TECHNICKÁZPRÁVAPILOTNÍHO PROJEKTU -...
Transcript of TECHNICKÁZPRÁVAPILOTNÍHO PROJEKTU -...
1
EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND
INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
JIHOČESKÁ UNIVERZITAV ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
TTEECCHHNNIICCKKÁÁ ZZPPRRÁÁVVAA PPIILLOOTTNNÍÍHHOOPPRROOJJEEKKTTUU
Název pilotního projektu:
Ověření technologie hormonální synchronizace umělého výtěru
jikernaček lososovitých ryb
Registrační číslo pilotního projektu: CZ.1.25/3.4.00/10.00314
2
EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND
INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
JIHOČESKÁ UNIVERZITAV ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
Příjemce dotace:
Název nebo obchodní jméno: RYBÁŘSTVÍ LITOMYŠL s.r.o.
Adresa: Sokolovská 121, 570 01 Litomyšl
IČ: 48168190
Registrační číslo pp: CZ.1.25/3.4.00/10.00314
Název pilotního projektu: Ověření technologie hormonální synchronizace umělého výtěru jikernaček lososovitých ryb
Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna příjemce dotace zastupovat:
Ing. Oldřich Holcman
Vědecký subjekt:
Název nebo obchodní jméno: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod
Adresa: Zátiší 728/II, 389 25 Vodňany
IČ: 60076658
Místo a datum zpracování technické zprávy: Vodňany, 29. 2. 2012
Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna vědecký subjekt zastupovat:
prof. RNDr. Tomáš Polívka, Ph.D.
Zpracovatel technické zprávy pilotního projektu:
Název nebo obchodní jméno: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod
Adresa: Zátiší 728/II, 389 25 Vodňany
IČ: 60076658
Místo a datum zpracování technické zprávy: Vodňany, 29. 2. 2012
Jména a příjmení osob, které zpracovaly technickou zprávu:
Ing. Viktor William Švinger
Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna zpracovatele technické zprávy zastupovat:
prof. RNDr. Tomáš Polívka, Ph.D.
3
EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND
INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
JIHOČESKÁ UNIVERZITAV ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
Souhlas s publikací technické zprávy:Souhlasím se zveřejněním této technické zprávy pilotního projektu v rámci opatření 3.4.
Pilotní projekty z Operačního programu Rybářství 2007 – 2013 na internetových stránkách Ministerstva zemědělství a s využíváním výsledků této technické zprávy všemi subjekty z odvětví rybářství.
Podpis osoby oprávněné zastupovat:
1. Příjemce dotace:
Ing. Oldřich Holcman
2. Partnera projektu (vědecký subjekt):
prof. RNDr. Tomáš Polívka, Ph.D.
3. Zpracovatele technické zprávy:
prof. RNDr. Tomáš Polívka, Ph.D.
4
EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND
INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
JIHOČESKÁ UNIVERZITAV ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
Obsah:1. CÍL.....................................................................................................................................5
1.1. Co je cílem pilotního projektu......................................................................................51.2. V čem tkví inovativnost testované technologie.............................................................51.3. Proč je nutná inovace, která je předmětem testování.....................................................5
2. ÚVOD................................................................................................................................63. MATERIÁL A METODIKA..............................................................................................9
3.1. Generační hejna a hormonální přípravky......................................................................93.2. Použité experimentální designy....................................................................................93.3. Kontrola kvality jiker .................................................................................................113.4. Kontrola zdravotního stavu ryb ..................................................................................123.5. Statistické vyhodnocení .............................................................................................12
4. VÝSLEDKY A ZÁVĚRY ................................................................................................134.1. Pstruh duhový............................................................................................................13
4.1.1. Indukce synchronizované ovulace ........................................................................... 134.1.2. Kvalita jiker ............................................................................................................ 134.1.3. Povýtěrová mortalita a stav generačních ryb............................................................ 15
4.2. Siven americký ..........................................................................................................154.2.1. Indukce synchronizované ovulace ........................................................................... 154.2.2. Kvalita jiker ............................................................................................................ 164.2.3. Povýtěrová mortalita a stav generačních ryb............................................................ 17
4.3. Teplota, kyslík a vodní prostředí ................................................................................175. ZÁVĚR ............................................................................................................................18
5.1. Pstruh duhový............................................................................................................185.2. Siven americký ..........................................................................................................18
6. PŘÍLOHY ........................................................................................................................20
5
EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND
INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
JIHOČESKÁ UNIVERZITAV ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
1. Cíl
1.1. Co je cílem pilotního projektu
Cílem projektu je ověření využití technologií hormonální kontroly reprodukce
hospodářsky významných lososovitých ryb v podmínkách českého pstruhařství.
1.2. V čem tkví inovativnost testované technologie
Bude ověřeno, zda je výhodné provádět hormonální stimulaci jikernaček lososovitých ryb
s cílem dosažení synchronizace termínu ovulace a umělého výtěru. Inovativnost spočívá v
ověření a evaluaci těchto postupů v umělém rozmnožování lososovitých ryb v podmínkách ČR.
Výsledek by měl prokázat lepší organizaci práce, snížení pracnosti při umělém výtěru a tím
zvýšení konkurenceschopnosti našich podniků a lepší vyhovění poptávce.
1.3. Proč je nutná inovace, která je předmětem testování
V ČR se v současné době v chovu lososovitých ryb používají klasické metody umělé
reprodukce, bez indukce a synchronizace ovulace pomocí hormonálních přípravků.
Podstatou řešení projektu je ověření možnosti hormonálně indukované ovulace jikernaček
ve výrazně užším časovém rozpětí. Dosavadní postup, založený na opakovaném, každotýdenní
kontrole (tzv. „přebírání“) generačních ryb po dobu 1-2 měsíce (podle druhu ryb) a selektování
ovulujících jikernaček (značná spotřeba lidské práce, stresování a riziko poškození generačních
ryb) bude při použití nové metody nahrazeno jen třemi manipulacemi s generačními rybami.
Výsledky projektu by měly přispět ke zhodnocení získaných vědeckých poznatků v souvislosti s
inovačními technologiemi v umělé reprodukci lososovitých ryb, podobně jako je tomu již
několik desítek let u dalších skupin druhů ryb, jež jsou předmětem rybniční akvakultury (kapr,
amur, tolstolobici, lín, sumec) a v poslední době i u dalších (reofilní kaprovité druhy ryb, či nové
objekty intenzivní akvakultury, jakými jsou candát, okoun a keříčkovec červenolemý). Realizace
projektu přispěje ke snížení pracnosti, lepší organizaci práce a lepšímu využití kapacit rybích
líhní. To by mělo přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti českého chovu lososovitých ryb.
