ZLÍN2014 - květen

MISS ACADEMIA 2014 O ZLÍNĚ A ŽIVOTĚ S PŮVABNOU TVÁŘÍ

ZLÍN2014

Je duch Zlína stále ještě pravicový?

Miroslav Chalánek

Adéla RezkováVOLIT KORUNU ZNAMENÁ VOLIT ZDRAVÝ ROZUM

Petice za korunu

k v ě te n 2014e l e k t r o n i c k ý m ě s í č n í k

květen

OBSAH

PROF. PETR FIALA Předseda ODS a jeho

vztah k našemu městu.Proč Zlín?

10

6MIROSLAV CHALÁNEK Je duch Zlína stále ještě

pravicový?

ADÉLA REZKOVÁ Miss Academia 2014 prozra-

dila svůj vztah ke Zlínu.

24

www.zlín2014.cz

WWW.ZLÍN2014.CZ

4

5

16

20

Úvodník – Zlínu by se hodil restart

Editorial – občané jsou redakce

Lukáš Měchura – král Majálesu 2014

Petice pro korunu – Koruna vs Euro

14 Otázky odpovědi – ptejte se

www.zlín2014.cz

Zlínu by se hodil restart

Nicméně právě s novými pracovními místy to není v posledních letech ve Zlíně růžové. Zdá se, že v poslední době město začíná trochu stag-novat co se týká rozvoje a ekonomické perspe-ktivy a že by se mu hodil nový impuls. Něco nebo někdo, kdo přinese nové myšlenky a dokáže je uskutečnit.

Nabízí se paralela se současnou situací v ODS. Tato strana zažívá časy plné změn. Po dese-ti letech se dvě zlínská sdružení občanských demokratů, jež vznikla kvůli antipatiím mezi některými členy, spojila do jednoho. Nejen ve Zlíně, ale i na celostátní úrovni, dostala strana nový impuls, poučila se z chyb a pracuje na obnově a na tom, aby se vrátila na pozice, kam podle svého mínění patří.

Může restart ODS znamenat i restart pro Zlín? To samozřejmě závisí na mnoha okolnostech, první kroky jsou však již udělány a věřím, že je vše na dobré cestě.

Ing. Stanislav BlahaO Zlíně vždy platilo, že je plný šikovných lidí. Ať už je to dané pozůstatkem baťovské pod-nikatelské tradice nebo mentalitou, jsou oby-vatelé města zvyklí postarat se sami o sebe. Na své město jsou Zlíňané podle dlouhodobých průzkumů hrdí, a pokud mají práci, jsou se svým městem spokojeni a neuvažují o tom, že by se přestěhovali někam jinam.

STRANA 4 / www.zlín2014.cz

Zlín2014 / ÚVODNÍK

Redakce

Šéfredaktor: Vít Studnička

Redaktor: Petr Kopčil

Produkční tým

Fotograf: Petr Kopčil

Korektura: Richard Andrýsek

Grafika a sazba: Vít Studnička

Kontakt

email: [email protected]

telefon: +420 608 072 147

web: www.zlin2014.cz

Vydává

Občanská demokratická strana Zlín za pod-pory občanů města Zlína ve spolupráci s Firestarter s.r.o.

Užití obsahu v jiných médiích pouze po sch-válení od vydavatele Firestarter s.r.o.

Editorial

Občané Zlína, formou elektronického magazínu ZLÍN2014, vám přinášíme informace, které se týkají vašeho města. Uvnitř magazínu najdete nejnovější zprávy o dění ve Zlíně. Budeme se ptát lidí z radnice, učitelů, politiků, podnikatelů, studentů, samotných občanů, prostě všech, kteří společně tvoří obraz města Zlína.

Každý měsíc dostanete možnost klást otázky, které vás zajímají a dostat na ně odpovědi od kvali-fikovaných lidí v dané tématice s určitým vlivem a možností vaše otázky a nápady přenést do praxe. Pro tuto možnost nás kontaktujte na email redakce@zlin2014. Jakoukoli otázku nebo nápad máte, nebojte se, nebuďte pasivní, napište a buďte součástí změn. Děláme to pro Zlín, děláme to pro vás. Vy jste naše redakce.

Těšíme se, že se magazín ZLÍN2014 stane vaším společníkem a médiem s možností svobodně se vyjádřit. Čtěte jej, sdílejte jej s přáteli. Každý 20. den v měsíci najdete nové vydání.

Hezký zbytek května.

šéfredaktor

Vít Studnička

nové médium pro občany Zlína

• 1983 - 1996 / Profesionální hoke-jový hráč HC Zlín/HC Olomouc

• 1996 - 1999 / Manažer sportovního klubu

• 1999 - nyní / Vedoucí manažer finanční společnosti

• 2001 - nyní / Člen Občanské demokratické strany ve Zlíně

• 2012 - 2014 / předseda Místního sdružení ODS Zlín

• 2014 - nyní / předseda Občanské demokratické strany ve Zlíně

Důležitá dataJe duch Zlína stále ještě pravicový?

