Smetanova Litomyšl 2012 - Festovalové noviny č. 5

Hvězda koncertních sálů a věhlasnýchoperních domů vystoupí na festivalu Sme-tanova Litomyšl. Amerického barytonistuThomase Hampsona doprovodí Symfo-nický orchestr hl. m. Prahy FOK podtaktovkou dirigenta Christophera Zimmer-mana. První polovina večera bude patřitOsmé symfonii Antonína Dvořáka. Druhá

je poctou rudolfínské Praze. Písňový cyklusSylvie Bodorové vzniknul přímo pro Tho-mase Hampsona. Připomíná výročí 400 letod smrti Rudolfa II. Doba, kdy se na císař-ském dvoře střetávaly výjimečné osob-nosti jako Tycho de Brahe, Giordano Brunospolečně s lidmi pochybné pověsti, jakouměli mystik John Dee nebo jeho druh al-chymista Edward Kelley, je hodně inspiru-jící. Rozmanitost na dvoře Rudolfa II. seprojevila i v díle Sylvie Bodorové. ThomasHampson bude zpívat v devíti jazycích.Anglicky, italsky, německy, francouzsky,osmansky, španělsky, hebrejsky, latinskya česky. V českém jazyce zazní Komen-

Festival má světovou premiéruProvede ji hvězda opery Thomas Hampson

• Narodil se roku 1955 ve státě Indiana.• Studoval mimo jiné u legendární ně-

mecké sopranistky ElisabethSchwarzkopfové.

• Roku 1981 zvítězil v renomovanésoutěži National Council Auditions,kterou pro mladé zpěváky pořádáMetropolitní opera.

• V roce 1986 debutoval v Metropo-litní opeře jako hrabě v MozartověFigarově svatbě.

• Jeho operní repertoár zasahuje odMozarta přes Čajkovského, Verdihoaž po Wagnera.

• Je jedním z nejoceňovanějších in-terpretů klasických písní, předevšímskladatele Gustava Mahlera.

• Roku 2003 založil nadaci Hamp-song Foundation, která má podpo-rovat písňovou interpretaci.

Světoznámý americký baryto-nista Thomas Hampson zazpíváv Litomyšli. Ve světové premiéřezazní písňový cyklus Linguaangelorum české skladatelkySylvie Bodorové.

ského chorál Soudce všeho světa, kterýpochází z trochu pozdější doby. Světovápremiéra se koná 4. července na II. zámec-kém nádvoří. Kateřina Prouzová

FESTIVALOVÉNOVINY 54. MEZINÁRODNÍ OPERNÍ FESTIVAL

SMETANOVA LITOMYŠL4. ČERVENCE 2012/5

HVĚZDA PRVNÍ VELIKOSTI. Barytonista Thomas Hampson představí ve světové premiéře písňový cyklus pro sólový hlas a velký symfonický orchestr. foto archiv

Generální partner festivalu

Záštitu nad festivalem převzali Václav Klaus,prezident České republiky, Alena Hanáková,ministryně kultury České republiky Radko Martínek,hejtman Pardubického kraje

Spolupořadatelé festivaluPardubický kraj, Město Litomyšla Smetanova Litomyšl, o.p.s.za finančního přispěníMinisterstva kultury České republiky,ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, Státním zámkem Litomyšla Bohemian Heritage Fund

ThomasHampson

Festivalove_noviny_5_Sestava 1 4.7.2012 7:35 Stránka 1

2

Rokokový zámeček Nové Hradyhostí Smetanovu Litomyšl. Hned čtyřikrát v jeho zahradnímdivadélku bude uvedeno scénicképrovedení opery Henryho Pur-cella Královna víl. Dílo barokníhozakladatele anglické opery čerpáze Shakespearova Snu noci sva-tojánské.

Příběh plný elfů, víl a kouzel Henryho Pur-cella měl svou premiéru v Londýně v roce1692. Na české území se v upravené po-době dostává až teď v rámci Meziná-rodního operního festivalu SmetanovaLitomyšl. Královnu víl nastudovala režisérkaMagdalena Švecová společně se svýmmanželem, dirigentem Davidem Švecem.

Festivalu přímo na míruPurcellova opera musela projít mnohýmiúpravami.„Vzhledem k prostoru zahradního amfiteá-tru a celému konceptu barokního večerana zámku v Nových Hradech jsme vytvořilijakousi komorní verzi. Eliminovali jsmemluvený text a počet zpívaných rolí zredu-kovali z dvaceti na pět. Samotná linie hu-debních částí je velmi nesouvislá, protojsme pěvcům přiřadili role původně mlu-vené, nesoucí hlavní zápletku (Titánie,Oberon, Klubko). Místo masek s výstupemalegorických postav užíváme jevištních si-tuací a obrazů,” popisuje postup nastudo-vání Magdalena Švecová.

Jako pěvečtí sólisté se v inscenaci objevíLenka Máčiková, Jan Šťáva, Anna Hlaven-ková, Jaroslav Březina a Jiří Sulženko. Sbo-rové party zazpívá Český chlapecký sborBoni Pueri. Zpěváky doprovodí soubor his-torických nástrojů Le Chamarré ChateauEnsemble.

Věčný ShakespeareSen noci svatojánské napsal William Sha-kespeare před více než čtyřmi sty lety. Odté doby se tato svatební komedie dočkalanesčetných zpracování a je dodnes samao sobě stálou výzvou pro inscenátory nej-různějších světových scén. Ostatně jakovětšina textů tohoto geniálního básníka. „V tomto díle se setkává antika, renesancea baroko se současným člověkem. Pokudv obrazech partnerských konfliktů, žárli-vosti, tužeb, bláhových lásek, společen-ských tanečků a touhy po harmoniinalezneme částečně sami sebe, je to jendalší důkaz, že my lidé se v průběhu staletíve své podstatě měníme jen velmi málo,”říká Magdalena Švecová. Henry Purcell byl nejvýznamnější anglickýskladatel období baroka. Zkomponovalřadu jednotlivých hudebních čísel k čino-hrám a lidovým hrám. Jeho autorský ru-kopis vyšel z odkazu kontrapunktickéhoumění doby královny Alžběty I. Kolemroku 1680 se v něm objevily prvky italskéhudby, zejména v harmonické složce. Tose projevuje například v uplatňování tóni-nových kontrastů či nápodobě lidových

melodií. Purcellova Královna víl je jednímz prvních samostatných zhudebnění Sha-kespearovy komedie Sen noci svatoján-ské. Libreto, jehož autora neznáme,nesleduje děj Shakespearovy hry. Vybíráz ní jednotlivé scény a situace jako obrazvztahů mezi lidmi a pohádkovými by-tostmi, jako obrazy lásky a žárlivosti, citůa vášní.„Shakespearův text je mnohovrstevnýa naprosto nadčasový. Purcellova hudbadává těmto kořenům křídla, je originální,svěží, inspirativní. Obě díla navíc ponechá-vají velký prostor pro tvůrčí imaginaci,”myslí si režisérka Švecová a dodává, že dů-ležité je i místo, pro které je inscenace při-pravena. Zámecké zahradní divadlo senesnažila přetvořit, ale naopak z něj vyjít.Zámecká zahrada není „athénskýmlesem“, ale zahradou, barevnost zámku seodráží v barevnosti kostýmů, tvary zámec-kých ozdob ve tvarech scénografickýcha kostýmních detailů.

