Viola da gamba a jej miesto vo vyučovacom procese...

HUDEBN VCHOVA 4/2009 (ronk 17) 55

Viola da gamba a jej miesto vo vyuovacom procese zkladnho hudobnho kolstva na Slovensku1

Karol Medansk

Anotcia: Historick nstroje zohrvaj rozhodujcu lohu pri predvdzan starej hudby v duchu historicky pouenej interpretcie. Viola da gamba m v tomto trende nezastupiten miesto. Je to idelny nstroj pre rozvoj detskej muzikality. Na Slovensku sa vak ete stle nezaviedol do tudijnho programu zkladnho stupa hudobnho kolstva.

Kov slov: historicky pouen interpretcia, viola da gamba, stavba nstroja, vyuovac proces.

Uplynul 20. storoie je v znanej miere charakteristick obracanm sa pozornosti hudobnkov do bliej i starej hudobnej histrie Eurpy. Prejavuje sa to nielen v interpretanej rovine, ale aj medzi skladatemi, ktor vraznou mierou obracaj svoju pozornos na skladatesk odkaz viedenskej klasicistickej genercie skladateov i vekch barokovch hudob-nch tvorcov, alebo dokonca ete do hlbej hudobnej histrie.

Mimoriadnu intenzitu nadobda pre-sadzovanie historicky pouench inter-pretanch trendov v predvdzan hudby oznaovanej ako star hudba, hlavne od 50. rokov minulho storoia. Pojmom star hudba sa oznaovala hudba, ktor vznikla pred rokom 1800, v sasnosti sa vak stle viac asovo pribliuje k naej sasnosti2. Historicky pouen interpre-tcia starej hudby vychdza predovetkm zo tdia starch dostupnch historickch prameov, ktor zaali v tomto obdob vychdza vo vekom mnostve v origin-loch, prpadne v prekladoch v nrodnch jazykoch. Cel problematiku predvdza-nia starej hudby najlepie vyjadruje ne-meck pojem Auffhrungspraxis, ktorsa d len ako preloi do sloveniny, dlho sa pouval v slovenine pojem autentick predvdzacia prax starej hudby3. Vyuva-nie historickch dobovch nstrojov, i u ich originlov, alebo kpi, prpadne napodobenn sa stva vraznm a charak-teristickm znakom historicky pouenej interpretcie starej hudby.

Stav zujmu o star hudbu na Sloven-sku evidentne mek za trendmi nielen v krajinch s vyspelou hudobnou kultrou, ale za mnohmi okolitmi krajinami4. Ob-las, v ktorej na Slovensku vraznm sp-sobom zaostvame, je hlavne oblas vzde-lvania a stavby historickch hudobnch nstrojov. Zujemca o problematiku starej hudby m na Slovensku iba jedin monos zskania adekvtneho vzdelania tudova v zahrani. Do uritej miery je vhodou, e takto vzdelanie me zska u v eskej republike. U naich zpadnch susedov je monos v lete navtevova poetn letn koly starej hudby, ktor prebiehaj po sebe, i sa dokonca konaj paralelne poas letnch przdninovch mesiacov. as na nich m niekoko vhod: s po finannej strnky pomerne prstup-

n, nie s na nich zsadn jazykov bari-

ry5, prednaj na nich popredn svetov

interpreti starej hudby ich kurzy v z-padnch krajinch s rdovo niekoko nsobne finanne nronejie.as na tchto kurzoch je vznamn tak

pre amatrskych, ako aj pre profesionlne orientovanch hudobnkov6, pretoe je vraznm informanm zdrojom o stave hnutia starej hudby vo svete, napomha nadviaza kontakty, umouje spolone

si zamuzicrova a v neposlednom rade napomha vo vmene sksenost.

Pre profesionlne orientovanch hu-dobnkov poskytuje esk republika monos tdia starej hudby na Akadmii starej hudby pri stave hudobnej vedy Filozofickej fakulty Masarykovej univer-zity v Brne7 a na Tnskej vyej odbornej kole, na ktorej sa tudijn odbory reali-zuj v spoluprci s Univerzitou Karlovou v Prahe. Vsledky tdia na oboch tchto kolch sa vraznou mierou u podpisuj pod stav hnutia starej hudby v echch, nie-len v pote profesionlnych sborov starej hudby, interpretov, vyspelosti publika, ale aj v zkladnom hudobnom kolstve, kde sa zanaj vyuova aj star historick n-stroje. Charakteristickm javom je poetn

Violy da gamba zo zbierky autora tohto prspevku: zava tenor-basov, altov

a diskantov

1 Prspevok je sasou rieenia grantu M SR 3/4118/06.

2 Potvrdzuj to trendy, kedy sa u hudba 20. sto-roia uvdza na vtedy pouvanch nstrojoch.

3 Pojem historicky pouen interpretcia starej hudby je najvstinejm ekvivalentom nemec-kho pojmu Affhrungspraxis.

4 Mme tu na mysli naprklad hnutie starej hudby v susednom esku, ktor v poslednom obdob vrazne napreduje a vznikaj tu poetn festivaly starej hudby.

5 Treba poveda, e na nich psobia u v mno-hch prpadoch esk lektori.

6 Autor tohto prspevku sa pravidelne z-astoval predovetkm na Letnej kole starej hudby vo Valticiach na junej Morave. Ako lektori tu v hre na violu da gamba psobili tak vynikajci interpreti ako J. Vasquz, R. Boothby, S. Pank a al.

7 Autor tohto prspevku je absolventom tejto intitcie, kde v rokoch 19921995 tudoval na bakalrskom stupni vysokokolskho tdia hru na viole da gamba P. Pitzla a Th. Fritzscha.

56

zastpenie amatrskych sborov starej hudby, ktor vznikaj pod patrontom zkladnho hudobnho kolstva, ale aj na zkladnch i strednch kolch.

Vraznejie presadzovanie historickch nstrojov do zkladnho stupa nstrojo-vho hudobnho vzdelvania sa prejavuje v zpadoeurpskych krajinch u niekoko rokov. Bolo by nepresn kontatova, e v naom kolskom systme nstrojovej vuby sa neuplatuj aj nstroje hudob-nej histrie. Gitara i zobcov flauta8 s benmi nstrojmi v ponuke vuby ZU9, cirkevnch hudobnch kl i skromnch hudobnch kl. Osobitn zmienku by si zaslilo aj embalo a spinet10.

V naom prspevku sa chceme venova predovetkm nstroju, ktor nm je vemi blzky viole da gamba. Viola da gamba sa v poslednom obdob vraznm spsobom presadzuje v niektorch eurpskych kraji-nch, ako nstroj vo vekej miere vhodn pre rozvjanie detskch nstrojovch zrunost a detskej muzikality. Je to urite

podmienen aj pretrvvajcim zujmom o star historick hudbu v jej historicky pouenej interpretanej podobe. Tento interpretan idel mono bez zveliova-nia oznai za celosvetov smerovanie vo vzahu k interpretcii starej hudby. Violu da gamba preduruje k jej zvyujcej sa popularite vo vyuovacom nstrojovom procese aj jej delenie na rzne vekosti poda zvukovej polohy porovnaten s udskm hlasom: soprnov (diskanto-v), alt-tenorov a tenor-basov viola da gamba. Toto delenie vychdza z jej histrie siahajcej a do 15. storoia. Je znmou skutonosou, e v obdob renesancie sa nstroje stavali do rodiny11. Stavba violy da gamba poskytuje pre diea dokonca takmer idelne podmienky na kontrolu intoncie. Viazan prace12, ktor s jednm z charakteristickch stavebnch znakov violy da gamba, poskytuj dieau od zaiatku vuby dostaton monos nadobudnutia intonanej istoty. Podmien-kou je, e ich uite pravidelne kontroluje a prelauje. Naladenie nstroja je mon spoiatku realizova poda elektronickej la-diky, obsahujcej historick ladenia, pre-toe violu da gamba treba ladi v niektorom historickom stredotnovom prirodzenom laden, oznaovanom aj ako harmonick alebo didymick ladenie. Prednosou violy da gamba, ako progresvneho pedagogic-kho nstroja, s jej rzne vekosti zvisl od zvukovej polohy. Najmenia viola da gamba soprnov, alebo aj diskantov, je pribline vekosti sasnej modernej violy s dkou korpusu 3840 cm. Alt-te-norov viola da gamba m dku korpusu pribline 50 cm a tenor-basov viola da gamba 6876 cm13. Tieto vekosti uruj vek dieaa, od ktorho sa me zaa ui hra na uritom druhu violy da gamba. S vubou hry na soprnovej viole da gamba me diea zaa u v 6.7. rokoch

ivota a poda postupnho fyzickho rastu me plynule prechdza na al typ violy da gamba. Je to podobn postup, ako sa pouva aj pri vube hry na ostatnch slikovch nstrojoch, ako s husle a vio-lonelo. V porovnan s tmito nstrojmi m vak viola da gamba jednu vhodu, e v neskorej hudobnej praxi me pouva hr na violu da gamba vetky tri druhy violy da gamba. Ich vyuitie je toti cha-rakteristick pre sborov hru v obdob renesancie a baroka consorty. Zskan nstrojov zrunosti s pritom na takej rovni, e bez problmu me poda u-bovle a potreby strieda jednotliv druhy violy da gamba.

Najvie obavy pri zaiatkoch hry na violy da gamba vyvolva spsob drania nstroja medzi kolenami, ako je tomu v prpade violonela. Tmto spsobom sa dria vetky vekosti nstroja a od spso-bu drania pochdza aj nzov nstroja14. Zsadne sa nepouva pri dran nstroja bodec, aj ke na niektorch dobovch ob-razoch vidme, e hr na violu da gamba m nstroj opret o podloku vinou ide o nejak stolek. Toto charakteristick dranie nstroja nevyvolva iadne kom-plikcie, prve naopak, sli na uvonenie celho hracieho apartu.

Podobn polemiku pri zaiatkoch hry na violu da gamba vyvolva aj dranie slika odspodu, pripomnajce dranie kontrabasovho slika. Toto dranie je plne prirodzen, umouje mkk tvorbu tnu. Vo svojej pedagogickej praxi15 sme ho astokrt aplikovali aj pri vube hry na violonelo, ako medzilnok i prpravn fzu na ceste za mkkm nasadenm tnu. Na nae vek prekvapenie si tento spsob drania, aj v prpade violonelovho sli-ka, ktor m podstatne rozdielny tvar a aj vhu, iaci vemi rchlo osvojili.

Najvm problmom pri presaden violy da gamba do uebnch programov zkladnho umeleckho kolstva na Slo-vensku je nedostatok nstrojov. Musme si uvedomi, e na Slovensku vlastne ne-existuje nstrojrsky hudobn priemysel a nepsobia u ns vo vraznejej miere ani

8 Prekvapujcim momentom vak je, e zob-cov flauta sli v prvej fze nstrojovej vubyna vetkch typoch umeleckho vzdelvania iba ako prpravn nstroj pred vobou hry na mo-dern dychov nstroj. rka repertoru, oso-bit znaky barokovej artikulcie, interpretan zkonitosti hudobnch diel predchdzajcich vvojovch epoch vak tento nstroj u postavili na rovnocenn rove s ostatnmi dychovmi nstrojmi. Pre pecialistov na barokov hudbu zobcov flauty predstavuj vznamn zlokuich intrumentria a astokrt spolu s ou hrvaj aj na prienej barokovej flaute.

9 Ide o osobit typ najniieho stupa umelec-kho vzdelvania, kde sa daj tudova v rmci jednej koly vetky umeleck odbory vtvarn umenie, dramatick umenie, tanen umenie a hudba. Vyuovanie prebieha v popoludajch hodinch. Zkladn umeleck koly (ZU) s samostatnmi prvnymi subjektmi.

10 Tento nstroj mnoh ZU zakpili ete v 70. a 80. rokoch minulho storoia, ke sa k nm doval z NDR a jeho vrobcami bola firma AMMER, prpadne LINDHOLM. S to ajv sasnosti renomovan firmy. Boli to nstroje,ktor radme do kategrie napodobenn, avak spaj svoje zkladn poslanie pribli svet hudobnej histrie v jeho autentickej zvukovej podobe. ia tieto nstroje sa len vemi mlo vyuvaj nielen vo vyuovacom procese, ale aj v koncertnej praxi tej-ktorej hudobnej koly. S vak neoddelitenou sasou sprevdzajcej skupiny hudobnch nstrojov obdobia baroka bassa continuo.

11 Hlavne v Anglicku boli v 16.18. storo po-pulrne consorty sbory gmb. Boli astokrt a 6-hlasn a obsahovali 2 diskantov, 2 altov a 2 tenor-basov violy da gamba. Consorty zohrali vznamn lohu vo vvoji komornej hudby, priom im prinleala aj dleit spo-loensk funkcia.

