Šablony GEOLOGIE 24. Vnitřní gelogické děje
-
Upload
grady-tyler -
Category
Documents
-
view
68 -
download
6
description
Transcript of Šablony GEOLOGIE 24. Vnitřní gelogické děje
Stavba Země - opakování Zemské jádro (zabírá 1/3 zems.hmoty, tvořeno Fe
a Ni) Zemský plášť ( tvořen z křemičitanů, ohniska
zemětřesení, obsahuje zónu natavených hornin´= astenosféra = hl.zdroj magmatu
Zemská kůra ( její součástí je litosféra = kamenný obal Země (70 – 100 km), zasahuje i do pláště)
Vnitřní geologické děje: Děje vyvolané vnitřní energií Země Většinou probíhají v dlouhých časových
obdobích Někdy s katastrofálními následky (sopečná
činnost, zemětřesení)
A) Vnitřní geologické děje Pohyby litosférických desek Poruchy zemské kůry Sopečná činnost Zemětřesení
Pohyby litosférických desek Lit.desky jsou odděleny zlomy, příkopy a
pohořími (Mariánský příkop 11 km – jedna oceánská
deska se podsouvá pod druhou) Desky jsou v neustálém pohybu Prapevnina Pangea se před 200 mil lety
rozdělila a pevninské desky vytvořily dnešní kontinenty
Důkazy pohybu lit.desek 1. podobnost protilehlých částí kontinentů 2. obdobná geologická stavba protilehlých
částí kontinentů 3. nálezy zkamenělin stejných organismů
na různých kontinentech
Sopečná činnost Sopečná činnost je z hlediska člověka zvláštním přírodním
procesem. Erupce sopek představují velké hazardy a často i katastrofy. Na druhou stranu mohou být doprovodné projevy vulkanismu,
spojené se zvýšeným tokem geotermální energie, velmi pozitivně společností využity.
Na celé planetě se každým rokem přihlásí o slovo několik desítek sopek, přesto pouze menší část z nich představuje akutní ohrožení lidských životů.
Nebylo by ovšem moudré toto riziko podceňovat, neboť mnoho vulkánů se probudí náhle a právě díky nepřipravenosti a podcenění často umírá množství nevinných obětí.
Vulkanických hazardů je v rámci celé zeměkoule ušetřen pouze jediný kontinent - Austrálie.
Zemětřesení Ohnisko zemětřesení je místo v zemské kůře
nebo plášti, kde dané otřesy vznikají. Ohnisko samo o sobě není prostorově
omezeno a může dosahovat velkých rozměrů, někdy i několika set kilometrů. Proto jej nahrazuje jedním bodem, hypocentrem.
Kolmý průmět hypocentra na zemský povrch nazýváme epicentrem. Jde o bod na povrchu, který je nejblíže k oblasti vzniku otřesů. Vzdálenost mezi epicentrem a hypocentrem udává hloubku ohniska.