6
EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND
INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
JIHOČESKÁ UNIVERZITAV ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
2. Úvod
I přes řadu úspěšných pokusů s hormonální synchronizací ovulace u lososovitých ryb
(Crim et al., 1983a; Crim et al., 1983b; Crim and Glebe, 1984; Breton et al., 1990; Mylonas et al.
1993; Goren et al., 1995; Gillet et al., 1996; Haffray et al., 2005; Park et al., 2007, Kouřil et al.,
2010) realizovaných v zahraničí, nejsou prozatím tyto postupy (ale ani jiné, založené např. na
úpravě světelného režimu s cílem úpravy termínu ovulace) v chovech lososovitých ryb v ČR
vůbec využívány. Výjimkou u této skupiny ryb jsou snad jen převážně pozitivní experimentální
výsledky s hormonální stimulací a synchronizací ovulace u lipana podhorního (Kouřil a Barth
al., 1989, Kouřil et al. 1987a, b, c, Randák et al., 2009). Na rybích líhních však není tento postup
doposud využíván.
Možnost využití syntetických neuropeptididů, funkčních analogů spouštěcího hormonu
gonadotropinu GnRH-A (Gonadotropin Hormone Releasing Hormone-Analogue), i indukci,
resp. synchronizaci ovulace jikernaček ryb je v akvakultuře známa již více než 35 let. V principu
se jedná se o metodu hormonální indukce ovulace třetí generace u mnoha druhů ryb včetně
salmonidů. Ve srovnání s dřívějšími metodami s sebou přinesla řadu nesporných výhod a ve
vývoji hormonálních terapií znamenala významný krok vpřed. Nutné je poznamenat, že trendem
hormonální terapie posledních let bylo a doposud je upřednostňování právě syntetických analogů
GnRH-A a odklon od starších metod, jako je hypofyzace či nasazení lidských
choriogonadotropinů (hCG - human Chorio Gonadotropin). V Evropské Unii navíc existuje
pouze jediný pro akvakulturu legalizovaný přípravek obsahující GnRH-A azagly-nafarelin
Gonazon™ (Intervet International bv, The Netherlands), i když se na trhu nacházejí i jiné
přípravky (Ovaplant, Supergestran, Dagin aj.), které mohou být i více efektivní a to především z
hlediska rychlosti uvolňování účinného peptidu GnRH-A. Hormonální zásah může v
rozmnožování ryb sloužit k částečně rozdílným účelům. To je závislé především na čeledi ryb, u
které má být hormonální zásah proveden. Generační ryby chované v zajetí mohou z hlediska
reprodukce na diametrálně změněné podmínky oproti přirozenému prostředí reagovat tzv.
reprodukčními dysfunkcemi vyznačující se různým stupněm závažnosti. Nejtěžší forma
reprodukční dysfunkce se bezpochyby vyskytuje například u úhoře říčního (Anguilla anguilla),
kde zatím ještě nebyl nalezen dostatečně funkční způsob jejího odstranění, přestože je tomuto
problému již delší dobu v několika evropských zemích věnována značná pozornost. Reprodukční
dysfunkce střední závažnosti je typická například pro čeleď kaprovitých (Cyprinidae). Generační
7
EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND
INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
JIHOČESKÁ UNIVERZITAV ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
ryby prodělají vitelogenezi, nejsou ale schopny adekvátně dokončit finální dozrání oocytů
(Mylonas a Zohar, 2007). Hormonální terapie v tomto případě slouží k finálnímu dozrání a
dosažení ovulace, aby bylo následně možno, zpravidla pomocí umělého výtěru, od jikernaček
získat jikry. Naproti tomu lososovité ryby (Salmonidae) chované v zajetí prodělají vitelogenezi i
finální dozrání oocytů, avšak jikry nejsou synchronně ovulovány a uvolněny z tělní dutiny a
musí následovat opakovaná kontrola a umělý výtěr. Jedná se tedy o nejlehčí formu reprodukční
dysfunkce (Mylonas et al., 2010). Nicméně salmonidi se mohou vyznačovat z mnoha různých
důvodů značně asynchronním dozráváním a výtěrová sezóna se tím může prodloužit do období
dlouhého 1,5 měsíce či více (Breton et al., 1990). Po toto období musí být jikernačky na ovulaci
kontrolovány alespoň jedenkrát týdně, protože vlastní zralost jiker tzn. čas ideální výtěrové
zralosti jikernaček trvá u salmonidů pouze 7 dní (Schmidt, 1998). Zde tedy hormonální zásah
slouží k synchronizaci výtěrů do období týdne či dokonce několika dní. To významným
způsobem snižuje manipulaci a stres generačních ryb, zefektivňuje plánování výtěrových prací
na líhních, snižuje náklady a riziko spojené s dlouhým obdobím odchovu jikernaček ve výtěrové
sezóně, přispívá ke zvýšení kvality a kvantity získaných jiker a umožňuje výtěr jikernaček
salmonidů i v environmentálně (především teplotně) změněných podmínkách.
Literatura:Breton, B., Weil, C., Sambroni, E., Zohar, Y. 1990. Effects of acute versus sustained administration of GnRH on
GtH release and ovulation in the rainbow trout, Oncorhynchus mykiss. Aquaculture 91: 371-383.Crim, L.W., Evans, D.M., Vickery, B.H. 1983a. Manipulation of the seasonal reproductive cycle of the landlocked
Atlantic salmon (Salmo salar) by LH-RH analogues administered at various stages of gonadal development. Can. J. Fish. Aquat. Sci. 40: 61-67.
Crim, L.W., Sutterlin, A.N., Evans, D.M., Weil, C. 1983b. Accelerated ovulation by pelleted LH-RH analogue treatment of spring spawning rainbow trout (Salmo gairdneri) held at low temperature. Aquaculture 35: 299-307.
Crim, L.W., Glebe, B.D. 1984. Advancement and synchrony of ovulation in Atlantic salmon with pelleted LHRH analog. Aquaculture 43: 47-56.
Gillet, C., Breton, B., Mikolajczyk, T. 1996. Effects of GnRHa and pimozide treatments on the timing of ovulation and on egg quality in Arctic charr (Salvelinus alpinus) at 5 and 10 °C. Aquat. Living Resour. 9: 257-263.
Goren, A., Gustafson, H. and Doering, D. 1995. Field trials demonstrate the efficacy and commercial benefit of a GnRHa implant to control ovulation and spermiation in salmonids. In: Goetz, F.W. and Thomas, P. (eds.), Reproductive Physiology of Fish. Fish symposium 95, Austin, Texas: pp. 99―101.
Haffray, P., Enright, W.J., Driancourt, M.A., Mikolajczyk, T., Rault, Breton, B. 2005. Optimalization of Breeding of Samonids: Gonazon™, the first officialy approaved inducer of ovulation in the EU. World Aquaculture 36(1): 52-56.