12 Prace s z reva na krku nstroja priviazan pecilnym uzlom.

13 Tto viola da gamba bva asto oznaovan aj ako basov viola da gamba.

14 Pojmom viola sa oznaoval v 15.18. storo kad slikov nstroj a pojem gamba ozna-uje v talianskom jazyku koleno.

15 Autor prspevku uil takmer 20 rokov hru na violonelo externe na ZU v Bardejove.


majstri husliari. Niektor individulne sna-hy o stavbu violy da gamba sa neosvedili pre mal informovanos staviteov tchto nstrojov. Nedaj sa preto ani vyui in-piran zdroje, ktor na rieenie situcie ponka asopis Spolonosti violy da gamba so sdlom vo Winterthure vo vajiarsku. V sle 39 zo septembra 2000 je popsan krsny prklad rodiovskej obianskej ini-ciatvy, ke v rmci akcie Rodiia stavaj pre svoje deti rodiia stavaj pod dozorom husliara ktor sa za tto innos zriekol svojho honorra z lacnch polotovarov historick nstroje pre svoje deti. Monos rieenia v naich pomeroch by sa vak ale mohla njs vyuvanm eurpskych fondov pre oblas kolstva. Ve napr-klad v Anglicku sa stavaj kolsk violy da gamba, ktor s po finannej strnkelacnejie ako kolsk violonel v naich obchodoch.

Zver: Sme presveden, e zavedenie violy da gamba do uebnch osnov z-kladnho hudobnho kolstva nemus by piesou alekej budcnosti. Dleit je, aby na sasn eurpske interpretan trendy reagovalo nae stredn a vysok hudobn umeleck kolstvo16 a zaalo vychovva odborne pripravench hrov na violu da gamba, ktor by boli ochotn

s psobi aj do vyuovacieho procesu. tudenti pripravujci sa na zahraninch vysokch hudobnch kolch sa z pocho-pitench dvodov, hlavne finannch,domov u nevracaj.

Pri naich poetnch aktvnych astiach na letnch kolch starej hudby sme sa presvedili, e zkladn technick nstro-jov problmy mu adepti hry na violu da gamba zvldnu aj v asovom rozmedz jednho kurzu v priemere 10 dn, priom na jeho konci s schopn hra v sbore jed-noduch party. Tkalo sa to tak dospelch ako detskch frekventantov. Viola da gamba sa stala dokonca nstrojom prslunkov ge-nercie tretieho veku. Bolo priam dojemn stretva na tchto kurzoch starch rodiov, ich deti a dokonca vnence pri spolonom muzicrovan v jednom sbore. Aj ke boli v prevanej miere z nemecky hovoriacich krajn napali tmto spsobom najnovie tzy smerovania eurpskej hudobnej peda-gogiky muzicruje spolu cel rodina.

Literatra: DOLMETSCH, A. Interpretace hudby

17. a 18. stolet. Praha : SNKL, 1958.EBEL, A. ber die Fidel zur Gambe. Viola

da gamba Mitteilungen. Winterthur : Viola da gamba-Gesellschaft, 2000,. 39, s. 10-11.

MEDANSK, K. Viola da gamba, mi-nulos a sasnos. STUDIA ART ET SPORT. Preov : PU FHPV, 2001, ro. 1, s. 102-115.

MICHALOV, E. Hudba v kole. Bansk Bystrica : FHV UMB, 1997.

OTTERSTEDT, A. Die Gambe. Kassel : Brenreiter, 1994.

STRMPER. M. Ein kaiserliches Instru-ment! Viola da gamba Mitteilungen. Winterthur : Viola da gamba-Gesell-schaft, 2002, . 47, s. 7-9.

Autor prspevku psob na Katedre hudby Fa-kulty humanitnch a prrodnch vied Preovskej univerzity v Preove, ako pedagg teoretickch predmetov, ale vedie aj rzne komorn sbory. Popri tom je hrom na viole da gamba a ume-leckm vedcim sboru starej hudby Musica historica Preov, s ktorm inkoval nielen na Slovensku, ale aj viackrt v Posku, Nemecku, esku a Maarsku.

16 ia na vysokch kolch hudobnho zamerania vychovvajcich profesionlnych hudobnkov stle nie s oddelenia, intitty, i katedry, ktor by sa venovali problematike his-toricky pouenej interpretcii hudby 16.18. storoia.

Mistrovsk dla 20. stolet v komorn he na ZUGabriela Kubtov

Anotace: lnek se zamuje na rozvoj praktickch hudebnch dovednost i hudebnosti obecn v rmci komorn hry na ZU u zanajcch i vysplejch houslist prostednictvm modern hudby. Upozoruje na kompozici jednoho z nejvznamnjch skladatel 20. stolet Bly Bartka 44 duet pro dvoje housle (Sz. 98, BB 104; 1931)1.

Klov slova: housle, dti, komorn hra, duo, interpretace, Bla Bartk.

Po zvldnut elementrnch nvyk houslov hry zan tm kad pedagog lidovmi psnmi s houslovm doprovodem, pozdji pak pechz ke komponovanm jednoduchm duetm, asto urenm pro domc muzicrovn. Z hlediska pedagogicko-instruktivnho se ji tradin spolhme zejmna na odkaz autor 18. a 19. stolet, na skladby, kter pomhaj rozvinout zkladn atributy houslov hry: intonaci, rytmus, smysl pro souhru i pro kvalitu tnu.

V souvislosti s hudbou 20. stolet bych rda upozornila na vynikajc cyklus

44 duet pro dvoje housle, kter zkom-ponoval v roce 1931 Bla Bartk. Dlo vzniklo z podntu nmeckho houslisty a pedagoga Ericha Dofleina, kter v roce1930 dal Bartka o svolen k pravm klavrnch duet z cyklu Dtem pro dvoje housle, kter zamlel jako pedagogick materil propojujc hudebn vzdlvn ji od potku s modern hudbou. Bar-tkovou reakc byla kompozice originl-

nch duet, pi jejich vzniku s nmeckm pedagogem zce spolupracoval. Revido-van verze tohoto dla byla nov vydna skladatelovm synem Peterem Bartkem s ohledem na vechny dostupn zdroje2 v Univerzln edici v roce 19923.

1 Uvdm zaveden katalogov slovn oznaen Sz. (Andrs Szllsy) i novj BB (Lszl Somfai).

2 a) istopis manuskriptu pouit jako ped-loha pro prvn titnou edici (Bartk Archiv Signatur 69 WFC 3);

b) titn exempl pipraven k edici bhem 2. svtov vlky pro anglicky mluvc zem, kte-r Bartk opatil run psanmi poznmkami a komenti k nkterm anglickm nzvm (Bartk archiv signatur 69 WFC 2);

58

Bartkova dueta, sestaven do ty cykl podle nstrojov nronosti, jsou houslovou obdobou skladatelova monu-mentlnho klavrnho cyklu Mikrokos-mos, kter m celkem 153 st. Pvodn lidov hudba vchodn karpatsk oblasti, jejmu systematickmu studiu zasvtil Bartk svj ivot, je zkladnm prvkem jeho skladatelsk tvorby pro mlad hous-listy. V duetech se vyskytuj upraven psn a tance z Maarska, Slovenska, Rumunska, Bulharska, ale i arabskch zem, ovem v mistrovsk prokomponovan stylizaci a s originlnm kontrapunktickm partem druhho nstroje. Dlo je koncipovno jako progresivn technick studie, kter slou k osvojen harmonickch a rytmickch slo-ek modern hudby. Uniktn skladatelsk pstup uplatnn v tchto drobnch kom-pozicch je srozumiteln a pochopiteln i dtem. Nelze souhlasit s tvrzenm kdo nem bli vztah k folkloru, a je radji ne-hraje ()4. Instruktivn charakter cyklus naopak pmo predestinuje k navzn i rozvjen vztahu k folkloru u nejmench, ale i vysplch interpret.

Prvn dl duet obsahuje trnct psn a tanc. Zajmav je, e Bartk krom zkladnho metronomickho daje uvd i duratu skladby v sekundch. vodn dv skladbiky kdliv pse

noty 1a Kalamajka jsou psny v taktu 2/2, nap.

Rumunsk pse pak seznamuje mlad interprety s hrou v 6/4 taktu.

noty 2V Ukolbavce se vyskytuje neobvykl

pedznamenn, nebo prvn hlas m pe-depsan posuvky b a des, zatmco druh hlas fis.

noty 3

Skladbiky prvnho dlu je mon pout i v ansmblov he.

Druh dl sestv z jedencti duet pon-kud vtho rozsahu, stle je vak mon ve hrt v prvn poloze. Autor ji vyuv jednoduch dvojhmat, asto v kom-binaci s przdnou strunou a naznauje specifick frzovn nap. v Burlesce, kde by ml bt podle autorovch poznmek precizn dodren rozdl mezi osminovmi notami svzanmi legtem s tekou u po-sledn z nich umstn bu pod obloukem, nebo nad nm.

noty 4

Prvn varianta znamen peruen ped posledn osminovou notou, druh pak zkrcen posledn osminy bez peruen5. Rovn nsledujc Maarsk pochod je opaten frzovacmi znamnky ve smyslu ndech.

noty 5Taktov oznaen Pohdky, kter je

komponovan v 8/8 taktu, skladatel pro usnadnn len takt na 3 + 3 + 2 osminy.

noty 6Tet dl zahrnuje opt jedenct kompo-

zic, ve kterch je znateln posun k rychlej-m tempm, ke komplikovanj intonan a harmonick struktue. Skladatel hojn pouv stdav takty, nap. v Novoron

c) Bartkv dopis ze 7. prosince 1938 uren Erwinu Steinovi, editorovi nakladatelstv Boo-sey&Hawkes, ve kterm vnuje Bartk zvltn pozornost vysvtlen zpisu sv notace v kombi-naci legata a staccata u smycovch nstroj.

3 Bartk, Bla. 44 Duets for Two Violins. Sz. 98, BB 104. Universal Edition UE 10452b, Neuaus-gabe 1992, revision Peter Bartk.

4 NAVRTIL, M. Bla Bartk, ivot a dlo. Ostrava : Montanex, 2004, s. 64.

5 V dopise ze 7. prosince 1938 urenm Erwinu Steinovi, editorovi nakladatelstv Boo-sey&Hawkes, vnuje Bartk zvltn pozornost vysvtlen zpsobu sv notace v kombinaci legata a staccata.

noty 1

noty 2

noty 3

noty 5

noty 6

noty 7


psni II. se stdaj takty 6/8, 5/8 s takty 3/4.

noty 7V Zakarpatskm tanci se u houslista

akcentm na obvykle nepzvunch dobch.

noty 8V Kulhavm tanci jsou dvtipn pouit

nepravideln sforzata. noty 9Zmime i Pse enc, ve kter nem

zpotku prvn hlas dn pedznamenn, zatmco druh houslista se potk s esti kky.

noty 10Duo Preludium a knon uvd zvre-

nch osm duet tvrtho dlu, kter ped-stavuj nron mistrovsk dla vyadujc ji vysplej interprety.

noty 11Skladatel si v Rumunskm, noty 12Srbskm noty 13a Transylvnskm tanci noty 14pohrv s metrorytmickou strukturou,

s asymetrickmi rytmy a astmi nepra-videlnostmi.

Bartk velmi asto ve svch kompozicch vychz z vchodnho lidovho zkladu, tradin dur-mollov systm obohacuje o star mody (zejmna drsk, lydick a mixolydick), kde kvinta nehraje stejn lohu a septima inklinuje hlavn v pen-tatonickch tninch ke konsonantnmu charakteru.

V Arabsk psni pak vyuv typickou orientln ornamentiku a virtuzn smyk ricochet v prvnch houslch v okamiku, kdy se hlavn melodie ujmaj housle druh.

noty 15Zpesten pin i pedposledn st,

kter je zkomponovan v pizzicatu,noty 16ve velmi rychlm Scherzu je pak v partu

druhch housl efektn pouit i pizzicato levou rukou nad kvintovou prodlevou.

noty 17V koncertn praxi je mon vyut ne

uvedench nvrh na ucelen cyklus ur-en pro provdn attacca bez ohledu na nstrojovou vysplost.

I. 44., 19., 16., 28., 43., 36., 21., 42.II. 17., 38., 37., 10., 35., 39.

noty 8

noty 9

noty 10

noty 11

noty 12

noty 13

60

III. 11., 22., 33., 4., 34.IV. 1., 8., 6., 9.Mistrovsk dlo zaazuj s oblibou do

program svch recitl i houslist se svtovm renom. Nap. Yehudi Menuhin si 44 duet zahrl s Wolfgangem Schnei-derhahnem a opus natoil i s Nellou Gotkovskou, kompletn cyklus nahrli i Andr Gertler a Josef Suk, Itzhak Perl-man spolu s Pinkasem Zuckermannem, Alberto Lysy s partnery Sophi Reutero-vou a Sndorem Vghem. Netradinm zpsobem dua nahrla Iva Bittov a Do-rothea Kellerov vedle houslovch part zn i zpv a komplet je doplnn tymi improvizacemi.

Vraznch prvotdnch kompozic pro dvoje housle, kter jsou pstupn i dtskmu vku a na kterch je mon rozvjet a tbit jak hudebnost, tak nstro-jovou techniku, nen mnoho. Bla Bartk zkomponoval inspirativn a pnosn dueta, kter si zaslou astj pouit v pedagogick praxi i prezentaci na es-kch koncertnch pdich. Analyzovan cyklus rovn dokazuje, e ji ran etapy nstrojov vchovy lze pirozen propojit s hudbou dvactho stolet.

Literatura:NAVRTIL, M. Bla Bartk, ivot a dlo.

Ostrava : Montanex, 2004.PLOV-VRBOV, Z. Bla Bartk, ivot

a dlo. Praha : Sttn hudebn vydava-telstv, 1963.

Notov materil: BARTK, B. 44 Duets for Two Violins (Sz.