MIROSLAV CHALÁNEK


Zlín2014 / ROZHOVOR

Text a Foto: Petr Kopčil

Nejdříve gratuluji ke zvolení do čela ODS ve Zlíně. Neřeknu nic nového, letos to nebude vůbec snadné v supervoleb-ním roce, nejen pro ODS. Jste připraven uspět?Na tuto otázku odpovídám jednoznačně ano. S tímto přesvědčením jsem i kandi-doval na post předsedy. Věřit v politice v úspěch, to znamená věřit svému pro-gramu a lidem, kteří ho budou prosazo-vat. ODS i přes potíže, které má, nabídne atraktivní program a lidi, kteří jsou odborně i politicky připravení jej prosa-dit. Možná to dokonce spousta zlíňáků

neví. Tak pro vysvětlení, po revoluci tu byla jedna ODS, v roce 2004 se sdružení rozdělilo na dvě, letos je opět jedno. Z toho jde hlava kolem! Jste spoko-jen s faktem, že se bývalé dvě městské sdružení spojili definitivně do jednoho? Nemělo se to stát už dříve? Z racionálního pohledu určitě ano. Ale jak v životě, tak i v politice nevítězí vždy racionalita a logika. Některá zásadní ro-zhodnutí prostě musí „uzrát“ a přirozeně si získat podporu. Přidanou hodnotou takto dosažených změn je jejich stabilita a dlouhodobost.

Zlínští občanští demokraté si toto ob-dobí prožili. Období dvou sdružení trvalo

LETOS NA JAŘE, 7. 4. 2014 SE ČLENSKÁ ZÁKLADNA ODS SETKALA VE ZLÍNĚ NA MÍSTNÍM SNĚMU, ABY NAVOLILA DO ZCELA NOVĚ ZALOŽENÉHO MÍST-NÍHO SDRUŽENÍ PŘEDSEDU, MÍSTOPŘEDSEDU A DALŠÍCH DEVĚT ČLENŮ. MYSLÍM, ŽE BY BYLO DOBRÉ PŘIPOMENOUT, ŽE TO BYL USTAVUJÍCÍ SNĚM PO DESETI LETECH, KDY SE OPĚT VE ZLÍNĚ OBJEVUJE POUZE JEDNO NAMÍSTO DVOU SDRUŽENÍ ODS V KRAJSKÉM MĚSTĚ. VE VZÁJEMNÉ SHODĚ, S VÝRAZNĚ VĚTŠINOVÝM MANDÁTEM ÚČASTNÍKŮ MÍSTNÍHO SNĚMU ODS, BYLA ŘÁDNĚ ZVOLENA NOVÁ MÍSTNÍ RADA ODS ZLÍN S PŘEDSEDOU MIRO-SLAVEM CHALÁNKEM.

www.zlín2014.cz / STRANA 7

MIROSLAV CHALÁNEK / Zlín2014

deset let. Myšlenka sloučení se vždy pe-riodicky objevovala, ale zásadním impul-sem pro sloučení byl výsledek loňských parlamentních voleb. V lednu letošního roku došlo ke sloučení obou sdružení. Cílem je mobilizovat členskou základnu, netříštit síly, táhnout za jeden provaz. Ovšem samotné sloučení bez změny některých postojů a přístupů bude pouze administrativním úkonem bez dopadu na fungování a volební výsledek ODS ve Zlíně. Bylo toto i v jiných městech, nebo byl Zlín v tomto „unikát“?Neznám detailně situaci v ostatních městech, ale Zlín nebyl jediným městem, kde existoval tento model. Obecně se dá říci, že se jednalo o nestandardní nas-tavení. Proto i výkonná rada ODS pod-poruje a doporučuje klasické uspořádání, kdy jednomu volebnímu obvodu v komunálních volbách odpovídá jedno místní sdružení. Proto si velice vážím našeho společného rozhodnutí zvolit tento model. Zlín byl vždy pravicové město, od Baťů až do uchopení moci komunistů. Jak vnímáte náladu ve společnosti dnes? Je duch Zlína stále ještě pravicový?Nálada ve společnosti je odrazem toho, jak spolu lidé komunikují, jakou kulturu u toho dodržují, jaká témata a priority navozují, slovník který používají, jakou

perspektivu nabízejí. Vytváříme ji všichni, ale každý jiným dílem ji ovlivňujeme. Lidé angažující se v politice ji ovlivňují zásadně, dokonce je to jejich pracovní náplň. Proto mě mrzí, že politické soupeření je dnes osočování, kriminalizace, pom-luvy, prostě obecná negace. Odehrává se v rovině bulváru. Zajímavé je, že ti, co s těmito „nástroji“ zvítězili, dnes volají po změně a postup těch „nových“ kritizují.

Dle mého hlubokého přesvědčení má politika mít proaktivní charakter, jehož základem je iniciativa a odpovědnost. Posouvat věci dopředu, hledat řešení.