Kouřil, J., Barth, T. 1989. Použití syntentických analogů Gn-RH k indukci a synchronizaci ovulace jikernaček lipana podhorního (Thymallus thymallus). In: Sb. mezinár. konf. Chov lososovitých ryb (Mariánské Lázně, 1988); Vodňany ČSVTS při VÚRH a SRŠ, s. 84-90.
Kouřil, J., Barth, T., Fila, F., Příhoda, J., Pospíšek, J., Krchňák, V., Flegel, M. 1987a. Použití syntetického analogu lososího Gn-RH k indukovanému umělému výtěru jikernaček lipana podhorního (Thymallus thymallus L.). Bul. VÚRH Vodňany, 23(3):3-10.
Kouřil, J., Barth, T., Štěpán, J., Filla, F., Příhoda, J., Flegel, M. 1987b. Umělý výtěr jikernaček lipana podhorního (Thymallus thymallus L.) při použití indukované ovulace pomocí analogu LH-RH a hypofýzy. Bul. VÚRH Vodňany, 23(2):3-11.
8
EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND
INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
JIHOČESKÁ UNIVERZITAV ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
Kouřil, J., Barth, T., Fila, F., Příhoda, J., Pedaj, M., Pospíšek, J., Krchňák, V., Flegel, M. 1987c. Das bei reifen Weibchen der Äsche (Thymallus thymallus L.) induzierte Ablaichen durch ein neues synthetisches Analogon des Lachs-GnRH. In: Proc. Physiologie, Biologie und Parasitologie von Nutzfischen, Rostock, Wihelm-Pieck-Universität, Section Biologie (Gustrow), s. 68-70.
Kouřil, J., Švinger, V., Mikodina, E.V., Sedova, M.A., Pavlišta, R., Hamáčková, J. 2010. Induced and synchronized ovulation and other improvements of artificial reproduction in northern whitefish (Coregonus peled) using hormonal stimulation and anaesthesia. In: Litvinenko, A. I., Reshetnikov, Yu. S. (ed.). Biology, Biotechnology of Breeding and Condition of Whitefish Stocks, VII International Scientific and Practical Workshop about whitefish, Tyumen: pp. 219-222.
Mylonas, C.C., Hinshaw, J.M., Sullivan, C.V. 1993. GnRHa-induced ovulation of brown trout (Salmo trutta) and its effects on egg quality. Aquaculture 106: 379-392.
Mylonas, C.C., Zohar, Y. 2007. Promoting oocyte maturation, ovulation and sparing in farmed fish. In: Babin, J. P., Cerda, J., Lubzens, E., (ed): The Fish Oocyte. Springer, The Netherlands, pp. 437-474.
Mylonas, C.C., Fostier, A., Zanuy, S. 2010. Broodstock management and hormonal manipulations of fish reproduction. General and Comaparative Endokrinology 165: 516-534.
Park W.D., Lee, Ch.H., Lee, Ch.S., Kim, D.-J., Kim, J.-H., Tamaru, C.S., Sohn, Y.Ch. 2007. Effects of gonadotropin-releasing hormone analog combined with pimozide on plasma sex steroid hormones, ovulation and egg duality in freshwater-exposed female chum salmon (Oncorhynchus keta). Aquaculture 271: 488-497.
Randák, T., Turek, J., Kolářová, J., Kocour, M., Kouřil, J., Hanák, R., Velíšek, J., Žlábek, V. Technologie chovu generačních lipanů podhorních za účelem udržitelné produkce kvalitního násadového materiálu pro zarybňování volných vod. Edice Metodik (technologická řada), FROV JU Vodňany, 2009, č. 97, 24 s.
Schmidt, G.W. 1998. Forellenteichwirtschaft-Wirtschaftlich wichtige Salmonidenarten. In: Schäperclaus, W., von Lukowitz, M. 1998. Lehrbuch der Teichwirtschaft 4., Neubearbeitete Auflage. Berlin: Parey, 1998. ISBN 3-8263-8248-X. pp. 361-364.
9
EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND
INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
JIHOČESKÁ UNIVERZITAV ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
3. Materiál a metodika
3.1. Generační hejna a hormonální přípravky
Předmětem testování byly pro české pstruhařství dva hospodářsky nejdůležitější druhy
lososovitých ryb, pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) a siven americký (Salvelinus
fontinalis).
U obou druhů byl pro účely synchronizace ovulace využit syntetický analog lososího
gonadotropin hormonu uvolňujícího hormon (GnRHa) D-Arg6Pro9NEt. Tento analog je účinnou
látkou většiny komerčních přípravků určených pro hormonálně řízenou reprodukci lososovitých
ryb.
Syntetické analogy mohou být generačním rybám podány různými způsoby, které lze
podle kinetiky uvolňování molekuly peptidu rozdělit na akutní a protrahované. Obě dvě metody
byly použity u výše zmíněných druhů ryb. Akutní podání GnRHa spočívá v rozpuštění
krystalického GnRHa ve 0,9% fyziologickém roztoku NaCl a jeho injikaci. Tato metoda je
vhodná u těch lososovitých, u kterých délka výtěrové sezóny nepřekračuje 1-1,5 měsíce (siven
americký). Injikace pak může být jednorázová nebo dvojitá, s druhou aplikací hormonu 3. den po
podání první dávky. Existuje řada metod využívající protrahované uvolňování aktivního peptidu.
Tyto metody jsou vhodné pro ty případy, pokud se výtěrová sezóna protahuje z různých důvodů
déle než 1,5 měsíce (pstruh duhový, siven arktický). V našem případě byla pro tyto účely využita
metoda emulsifikace GnRHa ve Freundově inkompletním adjuvanciu, jenž je ekonomicky
nejvýhodnější pro generační hejna menší velikosti (300g-3000g), která se ve střední Evropě
nejčastěji vyskytují.
Vzhledem k tomu, že existují prameny o zvýšené mortalitě generačních ryb po
hormonálním zásahu, byly injikované jikernačky sledovány po dobu tří měsíců po jejich
vlastním výtěru.
3.2. Použité experimentální designy
Zkratky
FIA – Freunds Incomplete Adjuvant (Freundovo inkompletní adjuvancium)sGnRHa – Salmon Gonadotropin Releasing Hormone Analogue (analog lososího gonadotropin hormon uvolňujícího hormonu)FR – Fyziologický roztok 0.9% NaClsGnRHa-FIA – emulgovaný sGnRHa ve FIAsGnRHa-FR – sGnRHa rozpuštěný ve fyziologickém roztoku
10
EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND
INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
JIHOČESKÁ UNIVERZITAV ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
Byly provedeny dva experimenty s hormonální indukcí synchronizace ovulace, jeden u
pstruha duhového (místní formy s jarním výtěrem) a druhý u sivena amerického (podzim 2011).
