKCABLE XLR-XLR 5m (130,-), nstrojov kabel (150,-), pop filtr (cca 500,- nebo home made) Cena: 7800,-

Monosti vyuit: Nahrvn kytar a akustickch nstroj, zpv a tvorba domcch demonahrvek.

Stedn varianta

Zvukov karta: M-AUDIO Fast Track PRO (3990,-) Mikrofon: RODE NT1-A (4690,-), Shure SM57 (2400,-)

Mikrofonn stojan: ROCKSTAND BY WARWICK 20700 (490,-) Monitory: SAMSON Media One 5a (2990,-)

dal: 2x mikrofonn kabel BESPECO 6M (2x 220,-), nstrojov kabel (cca 150,-) MIDI klaviatura: M-AUDIO Key Rig 49 (2000,-), Pop filtr (cca 500,- )

Cena: 17650,-

Monosti vyuit: Ve ve uveden + prci s klvesovmi nstroji (MIDI), stereo snmn nstroj aj.

Drah varianta

Zvukov karta: M-AUDIO Fast Track ULTRA 8R (8990.-) Mikrofon: AKG C4000 B (10790,-), 2x Shure SM57 (2x 2400,-), 2x kond. tukov mikrofon AT 2031 (2x 3600,-)

Mikrofonn stojan: 2x BESPECO MSF10 (2x889,-) Monitory: ALESIS M1 Active MK (7690,-)

dal: 4x Mikrofonn kabel BESPECO 6M (4x 220,-) 2x nstrojov kabel.(cca 2x150,-) MIDI keyboard: WORLDE PANDA 61 (3990,-)

Studiov sluchtka: ATH-M20 (1050,-), Pop Filtr (500,-) Cena: cca 48000,-

Monosti vyuit: ve ve uveden + nap. nahrvn dema kapely, kvalitn snmn bic sady na 8 stop (to by ale chtlo vc mikrofon), nahrvn vce nstroj

(hudebnk) souasn apod

4. MIKROFONY

V tto kapitole si povme nco o snmn zvuk pomoc mikrofonu.

Nejprve je teba se rozhodnout, co vlastn chceme nahrvat - mluven slovo i zpv? Mikrofon toti existuje nepebern mnostv rznch typ v cen od nkolika destek korun a po nkolik set tisc

4.1 MLUVEN SLOVO

Pokud chcete nahrvat do potae mluven slovo ve vysok kvalit, doporuuji se nyn spe podvat dol na tto strnce, na sekci mikrofon pro "zpv" - pokud vak potebujete snmat mluven slovo jen pro poteby nkterch komunikanch program (Skype), posta i levn mikrofon za nkolik set korun. Tyto "PC mikrofony" ji maj vtinou 3,5mm mono konektor typu JACK, kter jednodue pipojte do potae - do zvukov karty - na mikrofonn vstup (bv oznaen erven). U tchto "stolnch" mikrofon si pi koupi doporuuji pohldat, zda je k nim prodvn i stojnek na stl, protoe dret mikrofon v ruce nap. pi "skajpovn" nen moc pohodln, navc stojnek minimalizuje "ruchy" od vlastn manipulace s mikrofonem.

4.2 MIKROFONY PRO ZPV

Pokud tete tuto pruku, mte nejspe zjem vytvet kvalitnj nahrvky, a proto se pravdpodobn podvte i po kvalitnjch mikrofonech. Nejprve bych rozdlil mikrofony dle zpsobu pipojen k potai - na USB mikrofony a na mikrofony pipojen pomoc zvukov karty/audio rozhran. USB mikrofony maj vhody v tom, e zapojen i instalace je velmi jednoduch - zpravidla posta zastrit mikrofon do USB portu, nainstalovat ovlada a mete nahrvat. USB mikrofony maj ale i nevhodu, e jsou uren jen a pouze pro potae a pokud se teba budete chtt pozdji vnovat vnji nahrvn i budete chtt vyut mikrofon i pi nahrvn s kapelou, tak budete mt smlu. V takovm ppad je lep zainvestovat do "klasickho" mikrofonu, kter se pipojuje pomoc mikrofonnho kabelu.