Jako v dobách barokaObecenstvo si v Nových Hradech neužijejenom barokní hudbu. Připravena je i pro-hlídka zámku, malé občerstvení nebokrátký kurz barokního tance. Pořadateléfestivalu a majitelé zámečku manželé Ku-čerovi slibují, že se v půvabném prostoruobjeví opera pravidelně. A to vždycky nazačátku prázdnin. Královna víl je prvnímtakovým titulem.

Kateřina Prouzová

Pohádkový zámek přivítá magickoua snovou Královnu víl

česká premiéra

POD ŠIRÝM NEBEM. Purcellova opera Královna víl se odehraje v romantickém prostředí venkovního zámeckého divadélka v Nových Hradech. foto Jiří Mělnický


3

Písně Sylvie Bodorové připo-menou dobu vlády Rudolfa II.Vznikly na přání barytonistyThomase Hampsona. CyklusLingua angelorum má na festivalusvou světovou premiéru.

Jaký je pro vás rozdíl v tom, když píšetedílo přímo někomu určené a když nevíte,komu se nakonec dostane do ruky?Musím přiznat, že většinu svých skladebpíši na objednávku, tudíž v případě pre-miéry vím, kdo bude jejich interpretem.Považuji to za velkou výhodu. Je to, jakokdyž dáváte polibek někomu, o kom víte,že vás má rád. Umíte si jistě představit, želíbat někoho, komu nejste vůbec sympa-tická, je frustrující pro obě strany. Jsemráda, pokud se tomu mohu vyhnout. Psátpro Thomase Hampsona je však ještě něcozcela jiného – Thomas Hampson je pě-vecká hvězda světové velikosti, a to se ni-komu nestává každý den, aby mohl proněkoho jeho formátu psát, a ještě k tomu,aby umělec jeho velikosti vznik skladbypodnítil.

Cyklus Lingua angelorum se váže ke 400letům od smrti Rudolfa II. Co bylo pro váspři tvorbě největším zdrojem inspiracea co jste si musela nastudovat?Tentokrát toho bylo opravdu hodně. Má-lokteré období našich dějin je tak po-drobně zpracované a navíc opředenotolika dohady a legendami jako právědoba vlády Rudolfa II. Hlavní otázka zněla:Jak to uchopit, aby se ze skladby nestalaprávě jenom snůška informací a aby témadostatečně promlouvalo k dnešnímu po-sluchači? Snažila jsem se podívat se na ob-dobí Rudolfa II. z lidské stránky, najít to, conás spojuje, a bylo toho nad očekávánímnoho. Některé texty, ke kterým jsem sepostupně dopracovala, mne zcela uchvá-tily svou nadčasovostí i aktuálností. Napří-klad španělský satirik F. Quevedo a jehobáseň „Dneska je žít jen krást a krást“ jetak žhavě aktuální, že máte pocit, že čtetespíše novinové zpravodajství než poeziistarou 400 let. Jeho verše s názvem DonDinero (Pan Peníze) jsem také použila projednu z částí. Stejně tak Shakespearovysonety, které jsem si vychutnala v nádher-ném překladu Martina Hilského, i když veskladbě vždy užívám originální jazyk,abych zdůraznila multikulturní charaktertehdejší Prahy. V závěru skladby je samoz-řejmě použita i čeština. Nechybí ani částvěnovaná alchymii, která byla charakteris-tická pro tuto dobu a která, jak jsem sez velkého množství literatury dočetla, ob-sahovala zcela vše – od mystiky, podvodu,zárodků celé řady vědních disciplin až k fi-lozofii.

Skladatelek u nás příliš mnoho není.Nebo alespoň o nich není slyšet. Jaké toje pohybovat se v tomto výlučně muž-ském prostředí? Když jsem začala psát hudbu, bylo mi te-prve sedm let. V té době samozřejmě ne-přemýšlíte o tom, zda je dobře, že jsteholka. Prostě jsem psala, protože mne tofascinovalo. Do jisté míry, musím uznat, toje to i výhoda. Je na vás více vidět, všim-nou si vás. Ale protože žádná mince nemájenom jednu stranu – má to i řadu nevý-hod. Soupeřivost mezi autory a meziumělci obecně – to je známá věc. Pokudjste žena a máte úspěch, asi to ostatní vícebolí… Nechci se zařazovat pouze mezi pí-šící ženy, chci psát dobrou hudbu a soupe-řit se všemi. Když slyšíte hudbu, nikdonepozná, zda ji psala žena, anebo muž, alejistě poznáte, jestli se vám líbí, anebo ne.Znám ženy, které jsou tvrdší než nůž,a muže, které je třeba ochraňovat.

Můžete uvést příklady dalších vašich ko-legyň skladatelek? Protože se věnuji pouze psaní, neučím nažádné škole, nemám přehled o mladýchtalentovaných studentkách kompozice.

Vím, že jich přibývá, a to je dobře. Držímjim palce. Pro ženu tato profese není lehkázejména tím, že je to běh na dlouhou traťa ne každá z těch, které na počátku vypa-dají nadějně, dokážou tento běh ustát.Hlavní je vydržet a nikdy nepřestat psát.Osobně považuji za velkou škodu, žečeská hudba ztratila předčasným úmrtímVítězslavy Kaprálové skladatelskou osob-nost, která mohla do hudebního životavnést mnoho zajímavého.

Máte v této chvíli něco rozpracovaného?Můj diář je nabitý k prasknutí. Čekají mnevelké i malé projekty, domácí i zahraniční.Držte palce, ať to zvládnu!

Na Smetanově Litomyšli vás můžemevidět pravidelně. Jaký máte vztah k to-muto festivalu?Litomyšl miluju. Mám ráda město, mámráda festivalové publikum, mám ráda lidi,kteří zde festival dělají, protože to dělajískvěle, a všichni, kdo do Litomyšle na fes-tival přijedou, se vracejí a vracejí se rádia to je ta nejlepší vizitka. Doufejme, že jed-ním z těch, kdo se bude vracet budei Thomas Hampson. Kateřina Prouzová

„Skládat pro někoho přímo na tělo?To je, jako když dáváte polibek.”

světová premiéra

SKLADATELKA. Sylvie Bodorová sleduje roku 2008 světovou premiéru svého oratoria Mojžíš.foto František Renza

Aktuální zpravodajství z festivalu najdete nawww.smetanovalitomysl.cz


4

Národní divadlo moravskoslezskéOstrava přivezlo na letošní festival Bizetovu Carmen. Uvedloji po sobě dva večery a pokaždév jiném obsazení. Opera vzbudilamnohé polemiky. Zvláště kvůliscénickému nastudování. Najedné věci se ale shodli všichni.Orchestr pod vedením dirigentaRoberta Jindry odvedl dobrývýkon.

Do Litomyšle jste dorazili s velkým před-stihem. Co všechno bylo potřeba udělat,než jste předstoupili před diváky?Měli jsme tady generální zkoušku, protožeta inscenace je komplikovaná a samozřejměbyla koncipovaná pro jiné prostředí. Tady jevšechno jinak. Bylo nutné všechny si projít,vyzkoušet akustiku, některé věci změnit.

U režijních záměrů to chápu, protože je-viště je tu mělké a docela široké. Nejsou tutahy nad jevištěm, aby se daly spustit ku-lisy. Není tu točna, kterou v Ostravě máte.Co se ale mění pro hudebníky?Pro muzikanty v zásadě nejsou změny zasetak velké. Hudební koncepce a tempo senemění. Ale festival se odehrává venku. Jeto otevřený prostor, má jiný zvuk. Bylo po-třeba vyzkoušet, jak s tím zacházet.