V obou případech byly ryby před provedením hormonálního zásahu pečlivě vytříděny tak, aby
byla ve výsledných experimentálních skupinách dodržena co nejvyšší velikostní a hmotnostní
homogenita. Vlastní experimenty byly sestaveny tak, aby v co nejvyšší možné míře odpovídaly
fyziologickým požadavkům jednotlivých testovaných druhů.
Pstruh duhový
Vzhledem k tomu, že u této místní formy Pd se výtěrová sezóna táhne po dobu až 4
měsíců, bylo od použití sGnRHa podaného v akutní formě předem upuštěno. Testovány byly dvě
dávky sGnRHa-FIA. Vytříděné generační jikernačky byly rovnoměrně rozděleny do 3 skupin po
20 jedincích (označených A, B a C):
A. jednorázová injikace sGnRHa-FIA v dávce 100 µg.kg-1
B. jednorázová injikace sGnRHa-FIA v dávce 25 µg.kg-1
C. kontrolní skupina bez podání sGnRHa
Od šestého dne po aplikaci sGnRHa-FIA bylo u jikernaček v třídenních intervalech
kontrolováno dosažení ovulace. Jikernačka se považovala za ovulující pokud pouštěla jikry v
důsledku mírného manuálního tlaku na dutinu břišní. Jednotlivé dny po podání GnRHa, ve
kterých došlo k ovulaci, byly zaznamenávány pro výpočet průměrného intervalu latence (doby
od podání hormonu do dosažení ovulace). Ovulující jikernačky byly před výtěrem
anestetizovány pomocí lázně v hřebíčkovém oleji (0.03 ml.l-1), následně zváženy a vytřeny. Po
výtěru bylo zváženo celkové množství získaných jiker od každé jikernačky pro zjištění tzv.
psedogonadosomatického indexu (pGSI = hmotnost vytřených jiker/hmotnost jikernačky před
výtěrem × 100).
Siven americký
Výtěrová sezóna u sivena amerického není tak protažená, jako u místně chované formy
pstruha duhového. Proto byla u tohoto druhu ryby testována i metoda akutního hormonálního
zásahu sGnRHa-FR. Vzhledem k tomu, že jsme již z minulých let měli výsledky o účinných
dávkách sGnRHa-FIA a sGnRHa-FR, byly tyto 2x sníženy. V případě jednorázové akutní dávky
ve skupině C se jedná o dávku 2x vyšší než v našich minulých pokusech. Pokud by se prokázalo,
11
EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND
INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
JIHOČESKÁ UNIVERZITAV ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
že i nižší dávky hormonu jsou účinné, představovalo by to velmi výrazné snížení nákladů na
provádění podobných operací v praxi. Vytříděné generační jikernačky byly rovnoměrně
rozděleny do 4 skupin po 25ks. Výsledný design experimentu vypadal takto:
A. jednorázová injikace sGnRHa-FIA v dávce 12,5 µg.kg-1
B. dvojitá akutní injikace sGnRHa-FR v dávce 12,5+12,5 µg.kg-1
C. jednorázová akutní injikace sGnRHa-FR v dávce 50 µg.kg-1
D. kontrolní skupina – injikována FR a FIA bez GnRHa
Po provedení druhého podání sGnRHa ve skupině B bylo u jikernaček v třídenních
intervalech kontrolováno dosažení ovulace. Jikernačka byla považována za ovulující pokud
pouštěla jikry v důsledku mírného manuálního tlaku na dutinu břišní. Jednotlivé dny po podání
GnRHa, ve kterých došlo k ovulaci, byly zaznamenávány pro výpočet průměrného intervalu
latence (doby od podání hormonu do dosažení ovulace). Ovulující jikernačky byly před výtěrem
anestezovány pomocí lázně v hřebíčkovém oleji (0,03 ml.l-1), následně zváženy a vytřeny. Po
výtěru bylo zváženo celkové množství získaných jiker od každé jikernačky pro zjištění tzv.
psedogonadosomatického indexu (pGSI = hmotnost vytřených jiker/hmotnost jikernačky před
výtěrem × 100).
3.3. Kontrola kvality jiker
Kvalita jiker byla hodnocena a mezi jednotlivými skupinami porovnávána měřením
následujících parametrů u všech jikernaček: pH ovariální plasmy, individuální hmotnost jiker,
přežití do stadia očních bodů, líhnivost embryí a četnost deformit. U sivena amerického byla
provedena korelace velikosti jiker s velikostí vykuleného váčkového plůdku. pH ovariální
plasmy bylo měřeno multifunkčním inoLAB 720 pH metrem (WTW, Weilheim, SRN) ihned po
výtěru. Pro zjištění individuální hmotnosti jiker bylo použito analytických předvážek (d = 0,001
g) KERN 572-32 (Kern & Sohn GmbH, Balingen-Frommern, SRN), sítka a sacích filtračních
papírků. 25 ks jiker bylo vloženo do malého sítka a pomocí sacích filtračních papírků byla z jiker
opatrně odstraněna přebytečná ovariální plasma. Takto „osušené jikry“ byly následně váženy na
Petriho miskách. Od každé jikernačky byly odebrány tři vzorky jiker (150±10 ks jiker na každý
vzorek) za účelem sledování přežití do stadia očních bodů a líhnivosti. Tyto vzorky byly, po
kontrole motility, oplozeny stejným objemem spermatu, odebraným od 3-4 mlíčáků. Inkubace
vzorků jiker probíhala na miniaturních aparátech typu Rückl-Vacek uložených ve
12
EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND
INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
JIHOČESKÁ UNIVERZITAV ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
sklolaminátových žlabech. Každý aparát byl individuálně napájen z vodního zdroje, který je
využíván v líhni v Nedošíně. Procento jiker v očních bodech a vykulených embryí bylo počítáno
z celkového počtu nasazených jiker na inkubátoru.
3.4. Kontrola zdravotního stavu rybNad chovnými rybami i jikrami byl pravidelný veterinární dohled veterinárním
specialistou, který pravidelně posuzoval zdravotní stav ryb (odborná kontrola žaberního aparátu,
vývoj zaplísnění ryb i jiker, posuzování chování a reflexů ryb, účast při pitevních operacích a
hodnocení stavu vnitřních orgánů). V povýtěrovém období probíhalo držení a sledování
generačních ryb po určitou dobu za účelem sledování potencionální povýtěrové mortality. Ryby
byly v tomto období krmeny ad libitum, byl prováděn veterinárním dohled a sledování
chemických parametrů.
3.5. Statistické vyhodnocení
Statistické vyhodnocení dat bylo provedeno v programu Statistica 9 na hladině
významnosti α = 0,05 (pokud není uvedeno jinak). Výsledky statistické analýzy a k tomu
použitých testů jsou uvedeny u všech prezentovaných výsledků v této zprávě. Data jsou
zobrazena ve tvaru mean±SEM (průměr±SEM – Standard Error of Mean - standardní chyba
průměru).