98, BB 104). Universal Edition UE 10452b, Neuausgabe 1992, revision Peter Bartk.

noty 14

noty 15

noty 16

noty 17

noty 17


Tvr obdob Ludwiga van BeethovenaBojana Kljuni

Abstrakt: Pspvek se zabv rznmi stanovisky k otzce periodizace ivota a dla L. van Beethovena. Vchozm bodem pohledu je cyklus 32 klavrnch sont tohoto skladatele. K elm hudebn didaktickho vyuit je doporueno rozdlen Beethovenova ivota a dla do pti tvrch obdob podle W. S. Newmana. Pspvek je uren pedevm hudebnm peda-gogm k pouit ve vlastnm vyuovn.

Klov slova: periodizace ivota a dla L. van Beethovena, Beethovenovy nrtkov seity, cyklus 32 klavrnch sont, hudebn vchova, hudebn didaktick vyuit.

Z tradice devatenctho stolet petr-vv zvyk nahlet na Beethovenv ivot a dlo v duchu t tvrch obdob. Od tto doby a dodneka se v odborn literatue setkvme s nejrozmanitjmi pstupy. Nzory na rozlenn Beetho-venova ivota a dla do nkolika tvrch obdob jsou rzn. Chtla bych uvst pr pklad tohoto dlen, abychom si utvo-ili pedstavu o tom, jak bohat me bt tato problematika eena. Pome nm to

mimo jin pi formovn individulnho pohledu na skladatele a jeho dlo, kter pedvme svm km ve vlastnm pro-cesu vyuovn a jen m tak odpovdat nejnovjm poznatkm z tto oblasti.

Dnen doba rozhodn netrp nedostat-kem odbornch prac, kter se zabvaj ivotem a dlem L. van Beethovena. Muzi-kologov provdj m dl tm kvalitnj a detailnj bdn, kter se tkaj zejmna skladatelova prbhu tvorby. Zsadnmi

prameny jsou v tomto ohledu Beetho-venovy nrtkov seity1. V souasnosti existuje velik poet tchto zachovalch seit, do nich Beethoven zaznamenval po celou dobu svho tvrho ivota nej-rznj hudebn npady a rsoval jejich dal kompozin zpracovn. Na zklad tchto kompozinch skic meme dnes

1 Viz nap. COOPER, B. Beethoven and TheCreative Process. Oxford, 1990.

ivotn jubileum Josefa hy

Hudebn pedagog, sbormistr a sklada-tel Josef ha se narodil 21. prosince 1934. Jeho budouc povoln vrazn ovlivnil profesor a sbormistr dr. Josef Smetana, kter na Drtinov gymnziu v Praze na Smchov vedl studentsk smen sbor a koncertoval s nm v re-prezentativnch prostorch Prahy. Ten poradil spnmu maturantovi, aby se vnoval studiu hudebn vchovy. Po pi-

jet na Vy pedagogickou kolu hovu budouc uitelskou drhu formovala ada vraznch uitelskch osobnost (J. Plavec, F. Skora, F. Zrno a dal). Po absolutoriu nastoupil na uitelsk msto v st nad Labem, kde psob dodnes. Pokusil se pokraovat ve studiu na Vysok kole pedagogick v Praze, ale jeho pijet bylo krtce po nvratu z vojensk sluby zrue-no se zdvodnnm, e jmenovan nem kdrov pedpoklady.

Ve studiu mohl pokraovat a po le-tech praxe. Hudebn vchovu vystudoval dlkov na Filozofick fakult UK a i zdejeho hudebn profil ovlivnily vrazn osob-nosti: P. Eben, R. Mukov, M. Kadlecov, J. Vrchotov-Ptov aj. Na potku 60. let minulho stolet J. ha intenzivn spolu-pracoval s katedrou hudebn vchovy PedF a na cvin kole zorganizoval experimen-tln rozenou vuku hudebn vchovy, v mnohm odlinou od Danielovy koncep-ce. I tento experiment byl nsiln peruen vlnou normalizanch opaten v r. 1971.

Avak ani absolvovn FF UK, ani rigorzn zkouka na PF UK (PhDr.) v roce 1971, ba ani prbh spnho experimentu roz-en vuky nezmnily odmtav postoj stranickch orgn k hovu profesnmu rstu. Vechna normalizan opaten byla proti J. hovi vedena pesto, e ne-byl nikdy lenem dn politick strany. Bylo ukoneno jeho extern psoben na katede hudebn vchovy PF v st n. L. a byl peloen na steckou pedmstskou kolu do Krsnho Bezna. Takka dvaceti-let psoben vytvoilo z tto pedmstsk koly metodick centrum hudebn vcho-vy. Zaznamenejme i intenzivn hovu innost v esk hudebn spolenosti, kde se v zvru minulho reimu stal i lenem stednho vboru.

Po pijet na PedF (1989) a poslze i pi vykonvn funkce vedoucho katedry (1991) a dle prorektora UJEP (1994 1996) se J. ha i nadle vnoval a do r. 1995 vuce na tto Z. V r. 1991 se sp-n habilitoval a titul profesora ve speciali-

Pokraovn na s. 63

62

zaci Hudebn vchova sbormistrovstv zskal v r. 1995.

Sv pedagogick i odborn znalosti uplatnil i jako lektor krajskch kurz mo-dernizace HV v Most (20x), celosttnch ve Znojm (10x) a v Rychnov n. K. (5x).

Teoretick i praktick zklady sbormis-trovstv zskal od F. Skory a tto innosti se vnuje bezprostedn od nstupu uitelsk praxe dodnes. Vedle kolnho sboru vedl smen sbor pi TONASO v Netmicch, Smen sbor steckch uitel, pozdji Smen sbor Domu kul-tury. dil i arcidkansk chrmov sbor, kde spolupracoval s varhankem K. Hro-nem. V r. l966 se seznmil s V. Kobrlem, se kterm zaloil steck dtsk sbor. Na cvin kole zaloil sbor dt ze td s roz-enou vukou hudebn vchovy a v roce 1970 s nm zskal v krajskm kole Zlatou ratolest. I tato etapa hovy sbormistrovsk innosti byla peruena opatenmi stec-kho OV KS v dob normalizace.

Na Z v Krsnm Bezn zaloil pveck sbor Psnika (1972), kter ml v steckm okrese po dlouh lta monopoln posta-ven. Vraznch spch doshl v druh polovin 80. let pi svch zahraninch cestch do vdska a Nmeck spolkov republiky. ast na nrodn pehldce nejlepch dtskch kolnch sbor R hova pedlistopadov sbormistrovsk innost vyvrcholila.

hovy sbormistrovsk ambice se pro-jevily bezprostedn po pijet na katedru hudebn vchovy PF v st n. L. Spolu s Ji-m Holubcem zaloili vbrov komorn sbor Chorea academica. Zpotku sbor spolupracoval s Bendovm komornm orchestrem, kter ha v t dob vedl, postupn nsledovaly koncertn cesty do vdska, Maarska, Polska, Dnska, Holandska, Nmecka, Slovenska, Francie, Itlie, Chorvatska, na Maltu, do Belgie, panlska a USA. Na zahraninch i dom-cch scnch zskal sbor adu vznamnch ocenn..

Po organizan i umleck strnce byla nejnronj prvn zaocensk cesta do USA v r. 1996, kter poloila zklady dal bohat spoluprce katedry hudebn vcho-vy PF UJEP se Sttn univerzitou New York se sdlem v Cortlandu.

Vzhledem k umleckm kvalitm sboru J. ha asto inicioval spoluprci s profesio-nlnmi tlesy provdnm rozshlejch

skladeb, z nich jmenujme: Dvokovo Stabat mater a Te Deum, Beethovenovu du na radost a Fantasii c moll, Vnon oratorium C. Saint-Sanse, Berliozovu Mi za zemel. Je nesporn hovou zsluhou, e repertor sboru Chorea academica se soustedil i na dal rozshlej dla, na oje-dinl proveden Dvokova Americkho praporu i Jankova Otene.

Pro sv umleck i odborn kvality je J. ha zvn do domcch i zahraninch porot sborovch sout, nap. opakovan lenstv v mezinrodn jury na Malt.

Akoliv Ochrann svaz autorsk za-stupuje J. hu asi ve dvou stech edesti skladbch, autor sm se za skladatele v pravm slova smyslu nepovauje. Tuto innost vdy spojoval se svou pedagogickou a sbormistrovskou innost. V souvislosti s uitelskm povolnm je pirozen, e pevn vtina skladeb je vnovna sbo-rm. Mnoh byly ocenny na skladatelskch soutch v Jirkov, Olomouci, Praze a jsou nahrny v rozhlasovch studich doma (st n. L., Praha, Plze) i v zahrani (Hilversum, Riga, Vde, Moskva). Velmi podntn byla spoluprce s bsnkem V. Fischerem, na jeho texty ha sloil adu psn a sbor. Mnoh texty si skld autor sm.

V posledn dob vznikly i skladby pro klavr, jeho Poetickou burlesku zaadil do svho koncertnho repertoru a zrove nahrl ve studiu eskho rozhlasu v s-t n. L. Petr Slavk, nastudovala ji i Eva truncov ze ZU v Plzni. Cyklus psn pro bas s prvodem klavru s nzvem tvero ivotnch obdob premiroval na prask Bertramce J. Vavruka. Psn pro ensk hlasy Dv psn o lsce a Dv melancholick psn jsou na repertoru dvou pvky ZU v Plzni D. Mandysov a R. Feiferlkov.

Pro smen sbor Chorea academica byla sloena Missa brevis, premirovan M. Pazrikem na Slovensku, v echch ji provedly mnoh sbory (J. Holubec s Dnskm pveckm sborem), v USA ji nacviil a provedl autor sm s mst-skm a studentskm sborem v Cortlandu. Chorea academica v tomto roce provedla prv dokonenou dvoudlnou kanttu Metamorphoses na slova P. Ovidia Nasa pro slov soprn, alt, tenor, ensk a smen sbor s doprovodem klavru. steck dtsk sbor s manely Kobrlovmi premiroval celou adu hovch skladeb, z nich mno-h nahrl na CD i v rozhlasovch studich.

K nejspnjm patily cykly Kdy se hory zelenaly, Nad Betlmem vyla hvzda jasn a kantta s melodramem Kukuln na slova Karla Havlka Borovskho.

ada skladeb m charakter instruktivn (Zpvme z not, Skldm noty do psniky, Vnon koledy aj.). V tomto vtu se vak neobjevily etn pleitostn skladby i hudebn hky, ktermi ha zpestoval sv lektorsk psoben. K nejznmjm pat ada Znojemskch knon i dal hudebn hky jako Kdo by to ek, Jeku, jeku a dal.

Vcemn dokumentrn hodnotu m vet funkc a postaven. A listopad 1989 i jemu otevel naplno tuto oblast hudebn organizan innosti: vedouc katedry po tyi funkn obdob, prorektor Univerzity J. E. Purkyn v st n. L., len pracovn skupiny Akreditan komise R, pedseda Oborov rady doktorskho studia Hudebn teorie a pedagogika, len vdeckch rad, len rigorznch, habilitanch i profesor-skch komis, inicitor sympozia Cantus choralis, promotor estnch doktort UJEP. Organizuje pravideln setkn z-stupc hudebnch kateder R a SR, zakl-d s prof. Andersenovou z USA stipendijn fond pro studenty na KHV. Krom toho pravideln publikuje, komponuje, pedn na stch (Slovinsko, Slovensko, ecko, Malta), recenzuje, rediguje sbornky

75. narozeniny jsou pleitost k ohld-nut a k bilancovn. Pokusily se o to i pedchzejc dky, ktermi jubilantovi blahopej nejen jeho kolegov z steck katedry, ale jist dlouh ada tch, kte jej znaj.

Ivana Aenbrenerov

Z tvorby prof. Josefa hy otiskujeme dv dal vnon psn pro dti s nstrojovm doprovodem z cyklu Koled-nci Vnon rozjmn a Pastov vstvejte. Prvn z nich zvrazuje lyrick kouzlo vnonho asu, plnho radosti a oekvn, druh je autorskou pravou lidov koledy.


Pokraovn ze s. 61

zptn interpretovat Beethovenv proces tvorby2.

Nejstar lenn ivota a dla L. van Beethovena se nazv tripartitn. Americk muzikolog Lewis Lockwood uvd, e toto rozlenn pochz jet z dob nejstar Beethovenovy biografie od Johanna AloyseSchlossera3. Toto tripartitn lenn jeho dla se zhy stalo hlavn zsadou pro psan Beethovenova ivotopisu a pozdji slouilo jako zkladn paradigma pro pochopen jeho umleckho vvoje. Dky nmu existuj ten-dence zakrvat paralely mezi jednotlivmi dly z rznch obdob, nicmn ony pesto existuj4. Tato ti obdob zahrnovala nsle-dujc lta skladatelova ivota: prvn obdob 17821800, druh obdob 18011814 a na-konec tet 181518265.

Tvorbu skladatele nejlpe pochopme v nvaznosti na jeho ivotn osudy. Zab-vejme se jednm z jeho stejnch hudeb-nch nr, jen Beethovena dlouhodob doprovzel na jeho ivotn a tvr cest. Jako klavristka jsem vybrala ten, kter je mi nejble, cyklus dvaaticeti klavrnch so-nt. Mnoz souasn odbornci se shoduj, e tento cyklus je skladatelovou intimn vpovd u klavru, u nstroje jemu nej-blimu. Zrcadl se v nm Beethovenv osobn a tvr vvoj. Na cyklus ticeti dvou klavrnch sont, jen postupn vznikal v prbhu ticeti dvou let skla-datelova ivota, se dvm v nvaznosti na problematiku periodizace Beethovenova ivota a dla6.