Jaká je pro vás po hudební stránce operaCarmen?V době, kdy byla složená, zaznamenala ob-rovský neúspěch. Dnes je to jedna z nejhra-nějších a divácky nejoblíbenějších oper. Jeto dílo živoucí, energické. Příběh je o váš-ních, lásce. Je to něco, co se může odehráttaké v dnešní době, protože jsou tam zá-sadní emoce. Carmen nepřináší, co se týčeorchestrálních partů, nic těžkého nebo ná-ročného. Těžiště je na pěveckých partech.Všechny hlavní postavy jsou velice náročné.Carmen je napsaná pro mezzosoprán, alerozpětí té role je obrovské. José patří mezinejkrásnější dramatické role. Potom jsou tumasové scény. Velký sbor s dětským.Všechno musí do sebe zapadat, aby šlaz hudby obrovská energie a korespondo-vala s textem. Georges Bizet byl velkým ob-divovatelem tvorby Richarda Wágnera,který dokonalé spojení toho, co se děje najevišti, textu a hudby. Bizet se v Carmen o topokouší jasně a zřetelně. Orchestr nesmíjenom doprovázet. Je to hudební drama. Jak se vám komunikovalo s orchestrem?

Spolupracujeme spolu už dva roky a přirostlmi k srdci. Jako šéf ostravské opery vím, codokáže, znám jeho barvy, k jakému maximuse dá zvednout. Kde má ještě rezervy. Jacíjednotliví hráči jsou. U této inscenace došlok tomu, že původně ji nastudoval můj ko-lega Oliver Dohnányi. Dovedl k premiéřea ještě letos ji někdy dirigoval. Když jsem jipřevzal, trochu jsem sáhl k určitým změnáma pojetí. Udělal jsem dva nové škrty.Orchestr to rychle pochopil a zareagovaldobře.

Předpokládám, že s Carmen nevyjíždítečasto a Smetanova Litomyšl byla výjimka. To je pravda. Není to titul, po kterém sáhnoufestivaly. Většinou se přehlídky zaměřují nazajímavosti a unikátní věci. A Bizetova Car-men patří mezi divácky oblíbené tituly. Aleať už hrajeme doma nebo venku, musí tobýt strhující drama a lidé tomu musí poro-zumět. Kateřina Prouzová

„Orchestr musí z Carmen udělatstrhující drama”

Kameny na druhém nádvoří lito-myšlského zámku ještě žhnuly,když repríza „Carmen" s Národ-ním divadlem moravskoslezskýmzačala. Nehnuté vedro evokovalotoreadorskou arénu ještě vícnež včera. Možná i díky tomumělo dnešní představení většíříz. Přitom působilo uvolněněji a vášnivěji.

Tři hlavní role byly při první repríze obsa-zeny jinými pěvci než při prvním uvedení:Carmen zpívala Zuzana Šveda, v roli dona

Carmen přinesla publiku dva rozdílné zážitky.

svět opery

Dirigent Robert Jindra. foto archiv

Podívejte se na zámek Máte vstupenku na festivalSmetanova Litomyšl? Tak ji ne-zahazujte. Využijte ji jako slevupři návštěvě renesančního lito-myšlského zámku.Po předložení platné vstupenky na některý z pořadů SmetanovyLitomyšle vám bude v pokladněStátního zámku Litomyšl místoobvyklých 120 korun účtovánopouze 70 Kč. Pozor - týká sepouze plného vstupného. Na zvý-hodněné vstupné nelze další slevuuplatnit. Akce platí pro obě hlavníprohlídkové trasy, a to až dokonce 54. ročníku festivalu.


. Větší vedro přineslo větší vášně

5

Sopranistka Marie Fajtová je v Litomyšli jako doma. SólistkaNárodního divadla Praha letosvystoupí jako hlavní hrdinka Verdiho opery La Traviata. Do inscenace, která se hraje už čtrnáct let, naskočila předčtyřmi lety. A hraje ji nejraději.

Na festivalu Smetanova Litomyšl jste užvystupovala osmkrát. Zažila jste zde ně-jaké zajímavé chvíle? Zajímavé, napínavé, náročné, nádhernéa osudové. Například jednou, to bylo nakoncertu s FOKem a zpívala Carminu Bu-ranu. Moje píseň měla krásný prostý texto dívce, která stojí v červených šatech,a když se pohne, šaty něžně zašustí. Na-padlo mě, že by bylo krásné mít takové čer-vené šaty. Podařilo se mi přemluvit našípřední módní návrhářku Helenu Fejkovou,aby mi zapůjčila její exkluzivní model. Hed-vábné, rudé šustivé šaty, které prezentovalana mnoha světových přehlídkách a kterébyly jejím rodinným stříbrem. Zpívalo sev nich dobře, koncert byl oceněn dlouhýmpotleskem, ale katastrofa na sebe nedaladlouho čekat. Při nástupu na děkovačku mikolega omylem stoupl na vlečku. Udělalajsem krok vpřed a pak už jen bezmocně po-slouchala ten šílený praskot látky na zá-dech. Krve by se ve mně nedořezal. Zamnou seděl celý orchestr a ohromný sbor,přede mnou diváci. Věděla jsem, že se ne-můžu otočit ani na jednu stranu. V uších mizněla varování Heleny Fejkové. Asi si umítepředstavit, co si všechno chudák můj milýkolega vyslechl.

Tentokrát vás diváci uvidí jako Violettuv opeře Traviata. Kterou ze svých operníchrolí máte nejraději?Jednoznačně Violettu. Především proto, žeje to velmi rozmanité zpívání. Jak technicky,tak výrazově. V první části koloraturní,v druhé zase dramatické a v poslední částitéměř lyrické až křehké. Každé představeníTraviaty je pro mě velká výzva skloubit a in-terpretovat všechny tyto styly.

Jak hodně určuje konkrétní obsazení vý-sledek konkrétního představení?Domnívám se, že hodně. Krásné je, když sesejdou zpěváci, jejichž hlasy do sebe jaksi

pasují. Ať už barvou, technikou, potažmozpůsobem frázování. Když i vzhledem od-povídají charakteru postav.

Váš repertoár je široký. Hodně se věnujetebarokní hudbě. Ostatně letošní litomyšlskýfestival je na ni i poměrně dost zaměřený.Co pro vás znamená zpívat baroko?Obvykle jsem obsazována do technicky ná-ročných koloraturních běhavých partů.Často do těch, které zpívali kastráti. Zpívatbarokní repertoár pro mě znamená nutnostcvičit, cvičit a cvičit. Udržet si vedle oper-ních legát i pořádnou techniku. Jsem tomuráda, ostatně i Lilli Lehmann říká, že zpěvákbez trylku je jako kůň bez ocasu.

Čemu se v současné době věnujete?Nejraději a především své dcerunce a svýmblízkým.

Před námi je léto. Bude pro vás odpočin-kové, nebo pracovní?Jsem moc ráda, že nám nakonec vyjdetýden dovolené, ale jinak bude pracovní.V Německu mě čeká natáčení DVD nádher-ného Requiem Franze von Suppeho. Takéjsem byla požádána o lektorské kurzy. Mámpřed sebou dost koncertů a pak už tu jenová sezóna. Kateřina Prouzová

„V Litomyšli jsem zničila drahéa hlavně vypůjčené šaty”

José vystoupil Tomás Černý a v roli MicaëlyEva Dřízgová-Jirušová. Šveda se jako Carmen cítila zjevně dobřea nejen zpívala, ale také se dobře pohybo-vala a celkově působila věrohodně. TomášČerný má obrovský hlas, krásné legato a in-tonuje bezchybně. Jeho árie v druhém jed-nání byla nádherná. Oproti LucianuMastrovi mu možná v samém závěru operychyběla živočišná divokost.