Ty se však nerodí lehce a nejsou vždy jednoznačná. Vždy, pokud se chce, se najde pochybnost a podezření. Minulé volební období ukázalo, že ty „plaká-tové zkratky“ žádnou kvalitu a progresi do života našeho města nepřinesly. Byly důkazem a potvrzením toho, že bez sil-né vize a motivu se dobrá politika dělat nedá. To je hlavní příčina rozpadu koalice a současného bezvládí na zlínské radnici.Zlín byl vždy pravicově orientovaný. Věřím, že i v letošních volbách zlíňáci podpoří pravicové strany a především ODS. Podnikatelský duch a víra v pravi-cové hodnoty jsou ve Zlíně hluboce zakořeněny. Jsou to hodnoty, na kterých se naše město zrodilo a po roce 1989 rozvíjelo.

„POLITIKA MÁ MÍT PROAKTIVNÍ CHARAKTER, JEHOŽ ZÁKLADEM JE INICIATIVA A ODPOVĚDNOST.”



SPOLEČNĚ

RUNNING TITLE

GS MAGAZINE TEMPLATE

• 1983 - 1988 / Univerzita J. E. Purkyně v Brně Filosofická fakulta - absolvent - titul Mgr.

• 1988 - 1996 / MU - Filozofická fakulta - absolvent - titul PhDr., Ph.D.

• 2004 - 2012 / Masarykova univer-zita - rektor

• 1996 / Univerzita Karlova v Praze - Fakulta sociálních věd - docent

• 2009 - 2011 / člen rady Evropské univerzitní asociace

• 2012 - 2013 / Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy - ministr

• 2013 - nyní / Poslanecká sněmovna PČR

• 2014 - nyní / předseda ODS

Důležitá data


PETR FIALA

Zlín je krásné město a v očích většiny lidí zasluhuje jen chválu. Jaký má vztah k našemu městu předseda ODS Prof. Petr Fiala?

Text: Petr Kopčil, Foto: archiv Prof. Petr Fiala

proč si oblíbil Zlín?

Dobrý den, pane předsedo. Jsme rádi, že vás potkáváme přímo ve Zlíně. Jaké tři klíčová slova vás napadnou, když se řekne Zlín?Když se řekne Zlín, tak mě napadne Baťa, architektura a univerzita.

Na vašem webu mě hodně zaujalo, že jste už za komunistů vydával časopis. My ho teď vydáváme pro informovanost obyvatel Zlína o tom, co je teď a co bude, pokud se o město Zlín budeme zajímat a kvalitně starat. Považujete to za dobrý nápad, nebo mrháme energií a časem?Za dob komunismu jsem se podílel na

vydávání samizdatového časopisu, což bylo dosti jiné, ale po celou dobu až do současnosti se podílím na vydávání časopisů. To už samo o sobě svědčí o tom, že to nepovažuji za mrhání času. Podle mě je to důležité a myslím, že je to stále platný a dobrý nástroj k oslovování určité skupiny lidí.

Nálepku – Zlín město obuvi, už dávno nemáme, i když bosky tedy nechodíme :). Za to nám naštěstí zůstala nálepka druhá, méně známá a to je město v zahradách. Vnímáte to taky tak?Zlín je město, které má krásné okolí. Když jím člověk projíždí, tak vidí spoustu


zeleně, takže to označení určitě platí a také na mě Zlín tak působí.

A možná je to dobrá navazující otázka. Jsou města a místa, kam jednoduše jednou přijedete poprvé, rozkoukáte se a podvědomě si říkáte – jo, tak tady by to šlo! Žít, pracovat, mít svou rodinu, své aktivity. Co dobrého a pozitivního, byste na Zlíně vyzdvihnul osobně? Proč si myslíte, že to vaše nové místo k životu by mohlo být právě tady?Jak už jsem řekl, tak Zlín má krásné okolí a taky je zde hezká a mimořádně kvalitní architektura. Jak historická, tak samozřejmě nová. Vzpomeňme například tady na budovu paní architektky Jiřičné. Celkový dojem tohoto města je příjemný

k životu. Já se přiznám, že mnohem více znám jiná města ve Zlínském kraji. Například Luhačovice, ale také Kroměříž, kde jsem na konci 80. let působil. Pracoval jsem tam v muzeu, které se tehdy staralo o část dnešního Zlínského regionu, takže mám o tomto kraji docela přesnou představu.

A teď to otočme, já sám když přijedu do Prahy, tak třeba jako to negativní vnímám opravdu velmi silnou dopravu, nebo vysokou kriminalitu – což je ovšem logické k velikosti města. Je tady něco, co vám tady vadí, ať je to cokoliv – na čem máme ještě pracovat a co zlepšit? To by ode mne bylo nezdvořilé, kdybych něco zlínským občanům radil. To

„ZLÍN JE MĚSTO, KTERÉ MÁ KRÁSNÉ OKOLÍ. KDYŽ JÍM ČLOVĚK PROJÍŽDÍ, TAK VIDÍ SPOUSTU ZELENĚ.”



v žádném případě. Ale abych tedy něco konkrétního uvedl, tak když vozím občas rodiče do Luhačovic do lázní, tak projíždím přes Zlín a zdá se mi, že by bylo mnohem lepší, kdybych jel kolem Zlína a neprojížděl přímo městem. Chybí tady nějaký okruh, nebo něco co by ulehčilo dopravu středem Zlína. Ale může to být jen takový dojem náhodného projíždějícího :).