Zmnn tripartitn lenn se poprv objevuje v souvislosti s cyklem 32 sont v dle Beethoven at ses trois styles z roku 1852 od Wilhelma von Lenze, kter toto rozdlen cyklu do t tvrch obdob nej-vce zpopularizoval7. Prvn tvr obdob reprezentuje op. 2 a op. 22, druh obdob op. 26 a op. 90 a nakonec do tetho tvr-ho obdob je zaazovno Beethovenovch pt poslednch sont op. 101 a op. 111.

Podobn i v esk odborn literatue se traduje stejn rozdlen Beethoveno-va ivota a dla do t tvrch obdob8, jedn se o velmi hluboko zaitou tradici. V druh polovin 20. stolet se rzn pojet otzky periodizace Beethovenova ivota a dla shoduj, e toto rozlenn na ti tvr obdob je velice irok a brn detailnjmu studiu, jako i pochopen Beethovenova hudebnho odkazu. V tto souvislosti muzikolog W. S. Newman po-dotk, e vnj skal skladatelova ivota ne vdy koresponduj s vnitnmi rozpory v jeho stylu. Dle je teba pihldnout ke skutenosti, e nkolik skladeb velice odlinho stylu vznikalo v Beethovenov tvorb asto soubn vedle sebe, co je patrn ze skladatelovch kompozinch nrt. Newman chce tm, e navrhuje periodizaci koncipovat do vce ne t ob-dob, zskat pohled, kter by nm odhalil nov, jinak zakryt souvislosti a fakta mezi Beethovenovm ivotem a dlem9. Nkter nzory ze zatku 21. stolet dokonce od-mtaj jakoukoli periodizaci Beethovenova ivota a dla. Autor Glenn Stanley ve svm pspvku uvd, e v dnen dob, kdy jsme schopni zskvat vce detailnjch informac a dostvat se hloubji k podstat Beethovenova ivota a dla, jsme nuceni opustit jakoukoli periodizaci jeho ivotnch

okolnost a hudebn tvorby10. Doporuuje chronologick hledisko pi posuzovn Beethovenova ivota a dla. Uvd, e tento pstup nm pedkld ji jeden z prvnch autor Beethovenovy biografie AlexanderWheelock Thayer, jeho prce pochzz let 18661879. V n koncipoval autor kadou kapitolu na zklad jednoho roku skladatelova ivota (vnoval se zejmna rozmez let 1800 a 1827). Glenn Stanley klade hlavn draz na otzky odbornho portrtu skladatele: styl a strukturu jeho dla, hudebn nry, otzky recepce jeho odkazu jinmi skladateli a interprety, a to v nvaznosti na kompletn chronologick pehled Beethovenova ivota11. Podle autora je nkolik zsadnch biografickchokolnost, kter ovlivnily skladatelovu tvorbu. Na tyto ivotn udlosti skladatele se autor dv z psychologickho hlediska. Dv draz na jeho trzniv dtstv, p-tele a spolenost, jako i na Beethovenovy romantick rysy, jeho sexuln povahu a postoje. Nakonec nezapomn na odezvy kriz a ran osudu, kter dopadaj tce na jeho ivot a bezpochybn vrazn ovlivuj skladatelovu hudebn tvorbu.

Navzdory nejmodernjm nzorm zstv pro n hudebn vchovn el rozlenn Beethovenova ivota a dla do nkolika obdob nezbytnost. Jasn rozd-len skladatelova ivota do nkolika tvr-ch obdob nm pome lpe porozumt jeho osobnosti, tvorb a vbec vvoji djin hudby. Zvolen cyklus klavrnch sont v sob zrcadl polaritu mezi vrazem (ve smyslu citovho a mylenkovho projevu) a obsahem (ve smyslu vznamu a smyslu hudebnho sdlen). V cel ad dvaati-ceti klavrnch sont se tyto dva principy prolnaj. V nvaznosti na hloubku obsahu a vrazu v jednotlivch sontovch cyk-lech spatuji na jedn stran vraz hluboce intimn, a na stran druh nadosobn. Oba tyto protilehl ply obsahu Beetho-venovch klavrnch sont promlouvaj ke vem nsledujcm generacm prakticky a dodnes.

Vybrala jsem rozlenn, kter uvd americk muzikolog W. S. Newman ve sv

2 Pevn vtina dnes zachovalch Beetho-venovch nrtovch seit se nachz v archivu muzea Beethoven Haus Bonn. Viz [online]. [cit 2009-05-05]. Dostupn na WWW: .

3 SCHLOSSER, J.A. Ludwig van Beethoven: Eine Biographie. Praha, 1828.

4 Viz LOCKWOOD, L. Beethoven: Hudba a ivot. Brno, 2005, s. 33-34.

5 NEWMAN, W.S. The Sonata in the ClassicEra. The Second Volume of A History of theSonata Idea. North Carolina, 1963, s. 505.

6 Kdy odhldneme od prvnch ty Beethove-novch klavrnch sont (prvn ti tzv. Kurfitsk sonty WoO 47 Es dur, f moll, A dur a tzv. Leichte Sonate WoO 51 C dur) ze skladatelova studentskho obdob (17821794), zatek tvorby prvnch klavrnch sont (tzv. velkch) se datuje od roku 1790 (ti sonty op. 2 f moll, A dur a C dur). Rok 1822 je naopak obdobm tvorby poslednch dvou Beethovenovch kla-

vrnch sont op. 110 a op. 111. (viz EDLER, A. Handbuch der Musikalischen Gattungen, Herausgegeben von Siegfried Mauser. VII. 2. dl, Gattungen der Musik fr Tasteninstrumente, Von 1750 bis 1830. (Laaber, 2003), s. 197). Shoda sel 32 klavrnch sont komponovanch v prbhu 32 let skladatelova ivota je nhodn, avak pozoruhodn.

7 Viz NEWMAN, W.S. The Sonata in theClassic Era. S. 505.

8 Viz nap. RACEK, J. Beethoven, rst hrdiny bojovnka. Praha, 1956.

9 Viz NEWMAN, W.S. The Sonata in theClassic Era. S. 506.

10 Viz STANLEY, G. (ed.). Some thoughts on biography and a chronology of Beethovens life and music. In The Cambridge Companion toBeethoven. Cambridge, 2000, s. 3-13.

11 Tamt, s. 7.

64

prci Sonata in the Classic Era12. V kapitole vnovan Beethovenovm sontm autor dl skladatelv ivot do pti tvrch ob-dob. Domnvm se, e toto Newmanovo lenn je pro n hudebnvchovn el optimln, nen pli podrobn a ve svm konceptu nm otvr nov, dosud skryt souvislosti skladatelovch ivotnch okol-nost s jeho hudebn tvorbou.

Prvn studentsk obdob (17821794) obsahuje poslednch deset let skladatelova ivota v Bonnu a prvn dva roky ve Vdni (od roku 1792). Druh obdob virtuozity (17951800) se vyznauje Beethovenovou renomovanou karirou klavrnho virtuosa. Tet tzv. Appassionata obdob (18011808) zan rapidn narstajc Beethovenovou sluchovou chorobou. tvrt invazn neboli vlen obdob (18091814) se vyznauje udlostmi od obklen a okupace Vdn Francouzi po Vdesk kongres. Pt obdob sublimace (18151826) zahrnuje Beethovenv tragick vztah se synovcem, skliujc kadodenn ivot, oputnou

a excentrickou existenci. Newman uvd, e toto posledn obdob pedstavuje spo-jen dvou absolutn od sebe oddlench protipl v jedn osobnosti, kter je natolik ohromn, e se vymyk lidskmu chpn. Na jedn stran kadodenn, pozemsk i-vot se vemi svmi trapami a zdravotnmi problmy, a na stran druh povznesen Beethovenovy osobnosti nad toto vechno, kter odr ohromnou sublimaci v dlech kompozinho mistrovstv13.

Newmanovo ptidln rozlenn Beethovenova ivota a dla v souvislosti s tvorbou jeho klavrnch sont, repre-zentuje model periodizace, kter vysti-huje zsadn okolnosti a dje skladatelova ivota, je je tak mon aplikovat pi studiu jinch druh a nr Beethovenova hudebnho odkazu.

EDLER, A. Handbuch der Musikalischen Gattungen, Herausgegeben von Sieg-fried Mauser. VII. 2. dl, Gattungen der Musik fr Tasteninstrumente. Von 1750 bis 1830. Laaber : Laaber-Verlag, 2003. ISBN 3-89007-124-4.

LOCKWOOD, L. Beethoven: Hudba a ivot. Marie Frydrychov (pekl.). Brno : BB/art, s. r. o., 2005. ISBN 80-7341-409-0.

NEWMAN, W.S. The Sonata in the ClassicEra The Second Volume of A Historyof the Sonata Idea. North Carolina : The University of North CarolinaPress, 1963.

RACEK, J. Beethoven, rst hrdiny bojovn-ka. Praha : Sttn Nakladatelstv Krsn Literatury, Hudby a Umn, 1955.

SMOLKA, J., a kol. Djiny hudby. Brno : Nakladatelstv Togga, 2001. ISBN 80-902912-0-1.

STANLEY, G. (ed.). The Cambridge Com-panion to Beethoven. Cambridge : Cambridge University Press, 2000. ISBN 0-521-58074-9.

12 NEWMAN, W.S. The Sonata in the ClassicEra. S. 511-537.

13 NEWMAN, W.S. The Sonata in the ClassicEra. S. 506-7.

Literatura:COOPER, B. Beethoven and The Creative

Process. Oxford : Clarendon Press, 1990. ISBN 0-19-816163-8.

Vnon koledy s doprovody dtskch melodickch nstroj

Jan Holec

V pedvnon dob zpvaj vyuujc hudebn vchovy se svmi ky v-non koledy. Tyto psn asto prezentuj na nejrznjch adventnch koncertech. Ct, e by bylo vhodn pipojit ke zpvu k instrumentln doprovod. S tmi ryt-mickmi si zpravidla dok poradit. Hor to bv s doprovody melodickmi, v nich se uplatn xylofony, zvonkohry, metalofo-ny, tympny, pp. dal nstroje.

Hlavnm problmem melodickch do-provod je vsledn harmonick strnka takov pravy. Vechny hlasy mus bt vedeny v rmci latentn harmonie zpv-nho partu. Pak tedy vyvstv problm, jakou melodii by mly jednotliv orffovskmelodick nstroje hrt.

Na tomto mst budi eeno, e melo-dick doprovody se ji ze samotn povahy

orffovskch nstroj daj jen obtn hrtz not, tedy z part, kter vyuujc rozepe z partitury. Zvonkohra, metalofon i xylo-fon jsou nstroje bic, jejich kameny se rozeznvaj derem paliky. Ta nen nijak pevn s nstrojem spojena, take hr mus namit a der vst velmi pesn. Z toho dvodu nen mon zrakem neustle oscilovat mezi notovm zpisem partu a hudebnm nstrojem. Proto jsou pou-iteln jen takov melodick doprovody, kter se bu improvizuj (nejsou pevn fixovny notovm zpisem, nelze je tedynikdy zahrt dvakrt stejn), nebo jsou vytvoeny na zklad melodicko-rytmic-kch ostinat.

Rytmick strnka melodickch dopro-vod vychz z poadavk na rytmickou vchovu, a tak party jednotlivch nstroj

by mly obsahovat rytmus a metrum psn, lze pout i hru tnu na prvn taktovou dobu, pp. njak rytmick ostinato.

Protoe doprovzejc hudebn nstroje hraj tny asto dosti vysok (zejmna ty soprnov), ale i mnoh rytmick n-stroje, kter se v doprovodech pouvaj, maj vysok zvuk (triangl, dvka apod.), je nezbytn, aby doprovodn orchestr obsahoval njak nstroj basov. V nejjed-nodum obsazen mohou tuto roli plnit dtsk tympny, kter se lad zpravidla na zkladn tny tniky a dominanty. Zvukov lpe a efektnji ovem psob kytara, pp. violoncello, i dokonce kontrabas. Pestoe na tyto nstroje ci zpravidla hrt neu-mj, pouijeme je. Budeme s nimi ovem zachzet jako s jinmi lehce ovladatelnmi nstroji ponechme na nich pouze dv


struny, kter naladme stejn jako dtsk tympny, tj. na zkladn tny tniky a do-minanty. ci ovem nebudou hrt smy-cem, protoe i to vyaduje vcvik. Budou na tyto przdn struny drnkat budou hrt pizzicato.

Nsledujc partitury nejsou ureny pro hru doprovod podle not. Jsou pou-ze pomckou pro vyuujc, aby km pedvedli, co maj hrt. Jednotliv hlasy jsou tak jednoduch, e si je ci prakticky ji po pedveden zapamatuj a neustle je pak pi he opakuj. Vyuujc me km usnadnit hru tm, e z nstroj odstran vechny nepotebn kameny. Ncvik do-provodu spov v souhe jednotlivch hlas a v pipojen zpvnho hlasu k do-provodu. Tm dojde ve skupin k k tolik potebnmu aktivnmu zachzen s hud-bou, k muzicrovn, kter je dleitm prostedkem hudebnvchovnho procesu pi rozvjen a upevovn hudebnch schopnost k.