Nečekané změnyKupodivu repríza přinesla změny ve scénic-kých detailech. Hned v předehře, během

motivu Camen, světlo nejen zčervenalo, alena pódium také přišla hlavní hrdinka s růží,rozpoutávající dění celé opery. Obě hlavníženské role také oblékly jiné kostýmy. Carmen měla jasnou identitu, vystupovalav relativně dlouhých sukních, byla cikánkoui dámou najednou, což je jeden z obtížnýchrysů role. Micaëla sice i dnes evokovala dámu z velko-města, zato červenou maxikabelku nahra-dila o něco menší hnědá. Zvláštní bylo, že v obou přídavných letáč-cích s obsazením byla Carmen uvedenajako opera o třech jednáních.

Sehrané tělesoOrchestr hrál do detailu stejně dobřejako včera. Bylo ale znát, že se v Lito-myšli už cítí více doma. Zněl hlasitějia uvolněněji. To se týkalo i kompaktníhoa barevně vyrovnaného sboru, jehožtenor si zaslouží zvláštní uznání.Večer ukázal, jak prospěšné může býthrát více než jedno představení, zvlášťu scénických kusů. Publikum křičeloa poděkovalo dlouhým potleskem zakrásný a silný večer.

Šimon Voseček

svět opery

Marie Fajtová jako Violeta. foto archiv


6

Už jenom pár dní zbývá z 54.ročníku Mezinárodního operníhofestivalu Smetanova Litomyšl.Počasí bylo letos laskavé. Na zámek proudily davy hudby-milovných lidí. A vše klapalo, tak jak má. Za celým programemstojí už několik let dramaturgVojtěch Stříteský.

Pane Stříteský, festival ještě zdaleka neníu konce, ale určitě se již dnes můžeteohlédnout za jeho dosavadním průbě-hem. Jak s ním jste spokojen?Musím říci – a říkám to nesmírně rád – žespokojenost je veliká a převládající. Nejdejen o velmi dobrou, až vynikající interpre-tační úroveň představení a koncertů, alei o obecně dobrý pocit z dosavadního prů-běhu festivalu. Proti loňsku nám zatím vý-razně více přeje počasí a stavební ruch nanávrší, z nějž jsme měli velké obavy, ná-vštěvníky neobtěžuje přespříliš. Ale přestože nás čeká již jen několik málodní, máme před sebou zásadní projekty,jejichž úspěšnost bude velmi důležitá procelkové hodnocení festivalu.

Mohl byste říci, které programy a pořadyna vás udělaly jako na dramaturga největšídojem a naopak zklamaly vás některé?Na první část otázky vám odpovím jakojeden z mnoha návštěvníků – milovníkůkrásné hudby: takřka celý uplynulý víkendbyla jedna velká oslava muziky a českýchmuzikantů! Pro mne ta festivalová kulmi-nace začala v Lanškrouně, kde Ivan Že-natý za doprovodu skvělého Baroccosempre giovane mistrovsky přednesl

Čtvero ročních dob, pokračovala nádher-ným, nepatetickým přednesem DvořákovyLužanské mše Českým filharmonickýmsborem Brno, vyvrcholila neskutečnýmzážitkem s Radkem Baborákem a Českousinfoniettou a klidně odezněla v půvab-ném chrámovém nokturnu Simony Šatu-rové.Žádný z pořadů dle mého soudu vyslo-veně nezklamal – ale samozřejmě: bavímese o živém umění, o možných zaváháních,chybách a především různosti náhledů.Poslouchám všechny názory, to je promne velmi důležité. Vím, že někteří lidéměli problém s kostýmy a aktualizací Car-men, jiní nebyli příliš spokojeni s Koncer-tem na přání. Zajímavé je, že jedni tvrdili,že koncept koncertu byl příliš seriózní,druzí, že naopak příliš odlehčený. Ně-komu přišel Marcello Giordani jako zjeveníz jiné galaxie vokální úrovně, ale slyšeljsem i povzdech, „čekal jsem víc“...

Shoduji se s vámi, že nedělní koncertz děl vídeňských klasiků byl skutečně mi-mořádný. V čem podle vás spočívákouzlo Radka Baboráka?Jeden z největších světových dirigentůSeiji Ozawa nazval Radka géniem a jehojméno synonymem pro dokonalost. Tomyslím není třeba dál rozvádět. Setkalijsme se zkrátka s něčím absolutně mimo-řádným. On už jen pohled na obsazeníorchestru byl nevídaný – vždyť třebau prvního pultu primů seděla Martina Ba-čová s koncertním mistrem DaliboremKarvayem! Oba věhlasní sólisté a všichnidalší podřídili svá mistrovství a virtuozituorchestru, hráli s obrovským nadšením, na

doraz, doslova se vyždímali. Právem si pakvychutnávali dvacetiminutové ovace.Ostatně – stane se mi maximálně jednouza dva tři roky, abych rovnou z hledištěodešel do šaten a pozval dirigenta a sou-bor k dalšímu účinkování. Tady jsem nevá-hal ani jedinou sekundu!

Takže se sem Radek Baborák příští rokvrátí?Tak takhle jednoduché to u hvězd Baborá-kova formátu není. V příštím roce je v létěv Malajsii a pak v Soulu. Dohodli jsme sena Rok české hudby 2014 a jako výzvupostavili jeden z nejčestnějších, nejlákavěj-ších – ovšem i nejnáročnějších - umělec-kých úkolů vůbec.

Můžete být konkrétní? A na co se mohounávštěvníci těšit příští rok?Nechci to již dnes prozrazovat, jen nazna-čím, že půjde o vrcholnou kompozici An-tonína Dvořáka (smích), takže si to stejněkaždý domyslí..55. Smetanova Litomyšl se v příštím rocebude konat od 13. do 30. června a zahajo-vat bude opět Česká filharmonie. K našíradosti zazní přímo pod taktovkou šéfdiri-genta Jiřího Bělohlávka dvakrát Má vlast,pražské Národní divadlo přiveze novou in-scenaci Dvou vdov. Brněnská Janáčkovaopera k nám zavítá s festivalovou premié-rou Verdiho Sicilských nešpor a dílo Ri-charda Wagnera, od jehož narození uplynetaké 200 let, bude zastoupeno koncertníverzí Bludného Holanďana. Myslím, že jereálné, aby se na sklonku podzimu objevilana webu první verze programu.

Kateřina Prouzová

Chystá se program na příští rok Zazní Má vlast nebo Novosvětská

festivalové ozvěny

DOBRÁ NÁLADA. V zákulisí koncertu Hvězdy operního nebe panovala uvolněná přátelská atmosféra – vlevo dramaturg festivalu Vojtěch Stříteský, uprostřed dirigentSteven Mercurio, vpravo Marcello Giordani. foto František Renza


7

„Bez Smetanovy Litomyšle si svůjživot nedovedu představit”

Festival Smetanova Litomyšl máobrovskou tradici a prestiž. Můžese pochlubit neopakovatelnouatmosférou i kvalitní dramaturgií.Přesto jeho budoucnost nevy-padá růžově. Jaké věci dělají starosti řediteli festivalu JanuPiknovi?