Jste předseda tradiční pravicové strany ODS a Zlín vždy byl a doufejme ve zdravý rozum, i dále zůstane pravicovým městem. Jak v této myšlence podpoříte zdejší voliče?Já doufám, že Zlín zůstane pravicovým městem. Myslím, že jsou tady všechny podmínky, aby zde bylo hodně voličů pravice, a občanští demokraté je musejí znovu získat. Přiznejme si, že na mnoha místech, a v tom Zlín a Zlínsko není výjimkou, jsme důvěru části našich voličů ztratili. Tu nezískáme jinak, než že budeme nabízet program, který hájí jejich zájmy. To jsou především zájmy aktivních lidí, ať už jsou to živnostníci, podnikatelé, státní zaměstnanci nebo důchodci. Prostě lidé, kteří chtějí žít ve svobodě a kteří chtějí přebírat odpovědnost za svůj život a na ně se musí obracet občanští demokraté a znova se je snažit získat pro svou politiku.

PROF. PETR FIALA / Zlín2014

Ve Zlíně se objevuje kritika na rekon-strukci podchodu na Náměstí práce. Na koho by se měli občané se svými otázkami obracet?Začátek problému vidíme v odmítnutí studie zpracované paní arch. Jiřičnou a vyhlášení předražené výběrové soutěže (cca 5 mil. Kč) duem bývalých radních p. Jungmanem a p. Štauderovou. Současný stav je výsledkem nekvalitní práce jak obou zmíněných, tak jejich následníků, p. Kadeřábka a p. Nováka a odboru in-vestic nevyjímaje. Strmé schodiště, nové pojízdné schody (původní byly ještě v záruce), obojí bez nadkrytí, zbytečně masivní nadstřešení zastávky MHD, tma-vý podhled, špatně zvolené a nekvalitně provedené dlažby v podchodu a zejmé-na nedohoda s vlastníky obchodů je jen logickým vyústěním těchto pochybení. To vše za více než 40 mil. Kč. Otázky by měli občané směřovat k výše uvedeným osobám.

odpovídá: Zdeněk Blažek / člen ODS Zlín

odpovídá: Miroslav Chalánek / předseda ODS Zlín

Zlín má problémy s parkovacími místy hlavně na sídlištích. Vede z tohoto stavu nějaká cesta?Současná vláda na radnici po volbách v roce 2010 garantovala jeho vyřešení. Opak je však pravdou. Personální změny v radě města a změny kompetencí jednotlivých radních nedovolily spolupráci v rámci odborů tam, kde vytvoření parkovacích míst je záležitost více organizační než stavební. Mám na mysli využití nepoužívaných chodníků a zpevněných ploch, které s minimálním záborem zeleně, vytvoří tolik potřebná parkovací místa.

názory řešení kritika


Zlín2014 / OTÁZKY ODPOVĚDI



Bylo nutné investovat obrovské peníze do celkové rekonstrukce městského parku?V roce 2010 došlo ke zrušení našeho návrhu na revitalizaci a došlo k navýšení částky na závratných 59 mil. To podle dnešních informací není částka konečná! Celkový zásah do parku se nám jeví příliš radikální a drahý. Peníze se mohly použít například na rekonstrukci a úpravu tržiště, které si to určitě vzhledem k „provozu“ zaslouží.

Jak mají občané Zlína rozumět tomu, že zlínská ODS sjednotila své dva tábory v jeden? Je to především signál, že zlínská ODS udělala zásadní a správné ro-zhodnutí. Je to reakce na současnou kondici ODS jejímž cílem je mobili-zace členské základny. Netříštit síly vnitřními spory a společně táhnout za jeden provaz. Našim úkolem je opětovně získat důvěru pravicových voličů ve volební program ODS. Za klíčové považujeme volbu těch, kteří budou naši společnou ODS ve vol-bách reprezentovat. Letošní kan-didátka ODS do komunálních voleb bude charakteristická personální obměnou a příležitostí pro řadu dnes „neznámých“ tváří.

Vaše otázky posílejte na [email protected]

chvála


OTÁZKY ODPOVĚDI / Zlín2014

Zlínský králMajálesu

LUKÁŠ MĚCHURA

Zlín je studenské město a každý rok volí svého krále. Letos zís-kal korunu Lukáš Měchura. Co sděluje svým poddaným a jak je spokojený se Zlínským královst-vím?