13
EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND
INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
JIHOČESKÁ UNIVERZITAV ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
4. Výsledky a závěry
4.1. Pstruh duhový
4.1.1. Indukce synchronizované ovulace
Obě dvě dávky hormonu podané ve formě sGnRHa-FIA signifikantně synchronizovaly
ovulaci v porovnání s kontrolou (P<0,01, Z-test). První ovulace byly zaznamenány 11 den
(7.3.2011) po provedení aplikace hormonů a vytřeno bylo 20% a 30% jikernaček (4 a 6 z 20 ks,
resp.) ve skupině A a B, resp. (Graf 1). 14. 3. 2011 (18. den po aplikaci) bylo ve skupinách A a B
vytřeno již 65% jikernaček (13 z 20ks), zatímco u kontrolních ryb byla k tomuto datu vytřena
pouze 1 jikernačka (5%). 24.3.2011 (28. den po aplikaci) ve skupině B dosáhlo kumulativní
procento ovulací hodnoty 90% oproti 65% a 10% ve skupině A a C, resp. 100% podílu
ovulovaných a vytřených jikernaček v kontrolní skupině C bylo dosaženo až 17.5.2011, tedy až
80. den po aplikaci hormonů ve skupině A a B. Oproti tomu je nutno podotknout, že 85%
jikernaček ve skupině B bylo vytřeno v časovém úseku 10 dní. 100% jikernaček v této skupině
pak v rozmezí 38 dní, což představuje jen poloviční délku doby než u kontrolní skupiny B (Graf
1).
Poslední ovulující jikernačka byla ve skupině A zaznamenána 14.3.2011 (Graf 1), a když
14.4.2011 (49. den po aplikaci) bylo ve skupině B vytřeno 100% ryb, bylo rozhodnuto o
provedení pitvy u zbývajících 7 ryb za účelem zjištění polohy zárodečného jádra v ovocytech.
Pitva a následné prosvětlení ovocytů v prosvětlovacím roztoku prokázalo, že hormonální zásah u
těchto jikernaček nebyl účinný. Poloha zárodečného jádra se u všech 7 ryb nacházela stále v
centrální pozici, což bylo vzhledem k výši použité dávky sGnRHa překvapením.
4.1.2. Kvalita jiker
Hodnota pH ovariální plasmy se mezi jednotlivými skupinami lišila. Nicméně rozdíly, ačkoliv
signifikantní, nebyly tak významné, aby ovlivnily kvalitu pohlavních produktů. Obecně se ve
všech skupinách hodnota pH pohybovala v rozmezí 8,00-8,44, což naznačuje, že žádná
jikernačka neměla jikry ve stavu degradace jikerných obalů. Navíc nebyla zjištěna žádná
korelace mezi pH ovariální plasmy a přežitím do stadia očních bodů.
Individuální hmotnost jiker byla signifikantně nižší (P<0.05, one-way ANOVA, Tukeyho
HSD test mnohonásobného porovnání) u hormonálně ošetřených skupin A a B v porovnání s
kontrolou C (Graf 5). V průměru byly jikry o 7-9 mg.ks-1 od jikernaček kterým byl aplikován
14
EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND
INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
JIHOČESKÁ UNIVERZITAV ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
sGnRHa. Individuální hmotnost jiker dosáhla 55,3±2,6, 53,1±2,1 a 62,2±2,1 mg ve skupinách A,
B a C, resp. Nicméně signifikantní závislost přežití jiker do očních bodů a líhnivosti na
hmotnosti jiker nebyla prokázána.
Přežití do stádia do očních bodů bylo signifikantně nižší (P<0,05, one-way ANOVA,
Tukeyho HSD test mnohonásobného porovnání) u jiker ve skupinách A a B v porovnání s
kontrolou C (Graf 6). Podíl jiker ve stádiu očních bodů byl 67,8±6,1, 71,3±4,9 a 87,8±5,1% ve
skupinách A, B a C, resp. Byla zjištěna pozitivní korelace mezi číslem kontroly ryb na ovulaci,
tj. délkou doby od aplikace hormonálního přípravku do ovulace, a přežitím do stádia očních
bodů ve skupině B (P<0,01, R2= 0,3) (Graf 2). U kontrolní skupiny takovýto fenomén nebyl
pozorován (Graf 2). U skupiny A nemohla být signifikance prokázána z důvodu malého počtu
jikernaček zakomponovaných do analýzy (7 nevytřených). Nicméně počáteční průběh podílu
přežitých jiker do očních bodů v závislosti na čísle kontroly v této skupině je téměř identický
jako ve skupině B.
Mortalita embryí mezi stádiem očních bodů a kulením byla vyšší u jiker ve skupinách A a
B v porovnání s kontrolou C (Graf 7). Rozdíly ale nebyly signifikantně průkazné. Nicméně
hodnota P=0,066 je pod indikační hladinou významnosti α=0,1, která se v biologii ještě dá
považovat za signifikantní (P<0,1, one-way ANOVA, Tukeyho HSD test mnohonásobného
porovnání). To naznačuje fakt, že při větším počtu dat a eliminaci velké variability souboru by
výsledky s velkou pravděpodobností byly signifikantní i na hladině významnosti α=0,05.
Mortalita jiker v tomto období dosáhla hodnot 11,3±3,9, 11,5±3,2 a 1,6±3,3% ve skupinách A, B
a C (Graf 7). Byla zjištěna pozitivní korelace mezi číslem kontroly ryb na ovulaci, tj. délkou
doby od aplikace hormonálního přípravku do ovulace, a mortalitou mezi stádiem očních bodů a
kulením v hormonálně ošetřených skupinách A a B (P<0,01, R2= 0,59 a P<0,01, R2= 0,3, resp.)
(Graf 3). U kontrolní skupiny takovýto fenomén nebyl pozorován (Graf 3).
Líhnivost byla signifikantně nižší (P<0,01, one-way ANOVA, Tukeyho HSD test
mnohonásobného porovnání) u jiker ve skupinách A a B v porovnání s kontrolou C (Graf 8).
Podíl vykulených jiker byl 61,8±6,4, 64,6±5,2 a 86,6±5,3% ve skupinách A, B a C. Byla zjištěna
pozitivní korelace mezi číslem kontroly ryb na ovulaci, tj. délkou doby od aplikace
hormonálního přípravku do ovulace, a hodnotou líhnivosti v hormonálně ošetřených skupinách
A a B (P<0.05, R2= 0,15 a P<0,01, R2= 0,45, resp.) (Graf 4). U kontrolní skupiny takovýto
fenomén nebyl pozorován (Graf 4).