Letošní ročník se chýlí ke svému závěru, ječas hodnotit. Jaký byl letos zájem o vstu-penky?I přes složitou ekonomickou situaci obvykleveliký. Letos jsme ale nasadili do prodeje re-kordní počet vstupenek, takže na většinupořadů se dalo získat místo téměř do po-slední chvíle. Samozřejmě byly výjimkydlouho dopředu beznadějně vyprodané, alena druhé straně se některé pořady dopro-daly až po slevě. Je zřejmé, že lidé musejíšetřit, pravděpodobně si předem vybrali to,co prostě musí vidět, a u dalších pořadů po-nechali náhodě, zda vstupenky zbydoua budou levnější. Přiznávám ale, že koncertymládežnických těles se letos prodávalyvelmi špatně, a abychom je zaplnili, nabídlijsme vstupenky bezplatně litomyšlskýmstředním školám. Věřím, že to byl dobrývklad do budoucnosti. Koncerty nakonectotiž patřily k těm nejlepším a studenti, kteříby třeba na Smetanovu Litomyšl jinakvůbec nešli, nadšeně aplaudovali. Myslím, žejsme získali další generaci příznivců.

Jak se vám podařilo zajistit letošní ročníkfinančně? Bylo to mnohem složitější než v minulosti,sponzoři ubývají nebo snižují své plnění.Stejně tak snížilo dotaci ministerstvo kul-

tury. Zachránil nás návrat České spořitelnyna post generálního partnera a věrnost ná-vštěvníků – výnos ze vstupného činil 35%rozpočtu! V tom nemáme mezi českými fes-tivaly vážné hudby konkurenci. Přesto senepodařilo rozpočet naplnit v plném roz-sahu a musíme velmi šetřit, snažíme se ale,aby to diváci nepocítili.

A jak pořadatelsky?Musím říct, že se stabilizoval fantastický po-řadatelský tým, schopný řešit nejen stan-dardní naplánované úkoly, ale umí seokamžitě přizpůsobit změněným podmín-kám a najít kreativní řešení každého prob-lému.

Myslíte například určitou kolizi s probíha-jící rekonstrukcí zámeckého návrší?Tam se to ukázalo vrchovatě, málokterý ná-vštěvník by věřil tomu, jak zámecký areálvypadal ještě jeden den před zahájením fes-tivalu. Ale nejen to, divadelní produkce,práce s množstvím lidí a techniky přinášíprakticky stálé změny. Harmonogram pří-jezdů účinkujících, ubytování, návozů a sta-veb scén nikdy nelze předem dokonalevycizelovat a je velmi těžké skloubit změnynapříklad s požadavkem správy zámku, abybyla každá podrobnost předem sjednána vesmlouvě. Pak jsou zkrátka některé dveře za-vřené jen proto, že to tak bylo kdysi ujed-náno, a my musíme složitě hledat náhradnířešení, aby se vůbec pořad mohl uskutečnit.

Co bude s festivalem dál?Smetanova Litomyšl je svou více než šede-sátiletou tradicí národním kulturním dědic-tvím, které je třeba všemi prostředky

chránit. Mám tu čest stát po určitý časv čele jejího organizačního týmu a snažímse dělat vše proto, aby zůstala zachovánaa měla prostor pro svůj další rozvoj. Mýmúkolem než předám tuto pozici někomumladšímu je zajistit festivalu budoucnost.Musíme přesvědčit správce zámku, že festi-val neomezuje jeho provoz, jen krátkodoběmění jeho chod s přidanou hodnotou sto-procentně naplňující účel památkového zá-kona: „..zpřístupňovat a vhodně využívatkulturní památky, aby se podílely na rozvojikultury, umění, vědy a vzdělávání, formovánítradic a vlastenectví…“. Musíme vyjednattrvalou podporu města a kraje, měli by-chom získat sponzory a mecenáše, prokteré bude účast na festivalu věcí prestižea nebudou ji brát jen jako jeden z mnohazábavných eventů pro své klienty.

To zní i trochu skepticky.Momentálně nás obrovsky nabíjí spokoje-nost návštěvníků, pochvaly, plná hlediště,setkávání s dlouholetými příznivci festivalu.Teď si užíváme chvilky slávy a úspěchu, alevím, že hned po skončení tohoto ročníkuzačne vše nanovo úplně od začátku – získá-vání peněz pro další ročník, partnerské pod-pory, nejvíc mne však vyčerpává nekončícíboj za to, aby vůbec festival na litomyšl-ském zámku mohl být. Přesto mám festivalmoc rád, jsem šťastný v pořadatelské„rodině“, s kterou teď trávíme prakticky čtyři-advacet hodin denně a už si bez ní aninedovedu svůj další život představit. Takžese už teď těším na 13. červen 2013, kdySmetanova Má vlast otevře 55. SmetanovuLitomyšl.

Kateřina Prouzová

festivalové ozvěny

ŘEDITEL FESTIVALU. Jan Pikna bojuje se spoustou problémů okolo festivalu. Ale spokojenost diváků a plné hlediště jsou důvodem, proč jít další rok do toho naplno.foto František Renza


8

Galerie Zdeněk Sklenář v těchtodnech připomíná sto let od narození malíře Kamila Lhotáka. Ve svých prostorách v Mariánskéulici prezentuje třicet obrazů,které mapují umělecký vývojLhotáka. Výstava je k vidění do 29. července.

„Výstava je překvapivá svou odzbrojujícíkrásou obsaženou ve všech obrazech. Je tozážitek jak pro ty, kteří Kamila Lhotákadobře znají, tak pro ty, co se s ním setkalijen letmo,“ říká galerista Zdeněk Sklenář.Představuje autora od prvních obrazů, kterése zachovaly z 30. let až po léta devade-sátá, kdy se jeho dílo značně proměnilo.

Co nového přináší výstava ve vaší galerii?Kamil Lhoták je vnímán především jako členSkupiny 42. Což je legendární uskupení,které vnímalo a zachycovalo jevy zdánlivěokrajové. Je vnímán jako velký malíř právěv letech 1942 až 1948. Touto výstavou jsemchtěl mimo jiné sdělit, že Lhoták je vynikajícímalíř od svých počátků až do pozdních ob-razů, které známe. Vytvořil pozoruhodnédílo. Zobrazuje téma nastupující techniky ve40. letech, kdy prudce prorůstala do spo-lečnosti. Ukazuje nám poetiku zaniklýchtechnologií a krásy, kterou lidé kdysi obdi-vovali pro svoji modernost. Pro mě je toslavnost k 100. výročí Lhotákova narození.A připomínka velkého přátelství mezi gene-račními souputníky, mezi dvěma malíři,

mým strýčkem malířem Zdeňkem Sklená-řem a jeho přítelem malířem KamilemLhotákem.

Z čeho máte v souvislosti s výstavou Ka-mila Lhotáka největší radost? Její význam je pro mě osobní. Chtěl jsemukázat všem, co milují výtvarné umění, žemám rád tyto formy realistického zobrazo-vání. A mám radost z atmosféry, která pa-nuje v Litomyšli. Z hlediska provozusoukromých galerií jsem pamětníkem.Galerie Zdeněk Sklenář je první soukromouv Litomyšli, která bez nadbytečného hlukuod poloviny 90. let v celoročním provozuzačala představovat nejvýznamnější jména19. a 20. století a současného umění. Mařáka Slavíček, Kubišta, Kupka, Zrzavý a desítkydalších věhlasných jmen, legendární výstavyBoštíka a Sýkory. Není velkého jména, kterébych zde nepředstavil. Děkuji velkému

množství přátel galerie, kteří mě upřímněpodporují. Galerie Zdeněk Sklenář stálau zrodu celé řady aktivit, které působily jakorozbuška, a v mnohých rozproudily zájemo umění, podotýkám s náležitou skrom-ností.