Univerzity Tomáše BatiText: Vít Studnička, Foto: Adolf Horsinka



„NELÍBÍ SE MI BOURÁNÍ PŮVODNÍCH BAŤOVSKÝCH BUDOV A JEJICH NAHRA-ZOVÁNÍ NOVOU VÝSTAVBOU. PODLE MĚ MAJÍ PŮVODNÍ BUDOVY SVOU HIS-TORICKOU HODNOTU.“

Ahoj, Lukáši, pojďme si popovídat o tobě a tvém vztahu ke Zlínu. Zlín se stal pro letošní rok tvým královstvím, když jsi byl minulý měsíc vyhlášen králem Majálesu Univerzity Tomáše Bati 2014 :). Jaký je to pocit získat takový titul?Zdravím. Ano, je to tak. Pocit je to skvělý, je mi ctí být nositelem takového titulu. Přece jenom, králem se běžný člověk nestává každý den. Navíc si říkám, že kdybych náhodou studium nedokončil, odnesu si z vysoké alespoň nějaký titul…

Spadají na tebe díky této nominaci nějaké úkoly, které je třeba naplnit?O žádných konkrétních úkolech nevím. Osobně si však myslím, že král Majále-su by měl být především zástupcem a hlasem studentů. Proto, pokud se na mě někdo z ostatních studentů obrátí s nějakými připomínkami či návrhy, budu se je snažit řešit.

Kdybys měl opravdu královskou moc a mohl ve Zlíně cokoli změnit nebo vytvořit. Co by to bylo?Víceméně jsem se Zlínem spokojený a nic mi tu nechybí. Pokud mám ale přece jen zmínit něco, co se mi nelíbí, tak je to bourání původních baťovských budov a jejich nahrazování novou výstavbou. Podle mě mají původní budovy svou historickou hodnotu a jejich rekonstruk-ci bych jistě ocenil více (i přes finanční náročnost).

Jsi studentem Univerzity Tomáše Bati. Jaký je tvůj vztah s touto školou a co si myslíš o její kvalitě vzdělání, kterou nabízí?Já jsem s univerzitou spokojený a neměnil bych. O kvalitě jejího vzdělávání se povídá leccos. Nemůžu hodnotit všechny fakulty, potažmo obory. Avšak, co se týká Fakulty multimediálních komunikací, na


LUKÁŠ MĚCHURA / Zlín2014

které studuji, mohu jen chválit…

Je Zlín tvé rodné město? Dokážeš si představit, že bys právě tady měl svou budoucí rodinu a domov?Zlín není mým rodným městem, ale kvůli studiu zde momentálně pobývám víc než doma. Osobně dávám přednost bydlení na venkově, protože mám rád přírodu a klid. Kdybych však v budoucnu mu-sel bydlet ve městě, Zlín by mi nevadil. Vnímám jej totiž (bez urážky) jako tako-vou větší vesnici.

Je konkrétně něco, co tě na Zlínu zne-pokojuje?Asi ne, krom výše zmíněných demolicí původních baťovských budov.

Co se týče společenského vyžití, je pro tebe Zlín městem, kde se člověk nenudí ani ve dne ani v noci?Nezbývá mi než potvrdit, že Zlín takový je. A to na něm, jakožto „kulturista“ (rozuměj nadšenec do kultury), velmi oceňuji. Mys-lím, že si zde každý najde to své.

Jaké je tvé nejoblíbenější místo ve Zlíně? Kam si chodíš odpočinout a relaxovat?Mám-li být upřímný, pak je to postel, která se nachází v bytě na sídlišti Podhoří. Pokud mám relaxovat venku, zamířím třeba na nový Gahurův prospekt.

Co bys na konci rozhovoru rád sdělil svým „poddaným“? :)Děkuju za udělení titulu král Majálesu, moc si jej vážím. Budu „panovat“ jak nejlépe umím a rád dám na vaše rady. Takže pokud máte nějaký problém, se kterým bych vám mohl, jakožto král, po-moci, nebojte se mě zkontaktovat.

„POKUD MÁTE NĚJAKÝ PROBLÉM, SE KTERÝM BYCH VÁM MOHL, JAKOŽTO KRÁL, POMOCI, NEBOJTE SE MĚ ZKONTAKTOVAT.“ LUKÁŠ



Text: Petr Kopčil , Foto: archiv Jan Zahradil

• 1981 - 1987 / Vysoká škola chemicko-technologická v Praze - absolvent, titul Ing.

• 1991 / vstup do ODS

• 1998 - 2002 / Poslanecká sněmovna PČR - poslanec

• 2002 - 2004 / 1. místopředseda

• 2004 - nyní / Evropský parla-ment - poslanec

• 2014 - nyní / 1. místopředseda

Důležitá dataKOHO VOLÍŠ? LOSNU NEBO MAŽŇÁKA? ALE… TŘEBA BAHŇÁKA! TOUTO LEGENDÁRNÍ HLÁŠKOU Z RYCHLÝCH ŠÍPŮ ZAHAJUJI I MEZI ČTENÁŘI MAGAZÍNU ZLÍN2014 DIS-KUZI NA TÉMA EURO VS. KORUNA. OSOBNĚ JE MI SYMPATIČTĚJŠÍ PLATIT V NAŠÍ ZEMI NAŠÍ MĚNOU A I PROTO JSEM PETICI ZA KORUNU PODEPSAL ONLINE. JENŽE JAKOBY SE NEUSTÁLE I TÍMTO KROKEM MYŠLENKOVĚ VZ-DALUJEME JEDNOTNÉ EVROPĚ. TEDY V EU JIŽ JSME, PROČ SE HYSTERICKY BRÁNIT JEJÍMU OFICIÁLNÍMU PLATID-LU?