Obrzek - XLR konektor je ten nahoe, jack 6,3mm ten dole)

Takovto mikrofony ale nemete pipojit pmo k PC, budete jet potebovat pedzesilova (nap. mal mixpult), kter signl zesl. Idelnm eenm je podit si USB/FIREWIRE zvukovou kartu, kter ji m konektor pro pipojen mikrofonu pmo v sob. Viz pedchoz kapitola.

14

4.3 DLEN MIKROFON DLE ZPSOBU SNMN ZVUKU

Mikrofony se v zsad dl na nkolik typ dle zpsobu snmn zvuk - nejastji se setkte buto s dynamickmi mikrofony nebo s kondenztorovmi. Ve vech ppadech automaticky neplat, e by kondenztorov mikrofony byly kvalitnj ne dynamick - v obou typech mikrofon existuj vynikajc, ale i pern modely.

Dynamick mikrofony jsou mn citliv na vky a snesou i velkou hlasitost a hrubj zachzen. Vtinou maj kardiodovou smrovou charakteristiku, take se dobe hod na nazvuovn koncert, protoe snmaj zvuk pevn jen z okol mikrofonu a minimalizuj tak nepjemnou zptnou vazbu. Ve studich se nejastji pouvaj ke snmn nkterch nstroj - nap. zesilova elektrickch kytar nebo st bic sady

Kondenztorov mikrofony jsou vce citliv na zvuk, lpe snmaj vy frekvence a jsou vtinou i mn smrov, take se u nich vce projevuje i akustika mstnosti, ve kter nahrvte. D se ci, e snmaj zvuk kvalitnji ne vtina dynamickch mikrofon a pouvaj se tedy hlavn na snmn vokl, akustickch nstroj, inel apod. Jsou ale zrove i vce nchyln na pokozen a na koncerty nejsou pli ideln, nebo maj vce tendenci "vazbit".

Kondenztorov mikrofony ke sv funkci vyaduj tzv. fantomov napjen - vtinou napt 48V - z toho vyplv, e pokud budete chtt pouvat tento typ mikrofon, ovte si, zda V mixpult i audio rozhran obsahuje takovto napjen. Pokud nikoliv, budete muset napje pikoupit zvl. Nkter dra kondenztorov mikrofony maj pmo ve svm tle i pedzesilovai vestavnou lampu (elektronku), kter pozitivn ovlivuje zvuk takovhoto lampovho mikrofonu.

V dvnch dobch se pouvaly jet mikrofony krystalkov a v profi studich se i dnes setkte s pskovmi (ribbon) mikrofony.

4.4 ROZDLEN MIKRoFON DLE SMROV CHARAKTERISTIKY:

Smrov charakteristika (i graf) uruje, jak a z jakho smru je mikrofon citliv. Zde se mikrofony dl na ti zkladn typy - kardioda, osmika a kulov charakteristika

Kardiodn smrov charakteristika (+ odrdy typu hyperkardioda) - mikrofon snm zvuk "zepedu" a je utlumen zvuk ze stran a zpoza mikrofonu. Tato

charakteristika se nejvce hod k live pouit, avak je teba potat s stenm zabarvenm snmanho zvuku (viz proximity efekt).

Osmikov smrov charakteristika - mikrofon snm zvuk zepedu a zpoza mikrofonu, zvuk ze stran je utlumen

Kulov charakteristika - zvuk je snmn ze vech stran mikrofonu. Mikrofony s touto charakteristikou vtinou snmaj zvuk nejvrnji bez vtho frekvennho zkreslen.

Kad z charakteristik m sv vyuit pi rznch typech nahrvn, nejastji se ale setkte s kardiodovou charakteristikou. Nkter dra mikrofony nabzej i monost pepnut sv smrov charakteristiky.