Partiturm je teba rozumt tak, e v nich jsou vdy uvedeny ti melodick hlasy v ptilinkov osnov. Prvn z nich je uren zvonkohe, druh metalofonu a tet xylofonu. tvrt hlas je pro dtsk tympny (bonga). Protoe tento nstroj v proveden dvoje je schopen hrt pou-ze dva tny, je v partiturch uito tzv. orffovsk notace na jedn lince. Vkutnu uruje smr notov noky. Nota s hlavikou dole je znaka pro hlub tn, nota s hlavikou nahoe je znaka pro vy tn.

Podle libosti lze instrument melodic-kch nstroj doplnit vhodnmi nstroji rytmickmi bubnky, dvky, trianglem, chestidly, zvonky i rolnikami. Protoe uveden koledy jsou obecn znm, uv-dme u kad jen vhodnou tninu a navr-hovan ostintn doprovod. Koledu Sem, sem, pasti povaujeme za mn znmou, proto ji uvdme i s melodi.

Sem, sem, pasti C dur

Velk tympn naladme na tn c (1. stupe tniny), mal na tn g (5. stupe tniny).

Sem, sem, pasti C dur



Dej Bh tst tomu domu F dur

Velk tympn naladme na tn c (spodn 5. stupe tniny), mal na tn f (1. stupe tniny), V poslednm taktu doprovodu

zahraje dvakrt mal tympn.

Den peslavn jest k nm piel d moll

Dej Bh tst tomu domu F dur

Velk tympn naladme na tn c (spodn 5. stupe tniny), mal na tn f (1. stupe tniny), V poslednm taktu doprovodu

zahraje dvakrt mal tympn.

Den peslavn jest k nm piel d moll

Velk tympn naladme na tn d (1. stupe tniny), mal na tn a (5. stupe tniny). V poslednm taktu doprovodu zahraje

dvakrt velk tympn.

Stoj vrba koat C dur

Velk tympn naladme na tn c (1. stupe tniny), mal na tn g (5. stupe tniny). Zelen se louka F dur

Velk tympn naladme na tn c (spodn 5. stupe tniny), mal na tn f (1. stupe tniny).

Velk tympn naladme na tn c (spodn 5. stupe tniny), mal na tn f (1. stupe tniny), V po-slednm taktu doprovodu zahraje dvakrt mal tympn.

Velk tympn naladme na tn d (1. stupe tniny), mal na tn a (5. stupe tniny). V poslednm taktu doprovodu zahraje dvakrt velk tympn.



Zelen se louka F dur


66

Evropsk studentsk frum v Tallinu

V tomto roce jsem dostala monost re-prezentovat vysok koly pipravujc budouc uitele hudby v esk republice na Evropskm studentskm fru v Tal-linnu. V estonskm hlavnm mst se ve dnech 1. 7. a 4. 7. 2009 uskutenil v poad ji osm Evropsk hudebn kongres EAS (Evropsk asociace uitel pro hudebn vchovu) a v jeho rmci sedm Evropsk studentsk frum EAS (29. 6.2. 7. 2009). Zastnilo se ho 28 zstupc ze 14 zem Evropy. Chtla bych se podlit o informace z tohoto vrcholnho studentskho setkn a piblit jeho zamen. V roce 2005 se obdobn kongres uskutenil v Praze na Pedagogick fakult Univerzity Kar-lovy. Obsahov a organizan ho tehdy pipravil s irokm zahraninm tmem doc. PaedDr. Milo Kodejka, CSc., z Pe-dagogick fakulty UK v Praze1. Pedstavi-tel evropsk EAS a svtov ISME na nm podepsali tzv. Memorandum o spoluprci. Prask kongres znamenal velkou zmnu v zamen celkov prce Evropsk asoci-ace uitel pro hudebn vchovu, nebo od tto doby zce spolupracuje s ISME na obsahov a organizan pprav kongres, semin, projekt apod.

Evropsk studentsk fra reflektujpoteby, zjmy i nzory vysokokolskch student na probhajc Bolosk proces a pedagogickou reformu v hudebnv-chovn oblasti. Nzory student jsou brny velmi vn a stvaj se soust dokumen-t EAS a ISME, jsou publikovny a iroce prezentovny na dalch konferencch a maj i politick dosah.

Hlavnm tmatem letonho fra byly praktick pstupy k pveck hudebn tvoivosti. Zamleli jsme se tak nad tm, jak udlat vuku hudebn vchovy zajma-vou a piblit ji potebm dnench dt a mldee. Hlas student byl tedy na-hlen ze dvou pohled. Tm prvnm bylo prozkoumn hlasu jako lidskho orgnu se vemi jeho technickmi monostmi. K nmu se vzala prvn st fra, kde jsme mli pleitost si vyzkouet vokln impro-vizaci pod vedenm Anne-Liis Poll, pedn hlasov odbornice z tallinnsk Akademie hudby a divadla. Metoda je zaloen na

rychlm stdn zn-lch a neznlch hl-sek mateskho jazyka. Vyzkoueli jsme si im-provizaci na estonsk samohlsky a souhls-ky. Nejdve jsme pou-vali mluvn tn pro libovoln kombinace neznlch souhlsek. V nkterch ppadech vznikaly ndhern ryt-mick variace. Dle jsme pouili estonsk samohlsky pro st-dn hrudnho rejst-ku a hlavovho tnu. Zkoumali jsme tak monosti barvy hlasu. Poslednm dlm kolem byla improvizace na dvojici souhlsek neznl-znl (S-Z, -, P-M, T-R atd.). Obzvlt zajmav byla hromadn improvizace, kdy jsme na pedem domluven gesta po skupinch praktikovali vokln i rytmick ostinato. Do tohoto rytmickho a voklnho pozad byla zakomponovna improvizace face to face. Mli jsme monost si vyzkouet nejen sv improvizan schopnosti, ale vtina z ns zjistila, e nen teba se improvizace bt. Pro nkter astnky fra to byl siln hudebn zitek, protoe improvizovali poprv v ivot.

Druhm hlem pohledu byl metaforick vznam spojen hlas student. Sarah Hennessy, nrodn koordintorka pro U.K., nov zvolen prezidentka EAS a koordin-torka Evropskho studentskho fra EAS, pednesla svoji powerpointovou prezentaci na tma Hlas student v obdob povinn koln dochzky. Jejm zmrem bylo na-stnit problematiku, kde a kdy se uplatn hlas student, jak jsou jeho pnosy a jak by mohly bt jeho nevhody. Uvedla, e ve vtin hudebnch dokument a kurikul najdeme tyto koncepty: kreativitu, my-lenkov operace, uit se uit, individuali-zaci a diferenciaci. Zamysleme se tedy nad tm, zda prv tyto pojmy nejsou klem k tomu, abychom vyhovli poadavkm a potebm dnench dt a mldee. Pro prv hlas student? S novou pedagogic-kou reformou pichzej i nov role uitele. Tradin model vid uitele v centru dn. Nov koncepce vak rad oslabit domi-

nantn roli pedagoga a zamit se vce na ka, umt poradit, podpoit, naslouchat i hodnotit. Je dobr, kdy uitel um bt i ptelem dt. Dal otzkou je relevance vukovch metod a organizanch forem vuky. Kdy budeme pemlet nad tm, jak ume, budou nae cesty a zpsoby pr-ce s dtmi pimen jejich poadavkm i nrokm. V neposledn ad musme mt na pamti prva dt a rozvjet v nich klov kompetence, kter jsou nutn pro ivot v novch podmnkch 21. stolet. Nemli bychom zapomnat i na praktic-kou zkuenost, kterou by si ze kolnho prosted mlo odnst kad dt. Pocit sounleitosti zvyuje u dt motivaci, co zlepuje vkon. Podpora hlasu student tak vede k rozvoji jejich sebevdom a se-bedvry, to napomh vzniku dovednost, kter potebuj pro ivot mimo kolu. Ve me probhat za pedpokladu, e tdy budou men, zdroje vce flexibiln a ho-diny rozmanitj.

Prezidentka se dle zamila na kon-struktivistickou teorii vzdlvn, kde jednotliv rovn spoluasti student na vuce rozdlila do pyramidy. Na spodnm ebku konfigurovala neast studenta postupn jsme pes reprezentaci, koo-peraci, partnerstv a zprostedkovatelstv doli a k vlastnictv, kdy je student sm zodpovdn za sv rozhodnut a iny. Sarah nm uvedla pklady projekt, kter zohleduj pn a poteby student. Jed-nm z spnch jsou Hudebn rozhledy (www.musicalfutures.org.uk). Projekt Tinct komnata (Room 13- www.

1 Doc. Milo Kodejka je v souasn dob koordintorem EAS pro eskou republiku.


room13scotland.com) umouje dtem, aby si pozvali umlce, o kterm se chtj dovdt nco zajmavho. Naproti tomu pedkoln projekt Reggio Emilia se vce zamuje na vtvarn umn.

Co to ve znamen pro hudebn vcho-vu a jej dopad na dnen mlde? Hlas student v prvn ad napomh tvorb hudebn identity, kreativity, participace, napomh irokmu rozvoji schopnost a nabz rozdlnost v dovednostech, sty-lech, tradicch a kontextech.

Po pednesen prezentaci Sarah Hen-nessy jsme se rozdlili do ty skupin a reflektovali jsme problematiku potebdnench dt a mldee. Z dvoudennch diskus vyplynul nvrh kad skupiny na pspvek do zvren prezentace, kter se konala ped celm auditoriem kongre-su. Rda bych piblila zvry tmu, do kterho jsem i j svmi nvrhy a postoji pispvala. Zamysleli jsme se nad tm, co pro ns znamen hlas student. Vymys-leli jsme krtkou definici: Hlas studentpro ns znamen dt naim km vt svobodu volby tm, e budeme dbt na jejich poteby a pn. Shodli jsme se na tom, e v dnen dob jsme asto svdky svobody bez hranic. Proto jsme nastnili problmy, kter v sob takov definiceskrv. Studenti mohou zakusit pocit zmatku a desorientace dky velkmu nebo nepimenmu mnostv svobody, kter je jim dna najednou. Byli jsme si vdomi skutenosti, e nkte jedinci by mohli poskytnutou svobodu zneut. asto se tak stv, e studenti se nesna nachzet vlastn hudebn identitu a rozvjet sv tvo-iv mylen, ale hled na to, jak uspokojit poadavky a pn uitele. Svobodu je tedy teba ohraniit zodpovdnost. Abychom nezstali pouze u teorie, zamysleli jsme se nad cestami, jak vyzdvihnout individualitu naich student a vst je k zodpovdnosti. Jak ji sm Jan mos Komensk v 17. sto-let navrhoval, je dobr postupovat od jednoduch kol k tm sloitjm. Uitel by ml umt nejen podpoit volby a nov npady mldee, ale ml by je tak akceptovat. Je dobr, kdy uitel um dti povzbudit opravdovm zjmem o n sam. Shodli jsme se tak na tom, e uitel by ml bt oteven novm cestm a v neposledn ad se snait vytvoit kreativn prosted, ve kterm mohou bt nov npady zreali-zovny. Cel prezentace byla koncipovna

tak, aby vybdla k zamylen, jak ume a zda jsou nae metody pimen a pi-zpsoben podmnkm 21. stolet.

Zvren prezentace probhla velmi spn. Jako pozitivn na cel pprav hodnotm tmovou prci a snahu dojt ke spolenmu konsenzu. Kad z ns pochzel z jinho prosted, proto i n-zory byly rzn. Na fru si nejvce cenm rozmanitosti pohled a domnvm se, e nejdleitj nebyla zvren prezentace, ale cesta, kterou jsme k n doli. Proces nachzen spolenho cle, komunikan dovednosti, vzjemn respekt, tolerance odlinosti a v neposledn ad cta k cizm kulturm byly vznamnmi momenty v prbhu celho setkn. Mli jsme mo-

nost si vyzkouet hlas student v praxi. Byla nm ponechna volnost pi formovn skupin pi diskusch i zvren prezentaci. Koordintoi fra stli opodl, ve sledova-li, obas nm poradili, nebo usmrnili nae debaty. Kad hlas ml stejnou hodnotu a kad se mohl svobodn vyjdit.

ast na sedmm Evropskm student-skm fru EAS v Tallinnu mi krom podnt pro diplomovou prci pinesla nov vhledy do hudebnvchovn praxe a piblila problematiku souasnho hu-debnho kolstv v Evrop.

Jaroslava Lojdov, studentka 5. ronku A-Hv, UK Praha

Pedagogick fakulta

Poutav prezentace djin hudby

Nen tajemstvm, e studium djin hud-by pat asto mezi mn oblben sousti zskvanho hudebnho vzdl-vn. Na vin je mnohdy patn orientace student v mnostv informac, kter poskytuj detailn chronologick djiny na i zahranin hudby. V peme daj se ztrc povdom o charakteristickch znacch hudebnch sloh a styl, podrobn pehled skladatelova dla bv ztovou zkoukou pro mechanickou pam, zvl-t pak v ppad absence posluchask zkuenosti.