PETICE PRO KORUNU

Jan Zahradil


Do tohoto čísla magazínu Zlín2014jsme zařadili velmi aktuálně toto žhavé evropské téma – tedy petici za korunu.

Chápu, že je to součástí kampaně pro volby do Evropského parlamentu a dis-kuze s občany je na toto téma nutná, to bezesporu. Co je vlastně teď její hlavní poslání? Kolik petice musí mít podpisů, aby byla validní pro legislativní proces, aby se jí vůbec někdo zabýval?My samozřejmě usilujeme o nasbírání co nejvíce podpisů, aby petice měla příslušnou politickou a demokratickou váhu. Nicméně zákonná podmínka pro to, aby se peticí musel zabývat Senát na svém plenárním zasedání je 10000 podpisů.

Petice má na Facebooku 23000 fanoušků, kolik má již reálných petentů k dnešnímu dni?Každý den počet podpisů narůstá, v současné chvíli tj. 14. dubna jsme na 15000 fyzických podpisů a dalších 15000 „podpisů“ přes webovou stránku, takže 30000.

Kdy končí sběr podpisů a co se bude dít potom s peticí?Cílem je předat podpisy Senátu před letní pauzou. Ale petice je jen jednou ze součástí dlouhodobé strategie, jak vytvářet tlak na vládu, aby se pokusila výjimku z Eura vyjednat.

Petice za korunu nyní obráží celou zemi, město po městě. Pozorujete nějaké roz-díly třeba na Moravě a v Čechách nebo Slezsku, když to rozparceluji – nějaké vyhraněné názory pro i proti?Podpora naší petice je opravdu napříč společností, nedají se vypozorovat výrazné regionální nebo sociální roz-díly. Je prostě vidět, že zavedení eura si nepřeje drtivá většina obyvatel ČR.

Slyšíme a čteme spoustu názorů, že jsme se vstupem do EU přímo zavázali přijetím Eura do roku 2020, že je tato petice tedy zbytečná. Máme nějakou

„V SOUČASNÉ CHVÍLI TJ. 20. KVĚTNA FANOUŠCI NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH PŘESAHUJÍ ČÍSLO 60 TISÍC...”

JE TO DUEL JAKO SPARTA VS. SLAVIA. MŮŽE MÍT TENTO MĚNOVÝ SOUBOJ VŮBEC LOGICKÉHO VÍTĚZE? DÁ SE ZDE APLIKOVAT „NECHŤ VYHRAJE TEN NEJLEPŠÍ“? CO NÁM EURO MŮŽE VZÍT A CO DÁT? DÁ SE VŮBEC PETICÍ ZA KORUNU UHÁJIT NAŠE NÁRODNÍ MĚNA? CO PRO TO MŮŽEME JEŠTĚ UDĚLAT V TOMTO MĚSÍCI? NA VŠECHNY OTÁZKY MI ODPOVĚDĚL 1. MÍSTOPŘEDSEDA ODS, PŘEDSEDA POSLANECKÉHO KLUBU EP ING. JAN ZAHRADIL.


PETICE ZA KORUNU / Zlín2014

„MÍSTO „POVINNOSTI“ EURO PŘIJMOUT BY MĚLA EXISTOVAT POUHÁ „MOŽNOST“.“

reálnou šanci tuto výjimku od EU zís-kat? Jak to tedy je?S přístupovou smlouvou jsme se zavázali, že euro přijmeme, ale – tady vás musím opravit – smlouva časově nespecifikuje kdy, či do kdy bychom to měli udělat. Je zde tedy formální závazek euro přijmout, po splnění určitých, dlouhodobých eko-nomických podmínek. Nicméně pravidla fungování eurozóny se za posledních de-set let zásadně změnila. Například dnes je jasné, že bychom museli převzít záruky za dluhy rozpočtově neodpovědných států Unie a časem harmonizovat naši rozpočtovou a daňovou politiku s ostat-ními členy EU. Před 10 lety také neexis-tovala ani fiskální ani bankovní unie. To by pro naši zemi bylo značně nevýhodné a poškodilo by to naši konkurenceschop-nost. Proto jsme se rozhodli začít s peticí. Myslíme, že je fér dát občanům druhou šanci, se k přijmutí eura za těchto nových podmínek vyjádřit. Místo „povinnosti“ Euro přijmout by měla existovat pouhá „možnost“. Přemýšlím nad příkladem USA, není to úplně ideální příklad bezproblé-mové ekonomiky, ale je to vlastně ta-ková starší verze EU ve smyslu spo-jení různých států, národů, mentalit, vyznání, historie a příběhů. Americký dolar se pak tedy stal nějak logicky společným platidlem.

Můžeme se zde vůbec inspirovat?