U kardiodov charakteristiky se setkte s tzv. proximity efektem jde o to, e m ble jste mikrofonu, kter m tuto charakteristiku, tm vce jsou zvraznn basov frekvence a naopak. Proto se pak pi mixingu nahrvky mus tento efekt kompenzovat nap. oezem i redukc basovch frekvenc i pmo pi nahrvn lze tento efekt kompenzovat vhodnm umstnm mikrofonu od zdroje zvuku. Nejvraznji se tento efekt projevuje hlavn do vzdlenosti nkolika centimetr od mikrofonu.

4.5 FREKVENN ROZSAH MIKROFONU :

V audio technice se frekvenn rozsah udv v jednotkch Hz (hertz). Mikrofony lze tedy rozliovat i dle jejich frekvennho rozsahu - pozor - pokud m jeden mikrofon uveden frekvenn rozsah do 20kHz a druh do 18kHz, neznamen to automaticky, e ten prvn je kvalitnj - zvis zde toti i na tzv. frekvenn charakteristice mikrofonu (jednodue eeno, zda mikrofon "zvrazuje" nap.vky). Ideln profi mikrofon by ml mt vyrovnanou (rovnou) frekvenn charakteristiku v co nejvtm rozsahu. Pokud mohu dt doporuen, bral bych jako minimln pouiteln pracovn rozsah zpvovho mikrofonu cca 70Hz 15kHz. U vtiny novch mikrofon naleznete prv graf s prbhem jejich frekvenn charakteristiky jako soust manulu spolu s grafy smrov charakteristiky.

Bass roll-off nkter dra mikrofony obsahuj tento pepna, kter umouje pi nahrvn omezit basov frekvenn psmo potlaenm frekvenc nap. pod 70hz (kde se kupkladu u vokl dn uiten signly nevyskytuj). Mohou se tm ji pi nahrvn minimalizovat rzn ruchy a rezonance od mikrofonnho stojanu, podlahy apod.

Close miking vs distant miking dva pojmy (jejich eskm ekvivalentem by bylo asi blzk snmn vs. vzdlen snmn), kter oznauj zpsob snmn zvukovho zdroje, hlasu i nstroje. Metoda close miking se pouv v ppad, kdy chceme eliminovat um i ruchy v mst naten i kdy chceme dostat prraznj a konkrtnj zvuk snmanho nstroje. V takovch ppadech se mikrofon umst max. nkolik centimetr od snmanho zdroje. Touto metodou se s spchem rovn eliminuj zvukov odrazy v nahrvac mstnosti a pi koncertech je tato metoda snmn (a zvuen) nstroj vhodn, nebo sniuje riziko zptn vazby a ppadnch peslech v iv nahrvce. Pkladem pout metody close miking ve studiu, je snmn bicch na rockovch nahrvkch, kdy se kad st bic soupravy snm vlastnm mikrofonem, kter je od blny bubnu vzdlen jen nkolik centimetr. Vsledkem je prraznj, itelnj a ostej zvuk takto nahran bic sady, ne by tomu bylo v ppad snmn bic soupravy z dlky. Distant miking oproti tomu umouje nahrvat nstroj vrnji, nebo zvuk je snmn z nstroje jako celku a nikoliv jen z jednoho konkrtnho msta. Zvuk je vtinou i bohat a vce podobn tomu, jak nstroj vnmme nam uchem.

15

V takovm ppad se mikrofon umisuje do vzdlenosti od nkolika destek centimetr a po metry od nahrvanho zdroje. Pro tuto metodu je teba pout citlivj typy mikrofon (typicky kondenztorov) a na vslednm zvuku nahrvky se vrazn podl i nahrvac prostor, zvukov odrazy od stn apod. Pkladem vzdlenho snmn ve studiu je nap. snmn akustickch nstroj, kter se nejastji nahrvaj prv z vt vzdlenosti, aby byl jejich zvuk opravdu pirozen

Pklad metody Close miking pi snmn kytarovho apartu

4.5.5 FZE (PHASE)

Pokud nahrvte zdroj zvuku pomoc vce mikrofon, mete se setkat s fzovmi problmy v jejich vslednm mixu - to znamen, e zvuk doraz do jednoho z mikrofon dve ne do druhho (o pr milisekund) a ve vslednm mixu se me stt to, e se signly od sebe v nkterch frekvencch odetou a vsledn zvuk snmanho nstroje bude nepirozen i vrazn zabarven.