V polovin roku 2009 vydal Klub ptel ZU Jana Zacha, o. s. elkovice, pouta-vou publikaci Djiny hudby v obrazech

a obrzcch. Jej autor Bohumr Hanlk pistoupil k mnohokrt ji zpracovanmu tmatu netradin. Nekladl si za cl de-tailn pehled spoleenskho a hudebnho vvoje, ale jak nzev knihy napovd, z jednotlivch etap formovn svtov i domc hudby vytv zkladn obrazy. Jejich rmec tvo podtext historickch udlost ovlivujcch vvoj hudebnho umn. Obsahem pak jsou promny hudby a hudebnch tles v zvislosti na vzniku a zdokonalovn jednotlivch hudebnch nstroj, osudy skladatel i charakteris-tika jejich nejdleitjch dl. Tomuto cli je pizpsoben i zpsob zpracovn textu. Autor se vyjaduje strun, msty heslovit, v textu je ada pehledovch a vztahovch tabulek. Tyto pase kon-trastuj s vyprvcm stylem pi popisu ivotnch pbh jednotlivch tvrc i zajmavost provzejcch vznik stejnch hudebnch dl (Vdli jste to?). Jak autor v vodu k publikaci uvd, sna se vytvoit ucelen obrazy tchto etap, v nich kloub podstatn se zajmavm

Vdli jste nap., e jednou byl Haydn podn vdeskm eznkem, aby napsal pro svatebn vesel jeho dcery menuet? Protoe Mistr byl vdy nesmrn astn, kdy mohl nkomu udlat radost, skuten menuet napsal. Na dkaz vdnosti dostal

68

skladatel od eznka nejlepho blho vola s pozlacenmi rohy, ovnenho kvtinami. Pekvapen Haydn nemohl dar odmtnout. Skladba, kterou pro eznka sloil, dostala mezi vdeskmi hudebnky nzev Volsk menuet.

Nebo, e W. A. Mozart sloil za svj krt-k ivot 650 dl? Kdyby se jeho skladby hrly jedna za druhou, znly by nepetrit 9 dn a noc. Pedstavuj 220 hodin hudby

Krsn je i phoda ze ivota Beethovena. Ten neuznval csae, lechtick vsady, choval se k urozenm a k majetnm jako k sob rovnm. Jaksi jeho vzdlen p-buzn mu psal jednou dopis a na konci ke svmu jmnu hrd pipsal majitel statku. Beethoven mu v odpovdi pipsal ke svmu jmnu majitel mozku.

Obrazy z djin hudby jsou dokumen-tovny notovmi pklady a originlnmi kreslenmi obrzky Jolany Fenclov. Maj ve vazb ke sdlovanmu obsahu vysokou vpovdn hodnotu. Jsou stylizac auten-tickch dobovch obrazovch materil, vstin a vtipn dopluj strun sdlen textu, zpodobuj vvojov znaky hudeb-nch nstroj, vzezen a innost tehdejch hudebnk, znaky architektury, vvoj notovho psma i podoby vznamnch osobnost politickho, nboenskho a hu-debnho ivota. Obrzky z publikace zdob se souhlasem autorky i toto slo Hudebn vchovy.

Djiny hudby v obrazech a obrzcch jsou publikac, kter pou a pitom po-t. Jako studijn literaturu ji lze vyut

na pedagogickch fakultch v oborech, kde je douc zkladn informovanost o vvoji hudby jako soust veobecnho vzdln (studium uitelstv pro 1. st. Z a speciln pedagogiky). T studentm gymnzi, km 2. stupn Z a hudebnch nauk na ZU me tato publikace pomoci zbavnou cestou odkrvat taje vzniku a formovn hudebnho umn.

HANLK, B.; FENCLOV, J. Djiny hud-by v obrazech a obrzcch. elkovice : Klub ptel ZU Jana Zacha, o. s., 2009. 204 s. ISBN 978-80-254-4824-3.Publikaci lze zskat pouze na adrese: Klub ptel ZU Jana Zacha, Vatko-va 343, 250 88 elkovice nebo na e-mailu [email protected]. Doporue-n cena je 199 K.

Hana Vov

DVD-ROM From the New World. A Celebrated Composers American Odyssey (ARTS Interactive, 2008)

Interaktivn multimediln program, vy-tvoen R. Winterem a P. Bogdanoffem,podrobn sleduje psoben A. Dvoka v Americe a jeho prci na Novosvtsk symfonii. DVD-ROM se spolen s knihou Josepha Horowitze Dvok v Americe stal soust Nrodnho vzdlvacho projektu zamenho na stedn koly. Projekt, kter podporuje Nrodn nadace pro humanitn vdy a d J. Horowitz, se pokou vyut

vn hudby k pochopen nkterch tmat americk historie. Prv Dvokv pbh, zasazen do historickch souvislost, byl vybrn jako pklad k tomuto elu velmi vhodn.

Program seznm uivatele s dobou, ve kter A. Dvok il a ve kter se uskute-nila jeho nvtva Ameriky, dozv se, jak byl v t dob New York a jak vypad dnes, jak bylo postaven en ve viktorinsk

spolenosti, jak zmnila obansk vlka postaven Afroamerian, jak byl osud americkch indin po ztrt jejich pvod-n domoviny a adu dalch zajmavost. Podstatn st je vnovna okolnostem vzniku Novosvtsk symfonie a jejmu podrobnmu rozboru. DVD-ROM je velmi dobe strukturovn, m jednoduch ovldn a pehlednou npovdu. Mohl by se stt zajmavm doplkem hudebn

Upozornn:Hudebn festival esk Offovy spolenosti k Evropskmu dni hudby

se uskuten ve Stochov ve dnech 18.20. 6. 2010. Pokud se chcete se svm sborem, souborem i orchestrem pidat,

vyhledejte si pihlku a bli informace na nebo [email protected] a zalete do 30. 11. 2009.

-red-


vchovy i na naich stednch a vysokch kolch, ppadn kvalitnm zdrojem pou-en zbavy pro milovnky vn hudby.

Obr. . 1Hlavn st (Main Line) programu ped-

stavuje 218 strnek textu rozdlench do 12 kapitol. Dvokv ivotopis, podrobn zdokumentovan cesta za ocen, psoben na Nrodn konzervatoi, Harry Burleigh a Longfellova Hiawatha, prce na No-vosvtsk to jsou jen nkter z tmat, do kterch se me uivatel zast. Ve v do-bovch souvislostech doloeno historick-mi fotografiemi, autentickmi rozhovory,hudebnmi ukzkami a videoukzkami. Text je propojen s vkladovm slovnkem a historickmi mapami. Slovnk obsahuje nejen hudebn, ale i obecn pojmy, osob-nosti a instituce.

Dalch vce ne ticet tematickch celk, roziujcch a doplujcch hlavn st Obr. . 1

Obr. . 2

textu, je skryto pod Side Trips. Zvukov ukzky v tto kapitole obsahuj i rozbory skladeb, psn jsou vetn text.

Dleitou soust programu je kom-pletn podrobn rozbor The New WorldSymphony.

Obr. . 2Pi studiu rozboru je mon volit zcela

individuln tempo. Strnky lze libovoln opakovat, pomoc Alt + Print Screen je mon je vytisknout. Samostatnou funkci

Tisk program nem. Vjimenosti progra-mu dodv pes 1000 stran pvodnch text (Direct Testimony) pevzatch z dobovch novin, asopis a korespondence. Ty se vztahuj jak k osob A. Dvoka, tak i k ud-lostem, mstm a osobnostem t doby. Pro lep orientaci jsou lnky azeny asov. Zahrnuta jsou lta 18551897, 18991900, 19041919, 19221993. Orientaci v obrov-skm mnostv pouitch zdroj umo-uje tematicky utdn soupis (Sources)

s monost pmch vstup do plnch text uvedench v Direct Testimony.

Uitenou pomckou jsou abecedn rejs-tky (Media Indexes) obrzk, zvukovch ukzek, mluvenho slova a videoukzek. Mezi zvukovmi ukzkami je mimo jin i velmi vzcn nahrvka z r. 1919, na kter H. Burleigh zpv vlastn pravu psn Go Down, Moses.

V programu jsou pouity nahrvky firmyNaxos: Dvorak Symphony No. 9 From the New World. Slovak Philharmonic Orchestra, Dvorak String Quartet in F major, Op. 96 American. Vlach Quartet Prague a Dvorak String Quintets in E-flatmajor, Op. 97. Vlach Quartet Prague.

Program nevyaduje dn speciln software. Je uren pro osobn potanainstalovan v systmu Microsoft Win-dows XP, opaten DVD-ROM jednotkou (v CD-ROM jednotce nejde spustit), mi-nimln poadovan rozlien 800 x 600 + QuickTime 7,2 a vy (QuickTime 7,2 je soust programu). DVD-ROM m ve svm fondu multimdi Knihovna msta Hradce Krlov. Prezenn je k dispo-zici na informanm pracoviti hudebn knihovny.

Vce viz: http://www.artsinteractive.org. Na tto adrese je mon titul i objednat. Pokud zjemce potebuje platit v korunch, informace pod [email protected].

Libue Hrd

70

Z hudebnch vro(jen prosinec 2009)

1. 10. 1934 Milo Schnierer, 75. vro narozen eskho muzikologa a pedagoga

2. 10. 1704 Frantiek Ignc Antonn Tma, 305. vro narozen eskho skladatele

3. 10. 1834 Vilm Blodek, 175. vro narozen eskho skladatele, fltnisty, kla-vristy, sbormistra a pedagoga

4. 10. 1929 Zdenk Nouza, 80. vro narozen eskho pedagoga a muzikologa

16. 10. 1679 Jan Dismas Zelenka, 330. vro narozen eskho skladatele

17. 10. 1849 Fryderyk Chopin, 160. v-ro mrt polskho skladatele a klav-risty

18. 10. 1934 Petar Zapletal, 75. vro narozen eskho publicisty, muzikologa a pedagoga

20. 10. 1874 Charles Edward Ives, 135. vro narozen americkho sklada-tele

22. 10. 1859 Louis Spohr, 150. vro mrt nmeckho skladatele, houslisty a dirigenta

24. 10. 1799 Carl Ditters von Ditters-dorf, 210. vro mrt rakouskho skla-datele a houslisty

24. 10. 1974 David Fjodorovi Ois-trach, 35. vro mrt ruskho houslisty idovskho pvodu

***

2. 11. 1739 Carl Ditters von Ditters-dorf, 270. vro narozen rakouskho skladatele a houslisty

4. 11. 1924 Gabriel Faur, 85. vro mrt francouzskho skladatele

5. 11. 1989 Vladimr Horowitz, 20. vro mrt americkho klavristy ukra-jinskho pvodu

7. 11. 1929 Peter Evans, 80. vro na-rozen angl. muzikologa

13. 11. 1699 Jan Zach, 310. vro narozen eskho skladatele, varhanka a houslisty

14. 11. 1719 Leopold Mozart, 290. v-ro narozen rakouskho skladatele

15. 11. 1929 Frantiek Malotn, 80. v-ro narozen eskho fltnisty a hud.

pedagoga22. 11. 1709 Frantiek Benda, 300. vro-

narozen eskho houslisty a skladatele26. 11. 1939 Tina Turner, 70. vro

narozen americk rockov zpvaky27. 11. 1759 Frantiek Vincenc Kram-

-Krommer, 250. vro narozen eskho skladatele

28. 11. 1989 Valentina Kamenkov, 20. vro mrt esk klavristky a peda-goky ukrajinskho pvodu

28. 11. 1829 Anton Rubinstein, 180. v-ro narozen ruskho klavristy, skladatele a dirigenta

30. 11. 1899 Hans Krsa, 110. vro narozen eskho skladatele

29. 11. 1924 Giacomo Puccini, 85. vro- mrt italskho opernho skladatele

***1. 12. 1709 Frantiek Xaver Richter,

300. vro narozen eskho skladatele2. 12. 1879 Rudolf Friml, 130. vro

narozen eskho skladatele5. 12. 1979 Jan Racek, 30. vro mrt

eskho muzikologa6. 12. 1934 Milan Dvok, 75. vro

narozen eskho skladatele populrn hudby a jazzovho klavristy

8. 12. 1939 James Galway, 70. vro narozen irskho fltnisty

12. 12. 1889 Vclav tpn, 120. vro narozen eskho klavristy, pedagoga, kritika a skladatele

15. 12. 1909 Franclin Trrega, 100. vro- mrt panlskho kytaristy a skladatele

17. 12. 1944 Giedr Lukait-Mrzko-v, 65. vro narozen esk cembalistky a pedagoky

21. 12. 1989 Jn Cikker, 20. vro mrt slovenskho skladatele

26. 12. 1969 Ji litr, 40. vro mrt eskho skladatele, klavristy, zpvka, herce a vtvarnka

30. 12. 1859 Josef Bohuslav Foerster, 150. vro narozen eskho skladatele

31. 12. 1954 Sylvie Bodorov, 55. vro narozen esk skladatelky

Petra Blohlvkov

AbstractsMEDANSK, K. Viola da Gamba and Its

Place in the Teaching Process of the Primary Level of Music Education in Slovakia

The historical instruments play an importantrole in interpretation of Early music in line with historically influenced interpretation. Viola daGamba has important role in this tendency. It is an ideal instrument to support the music de-velopment in child. However, viola da gamba is not included in the study programs of primary level of music education in Slovakia.

Key word: historically influenced interpreta-tion, viola da gamba, instrument build, teaching process.

Doc. Mgr. Art. Karol Medansk, PhD., De-partment of Music, Faculty of Humanities and

Natural Sciences, Universita of Preov in Preov, e-mail: [email protected]

KUBTOV, G. Masterpieces of 20th Century Chamber Music at Elementary Music School

The article concerns the development ofpractical music skills through the teaching of chamber music at elementary music schools both for beginning and advanced violinists with the focus on the music of the 20th century. It analyses 44 Duets for Two Violins (Sz. 98, BB 104; 1931) written by one of the most important composers of the 20th century Bla Bartk.

Key words: violin, children, chamber music, duo, interpretation, Bla Bartk.