Když jste tady například vystavoval JosefaČapka, následovala velká pražská prezen-tace. Bude mít Kamil Lhoták podobnýosud?Domnívám se, že Kamil Lhoták, který v sou-časné době prožívá ohromný vzestup cen,se v budoucnu stane daleko větším feno-ménem. Jeho velké objevitelské výstavy te-prve čekají pro nové generace. Rozhodněmoje směřování bude postupovat směremdo zahraničí, do Spojených států a do Číny,kde připravuji několik rozsáhlých výstavčeského umění.

Kateřina Prouzová

Nenechte si ujít výstavu velkého malíře Kamila Lhotáka

V Městské galerii v domě U Rytířůna Smetanově náměstí se koná až do 2. září výstava Mistři českémalby, která je v jistém ohledupokračováním výstavy JuliusMařák, kterou galerie představilav tomtéž prostoru od března do června.

Obrazy z fondů České spořitelny (kon-krétně z její litomyšlské pobočky) přesta-vují vedle několika Mařákových prací takédíla jeho přímých i nepřímých žáků z ko-lekce, která v litomyšlské spořitelně vzni-kala od sklonku 19. století a je cennýmsvědectvím o lokálních zájmech i sběratel-ském vkusu v okruhu klientů i zamě-stnanců našeho nejstaršího bankovníhodomu v průběhu 20. století. Vedle obrazůod špičkových tvůrců (k vidění jsou tu na-příklad dvě zcela ojedinělé Chitussihopráce či obrazy Kavánovy) na výstavě ná-vštěvníci naleznou i díla lokálních umělců,například výborné oleje Gustava Poršea mnoha dalších veřejností oblíbených i za-pomenutých autorů. Výstava je součástícelého cyklu, ve kterém Česká spořitelna

představuje obrazy ze svých rozsáhlýchsbírek, které (oproti minulosti, kdy bývalyčasto vystaveny přímo ve veřejných spoři-telních prostorách) jsou dnes spíše částíbankovních depozit.

Na výlet s Bohumilem KnyttlemVe čtvrtek 5. července proběhne v rámciSmetanovy výtvarné Litomyšle také druház dvojice jednodenních akcí letošního roč-níku, a sice plenérová výstava obrazů kra-jináře Bohumila Knyttla (1903-1977), kterýna Litomyšlsku a Vysokomýtsku maloval ve30. a 40. letech 20. století. Obrazy budouvystaveny v přírodě přímo v místech,

odkud je tento neprávem zapomenutý kra-jinář pořídil. Kurátor výstavy Pavel Chalupapozve návštěvníky na 19 kilometrů dlouhoupouť, při které představí na 50 obrazů,z nichž každý má svou GPS souřadnici.Pokud je známo, nikdy se žádná takováakce nekonala, máte-li tedy chuť a čas, večtvrtek mezi 13. a 14. hodinou můžete namístě 49°55'23.47"S 16° 7'25.09"V (prvníbrtečský dům na silnici Lhůta - Brteč)vstoupit na trasu první světové GPS vý-stavy. Z Litomyšle je to 15 kilometrů...GPSku ovšem s sebou mít nemusíte. Trasase dá zvládnout i podle mapy. Plán akcenajdete také na gpsknyttl.vmyto.cz. (red)

Mistři české malby čekají v domě U RytířůVydejte se na výlet s krajinářem Bohumilem Knittlem

Smetanova výtvarná Litomyšl

Generální ředitel České spořitelny Pavel Kysilka navernisáži výstavy Mistři české malby. foto F. Renza

Bohumil Knyttl. V zatáčce U lipky u Střemošic. foto archiv


9

Objevte umělecký a duševní světJosefa Váchala

Při návštěvě Litomyšle se snadnodostanete do situace, že nebudetevědět kam zajít dřív. Na vašem se-znamu by nemělo chybět Portmo-neum - Museum Josefa Váchala. Najdete ho v ulici Terezy Novákové.

Tak jako patří k Litomyšli skladatel BedřichSmetana, tak k ní i neodmyslitelně patříknihtiskař Josef Portman. Tento muž, po-voláním učitel a později knihovník, bylv soukromém životě pozoruhodnou osob-ností. Mezi svými sousedy vynikal přede-vším tím, že i když nepatřil mezi zámožnéobčany města, shromáždil velmi cennousbírku knih a tisků. A nebál se ani experi-mentů. Proto pozval v roce 1920 do Lito-myšle svého přítele Josefa Váchalaa požádal ho, aby mu vyzdobil stropya stěny dvou místností svého domu. JosefVáchal tak učinil a narodilo se Portmo-neum. Kromě nástěnné výmalby se alemůžeme kochat i unikátním vyřezávanýmnábytkem a nejrůznějšími bytovými do-plňky. A také věcmi, které nám poodhalítolik kontroverzní osobnost tiskaře, malíře,grafika a spisovatele Josefa Váchala.

Co se skrývá v PortmoneuMožná zjistíte, že jedním z nejdůležitějšíchcharakteristických rysů života a díla JosefaVáchala byla jeho naprostá, v dnešní doběskoro nepochopitelná nezávislost. Celý svůjživot byl tím, koho označujeme slovem so-litér. O české společnosti si nikdy nedělalžádné velké iluze. Myslel si o ní to nejhoršía také to dával veřejně najevo. Jenže, kdyžse vztekal nad maličkostmi, neměl nikdoponětí, že pod slupkou sarkastického mys-tifikátora se skrývá vnitřní rána. Váchal totižtrpěl pocitem zneuznaného umělce a vůbecnechápal, proč jeho zcela osobitá, nikohonenapodobující tvorba ostatní nezajímá. Ale my se teď nacházíme v roce 1920, kdyse pustil do výmalby domu svého přítele

Josefa Portmana. V této době si ještě za-chovával nadhled a dokázal se na vše dívatse svým břitkým humorem. A právě Po-rtmeneum je toho důkazem. Na první po-hled budete mít pocit, že jeho malby jsouvelmi chaotické. Spatříte tady krajinua vedle ní nejrůznější ďáblíky, skřetya skřítky, do toho objevíte motivy s křesťan-skou tematikou a pak se vám najednou zjevíhinduistická bhavagadhíta. Jenže všechnomá svou vnitřní logiku, kterou nelze odhalitbez znalosti jeho díla, jeho životních postojůa uměleckých názorů. Přesně takhle totižvypadal duševní a umělecký svět JosefaVáchala.