Prostě projedu od západního po východ-ní pobřeží v jedné zemi a platím jednou měnou, přijde mi to minimálně logické. Mezi EU a USA je ohromný rozdíl. Evropa není USA. Nemáme jeden jazyk, jednot-nou kulturu a jednotnou politickou sféru. USA byly – zjednodušeně řečeno – od počátku budovány víceméně jako jed-notná a optimální měnová zóna. Naopak v Unii jsme svědky toho, že se snažíme ex post svázat 28 měnových, fiskálních poli-tik a hospodářských celků, které se his-toricky vyvíjely odlišně.

Mám rodinu v Itálii a vím, že dosta-li slušně řečeno na zadek po změně



v roce 2002 z Liry na Euro, životní úroveň se rozhodně nezvedla. Toto vidíme i v Německu, kde tomu říkají „teuro“ tedy spojením slov drahý a Euro, němci volají zpět po Marce. Existuje pro příklad nějaká země, která si po zavedení Eura reálně pomohla?To asi záleží na pohledu, jak chápeme po-jem „pomoc“. Estonci a Lotyši například, kromě ekonomických aspektů, v euru vidí jakési geopolitické ukotvení v evropském prostoru proti ruskému vlivu. Nicméně společná měna nemá s bezpečnostními zárukami nic společného. V každodenním životě samozřejmě odpadají staros-ti s výměnou cizí měny, ale konkrétní a výrazné ekonomické benefity eura v běžném životě bychom asi hleda-li těžko. Naopak, jasně se ukazuje, že společná měnová unie se mění v unii černých pasažérů. Vlády v eurozóně využívají morálního hazardu k většímu zadlužování. Vědí, že jejich náklady se přes euro přelijí i na ostatní země.

A teď z druhé strany – tedy fanoušků Eura v ČR. Česká pro-exportní ekonomi-ka Euro vlastně žádá. Segment, který vyváží a obchoduje se zahraničím, se bude přijetí Eura spíš snažit urychlit, to

je logické a pro tento trh podnikatelů i výhodné.

Takže opravdu Euro nechceme, ani s tímto ohledem?

Velké exportně orientované firmy již dnes mají kurzy Eura jištěné a moc jim změny kurzu nevadí. Pokud ale máme vlastní měnu, může centrální banka měnovou politikou zajišťovat naší konkurenc-eschopnost skrz kurz koruny k euru. Nemůže se nám tedy stát, co se stalo Řecku. Jinak malé a střední firmy po Euru nijak nebaží, spíše naopak.

Upřímně, nenajdeme žádnou výhodu, pokud Euro přijmeme za naši měnu? Za společnou měnu Evropy, ve které žijeme?Ano, existují i výhody. Turisté ocení, že nemusí do směnárny, to je něco co je asi vidět a běžného občana potěší nejvíce. Nám jde o to, že nevýhody výrazně převažují nad výhodami. Proto jsme začali s naší peticí.

Děkuji za rozhovor a přejme si pro nás to nejlepší, ať to vyjde.

„V UNII JSME SVĚDKY TOHO, ŽE SE SNAŽÍME EX POST SVÁZAT 28 MĚNOVÝCH, FISKÁLNÍCH POLITIK A HOSPODÁŘSKÝCH CELKŮ, KTERÉ SE HISTORICKY VYVÍJELY ODLIŠNĚ.”


PETICE ZA KORUNU / Zlín2014

MÍROVÝ BĚH VE ZLÍNĚ

kdy? ú t e r ý 2 4 . 6 . 2 0 1 4

info Mírový běh - Sri Chinmoy Oneness-Home Peace Run je neobyčejný běh s hořící pochodní, kterou ne-sou statisíce dobrovolných běžců přes více než 140 zemí světa. Pochodeň symbolizuje vše, co nás spojuje bez ohledu na naši národ-nost, kulturu a víru - symbolizuje přátelství, porozumění, mír a har-monii. Každý se může ke štafetě připojit, vložit do pochodně svou dobrou vůli a poslat ji dál do celého světa.

w w w . p e a c e r u n . c z


Zlín2014 / POZVÁNKA

kdy? úterý 24.6.2014 v 14:00

kde? Náměstí Míru

d o p r o v o d n ý p r o g r a m

14:45 Příluky cyklistická stezka

č a s o v ý h a r m o n o g r a m

Nemocnice cyklistická stezka15:10

15:35 Čepkov cyklistická stezka

Bartošova ulice15:40


MÍROVÝ BĚH VE ZLÍNĚ / Zlín2014

Miss

Aca

dem

ia 2

014

Adél

a Re

zkov

á11. března přivítalo kongresové centrum ve Zlíně deset krásných studentek z celé republiky. Vítězkou se stala Adéla Rezková z Uherského Hradiště. Čeho si na Zlínu cení nejvíc?Text: Petr Kopčil, Foto: Anna Sajdok