PhDr. Gabriela Kubtov, Ph.D., Music Department, Faculty of Education, Charles University, Prague, e-mail: [email protected]

KLJUNI, B. A division of Ludwig van Beethoven life and works

This contribution deals with a problem ofdifference approaches to division of L. vanBeethoven life and works. This issue is regar-ded from the composers 32 piano sonatas. For didactics use is recommend a subdivision into five periods of Beethovens life and works, according W. S. Newman. This subdivisioninto five periods is intended for use in musicteaching.

Keywords: a division of L. van Beethoven life and works, the Beethovens sketchbooks, the Beethovens series of 32 piano sonatas, music education, music didactics.

PhDr. Bojana Kljuni, Ph.D., Music Depart-ment, Faculty of Education, Charles University, Prague, e-mail: [email protected]


O hudb anglicky Keyboard Instruments (1st Part)

A musician playing a keyboard instru-ment can produce a wide range of musical responses. The modern piano, with its rangeof about seven octaves, allows the pianist to encompass the harmonic range of an orchestral score. That other and more complex keyboardinstrument, the organ, can surpass it in tonal variety and dynamic range. Franz Liszt wrote in 1838: Perhaps I am deluded by this mysteri-ous feeling which binds me to the piano, but I regard its importance as enormous. To my mind, the piano occupies the highest place in the hierarchy of instruments; it is the one most widely cultivated, the most popular of all, and it owes this importance and popularity to the harmonic resources which it alone possesses, and, because of this, to its ability to epitomize and concentrate the whole musical art within itself.

Family traitsThe principal members of the keyboard

family are the clavichord, the harpsichord, the piano (whose full name is the piano-forte) and the organ. With the exception of the organ each of these instruments consists in essence of a boxed-in harp with a complete set of strings one or more for each semitone throughout its range and a soundboard to amplify the vibrations. But instead of being plucked with the fingers like the strings of the harp or struckwith little hammers like the strings of a dulci-mer, the strings are set vibrating by means of a more or less complex mechanism or action of bars and levers.

The mechanism of the clavichord pressessmall brass blades or tangents to the strings; in the harpsichord the strings are plucked by plec-tra made of quill, leather or (nowadays) metal; the strings of the modern piano are struck by feltcovered hammers. Of the three types of mechanism it is that of the piano which is much the most complicated. Because the leather- or felt-covered hammers must not be allowed to remain in contact with the strings after pluck-ing them (since that would have the effect ofcutting off the sound before it had properlybegun), pianos generally include an escape-ment device for disengaging the hammers as soon as they have delivered their blow.

As soloists, as accompanists in songs, and as participants in chamber music, modern pianists have a very important role to play in music, as did their predecessors in the ba-roque and early classical periods. The earliestorchestras needed the harmonic support of a harpsichord and were often directed by a harp-

sichordist seated at his instrument: the tones of the keyboard instruments of the period made them suitable for reinforcing both rhythm and harmony. Later the pianoforte became the dar-ling of the drawing-room and the soire the pivot around which much nineteenth-century social revolved.

Early keyboard instrumentsStringed keyboard instruments have been of

major importance in music-making of every kind for over three centuries. The clavichordand harpsichord reigned supreme until about 1800 when they were largely superseded by the more versatile piano. The 20th century has seenthe revival of interest in both the music and the instruments of the Baroque. The harpsichord,in particular, is frequently heard in perform-ances of music of the period. Fine reproduction harpsichords can be obtained, but sadly only a handful of contemporary composers have written music for them.

The clavichord is the oldest of the stringedkeyboard instruments. It was developed in the twelfth century from the monochord a simpledevice, consisting of a single stretched string with movable bridges, used for demonstrat-ing musical intervals. With the addition of a keyboard the clavichord was born. Most early clavichords clung to the monochord principle by using only one string or, on double-strung instruments, two unison strings for several different notes. (Such economy was feasible since the point at which the tangent strikes determines its vibrating length and therefore its pitch.) On these instruments, called gebunden or fretted, it was often impossible to plaincertain adjacent notes at the same moment, for groups of two to four adjacent notes could share the same pair of strings. Later clavichords, called bundfrei or unfretted, had a string for each note.

The clavichord is essentially an instrumentfor personal music-making. Many baroque composers, notably J. S. Bach, valued its uniquely expressive and responsive tone. Its sound, however, is exceptionally quiet and usu-ally unsuitable for performances in large rooms or concert halls. The young Handel was able tolearn the clavichord in secret by practicing it in the attic of his fathers home.

The harpsichord occupied a prominent posi-tion in almost every aspect of music-making in the seventeenth and eighteenth centuries. It was an important part of every musical ensemble, supporting and reinforcing the harmonies, and its bright clear sound made it an ideal solo

instrument. It remains the perfect medium for the performance of the contrapuntal music of the period as the lower lines in the musical texture stand out with extraordinary clarity. Many larger instruments had more than one keyboard or manual, and a few had stops for altering the tone colour so that contrasts could be made between one manual and the other.

Two other baroque instruments shared the harpsichors plucking mechanism. The virginal,small and rectangular in shape, was particularly popular in England and was reputed to be the favourite instrument of Elizabeth I. The spinet,with its characteristically wing-shaped case, was more common in Italy.

SLOVNEKresponse odezva, reakcesurpass pekonatdelude oklamat, podvstowe dluit, vditepitomize shrnout, ztlesnittrait rys, znak, zvltnostsoundboard zvukov deskaamplify zeslitdulcimer cimbl bar tylever pkabrass mosaz, bronzblade iletka, ost, zde jazekquill brk, rkosfelt plstblow hoz, der reinforce zeslitdrawing room ijmac pokoj, salonpivot sted, osa (pen.)revolve otet se supersede nahradit, vytlaitversatile univerzln, vestranncling, clung, clung lnout, dret se ehofeasible uskuteniteln, monpitch vka tnufretted zde: vzanadjacent sousednunfretted zde: voln responsive citlivattic podkrov, mansardatexture strukturastop zde: rejstkpluck drnkatrectangular pravohl, obdlnkov

Text byl pejat ve zkrcen podob z publika-ce The Book of Music. MacDonald Educational Ltd. and QED Ltd., 1977.

Stanislav Pechek

72

Hudebn vchova * Obsah 17. ronk * 2009

Teorie, studijn materilyBlha, J.: Cyklus Hudba a obraz Pedromnsk obdob.

Anglo-sask (irsk a northumbrijsk) a benediktinsk malstv a irsk a gregorinsk liturgick zpv I 1/2. s. oblky

Blha, J.: Pedromnsk obdob. Anglo-sask (irsk a northumbrijsk) a benediktinsk malstv a irsk a gregorinsk liturgick zpv II 2/2. s. oblky

Blha, J.: Cyklus Hudba a obraz Romnsk obdob. Linern rytmick styl a linern kontrapunkt I 3/2. s. oblky

Blha, J.: Cyklus Hudba a obraz - Romnsk obdob. Linern rytmick styl a linern kontrapunkt II 4/2. s. oblky

Brbek, L.: Djiny hudby v souvislostech 2/27Fri, R.: loha interpretanch sout v pedagogickm procesu 3/44Hons, M.: Tvar a as 3/37 Jenkov, E.: Princip integrace v souasnm systmu vzdlvn 1/1Jenkov, E.: A se holky krout 2/33Jiikov, J.: Movy przdniny (Hudebn pohdka) 3/47 Kljuni, B.: Tvr obdob Ludwiga van Beethovena 4/61 Kubtov, G.: Mistrovsk dla 20. stolet v komorn he na ZU 4/57Medansk, K.: Viola da gamba a jej miesto vo vyuovacom

procese zkladnho hudobnho kolstva na Slovensku 4/55Pechek, S.: Sbory Petra Ebena pro dtsk interprety 2/20Prochzkov, J.: Przkum souasnho stavu hudebn vchovy

v nkterch zemch Evropy 3/41Radimcov, V. evkov, V.: Progresivita v rockov hudb

a monost jejho uplatnn v hudebn vchov (zprva z vzkumu) 1/6

Sochov, L.: Tvoriv inpircie z hudobnch innost v koncertoch pre deti 1/3

tefl, V.: Vzkum zastoupen rockov hudby v uebnch plnech zkladnch umleckch kol 2/22

Vov, H.: Naim tenm a autorm 2/19

Pro hudebnvchovnou praxiHolec, J.: Vnon koledy s doprovody dtskch melodickch

nstroj 4 /64Salvet,V.: Stomp 1/9Vov, H.: Animovan svt Liky Bystrouky a dtsk

poslucha 3/46

Kritiky, recenze, anotaceHrd, L.: DVD-ROM From the New World 4/68Kodejka, M.: Visegrdsk hudebn semine Praha 2008 3/51Koverdynsk, L.: Terapie zpvem 2/32Sedlk, J.: Pspvek k historii slavnho kantorskho

rodu 1/3. s. oblkyVov, H.: Poutav prezentace djin hudby 4/67

Medailonky, jubileaAenbrenerov, I.: ivotn jubileum Josefa hy 4/61Blohlvkov, P.: Vro roku Hndel Haydn Mendelssohn

Dvok Misti oratoria 2/2. s. oblkyBlohlvkov, P.: Z hudebnch vro (leden bezen 2009) 1/17

Blohlvkov, P.: Z hudebnch vro (duben erven 2009) 2/35 Blohlvkov, P.: Z hudebnch vro (ervenec z 2009) 3/53 Blohlvkov, P.: Z hudebnch vro (jen prosinec 2009) 4/70 Brbek, L.: Bohuslav Martin 3/3. s. oblkyDrgov, R.: Vechno dobr Ti budi pno 1/14 Kotlkov, J.: Co se do projevu nevelo aneb Pavlu Jurkoviovi

k 75. narozeninm 1/14 Karnetov. H.: Vzpomnka na Jitku Snkovou 4/3. s. oblkyZenkl, L.: S kytic v ruce pro Evu Jenkovou 1/15

ZprvyBarochov, K.: Hudba ve dvou podobch 3/50Kittnarov, O.: Mozart a Evropsk unie 3/49Lojdov, J.: Evropsk studentsk frum v Tallinu 4/66Nedlka, M.: Vchova hudbou a k hudb v esko-slovenskm

svtle 1/12Pazrik, M.: Cantus choralis Slovaca 2008 2/29Pechek, S.: Absolventi oboru sbormistrovstv

na Pedagogick fakult UK rozvjej tradice amatrskho sborovho zpvu 2/30

Radimcov, V.: Hudebn pedagogov eili sv postaven v souasnm hudebnm vzdlvn 1/12

Vachudov, E.: Zprva o setkn k ZU v Kouimi 3/51

DrobnostiAbstracts 1/17Abstracts 2/35 Abstracts 3/53Abstracts 4/70Beneov, E.: Eduard Doua Mal sportovci 2/26 Felix, B.: Pesniky uja Bela 1/8Pechek, S.: Lidov psn z praxe do praxe 3/44 Obsah ronku 4/72Z pera ten (mejkalov, J.) 2/31

O hudb anglickyPechek, S.: O hudb anglicky The Public Concert

and the Role of the Musician 1/18Pechek, S.: O hudb anglicky Choral Music 2/36Pechek, S.: O hudb anglicky Music and Education 3/54Pechek, S.: O hudb anglicky Keyboard Instruments

(1st Part) 4/71

Notov plohyFelix, B.: Rmy zimy, Snieik, Slonia pesnika (Dtsk psn

s doprovodem klavru) 1/A D) Doua, E.: Fotbal, Bh (Dtsk psn s doprovodem klavru

z cyklu Mal sportovci) 2/A D ehkov, L.: Zdl se mi tto noci sen, Ej lsko, lsko,

V dobrm jsme se seli, Stoj vrba koat (pravy lidovch psn pro trojhlas a soprnovou zobcovou fltnu) 3/A D

ha, J.: Vnon rozjmn, Pastov, vstvejte (Koledy pro dti s instrumentlnm doprovodem ze sbrky Kolednci) 4/A D


Romnsk obdob Linern rytmick styl a linern kontrapunkt II

Jaroslav Blha

Vzestup romnskho sochastv t ze spo-jen s geometrickm i stereometrickm dem architektury. Geometrick stylizace jako projev harmonie sfr tedy dokonalho du univerzlnho svta se prosazuje i v romn-skm malstv, kter vak zrove v nemen me akcentuje i dekorativnost jako nadpozem-skou krsu svta veobecnin (univerzli). Nzornou demonstrac ve uvedench znak jsou iluminace Mistra Huga z Bible z Burry St. Edmunds z prvn poloviny 12. stolet. Domi-nantn roli zde zcela zjevn hraje linie. Ladn kivky arabesek a jejich pravideln rytmus ten se uplatuje pedevm v zhybovm schmatu draprie ovldaj obrazov pole iluminac a heraldick barvy jen vypluj plochy vyme-zen liniemi. Proto se tak pro tento zpsob malby uplatuje nzev linern rytmick styl. Dominantn role linie ovlivuje i prostor od-tud i oznaen linern prostor kter akcentuje plochu. Ta je jet umocnna tzv. tapetou, kter se v iluminacch Bible z Burry St. Edmunds uplatuje jako obdlnk zdrazujc postavy vjevu. Ne nhodou se v souvislosti s linernm prostorem mluv o duchovnm prostoru proto se tak biblick vjevy iluminovanch rukopis neodehrvaj v pirozenm prosted fyzickho svta, ale v duchovnm prostoru transcendent-nho svta univerza nepoznatelnho smysly ani rozumem.