Uživil se uměnímMožná bychom si měli položit otázku, co ži-vilo Josefa Váchala. Budete se asi divit, aleod mládí až do smrti byly jediným jeho pří-jmem peníze získané prodejem předevšímvlastních výtvarných děl. Distancoval se odnejrůznějších uměleckých spolků a umělců,kteří se sdružovali v nejrůznějších spolcícha nesplňovali Váchalova kritéria uměleckénezávislosti. Jenže vliv, který měly tyto

spolky třeba na přidělování státních zaká-zek, stipendií nebo prestižních ocenění, byltak velký, že umělec, který tvořil své dílov ústraní, neměl moc velkou šanci se prosa-dit, či se dokonce svou prací slušně uživit.Ale Váchal byl přesvědčený, že je to správnácesta a že právě odpoutáním od svéhouměleckého okolí upozorní na svou origina-litu. Předpoklad mu ale nevyšel a už zasvého života se dostal na okraj pozornostijak veřejnosti, tak i mecenášů a postupněupadl v zapomnění. Není tomu ale tak v Li-tomyšli. Portmoneum vám nabídne pohledna svět očima umělce, který tvořil bez au-tocenzury a s nadhledem. A vy najednouzjistíte, že základním prvkem jeho díla jehumor. Právě ten je totiž lékem na nemoc-nou lidskou duši. Kdo se nedokáže zasmát,dokáže jen těžko porozumět sobě i okol-nímu světu. Humor je také možná tou nej-lepší formou, jak vyjádřit vztek, nesouhlasči bolest. Může být jemný, nenápadný,absurdní, morbidní, sarkastický nebo gro-teskní. Jaký je ten Váchalův, to zjistíte právěv litomyšlském Portmoneu.

Naďa Kubínková

Litomyšl žije

PORTMONEUM. Malby tiskaře, malíře, grafika a spisovatele Josefa Váchala. Vítejte ve světě bezbřehé fantazie. foto archiv

VÁCHALOVY STOPY. Odkaz Josefa Váchala zdobí také Pension Paseka. foto Pavel Vopálka


10

ozvěny festivalu

Přidejte se do Klubu přátela mecenášů Smetanovy Litomyšle

Nalaďte si rozhlasa televiziSmetanova Litomyšl den po dniPoslední díl se bude vysílat v sobotu7. července od 21.50 hodin.

Záznam z koncertůČeská televize i Český rozhlas zazna-menají pro své vysílání koncert Tho-mase Hampsona, konaný 4. července.Zachytí tak jedinečnou světovoupremiéru nové skladby české autor-ky Sylvie Bodorové.

Přímý přenosČeský rozhlas pozve posluchače sta-nice Vltava 8. července k poslechupřímého přenosu závěrečného kon-certu festivalu nazvaného „Největšísymfonické maličkosti”.

Na rozhlasových vlnáchO festivalovém životě každý den in-formuje Český rozhlas Pardubice.Pravidelné okénko z Litomyšle vysíláze svého pardubického studia v 8.20hodin. Reportáže, rozhovory s umělci,perličky ze zákulisí jsou na programuv Odpoledním regionu po čtvrté ho-dině odpolední. (pro)

Smetanova Litomyšl je festivals dlouholetou tradicí. Festival bylzaložen roku 1949 a od té doby seuskutečnilo 54 ročníků. V posled-ních desetiletích se festival úžasněrozvinul. Z původně víkendovéakce se stal plnohodnotnýčtyřtýdenní svátek hudby. Kvalitadramaturgie, účast špičkovýchhudebníků a jedinečné prostředízámku Litomyšl právem řadí festi-val mezi nejoceňovanější kulturníudálosti v České republice. I vy senyní můžete spolupodílet na kráse,lesku a další budoucnosti festivaluSmetanova Litomyšl.

Mecenášské balíčkyZáklad pro všechny balíčky- zasílání programů na email- zdarma pozvánky na všechny vernisáže

Smetanovy výtvarné Litomyšle pro dvěosoby

- zdarma festivalový katalog- zdarma všechna čísla festivalových novin;- jmenovité poděkování ve festivalovém

katalogu v prostoru mezi sponzory a nawebových stránkách festivalu.

Bronzový mecenáš(přispívá darem od 5.000 Kč ročně) - základ pro všechny balíčky- přednostní nákup vstupenek v omezeném

počtu 4 vstupenek na jedno představení;- čtvrtina ze zakoupených vstupenek dle

vlastního výběru označena jako VIP vstu-penky a příslušný počet VIP parkovacíchkaret.

Stříbrný mecenáš(přispívá darem od 20.000 Kč ročně)- základ pro všechny balíčky- přednostní nákup vstupenek v omezeném

počtu 20 vstupenek na jedno představení;- polovina ze zakoupených vstupenek dle

vlastního výběru označena jako VIP vstu-penky a příslušný počet VIP parkovacíchkaret;

- pozvánka na raut pořádaný po zahajo-vacím a závěrečném koncertu podlepočtu zakoupených vstupenek na uve-dené pořady.

Zlatý mecenáš(přispívá darem od 50.000 Kč ročně) - základní mecenášský balíček- přednostní nákup vstupenek v neome-

zeném počtu;- jakýkoli počet ze zakoupených vstupenek dle

vlastního výběru označen jako VIP vstupenkaa příslušný počet VIP parkovacích karet;

- automatické přiřazení pozvánek na rautk VIP pořadům, u nichž se raut uskuteční.

Platinový mecenáš(přispívá darem od 150.000 Kč ročně) - základ pro všechny balíčky- přednostní nákup vstupenek v neomeze-

ném počtu, 20 vstupenek dle vlastníhovýběru zdarma;

- jakýkoli počet ze zakoupených vstupenek dlevlastního výběru označen jako VIP vstupenkaa příslušný počet VIP parkovacích karet;

- automatické přiřazení pozvánek na rautk VIP pořadům, u nichž se raut uskuteční.

Barbora Krejčí, tel. 724 063 [email protected]

před rokem vyjádřil letohradský farář VáclavVacek, když byl obraz v jeho kostele vys-taven.„Dlouho trvalo, než jsem se rozhodl, ženazrál čas toto téma namalovat. Je toudálost, která inspirovala řadu hudebníchskladatelů k nesmrtelným skladbáma malířů k nádherným obrazům plným Božíslávy, lidské pokory, ale i lidského soucítěnís bolestí,“ svěřil se Miroslav Rada.Jistotu, že nastala pravá chvíle se do obrazupustit, malíř podle svých slov pocítil ažv sedmdesáti osmi letech. (pro)

Dva a půl roku maloval Miroslav Radasvůj největší obraz Velké pašije.Pozoruhodné dílo úctyhodných rozměrů– na šířku měří obraz sedm a půl metrua vysoký je tři metry čtyřicet - je nyní vystaveno v kapitulním chrámu Povýšenísv. Kříže v Litomyšli.

Během letošního festivalu Smetanova Lito-myšl je kostel vždy před koncerty na zámkuotevřen veřejnosti, aby si jej návštěvnícimohli prohlédnout.„Tento obraz vstoupí do dějin,” takto se

VELKOLEPÉ DÍLO. Velké pašije malíře Miroslava Rady vzbuzují obdiv. foto archiv

Obraz, který čeká velká sláva


11

Dějištěm Smetanovy Litomyšle jekrásný renesanční zámek, památkaUNESCO. Jeho dveře jsou pro ná-vštěvníky otevřené i během měsíč-ního festivalového maratonu. Colidé najdou uvnitř? Například vý-stavu historických pokojíčkůa domečků nebo do zámecké věžena nová strašidla.

Rodiny s dětmi si užijí vyhlídkovou trasus názvem Byl jednou jeden domeček. His-torické domečky a pokojíčky pro panenkyjsou rozprostřeny po celém prohlídkovémokruhu vedle nábytkových instalací, kteréukazují návštěvníkům bydlení šlechty v 18.a 19. století. Exponátů je devadesát a po-cházejí ze sbírek soukromých sběratelů,kteří si je s láskou hýčkají.