Před časem jste ve Zlíně vyhrála prestižní titul Miss Academia 2014. Je to pro vás ještě stále „příjemný pocit“, na který myslíte během týdne, nebo už to odeznělo a žijete s tím, že to prostě „tak je“?Krásný dobrý den! Příjemný pocit to určitě stále je (a věřím, že ještě dlouho bude), ale že bych na to, že jsem se před časem stala Miss Academia, během týdne myslela, se říci určitě nedá. Hlavní eufo-rie odezněla a už mi zbyla „jen“ veřejná stránka na facebooku, kde jsem doposud v kontaktu se svými fanoušky. Přineslo to, kromě cen i více nápadníků?Spíše bych řekla, že mi vítězství přiválo

do cesty více redaktorů (a s tím spoje- ných rozhovorů) než nápadníků. Ale když už se bavíme o tom, co mi doposud výhra přinesla, tak to jistě budou i různá fo-cení nebo třeba porotcování na zlínském Majálesu. A co vaše vysoká škola? Je na vás patřičně hrdá, řešili to s vámi nějak?Myslím, že většina lidí to vůbec nepostřehla. Spolužáci soutěž samozřejmě sledovali a fandili mi, ale nevěřím, že by si toho všiml některý z vyučujících. Nicméně se mi ozvala jedna slečna ze školního měsíčníku, takže jsem s ní dělala rozhovor, který byl zveřejněný na školním webu, tak třeba tam si někdo


ADÉLA REZKOVÁ / Zlín2014

všiml. Stejně si ale nemyslím, že by někdo, kdo mě nezná, spojoval tu slečnu s korunkou pod titulkem „Miss Academia se stala dívka z MU“, s nenamalovanou holkou v teniskách v předposlední lavici. Není to tak dávno, co jste se díky titulu Miss Academia do Zlína vrátila a dopro-vodila jste nového krále majálesu ulice-mi Zlína, jaký to byl pocit?To je pravda, jak už jsem řekla, měla jsem dokonce tu čest zasednout v porotě a s dalšími třemi pány tak rozhodnout, kdo se stane letošním králem. Samot-ný průvod městem byl úžasný. Bohužel nevyšlo počasí, pršelo a bylo chladno, ale atmosféra byla skvělá. Myslím, že všichni kolemjdoucí a vykukující z oken okolních domů nám záviděli a litovali, že se nezúčastnili také. Bubeníci a šašci nás dokázali rozveselit a roztančit i v takovém nečase jaký ve Zlíně ten den panoval. Stále studujete vysokou školu v Brně, vím, že se v budoucnu chcete věnovat něčemu jinému, než modelingu, takže co by to mělo být?Studuji speciální pedagogiku, takže určitě práce s malými dětmi. Pravděpodobně logopedie, nicméně od příštího semestru mám dvouobor logopedie-surdopedie (sluchově postižení), takže uvidíme, co mě nakonec bude bavit víc. Trošku se bo-jím znakové řeči, ale zase je to věc, kterou neumí každý, takže se těším, že se naučím

„MOC SE MI LÍBÍ ZLÍNSKÉ KON-GRESOVÉ CENTRUM – Z TOHO BY SI MOHLI VZÍT HRADIŠŤÁCI PŘÍKLAD.“



něco nového a ještě k tomu užitečného. Pocházíte z Uherského Hradiště. Když srovnáte krajské město, tedy Zlín, a Hradiště, zkuste našim čtenářům nap-sat tři věci, které vás ve Zlíně vždycky nadchnou, potěší a které v Hradišti chybí.Jej, tak to obyvatele Zlína asi moc nepotěším. Já mám ráda historické cen-tra měst a Hradiště celkově – nechybí mi tam nic. Ale abych nebyla zase tak krit-ická, moc se mi líbí zlínské kongresové centrum – z toho by si mohli vzít hradišťáci příklad. A co naopak! Co má Hradiště a Zlín právě toto postrádá?Tak určitě to bude to historické jádro města, akce jako slavnosti vína nebo třeba Letní filmová škola – v tom má u mě Hradiště určitě velké plus. Dokážete si představit ve Zlíně v bu-doucnu třeba pracovat v oboru, který studujete a pracovat s dětmi? Určitě to není nereálná představa, ale raději bych žila v mém rodném městě, tedy Uherském Hradišti. A co takový „běžný život“ – je město plné zeleně, moderní architektury a mladých lidí pro vás možným místem k životu? Nebo raději ještě větší město, nebo naopak někam na vesnici?

Tak já momentálně studuji v Brně, kde jsem maximálně spokojená. Myslím, že k mládí velká města s mnoha možnostmi kulturního vyžití patří. Ale na stáří bych se malebné moravské vesničce nebránila.

Ať se vám daří ve studiu i s krásným tit-ulem Miss Academia 2014 a někdy brzy zase ve Zlíně!Děkuji moc za rozhovor a přeji hodně úspěchů nejen Vám, ale i všem obyvatelům Zlína!

fb.com/ zlin2014


ADÉLA REZKOVÁ / Zlín2014

20. červen se těšte na nové vydání. Máte tipy na obsah?

Napište nám je! Buďte součástí redakce!

[email protected]

ZLÍN2014 - květen

Documents

Transcript of ZLÍN2014 - květen