Četnost deformit se mezi jednotlivými skupinami signifikantně nelišila (P>0,05, one-way
ANOVA). Zaznamenaný podíl deformit byl pro skupiny A, B a C 0,1±0,1, 0,15±0,1 a 0,2±0,1%.
15
EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND
INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
JIHOČESKÁ UNIVERZITAV ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
4.1.3. Povýtěrová mortalita a stav generačních ryb
Žádné signifikantní rozdíly v povýtěrové mortalitě pokusných ryb nebyly zjištěny. V
poovulačním období ve skupině A odumřely 3ks jikernaček. V tělní dutině byl zjištěn drobný
zánět ve svalovině u 1 ks a silné překrvení v tělní dutině u 2. kusu. 3. kus uhynul na následky
silného zaplísnění. Ve skupině B uhynuly 4 ks jikernaček. Z toho 3 ks uhynuly na následky
silného zaplísnění. 1 kus uhynul pravděpodobně na následky nedostatečného vytření jiker a
silného vnitřního krvácení v dutině břišní (pitva prokázala přítomnost velkých krevních
sraženin). V kontrole C uhynulo celkem 6 ks jikernaček. 5 ks v důsledku silného zaplísnění, u
jednoho kusu se příčina úhynu nedala stanovit.
U 7 vypitvaných ryb ve skupině A v předovulačním období nebyly zjištěny žádné
degenerativní změny či alergické reakce jak na ovariích, tak ve svalovině.
4.2. Siven americký
4.2.1. Indukce synchronizované ovulace
Všechny použité hormonální zásahy signifikantně (P<0,05, Z-test) urychlovaly a
synchronizovaly ovulaci v porovnání s kontrolou (Graf 9). První ovulace byly zaznamenány 10.
den po provedení první aplikace hormonů 14.10.2011. V tento den dosáhl podíl vytřených
jikernaček 8, 24, 12 a 0% ve skupinách A, B, C a D. 17.10.2011 (13. den po první aplikaci) bylo
již ve skupinách A, B a C vytřených již 12, 28 a 12% jikernaček, zatímco v kontrolní skupině
neovulovala zatím žádná jikernačka. Obecně měla synchronizace ovulace v tomto pokusu velmi
pozvolný průběh ve všech hormonálně ošetřených skupinách, lišila se jen jeho dynamika v
závislosti na použití akutní či protrahované metody uvolňování GnRHa, tj. sGnRH-FR či
sGnRHa-FIA. Zatímco se ve skupině A podíl ovulovaných a vytřených jikernaček kontinuálně
zvyšoval po celou dobu experimentu, ve skupinách B a C došlo k prudšímu nárůstu ovulací 10. a
13. den po první aplikaci hormonů. Potom se ovulace v těchto skupinách zastavily až do
31.10.2011 (27. den po 1. aplikaci), kdy již byly zaznamenány první ovulace a provedeny první
výtěry v kontrolní skupině D. Lze rovněž tvrdit, že nízká jednorázová dávka protrahovaného
sGnRHa-FIA (skupina A) a nízká dvojitá dávka akutního sGnRHa-FR (skupina B) jsou téměř
dvakrát účinnější, než vysoká jednorázová dávka akutního sGnRHa-FR (skupina C). To je patrné
7.11.2011 (34. den po 1. aplikaci), kdy podíl vytřených jikernaček ve skupinách A, B, C a D byl
16
EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND
INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
JIHOČESKÁ UNIVERZITAV ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
56, 52, 28 a 16%. Procento ovulací v žádné skupině nedosáhlo 100% z důvodu předvýtěrové
mortality ve všech skupinách.
4.2.2. Kvalita jiker
Hodnota pH ovariální plasmy se mezi jednotlivými skupinami lišila. Nicméně rozdíly, ačkoliv
signifikantní, nebyly tak dramatické, aby ovlivnily kvalitu pohlavních produktů. Obecně se ve
všech skupinách hodnota pH pohybovala v rozmezí 8,00-8,35, což naznačuje, že žádná
jikernačka neměla jikry ve stavu degradace jikerných obalů. Navíc nebyla zjištěna žádná
korelace mezi pH ovariální plasmy a přežitím do stadia očních bodů.
Individuální hmotnost jiker byla vysoce signifikantně nižší (P<<0,01, one-way ANOVA,
Tukeyho HSD test mnohonásobného porovnání) u hormonálně ošetřených skupin A, B a C v
porovnání s kontrolou D (Graf 10). V průměru byly jikry o 5-6 mg.ks-1 lehčí od jikernaček,
kterým byl aplikován sGnRHa. Individuální hmotnost jiker dosáhla 39,2±0,9, 39,1±1,0, 38,5±1,0
a 44,7±0,9mg ve skupinách A, B, C a D, resp. Nicméně signifikantní závislost přežití jiker do
očních bodů a líhnivosti na hmotnosti jiker nebyla nalezena.
Individuální hmotnost váčkového plůdku byla signifikantně nižší (P<0,05, one-way
ANOVA, Tukeyho HSD test mnohonásobného porovnání) u hormonálně ošetřených skupin A, B
a C v porovnání s kontrolou D (Graf 11). V průměru byl váčkový plůdek o 4-6 mg.ks-1 lehčí od
jikernaček kterým byl aplikován sGnRHa. Individuální hmotnost váčkového plůdku dosáhla
44,0±1,0, 43,9±1,1, 42,3±1,1 a 48,2±1,1mg ve skupinách A, B, C a D, resp. Nicméně
signifikantní závislost přežití jiker do očních bodů a líhnivosti na hmotnosti váčkového plůdku
nebyla prokázána. Oproti tomu velikost váčkového plůdku byla prokazatelně přímo závislá na
velikosti jiker (R2=0,76, P<<0,01) (Graf 12), což je velmi důležité zjištění. Regresní analýza
rovněž potvrdila vysokou závislost líhnivosti na procentu přežití jiker do očních bodů (R2=0,93,
P<0,01) (Graf 13).
Procento přežití jiker do očních bodů se signifikantně nelišilo mezi jednotlivými
skupinami. Podíl jiker ve stádiu očních bodů byl 82,0±3,3, 82,3±3,7, 74,5±3,6 a 79,4±3,5% ve
skupinách A, B, C a D, resp. Nebyla zjištěna korelace mezi číslem kontroly ryb na ovulaci, tj.
délkou doby od aplikace hormonálního přípravku do ovulace, a přežitím do stádia očních bodů.