Obsah uroval nejen tvar a prostor, ale i kompozici iluminace. Postavy nejsou umst-ny do obrazovho pole podle pedem danho kompozinho schmatu, ale jsou k sob po-

stupn piazovny odtud i oznaen aditivn kompozice. Postavy vjevu pokud se nejedn o biblick kompars se nesm v zjmu srozumitelnosti obsahu zobrazenho vjevu pekrvat; proto jsou azeny vedle sebe.

Uveden notov ukzka dvouhlasho melismatickho organa Cunctipotens genitor ze koly v Compostele spad do stejn doby jako Bible z Burry St. Edmunds tedy kolem r. 1125 a vykazuje i adekvtn znaky jak z hlediska hudebnho tvaru, tak i hudebnho asu a hudebn formy. Oproti paralelnmu i laterrnmu organu 10. a sten i 11. stolet se ve volnm organu melodie osamostatuj. Druh hlas (duplum) je na pevnm hlase (cantus firmus) nezvisl nejen melodicky, ale i rytmicky a harmonicky. Proti melisma-ticky pohyblivmu 2. hlasu jsou tny pevnho hlasu pevzatho z gregorinskho chorlu dlouze dren. Odtud pochz i oznaen tohoto hlasu jako tenor (tenere = dret). Zde

V 11. a pedevm v prvn polovin 12. stolet se objevuj snahy o zetelnj prosazen teorie, a ji v promylenjm stdn souzvuk, tak i ve vztahu obou hlas, co demonstruje tzv. Milnsk traktt (kolem r. 1100) zde je teba znovu zdraznit vznam trakttu Quida z Arezza Micrologus (asi z r. 1040), kter poloil zklady hudebn teorie stedovku. Wincestersk trop (piblin r. 1050) je zase pkladem snahy za-znamenat praxi vcehlasho zpvu. Centry tto fze vvoje stedovkho vcehlasu byly dva v-znamn kltery: Saint Martial v Limoges v jin Francii a Santiago de Compostela v Limoges.

Jestlie v dob karolinsk a otonsk renesance dochz k vcemn intuitivnmu propojen vech vliv, kter formovaly ran stedovk umn a hudbu a kdy se asto uplatovala jist mra improvizace, pak vvojov fze v letech 1050 1150, kterou je mon spojit s romn-skm obdobm, dospv k vdom syntze jako vchodisku svbytnosti evropsk kultury. Ve v-

je melodick osamostatnn hlas spojeno s dslednj organizac rytmu jako prostedku jejich koordinace. Je vce ne pravdpodob-n, e zhruba do poloviny 12. stolet tedy do nstupu koly Notre-Dame (asi v letech 11501250) se neuplatnil uniformn pesn systm modln rytmiky, ale draz na rytmick odlien hlas ve snaze vymanit vcehlas z ho-morytmie je zejm.

tvarnm umn je nzornm pkladem srovnn stylov mozaikovit iluminace ehnajc Kris-tus z Godescalkova evangelie z doby kolem roku 781 (Hudebn vchova 2/2009) se stylov jednotnou iluminac z Bible z Burry St. Edmunds (obr. 1). V hudb je pkladem promylen a stylov vyhrann vcehlas kompozice melis-matick organum Cunctipotens genitor (kolem r. 1125) ze koly v Compostele (obr. 2).

1. Mistr Hugo: Moj a ron pi stn lidu. Bible z Bury St. Edmunds, kolem 1150

2. Cunctipotens genitor, voln organum, 11. stolet

74

Vzpomnka na Jitku Snkovou

Jestlie se v letonm roce skloovalo jmno Jitky Snkov, pak to bylo pouze v souvis-losti s kauzou Bertramka. V dnm odbornm periodiku nebylo vzpomenuto 20. vro mrt ani 85. vro narozen. Tmto lnkem chceme pipomenout prci a zsluhy neobyejn a vzc-n eny, skladatelky, muzikoloky a pedagoky, jej celoivotn prce stle ek na sv editory, vydavatele a badatele.

Curriculum vitaeJitka Snkov se narodila v Praze 14. z

1924 v intelektuln rodin jej otec byl dka-nem VUT. Od dtstv se uila hrt na klavr. Na lekce dochzela na Bertramku do rodiny dr. Vlastimila Blaka. Historie budovy a p-telsk ovzdu nejen pi vuce ji ovlivovaly a formovaly jej ivotn postoje.

Stedokolsk studia absolvovala v letech 19351943 na Drtinov reformnm relnm gymnziu na Smchov. Jak sama uvedla, tato kola j dala zklad logickho mylen a nauila ji ct k djinm, k osobnostem, k blinm a k ostatnm kulturm. Rovn podporova-la jazykov vybaven pozdj astnice mezinrodnch muzikologickch konferenc a autorka cizojazynch stat hovoila a psala v nmin a francouztin, mn v rutin a anglitin.

Jakoto tyiadvact ronk byla Jitka Sn-kov v roce 1944 totln nasazena do Berlna do tovrny na leteck motory. Tou dobou ji mla za sebou prvn spn skladatelsk pokusy, kter vznikaly pod dohledem soukromho uitele Frantika Spilky. Po skonen 2. svtov vlky byla pijata na mistrovsk oddlen Pra-sk konzervatoe do klavrn tdy prof. Jana Hemana a nsledn do skladatelsk tdy Aloise Hby. (Dal jej profesoi klavru na konzervatoi byli Albn ma a Oldich Kredba, po absolutoriu se stala jet soukromou akou Karla Hoffmeistera.) Souasn se zapsala na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kdenavtvovala pednky z hudebn vdy, esteti-ky, esk literatury a filozofie. Mezi jejmi uiteli byli obdivovan a uznvan vdci, nap.: hu-debn vdec a kritik Josef Hutter; jazykovdec, literrn teoretik a estetik, pedstavitel eskho strukturalismu Jan Mukaovsk; profesor esk literatury Jan Blahoslav apek.

V 50. letech vystupo-vala jako klavristka a p-sobila tak jako korepeti-torka Sttnho souboru psn a tanc. Provdala se za MUDr. F. krhu a po narozen syna se

korepetitorsk innosti vzdala. Prbn vedle koncertnch aktivit pracovala jako badatelka a editorka a samozejm komponovala. Roku 1962 se stala profesorkou obligtnho klavru na Prask konzervatoi. Psobila zde vce ne 20 let. Studovala v archvech, astnila se konferenc, cestovala, organizovala koncerty, psala odborn i popularizan lnky, hodnotila v porotch. Dokzala si udlat as na osobn setkn i korespondenci. Zapojovala se do spolkov innosti nejprve jako jednatelka, pozdji mstopedsedkyn a ke konci ivota jako pedsedkyn tehdy Mozartovy obce v eskoslovensk republice (dle MO) se sdlem na Bertramce1. V 80. letech byl na Jitku Snkovou, tehdy prv pedsedkyni MO, kvli vlastnictv Bertramky vyvjen psychick ntlak, kter se stle stupoval a pinutil ji v roce 1986 k podepsn darovac listiny sttu. Prozravost a statenost projevila pedsedkyn tm, e tak uinila sama, bez souhlasu valn hromady MO, a tm tak zajistila jej prvn neplatnost.

Uprosted rozdlan prce onemocnla Jitka Snkov zntem mozkovch blan a 11. kvtna 1989 mu podlehla. Jej inorod ivot byl ped-asn ukonen. Jestlie na jae shla po textu Dopisu Karla apka, ve kterm autor dle k, e ijeme ve patn a pechodn dob, jak ko-da, e se listopadovho pevratu ji nedokala. Zemel mimodn, skromn a rovn lovk s istm morlnm kodexem.

LaborStrun pehledn nstin muzikologickch

a kompozinch aktivit Jitky Snkov nazna-uje jej mnohostrannost a irok zamen na nsledujc oblasti:

innost edin z n jmenujme sbormistrm nepostradateln hudebniny, opaten odborn-mi doprovodnmi texty, nap. eskou polyfonn tvorbu (1958); eskou vokln polyfonii (1969); dle jsou to edice Carmina festiva (1978) dlo Jana Campana Vodanskho a Carmina carissi-

ma (1984) vybran sborov skladby eskch autor 16. stolet. Uitel klavru vd za Kut-nohorskou knku menuet (1965).

Celkem v 49 muzikologickch studich a odbornch lncch se zabvala eskmi osobnostmi z obdob renesance (pipomeme Jiho Rychnovskho a Pavla Spongopea Jisteb-nickho) a z okruhu W. A. Mozarta. Dal tema-tick okruhy se tkaly geneze psn spojench s uritmi obdobmi crkevnho roku, analzy vybranch dl aj. Jej posledn dokonen roz-shl prce je esk vnon hudba a je soust knihy Vnoce v esk kultue (1988).

Pro skladatelskou tvorbu Jitky Snkov bylo typick, e nepsala opusov sla a adu skladeb komponovala pro konkrtn profesionln nebo amatrsk interprety. Podle soukromho arch-vu skladatelina syna prof. MUDr. Jana krhy, napsala za svj ivot celkem 261 kompozic. Z toho pouh 4 % byla vydna tiskem. Vtinov je zastoupena vokln tvorba 109 sborovch skladeb a 57 psn pro slov hlas.

Zamme se vzhledem k clov skupin tohoto periodika na tvorbu pro dti. Texty si psala Snkov velmi asto sama, nebo zhudebovala bsn jinch autor, kter v n zarezonovaly. Tak vznikla ada dtskch psn vydvan ve sborncch Krajskho kulturnho stediska v Hradci Krlov na poetick texty Alice var-cov Pvov a vtipn bsn Jindicha Balka a Jindicha Hilra. Z tiskem vydanch skladeb lze jmenovat Zimn psn (1986) pro dtsk hlas a klavr; Oi louky (1984) pro dtsk sbor a cap. a hlavn Slabik zanajcho zpvka (1982) spoluautorka Blanka Chldkov. Pro tuto publikaci, urenou zatkm hlasov vchovy, napsala Jitka Snkov uml psn, kter supluj etudy. K lidovm psnm pipsala originln klavrn doprovody.

Instrumentln tvorba je psna pro nejrz-nj nstrojov formace a pro rznou inter-pretan rove. t 95 dl. Vyjmenujme opt tiskem vydan pouze skladby pro dti: klavrn cykly Letit (1983) a Pstav (1990), pro ty-run klavr Start (1961). Pro dvoje housle vyly Barevn stuky (1966)2.

Jitka Snkov je muzikoloka a skladatelka, kter si zasluhuje nai pozornost. Jej odkaz m pro eskou hudebn kulturu trvalou hod-notu. Snad tato vzpomnka podnt k dalm vstupm v podob nahrvek nebo tisk zatm rukopisnch opus.

Helena Karnetov

VZPOMNKA NA JITKU SNKOVOU

lovk, kter si zaslou jmno dobr, je ten, jeho mylenky a prce jsou

vnovny spe jinm ne jemu sammu.

Walter Scott

Jestlie se v letonm roce skloovalo jmno Jitky Snkov, pak to bylo

pouze v souvislosti s kauzou Bertramka. V dnm odbornm periodiku nebylo

vzpomenuto 20. vro mrt ani 85. vro narozen. Tmto lnkem chceme

pipomenout prci a zsluhy neobyejn a vzcn eny, skladatelky,

muzikoloky a pedagoky, jej celoivotn prce stle ek na sv editory,

vydavatele a badatele.

Curriculum vitae

Jitka Snkov se narodila v Praze 14. z 1924

v intelektuln rodin jej otec byl dkanem VUT.

Od dtstv se uila hrt na klavr. Na lekce dochzela

na Bertramku do rodiny dr. Vlastimila Blaka. Historie

budovy a ptelsk ovzdu nejen pi vuce ji

ovlivovaly a formovaly jej ivotn postoje.

Stedokolsk studia absolvovala v letech 1935 1943

na Drtinov reformnm relnm gymnziu na

Smchov. Jak sama uvedla, tato kola j dala zklad logickho mylen a

nauila ji ct k djinm, k osobnostem, k blinm a k ostatnm kulturm.

1 Mezinrodn nadace Mozarteum se sdlem v Salz-burgu prodala Bertramku za tm elem vznikl MO v roce 1929. Komunistick totalitn reim zastoupen ministerstvem financ a ministerstvem zahrani usi-loval o konfiskaci tohoto majetku. Po 18let soudn tahanici byla v noru 2009 alujc stran Mozartov obci v esk republice Bertramka vrcena. Podrob-nji viz webov strnky MO.

2 Vce viz bakalsk prce Instruktivn klavrn literatura 20. stolet Jany Peliknov (PF MU Brno) a diplomov prce Z tvorby Jitky Snkov pro mlad houslisty Evy Vackov (PF UK Praha).

lovk, kter si zaslou jmno dobr, je ten, jeho mylenky a prce jsou vnovny spe jinm ne jemu sammu. Walter Scott

76

asopis pro hudebn a obecn estetickou vchovukoln a mimokoln

RONK 17 2009 SLO 4

d redakn rada:doc. PaedDr. Hana Vov, CSc., (pedsedkyn),doc. PhDr. Ivana Aenbrenerov, Ph.D., (PdF UJEP, st nad Labem), prof. PhDr. Eleonra Baranov, CSc., (PedF

Viola da gamba a jej miesto vo vyučovacom procese...

Documents

Transcript of Viola da gamba a jej miesto vo vyučovacom procese...