Komu straší ve věžiDále děti potěší prohlídková trasa s názvemKomu straší ve věži. Z dílny, ze které pocházímedvídek Kuky, vyšla i litomyšlská zámeckástrašidla. Malí návštěvníci se ve věži učí rytíř-ským ctnostem. Musí vyjít úplně nahoru, pro-budit bílou paní a splnit vše, co od nichočekává. Pokud obstojí ve zkoušce, jsou pa-sování na rytíře kamenné strašidelné věže.Z toho vyplývá povinnost, až bude zámkunejhůře, budou povoláni a přijdou ho zachrá-nit. Stejně jako blaničtí rytíři českou zemi.

Podzemní labyrintTen, kdo hledá trochu vzrušení a dobro-družství, ocení prohlídku podzemních cho-deb. Labyrint se nachází pod areálem

zámku. Zasahuje až do parku. Trasa je přís-tupná pouze o víkendech. Kromě odbor-ného výkladu dostanete ještě helmua baterku na čelo.

Pernštejnové v LitomyšliRenesanční zámek nechal postavit Vratislavz Pernštejna v letech 1568 – 1581. Na pomocsi pozval císařské stavitele Giovanniho Bat-tistu Aostalliho a Ulrica Aostallise. Psaníč-ková a figurální sgrafita na fasádácha štítech a s dvěma velkými bitevními scé-nami na hlavním nádvoří vytvořili převážněitalští mistři. Pro finanční těžkosti však Pern-

štejnové postoupili litomyšlské panství v roce1649 Trauttmansdorffům, za nichž došlov zámku k barokním úpravám. Dalšími maji-teli byli Valdštejnové – Vartenberkovéa Thurn-Taxisové.

Rodiště Bedřicha SmetanyZámek byl v roce 1962 vyhlášen Národníkulturní památkou. V jeho pivovaře se také2. března 1824 narodil hudební skladatel Be-dřich Smetana, který dal jméno mezinárod-nímu opernímu festivalu. Od roku 1999 jecelý zámecký areál na Seznamu světovéhodědictví UNESCO. (pro)

Litomyšlský zámek nabízí zábavupro děti i adrenalin pro odvážné

Pořadatelé festivalu nabízí zdarmadopravu na operu Královna víl,která je na programu 5., 6., a 7.července. Rezervace není nutná.

V ceně vstupenek na představení Královnavíl v Nových Hradech je kromě občerstvenízahrnuta také doprava z Litomyšle do No-vých Hradů a zpět. Zájemci o tuto službumohou dvěma autobusy Smetanovy Lito-myšle vyrazit vždy v den představení ve20:00 od sochy Bedřicha Smetany na Sme-tanově náměstí v Litomyšli. Každý cestující se musí prokázat platnouvstupenkou na operu Královna víl danéhovečera, místa v autobuse není třeba rezer-vovat předem. Autobusy budou přistavenéu rokokového zámečku v Nových Hradechtaké po skončení programu. Součástí vstupného je i občerstvení. Večerse koná i za nepříznivého počasí. (red)

Smetanova Litomyšl se hlásí k Pernštejnskému roku. Na jeden ze svých pořadů po-zvala významné šlechtické rody.

Letošní ročník Smetanovy Litomyšle rea-guje na vyhlášený Pernštejnský rok a neseproto podtitul Pocta Pernštejnům. Už 63let se festival koná v nádherném prostředírenesančního zámku, poslední velkéstavbě tohoto kdysi mocného rodu. PoctaPernštejnům je také název koncertu, kterýse konal 1. července na druhém zámec-kém nádvoří. Zvuk lesního rohu se v Mo-zartově koncertu Es dur rozklenul skvělouakustikou arkádového prostoru v podánízřejmě nejlepšího hornisty světa RadkaBaboráka, který se však v Beethovenově„Osudové" a Haydnově symfonii „Po-ledne" představil i jako dirigent. Hold Pernštejnům přijeli také vzdát po-

tomci dalších významných šlechtickýchrodů - Jana Germenis-Hildprandt zezámku Blatná, Jan Podstatský-Liechten-stein z Velkého Meziříčí, Eliška Hašková-Coolidge z Kundratic nebo WilliamLobkowicz ze zámku Nelahozeves.

(red)

litomyšlský zámek

NEJEN DO HLEDIŠTĚ. Renesanční zámek zve diváky festivalu na své prohlídkové okruhy. foto František Renza

Jak se dostanete na pořadv Nových Hradech?

Na litomyšlském zámku se sešla šlechta

Radek Baborák. foto František Renza


Litomyšl žije

Galerie Miroslava Kubíka vystavujedeset zářivých fenoménů součas-nosti napříč všemi generacemi. Výstava s názvem Zářivý měsícsvěží vítr.cz ukazuje umění napříčgeneracemi a uměleckými médii –malbu, sochařství, sklo, architek-turu, performance, nová média.

„Její význam je didaktický a má vést k po-chopení nových forem umění. Výstava a jejíkoncept vznikly z celé řady debat s těmi,kteří se v umění vyznají. Od subjektivníhosměřuje k objektivnímu.“Původně výstava nesla název Top ten con-temporary.cz neboli Deset nejvýznamněj-ších v současnosti z České republiky. Jejíkurátor Zdeněk Sklenář se nakonec nechalinspirovat starým čínským názvem určenýmpro uctění významného. „Název výstavy ukazuje na jména, která záříjako měsíc v noci. A přináší pohyb a osvě-žení podobně jako svěží vítr,“ vysvětlujeSklenář. Podle něj výstava představujedeset nejobjevnějších osobností součas-ného českého umění. „Například dílo Karla Malicha a Milana Gry-gara považuji za geniální. Novou tvář este-tiky nabízí tzv. ošklivé sklo VladimíraKopeckého. Zastoupena je naše téměřvšemi uznávaná národní jednička v archi-

tektuře Josef Pleskot. U něho si vážím toho,že tam, kde jiní bourají, on staví z původního.Co jiní vyhodili, on uchopí, současnými tech-nologiemi znovu zpracuje a učiní z něho ja-kousi stavební hostii,“ říká Zdeněk Sklenář.Ohlasy na Zářivý měsíc svěží vítr.cz jsoukontroverzní. Ale s tím její autoři počítali.„Je jasnozřivou čistotou,“ podotýká Sklenář.„Buď je přijímána a hodnocena příznivě,

Zářivý měsíc svěží vítr.cz dorazildo Galerie Miroslava Kubíka

nebo má své odpůrce. Dokonce jsem slyšelaohlas, že jsme se díky ní konečně dostali do21. století,“ říká Miroslava Kubíková. Podlejejích slov jsou takové výstavy jejich cílem.Být se svými projekty v 21. století s přizna-ným vlivem toho 20. Představovat mladéa zároveň kvalitní umění. Instatalce Zářivý měsíc svěží vítr.cz je přís-tupná do 29. července. Kateřina Prouzová

SOUČASNÁ ŠPIČKA. Chodící kbelík Krištofa Kinterii návštěvníky pobavil. foto František Renza

Festivalové noviny • Noviny Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl 2012 • V nákladu 3000 ksvydala © Smetanova Litomyšl, o.p.s. • Redaktor: Kateřina Prouzová • Korektury: Ivana Pulgretová, Šimon Voseček• Grafická úprava a tisk: H.R.G. Litomyšl


Smetanova Litomyšl 2012 - Festovalové noviny č. 5

Documents

Transcript of Smetanova Litomyšl 2012 - Festovalové noviny č. 5