Ilustran obrzky:

Zvukov vlny ve fzi (fzov koherentn):

Zvukov vlny mimo fzi (fzov nekoherentn):

Ukame si to na pkladu: Snmme virbl dvmi mikrofony. Nyn, v zvislosti na umstn mikrofon a jejich vzdlenosti od snmanho bubnku me dojt ke tem stavm:

Signly budou ve fzi - to by byl ideln stav, kdy jsou mikrofony umstny od snmanho bubnku piblin stejn daleko a nejsou nameny proti sob. Nahran a smchan zvuk z obou mikrofon bude znt pirozen bez slyitelnch zkreslen. Signly budou mimo fzi mn ideln stav jeden z mikrofon je dle od bubnku ne druh a jeho prbh signlu je tedy opodn. Vsledn mix obou signlu se me projevovat zabarvenm zvuku, asto i vraznjm tlumem nkter sti frekvennho spektra. V tomto ppad t meme mluvit o fzovm posunu signlu Signly budou v protifzi pokud signl doraz do obou mikrofon ve stejnou dobu, ale s opanou fz nap. v ppad, e mikrofony m proti sob. Zde me dojt k vraznmu utlumen a vyruen i velk sti frekvennho spektra v mixu signlu z tchto mikrofon.

Co se tk samotn fze obecn, tak plat zsada, e pokud snmme zdroj zvuku dvma mikrofony, kter m proti sob, je nutn u jednoho z nich fzi otoit, aby se jejich signl navzjem nevyruil. Otoen fze se provd buto ji pmo pi zznamu (pepnaem na mixpultu i pedzesilovai) i a pi mchn nahrvky, kdy u jedn ze stop obrtme fzi softwarov (funkce invert v nahrvacm programu). Toto se pouv nap. pi snmn virblu (kdy jeden mikrofon snm virbl seshora a druh snm strunk zdola)

Pokud je signl jedn stopy oproti jin fzov posunut nap. o 2ms (to lze zmit v nahrvacm programu detailnm porovnnm nahranho signlu pi piblen), je mon tuto stopu o 2ms posunout vped a tm se signly dostanou do fze.

4.6.STEREO TECHNIKY SNMN ZVUKU

Dvoukanlov (stereo) zznam zvuku se zaal v populrn a klasick hudb masov roziovat ji koncem 50. let (u ns a o deset let pozdji). V potcch byly stereo nahrvky znan omezeny zejmna v dsledku omezen zpsobench tehdej zznamovou technikou (dvou a tstop rekordry). S rozenm ty a vce stopch zznamovch pstroj vak zaznamenalo i velk "boom" prv stereo, se kterm, zejmna v pop music, bylo mon konen i rozumn pracovat.

Mimochodem - vte, e prvn hudebn stereo nahrvky vznikaly u v

30. letech? Nap. na http://benbeck.co.uk/firsts/sound2.htm si mete poslechnout dv psniky orchestru Duke Ellingtona, kter ji v roce 1932 "nhodou" nahrl dv skladby ve stereu. Pro nhodou? V t dob se toti ve nahrvalo "naivo" a nebyl jet k dispozici magnetofonov ps, take se skladba nahrvala rovnou na "matrici" - speciln gramofonovou desku do kter se ryl zznam.. No a v tomto ppad se (asi pro ppad vpadku prvnho zznamovho stroje) zrove nahrvalo i na druh zznamov pstroj, kter byl umstn v jin s