Mortalita embryí mezi stádiem očních bodů a kulením byla vyšší u jiker ve skupinách B
(7,1±1,0%) a C (6,3±1,0%) v porovnání se skupinou A (4,3±0,9%) kontrolou D (3,9±1,0%)
(Graf 7). Rozdíly ale nejsou průkazné na hladině významnosti α=0,05. Nicméně hodnota
17
EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND
INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
JIHOČESKÁ UNIVERZITAV ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
P=0,0621 je pod indikační hladinou významnosti α=0.1, která se v biologii ještě dá považovat za
signifikantní (P<0,1, one-way ANOVA, Tukeyho HSD test mnohonásobného porovnání). To
naznačuje fakt, že při větším počtu dat a eliminaci velké variability souboru by výsledky s
velkou pravděpodobností byly signifikantní i na hladině významnosti α=0,05.
Líhnivost se signifikantně nelišila mezi jednotlivými skupinami. Podíl vykuleného
váčkového plůdku byl 77,7±3,4, 75,2±3,9, 68,2±3,8 a 75,5±3,7% ve skupinách A, B, C a D,
resp. Nebyla zjištěna korelace mezi číslem kontroly ryb na ovulaci, tj. délkou doby od aplikace
hormonálního přípravku do ovulace, a líhnivostí.
Nebyl zaznamenán výskyt deformit vylíhnutého plůdku, jak u kontrolní, tak u všech
experimentálních skupin.
4.2.3. Povýtěrová mortalita a stav generačních ryb
V tomto experimentu došlo hlavně k předvýtěrové mortalitě z důvodů zaplísnění
generačních ryb. To je však u sivena amerického obecně známá skutečnost. Ve skupinách A, B,
C a D uhynulo 3, 8, 7 a 6 ks jikernaček. Nebyly zaznamenány ale žádné degenerativní změny či
alergické reakce v souvislosti s aplikací hormonů na ovariích, či ve svalovině.
4.3. Teplota, kyslík a vodní prostředíGrafy a hodnoty teplot a kyslíku jsou uvedeny na konci příloh. Ani v jednom
experimentu tyto hodnoty nepřekročily míru, která by jakýmkoliv způsobem mohla ohrozit
generační ryby nebo inkubované jikry. Teplota se u pokusu s pstruhem duhovým pohybovala
vzestupně od února do května v rozmezí 7-13°C. Obsah kyslíku kolísal v rozmezí 7-14 mg.l-1. U
pokusu se sivenem americkým se teplota pohybovala sestupně od října do prosince v rozmezí
10°C-6,7°C. Teplota vody při inkubaci jiker kolísala v rozmezí 7-10°C, kyslík okolo 10-12mg.l-1
u obou experimentů. Akreditovanou laboratoří byly pravidelně prováděny fyzikálně-chemické
rozbory přítokové vody k chovným rybám a líhňařským aparátům, za účelem podrobnějšího
sledování parametrů vodního prostředí, jejichž náhlé změny by mohly ovlivnit průběh
experimentu (t, pH, O2, N-NH4+, N-NO3-, Pc, CHSKMn, BSK5). Během celé doby tyto parametry
byly stálé, nedocházelo k výkyvům hodnot. Ty se pohybovaly v mezích, které jsou na místním
pstruhařství běžné.
18
EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND
INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
JIHOČESKÁ UNIVERZITAV ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
5. Závěr
5.1. Pstruh duhovýEmulgovaná forma sGnRHa-FIA byla pro účely indukce synchronizované ovulace
dostatečně účinná především v dávce 25 µg.kg-1 hmotnosti jikernaček. Vysoká dávka hormonu
(100 µg.kg-1) ve formě sGnRHa-FIA se ukázala jako nespolehlivá a příliš drahá. Nelze jí tedy
pro další praktické účely doporučit. Otázkou nicméně zůstává, proč účinnost vyšší dávky
sGnRHa byla menší, než u dávky čtyřnásobně nižší.
Nižší dávka sGnRHa nabízí managementu líhní vyšší flexibilitu v řízení a kontrole
reprodukce svého generačního hejna, průkazně zkracuje délku výtěrové sezóny a tím může
znatelně přispět k lepší organizaci prací na takovýchto zařízeních. Velmi znatelně ulehčuje
predikci nejvyšší vlny výtěrů u salmonidů se značně dlouhou výtěrovou sezónou. Z těchto
důvodů může být takovýto hormonální zásah (technologie) doporučen pro rybářskou praxi.
Management líhní si musí být při nasazení podobných metod u pstruha duhového vědom,
a důkladně jejich nasazení podle toho zvážit, že ovlivňují kvalitu samičích pohlavních produktů,
a to hlavně u jikernaček, které byly vytřeny v nejkratším období po aplikaci hormonálních
přípravků. Konkrétně se jedná o redukci velikosti jiker, přežití jiker do očních bodů, zvýšení
mortality mezi stádiem očních bodů a kulením a redukci líhnivosti. Dále je nutné podotknout, že
není známo, po jak dlouhou dobu je aktivní peptid po aplikaci z Freundova inkompletního
adjuvancia uvolňován a zůstává aktivní. Vyloučení využití těchto ryb pro lidskou spotřebu je
tedy nutností.
Podobné změny v kvalitě pohlavních produktů po hormonálním zásahu nebyly doposud
podobně hlouběji studovány a je povinností vědecké veřejnosti se tímto problémem v
budoucnosti vážně zabývat. Z našich dosavadních výsledků i z jiných experimentů s největší
pravděpodobností navíc vyplývá, že v ovlivnění především kvality jiker hormonálním zásahem
může existovat mezidruhová rozdílnost.
5.2. Siven americkýI přes statistickou průkaznost výsledků se všechny hormonální zásahy v tomto pokusu
ukázaly jako méně účinné pro účely indukce synchronizované ovulace. To bylo způsobeno
především zkoušením 2x nižších dávek aktivního peptidu. Za jako naprosto nevhodnou lze
označit metodu jednorázové dávky (50 µg.kg-1) akutního sGnRHa-FR. Dvojitou dávku 12.5
19
EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND
INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
JIHOČESKÁ UNIVERZITAV ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
µg.kg-1 akutního sGnRHa-FIA lze rovněž jen těžko doporučit, protože v tomto případě je nutno
ryby 2x přelovovat a výsledný efekt neodpovídá vynaloženému úsilí. Podle našich jiných
výsledků je takováto dvojitá aplikace vysoce účinná, je-li použita dávka 25 µg.kg-1 jikernaček.
Nejlepší výsledky v tomto experimentu byly dosaženy při použití protrahovaného sGnRHa-FIA
v dávce 12,5 µg.kg-1. Vzhledem k malému množství použitého sGnRHa je tento výsledek
celkem uspokojivý. Avšak synchronizace ovulace nebyla tak prudká, jak by bylo třeba. To
naznačuje, že použitá dávka hormonu byla částečně poddimenzována. Jako vysoce efektivní lze
na základě našich výsledků u sivena amerického z roku 2009 označit dávku sGnRHa-FIA 25
µg.kg-1, kde bylo dosaženo 100% podílu vytřených jikernaček v období 6 dnů.
Všechny použité hormonální zásahy u sivena amerického signifikantně snížily velikost
jiker a váčkového plůdku zrovna tak, jako u pstruha duhového. Nicméně přežití jiker do očních
bodů a líhnivost byla shodná, anebo lepší než u kontrolní skupiny. Takovýchto výsledků bylo
dosaženo již po druhé v řadě.
Využití těchto technologií u sivena amerického lze doporučit ze stejných důvodů jako u
pstruha duhového. V budoucnosti je však nutné pracovat na zjištění příčin zmenšené velikosti
jiker, váčkového plůdku a jejich vlivu na další odchov těchto jedinců. Hmotnostní rozdíly v mg v
takto raném věku ryb by mohly hrát velkou roli při následném odkrmu násad a tržních ryb.
Ve Vodňanech dne 29. 2. 2012 doc. Ing. Jan Kouřil, Ph.D. řešitel projektu
20
EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND
INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
JIHOČESKÁ UNIVERZITAV ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
6. Přílohy
Pstruh duhový
Graf 1. Průběh ovulace v jednotlivých skupinách vyjádřený v kumulativních četnostech. Šipka představuje den provedení hormonálního zásahu. Rozdílná písmenka značí signifikantní rozdíly mezi skupinami (p<0.01, Z-test).
21
EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND
INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
JIHOČESKÁ UNIVERZITAV ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
Graf 2. Závislost přežití jiker do očních bodů délce intervalu latence (časový interval ve dnech od provedení hormonálního zásahu do dosažení ovulace jikernačky).
22
EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND
INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
JIHOČESKÁ UNIVERZITAV ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
Graf 3. Závislost výše mortality (počítána od stádia očních bodů do kulení) na délce intervalu latence.
23
EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND
INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
JIHOČESKÁ UNIVERZITAV ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
Graf 4. Závislost líhnivosti embryí na délce intervalu latence.
Graf 5. Rozdíly mezi individuální hmotností jiker mezi jednotlivými skupinami. Rozdílná písmenka značí signifikantní rozdíly mezi skupinami (p<0,05; ANOVA následovaná Tukeyho HSD testem mnohonásobného porovnávání).
24
EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND
INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
JIHOČESKÁ UNIVERZITAV ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
Graf 6. Rozdíly v přežití jiker do očních bodů mezi jednotlivými skupinami. Rozdílná písmenka značí signifikantní rozdíly mezi skupinami (p<0,05; ANOVA následovaná Tukeyho HSD testem mnohonásobného porovnávání, Kruskal-Wallis test).
Graf 7. Mortalita jiker v období mezi stádiem očních bodů a kulením. Rozdíly nejsou signifikantní. Nicméně p = 0,066, což je pod hranicí indikační hladiny významnosti α=0,1, což naznačuje vysokou pravděpodobnost rozdílnosti při vyšším počtu pozorování. (p<0,1; ANOVA následovaná Tukeyho HSD testem mnohonásobného porovnávání).
25
EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND
INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
JIHOČESKÁ UNIVERZITAV ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
Graf 8. Rozdíly v líhnivosti mezi jednotlivými skupinami. Rozdílná písmenka značí signifikantní rozdíly mezi skupinami (p<0,01; ANOVA následovaná Tukeyho HSD testem mnohonásobného porovnávání, Kruskal-Wallis test).
26
EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND
INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
JIHOČESKÁ UNIVERZITAV ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
Siven americký
Graf 9. Časový průběh ovulace jikernaček jednotlivých skupin vyjádřený v kumulativních četnostech. Šipky představují dny provedení hormonálního zásahu. Rozdílná písmenka značí signifikantní rozdíly mezi skupinami (p<0,01, Z-test).
27
EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND
INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
JIHOČESKÁ UNIVERZITAV ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
Graf 10. Rozdíly mezi individuální hmotností jiker mezi jednotlivými skupinami. Rozdílná písmenka značí signifikantní rozdíly mezi skupinami (p<0,01; ANOVA následovaná Tukeyho HSD testem mnohonásobného porovnávání).
Graf 11. Rozdíly v individuální hmotnosti váčkového plůdku mezi jednotlivými skupinami. Rozdílná písmenka značí signifikantní rozdíly mezi skupinami (p<0,01; ANOVA následovaná Tukeyho HSD testem mnohonásobného porovnávání).
28
EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND
INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
JIHOČESKÁ UNIVERZITAV ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
Graf 12. . Závislost hmotnosti žloutkového váčku na hmotnosti vlhkých jiker (bez přítomnosti mezijikerné tekutiny, váženo ihned po výtěru, před jejich oplozením a nabobtnáním)
Graf 13. Závislost líhnivosti embryí na přežití do očních bodů.
29
EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND
INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
JIHOČESKÁ UNIVERZITAV ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
Rozdíly mezi ztrátami jiker mezi stádiem očních bodů a kulením. Rozdíly nejsou signifikantní. Nicméně p = 0,0621, což je pod hranicí indikační hladiny významnosti α=0,1, naznačuje vysokou pravděpodobnost rozdílnosti při vyšším počtu pozorování. (p<0,1; ANOVA následovaná Tukeyho HSD testem mnohonásobného porovnávání).
Obr 1. Pitva nevytřených jikernaček pstruha duhového ve skupině A
30
EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND
INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
JIHOČESKÁ UNIVERZITAV ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
Obr 2. Ovaria jedné z vypitvaných jikernaček pstruha duhového ve skupině A
Obr 3. Oplodňování vzorků jiker.
31
EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND
INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
JIHOČESKÁ UNIVERZITAV ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
Obr 4. Aplikace hormonů u pstruha duhového
Obr 5. Příprava hormonálních preparátů v laboratoři.
32
EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND
INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
JIHOČESKÁ UNIVERZITAV ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
Obr 6. Měření pH ovariální plasmy u jiker sivena amerického
Obr 7. Vážení vzorků jiker u sivena Obr 8. Umísťování vzorků jiker do malých aparátůamerického
33
EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND
INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
JIHOČESKÁ UNIVERZITAV ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
Obr 9. Vzorek jiker sivena amerického na aparátech
Obr 10. Výtěr jikernačky sivena amerického
34
EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND
INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
JIHOČESKÁ UNIVERZITAV ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
Obr. 11 Kulení plůdku sivena amerického
Měření teploty a kyslíku
Pstruh duhový
35
EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND
INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
JIHOČESKÁ UNIVERZITAV ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
36
EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND
INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
JIHOČESKÁ UNIVERZITAV ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
Siven americký
37
EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND
INVESTOVÁNÍ DO UDRŽITELNÉHO RYBOLOVU
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
JIHOČESKÁ UNIVERZITAV ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH