Česky 1905 fundamento de esperanto l zamenhof v23 8 2014

Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta

111999000555

ČČČeeessskkkyyy

ZZZááákkklllaaaddd eeessspppeeerrraaannntttaaa

111666 ppprrraaavvviii dddlll eeeccchhh mmmlll uuuvvvnnniii ccceee,,, RRReeesssuuummmééé ,,, cccvvviii čččeeebbbnnniii ccceee,,, zzzááákkklll aaadddnnnííí ssslll ooovvvnnnííí kkk,,, DDDeeekkklll aaarrraaaccceee

uuusss pppooořřřááádddaaalll 222000111444 JJJaaannn PPPooossspppíííšššiiilll


Předmluva (překlad z roku 1910 při zachování původního pravopisu)

Aby jazyk mezinárodní mohl dobře a pravidelně prospívati a aby měl úplnou

jistotu, že nikdy se nerozpadne, a že nějaký lehkomyslný krok jeho přátel bu-

doucích nezmaří práci jeho přátel minulých, - jest nejnutnější především jedna

podmínka: existence jasně stanoveného, nikdy nedotknutelného a nikdy ne-

změnitelného ZÁKLADU jazyka. Až jazyk náš bude oficielně přijat vládami

nejpřednějších říší a tyto vlády zvláštním zákonem zaručí Esperantu zcela jistý

život a užívanost a úplnou zabezpečenost vůči všem choutkám a rozepřím, ten-

kráte oprávněný výbor, těmito vládami vzájemnou dohodou zvolený, bude

směti učiniti v základu jazyka jednou pro vždy všechny požadované změny, ač

ukáží-li se takové změny nutnými: ale až do té doby základ Esperanta musí co

nejpřísněji zůstati naprosto beze změny, poněvadž přísná nedotknutelnost na -

šeho základu jest nejhlavnější příčinou našeho dosavadního postupu a nejhlav-

nější podmínkou pro náš pravidelný a klidný postup budoucí. Žádná osoba a

žádná společnost nesmí míti právo libovolně dělati v našem ZÁKLADĚ něja-

kou byť i nejmenší změnu! Této velmi důležité zásady nechť jsou Espe-rantisté

dobře pamětlivi a proti porušení této zásady nechť vždy energicky bojují, poně-

vadž okamžik, v němž porušili bychom tuto zásadu, byl by počátkem naší

smrti.

Podle souhlasu mlčky přijatého všemi Esperantisty již od velmi dávné doby tato

tři díla jsou považována za ZÁKLAD Esperanta:

1. mluvnice o 16 pravidlech;

2. Universala Vortaro (všeobecný slovník);

3. Ekzercaro (cvičebnice).

Tato tři díla považoval autor Esperanta vždy za své zákony a přes četná poku-

šení a svádění nikdy si nedovolil (alespoň vědomě) ani nejmenšího prohřešení

proti těmto zákonům; doufá, že pro dobro naší věci také všichni ostatní Espe-

rantisté vždy budou pohlížeti na tato tři díla jako na pouhý zákon a ne-

dotknutelný základ Esperanta.

Aby nějaká říše byla silnou a slavnou a mohla zdravě se rozvíjeti, jest třeba,

aby každý občan věděl, že nikdy nebude záviseti na rozmarech té neb oné oso-

by, ale musí poslouchati vždy jen jasných, úplně stanovených základních záko-

nů své země, které jsou stejně závaznými pro vládnoucí i poddané a v nichž

nikdo nemá práva dělati libovolně dle osobního náhledu nějakou změnu nebo

doplněk. Stejně, aby naše věc dobře prospívala, jest třeba, aby každý Espe-

rantista měl úplnou jistotu, že zákonodárcem bude mu pro vždy ne nějaká

osoba, ale nějaké jasně vymezené dílo.


Proto, aby učinil konec všem nedorozuměním a hádkám, a aby každý Esperan-

tista věděl úplně jasně, čím má se ve všem říditi, autor Esperanta rozhodl se

nyní vydati ve formě jedné knihy tato tři díla, která podle mlčky projeveného

souhlasu všech Esperantistů byly obráceny ne k němu, ale k této knize. Až do

té doby, dokud pro všechny závazná a nesporná instituce nerozhodne jinak,

vše co jest v této knize, musí býti považováno závazným pro všechny; vše, co

jest proti této knize, musí býti považováno za špatné, byť i vyšlo z péra

sama autora Esperanta. Pouze výše jmenovaná tři díla uveřejněná v knize

„Fundamento de Esperanto“ musejí býti považována za oficielní; všechno

ostatní, co jsem napsal nebo napíši, radím, opravuji, schvaluji atd., jsou jen

díla soukromá, která Esperantisté – uznají-li to za užitečné pro jednotu naší

věci – mohou považovati za vzorové, ale ne za závazné.

Tato tři díla otištěná v této knize, majíce povahu základu, musejí býti přede-

vším nedotknutelnými. Proto nechť se čtenáři nediví, že najdou v národním

překladu různých slov v této knize (zvláště v anglické části) zcela neopraveny

tytéž chyby, jež se nacházely v prvém vydání „Všeobecného Slovníku“. Dovolil

jsem si jen opraviti tiskové chyby: ale bylo-li některé slovo chybně nebo nevý-

stižně přeloženo, nechal jsem ho v této knize zcela beze změny; neboť chtěl-li

bych zlepšiti, toto již bylo by změnou, která by mohla způsobiti hádky a která

nesmí býti trpěna v díle základním. Základ musí zůstati přísně nedotknu-

telným i se svými chybami. Chybnost národního překladu toho nebo onoho

slova není velikou nehodou, neboť srovnávajíce souběžný překlad v ostatních

řečech, najdeme snadno pravý smysl každého slova; ale nepoměrně větší

nebezpečí přivodila by změna překladu nějakého slova, neboť ztrátou přísné

nedotknutelnosti dílo ztratilo by svůj neobyčejně potřebný ráz dogmatické

základnosti a žák, nalézaje v jednom vydání jiný překlad než ve druhém,

nebyl by jist, zda zítra neudělám nějakou jinou změnu a ztratil by důvěru a

oporu. Každému, kdo ukáže mi nějaký nesprávný význam v základní knize,

odpovím klidně: ano jest to chyba, ale musí zůstati nedotknutelnou, protože

patří k základnímu dokladu, v němž nikdo nemá práva dělati nějaké změny.

„Fundamento de Esperanto“ nikterak nesmí býti považováno za nejlepší

učebnici a slovník Esperanta. Nikterak! Kdo chce se zdokonaliti v Esperantu,

tomu doporučuji různé učebnice a slovníky, mnohem lepší a obšírnější, jež jsou

vydány našimi nejkompetentnějšími přáteli pro každý národ zvlášť a z nichž

nejdůležitější jsou vydány velmi dobře a pečlivě, za mého osobního dohledu a

součinnosti. Ale „Fundamento de Esperanto“ musí býti v rukou každého

dobrého Esperantisty jako stálý vůdčí doklad, aby se dobře naučil a čas-

tým nahlížením stále si připomínal, co jest v naší řeči oficielním a nedotknu-

telným, aby mohl vždy dobře odlišiti slova a pravidla oficielní, jež se budou

museti nalézati ve všech cvičebnicích Esperanta, od slov a pravidel dopo-


ručovaných soukromě, jež snad nejsou všem Esperantistům zná-ma nebo snad

ne všemi schvalována. „Fundamento de Esperanto“ musí býti v rukou kaž-

dého Esperantisty jako stálé vodítko, jež bude ho chrániti před uchylováním

od cesty jednotnosti.

Řekl jsem, že základ našeho jazyka musí býti naprosto nedotknutelný, i kdy-

by se nám zdálo, že ten nebo onen bod jest asi chybný. To mohlo by zroditi

myšlenku, že náš jazyk zůstane navždy strnulý a nikdy se nerozvine...

Nikterak! Přes přísnou nedotknutelnost základu bude míti náš jazyk úplnou

možnost nejen stále se obohacovati, ale i stále se zlepšovati a zdokonalovati:

nedotknutelnost základu bude nám jen stálou zárukou, že ono zdokonalo-

vání nebude se díti libovolnými, a navzájem se potírajícími a bořivými převraty

a změnami, ani ničením nebo znehodnocováním naší dosavadní literatury,

nýbrž cestou přirozenou, beze zmatků a nebezpečí. Podrobněji promluvím o

tom na kongresu v Boulogne sur Mer; nyní řeknu o tom jen několik slov,

aby se můj náhled nezdál příliš paradoxním:

1. Obohacovati jazyk novými slovy můžeme již nyní po úradě s těmi osoba-

mi, které jsou považovány za největší autority v našem jazyku a pečujíce

o to, aby každý užíval tato slova ve stejné formě. Ale tato slova musí býti

pouze doporučována, ne vnucována, musí se jich užívati jen v literatuře;

ale v korespondenci s osobami neznámými jest dobře vždy užívati jen

slov z „Fundamenta“, poněvadž jen o takových slovech můžeme míti

jistotu, že náš adresát je určitě najde ve svém slovníku. Teprve někdy

později, až největší část nových slov bude již úplně zralá, nějaká autorita-

tivní instituce zavede je do slovníku oficielního, jako „Přídavek k Fun-

damentu“.

2. Shledá-li nějaká autoritativní ústřední instituce, že to neb ono slovo

nebo pravidlo naší řeči jest příliš nevhodné, nebude směti odstraniti nebo

změniti dotyčný tvar, ale bude moci navrhnouti tvar nový, který dopo-

ručí užívati souběžně s tvarem starým. Časem tvar nový pozne-náhlu

vytlačí tvar starý, který stane se archaismem, jak to vidíme v každém

přirozeném jazyku. Než, představujíce část Základu, tyto archaismy

nikdy nebudou vymýceny, ale vždy se budou tisknouti ve všech

učebnicích a slovnících současně s tvary novými, a tak, budeme míti

jistotu, že ani při největším zdokonalování jednota Esperanta nikdy

nebude rušena a žádné dílo esperantské ani z nejdřívější doby nikdy

neztratí své ceny a srozumitelnosti pro příští pokolení.

Ukázal jsem v zásadě, jak přísná nedotknutelnost „Fundameta“ bude stře-

žiti vždy jednotu našeho jazyka, nejsouc mu přec na překážku, aby se neje-

nom obohacoval, nýbrž i stále zdokonaloval. Ale v praxi (z příčin, o kterých


jsem se již mnohokráte zmínil) musíme si ovšem velmi obezřele počínati při

„zdokonalování“ jazyka:

a) musíme to činiti ne lehkomylně, nýbrž v případech skutečné potřeby;

b) mohou to činiti (po zralé úvaze) ne jednotlivé osoby, nýbrž pouze nějaká

ústřední instituce, která bude požívati nesporné autority u celého světa

esperantského.

Končím těmito slovy:

1. v zájmu jednotnosti naší věci musí každý dobrý Esperantista především

dobře znáti základ našeho jazyka;

2. základ našeho jazyka musí zůstati pro vždy nedotknutelným;

3. až do doby, kdy autoritativní ústřední instituce se rozhodne zvětšiti

(nikdy změniti) dosavadní základ oficielním zavedením nových slov nebo

pravidel, všechno dobré, co se nenalezá v „Základu Esperanta“, musí býti

považováno ne za závazné, nýbrž pouze za doporučované.

4. Názory, které jsem svrchu pronesl o „Základu Esperanta“, jsou pro-

zatím jen mým soukromým míněním. Zákonného schválení se jim do-

stane jen v tom případě, budou-li přijaty mezinárodním kongresem

Esperantistů, jemuž toto dílo i s předmluvou bude předloženo. Komentář: stalo se tak na 1. mezinárodním kongresu Deklarací o esperantismu 7. srpna 1905. Vše bylo

přijato tak, jak to Zamenhof navrhl, včetně jeho odstoupení od autorských práv.

Ve Varšavě, v červenci 1905.

L. Zamenhof

Komentář (Jana Pospíšila): takto jsou označeny (vždy červeně) v daším textu dodatečné poznámky

sestavitele tohoto textu „2014 Základ esperanta“.

Mluvnice

Resumé: Text Zamenhofova Fundamenta má více nadčasových rovin. V první řadě jde o „zá-kladní zákon“ (podobný ústavě), který byl schválen na 1. Světovém kongresu esperantistů (viz.

Deklarace esperantismu na konci této knihy). Dále jde také o ilustraci Zamenhofova stylu (cvičení, paragrafy), který je doporučován, a také jeho náboženských postojů v textech Fundamenta (např. „modlete se ke Svaté Panně“, o příchodu Spasitele, o odpuštění viny člověka, to jsou jasné Biblické

akcenty, které by si zasloužily samostatnou studii). Jde také o fixaci dobových reálií (sablujo, azoto apod.). Pro začátečníky by Fundamento mělo být první učebnicí a pro pokročilé trvalým referenčním

pramenem. Pro tvůrce slovníků a učebnic je rozsah mluvnických pravidel a slovní zásoby povinným základním pramenným materiálem. Tak Zamenhof (podpořen Deklarací 1. Kongresu) zajistil trvalou neměnnost a srozumitelnost jazyka. Aby se zabránilo škodlivým vlivům jazykových reformátorů (v

každé dějinné epoše) a rozkladným sociálním vlivům uvnitř esperantského hnutí (zvláště na vyšších intelektuálních a společenských postech v hnutí, jak pozorujeme i v dnešní době), je potřeba, aby

každý stoupenec a uživatel Mezinárodního jazyka esperanto byl do podrobna seznámen s Funda-mentem. Základní evropské jazyky, ze kterých Zamenhof čerpal při tvorbě Základů esperanta, jsou francouzština, angličtina, němčina, ruština a polština. A to je nesporně silná výzva pro každého es-

perantistu, aby se díky propedeutické hodnotě esperanta a 5-jazyčného jazykového materiálu obsa-ženého ve Fundamentu naučil alespoň jeden základní evropský jazyk, a tak napomohl šíření Mezi-

národního jazyka esperanta ve světě, protože ve většině světa se hovoří indo-evropskými jazyky.


A) Abeceda

Názvy písmen: a, bo, co, ĉo, do, e, fo, go, ĝo, ho, ĥo, i, jo, ĵo, ko, lo, mo, no,

o, po, ro, so, ŝo, to, u, ŭo, vo, zo. POZNÁMKA: Tiskárny, které nemají

písmena ĉ, ĝ, ĥ, ĵ, ŝ, ŭ, mohou místo nich použít ch, gh, hh, jh, sh, u.

Komentář: setkáme se i s náhradou cx, gx, hx, jx, sx, ux, kde na počítači není možné použít

diakritiku v kódování Unicode.

B) Gramatická Pravidla Komentář: těchto 16 gramatických pravidel umožňuje

spontánní slovotvorbu v obecném stylu jazyka

1. Člen neurčitý neexistuje; existuje pouze člen určitý la, stejný pro

všechny rody, pády a čísla. POZNÁMKA: Použití členu je stejné,

jako v jiných jazycích. Osoby, pro které je používání členu

nesnadné, nemusí v počátečním období člen používat.

2. Podstatné jméno (substantivum) končí na –o. Pro vytvoření

množného čísla se přidá koncovka –j. pády ekzistují pouze dva:

nominativ (1. pád) a akuzativ (4. pád); akuzativ se vytvoří, když

k nominativu přidáme koncovku –n. Ostatní pády se vyjadřují

pomocí předložek: genitiv (2. pád) pomocí de (od), dativ (3. pád)

pomocí al (k), 7. pád pomocí per (pomocí), anebo pomocí jiných

předložek podle smyslu.


3. Jména přídavná (adjektiva) končí na –a. Pády a čísla jsou stejná

jako u podstatných jmen. Stupňování se tvoří pomocí slova pli

(více) a pomocí plej (nej); při stupňování se používá spojka ol

(než).

4. Číslovky základní (které se neskloňují) jsou: unu 1, du 2, tri 3,

kvar 4, kvin 5, ses 6, sep 7, ok 8, naŭ 9, dek 10, cent 100, mil

1000. Desítky a stovky jsou tvořeny jednoduchým spojením

číslovek. Pro vytvoření číslovek řadových se přidává koncovka –a

přídavného jména; pro násobné přípona -obl, pro zlomky -on, pro

hromadné -op, pro podílné slovo po. Kromě toho mohou být

použity číslovky jako substantiva s koncovkou -o a jako adverbia

s koncovkou -e.

5. Zájmena osobní: mi já, vi ty/vy, li on, ŝi ona, ĝi ono/to (obyčejně

o předmětu, zvířeti nebo dítěti), si se/si, ni my, vi vy, ili oni, oni

ono se (říká); zájmena přivlastňovací (posesiva) se tvoří přidáním

adjektivní koncovky -a. Skloňování je stejné jako u substantiv.

6. Sloveso (verbum) se nemění podle osoby ani čísla. Tvary

slovesa:

Čas přítomný končí na –as; minulý na –is; budoucí na –os;

způsob podmiňovací na –us; rozkazovací na -u; neurčitý na -i.

Příčestí (participa) s významem adjektivním –a, nebo

adverbiálním –e: činné přítomné –ant–; činné minulé –int–; činné

budoucí –ont–; trpné přítomné –at–; trpné minulé –it–; trpné

budoucí –ot–. Všechny tvary trpné (pasiva) se tvoří pomocí

odpovídajícího tvaru slovesa esti býti a pasivního participia

potřebného slovesa; předložka u pasiva je de od.

7. Příslovce (adverbia) končí na –e. Stupňování příslovců je stejné

jako u adjektiv, pomocí slova pli (více) a pomocí plej (nej).

8. Všechny předložky samy o sobě vyžadují nominativ (1. pád).

9. Každé slovo se čte, jak je napsáno. („piš jak slyš“ – fonetický pravopis)

10. Přízvuk (akcent) je vždy na předposlední slabice.

11. Slova složená se tvoří jednoduchým spojením slov (hlavní

slovo je na konci); na gramatické koncovky se nahlíží jako na

samostatná slova.

12. Jeden zápor ve větě: další záporné slovo ne se vynechává.

13. K ukázání směru slova přibírají koncovku akuzativu –n.


14. Každá předložka má určitý a trvalý význam; ale jestliže

musíme použít nějakou předložku a přímý význam nám

neukazuje, jakou předložku bychom měli použít, tehdy použijeme

neurčitou předložku je, která nemá samostatný význam. Namísto

neurčité předložky je můžeme také použít akuzativ –n bez

předložky.

15. Tak zvaná cizí slova (internacionalismy, mezinárodní slova), to jest

taková, která většina jazyků převzala z jednoho zdroje, jsou

používána v jazyce esperanto beze změny, dostávajíce pouze

pravopis tohoto jazyka; ale u různých slov odvozených z jednoho

slovního kmen je dobré používat beze změny pouze slovo

základní a ostatní slova tvořit z tohoto slova základního podle

pravidel jazyka esperanto.

16. Koncovou hlásku substantiva –o a členu la je možné vynechat a

nahradit apostrofem. Komentář: používá se výhradně v uměleckém stylu.

Komentář: všechna tato výše zmíněná základní gramatická pravidla a následující

minimální základní slovní zásoba ve Cvičebnici nám umožňuje spontánní používání

Základu esperanta v obecném každodenním stylu (jde o schopnost bezpečné domluvy ve

všech obecných situacích); v této fázi jsme na jazykové úrovni předškolního dítěte, a

pokud se chceme domluvit o odborných, nebo vědeckých záležitostech, je potřeba použít

odborného stylu (to jest studovat např. obor matematiky, dějepisu, fyziky apod., nebo

na vyšším stupni školství např. při studiu medicíny seznámit se s odbornou latinskou

lékařskou terminologií); proto 100%-ní zvládnutí Fundamenta (to jest obecného stylu) je

nesmírně důležité nejen pro bezpečné domluvení se s kterýmkoliv esperantistou kdekoliv

ve světě, ale také k dalšímu odbornému studiu ke zvládnutí zvoleného odborného stylu

(který zahrnuje širší slovní zásobu)

klikni myší: zpět na Předmluvu, Resumé, pravidla, cvičebnice, slovník, Deklarace


Cvičebnice

§ 1. Abeceda (výslovnost)

A, bo, co, ĉo, do, e, fo, go, ĝo, ho, ĥo, [čteme: ...čo...džo, ho, cho]

i, jo, ĵo, ko, lo, mo, no, o, po, ro, so, ŝo, to, u, ŭo, vo, zo. [čteme: ...žo...šo, uo...]

§ 2. Procvičování čtení

Al. Bá-lo. Pá-tro. Nú-bo. Cé-lo. Ci-tró-no. Cén-to. Sén-

to. Scé-no. Scí-o.Có-lo. Kó-lo. O-fi-cí-ro. Fa-cí-la. Lá-ca.

Pa-cú-lo. Ĉar. Ĉe-mí-zo. Ĉi-ká-no. Ĉi-é-lo. Ĉu. Fe-lí-ĉa. [čteme: ...čar, čemí zo...]

Cí-a. Ĉí-a. Pro-cé-so. Sen-ĉé-sa Ec. Eĉ. Ek. Da. Lú-do.

Dén-to. Plén-di. El. En. De. Té-ni. Sen. Vé-ro. Fá-li. Fi-déla.

Trá-fi. Gá-lo. Grán-da. Gén-to. Gíp-so. Gús-to. Lé-gi.

Pá-go. Pá-ĝo. Ĝis. Ĝús-ta. Ré-ĝi. Ĝar-dé-no. Lón-ga. Régno. [čteme: ...džis, džústa , rédži...]

Síg-ni. Gvar-dí-o. Lín-gvo. Ĝu-á-do. Há-ro. Hi-rúndo.

Há-ki. Ne-hé-la. Pac-hó-ro.Ses-hó-ra Bat-hú-fo. Hóro.

Ĥó-ro. Kó-ro. Ĥo-lé-ro. Ĥe-mí-o. I-mí-ti. Fí-lo. Bír-do. [čteme: ...chóro, kóro, choléro, chemí o...]

Tró-vi. Prin-tém-po. Min. Fo-í-ro. Fe-í-no. I-el. I-am. In.

Jam. Ju. Jes. Ju-ris-to. Kra-jó-no. Ma-jés-ta. Tuj. Dó-moj.

Ru-í-no. Prúj-no. Ba-lá-i. Pá-laj. De-í-no. Véj-no. Pe-ré-i.

Mál-plej. Jús-ta. Ĵus. Ĵé-ti. Ĵa-lú-za. Ĵur-nálo. Má-jo. Boná- [čteme: ...žus, žéty, žalúza, žurnálo...]

ĵo. Ká-po. Ma-kú-lo. Kés-to. Su-ké-ro. Ak-vo. Ko-kéto.

Li-kvó-ro. Pac-ká-po.


Lá-vi. Le-ví-lo. Pa-ró-li. Mem. Im-plí-ki. Em-ba-rá-so.

Nó-mo. In-di-fe-rén-ta. In-ter-na-cí-a. Ol. He-ró-i. Hero-

í-no. Fój-no. Pí-a. Pál-pi. Ri-pé-ti. Ar-bá-ro. Sá-ma.


Stá-ri. Si-gé-lo. Sis-té-mo. Pe-sí-lo. Pe-zí-lo. Sén-ti. Sofís-

mo. Ci-pré-so. Ŝi. Pá-ŝo. Stá-lo. Ŝtá-lo. Vés-to. Véŝ-to. [čteme: ...ši, pášo, štálo...]

Dis-ŝí-ri. Ŝan-cé-li. Ta-pí-ŝo Te-o-rí-o. Pa-tén-to. U-tí-la.

Un-go. Plú-mo. Tu-múl-to. Plu. Lú-i. Kí-u. Ba-lá-u. Traú-

lo. Pe-ré-u. Ne-ú-lo. Fráŭ-lo. Paŭ-lí-no. Láŭ-di. Eŭ-rópo. [čteme: ...fráulo, paulí no, láudy...]

Tro-ú-zi. Ho-dí-aŭ. Vá-na. Vér-so. Sól-vi. Zór-gi. Zení-

to. Zo-o-lo-gí-o. A-zé-no. Me-zú-ro. Ná-zo. Tre-zó-ro.

Mez-nók-to. Zú-mo. Sú-mo. Zó-no. Só-no. Pé-zo. Pé-co.

Pé-so. Ne-ní-o. A-dí-aŭ. Fi-zí-ko. Ge-o-gra-fí-o. Spi-rí-to.

Lip-há-ro. In-díg-ni. Ne-ní-el. Spe-gú-lo. Ŝpí-no. Né-i.

Ré-e. He-ró-o. Kon-scí-i. Tra-e-té-ra. He-ro-é-to. Lú-e.

Mó-le. Pá-le. Tra-í-re. Pa-sí-e. Me-tí-o. In-ĝe-ni-é-ro. Insék- [čteme: ... indženyéro...]

to. Re-sér-vi. Re-zér-vi.


Citrono. Cento. Sceno. Scio. Balau. Ŝanceli. Neniel.

Embaraso. Zoologio. Reservi. Traire. Hodiaŭ. Disŝiri. [čteme: ...dysší ry...]

Neulo. Majesta. Packapo. Heroino. Pezo. Internacia.

Seshora. Cipreso. Stalo. Feino. Plu. Sukero. Gento.

Indigni. Sigelo. Krajono. Ruino. Pesilo. Lipharo. Metio.

Ĝardeno. Sono. Laŭdi. Pale. Facila. Insekto. Kiu. Zorgi.

Cikano. Traetera. Sofismo. Domoj. Spino. Majo. Signi.

Ec. Bonaĵo. Legi. Iel. Juristo. Ĉielo. Ĥemio. [čteme: ...čiélo, chemí o...]


§5 Otec a bratr

Patro kaj frato. — Leono estas besto. — Rozo estas floro kaj kolombo estas birdo. — La rozo

apartenas al Teodoro. — La suno brilas. — La patro estas sana. — La patro estas tajloro.

cs eo fr en de ru pl

otec patro père father Vater отецъ ojciec

podstatné

jméno o

marque le

substantif

ending of nouns

(substantive)

bezeichnet das

Adjektiv

означаетъ

существительное

oznacza

rzeczownik

a kaj et and und и i

bratr frato frère brother Bruder братъ brat

lev leono lion lion Löwe левъ lew

být esti être be sein быть być

přítomný

čas as

marque le

présent

d’un verbe

ending of the

present tense

in verbs

bezeichnet

das Präsens

означаетъ

настоящее время

глагола

oznacza czas

teraźniejszy

zvíře besto animal beast Thier животное zwierzę

růže rozo rose rose Rose роза roźa

květ floro fleur flower Blume цвѣтъ, цвѣтокъ kwiat

holub kolombo pigeon dove Taube голубь gołąb’

pták birdo oiseau bird Vogel nтица ptak

určitý

člen la

article

défini (le,

la, les) the

bestimmter

Artikel (der,

die, das)

членъ

опредѣленный (по русски не

переводится)

przedimek

określny (nie

tłómaczy się)

patřit aparteni appartenir belong gehören принадлежатъ należeć.

k, ke, ku al à to

zu (ersetzt zugleich

den Dativ)

къ

(замѣняетътакже дательный

падежъ)

do (zastępuje też przypadek

trzeci)

slunce suno soleil sun Sonne солнце słońce

zářit brili briller shine Glänzen блистать błyszczeć

zdráv sana

sain, en

santé well, healthy Gesund здоровый zdrowy

přídavné

jméno a

marque

l’adjectif

termination

of adjectives

bezeichnet

das

Adjektiv

означаетъ

прилагательное

oznacza

przymiotnik

krejčí tajloro tailleur tailor Schneider nортной krawiec

Otec a bratr. — Lev je zv íře. — Růže je květina a holub je zvíře. — Ta růže patří Teodorovi. — Slunce září. — Otec je zdráv. —

Ten otec je krejčí.


§6 Dítě není dospělý člověk

Infano ne estas matura homo. — La infano jam ne ploras. — La ĉielo estas blua. — Kie estas la libro

kaj la krajono? — La libro estas sur la tablo, kaj la krajono kuŝas sur la fenestro. — Sur la fenestro

kuŝas krajono kaj plumo. — Jen estas pomo. — Jen estas la pomo, kiun mi trovis. — Sur la tero kuŝas

ŝtono.


dítě infano enfant child Kind дитя dziecię

ne ne non, ne, ne... pas no, not nicht, nein не, нѣтъ nie

dospělý,

zralý matura mûr

mature,

ripe reif зрѣлый dojrzały

člověk homo homme man Mensch человѣкъ człowiek

už, již jam déjà already schon уже juź

plakat plori pleurer mourn, weep weinen nлакать płakać

nebe ĉielo ciel heaven Himmel небо niebo

modrý blua bleu blue blau синій niebieski

kde kie où where wo гдѣ gdzie

kniha libro livre book Buch книга

księga,

książka

tužka krajono crayon pencil Bleistift карандашъ ołówek

na sur sur upon, on auf на na

stůl tablo table table Tisch столъ stół

ležet kuŝi être couché lie (down) liegen лежать leżeć

okno fenestro fenêtre window Fenster окно okno

pero plumo plume pen Feder nеро pióro

hle zde jen voici, voilà behold, lo da, siehe вотъ otóż

jablko pomo pomme apple Apfel яблоко jabłko

kdo kiu

qui lequel,

laquelle who, which

wer,

welcher кто, который kto, który

4. pád (koho,

co?) n

marque

l’accusatif ou

complement

direct

ending of

the

objective

bezeichnet

den

Accusativ

означаетъ

винительный

падежъ

oznacza

przypadek

czwarty

já mi je, moi I Ich я ja

nalézt,

najít trovi trouver find finden находить znajdować

minulý

čas is marque le passé

ending of

past tense

in verbs

bezeichnet

die

vergangene

Zeit

означаетъ

прошедшее

время

oznaczca

czas

przeszły

země,

půda tero terre earth Erde земля ziemia

kámen ŝtono pierre stone Stein камень kamień

Dítě není dospělý člověk. — To dítě už nepláče. — Nebe je modré . — Kde je ta kniha a ta tužka? — Ta kn iha je na stole, a ta

tužka leží na okně. — Na tom okně leží tužka a pero. — Hle zde je jab lko. — Hle zde je to jab lko, které jsem našel. — Na zemi

leží kámen.


§7 Lev je silný

Leono estas forta. — La dentoj de leono estas akraj. — Al leono ne donu la manon. — Mi vidas

leonon. — Resti kun leono estas danĝere. — Kiu kuraĝas rajdi sur leono? — Mi parolas pri leono.


silný forta fort strong

stark,

kräftig сильный silny, mocny

zub dento dent tooth Zahn зубъ ząb

množné

číslo j

marque le

pluriel

sign of the

plural

bezeichne

t die

Mehrzahl

означаетъ

множественное

число родительный

падежъ

oznacza liczbę

mnogą

od de de of, from

von;

ersetzt

auch den

Genitiv отъ; замѣняетъ также

od; zastępuje też

przypadek drugi

ostrý akra aigu sharp scharf острый ostry

dát, dávat doni donner give geben давать dawać

rozkazovací

způsob u

marque

l’impérati

f

ending of

the

imperative

in verbs

bezeichne

t den

Imperativ

означаетъ

повелительное

наклоненіе

oznacza tryb

rozkazujący

ruka mano main hand Hand рука ręka

vidět vidi voir see sehen видѣть widzieć

zůstat resti rester remain bleiben остваваться pozostawać

s, se kun avec with mit съ z

nebezpečí

danĝer

o danger danger Gefahr онасность

niebezpieczeństw

o

příslovce e

marque

l’adverbe

ending of

adverbs

endung

des

Adverbs окончаніе нарѣчія

zakończenie

przysłówka

odvážný kuraĝa

courageu

x

courageous,

daring

kühn,

dreist смѣлый smialy

jet na

koni rajdi

aller à

cheval ride reiten ѣздить верхомъ jeździć konno

neurčitý

způsob

slovesa i

marque

l’infinitif

termination

of the

infinitive in

verbs

bezeichne

t den

Intinitiv

означаетъ

неопредѣленное наклоненіе

oznacza tryb

bezokoliczny

słowa

mluvit,

hovořit paroli parler speak sprechen говорить mówić

o pri

sur,

touchant,

de

concerning,

about von, über о, объ o

Lev je silný. — Zuby lva jsou ostré. — Ke lvovi nedávej ruku. — Vidím lva. — Zůstat se lvem je nebezpečné. — Kdo se

odvažuje jezdit na lvovi? — Hovořím o lvovi.


§8 Otec je dobrý

La patro estas bona. — Jen kuŝas la ĉapelo de la patro. — Diru al la patro, ke mi estas diligenta. — Mi

amas la patron. — Venu kune kun la patro. — La filo staras apud la patro. — La mano de Johano

estas pura. — Mi konas Johanon. — Ludoviko, donu al mi panon. — Mi manĝas per la buŝo kaj flaras

per la nazo. — Antaŭ la domo staras arbo. — La patro estas en la ĉambro.


dobrý bona bon good gut добрый dobry

klobouk ĉapelo chapeau hat Hut шляпа kapelusz

říci, říkat diri dire say sagen сказать powiadać

že ke que that (conj.) dass что że

pilný diligenta

diligent,

assidu diligent fleissig nрилежный pilny

milovat ami aimer love lieben любить

lubić,

kochać

přijít,

přicházet veni venir come kommen nриходить przychodzić

společně kune ensemble together zusammen вмѣстѣ razem, wraz

syn filo fils son Sohn сынъ syn

stát stari

être

debout stand stehen стоять stać

vedle apud auprès de near by neben, an nри, возлѣ przy, obok

čistý pura

pur,

propre clean, pure rein чистый czysty

znát koni connaître

know,

recognise kennen

знать (быть

знакомымъ) znać

chléb pano pain bread Brot xлѣбъ chleb

jíst manĝi manger eat essen ѣсть jeść

skrze per

par, au

moyen de

through, by

means of

mittelst,

vermittelst,

durch nосредствомъ

przez, za

pomocą

ústa buŝo bouche mouth Mund ротъ usta

čichat flari

flairer,

sentir smell

riechen,

schnupfen

нюхать,

обонять wąchać

nos nazo nez nose Nase носъ nos

před antaŭ devant before or nредъ przed

dům domo maison house Haus домъ dom

strom arbo arbre tree Baum дерево drzewo

pokoj ĉambro chambre room Zimmer комната pokój

Otec je dobrý. — Hle tu leží ten klobouk otce. — Řekni otci, že jsem pilný. — Miluji otce. — Přijď společně s otcem. — Syn

stojí u otce. — Ruka Jana je čistá. — Znám Jana. — Ludvíku, dej mi chléb. — Jím ústy a čichám nosem. — Před domem stojí

strom. — Otec je v pokoji.


§9 CVIČENÍ, Ptáci létají

La birdoj flugas. — La kanto de la birdoj estas agrabla. — Donu al la birdoj akvon, ĉar ili volas

trinki. — La knabo forpelis la birdojn. — Ni vidas per la okuloj kaj aŭdas per la oreloj. — Bonaj

infanoj lernas diligente. — Aleksandro ne volas lerni, kaj tial mi batas Aleksandron. — De la patro

mi ricevis libron, kaj de la frato mi ricevis plumon. — Mi venas de la avo, kaj mi iras nun al la onklo. — Mi legas libron. — La patro ne legas libron, sed li skribas leteron.


letět, létat flugi

voler (avec

des ailes) fly (vb.) fliegen летать latać

zpívat kanti chanter sing singen nѣть śpiewać

příjemný agrabla agréable agreeable angenehm nріятный przyjemny

voda akvo eau water Wasser вода woda

protože ĉar

car, parce

que for

weil, da,

denn

ибо, такъ

какъ

albowiem,

ponieważ

oni ili ils, elles they

sie

(Mehrzahl) они, онѣ oni, one

chtít voli vouloir wish, will wollen xотѣть chcieć

pít trinki boire drink trinken nить pić

chlapec knabo garçon boy Knabe мальчикъ chłopiec

pro for loin, hors forth, out fort nрочь precz

hnát peli

chasser,

renvoyer

pursue,

chase out

jagen,

treiben гнать gonić

my ni nous we wir мы my

oko okulo oeil eye Auge глазъ oko

slyšet aŭdi entendre hear hören слышать słyszeć

ucho orelo oreille ear Ohr ухо ucho

učit se lerni apprendre learn lernen учиться uczyć się

proto tial

c’est

pourquoi therefore

darum,

deshalb nотому dla tego

bít, tlouci

někoho bati battre beat schlagen бить bić

dostat ricevi

recevoir,

obtenir

obtain, get,

receive

bekommen,

erhalten олучать otrzymywać

děd avo grand-père grandfather Grossvater

дѣдъ,

дѣдушка

dziad,

dziadek

jít iri aller go gehen идти iść

nyní nun maintenant now jetzt теперь teraz

strýc onklo oncle uncle Onkel дядя wuj, stryj

číst legi lire read lesen читать czytać

ale sed mais but aber, sondern но, а lecz

on li il, lui he er онъ on

psát skribi écrire write schreiben nисать pisać

dopis letero lettre, épître letter Brief nисьмо list

Ptáci létají. — Ta p íseň ptáků je příjemná . — Dej těm ptákům vodu, protože chtějí pít. — Ten chlapec odehnal ty ptáky. —

Vid íme očima a slyšíme ušima. — Dobré děti se učí pilně. — Alexandr se nechce učit, a proto biju A lexandra. — Od otce jsem

dostal knihu, a od bratra jsem dostal pero. — Přicházím od dědy, a jdu nyní ke strýci. — Čtu knihu. — Otec nečte knihu, ale píše

dopis.


§10 CVIČENÍ, Papír je bílý

Papero estas blanka. — Blanka papero kuŝas sur la tablo. — La blanka papero jam ne kuŝas sur la

tablo. — Jen estas la kajero de la juna fraŭlino. — La patro donis al mi dolĉan pomon. — Rakontu al

mia juna amiko belan historion. — Mi ne amas obstinajn homojn. — Mi deziras al vi bonan tagon,

sinjoro! — Bonan matenon! — Ĝojan feston! (mi deziras al vi). — Kia ĝoja festo! (estas hodiaŭ). — Sur la ĉielo staras la bela suno. — En la tago ni vidas la helan sunon, kaj en la nokto ni

vidas la palan lunon kaj la belajn stelojn. — La papero estas tre blanka, sed la neĝo estas pli blanka.

— Lakto estas pli nutra, ol vino. — Mi havas pli freŝan panon, ol vi. — Ne, vi eraras, sinjoro: via

pano estas malpli freŝa, ol mia. — El ĉiuj miaj infanoj Ernesto estas la plej juna. — Mi estas tiel

forta, kiel vi. — El ĉiuj siaj fratoj Antono estas la malplej saĝa.


papír papero papier paper Papier бумага papier

bílý blanka blanc white weiss бѣлый biały

sešit kajero cahier copy book Heft тетрадь kajet

mladý juna jeune young jung молодой młody

svobodn

ý muž fraŭlo

homme non

marié bachelor

unverheirathete

r Herr

xолостой

господинъ kawaler

žena in

marque le féminin; ex.:

patro père —

patrino mère

ending of

feminine

words; e.g.

patro father—

patrino

mother

bezeichnet das

weibliche

Geschlecht;

z.B. patro

Vater—

patrino Mutter; fianĉo

Bräutigam—

fianĉino Braut

означаетъ

женскійполъ;

напр. patro

отецъ — patrino

мать; fianĉo

женихъ —

fianĉino невѣста

oznacza płeć

żeńską; np. patro

ojciec — patrino matka; koko

kogut — kokino

kura

slečna fraŭlino

demoiselle,

mademoisell

e miss Fräulein барышня panna

sladký dolĉa doux sweet süss сладкій słodki

vyprávět rakonti raconter tell, relate erzählen разсказывать opowiadać

můj mia mon my mein мой mój

přítel amiko ami friend freund другъ przyjaciel

krásný bela beau beautiful schön, hübsch

красивый,

прекрасный piękny, ładny

dějiny historio histoire

history,

story Geschichte исторія historja

tvrdohlavý obstina

entêté,

obstiné obstinate eigensinnig упрямый uparty

přát si deziri désirer desire wünschen желать życzyć

vy/ty vi vous, toi, tu you Ihr, du, Sie вы, ты wy, ty

den tago jour day Tag день dzień

pán sinjoro monsieur sir, Mr. Herr господинъ pan

ráno mateno matin morning Morgen утро poranek

radovat se ĝoji se réjouir rejoice sich freuen радоваться cieszyć się

slavit festi fêter feast feiern nраздновать świętować

jaký kia quel of what was für ein, какой jaki


kind, what a welcher

dnes hodiaŭ aujourd’hui to-day Heute севодня dziś

v, ve en en, dans in in, ein- въ w

světlý hela

clair (qui

n’est pas

obscur)

clear,

glaring hell, grell яркій jasny, jaskrawy

noc nokto nuit night Nacht ночь noc

bledý pala pâle pale bleich, blass блѣдный blady

měsíc luno lune moon Mond луна księźyć

hvězda stelo étoile star Stern звѣзда gwiazda

sníh neĝo neige snow Schnee снѣгъ śnieg

více pli plus more mehr болѣе, больше więcej

mléko lakto lait milk Milch молоко mleko

živit nutri nourrir nourish nähren nитать

karmić,

pożywiać

než ol

que (dans une

comparaison) than als чѣмъ niź

víno vino vin vine Wein вино wino

mít havi avoir have haben имѣть mieć

čerstvý freŝa frais, récent fresh frisch свѣжій świeźy

mýlit

se erari errer err, mistake irren

ошибаться,

блуждать

błądzić, mylić

się

opak mal

marque les

contraires;

ex. bona bon

— malbona

mauvais;

estimi

estimer —

malestimi

mépriser

denotes

opposites;e.

g. bona good

— malbona

evil; estimi

esteem —

malestimi

despise

geraden

Gegensatz; z.B. bona gut

— malbona

schlecht;

estimi —

schätzen —

malestimi

verachten

bezeichnet

einen

прямо

противоположн

о; напр. bona

хорошій —

malbona дурной;

estimi уважать

— malestimi

презирать

oznacza

preciwieństwo;n

p. bona dobry —

malbona zły;

estimi poważać

— malestimi

gardzić

z, ze el

de, d’entre,

é-, ex-

from, out

from aus изъ z

každý ĉiu chacun

each, every

one jedermann всякій, каждый wszystek, każdy

všichni ĉiuj tous all alle всѣ wszyscy

nejvíce plej le plus most am meisten наиболѣе najwięcej

tak tiel

ainsi, de cette

manière thus, so so такъ tak

jak kiel comment how, as wie какъ jak

se si soi, se one’s self sich себя siebie

svůj sia son, sa one’s sein свой swój

moudrý saĝa sage, sensé wise

klug,

vernünftig умный mądry


Papír je b ílý. — Bílý papír leží na tom stole. — Ten bílý papír už neleží na tom stole. — Hle tu je ten sešit té mladé slečny. —

Otec mi dal sladké jablko. — Vyprávěj mi mladý příteli hezký příběh. — Nemiluji tvrdošíjné lid i. — Přeji vám dobrý den, pane!

— Dobré ráno! — Radostnou oslavu! (já přeji vám). — Jaká radostná oslava! (je dnes). — Na nebi stojí krásné slunce. — Ve dne

vidíme světlé slunce, a v noci v idíme bledý měsíc a krásné hvězdy. — Ten papír je velmi bílý, ale ten sníh je bělejší. — Mléko je

výživnější, než v íno. — Mám čerstvější chleba, než vy. — Ne, mýlíte se, pane: váš chléb je méně čerstvý, než můj. — Ze všech

mých dětí Ernest je nejmladší. — Jsem tak silný, jako ty. — Ze všech svých bratrů Anton je nejmoudřejší.

§11 CVIČENÍ, Víla

Unu vidvino havis du filinojn. — La pli maljuna estis tiel simila al la patrino per sia karaktero kaj

vizaĝo, ke ĉiu, kiu ŝin vidis, povis pensi, ke li vidas la patrinon; ili ambaŭ estis tiel malagrablaj kaj

tiel fieraj, ke oni ne povis vivi kun ili. — La pli juna filino, kiu estis la plena portreto de sia patro laŭ

sia boneco kaj honesteco, estis krom tio unu el la plej belaj knabinoj, kiujn oni povis trovi.


víla feino fée fairy Fee фея wieszczka

jeden,

jedna unu un one ein, eins одинъ jeden

vdovec vidvo veuf widower Wittwer вдовецъ wdowiec

dva,

dvě du deux two zwei два dwa

podobný simila semblable like, similar ähnlich похожій podobny

charakter

karakter

o caractère character Charakter характеръ charakter

obličej vizaĝo visage face Gesicht лицо twarz

moci povi pouvoir be able, can können мочь módz

myslet pensi penser think denken думать myśleć

oba, obě ambaŭ l’un et l’autre both beide оба obaj

hrdý,

pyšný fiera

fier,

orgueilleux proud stolz гордый dumny

oni (neurčité) oni on

one, people,

they man

езличное

мѣстоименіе

множественнаг

о числа

zaimek

nieosobisty

liczby

mnogiej

žít vivi vivre live leben жить żyć

plný plena plein full, complete voll полный pełny

podoba, portrét portreto portrait portrait Portrait портретъ portret

podle laŭ selon, d’après according to

nach,

gemäss по, согласно według

vlastnost ec

marque la qualité

(abstraitement); ex. bona bon — boneco bonté;

viro homme — vireco virilité

denotes

qualities; e.g.

— good — boneco

goodness; viro

man — vireco

manliness;

virino woman

Eigenschaft;

z.B. bona

gut — boneco

Güte; virino

Weib —

virineco

Weiblichkei

качество или

состояніе; напр. Bona добрый —

boneco доброта;

virino женщина

— virineco

женственность

przymiot;

np. bona

dobry — boneco

dobroć;

infano

dziecię —

infaneco


— virineco

womanliness

t dzieciństw

o

čestný honesta honnête honest ehrlich честный uczciwy

kromě krom

hors, hormis,

excepté

besides,

without, except ausser кромѣ oprócz

to tio cela that, that one jenes, das то, это to, tamto

Jedna vdova měla dvě dcery. — Ta starší byla tolik podobná matce svým charakterem a obličejem, že každý, kdo ji viděl, mohl si

myslet, že v idí její matku; ony obě byly tolik nepříjemné a tolik pyšné, že se nemohlo žít s nimy. — Mladší dcera, která byla

úplná podoba svého otce podle své dobroty a čestnosti, byla kromě toho jedno z nejkrásnějších děvčat, které lidé mohli objevit.

§12 CVIČENÍ, Dva lidé mohou více udělat než jeden.

Du homoj povas pli multe fari ol unu. — Mi havas nur unu buŝon, sed mi havas du orelojn. — Li

promenas kun tri hundoj. — Li faris ĉion per la dek fingroj de siaj manoj. — El ŝiaj multaj infanoj

unuj estas bonaj kaj aliaj estas malbonaj. — Kvin kaj sep faras dek du. — Dek kaj dek faras dudek. —

Kvar kaj dek ok faras dudek du. — Tridek kaj kvardek kvin faras sepdek kvin. — Mil okcent

naŭdek tri. — Li havas dek unu infanojn. — Sesdek minutoj faras unu horon, kaj unu minuto

konsistas el sesdek sekundoj. — Januaro estas la unua monato de la jaro, Aprilo estas la kvara, Novembro estas la dek-unua, Decembro estas la dek-dua. — La dudeka (tago) de Februaro estas la

kvindek-unua tago de la jaro. — La sepan tagon de la semajno Dio elektis, ke ĝi estu pli sankta, ol la

ses unuaj tagoj. — Kion Dio kreis en la sesa tago? — Kiun daton ni havas hodiaŭ? — Hodiaŭ estas la

dudek sepa (tago) de Marto. — Georgo Vaŝington estis naskita la dudek duan de Februaro de la jaro

mil sepcent tridek dua.


mnoho multe

beaucoup,

nombreux

much,

many viel много wiele

dělat,

činit fari faire do thun, machen дѣлать robić

pouze,

jenom nur

seulement,

ne... que only (adv.) nur только tylko

procházet

se promeni

se

promener

walk,

promenade spazieren прогуливаться spacerować

tři tri trois three drei три trzy

pes hundo chien dog Hund песъ, собака pies

všechno ĉio tout evervthing alles все wszystko

deset dek dix ten zehn десять dziesięć

prst fingro doigt finger Finger палецъ palec

jiný alia autre other ander иной inny

pět kvin cinq five fünf пять pięć

sedm sep sept seven sieben семь siedm

čtyři kvar quatre four vier четыре cztery

osm ok huit eight acht восемь ośm

tisíc mil

mille

(nombre) thousand tausend тысяча tysiąc

sto cent cent hundred hundert сто sto


devět naŭ neuf (9) nine neun девять dziewięć

šest ses six six sechs шесть sześć

minuta minuto minute minute Minute минута minuta hodina (jednotka času) horo heure hour Stunde часъ godzina

sestávat z konsisti consister consist bestehen состоять składać się

vteřina sekundo seconde second Sekunde секунда sekunda

leden Januaro Janvier January Januar Январь Styczeń

měsíc monato mois month Monat мѣсяцъ miesiąc

rok jaro année year Jahr годъ rok

duben Aprilo Avril April April Апрѣль Kwiecień

listopad Novembro Novembre November November Ноябрь Listopad

prosinec Decembro Décembre December December Декабрь Grudzień

únor Februaro Février February Februar Февраль Luty

týden semajno semaine week Woche недѣля tydzień

Bůh Dio Dieu God Gott Богъ Bóg

volit elekti hoisir choose wählen выбирать wybierać

to, ono ĝi

cela, il,

elle it es, dieses оно, это ono, to

svatý sankta saint holy heilig святой, священный święty

(s)tvořit krei créer create

schaffen,

erschaffen создавать stwarzać

datum dato date date Datum число (мѣсяца) data

březen Marto Mars March März Мартъ Marzec

porodit naski

enfanter,

faire

naître

bear,

produce gebären рождать rodzić

příčestí

minulé

trpné it

marque le

participe

passé

passif

ending of

past part.

pass. in

verbs

bezeichnet das

Participium

perfecti

passivi

означаетъ причастіе

прошедшаго

времени страдат.

залога

oznacza

imiesłów

bierny czasu

przeszłego

Dva lidé mohou více udělat než jeden. — Mám jen jedna ústa, ale mám dvě uši. — Prochází se se třemi psy. — Uděla l všechno

svými deseti prsty svých rukou. — Z jejích mnohých dětí jedny jsou hodné a jiné jsou zlobivé . — Pět a sedm činí dvanáct. —

Deset a deset činí dvacet. — Čtyři a osmnáct činí dvacet dva. — Třicet a čtyřicet pět činí sedmdesát pět. — Tisíc os mset

devadesát tři. — Má jedenáct dětí. — Šedesát minut činí jednu hodinu, a jedna minuta sestává z šedesáti sekund. — Leden je

první měsíc roku, duben je čtvrtý, listopad je jedenáctý, prosinec je dvanáctý. — Dvacátý (den) únor je padesátý prvý den roku. —

Sedmý den týdne Bůh zvolil, aby byl svatější, než šest prvních dnů. — Co Bůh stvořil v šestém dnu? — Které datum máme dnes?

— Dnes je dvacátý sedmý (den) březen. — George Washington se narodil dvacátého druhého února roku tisíc sedmset třicet dva.

§13 CVIČENÍ, Víla (1. pokračování).

Ĉar ĉiu amas ordinare personon, kiu estas simila al li, tial tiu ĉi patrino varmege amis sian pli

maljunan filinon, kaj en tiu sama tempo ŝi havis teruran malamon kontraŭ la pli juna. — Ŝi devigis

ŝin manĝi en la kuirejo kaj laboradi senĉese. — Inter aliaj aferoj tiu ĉi malfeliĉa infano devis du

fojojn en ĉiu tago iri ĉerpi akvon en tre malproksima loko kaj alporti domen plenan grandan kruĉon.



trvat daŭri durer

endure,

last dauern продолжаться trwać

učiniti

něco

nějakým (tranzitivní

sloveso) ig

faire...; ex.

pura pur,

propre —

purigi

nettoyer;

morti mourir

— mortigi

tuer (faire

mourir)

cause to

be; e.g.

pura pure

— purigi

purify;

sidi sit —

sidigi seat

reinigen;

bruli brennen

(selbst) —

bruligi

brennen

(etwas) zu

etwas

machen,

lassen; z.B.

pura rein —

purigi

дѣлать чѣмъ нибудь, заставить

дѣлать; напр. pura чистый — purigi

чистить; bruli

горѣть — bruligi

жеть

robić czemś;

np. pura

czysty —

purigi

czyścić; bruli

palić się —

bruligi palić

obyčejný ordinara ordinaire ordinary gewöhnlich обыкновенный zwyczajny

osoba persono personne person Person особа, лицо osoba

ten tiu celui-là that jener тотъ tamten

-to ĉi

ce qui est le

plus près; ex.

tiu celui-là —

tiu ĉi celui-ci

denotes

proximity

; e. g. tiu

that —

tiu ĉi this;

tie there

— tie ĉi

here

nächste

Hinweisung;

z. B. tiu jener

— tiu ĉi

dieser; tie

dort — tie ĉi

hier

ближайшее

указаніе; напр. tiu тотъ — tiu ĉi

этотъ; tie тамъ —

tie ĉi здѣсь

wskazanie

najbliższe;

np. tiu tamten

— tiu ĉi ten;

tie tam — tie

ĉi tu

teplý varma chaud warm varm теплый ciepły

zvětšení

významu eg

marque

augmentation

, plus haut

degré; ex.

pordo porte — pordego

grande porte;

peti prier —

petegi

supplier

denotes

increase

of degree; e.g.

varma

warm —

varmega

hot

bezeichnet

eine

Vergösserung

oder

Steigerung;

z.B. pordo

Thür — pordego

Thor; varma

warm —

varmega

heiss

означаетъ

увеличеніе или

усиленіе степени; напр. mano рука

— manego

ручище; varma

теплый — varmega

горячій

oznacza

zwiększenie

lub

wzmocnienie

stopnia; np. mano ręka —

manego łapa;

varma ciepły

— varmega

gorący

stejný sama

même (qui

n’est pas

autre) same

selb, selbst

(z. B.

derselbe,

daselbst)

же, самый (напр.

тамъ же, тотъ

самый)

źe, sam (np.

tam że, ten

sam)

čas tempo temps (durée) time Zeit время czas

hrůza teruro terreur, effroi terror Schrecken ужасъ przerażenie

proti kontraŭ contre against gegen противъ przeciw

muset devi devoir

ought,

must müssen долженствовать musieć

běžet kuiri faire cuire cook kochen варить gotować

místo ej marque le place of Ort für...; z.B. мѣсто для...; напр. miejsce dla...;


činnosti lieu

spécialement

affecté à...

ex. preĝi

prier —

preĝejo

église; kuiri

faire cuire —

kuirejo

cuisine

an action;

e.g. Kuiri

cook —

kuirejo

kitchen

kuiri kochen

— kuirejo

Küche; beten

— preĝejo

Kirche

kuiri варить —

kuirejo кухня;

preĝi молиться —

preĝejo церковь

np. kuiri

gotować —

kuirejo

kuchnia;

preĝi modlić

się — preĝejo

kościół

pracovat labori travailler

labor,

work arbeiten работать pracować

opakování děje ad

marque durée

dans l’action;

ex. pafo coup

de fusil —

pafado

fusillade

denotes

duration

of action;

e.g.

danco

dance —

dancado

dancing

bezeichnet

die Dauer der

Thätigkeit;

z.B. danco

der Tanz —

dancado das

Tanzen

означаетъ

продолжительност

ь дѣйствія: напр.

iri идти — iradi

ходить, хаживать

oznacza

trwanie

czynności;

np. iri iść —

iradi chodzić

bez sen sans without ohne безъ bez

přestat ĉesi cesser

cease,

desist aufhören переставать przestawać

mezi inter entre, parmi

between,

among zwischen между między

záležitost afero affaire affair

Sache,

Angelegenhei

t дѣло sprawa

šťatný feliĉa heureux happy glücklich счастливый szczęśliwy

-krát fojo fois

time (e.

g. three

times

etc.) mal разъ raz

čerpat ĉerpi puiser draw

schöpfen (z.

B. Wasser) черпать czerpać

velmi tre très very sehr очень bardzo

přibližný proksim

a

proche, près de near nahe близкій blizki

místo loko place, lieu place Ort мѣсто miejsce

nést porti porter

pack,

carry tragen носить nosić

akuzativní

koncovka n

marque

l’accusatif et

le lieu ou où

l’on va

ending of

the objective,

also

marks

direction

towards

bezeichnet

den

Accusativ,

auch die

Richtung

означаетъ винит.

падежъ, а также

направленіе

oznacza

przypadek

czwarty,

również

kierunek

džbán kruĉo cruche pitcher Krug кувшинъ dzban


Protože každý miluje obyčejně osobu , která je podobná jemu, proto tato matka vřele milovala svou starší dceru, a v tom samém

čase měla strašlivou nenávist proti té mladší. — Nutila ji jíst v kuchyni a pracovat bez ustání. — Mezi jinými záležitostmi toto

nešťastné dítě muselo dvakrát každý den jít čerpat vodu na velmi vzdáleném místě a přinést do domu plný velký džbán.

§14 Mám sto jablek.

Mi havas cent pomojn. — Mi havas centon — pomoj. — Tiu ĉi urbo havas milionon da loĝantoj. —

Mi ĉetis dekduon (aŭ dek-duon) da kuleroj kaj du dekduojn da forkoj. — Mil jaroj (aŭ milo da jaroj)

faras miljaron. — Unue mi redonas al vi la monon, kiun vi pruntis al mi; due mi dankas vin por la

prunto; trie mi petas vin ankaŭ poste prunti al mi, kiam mi bezonos monon. — Por ĉiu tago mi

ricevas kvin frankojn, sed por la hodiaŭa tago mi ricevis duoblan pagon, t. e. (= tio estas) dek

frankojn. — Kvinoble sep estas tridek kvin. — Tri estas duono de ses. — Ok estas kvar kvinonoj de

dek. — Kvar metroj da tiu ĉi ŝtofo kostas naŭ frankojn; tial du metroj kostas kvar kaj duonon

frankojn (aŭ da frankoj). — Unu tago estas tricent-sesdek-kvinono aŭ tricent-sesdek-sesono de jaro.

— Tiuj ĉi du amikoj promenas ĉiam duope. — Kvinope ili sin ĵetis sur min, sed mi venkis ĉiujn kvin

atakantojn. — Por miaj kvar infanoj mi aĉetis dek du pomojn, kaj al ĉiu el la infanoj mi donis po tri

pomoj. — Tiu ĉi libro havas sesdek paĝojn; tial, se mi legos en ĉiu tago po dek kvin paĝoj,

mi finos la tutan libron en kvar tagoj.


podílná

přípona on

marque les

nombres

fractionnaire

s; ex. kvar

quatre —

kvarono le

quart

marks

fractions;

e.g. kvar

four —

kvarono a

fourth,

quarter

Bruchzahlwort; z.B.

kvar vier — kvarono

Viertel

означаетъ

числительное

дробное;

напр. kvar

четыре —

kvarono

четверть

liczebnik

ułamkowy;

np. kvar

cztery —

kvarono

ćwierć

od (množství) da

de (après les

mots

marquant

mesure,

poids,

nombre)

is used

instead of

de after

words

expressin

g weight

or

measure

ersetzt den Genitiv

nach Mass, Gewicht u.

drgl bezeichnenden

Wörtern

замѣняетъ родительный

падежъ послѣ

словъ,

означающихъ

мѣру, вѣсъ и

т. д

zastępuje

przypadek

drugi po

słowach

oznaczającyc

h miarę,

wagę i. t. p.

město urbo ville town Stadt городъ miasto

bydlet loĝi habiter, loger lodge wohnen

жить,

квартировать mieszkać

příčestí

přítomné činné ant

marque le

participe

actif

ending of

pres. part.

act. in

verbs

bezeichnet das

Participium praes. act

означаетъ

причасіе насто-ящаго

времени

дѣйств.

залога

oznacza

imieslów

czynny czasu

teraźniejsz

kupovat aĉeti acheter buy kaufen покупать kupować

nebo aŭ ou or oder или albo, lub

lžíce kuler

o cuillère spoon Löffel ложка łyżka


vidlička forko fourchette fork Gabel вилы, вилка

widły,

widelec

opakování děje re

de nouveau,

de retour

again,

back wieder, zurück снова, назадъ

znowu,

napowrót

peníze mono

argent (monnaie) money Geld деньги pieniądze

půjčit prunti prêter

lend,

borrow leihen, borgen

взаймы

давать или

брать pożyczać

děkovat danki remercier thank danken благодарить dziękować

pro por pour for für для, за dla, za

prosit peti prier

request,

beg bitten просить prosić

také, též ankaŭ aussi also auch также także

po,

potom post après

after,

behind nach, hinter послѣ, за po, za, potem

když kiam

quand,

lorsque when wann когда kiedy

potřebovat bezoni avoir

need,

want brauchen нуждаться potrzebować

násobná

přípona obl

besoin de

marque

l’adjectif numéral

multiplicatif;

ex. du deux

— duobla

double

...fold; e.g. du

two —

duobla

twofold,

duplex

bezeichnet das

Vervielfachungszahlwo

rt; z.B. du zwei —

duobla zweifach

означаетъ числительное

множительно

е; напр. du

два — duobla

двойной

oznacza liczebnik

wieloraki;

np. du dwa

— duobla

podwójny

platit pagi payer pay zahlen платить płacić

látka ŝtofo étoffe

stuff,

matter,

goods Stoff

вещество,

матерія

materja,

materjał

stát (o

ceně) kosti coûter cost kosten стоить kosztować

vždy ĉiam toujours always immer всегда zawsze

kolektivní přípona op

marque

l’adjectif

numéral

collectif; ex.

du deux —

duope à deux

marks

collective

numerals;

e.g. tri

three —

triope

three

together

Sammelzahlwort; z.B.

du zwei — duope

selbander, zwei

zusammen

означаетъ

числительное

собирательно

е; напр. du

два — duope

вдвоемъ

oznacza

liczebnik

zbiorowy;

np. du dwa

— duope we

dwoje

hodit,

vrhnout ĵeti jeter throw werfen бросать rzucać

zvítězit venki vaincre conquer siegen побѣждать zwyciężać

útočit ataki attaquer attack angreifen нападать atakować

strana

(knihy) paĝo

page (d’un

livre) page Seite (Buch-) страниц stronica

jestliže se si if wenn если jeźeli


končit fini finir

end,

finish enden, beendigen кончать kończyć

celý tuta entier, total whole ganz цѣлый, весь cały

Mám sto jablek. — Mám stovku — jablka. — Toto město má milion obyvatel. — Koupil jsem tucet (nebo dvanáct) lžic a dva

tucty vidliček. — Tisíc roků (nebo tisícovka let) činí tisícilet í. — Za prvé vracím vám peníze, které jste mi půjčil; za druhé děkuji

vám za půjčku; za třetí prosím vás také později půjčit mi, když budu potřebovat peníze. — Za každý den dostávám pět franků, ale

za dnešní den jsem dostal dvojitou platbu, t.j. (= to jest) deset franků. — Pětkrát sedm je třicet pět. — Tři je polovina šesti. —

Osm jsou čtyři pětiny deseti. — Čtyri metry této látky stojí devět franků; proto dva metry stojí čtyři a polovinu franku (nebo

franků). — Jeden den je třista-šedesát-pětina nebo třista-šedesát-šestina roku. — Tito dva přátelé se procházejí vždy ve dvojici. —

V pětici se na mne vrhli, ale já jsem přemohl všech pět útočníků. — Pro mé čtyři děti jsem koupil dvanáct jablek, a každému

z dětí jsem dal po třech jablcích. — Tato kn iha má šedesát stránek; proto, jestliže budu číst každý den po patnácti stranách,

skončím celou kn ihu ve čtyřech dnech .


En unu tago, kiam ŝi estis apud tiu fonto, venis al ŝi malriĉa virino, kiu petis ŝin, ke ŝi donu al ŝi

trinki. — "Tre volonte, mia bona,"; diris la bela knabino. — Kaj ŝi tuj lavis sian kruĉon kaj ĉerpis

akvon en la plej pura loko de la fonto kaj alportis al la virino, ĉiam subtenante la kruĉon, por ke la

virino povu trinki pli oportune. — Kiam la bona virino trankviligis sian soifon, ŝi diris al la knabino: "Vi estas tiel bela, tiel bona kaj tiel honesta, ke mi devas fari al vi donacon" (ĉ ar tio ĉi estis feino,

kiu prenis sur sin la formon de malriĉa vilaĝa virino, por vidi, kiel granda estos la ĝentileco de tiu ĉi

juna knabino). — "Mi faras al vi donacon," daŭrigis la feino, "ke ĉe ĉiu vorto, kiun vi diros, el via

buŝo eliros aŭ floro aŭ multekosta ŝtono."


pramen fonto source fountain Quelle источникъ żródło

bohatý riĉa riche rich reich богатый bogaty

muž viro homme (sexe) man Mann

мужчина,

мужъ

mężczyzna,

mąż

ochotně,

rád volonte volontiers willingly gern охотно chętnie

hned tuj

tout de suite,

aussitôt immediate

bald,

sogleich сейчасъ natychmiast

(u)mýt lavi laver wash waschen мыть myć

pod sub sous

under, beneath,

below unter подъ pod

držet teni tenir hold, grasp halten держать trzymać

pohodlný oportuna

commode, qui est

à propos

opportune,

suitable bequem удобный wygodny

klidný trankvila tranquille quiet ruhig спокойный spokojny

žíznit soifi avoir soif thirst dursten жаждать pragnąć

darovat donaci faire cadeau make a present schenken дарить darować

vzít preni prendre take nehmen брать brać

tvar formo forme form Form форма

forma,

kształt

vesnice vilaĝo village village Dorf деревня wieś

zdvořilý ĝentila gentil, poli polite, gentle höflich вѣжливый grzeczny

u, při ĉe chez at bei у, при u, przy


V jeden den, kdy byla u toho pramene, p řišla k ní chudá žena, která ji prosila, aby jí dala napít. — " Velice ráda, má drahá,"; řekla

ta krásná dívka. — A hned umyla svůj džbán a nabrala vodu v nejčistším místě pramene a přinesla jej té ženě, stále podpírajíce

džbán, aby se žena mohla napít pohodlněji. — Když ta dobrá žena utišila svou žízeň, řekla té d ívce: "Ty jsi tak krásná, tak dobrá

tak počestná, že t i musím učinit i dárek" (protože to byla v íla , která vzala na sebe podobu chudé vesnické ženy, aby viděla, jak

velká bude zdvořilost této mladé dívky). — "Způsobím t i dar," pokračovala ta víla, "že při každém slově, které řekneš , z tvých úst

vyjde buď květina nebo drahokam."

§16 Čtu.

Mi legas. — Ci skribas (anstataŭ "ci" oni uzas ordinare "vi"). — Li estas knabo, kaj ŝi estas knabino.

— La tranĉilo tranĉas bone, ĉar ĝi estas akra. — Ni estas homoj. — Vi estas infanoj. — Ili estas rusoj.

— Kie estas la knaboj? — Ili estas en la ĝardeno. — Kie estas la knabinoj? — Ili ankaŭ estas en la

ĝardeno. — Kie estas la tranĉiloj? — Ili kuŝas sur la tablo. — Mi vokas la knabon, kaj li venas. — Mi

vokas la knabinon, kaj ŝi venas. — La infano ploras, ĉar ĝi volas manĝi. — La infanoj ploras, ĉar ili

volas manĝi. — Knabo, vi estas neĝentila. — Sinjoro, vi estas neĝentila. — Sinjoroj, vi estas

neĝentilaj. — Mia hundo, vi estas tre fidela. — Oni diras, ke la vero ĉiam venkas. — En la vintro oni

hejtas la fornojn. — Kiam oni estas riĉa (aŭ riĉaj), oni havas multajn amikojn.


ty ci tu, toi, thou du ты ty

namísto

anstata

ŭ au lieu de instead anstatt, statt вмѣсто zamiast

používat uzi employer use gebrauchen употреблять używać

krájet tranĉi trancher, couper cut schneiden рѣзать rżnąć

nástroj il

instrument; ex.

tondi tondre —

tondilo ciseaux;

pafi tirer (coup

de feu) — pafilo

fusil

instrument

; e.g. tondi

shear —

tondilo

scissors

Werkzeug; z.B.

tondi scheeren

— tondilo

Scheere; pafi

schieesen —

pafilo Flinte

орудіе; напр.

tondi стричь —

tondilo

ножницы; pafi

стрѣлять —

pafilo ружье

narzędzie; np.

tondi strzydz

— tondilo

nożyce; pafi

strzelać —

pafilo fuzya

Rus ruso russe Russion Russe русскій rossjanin

zahrada ĝardeno jardin garden Garten садъ ogród

volat voki appeler call rufen звать wołać

chtít voli vouloir wish, will wollen хотѣть chcieć

věrný fidela fidèle faithful treu вѣрный wierny

pravd

a vero vérité true Wahrheit истина prawda

zima (období) vintro hiver winter Winter зима zima

topit (v kamnech) hejti

chauffer, faire du

feu heat (vb.) heizen топить (печку) palić (w piecu)

kamna forno

fourneau, poële,

four stove Ofen печь, печка piec

(já)Čtu. — (ty)Píšeš (místo "ty" se užívá obyčejně "vy"). — On je chlapec, a ona je děvče. — Ten nůž řeže dobře, protože je

ostrý. — My jsme lidé. — Vy jste děti. — Oni jsou Rusové. — Kde jsou chlapci? — Jsou v zahradě. — Kde jsou děvčata? —

Jsou také v zahradě. — Kde jsou nože? — Leží na stole. — Volám na chlapce, a on přichází. — Volám na děvče, a ona přichází.

— Dítě pláče, protože chce jíst. — Děti pláčí, protože chtějí jíst. — Chlapče, ty jsi nezdvořilý. — Pane, vy jste nezdvořilý. —

Pánové, vy jste nezdvořilí. — Můj pse, ty jsi velmi věrný. — Říká se, že pravda vždy zv ítězí. — V zimě se topí v kamnech. —

Když jsou oni bohatí, tak mají mnohé přátele.



Kiam tiu ĉi bela knabino venis domen, ŝia patrino insultis ŝin, kial ŝi revenis tiel malfrue de la fonto.

— "Pardonu al mi, patrino," diris la malfeliĉa knabino, "ke mi restis tiel longe". — Kaj kiam ŝi

parolis tiujn ĉi vortojn, elsaltis el ŝia buŝo tri rozoj, tri perloj kaj tri grandaj diamantoj. — "Kion mi vidas!" diris ŝia patrino kun grandega miro. — "Ŝajnas al mi, ke el ŝia buŝo elsaltas perloj kaj

diamantoj! De kio tio ĉi venas, mia filino?" (Tio ĉi estis la unua fojo, ke ŝi nomis ŝin sia filino). —

La malfeliĉa infano rakontis al ŝi naive ĉion, kio okazis al ŝi, kaj, dum ŝi parolis, elfalis el ŝia buŝo

multego da diamantoj. — "Se estas tiel," diris la patrino, "mi devas tien sendi mian filinon. Marinjo,

rigardu, kio eliras el la buŝo de via fratino, kiam ŝi parolas; ĉu ne estus al vi agrable havi tian saman

kapablon? Vi devas nur iri al la fonto ĉerpi akvon; kaj kiam malriĉa virino petos de vi trinki, vi

donos ĝin al ŝi ĝentile."


nadávat insulti injurier insult

schelten,

schimpfen ругать

besztać,

łajać

proč kial pourquoi

because,

wherefore warum почему dlaczego

brzy frue

de bonne

heure early früh рано

rano,

wcześnie

odpouštět pardoni pardonner forgive verzeihen прощать przebaczać

dlohý longa long long lang

долгій,

длинный długi

skákat salti

sauter,

bondir leap, jump springen прыгать skakać

perla perlo perle pearl Perle жемчугъ perła

velký granda grand great, tall gross

большой,

великій

wielki,

duźy

diamant diamanto diamant diamond Diamant алмазъ djament

divit se miri

s’étonner,

admirer wonder

sich

wundern удивляться dziwić się

zdát se ŝajni sembler seem scheinen казаться

wydawać

się

nazvat nomi

nommer,

appeler

name,

nominate nennen называть naźywać

naivní naiva naïf naïve naiv наивный naiwny

stát se okazi

avoir lieu,

arriver happen vorfallen случаться zdarzać się

během dum

pendant,

tandis que while während

пока, между

тѣмъ какъ póki

poslat sendi envoyer end

senden,

schicken посылать posyłać

schopný kapabla

capable,

apte capable fähig способный zdolny

Když tato krásná dívka vešla do domu, její matka jí nadávala, proč se vrátila tak pozdě od pramene. — "Odpusť mi, matko," řekla

ta něšťastná dívka, "že jsem zůstala tolik dlouho". — A když říkala tato slova, vyskočily z jejích úst tři růže , tři perly a tři velké

diamanty. — "Co to vid ím!" řekla její matka s obrovským údivem. — "Zdá se mi, že z tvých úst vyskakují perly a diamanty! Od

čeho toto pochází, má dcero?" (Toto bylo poprvé, že ji oslovila jako svou dceru). — Nešťastné dítě jí naivně vyprávělo vše, co se


jí přihodilo, a , zatímco hovořila, vypadlo z jejích úst obrovské množství diamantů. — "Jestliže je to tak," řekla matka , " musím tam

poslat svou dceru. Mařenko, pohleď, co vychází z úst tvé sestry, když hovoří; zdalipak by nebylo ti příjemné mít tu samou

schopnost? Musíš jen jít k prameni nabrat vodu; a když chudá žena bude prosit od tebe napití, dáš jí to se zdvořilostí."

§18 On miluje mne, ale já ho nemiluji .

Li amas min, sed mi lin ne amas. — Mi volis lin bati, sed li forkuris de mi. — Diru al mi vian nomon.

— Ne skribu al mi tiajn longajn leterojn. — Venu al mi hodiaŭ vespere. — Mi rakontos al vi

historion. — Ĉu vi diros al mi la veron? — La domo apartenas al li. — Li estas mia onklo, ĉar mia

patro estas lia frato. — Sinjoro Petro kaj lia edzino tre amas miajn infanojn; mi ankaŭ tre amas iliajn

(infanojn). — Montru al ili vian novan veston. — Mi amas min mem, vi amas vin mem, li

amas sin mem, kaj ĉiu homo amas sin mem. — Mia frato diris al Stefano, ke li amas lin pli, ol sin mem. — Mi zorgas pri ŝi tiel, kiel mi zorgas pri mi mem; sed ŝi mem tute ne zorgas pri si kaj tute sin

ne gardas. — Miaj fratoj havis hodiaŭ gastojn; post la vespermanĝo niaj fratoj eliris kun la gastoj el

sia domo kaj akompanis ilin ĝis ilia domo. — Mi jam havas mian ĉapelon; nun serĉu vi vian. — Mi

lavis min en mia ĉambro, kaj ŝi lavis sin en sia ĉambro. — La infano serĉis sian pupon;

mi montris al la infano, kie kuŝas ĝia pupo. — Oni ne forgesas facile sian unuan amon.


běžet kuri courir run laufen бѣгать

biegać,

lecieć

večer vespero soir evening Abend вечеръ wieczór

zda ĉu est-ce que whether ob ли, развѣ czy

manžel edzo mari, époux married person, husband Gemahl супругъ małżonek

ukázat montri montrer show zeigen показывать pokazywać

nový nova nouveau new neu новый nowy

obléci vesti vêtir, habiller clothe ankleiden одѣвать

odziewać,

ubierać

sám (sebe) mem

même (moi-,

toi-, etc.) self selbst самъ sam

dbát, mít

starost zorgi avoir soin care, be anxious sorgen заботиться

troszczyć

się

hlídat gardi garder guard hüten

стеречь,

беречь strzedz

host gasto hôte guest Gast гость gość

doprovázet akompani accompagner accompany begleiten сопровождать towarzyszyć

až do ĝis jusqu’à up to, until bis до do, aż

hledat serĉi chercher search suchen искать szukać

panenka pupo poupée doll Puppe кукла lalka

zapomenout forgesi oublier forget vergessen забывать zapominać

snadný facila facile easy leicht легкій łatwy, lekki

On mne miluje, ale já ho nemiluji. — Chtěl jsem ho zb ít, ale on utekl ode mne. — Řekni mi své jméno. — Nepiš mi takové

dlouhé dopisy. — Přijď ke mě dnes večer. — Budu ti vyprávět příhodu. — Zdalipak mi řekneš pravdu? — Ten dům mu patří. —

Je mým strýcem, protože můj otec je jeho bratr. — Pan Petr a jeho manželka velmi milují mé děti; já také velmi miluji jejich

(děti). — Ukaž jim svůj nový oblek. — Miluji sám sebe, ty miluješ sám sebe, on miluje sám sebe, a každý člověk milu je sám

sebe. — Můj brat řekl Štefanovi, že ho milu je více, než sebe samého — Starám se o ni tolik, nakolik se strarám sám o sebe; ale


ona sama vůbec se nestará o sebe a zcela na sebe nehledí. — Mí bratři měli dnes hosty; po večeři naši bratři vyšli s těmi hosty ze

svého domu a doprovodili je do jejich domu . — Mám už svůj klobouk; nyní hledej ty ten svůj. — Umyl jsem se ve svém pokoji, a

ona se umyla ve svém pokoji. — Dítě hledalo svou panenku; ukázal jsem dítěti, kde leží jeho panenka. — Nezapomíná se snadno

na svou první lásku.


"Estus tre bele," respondis la filino malĝentile, "ke mi iru al la fonto!" — "Mi volas ke vi tien iru," diris la patrino, "kaj iru tuj!" — La filino iris, sed ĉiam murmurante. — Ŝi prenis la plej belan

arĝentan vazon, kiu estis en la loĝejo. — Apenaŭ ŝi venis al la fonto, ŝi vidis unu sinjorinon, tre riĉe

vestitan, kiu eliris el la arbaro kaj petis de ŝi trinki (tio ĉi estis tiu sama feino, kiu prenis sur sin la

formon kaj la vestojn de princino, por vidi, kiel granda estos la malboneco de tiu ĉi knabino). — "Ĉu

mi venis tien ĉi," diris al ŝi la malĝentila kaj fiera knabino, "por doni al vi trinki? Certe, mi alportis

arĝentan vazon speciale por tio, por doni trinki al tiu ĉi sinjorino! Mia opinio estas: prenu mem

akvon, se vi volas trinki." — "Vi tute ne estas ĝentila," diris la feino sen kolero. — "Bone, ĉar vi estas

tiel servema, mi faras al vi donacon, ke ĉe ĉiu vorto, kiun vi parolos, eliros el via buŝo aŭ serpento

aŭ rano."


koncovka

způsobu

podmiňovací

ho us

marque le

conditionn

el (ou le

subjonctif)

ending of

conditional

in verbs

bezeichnet den

Konditionalis

(oder

Konjunktiv)

означаетъ

условное

наклоненіе

(или

сослагательно

е)

oznacza tryb

warunkowy

bručet,

mručet

murmu

ri

murmurer,

grommeler murmur

murren,

brummen ворчать mruczеć

nádoba vazo vase vase Gefäss сосудъ naczynie

stříbro arĝento

argent

(métal) silver Silber серебро srebro

sotva apenaŭ à peine scarcely kaum едва ledwie

přípona

skupinová ar

une

réunion de

certains

objets; ex.

arbo arbre

— arbaro

forêt

a collection

of objects; e.g. arbo

tree —

arbaro

forest;

ŝtupo step

— ŝtuparo

stairs

Sammlung

gewisser Gegenstände;

z.B. arbo

Baum —

arbaro Wald;

ŝtupo Stufe —

ŝtuparo

Treppe, Leiter

собраніе

данныхъ

предметовъ;

напр. arbo

дерево —

arbaro лѣсъ;

ŝtupo ступень

— ŝtuparo

лѣстинца

zbiór danych przedmiotów;

np. Arbo

drzewo —

arbaro las;

ŝtupo szczebel

— ŝtuparo

drabina

princ princo prince prince Fürst, Prinz принцъ, князь książe

jistý certa certain

certain,

sure sicher, gewiss

вѣрный,

извѣстный pewny

speciální,

zvláštní speciala spécial special speciell спеціальный specjalny

názor opinio opinion opinion Meinung мнѣніе opinja

zlobit se koleri se fâcher be angry zürnen сердиться gniewać się

sloužit servi servir serve dienen служить słuźyć


přípona

náchylnosti em

qui a le

penchant,

l’habitude;

ex. babili

babiller —

babilema

babillard

inclined to;

e.g. babili

chatter —

babilema

talkative

geneigt,

gewohnt; z.B.

babili plaudern

— babilema

geschwätzig

склонный,

имѣющій

skłonny,

przyzwyczajon

y; np. babili

paplać —

babilema

had serpento serpent serpent Schlange змѣя wąź

žába rano grenouille frog Frosch лягушка żaba

"Bylo by velmi krásné," odpověděla dcera nezdvořile , "abych šla k tomu prameni!" — " Chci, abys tam šla," řekla matka, "a jd i

hned!" — Dcera šla, ale stále brumlajíce . — Vzala nejkrásnější stříbrnou nádobu , která byla v bytě. — Sotva přišla k prameni,

uviděla jednu paní, velice bohatě oblečenou, která vyšla z lesa a prosila jí o napit í (toto byla ta samá víla, která vzala na sebe

podobu a oblečení princezny, aby viděla, jak velká bude špatnost této dívky). — "Cožpak jsem přišla sem," řekla jí ta nezdvořilá a

pyšná dívka, "abych ti dávala napít? Jistě, přinesla jsem stříbrnou nádobu zvláště proto , abych dala napít této paní! Můj názor je :

vezmi si sama vodu, jestliže chceš pít." — "Ty vůbec nejsi zdvořilá ," řekla v íla bez zloby. — " Dobře, protože jsi tolik úslužná,

učiním t i dar, že při každém slově, které vyslovíš , vyjde z tvých úst buď had nebo žába."

§20 Nyní čtu, čteš a čte; všichni čteme.

Nun mi legas, vi legas kaj li legas; ni ĉiuj legas. — Vi skribas, kaj la infanoj skribas; ili ĉiuj sidas

silente kaj skribas. — Hieraŭ mi renkontis vian filon, kaj li ĝentile salutis min. — Hodiaŭ estas

sabato, kaj morgaŭ estos dimanĉo. — Hieraŭ estis vendredo, kaj postmorgaŭ estos lundo. — Antaŭ tri tagoj mi vizitis vian kuzon kaj mia vizito faris al li plezuron. — Ĉu vi jam trovis vian horloĝon? —

Mi ĝin ankoraŭ ne serĉis; kiam mi finos mian laboron, mi serĉos mian horloĝon, sed mi timas, ke mi

ĝin jam ne trovos. — Kiam mi venis al li, li dormis; sed mi lin vekis. — Se mi estus sana, mi estus

feliĉa. — Se li scius, ke mi estas tie ĉi, li tuj venus al mi. — Se la lernanto scius bone sian lecionon,

la instruanto lin ne punus. — Kial vi ne respondas al mi? — Ĉu vi estas surda aŭ muta? — Iru for! —

Infano, ne tuŝu la spegulon! — Karaj infanoj, estu ĉiam honestaj! — Li venu, kaj mi pardonos al li.

Ordonu al li, ke li ne babilu. — Petu ŝin, ke ŝi sendu al mi kandelon. — Ni estu gajaj, ni uzu bone la

vivon, ĉar la vivo ne estas longa. — Ŝi volas danci. — Morti pro la patrujo estas agrable. — La infano

ne ĉesas petoli.


sedět sidi être assis sit sitzen сидѣть siedzieć

být

zticha silenti se taire be silent schweigen молчать milczeć

včera hieraŭ hier yesterday gestern вчера wczoraj

setkat

se renkon

ti rencontrer meet begegnen встрѣчать spotykać

zdravit, pozdrav

it saluti saluer

salute,

greet grüssen кланяться kłaniać się

sobota sabato samedi Saturday Sonnabend суббота sobota

zítra morgaŭ demain tomorrow morgen завтра jutro

neděle dimanĉo dimanche Sunday Sonntag воскресенье niedziela

pátek vendredo vendredi Friday Freitag патница piątek

pondělí lundo lundi Monday Montag понедѣльникъ poniedziałek


navštívit viziti visiter visit besuchen посѣщать odwiedzać

bratranec kuzo cousin cousin Vetter, Cousin

двоюродный

брать kuzyn

potěšení plezuro plaisir pleasure Vergnügen удовольствіе przyjemność

hodiny (přístroj) horloĝo

horloge,

montre clock Uhr часы zegar

bát se timi craindre fear fürchten бояться obawiać się

spát dormi dormir sleep schlafen спать spać

vzbudit veki

réveiller, éveiller

wake, arouse wecken будить budzić

vědět scii savoir know wissen знать wiedzieć

lekce leciono leçon lesson Lektion урокъ lekcya

vyučova

t instrui

instruire,

enseigner

instruct,

teach lehren учить uczyć

trestat puni punir punish strafen наказывать karać

hluchý surda sourd deaf taub глухой głuchy

němý muta muet dumb stumm нѣмой niemy

dotýkat

se tuŝi toucher touch rühren трогать ruszać, dotykać

zrcadlo spegulo miroir

looking-

glass Spiegel зеркало zwierciadło

drahý

(o

osobě) kara cher dear theuer дорогой drogi

přikázat, rozkázat ordoni ordonner

order,

command befehlen приказывать rozkazywać povídat si, besedovat babili babiller chatter

schwatzen,

plaudern болтать paplać

svíčka

kandel

o chandelle candle Licht, Kerze свѣча świeca

veselý gaja gai gay, glad lustig веселый wesoły

tancova

t danci danser dance tanzen танцовать tańczyć

zemřít morti mourir die sterben умирать umierać

dovádět petoli

faire le

polisson,

faire des

bêtises

be

mischievo

us mutthwillig sein шалить swawolić

přípona

schránky,

nádoby uj

qui porte,

qui contient,

qui est

peuplé de;

ex. pomo

pomme —

pomujo

pommier;

cigaro

containing,

filled with; e. g. cigaro

cigar —

cigarujo

cigar-case;

pomo

apple —

pomujo

apple-tree;

Behälter, Träger

(d. h. Gegenstand

worin...

Aufbewahrt

wird,... Früchte

tragende

Pflanze, von...

bevölkertes

Land); z. B.

вмѣститель,

носитель (т. е. вещь, въ

которой

храниться...;

растеніе

несущее... или

страна,

заселенная...);

напр. cigáro

zawierający,

noszący (t. j. przedmiot, w

którym się coś

przechowuje,

roślina, która

wydaje owoc, lub

kraj, względem

zaludniających go

mieszkańców; np.


cigare —

cigarujo

porte-

cigares;

Turko

Turc —

Turkujo

Turquie

Turko

Turk —

Turkujo

Turkey

cigaro Cigarre

— cigarujo

Cigarrenbüchse;

pomo Apfel —

pomujo

Apfelbaum;

Turko Türke —

Turkujo Türkei

сигара —

cigarujo портъ-

сигаръ; pomo

яблоко —

pomujo яблоня;

Turko Турокъ

— Turkujo

Турція

cigaro cygaro —

cigarujo

cygarnica; pomo

jabłko — pomujo

jabłoń; Turko

Turcya. turek —

Turkujo

Nyní čtu, ty čteš a on čte; my všichni čteme . — Vy píšete, a ty děti píší; ony všechny sedí tiš a píší. — Včera jsem potkal tvého

syna, a on mne zdvořile pozdravil. — Dnes je sobota, a zítra bude neděle. — Včera byl pátek, a pozít ří bude pondělí. — Před

třemi dny jsem navštívil bratrance a má návštěva mu způsobila potěšení. — Už jsi našel své hodinky? — Ještě jsem je nehledal;

až skončím svou práci, budu hledat své hodinky, ale obávám se, že už je nanaleznu. — Když jsem k němu přišel, spal; ale

nevzbudil jsem ho. — Kdybych byl zdráv, byl bych šťastný. — Kdyby věděl, že jsem tady, hned by přišel ke mě. — Kdyby žák

ovládal dobře svou lekci, vyučující by ho netrestal. — Proč mi neodpovídáš? — Cožpak jsi hluchý nebo němý? — Jdi pryč! —

Dítě, nedotýkej se zrcad la! — Drahé děti, buďte vždy počestné! — Ať přijde, a já mu odpustím. Přikaž mu, aby netlachal. —

Popros ji, aby mi poslala svíčku. — Buďme veselí, užijme si dobře života, protože život není dlouhý. — Ona chce tančit. —

Zemřít za vlast je příjemné. — To d ítě neustává dovádět.


Apenaŭ ŝia patrino ŝin rimarkis, ŝi kriis al ŝi: "Nu, mia filino?" — "Jes, patrino", respondis al ŝi la

malĝentilulino, elĵetante unu serpenton kaj unu ranon. — "Ho, ĉielo!" ekkriis la patrino, "kion mi vidas? Ŝia fratino en ĉio estas kulpa; mi pagos al ŝi por tio ĉi!" Kaj ŝi tuj kuris bati ŝin. La malfeliĉa

infano forkuris kaj kaŝis sin en la plej proksima arbaro. La filo de la reĝo, kiu revenis de ĉaso, ŝin

renkontis; kaj, vidante, ke ŝi estas tiel bela, li demandis ŝin, kion ŝi faras tie ĉi tute sola kaj pro kio ŝi

ploras. — "Ho ve, sinjoro, mia patrino forpelis min el la domo".

cs eo fr en de ru pl zpozorovat

, všimnout

si,

poznamena

t

rimark

i remarquer remark merken, bemerken замѣчать

postrzegać,

zauwaźać

křičet krii crier cry schreien кричать krzyczeć.

nu nu eh bien! well! nu!, nun ну! no!.

ano jes oui yes ja да tak.

předpona začátku ek

indique une

action qui

commence ou qui

est momentanée;

ex. kanti chanter

— ekkanti

commencer à

chanter; krii crier

— ekkrii s’écrier

denotes

sudden or

momentar

y action;

e. g. krii

cry —

ekkrii cry

out

bezeichnet eine

anfangende oder

momentane

Handlung; z. B.

kanti singen —

ekkanti einen

Gesang

anstimmen; krii

schreien — ekkrii

aufschreien

начало или

мгновенност

ь; напр. kanti

пѣть — ekkanti

запѣть; krii

кричать —

ekkrii

вскрикнуть

oznacza

początek lub

chwilowość;

np. kanti

śpiewać —

ekkanti

zaśpiewać;

krii krzyczeć

— ekkrii

krzyknąć.

vinný kulpa coupable

blameable schuldig виноватый winny.

skrýt, kaŝi cacher hide (vb.) verbergen прятать chować.


ukrýt

král reĝo roi king König король, царь król.

lovit,

chytat ĉasi chasser (vénerie) hunt

jagen, Jagd

machen охотиться polować.

ptát se,

klást

otázky demandi

demander,

questionner

demand,

ask fragen спрашивать pytać.

samotný sola seul

only,

alone einzig, allein

единственны

й jedyny.

pro, z

příčiny pro à cause de, pour

for the

sake of wegen ради dla.

ó ho oh! oh! o! och! о! охъ! o! och!.

běda ve malheur! woe! wehe! увы!

biada!

nestety!.

Sotva jí její matka spatřila, vykřikla na n í: "Nu, má dcero?" — "Ano, matko", odpověděla jí ta nezdvořačka , vyvrhujíce jednoho

hada a jednu žábu. — "Ó, nebe!" vykřikla matka, "co to vidím? Její sestra je tím vším vinna; a já jí za to zap latím!" A hned běžela

aby jí nabila. Nešťastné dítě uteklo a skry lo se v blízkém lese. Syn krále, který se vrátil z lovu, ji potkal; a, vidíce, že je tak krásná,

zeptal se jí, co ona dělá tady zcela sama a proč pláče. — "Ó běda, pane, má matka mne vyhnala z domu".

§22 CVIČENÍ, Tekoucí voda je čistější, než voda stojící nehybně.

Fluanta akvo estas pli pura, ol akvo staranta senmove. — Promenante sur la strato, mi falis. — Kiam

Nikodemo batas Jozefon, tiam Nikodemo estas la batanto kaj Jozefo estas la batato. — Al homo,

pekinta senintence, Dio facile pardonas. — Trovinte pomon, mi ĝin manĝis. — La falinta homo ne

povis sin levi. Ne riproĉu vian amikon, ĉar vi mem plimulte meritas riproĉon; li estas nur unufoja

mensoginto dum vi estas ankoraŭ nun ĉiam mensoganto. — La tempo pasinta jam neniam revenos;

la tempon venontan neniu ankoraŭ konas. — Venu, ni atendas vin, Savonto de la mondo. — En la

lingvo "Esperanto" ni vidas la estontan lingvon de la tuta mondo. — Aŭgusto estas mia plej amata

filo. — Mono havata estas pli grava ol havita. — Pasero kaptita estas pli bona, ol aglo kaptota. — La

soldatoj kondukis la arestitojn tra la stratoj. — Li venis al mi tute ne atendite. — Homo, kiun oni

devas juĝi, estas juĝoto.


téci,

proudit,

plynout flui couler flow fliessen течь

płynąć,

cieknąć

pohybovat movi mouvoir move bewegen двигать ruszać

ulice strato rue street Strasse улица ulica

padat,

upadnout fali tomber fall fallen падать padać

příčestí

přítomné

trpné at

marque le

participe

présent

passif

ending of

pres. part.

pass. in

verbs

bezeichnet

das

Participium

praes. passivi

означаеть

причастіе

настоящаго

времени страд.

залога

oznacza

imiesłów

bierny czasu

teraźniejszego

hřešit, peki pécher sin sündigen грѣшить grzeszyć


proviňovat

se

příčestí

minulé

činné int

marque le

participe

passé du

verbe actif

ending of

past part.

act. in

verbs

bezeichnet

das

Participium

perfecti

activi

означаетъ

причастіе

прошедшаго

времени дѣйствит. залога

oznacza

imiesłów

czynny czasu

przeszłego

zamýšlet, mít

v úmyslu intenci

se proposer

de intend beabsichtigen намѣреваться zamierzać

zdvihat levi lever lift, raise aufheben поднимать podnosić

vyčítat riproĉi reprocher reproach vorwerfen упрекать zarzucać

zasloužit si meriti mériter merit verdienen заслыживать zasługiwać

lhát mensogi mentir tell a lie lügen лгать kłamać

míjet pasi passer pass vergehen проходить przechodzić

nikdy neniam ne... jamais never niemals никогда nigdy

příčestí

budoucí

činné ont

marque le

participe

futur d’un

verbe actif

ending of

fut. part.

act. in

verbs

bezeichnet

das

Participium

fut. act

означаетъ

причастіе

будущаго времени

дѣйствит. залога

oznacza

imiesłów

czynny czasu

przyszłego

nikdo neniu personne nobody Niemand никто nikt

čekat atendi attendre

wait,

expect

warten,

erwarten ждать, ожидать czekać

zachránit savi sauver save retten спасать ratować

svět mondo monde world Welt міръ świat

jazyk lingvo

langue,

langage language Sprache языкъ, рѣчь język, mowa

důležitý grava

grave,

important important wichtig важный ważny

vrabec pasero passereau sparrow Sperling воробей wróbel

chytat kapti attraper catch fangen ловить chwytać

orel aglo aigle eagle Adler орелъ orzeł

příčestí

budoucí

trpné ot

marque le

participe

futur d’un

verbe passif

ending of

fut. part.

pass. in

verbs

bezeichnet

das

Participium

fut. pass

означаетъ

причастіе будущ.

времени страд.

залога

oznacza

imiesłów

bierny czasu

przyszłego

voják soldato soldat soldier Soldat солдатъ żolnierz

vést,

provádět konduki conduire conduct führen вести prowadzić

uvěznit aresti arrêter arrest verhaften арестовать aresztować

skrze tra à travers through durch черезъ, сквозь

przez

(wskroś)

soudit juĝi juger judge

richten,

urtheilen судить sądzić

Tekoucí voda je čistější, než voda stojící nehybně. — Procházejíce se na ulici, upadl jsem. — Když Nikodém bije Josefa, tak

Nikodém je ten bijící a Josef je ten bitý. — Člověku, hřešivšího bez úmyslu, Bůh snadno odpouští. — Objevíce jablko, snědl jsem

jej. — Upadnuvší člověk se nemohl zvednout . Nevyčítejte svému příteli, protože vy sám si zasloužíte v íce výčitkek; on je jen

jednou zalhavší zatímco vy jste stále ještě lhající. — Čas minuvší už nikdy se nevrátí; čas který přijde ještě nikdo nezná. — Přijď,

očekáváme tě, ty který Spasíš svět. — V jazyce "Esperanto" vidíme budoucí jazyk celého světa. — August je můj nejmilejší syn.

— Peníze vlastněné teď jsou důležitější než peníze, které jsme měli. — Vrabec (už) chycený je lepší, než orel kterého (v budouc-


nu) chytíme. — Vojáci vedli uvězněné ulicí. — Přišel ke mě zcela neočekávaně. — Člověk, kterého mají soudit, je souzenec (člo-

věk souzený).


La reĝido, kiu vidis, ke el ŝia buŝo eliris kelke da perloj kaj kelke da diamantoj, petis ŝin, ke ŝi diru

al li, de kie tio ĉi venas. — Ŝi rakontis al li sian tutan aventuron. — La reĝido konsideris, ke tia

kapablo havas pli grandan indon, ol ĉio, kion oni povus doni dote al alia fraŭlino, forkondukis ŝin al

la palaco de sia patro, la reĝo, kie li edziĝis je ŝi. — Sed pri ŝia fratino ni povas diri, ke ŝi fariĝis tiel

malaminda, ke ŝia propra patrino ŝin forpelis de si; kaj la malfeliĉa knabino, multe kurinte kaj

trovinte neniun, kiu volus ŝin akcepti, baldaŭ mortis en angulo de arbaro.


několik kelke quelque some mancher, einige нѣкоторый,

нѣсколько

niektóry, kilka

dobrodružství

aventur

o aventure adventure Abenteuer приключеніе przygoda

brát v úvahu,

uvažovat konsideri considérer consider

betrachten,

erwägen соображать

zastanawiać

się

hoden

(něčeho) inda

mérite, qui

mérite, est

digne

worthy,

valuable würdig, werth достойный godny, wart

výbava,

věno doto dot dowry Mitgift приданое posag

palác palaco palais palace

Schloss

(Gebäude) дворецъ pałac

státi se

nějakým

(netranzitiv

ní sloveso) iĝ

se faire,

devenir...;

ex. pala

pâle —

paliĝi pâlir;

sidi être

assis —

sidiĝi

s’asseoir

to become;

e. g. pala

pale —

paliĝi turn

pale; sidi

sit —

sidiĝi

become

seated

zu etwas

werden, sich zu

etwas

veranlassen; z.

B. pala blass —

paliĝi erblassen;

sidi sitzen —

sidiĝi sich

setzen

дѣлаться чѣмъ нибудь,

заставить себя;

напр. pala

блѣдный — paliĝi

блѣднѣть; sidi

сидѣть — sidiĝi

сѣсть

stawać się

czemś; np.

pala blady —

paliĝi

blednąć; sidi

siedzieć —

sidiĝi usiąść

předložka

neurčitá je

se traduit par

différentes

préposition

s

can be rendered

by various

preposition

s

kann durch verschiedene

Präpositionen

übersetzt

werden

можетъ быть

переведено

различным

предлогами

może być przetłomaczo

ne za pomocą

różnych

przyimków

vlastní propra

propre (à

soi)

own (one’s

own) eigen собственный własny

přijmout akcepti accepter accept annehmen принимать przyjmować

brzy baldaŭ bientôt soon bald сейчасъ, скоро zaraz

roh, kout angulo coin, angle

corner,

angle Winkel уголъ kąt


Kralevic, který v iděl, že z jejích úst vyšlo několik perel a několik d iamantů, prosil ji, aby mu řekla, od čeho toto pochází. — Ona

mu vyprávěla své celé dobrodružství. — Princ zvažoval, že taková schopnost má větší úctyhodnost, než všechno, co by mohli dát

věnem jiné slečně (svobodné dívce), odvedl ji do paláce svého otce, krále , kde se za n í ožen il. — Ale o její sestře můžeme říci, že

se stala tak odporná, že její vlastní matka ji od sebe odehnala; a ta nešťastná dívka, mnoho utíkajíce a nenaleznuvše nikoho, kdo

by ji chtěl přijmout, brzy zemřela v (odleh lém) koutku lesa.

§24 Teď mi říká pravdu.

Nun li diras al mi la veron. — Hieraŭ li diris al mi la veron. — Li ĉiam diradis al mi la veron. —

Kiam vi vidis nin en la salono, li jam antaŭe diris al mi la veron (aŭ li estis dirinta al mi la veron). —

Li diros al mi la veron. — Kiam vi venos al mi, li jam antaŭe diros al mi la veron (aŭ li estos dirinta

al mi la veron; aŭ antaŭ ol vi venos al mi, li diros al mi la veron). — Se mi petus lin, li dirus al mi la

veron. — Mi ne farus la eraron, se li antaŭe dirus al mi la veron (aŭ se li estus dirinta al mi la veron).

— Kiam mi venos, diru al mi la veron. — Kiam mia patro venos, diru al mi antaŭe la veron (aŭ estu dirinta al mi la veron). — Mi volas diri al vi la veron. — Mi volas, ke tio, kion mi diris, estu vera (aŭ

mi volas esti dirinta la veron).


salon salono salоn saloon Salon залъ salon

koncovka

času

budoucího os

marque

le futur

ending of

future tense in

verbs

bezeichnet

das Futur

означаетъ

будущее

время

oznacza

czas

przyszły

Nyní mi říká pravdu. — Včera mi řekl pravdu. — On vždy říkává mi pravdu. — Když jste nás viděli v salonu, on mi už předem

řekl pravdu (nebo on byl řkoucí mi pravdu). — On mi řekne pravdu. — Až přijdete ke mě , on už předtím řekne mi pravdu (nebo

on bude řkoucí mi pravdu; nebo předtím než ke mě přijdeě, on mi řekne pravdu). — Kdybych ho poprosil, on by mi řekl pravdu.

— Neučinil bych tu chybu, kdyby on předem řekl mi tu pravdu (nebo jestliže by byl řkoucí mi tu pravdu). — Až přijdu, řekn i mi

tu pravdu. — Až můj otec přijde, řekn i mi předtím p ravdu (nebo buď řkocí mi tu pravdu). — Chci ti říci pravdu. — Chci, aby to,

co jsem řekl, bylo pravdivé (nebo chci býti vyřknuvší pravdu).

§25 Jsem milován. Byl jsem milován. Budu milován.

Mi estas amata. Mi estis amata. Mi estos amata. Mi estus amata. Estu amata. Esti amata. — Vi estas

lavita. Vi estis lavita. Vi estos lavita. Vi estus lavita. Estu lavita. Esti lavita. — Li estas invitota. Li

estis invitota. Li estos invitota. Li estus invitota. Estu invitota. Esti invitota. — Tiu ĉi komercaĵo

estas ĉiam volonte aĉetata de mi. — La surtuto estas aĉetita de mi, sekve ĝi apartenas al mi. — Kiam via domo estis konstruata, mia domo estis jam longe konstruita. — Mi sciigas, ke de nun la ŝuldoj de

mia filo ne estos pagataj de mi. — Estu trankvila, mia tuta ŝuldo estos pagita al vi baldaŭ. — Mia ora

ringo ne estus nun tiel longe serĉata, se ĝi ne estus tiel lerte kaŝita de vi. — Laŭ la projekto de la

inĝenieroj tiu ĉi fervojo estas konstruota en la daŭro de du jaroj; sed mi pensas, ke ĝi estos

konstruata pli ol tri jarojn. — Honesta homo agas honeste. — La pastro, kiu mortis antaŭ nelonge (aŭ

antaŭ nelonga tempo), loĝis longe en nia urbo. — Ĉu hodiaŭ estas varme aŭ malvarme? — Sur la

kameno inter du potoj staras fera kaldrono; el la kaldrono, en kiu sin trovas bolanta akvo, eliras

vaporo; tra la fenestro, kiu sin trovas apud la pordo, la vaporo iras sur la korton.


pozvat inviti inviter invite einladen приглашать zapraszać


obchodovat

komerc

i commercer trade

handeln,

Handel treiben торговать handlować

přípona

věci aĵ

quelque

chose

possédant

une certaine

qualité ou

fait d’une

certaine

matière: ex.

molа mou

— molaĵo

partie

molle

d’une

chose

made from

or

possessing the quality

of; e. g.

malnova

old —

malnovaĵo

old thing

frukto fruit

— fruktaĵo

something

made from

fruit

etwas von einer

gewissen Eigenschaft,

oder aus einem

gewissen

Stoffe; z. B.

malnova alt —

malnovaĵo altes

Zeug; frukto

Frucht —

fruktaĵo etwas

aus Früchten

bereitetes

нѣчто съ даннымъ

качествомъ

или изъ

даннаго

матеріала;

напр. molа

мягкій —

molaĵо

мякишъ;

fruktо плодъ

— fruktaĵо

нѣчто приготовленн

ое изъ

плодовъ

oznacza

przedmiot posiadający

pewną własność

albo zrobiony z

pewnego

materjału; np.

malnova stary

— malnovaĵo

starzyzna; frukto

owoc — fruktaĵo

coś zrobineego z

owoców

následov

at sekvi suivre follow folgen слѣдовать nastąpić

stavět

konstr

ui construire

construct,

build bauen строить budować

dlužit ŝuldi

devoir

(dette) owe schulden

быть

должнымъ być dłużnym

zlato oro or (métal) gold Gold золото złoto

prsten,

kruh ringo anneau ring (subst.) Ring кольце pierścień

zručný,

schopný lerta

adroit,

habile skilful

geschickt,

gewandt ловкій zręczny

projekt projekt

o projet project Entwurf проектъ projekt

inženýr inĝenier

o ingénieur engineer Ingenieur инженеръ inżynier

železo fero fer iron Eisen желѣзо żelazo

cesta vojo route, voie way, road Weg дорога droga

činit,

dělat agi agir act

handeln,

verfahren поступать postępować

kněz,

farář,

pastor pastro

prêtre,

pasteur

priest,

pastor Priester

жрецъ,

священникъ kapłan

kamna,

pec kameno cheminée fire-place Kamin каминъ kominek

hrnec poto pot pot Topf горшокъ garnek

kotel kaldrono chaudron kettle Kessel котелъ kocioł

vřít, vařit se boli bouillir boil sieden кипѣть kipieć, wrzeć

pára vaporo vapeur steam Dampf паръ para

dveře pordo porte door Thür дверь drzwi

dvůr korto cour yard, court Hof дворъ podwórze


Jsem milován. Byl jsem milován. Budu milován. Byl bych milován. Buď milován. Býti milován. — Jsi umytý. By l jsi umytý.

Budeš umytý. By l bys umytý. Buď umytý. Býti umytý. — Je ten kdo bude pozván. Byl pozván. Bude pozván. Byl by ten kdo

bude pozván. Nechť je ten kdo bude pozván. Býti ten kdo bude pozván. — Tento obchodní artikl ode mne lidé vždy ochotně

nakupují. — Ten svrchník je zakoupen mnou, tedy patří mě . — Když váš dům byl stavěn, můj dům byl už dlouho postaven. —

Oznamuji, že od teď dluhy mého syna nebudou placeny mnou. — Buďte v klidu, můj celý dluh bude vám splacen brzy. — Můj

zlatý prsten by nebyl tak dlouho hledán , kdyby nebyl tak šikovně mnou ukryt. — Podle pro jektu inženýrů tato železnice je

plánována ke stavbě v trvání dvou let; ale myslím, že bude stavěna více než tři roky. — Čestný člověk jedná čestně. — Pastor

farář, který zemřel před nedávnem (nebo před nedlouhým časem), bydlel dlouho v našem městě. — Je dneska teplo nebo chladno?

— Na plotně mezi dvěma h rnci stojí železný kotel; z kotle, ve kterém se nalézá vroucí voda, vychází pára; skrze okno, které se

nalézá u dveří, pára jde na dvůr.

§26 Kde jsi?

Kie vi estas? — Mi estas en la ĝardeno. — Kien vi iras? — Mi iras en la ĝardenon. — La birdo flugas en la ĉambro (= ĝi estas en la ĉambro kaj flugas en ĝi). — La birdo flugas en la ĉambron (= ĝi estas

ekster la ĉambro kaj flugas nun en ĝin). — Mi vojaĝas en Hispanujo. — Mi vojaĝas en Hispanujon.

— Mi sidas sur seĝo kaj tenas la piedojn sur benketo. — Mi metis la manon sur la tablon. — El sub la

kanapo la muso kuris sub la liton, kaj nun ĝi kuras sub la lito. — Super la tero sin trovas aero. —

Anstataŭ kafo li donis al mi teon kun sukero, sed sen kremo. — Mi staras ekster la domo, kaj li estas

interne. — En la salono estis neniu krom li kaj lia fianĉino. — La hirundo flugis trans la riveron, ĉar

trans la rivero sin trovis aliaj hirundoj. — Mi restas tie ĉi laŭ la ordono de mia estro. — Kiam li estis

ĉe mi, li staris tutan horon apud la fenestro. — Li diras, ke mi estas atenta. — Li petas, ke mi estu

atenta. — Kvankam vi estas riĉa, mi dubas, ĉu vi estas feliĉa. — Se vi scius, kiu li estas, vi lin pli

estimus. — Se li jam venis, petu lin al mi. — Ho, Dio! kion vi faras! — Ha, kiel bele! — For de tie ĉi!

— Fi, kiel abomene! — Nu, iru pli rapide!


mimo ekster

hors, en

dehors de

outside,

besides

ausser,

ausserhalb внѣ zewnątrz

cestovat vojaĝi voyager voyage reisen путешествовать podróżować

noha piedo pied foot Fuss, Bein нога noga

lavice benko banc bench Bank скамья ławka

přípona

zdrobnění

významu et

marque diminution,

décroissance

; ex. muro

mur —

mureto petit

mur; ridi rire

— rideti

sourire

denotes

diminution

of degree;

e. g. ridi

laugh —

rideti smile

bezeichnet eine Verkleinerung

oder

Schwächung; z.

B. muro Wand

— mureto

Wändchen; ridi

lachen — rideti

lächeln

означаетъ

уменьшеніе или

ослабленіе

степени; напр.

muro стѣна —

mureto стѣнка;

ridi смѣяться — rideti улыбаться

oznacza zmniejszenie

lub osłabienie

stopnia; np.

muro ściana —

mureto ścianka;

ridi śmiać się —

rideti uśmiechać

się

položit meti mettre put, place hinthun дѣть; класть podziać

kanape kanapo canapé

sofa,

lounge Kanapee диванъ kanapa

myš muso souris mouse Maus мышь mysź

postel lito lit bed Bett кровать łóżko

nad super au dessus de

over,

above über, oberhalb надъ nad

vzduch aero air air Luft воздухъ powietrze

káva kafo café coffee Kaffee кофе kawa


čaj teo thé tea Thee чай herbata

cukr sukero sucre sugar Zucker сахаръ cukier

smetana kremo crème cream Schmant, Sahne сливки śmietana

uvnitř interne

à l’intérieur,

dedans within innerhalb внутри wewnątrz

ženich, snoubene

c fianĉo fiancé

betrothed

person Bräutigam женихъ narzeczony

vlaštovk

a

hirund

o hirondelle swallow Schwalbe ласточка jaskółka

přes trans au delà across jenseit черезъ, надъ przez

řeka rivero

rivière,

fleuve river Fluss рѣка rzeka

vedoucí estro chef chief Vorsteher начальникъ zwierzchnik

pozorný atenta attentif attentive aufmerksam внимательный uważny

ačkoliv kvanka

m quoique although obgleich хотя chociaź

pochybovat dubi douter doubt zweifeln сомнѣваться wątpić

vážit si estimi estimer esteem schätzen, achten уважать szanować

fuj fi fi donc! fie! pfui! фи, тьфу fe!

hnus,

odpor abomeno abomination

abominatio

n Abscheu отвращеніе odraza

rychlý rapida rapide, vite

quick,

rapid schnell быстрый prędki

Kde jd i? — Jsem na zahradě. — Kam jdeš? — Jdu na zahradu. — Pták létá v místnosti (= je v pokoji a létá v něm). — Pták let í do

pokoje (= je nyní mimo místnost a letí do ní). — Cestuji po Španělsku. — Cestuji do Španělska. — Sedím na židli držím nohy na

lavičce. — Položil jsem ruku na stůl. — Z pod kanape myš běžela pod postel, a nyní běhá pod postelí. — Nad zemí se nalézá

vzduch. — Místo kávy mi dal čaj s cukrem, ale bez s metany. — Stojím mimo dům, a on je uvnitř. — V salonu nebyl nikdo kromě

něj a jeho snoubenky. — Vlaštovka letěla přes řeku, protože za řekou se nalézaly jiné vlaštovky. — Zůstávám tady podle rozkazu

mého vedoucího. — Když byl u mě, stál celou hodinu u okna. — Říká , že jsem pozorný. — Prosí, abych byl pozorný. — Ačkoli

jste bohatý, pochybuji, zda jste šťastný. — Kdybyste věděl, kdo on je, tak byste si ho více vážil. — Když už přišel, tak ho

poproste (aby přišel) ke mě. — Ó Bože! co činíš! — Ha, jak pěkné! — Pryč odtud! — Fu j, jak hnusné! — Nu, jdi rychle!

§27 Člen „la“ je používán tehdy, kdy hovoříme o...

La artikolo „la“ estas uzata tiam, kiam ni parolas pri personoj aŭ objektoj konataj. Ĝia uzado estas

tia sama kiel en la aliaj lingvoj. La personoj, kiuj ne komprenas la uzadon de la artikolo (ekzemple

rusoj aŭ poloj, kiuj ne scias alian lingvon krom sia propra), povas en la unua tempo tute ne uzi la

artikolon, ĉar ĝi estas oportuna sed ne necesa. Anstataŭ „la“ oni povas ankaŭ diri „l’“ (sed nur

post prepozicio, kiu finiĝas per vokalo). — Vortoj kunmetitaj estas kreataj per simpla kunligado de

vortoj; oni prenas ordinare la purajn radikojn, sed, se la bonsoneco aŭ la klareco postulas, oni povas

ankaŭ preni la tutan vorton, t. e. la radikon kune kun ĝia gramatika finiĝo. Ekzemploj: skribtablo aŭ

skribotablo (= tablo, sur kiu oni skribas); internacia (= kiu estas inter diversaj nacioj); tutmonda

(=de la tuta mondo); unutaga (=kiu daŭras unu tagon); unuataga (= kiu estas en la unua tago);

vaporŝipo (=ŝipo, kiu sin movas per vaporo); matenmanĝi, tagmanĝi, vespermanĝi; abonpago

(=pago por la abono).



člen

(mluvnický) artikolo article article Artikel членъ, статья

artykuł,

przedimek

tehdy tiam alors then dann тогда wtedy

předmět objekto objet object Gegenstand предметъ przedmiot

takový tia tel such solcher такой taki

rozumět kompreni comprendre

understan

d verstehen понимать rozumieć

příklad ekzemplo exemple example Beispiel примѣръ przykład

Polák polo Polonais Pole Pole Полякъ Polak

nezbytný necesa nécessaire necessary nothwendig необходимый niezbędny

předložka prepozicio préposition

prepositio

n Vorwort предлогъ przyimek

samohláska vokalo voyelle vowel Vokal гласная samogłoska

složit kunmeti composer

compoun

d

zusammensetz

en слагать składać

snadný simpla simple simple einfach простой

prosty,

zwyczajny

vázat ligi lier bind, tie binden связывать wiązać

kmen radiko racine root Wurzel корень korzeń

znít soni

sonner,

rendre des

sons sound tönen, lauten звучать brzmieć

jasný klara clair clear klar ясный jasny

požadovat postuli

exiger,

requérir

require,

claim fordern требовать żądać

mluvnice,

gramatika gramatiko grammaire grammar Grammatik грамматика gramatyka

národ, lid

(např. v

USA) nacio nation nation Nation

нація,

народъ naród, nacja

různý diversa divers

various,

diverse verschieden различный różny

loď ŝipo navire ship Schiff корабль okręt

snídaně

matenman

ĝi déjeuner breakfast frühstücken завтракать śniadać

objednat aboni abonner subscribe abonniren

подписывать

ся

prenumerow

ać

Člen (určitý) „la“ se používá tehdy, když hovoříme o osobách nebo předmětech známých . Jeho používání je to samé jako v jiných

jazycích. Lidé/osoby, kteří nerozumí používání členu (například Rusové anebo Poláci, kteří neovládají jiný jazyk kromě svého

vlastního), mohou v počátečním období zcela nepoužívat člen , protože to je pohodlné ale ne nezbytné. Namísto „la“ se může také

říci „l’“ (ale jen po předložce, která končí na samohlásku). — Slova složená jsou tvořena jednoduchým spojováním slov; obyčejně

se berou čisté kmeny, ale, jestliže libozvučnost anebo jasnost (vyjádření) to vyžaduje, může se také vzít celé slovo, tj. kmen

společně s jeho gramat ickým zakončením. Příklady: skribtablo nebo skribotablo (= stůl, na kterém se píše); internacia (= který je

mezi různými národy); tutmonda (=z celého světa); unutaga (=který trvá jeden den); unuataga (= který je prvého dne); vaporŝipo

(=loď, která se pohybuje pomocí páry ); matenmanĝi snídat, tagmanĝi obědvat, vespermanĝi večeřet; abonpago (=platba za

objednávku).


§28 Všechny předložky samy o sobě vyžadují 1. pád...

Ĉiuj prepozicioj per si mem postulas ĉiam nur la nominativon. Se ni iam post prepozicio uzas la

akuzativon, la akuzativo tie dependas ne de la prepozicio, sed de aliaj kaŭzoj. Ekzemple: por

esprimi direkton, ni aldonas al la vorto la finon "n"; sekve: tie (=en tiu loko), tien (=al tiu loko); tiel

same ni ankaŭ diras: "la birdo flugis en la ĝardenon, sur la tablon", kaj la vortoj "ĝardenon", "tablon" staras tie ĉi en akuzativo ne ĉar la prepozicioj "en" kaj "sur" tion ĉi postulas, sed nur ĉar ni

volis esprimi direkton, t. e. montri, ke la birdo sin ne trovis antaŭe en la ĝardeno aŭ sur la tablo kaj

tie flugis, sed ke ĝi de alia loko flugis al la ĝardeno, al la tablo (ni volas montri, ke la ĝardeno kaj

tablo ne estis la loko de la flugado, sed nur la celo de la flugado); en tiaj okazoj ni uzus la finiĝon

"n" tute egale ĉu ia prepozicio starus aŭ ne. — Morgaŭ mi veturos Parizon (aŭ en Parizon). — Mi

restos hodiaŭ dome. — Jam estas tempo iri domen. — Ni disiĝis kaj iris en diversajn flankojn: mi iris

dekstren, kaj li iris maldekstren. — Flanken, sinjoro! — Mi konas neniun en tiu ĉi urbo. — Mi neniel

povas kompreni, kion vi parolas. — Mi renkontis nek lin, nek lian fraton (aŭ mi ne renkontis lin,

nek lian fraton).


nominativ,

1. pád

skloňování

nominati

vo nominatif nominative

Nominati

v

именительн

ый падежъ

pierwszy

przypade

k

někdy iam jamais, un jour at any time, ever irgend wann

когда-нибудь kiedyś

akuzat iv,

4. pád

skloňování akuzativo accusatif accusative Accusativ

винительны

й падежъ

czwarty

przypade

k

tam tie là-bas, là, y there dort тамъ tam

záviset dependi dépendre depend abhängen зависѣть zależeć

příčina,

kauza kaŭzo cause cause Ursache причина

przyczyn

a

vyjádřit esprimi exprimer express

ausdrücke

n выражать wyrażać

směřova

t direkti diriger direct richten направлять kierować

cílit celi viser aim zielen цѣлиться celować

stejný egala égal equal gleich одинаковый

jednako

wy

nějaký ia quelconque of any kind

irgend

welcher

какой-

нибудь jakiś

cestovat veturi aller, partir journey, travel fahren ѣхать jechać

roz-,

předložk

a

rozptýlení dis

marque division,

dissémination;

ex. iri aller —

disiri se séparer,

aller chacun de son côté

has the same force as

the English prefix dis;

e. g. semi sow —

dissemi disseminate;

ŝiri tear — disŝiri tear to pieces

zer-; z. B.

ŝiri

reissen —

disŝiri zerreissen

раз-; напр.

ŝiri рвать —

disŝiri разрывать

roz-; np

ŝiri rwać

— disŝiri rozrywać

strana,

bok flanko côté side Seite сторона strona

pravý dekstra droit, droite right-hand recht правый prawy nijak,

žádným

způsobem neniel

nullement, en

aucune façon nohow

keinesweg

s, auf икакъ

w żaden

sposób


keine

Weise

ani — an i nek— nek ni — ni neither — nor

weder —

noch ни — ни

ani —

ani

Všechny předložky sebou samými požadují vždy pouze nominativ. Jestliže někdy po předložce použijeme akuzativ, tak ten

akuzat iv tam závisí ne na před ložce, ale na jiných příčinách. Například : pro vyjádření směru přidáváme ke slovu zakončení "n";

následně: tie (=v tom místě), t ien (=k tomu místu); tak stejně také říkáme : "pták vletěl do zahrady, na stůl", a slova "ĝardenon",

"tablon" stojí tady v akuzat ivu (4. pádu) ne protože před ložky "en" a "sur" toto požadují, ale pouze protože js me chtěli vyjádřit

směr, tj. ukázat, že pták se nenalézal předtím v zahradě, anebo na stole a tam létal, ale že z jiného místa letěl do zahrady a na stůl

(chceme ukázat, že ta zahrada a stůl nebylo místo létání, ale pouze cíl létání); v takových případech bychom použili zakočení " n"

zcela jedno zda nějaká předložka by tam stála nebo ne. — Zít ra bych jel do Paříže Parizon. — Zůstanu dnes v domě. — Už je čas

jít do domu. — Rozešli jsme se a šli na různé strany: já šel doprava, a on šel doleva. — Na stranu, pane! — Nikoho neznám

v tomto městě. — Nijak nemohu pochopit, co říkáte. — Nepotkal jsem ani jeho, an i jeho bratra.

§29 Jestliže potřebujeme použít předložku, a smysl neukazuje nám...

Se ni bezonas uzi prepozicion kaj la senco ne montras al ni, kian prepozicion uzi, tiam ni povas uzi

la komunan prepozicion „je“. Sed estas bone uzadi la vorton „je“ kiel eble pli malofte. Anstataŭ

la vorto „je“ ni povas ankaŭ uzi akuzativon sen prepozicio. — Mi ridas je lia naiveco (aŭ mi ridas

pro lia naiveco, aŭ: mi ridas lian naivecon). — Je la lasta fojo mi vidas lin ĉe vi (aŭ: la lastan fojon).

— Mi veturis du tagojn kaj unu nokton. — Mi sopiras je mia perdita feliĉo (aŭ: mian perditan

feliĉon). — El la dirita regulo sekvas, ke se ni pri ia verbo ne scias, ĉu ĝi postulas post si la

akuzativon (t. e. ĉu ĝi estas aktiva) aŭ ne, ni povas ĉiam uzi la akuzativon. Ekzemple, ni povas diri

„obei al la patro“

kaj „obei la patron“ (anstataŭ „obei je la patro“). Sed ni ne uzas la akuzativon tiam, kiam la

klareco de la senco tion ĉi malpermesas; ekzemple: ni povas diri „pardoni al la malamiko“ kaj

„pardoni la malamikon“ , sed ni devas diri ĉiam „pardoni al la malamiko lian kulpon“ .


smysl senco

sens,

acception sense Sinn смыслъ

sens,

znaczenie

společný komuna commun common gemeinsam общій

ogólny,

wspólny

možný ebla possible

able,

possible möglich возможный możliwy

často ofte souvent often oft часто często

smát se ridi rire laugh lachen смѣяться śmiać się

poslední lasta dernier

last,

latest letzt послѣдній ostatni

toužit, tesknit sopiri soupirer

sigh, long

for

sich

sehnen тосковать tęsknić

pravidlo regulo règle rule Regel правило prawidło

sloveso verbo verbe verb Zeitwort глаголъ czasownik

poslouchat, být

poslušný obei obéir obey gehorchen повиноваться

być

posłusznym

dovolit, připustit permesi permettre permit, allow erlauben позволять pozwalać


Jestliže potřebuje použít předložku a smysl nám neukazu je, jakou předložku použít, tehdy můžeme použít společnou (neurčitou)

předložku „je“. Ale je dobré používat slovo „je“ jak možno co nejméně. Namísto slova „je“ můžeme také použít akuzat iv bez

předložky. — Směju se na (je) jeho naivitu (nebo směju se pro jeho naivitu, nebo: směju se „lian naivecon“ = koho co: jeho

naivitu). — Na posledy ho vidím u tebe (nebo: „la lastan fojon“ = koho co: poslední krát). — Cestoval jsem dva dny a jednu noc.

— Teskním po mém ztraceném štěstí (nebo koho co: mé ztracené štěstí). — Z řečeného pravidla následuje, že jesliže o nějakém

slovese nevíme, zda požaduje za sebou akuzativ (t j. zda je aktivní) anebo ne, můžeme vždy použít akuzat iv. Například, můžeme

říci „obei al la patro“ a „obei la patron“= uposlechnout otci (3. pád) anebo uposlechnout otce (4. pád) (místo „obei je la patro“).

Ale nepoužíváme akuzat iv tehdy, kdy jasnost smyslu toto zakazu je; například : můžeme říci (ve 3. pádu) „odpustit nepříteli“ a (ve

4. pádu) „odpustit nepřítele“, ale musíme vždy říci „pardoni al la malamiko lian kulpon“ = odpustit nepříteli jeho vinu.

§30 Nějaký, z nějakého důvodu, někdy, někde, nějak, něčí, něco, trochu, někdo.

Ia, ial, iam, ie, iel, ies, io, iom, iu. — La montritajn naŭ vortojn ni konsilas bone ellerni, ĉar el ili ĉiu

povas jam fari al si grandan serion da aliaj pronomoj kaj adverboj. Se ni aldonas al ili la literon „k “,

ni ricevas vortojn demandajn aŭ rilatajn: kia, kial, kiam, kie, kiel, kies, kio, kiom, kiu. Se ni aldonas

la literon „t“, ni ricevas vortojn montrajn: tia, tial, tiam, tie, tiel, ties, tio, tiom, tiu. Aldonante la

literon „ĉ“, ni ricevas vortojn komunajn: ĉia, ĉial, ĉiam, ĉie, ĉiel, ĉies, ĉio, ĉiom, ĉiu. Aldonante la

prefikson „nen“, ni ricevas vortojn neajn: nenia, nenial, neniam, nenie, neniel, nenies, nenio,

neniom, neniu. Aldonante al la vortoj montraj la vorton „ĉi “, ni ricevas montron pli proksiman;

ekzemple: tiu (pli malproksima), tiu ĉi (aŭ ĉi tiu) (pli proksima); tie (malproksime), tie ĉi aŭ ĉi tie

(proksime). Aldonante al la vortoj demandaj la vorton „ajn“, ni ricevas vortojn sendiferencajn: kia

ajn, kial ajn, kiam ajn, kie ajn, kiel ajn, kies ajn, kio ajn, kiom ajn, kiu ajn. Ekster tio el la diritaj

vortoj ni povas ankoraŭ fari aliajn vortojn, per helpo de gramatikaj finiĝoj kaj aliaj vortoj (sufiksoj); ekzemple: tiama, ĉiama, kioma, tiea, ĉi-tiea, tieulo, tiamulo k. t. p. (= kaj tiel plu).


nějaký ia

quelconque,

quelque of any kind

irgend

welcher

какой-

нибудь jakiś

z nějakého

důvodu ial

pour une raison

quelconque

for any

cause irgend warum

очемы-

нибудь

dla jakiejś

przyczyny

někdy iam jamais, un jour

at any time,

ever

irgend wann,

einst

когда-

нибудь kiedyś

někde ie quelque part any where irgend wo гдѣ-нибудь gdzieś

nějak iel

d’une manière

quelconque anyhow irgend wie какъ-нибудь jakoś

něčí ies de quelqu’un anyone’s

irgend

jemandes чей-нибудь czyjś

něco io quelque chose anything etwas что-нибудъ coś

trochu,

nějaké

množství iom quelque peu any quantity

ein wenig,

irgend wie

viel

сколько-

нибудь ilekolwiek

někdo iu quelqu’un any one jemand кто-нибудь ktoś

radit konsili conseiller

advise,

counsel rathen совѣтовать radzić

série, řada serio série series Reihe рядъ, серія serya

zájmeno pronomo pronom pronoun Fürwort мѣстоименіе zaimek

příslovce adverbo adverbe adverb Nebenwort нарѣчіе przysłówek

písmeno litero

lettre (de

l’alphabet)

letter (of the

alphabet) Buchstabe буква litera


mít vztah rilati

concerner;

avoir rapport à be related to sich beziehen тноситься odnosić się

předložka prefikso préfixe prefix Präfix приставка przybranka

-koli ajn que ce soit ever auch nur бы-ни

kolwiek,

bądź

lišit se diferenci différer (v. n.) differ

sich

unterscheiden различаться różnic się

pomáhat,

pomoci helpi aider help helfen помогать pomagać

přípona sufikso suffixe suffix Suffix цуффиксъ przyrostek

Nějaký, z nějakého důvodu, někdy, někde, nějakým způsobem, něčí, něco, trochu (nějaké množství), někdo. — Těch devět

ukázaných slov radíme dobře se naučiti, protože z nich každý může už tvořiti sobě velkou řadu jiných zájmen a příslovců. Jestliže

přidáme k nim p ísmeno „k“ , dostáváme slova tázací nebo vztažná: jaký, proč, kdy, kde, jak, čí, co, kolik, kdo. Jestliže přidáme

písmeno „t“, dostaneme slova ukazující: takový, proto, tehdy, tam, tak, toho, to, tolik, ten. Přidajíce pís meno „ĉ“, dostáváme slova

společná: každý, každým způsobem, vždy, všude, všelijak, každého, všechno, všechno, každý. Přidávajíc předložku „nen“,

dostáváme slova popírající: žádný, z žádného důvodu, nikdy, nikde, žádným způsobem, ničí, nic, ani trochu, nikdo. Přidávajíce ke

slovům ukazujícím slovo „ĉi“, dostáváme ukázání bližší; například: t iu ten (vzdálenější), tiu ĉi (nebo ĉi tiu) tento (bližší); tie tam

(vzdálené), tie ĉi nebo ĉi tie tady (blízké). Přidávajíce ke slovům tázacím slovo „ajn“ -ko li, dostávame slova indiferentní: kia ajn

jakýkoli, kial ajn z jakéhokoli důvodu, kiam ajn kdykoli, kie ajn kdekoli, kiel ajn jakkoli, kies ajn číko li, kio ajn cokoli, kiom ajn

jakékoli množství, kiu ajn kdokoli. Mimo to z řečených slov můžeme ještě učiniti jiná slova, pomocí gramatických koncovek a

jiných slov (sufixů přípon); například : t iama tehdejší, ĉiama navždy jsoucí, kioma kolikerý, tiea tamější, ĉi-t iea zdejší, tieu lo tamní

člověk, t iamulo tehdejší člověk ktp. atd. (= kaj tiel plu = a tak dále ).

§31 Jeho zloba dlouho trvala.

Lia kolero longe daŭris. — Li estas hodiaŭ en kolera humoro. — Li koleras kaj insultas. — Li fermis

kolere la pordon. — Lia filo mortis kaj estas nun malviva. — La korpo estas morta, la animo estas

senmorta. — Li estas morte malsana, li ne vivos pli, ol unu tagon. — Li parolas, kaj lia parolo fluas

dolĉe kaj agrable. — Ni faris la kontrakton ne skribe, sed parole. — Li estas bona parolanto. —

Starante ekstere, li povis vidi nur la eksteran flankon de nia domo. — Li loĝas ekster la urbo. — La

ekstero de tiu ĉi homo estas pli bona, ol lia interno. — Li tuj faris, kion mi volis, kaj mi dankis lin

por la tuja plenumo de mia deziro. — Kia granda brulo! kio brulas? — Ligno estas bona brula materialo. — La fera bastono, kiu kuŝis en la forno, estas nun brule varmega. — Ĉu li donis al vi

jesan respondon aŭ nean? Li eliris el la dormoĉambro kaj eniris en la manĝoĉambron. — La birdo ne

forflugis: ĝi nur deflugis de la arbo, alflugis al la domo kaj surflugis sur la tegmenton. — Por ĉiu

aĉetita funto da teo tiu ĉi komercisto aldonas senpage funton da sukero. — Lernolibron oni devas ne

tralegi, sed tralerni. — Li portas rozokoloran superveston kaj teleroforman ĉapelon. — En mia

skribotablo sin trovas kvar tirkestoj. — Liaj lipharoj estas pli grizaj, ol liaj vangharoj.


nálada,

duševní

rozpolože

ní

humor

o humeur humor Laune

расположеніе

духа humor

zavřít fermi fermer shut

schliessen,

zumachen запирать zamykać

tělo korpo corps body Körper тѣло ciało

duše animo âme soul Seele душа dusza


smlouvat,

uzavřít

smlouvu kontrakti contracter contract

einen Vertrag

abschliessen

заключать

договоръ

zawierać

umowę

přípona

neurčitá um

suffixe peu

employé, et qui

reçoit différents

sens aisément

suggérés par le

contexte et la

signification de la racine à laquelle il

est joint

this syllable has no fixed

meaning

Suffix von verschiedener

Bedeutung

суффиксъ

безъ постояннаго

значенія

przyrostek

nie mający stlałego

znaczenia

splnit

plenum

i accomplir

fulfil,

accomplish erfüllen исполнять spełniać

hořet bruli brûler (être en feu) burn (v. n.) brennen (v. n.) горѣть palić się

dřevo ligno bois

wood (the

substance) Holz дерево, дрова

drzewo,

drwa

materiál materialo matière material Stoff матеріялъ materjał

hůl, prut,

líska

baston

o bâton stick Stock палка kij, laska

střecha tegmento toit roof Dach крыша dach libra (hmotnosti) funto livre pound Pfund фунтъ funt

přípona

profese ist

marque la

profession; ex. boto

botte — botisto

bottier; maro mer

— maristo marin

person occupied

with; e. g.

boto boot

— botisto

bootmaker;

maro sea —

maristo

sailor

sich mit etwas beschäftigend

; z. B. boto

Stiefel —

botisto

Schuster;

maro Meer —

maristo

Seeman

занимающійс

я; напр. boto

сапогъ —

botisto

сапожникъ;

maro море —

maristo

морякъ

zajmujący się; np.

boto but

— botisto

szewc;

maro

morze —

maristo

marynarz

barva

(odstín) koloro couleur color Farbe краска, цвѣтъ kolor

nahoře supre en haut

above,

upper oben вверху na górze

talíř telero assiette plate Teller тарелка talerz

zem, půda tero terre earth Erde земля ziemia

krabice,

skříňka kesto caisse, coffre chest, box

Kiste, Kasten,

Lade ящикъ skrzynia

ret lipo lèvre lip Lippe губа warga

vlas haro cheveu hair Haar волосъ włos

šedý griza gris grey grau сѣрый, сѣдой

szary,

siwy

tvář vango joue check Wange щека policzek

Jeho zloba dlouho trvala. — Je dnes ve zlobné náladě (= je naštvaný). — Zlobí se a nadává. — Zavřel zlostně dveře. — Jeho syn

zemřel a je nyní mrtev. — Tělo je mrtvé, duše je nesmrtelná. — Je s mrtelně nemocen, nebude už žít v íce, než jeden den. —


Hovoří, a jeho řeč plyne sladce a příjemně. — Učinili js me kontrakt ne písemně, ale ústně. — Je dobrý řečník. — Stojíce venku ,

mohl vidět pouze venkovní stranu domu . — Bydlí mimo město. — Vnější strana tohoto člověka je lepší, než jeho vnitřní stránka.

— Hned učin il, co jsem chtěla, a děkoval jsem mu za jeho okamžité splnění mého přání. — Jaký velký oheň! co hoří? — Dřevo je

dobrý topný materiál. — Železná tyč, která ležela v peci, je nyní ohnivě horoucí. — Zdalipak ti dal souhlasnou odpověď nebo

zápornou? Vyšel z ložnice a vešel do jídelny. — Pták neodletěl: jen odletěl od stromu, přiletěl k domu a sletěl na střechu. — Za

každou zakoupenou libru čaje tento obchodník přidává bezp latně libru cukru. — Učebnice se musí ne přečíst, ale pročíst (doslova:

proučit, prokousat se). — Nosí růžové svrchní oblečení a talířovitý klobouk. — V mém psacím stole se nalézají čtyři zásuvky. —

Jeho kníry jsou šedivější, než jeho vousy na tváři.

§32 Milovník divadla často navštěvuje divadlo...

Teatramanto ofte vizitas la teatron kaj ricevas baldaŭ teatrajn manierojn. — Kiu okupas sin je

meĥaniko, estas meĥanikisto, kaj kiu okupas sin je ĥemio, estas ĥemiisto. — Diplomatiiston oni

povas ankaŭ nomi diplomato, sed fizikiston oni ne povas nomi fiziko, ĉar fiziko estas la nomo de la

scienco mem. — La fotografisto fotografis min, kaj mi sendis mian fotografaĵon al mia patro. —

Glaso de vino estas glaso, en kiu antaŭe sin trovis vino, aŭ kiun oni uzas por vino; glaso da vino

estas glaso plena je vino. — Alportu al mi metron da nigra drapo (Metro de drapo signifus metron, kiu kuŝis sur drapo, aŭ kiu estas uzata por drapo). — Mi aĉetis dekon da ovoj. — Tiu ĉi rivero havas

ducent kilometrojn da longo. — Sur la bordo de la maro staris amaso da homoj. — Multaj birdoj

flugas en la aŭtuno en pli varmajn landojn. — Sur la arbo sin trovis multe (aŭ multo) da birdoj. —

Kelkaj homoj sentas sin la plej feliĉaj, kiam ili vidas la suferojn de siaj najbaroj. — En la ĉambro

sidis nur kelke da homoj. — „Da“ post ia vorto montras, ke tiu ĉi vorto havas signifon de mezuro.


divadlo teatro theâtre theatre Theater театръ teatr

způsob, manýra maniero

manière,

façon manner

Manier, Weise,

Art

способъ,

манера

sposób,

manjera

zaujmout,

obsadit, okupovat okupi occuper occupy

einnehmen,

beschäftigen занимать zajmować

mechanika meĥaniko mécanique mechanics Mechanik механика mechanika

chemie ĥemio chimie chemistry Chemie химія chemia

diplomacie diplomatio diplomatie diplomacy Diplomatie дипломатія dyplomacja

fyzika fiziko physique physics Physik физика fizyka

věda scienco science science Wissenschaft наука nauka

sklo glaso

verre (à

boire) glass Glas (Gefäss) стаканъ szklanka

černý/-á nigra noir black schwarz черный czarny

sukno, látka drapo drap

woollen

goods

Tuch (wollenes

Gewebe) сукно sukno

znamenat signifi signifier

signify,

mean

bezeichnen,

bedeuten означать oznaczać

vejce ovo oeuf egg Ei яйцо jajko

břeh, nábřeží,

pobřeží bordo

bord,

rivage shore Ufer берегъ brzeg

moře maro mer sea Meer море morze

hromada, kupa amaso

amas,

foule

crowd,

mass Haufen, Menge

куча,

толпа kupa, tłum

podzim aŭtuno automne autumn Haufen, Menge осень jesień

země, krajina, lando pays land, Land страна kraj


území country

trpět, strádat suferi

souffrir,

endurer suffer leiden страдать cierpieć

soused najbaro voisin neighbour Nachbar сосѣдъ sąsiad

měřit mezuri mesurer measure messen мѣрить mierzyć

Milovník divadla často navštěvuje divadlo a získává brzy divadelní manýry. — Kdo se zabývá mechanikou, je mechanik, a kdo se

zabývá chemií, je chemik. — Pracovníka dip lomacie oni mohou také nazývat diplomatem, ale fyzika oni nemohou nazývat

fyzikou, protože fyzika je název samotné vědy. — Fotograf vyfotografoval mne, a já jsem poslal svou fotku svému otci. —

Sklenice od vína je sklenice, ve které se předtím nalézalo víno, nebo kterou oni používají na víno; sklen ice vína je sklenice plná

vína. — Přines mi metr černého sukna (metr od sukna by znamenal metr, který ležel na sukně, nebo který je používán pro sukno).

— Koupil jsem desítku vajec. — Tato řeka má dvacet kilometrů délky. — Na břehu moře stálo množství lidí. — Mnozí ptáci letí

na podzim do teplejších krajin. — Na stromu se nacházelo mnoho ptáků . — Někteří lidé se cít í nejšťastnější, když v idí utrpení

svých sousedů. — V pokoji sedělo jen několik lidí. — „Da“ po nějakém slově ukazu je, že toto slovo má význam míry.

§33 Můj bratr není velký...

Mia frato ne estas granda, sed li ne estas ankaŭ malgranda: li estas de meza kresko. — Li estas tiel

dika, ke li ne povas trairi tra nia mallarĝa pordo. — Haro estas tre maldika. — La nokto estis tiel

malluma, ke ni nenion povis vidi eĉ antaŭ nia nazo. — Tiu ĉi malfreŝa pano estas malmola, kiel

ŝtono. — Malbonaj infanoj amas turmenti bestojn. — Li sentis sin tiel malfeliĉa, ke li malbenis la

tagon, en kiu li estis naskita. — Ni forte malestimas tiun ĉi malnoblan homon. — La fenestro longe

estis nefermita; mi ĝin fermis, sed mia frato tuj ĝin denove malfermis. — Rekta vojo estas pli

mallonga, ol kurba. — La tablo staras malrekte kaj kredeble baldaŭ renversiĝos. — Li staras supre

sur la monto kaj rigardas malsupren sur la kampon. — Malamiko venis en nian landon. — Oni tiel

malhelpis al mi, ke mi malbonigis mian tutan laboron. — La edzino de mia patro estas mia patrino

kaj la avino de miaj infanoj. — Sur la korto staras koko kun tri kokinoj. — Mia fratino estas tre bela

knabino. — Mia onklino estas bona virino. — Mi vidis vian avinon kun ŝiaj kvar nepinoj kaj kun mia

nevino. — Lia duonpatrino estas mia bofratino. — Mi havas bovon kaj bovinon. — La juna vidvino

fariĝis denove fianĉino.


střed,

prostřede

k mezo milieu middle Mitte средина środek

růst kreski croître

grow,

increase wachsen рости rosnąć.

tlustý dika gros thick, fat dick толстый gruby

široký larĝa large broad breit широкій szeroki

svítit lumi luire light leuchten свѣтить świecić

měkký mola mou soft weich мягкій miękki

trápit

turment

i tourmenter torment quälen, martern мучить męczyć

cítit senti

ressentir,

éprouver

feel,

perceive fühlen чувствовать czuć

žehnat beni bénir bless segnen благословлять błogosławić

vznešený nobla noble noble edel благородный szlachetny

přímý rekta droit, direct straight gerade прямой prosty


křivý kurba

courbe,

tortueux curved krumm кривой krzywy

věřit kredi croire believe glauben вѣрить wierzyć

zvrátit renversi renverser upset

umwerfen,

umstürzen опрокидывать przewracać

hora monto montagne mountain Berg гора góra

pole kampo

champ,

campagne field Feld поле pole

kohout koko coq cock Hahn пѣтухъ kogut

vnuk nepo petit-fils grandson Enkel внукъ wnuk

bratranec nevo neveu nephew Neffe племянникъ

siostrzeniec,

bratanek

předpona

spříznění

sňatkem bo

marque la

parenté

résultant du

mariage;

ex. patro

père —

bopatro

beau-père

relation by

marriage;

e. g.

patrino

mother —

bopatrino

mother-in-

law

durch Heirath

erworben; z. B.

patro Vater —

bopatro

Schwiegervater;

frato Bruder —

bofrato

Schwager

пріобрѣтенный бракомъ; напр.

patro отецъ —

bopatro тесть,

сверкорь; frato

братъ — bofrato

шуринъ, зять,

деверь

nabyty przez

małżeństwo;

np. patro

ojciec —

bopatro teść;

frato brat —

bofrato

szwagier

otčím,

nevlastní

tec duonpatro beau-père step-father Stiefvater отчимъ ojczym

býk, tur bovo boeuf ox Ochs быкъ byk

Můj bratr není velký, ale není také malý : je středního vzrůstu. — Je tak tlustý, že nemůže pro jít skrze naše úzké dveře. — Vlas je

velmi tenký. — Noc je tak tmavá, že jsem nemohl n ic spatřit dokonce před mým nosem. — Tento starý chléb je tvrdý, jako

kámen. — Zlobivé děti milují trápení zvířat. — Cítil se tak nešťastný, že proklel den, kterého byl zrozen. — Silně opovrhujeme

tímto podlým člověkem. — Okno bylo dlouho nezavřené; zavřel jsem ho, ale můj bratr ho hned znova otevřel. — Přímá cesta je

kratší, než klikatá. — Stůl stojí křivě a asi se brzy převrhne. — On stojí nahoře na hoře a hledí dolů na pole. — Nepřítel p řišel do

naší země. — Oni mě tolik zdrželi, že jsem si pokazil celou práci. — Manželka mého otce je má matka a babička mých dětí. —

Na dvoře stojí kohout se třemi slepicemi. — Má sestra je velmi krásná dívka. — Má teta je dobrá žena. — Viděl jsem svou

babičku se čtyřmi vnučkami a s mou sestřenicí. — Jeho nevlastní matka je má švagrová. — Mám býka a kravku. — Ta mladá

vdova se stala znovu nevěstou.

§34 Nůž byl tak tupý, že jsem s ním nemohl ukrojit...

La tranĉilo estis tiel malakra, ke mi ne povis tranĉi per ĝi la viandon kaj mi devis uzi mian poŝan tranĉilon. — Ĉu vi havas korktirilon, por malŝtopi la botelon? — Mi volis ŝlosi la pordon, sed mi

perdis la ŝlosilon. — Ŝi kombas al si la harojn per arĝenta kombilo. — En somero ni veturas per

diversaj veturiloj, kaj en vintro ni veturas per glitveturilo. — Hodiaŭ estas bela frosta vetero, tial mi

prenos miajn glitilojn kaj iros gliti. — Per hakilo ni hakas, per segilo ni segas, per fosilo ni fosas, per

kudrilo ni kudras, per tondilo ni tondas, per sonorilo ni sonoras, per fajfilo ni fajfas. — Mia

skribilaro konsistas el inkujo, sablujo, kelke da plumoj, krajono kaj inksorbilo. — Oni metis antaŭ

mi manĝilaron, kiu konsistis el telero, kulero, tranĉilo, forko, glaseto por brando, glaso por vino kaj

telertuketo. — En varmega tago mi amas promeni en arbaro. — Nia lando venkos, ĉar nia militistaro

estas granda kaj brava. — Sur kruta ŝtuparo li levis sin al la tegmento de la domo . — Mi ne scias la

lingvon hispanan, sed per helpo de vortaro hispana-germana mi tamen komprenis iom vian leteron.

— Sur tiuj ĉi vastaj kaj herboriĉaj kampoj paŝtas sin grandaj brutaroj, precipe aroj da bellanaj ŝafoj.



maso viando viande meat, flesch Fleisch мясо mięso

kapsa poŝo poche pocket Tasche карманъ kieszeń

korek korko bouchon cork Kork пробка korek

táhnout tiri tirer

draw, pull,

drag ziehen тянуть ciągnąć

ucpat ŝtopi boucher

stop, fasten

down stopfen затыкать zatykać

lahev botelo bouteille bottle Flasche бутылка butelka

zamknout na

klíč ŝlosi fermer à clef lock, fasten schliessen

запирать на

ключъ

zamykać

na klucz

česat kombi peigner comb kämmen чесать czesać

léto somero été summer Sommer лѣто lato

klouzat gliti glisser sakte

gleiten,

glitschen

скользить,

кататься ślizgać się

mráz frosto gelée frost Frost морозъ mróz

počasí vetero

temps

(température) weather Wetter погода pogoda

sekat haki

hacher,

abattre hew, chop

hauen,

hacken рубить rąbać

řezat segi scier saw sägen пилить piłować

kopat fosi creuser dig graben копать kopać

šít kudri coudre sew nähen шить szyć

stříhat tondi tondre clip, shear scheeren стричь strzydz

zvonit sonori tinter

give out a

sound (as a bell) klingen звенѣть

brzęczeć, dzwonić

pískat fajfi siffler whistle pfeifen свистать świstać

inkoust inko encre ink Tinte чернила atrament

písek sablo sable sand Sand песокъ piasek

sát sorbi humer sip schlürfen хлебать chlipać

pálenka;

vodka je ruská

pálenka brando eau-de-vie brandy Branntwein водка wódka

ubrus, šátek tuko mouchoir cloth

Tuch (Hals-

, Schnupf-

etc.) платокъ chustka

válčit, bojovat militi guerroyer fight

Krieg

führen воевать wojować

chrabrý brava brave, solide valliant, brave tüchtig

дѣльный, удалый

dzielny, chwacki

strmý kruta roide, escarpé steep steil крутой stromy

stupeň, schod ŝtupo

marche,

échelon step Stufe ступень stopień

Španěl

Hispan

o Espagnol Spaniard Spanier Испанецъ Hiszpan

Němec Germano Allemand German Deutscher Нѣмецъ Niemiec

přesto tamen pourtant, however, doch, однако jednak


néanmoins nevertheless jedoch

prostorný vasta vaste, étendu wide, vast

weit,

geräumig

обширный,

просторный obszerny

tráva herbo herbe grass Gras трава trawa

pást paŝti paître

pasture,

feed

animals

weiden

lassen пасти paść

zvěř, skot bruto brute, bétail brute Vieh скотъ bydło

především,

zvláště precipe

principalemen

t, surtout particularly

besonders,

vorzüglich

преимущественн

о

szczególni

e

vlna lano laine wool Wolle шерсть wełna

ovce ŝafo mouton sheep Schaf овца owca

Ten nůž byl tak tupý, že jsem s ním nemohl ukrojit maso a musel jsem použít svůj kapesní nůž. — Zdalipak máš vývrtku, abys

odšpuntoval tu lahev? — Chtěl jsem zamknout dveře, ale ztratil jsem klíč. — Ona si češe vlasy stříbrným hřebenem. — V létě

cestujeme různými dopravními prostředky, a v zimě cestujem na saních. — Dnes je krásné mrazivé počasí, proto vezmu své

brusle a půjdu bruslit. — Pomocí sekery sekáme, pomocí pily řežeme , pomocí motyky kopeme, pomocí jeh ly šijeme , pomocí

nůžek stříháme, pomocí zvonku zvoníme, pomocí píšťalky pískáme. — Mé psací náčin í sestává z kalamáře, nádobky na ssavý

písek, několik per, tužky a ssavého papíru (pijáku) . — Položili přede mne prostírání, které sestávalo z talíře, lžíce , nože, vid ličky,

sklenky na pálenku, sklen ice na víno a ubrousku. — Za horkého dne miluji procházku v lese. — Naše země zvítězí, protože naše

vojsko je velké a udatné. — Na strmém schodišti vystoupal ke střeše domu. — Neovládám španělský jazyk, ale s pomocí slovníku

španělsko-německého jsem přece porozuměl trochu z vašeho dopisu. — Na těchto rozlehlých a na porosty bohatých polích se

pasou velká stáda dobytka, zvláště stáda ušlechtilých ovcí.

§35 Říkáš nesmysl, můj příteli.

Vi parolas sensencaĵon, mia amiko. — Mi trinkis teon kun kuko kaj konfitaĵo. — Akvo estas fluidaĵo.

— Mi ne volis trinki la vinon, ĉar ĝi enhavis en si ian suspektan malklaraĵon. — Sur la tablo staris

diversaj sukeraĵoj. — En tiuj ĉi boteletoj sin trovas diversaj acidoj: vinagro, sulfuracido, azotacido kaj aliaj. — Via vino estas nur ia abomena acidaĵo. — La acideco de tiu ĉi vinagro estas tre malforta.

— Mi manĝis bongustan ovaĵon. — Tiu ĉi granda altaĵo ne estas natura monto. — La alteco de tiu

monto ne estas tre granda. — Kiam mi ien veturas, mi neniam prenas kun mi multon da pakaĵo. —

Ĉemizojn, kolumojn, manumojn kaj ceterajn similajn objektojn ni nomas tolaĵo, kvankam ili ne

ĉiam estas faritaj el tolo. — Glaciaĵo estas dolĉa glaciigita frandaĵo. — La riĉeco de tiu ĉi homo estas

granda, sed lia malsaĝeco estas ankoraŭ pli granda. — Li amas tiun ĉi knabinon pro ŝia beleco kaj

boneco. — Lia heroeco tre plaĉis al mi. — La tuta supraĵo de la lago estis kovrita per naĝantaj folioj

kaj diversaj aliaj kreskaĵoj. — Mi vivas kun li en granda amikeco.


koláč kuko gâteau cаkе Kuchen пирогъ pieroźek

konfitovat konfiti confire

preserve

with sugar

einmachen

(mit Zucker)

варить въ

сахарѣ

smażyć w

cukrze

tekutý fluida liquide fluid flüssig жидкій płynny

podezírat suspekti

suspecter,

soupçonner suspect verdächtigen подозрѣвать podejrzewać

kyselý acida aigre sour sauer кислый kwaśny

ocet vinagro vinaigre vinegar Essig уксусъ ocet

sýra sulfuro soufre sulphur Schwefel сѣра siara

dusík, azoto, azote azotе, Stickstoff азоть azot


nitrogen nitrogeno nitrogen

chuť gusto goût taste Geschmack вкусъ smak, gust

vysoký alta haut high hoch высокій wysoki

příroda naturo nature nature Natur природа przyroda

balit,

pakovat paki

empaqueter,

emballer

pack, put

ut

packen,

einpacken

укладывать,

упаковывать pakować

košile ĉemizo chemise shirt Hemd сорочка koszula

krk kolo cou neck Hals шея szyja

ostatní cetera

autre (le

reste)

rest,

remainder übrig прочій pozostały

plátno tolo toile linen Leinwand полотно płótno

led glacio glace ice Eis ледъ lód

mlsat frandi

goûter par

friandise dainty naschen лакомиться złakomić się

hrdina heroo héros

hero,

champion Held герой bohater

líbit se plaĉi plaire please gefallen нравиться podobać się

jezero lago lac lake See (der) озеро jezioro

pokrýt kovri couvrir cover

verdecken,

verhüllen закрывать zakrywać

plavat naĝi nager swim schwimmen плавать pływać

list folio feuille leaf Blatt, Bogen листъ liść, arkusz

Říkáš nesmysl, můj příteli. — Piji čaj s ko láčkem a konfitovaným ovocem. — Voda je tekutina. — Nechtěl jsem pít v íno, protože

obsahovalo v sobě nějaký podezřelý kal. — Na stole stály různé sladkosti. — V těchto lahvičkách se nalézajé různé kyseliny:

ocet, kyselina sýrová, kyselina vodíku a jiné. — Vaše víno je pouze jakási hnusná kyselina. — Kyselost tohoto octa je velice

slabá. — Jedl jsem chutnou vajíčkovou míchanici. — Tato velká vyvýšenina není přirozená hora. — Výška této hory není příliš

velká. — Když někam cestuji, nikdy si neberu s sebou mnoho zavazadel. — Košile, kolárky, manžety a ostatní podobné předměty

nazývám prádlo, ačkoliv ne vždy jsou z plátna. — Zmrzlina je sladká zmrzlá pochoutka. — Bohatství tohoto člověka je velké, ale

jeho hloupost je ještě větší. — Milu je toto děvče pro její krásu a dobrotu. — Jeho hrdinství se mi velmi líbilo. — Celý povrch

jezera byl pokryt plovoucími listy a různými jinými výrůstky. — Žiju s ním ve velkém přátelství.

§36 Otec a matka jsou společně nazýváni rodiče.

Patro kaj patrino kune estas nomataj gepatroj. — Petro, Anno kaj Elizabeto estas miaj gefratoj. —

Gesinjoroj N. hodiaŭ vespere venos al ni. — Mi gratulis telegrafe la junajn geedzojn. — La gefianĉoj

staris apud la altaro. — La patro de mia edzino estas mia bopatro, mi estas lia bofilo, kaj mia patro

estas la bopatro de mia edzino. — Ĉiuj parencoj de mia edzino estas miaj boparencoj, sekve ŝia frato

estas mia bofrato, ŝia fratino estas mia bofratino; mia frato kaj fratino (gefratoj) estas la bogefratoj de mia edzino. — La edzino de mia nevo kaj la nevino de mia edzino estas miaj bonevinoj. — Virino,

kiu kuracas, estas kuracistino; edzino de kuracisto estas kuracistedzino. — La doktoredzino A.

vizitis hodiaŭ la gedoktorojn P. — Li ne estas lavisto, li estas lavistinedzo. — La filoj, nepoj kaj

pranepoj de reĝo estas reĝidoj. — La hebreoj estas Izraelidoj, ĉar ili devenas de Izraelo. — Ĉevalido

estas nematura ĉevalo, kokido — nematura koko, bovido — nematura bovo, birdido — nematura

birdo.


předpon ge les deux of both Geschlechtes; обоего пола, obojej płci, np.


a pro

dvojice obojího

pohlaví

sexes réunis;

ex. patro

père —

gepatroj les

parents

(père et

mère)

sexes; e. g.

patro father

— gepatroj

parents

z. B. patro

Vater —

gepatroj Eltern;

mastro Wirth

— gemastroj

Wirth und

Wirthin

beiderlei

напр. patro

отецъ —

gepatroj

родители;

mastro хозяинъ

— gemastroj

хозяинъ съ

хозяйкой

patro ojciec —

gepatroj rodzice;

mastro gospodarz

— gemastroj

gospodarstwo

(gospodarz i

gospodyni)

blahopřát gratuli féliciter

congratulat

e gratuliren поздравлать winszować

oltář altaro autel altar Altar алтарь ołtarz

léčit kuraci

traiter (une

maladie) cure, heal kuriren, heilen лѣчить leczyć

doktor

doktor

o docteur doctor Doctor докторъ doktór

pra-, předpona

starobylosti pra bis-, arrière- great-, primordial ur- пра- pra-

přípona

dítěte, potomka id

enfant,

descendant;

ex. bovo

boeuf —

bovido

veau;

Izraelo

Israël — Izraelido

Israëlite

descendant,

young one;

e. g. bovo ox —

bovido calf

Kind,

Nachkomme; z.

B. bovo Ochs

— bovido

Kalb; Izraelo

Israel — Izraelido

Israelit

дитя,

потомокъ;

напр. bovo

быкъ — bovido

теленокъ;

Izraelo Израиль — Izraelido

Израильтянинъ

dziecię, potomek;

np. bovo byk —

bovido cielę; Izraelo Izrael —

Izraelido Izraelita Žid, Hebrejec hebreo juif Jew Jude еврей żyd

kůň ĉevalo cheval horse Pferd конь koń

Otec a matka jsou společně nazýváni rodiče. — Petr, Anna a Elizabeta jsou mí sourozenci. — Pán a paní N. dnes večer přijdou k

nám. — Blahopřál jsem telegraficky těm mladým manželům. — Snoubenci stáli u oltáře. — Otec mé manželky je můj tchán, já

jsem jeho zeť, a můj otec je tchán mé malželky. — Vš ichni příbuzní mé manželky jsou mí přiženění příbuzní, následně její brat r je

můj švagr, její sestra je má švagrová; můj bratr a sestra (sourozenci) jsou švagr a švagrová mé manželky. — Manželka mého

synovce a neteř mé manželky jsou mé přiženěné neteře. — Žena, která léčí, je lékařka; manželka lékaře je (paní) lékařová. — Paní

doktorová A. navštívila dnes doktorovy P. — On není lazebník, on je lazebnice manžel. — Synové, vnuci a pravnuci krále jsou

princové. — Hebrejci jsou Izraelité, protože pocházejí od Izraele. — Hříbě je nedospělý kůň, kuře — nedospělý kur, tele —

nedospělý tur, ptáče — nedospělý pták.

§37 Lodníci musejí poslouchat loďmistra.

La ŝipanoj devas obei la ŝipestron. — Ĉiuj loĝantoj de regno estas regnanoj. — Urbanoj estas

ordinare pli ruzaj, ol vilaĝanoj. — La regnestro de nia lando estas bona kaj saĝa reĝo. — La Parizanoj

estas gajaj homoj. — Nia provincestro estas severa, sed justa. — Nia urbo havas bonajn policanojn,

sed ne sufiĉe energian policestron. — Luteranoj kaj Kalvinanoj estas kristanoj. — Germanoj kaj francoj, kiuj loĝas en Rusujo, estas Rusujanoj, kvankam ili ne estas rusoj. — Li estas nelerta kaj

naiva provincano. — La loĝantoj de unu regno estas samregnanoj, la loĝantoj de unu urbo estas

samurbanoj, la konfesantoj de unu religio estas samreligianoj. — Nia regimentestro estas por siaj


soldatoj kiel bona patro. — La botisto faras botojn kaj ŝuojn. — La lignisto vendas lignon, kaj la

lignaĵisto faras tablojn, seĝojn kaj aliajn lignajn objektojn. — Ŝteliston neniu lasas en sian domon. —

La kuraĝa maristo dronis en la maro. — Verkisto verkas librojn, kaj skribisto simple transskribas

paperojn. — Ni havas diversajn servantojn: kuiriston, ĉambristinon, infanistinon kaj veturigiston. —

La riĉulo havas multe da mono. — Malsaĝulon ĉiu batas. — Timulo timas eĉ sian propran ombron. —

Li estas mensogisto kaj malnoblulo. — Preĝu al la Sankta Virgulino.


přípona

občanství,

členství an

membre,

habitant,

partisan;

ex. regno

l’état —

regnano

citoyen

inhabitant,

member; e.

g. Nov-

Jorko New

York —

Nov-

Jorkano

New

Yorker

Mitglied,

Einwohner,

Anhänger; z.

B. regno

Staat —

regnano

Bürger;

Varsoviano

Warschauer

членъ, житель,

приверженец;

напр. regno

роцударство

— regnano

гражданинъ;

Varsoviano

Варшавянинъ

członek,

mieszkaniec,

zwolennik;

np. regno

państwo —

regnano

obywatel;

Varsoviano

Warszawianin říše, stát, mocnářství,mocnost regno l’Etat kingdom Staat государство państwo

vesničan

vilaĝan

o paysan

caountrym

an Bauer крестьянинъ wieśniak

provincie, oblast

provinc

o province province Provinz

область,

провинція prowincya

přísný severa sévère severe streng строгій

surowy, srogi,

ostry

spravedlivý justa juste

just,

righteous gerecht справедливый sprawiedliwy

policie polico police police Polizei полиція policya

dostatečně sufiĉe suffisant enough genug довольно, достаточно

dosyć, dostatecznie

Kristus Kristo Christ Christ Christus Христосъ Chrystus

Francouz Franco Français Frenchman Franzose Французъ Francuz

zpovídat se,

přiznat vinu konfesi avouer confess

bekennen,

gestehen

признавать,

исповѣдывать przyznawać

náboženství religio religion religion Religion вѣра, религія religia

pluk, regiment regimento regiment regiment Regiment полкъ półk

bota (vysoká),

rajtka boto botte boot Stiefel сапогъ but

bota, polobotka ŝuo soulier shoe Schuh башмакъ trzewik

nechat, ponechat lasi

laisser,

abandonne

r

leave, let

alone lassen

пускать,

оставлять

puszczać,

zostawiać

topit se droni se noyer drown ertrinken тонуть tonąć

tvořit, psát,

komponovat verki

composer,

faire des

ouvrages

(littér.)

work

(literary) verfassen сочинять

tworzyć,

pisać

přípona člověka

charakterizované

ho kvalitou ul

qui est

caractérisé

par telle

person

noted for...;

e. g. avara

Person, die

sich durch...

unterscheide

особа,

отличающаяся

даннымъ

człowiek,

posiadający

dany


kmene ou telle

qualité;

ex. bela

beau —

belulo bel

homme

covetous

— avarulo

miser,

covetous

person

t; z. B. juna

jung —

junulo

Jüngling

качествомъ;

напр. bela

красивый —

belulo

красавецъ

przymiot; np.

riĉa bogaty —

riĉulo bogacz

dokonce eĉ

même,

jusqu’à even sogar даже nawet

stín ombro ombre shadow Schatten тѣнь cień

modlit se preĝi

prier

(Dieu) pray beten молиться modlić się

panenská virga virginal virginal jungfräulich дѣвственный dziewiczy

Lodníci musejí poslouchat loďmistra. — Všichni obyvatelé říše jsou příslušníci říše, občané. — Měšťané jsou obyčejně

protřelejší, než vesničané. — Vládce naší země je dobrý a moudrý král. — Pařížané jsou veselí lidé. — Náš krajský hejtman je

přísný, ale spravedlivý. — Naše město má dobré policisty, ale ne dostatečně energického policejního řed itele. — Luteráni a

Kalv inisté jsou křesťané. — Němci a Francouzi, kteří bydlí v Rusku, jsou obyvatelé Ruska, ačkoliv nejsou Rusové. — Je to

neobratný a naivní venkovan. — Obyvatelé jednoho státu jsou (spolu)krajané, obyvatelé města jsou spoluměšťané, vyznavači

jednoho náboženství jsou spolubratři ve víře. — Náš velitel pluku je pro své vojáky jako dobrý otec. — Obuvník dělá boty a

polobotky. — Dřevař prodává dřevo, a truhlář dělá stoly, židle a jiné dřevěné předměty. — Zloděje nikdo nevpouští do svého

domu. — Odvážný námořn ík se utopil v moři. — Spisovatel píše knihu, a písař jednoduše přepisuje papíry. — Máme různé

sloužící: kuchaře, komornou, vychovatelku a kočího. — Bohatec má mnoho peněz. — Hlupáka každý bije . — Strašpytel se bojí

dokonce svého vlastního stínu. — Je to lhář a padouch. — Modlete se ke Svaté Panně.

§38 Koupil jsem pro děti stoleček a několik židliček.

Mi aĉetis por la infanoj tableton kaj kelke da seĝetoj. — En nia lando sin ne trovas montoj, sed nur

montetoj. — Tuj post la hejto la forno estis varmega, post unu horo ĝi estis jam nur varma, post du

horoj ĝi estis nur iom varmeta, kaj post tri horoj ĝi estis jam tute malvarma. — En somero ni trovas

malvarmeton en densaj arbaroj. — Li sidas apud la tablo kaj dormetas. — Mallarĝa vojeto kondukas

tra tiu ĉi kampo al nia domo. — Sur lia vizaĝo mi vidis ĝojan rideton. — Kun bruo oni malfermis la

pordegon, kaj la kaleŝo enveturis en la korton. Tio ĉi estis jam ne simpla pluvo, sed pluvego. —

Grandega hundo metis sur min sian antaŭan piedegon, kaj mi de teruro ne sciis, kion fari. — Antaŭ

nia militistaro staris granda serio da pafilegoj. — Johanon, Nikolaon, Erneston, Vilhelmon, Marion,

Klaron kaj Sofion iliaj gepatroj nomas Johanĉjo (aŭ Joĉjo), Nikolĉjo (aŭ Nikoĉjo aŭ Nikĉ jo aŭ Niĉjo), Erneĉjo (aŭ Erĉjo), Vilhelĉjo (aŭ Vilheĉjo aŭ Vilĉjo aŭ Viĉjo), Manjo (aŭ Marinjo), Klanjo

kaj Sonjo (aŭ Sofinjo).


hustý

dens

a épais, dense dense dicht густой gęsty

hlučet brui faire du bruit

make a

noise lärmen, brausen шумѣть

szumieć,

hałasować

kočár,

povoz kaleŝo

carosse,

calèche carriage Wagen коляска powóz

déšť pluvo pluie rain Regen дождь deszcz

střílet pafi tirer, faire feu shoot schiessen стрѣлять strzelać

přípona zdrobněli ĉj


n mužů,

např. paĉjo

tatínek, Jaĉjo Jeníček

přípona zdrobnělin žen,

např. panjo

maminka, Janjo Janička nj

après les 1-6 premières

lettres d’un

prénom

masculin (nj

— féminin) lui

donne un

caractère

diminutif et

caressant

affectionat

e

diminutive

of

masculine

(nj —

feminine)

names

den ersten 1-6 Buchstaben

eines

männlichen (nj

— weiblichen)

Eigennamens

beigefügt,

verwandelt

diesen in ein

Kosewort

приставленное

къ первымъ 1-6

буквамъ имени

собственнаго

мужескаго (nj —

женскаго) пола,

превращаетъ его

въ ласкательное

dodane do pierwszych 1-

6 liter imienia

własnego

męskiego (nj

—

żenńskiego)

rodzaju

zmienia je w

pieszczotliwe

Koupil jsem pro děti stoleček a několik židliček . — V naší zemi se nenalézají hory, ale pouze kopečky. — Hned po zatopení byla

kamna velice žhavá, po jedné hodině byla už jen teplá , po dvou hodinách byla pouze trochu vlažná, a po třech hodinách byla už

zcela studená. — v létě objevujeme chládek v hustých lesích. — Sedává u stolu a dřímá. — Úzká cestička vede přes pole

k našemu domu. — Na jeho tváři jsem v iděl radostné pousmání. — S hlukem byla otevřena vrata, a kočár v jel do dvora. Toto byl

už nikoli p rostý déšť, ale liják. — Obrovský pes položil na mne svou přední tlapu , a já od hrůzy nevěděl, co dělat. — Před naším

vojenským útvarem stála velká řada kanonů. — Johana, Nikolaje, Ernesta, Vilhelma, Marii, Kláru a Sofii jejich rodiče nazývají

Jeníčku, Niko lko, Ern íčku, Vilíčku, Mařko, Klárko a Soňo.

§39 V tom blátivém počasí se má vesta silně znečistila...

En la kota vetero mia vesto forte malpuriĝis; tial mi prenis broson kaj purigis la veston. — Li paliĝis

de timo kaj poste li ruĝiĝis de honto. — Li fianĉiĝis kun fraŭlino Berto; post tri monatoj estos la

edziĝo; la edziĝa soleno estos en la nova preĝejo, kaj la edziĝa festo estos en la domo de liaj

estontaj bogepatroj. — Tiu ĉi maljunulo tute malsaĝiĝis kaj infaniĝis. — Post infekta malsano oni

ofte bruligas la vestojn de la malsanulo. — Forigu vian fraton, ĉar li malhelpas al ni. — Ŝi edziniĝis

kun sia kuzo, kvankam ŝiaj gepatroj volis ŝin edzinigi kun alia persono. — En la printempo la glacio kaj la neĝo fluidiĝas. — Venigu la kuraciston, ĉar mi estas malsana. — Li venigis al si el Berlino

multajn librojn. — Mia onklo ne mortis per natura morto, sed li tamen ne mortigis sin mem kaj

ankaŭ estis mortigita de neniu; unu tagon, promenante apud la reloj de fervojo, li falis sub la radojn

de veturanta vagonaro kaj mortiĝis. — Mi ne pendigis mian ĉapon sur tiu ĉi arbeto; sed la vento

forblovis de mia kapo la ĉapon, kaj ĝi, flugante, pendiĝis sur la branĉoj de la arbeto. — Sidigu vin

(aŭ sidiĝu), sinjoro! — La junulo aliĝis al nia militistaro kaj kuraĝe batalis kune kun ni kontraŭ niaj

malamikoj.


bláto koto boue dirt

Koth,

Schmutz грязь błoto

kartáč broso brosse brush Bürste щетка szczotka

červený ruĝa rouge red roth красный czerwony

stydět se honti avoir honte

be

ashamed

sich

schämen стыдиться wstydzić się

slavnostní solena solennel solemn feierlich торжественный uroczysty


akazit,

infikovat infekti infecter infect anstecken заражать zarażać

jaro printempo printemps

spring

time Frühling весна wiosna

kolej relo rail rail Schiene рельса szyna

kolo rado roue wheel Rad колесо

koło (od

woza i t. p.)

viset pendi

pendre, être

suspendu hang

hängen

(v. n.) висѣть wisieć

čepice ĉapo bonnet bonnet Mütze шапка czapka

vítr vento vent wind Wind вѣтеръ wiatr

vanout blovi souffler blow

blasen,

wehen дуть dąć, dmuchać

hlava kapo tête head Kopf голова głowa

větev branĉo branche branch Zweig вѣтвь gałaź

V tom blát ivém počasí se má vesta velmi ušpinila; proto jsem vzal kartáč a vyčistil vestu . — Zbledl od strachu a potom zrudl od

studu. — Zasnoubil se se slečnou Bertou; po třech měsících bude svatba; svatební slavnost bude v novém kostele, a svatební

hostina bude v domě jeho budoucího tchána a tchyně. — Tento stařík zcela onemocněl a zdětinštil. — Po infekční nemoci se často

pálí oblečen í nemocného. — Odstraň svého bratra, protože nám překáží. — Vdala se za svého bratrance, ačkoli její rodiče ji chtěli

zasnoubit s jinou osobou. — Na jaře se led a sníh rozpouštějí. — Přiveďte lékaře, protože jsem nemocný. — Dal si přivézt

z Berlína mnoho knih. — Můj strýc nezemřel přirozenou smrt í, ale přesto se nazabil sám a také nebyl n ikým usmrcen ; jednoho

dne, promenádujíce se u kolejí železnice , spadl pod kola pro jíždějícího vlaku a zabil se. — Nepověsil jsem svůj klobouk na tomto

stromku; ale vítr odvál z mé h lavy klobouk, a ten, letíce, zavěsil se na větvích toho stromku. — Usaďte se, pane! — Mladík se

přihlásil do našeho vojenského útvaru a odvážně bojoval společně s námi proti našim nepřátelům.

§40 V trvání několika minut jsem slyšel dva výstřely.

En la daŭro de kelke da minutoj mi aŭdis du pafojn. — La pafado daŭris tre longe. — Mi eksaltis de

surprizo. — Mi saltas tre lerte. — Mi saltadis la tutan tagon de loko al loko. — Lia hieraŭa parolo

estis tre bela, sed la tro multa parolado lacigas lin. — Kiam vi ekparolis, ni atendis aŭdi ion novan,

sed baldaŭ ni vidis, ke ni trompiĝis. — Li kantas tre belan kanton. — La kantado estas agrabla okupo.

— La diamanto havas belan brilon. — Du ekbriloj de fulmo trakuris tra la malluma ĉielo. — La

domo, en kiu oni lernas, estas lernejo, kaj la domo, en kiu oni preĝas, estas preĝejo. — La kuiristo

sidas en la kuirejo. — La kuracisto konsilis al mi iri en ŝvitbanejon. — Magazeno, en kiu oni vendas

cigarojn, aŭ ĉambro, en kiu oni tenas cigarojn, estas cigarejo; skatoleto aŭ alia objekto, en kiu oni

tenas cigarojn, estas cigarujo; tubeto, en kiun oni metas cigaron, kiam oni ĝin fumas, estas cigaringo. — Skatolo, en kiu oni tenas plumojn, estas plumujo, kaj bastoneto, sur kiu oni tenas

plumon por skribado, estas plumingo. — En la kandelingo sidis brulanta kandelo. — En la poŝo de

mia pantalono mi portas monujon, kaj en la poŝo de mia surtuto mi portas paperujon; pli grandan

paperujon mi portas sub la brako. — La rusoj loĝas en Rusujo kaj la germanoj en Germanujo.


překvapit surprizi surprendre surprise überraschen

дѣлать

сюрпризъ

robić

niespodzianki

unavený laca las, fatigué weary müde усталый zmęczony

podvádět,

klamat trompi tromper, duper

deceive,

cheat betrügen обманывать oszukiwać

blesk fulmo éclair lightning Blitz молнія błyskawica


potit

se ŝviti suer perspire schwitzen потѣть pocić się

koupat bani baigner bath baden купать kąpać

obchod

magazen

o magazin store Kaufladen

лавка,

магазинъ

sklep,

magazyn

prodat vendi vendre sell verkaufen продавать sprzedawać

doutník cigaro cigare cigar Cigarre сигара cygaro

roura tubo tuyau tube Röhre труба rura

kouř fumo fumée smoke Rauch дымъ dym

přípona

násadky,

držáku,

pochvy ing

marque l’objet

dans lequel se

met, ou mieux

s’introduit...; ex.

kandelo

chandelle —

kandelingo

chandelier

holder for;

e. g.

kandelo

candle —

kandeling

o candle-

stick

Gegenstand, in

den etwas

eingestellt,

eingesetzt wird;

z. B. kandelo

Kerze —

kandelingo

Leuchter

вещь, въ

которую

вставляется, всаживается;

напр. kandelo

свѣча —

kandelingo

подсвѣчникъ

przedmiot, w

który się coś

wsadza,

wstawia; np

kandelo

świeca —

kandelingo

lichtarz

krabice, škatule skatolo boîte

small box, case

Büchse, Schachtel коробка pudełko

kalhoty pantalono pantalon

pantaloons

, trowsers Hosen брюки spodnie

kabát surtuto redingote over-coat Rock сюртукъ surdut

ruka brako bras arm Arm рука, объятія ramię

Během několika minut jsem zaslechl dva výstřely. — Střelba trvala velmi d louho. — Vyskočil jsem od překvapení. — Skáču

velmi obratně. — Skákal jsem po celý den z místa na místo. — Jeho včerejší proslov byl velmi pěkný, ale příliš mluvení ho

unavuje. — Když jsi začal hovořit, očekávali jsme něco nového, ale brzy jsme viděli, že js me se zklamali. — Zpívá velice pěknou

píseň. — Zpívání je příjemné zaměstnání. — Diamant má krásný lesk. — Dva záblesky blesku přeběhly přes tmavé nebe. — Ten

dům, ve kterém se lidé učí, je ško la, a dům, ve které se modlí, je kostel. — Kuchař sedí v kuchyni. — Lékař mi poradil jít do

sauny. — Obchod, ve kterém se prodávají doutníky, nebo místnost, ve které se drží doutníky, je doutníkárna; škatulka nebo jiný

předmět, ve kterém drží cigára , je tabatěrka; trubka, do které se vkládá cigáro, když ho kouří, je špička na doutníky. — Krabička,

ve které se drží pera, je penál, a tyčka, na které je uchyceno pero na psaní, je násadka. — Ve svícnu byla usazena hořící svíce. —

V kapse mých kalhot nosím portmonku/peněženku, a v kapse mého svrchníku nosím bloček; větší blok nosím v podpaží. —

Rusové bydlí v Rusku a Němci v Německu.

§41 Ocel je ohebná, ale železo není ohebné.

Ŝtalo estas fleksebla, sed fero ne estas fleksebla. — Vitro estas rompebla kaj travidebla. — Ne ĉiu

kreskaĵo estas manĝebla. — Via parolo estas tute nekomprenebla kaj viaj leteroj estas ĉiam skribitaj

tute nelegeble. — Rakontu al mi vian malfeliĉon, ĉar eble mi povos helpi al vi. — Li rakontis al mi

historion tute nekredeblan. — Ĉu vi amas vian patron? Kia demando! kompreneble, ke mi lin amas.

— Mi kredeble ne povos veni al vi hodiaŭ, ĉar mi pensas, ke mi mem havos hodiaŭ gastojn. — Li

estas homo ne kredinda. — Via ago estas tre laŭdinda. — Tiu ĉi grava tago restos por mi ĉiam

memorinda. — Lia edzino estas tre laborema kaj ŝparema, sed ŝi estas ankaŭ tre babilema kaj

kriema. Li estas tre ekkolerema kaj ekscitiĝas ofte ĉe la plej malgranda bagatelo; tamen li estas tre

pardonema, li ne portas longe la koleron kaj li tute ne estas venĝema. — Li estas tre kredema: eĉ la

plej nekredeblajn aferojn, kiujn rakontas al li la plej nekredindaj homoj, li tuj kredas. — Centimo,


pfenigo kaj kopeko estas moneroj. — Sablero enfalis en mian okulon. — Li estas tre purema, kaj eĉ

unu polveron vi ne trovos sur lia vesto. — Unu fajrero estas sufiĉa, por eksplodigi pulvon.


ocel ŝtalo acier steet Stahl сталь stal

ohýbat fleksi

fléchir,

ployer bend biegen гнуть giąć

sklo vitro

verre

(matière) glass (substance) Glas стекло szkło

zlámat,

rozbít rompi

rompre,

casser break brechen ломать łamać

chválit laŭdi louer, vanter praise loben хвалить chwalić

pamatovat memori

se souvenir,

se rappeler remember

im Gedächtniss

behalten, sich

erinnern помнить pamiętać

spořit ŝpari

ménager,

épargner be sparing sparen сберегать oszczędzać

maličkost,

nicotnost bagatelo bagatelle trifle, toy Kleinigkeit

мелочь,

бездѣлица robnostka

pomstít

se venĝi se venger revenge rächen мстить mścić się

vzrušit eksciti

exciter,

émouvoir excite erregen возбуждать wzbudzać

přípona

části celku er

marque

l’unité; ex.

sablo sable

— sablero un grain de sable

one of many

objects of the

same kind; e. g.

sablo sand —

sablero grain of sand

ein einziges;

z. B. sablo

Sand —

sablero Sandkörnchen

отдѣльная

единица;

напр. sablo

песокъ —

sablero песчинка

oddzielna

jednostka; np.

sablo piasek

— sablero ziarnko piasku

prach polvo poussière dust Staub пыль kurz

oheň fajro feu fire Feuer огонь ogień

vybouchnout eksplodi

faire

explosion explode explodiren взрывать wybuchać

střelný

prach pulvo poudre à tirer gunpowder

Pulver

(Schiess-) порохъ proch

Ocel je ohebná, ale železo není ohebné. — Sklo je rozbitné a průhledné. — Ne každá rostlina je jedlá . — Vaše promluva je zcela

nesrozumitelná a vaše dopisy jsou vždy napsány zcela nečitelně. — Vyprávějte mi vaše neštěstí, protože možná budu moci vám

pomoci. — Vyprávěl mi historku zcela neuvěřitelnou . — Zdalipak miluješ svého otce? Jaká otázka! pochopitelně, že ho milu ji. —

Asi nebudu moci p řijít k vám dnes, protože myslím, že já sám budu mít dnes hosty . — On je nedůvěryhodný člověk. — Váš počin

je velice chválihodný. — Tento důležitý den zůstane pro mě navždy pamětihodný. — Jeho manželka je velice pracovitá a spořivá,

ale je také upovídaná a rozkřičená. On je velice vznětlivý a vzkypí často nad nejmenší maličkostí; přesto je velice shovívavý,

nenese dlouho zlobu a vůbec není pomstychtivý . — Je velmi důvěřivý: dokonce nejneuvěřitelnějším záležitostem, které mu

vyprávějí nejnedůvěryhodnější lidé, hned uvěří. — Centim, pfenig a kopějka jsou mince. — Zrnko p ísku spadlo mi do oka . — Je

velice čistotný, a dokonce ani zrnko prachu neobjevíte na jeho obleku . — jedna jiskra je dostatečná, aby způsobila výbuch

střelného prachu.


§42 My všichni jsme se sešli, abychom prohovořili velice důležitou záležitost .

Ni ĉiuj kunvenis, por priparoli tre gravan aferon; sed ni ne povis atingi ian rezultaton, kaj ni disiris.

— Malfeliĉo ofte kunigas la homojn, kaj feliĉo ofte disigas ilin. — Mi disŝiris la leteron kaj disĵetis

ĝiajn pecetojn en ĉiujn angulojn de la ĉambro. — Li donis al mi monon, sed mi ĝin tuj redonis al li.

— Mi foriras, sed atendu min, ĉar mi baldaŭ revenos. — La suno rebrilas en la klara akvo de la rivero. — Mi diris al la reĝo: via reĝa moŝto, pardonu min! — El la tri leteroj unu estis adresita: al

Lia Episkopa Moŝto, Sinjoro N.; la dua: al Lia Grafa Moŝto, Sinjoro P.; la tria: al Lia Moŝto,

Sinjoro D. — La sufikso «um» ne havas difinitan signifon, kaj tial la (tre malmultajn) vortojn kun

«um» oni devas lerni, kiel simplajn vortojn. Ekzemple: plenumi, kolumo, manumo. — Mi volonte

plenumis lian deziron. — En malbona vetero oni povas facile malvarmumi. — Sano, sana, sane, sani,

sanu, saniga, saneco, sanilo, sanigi, saniĝi, sanejo, sanisto, sanulo, malsano, malsana, malsane,

malsani, malsanulo, malsaniga, malsaniĝi, malsaneta, malsanema, malsanulejo, malsanulisto,

malsanero, malsaneraro, sanigebla, sanigisto, sanigilo, resanigi, resaniĝanto, sanigilejo, sanigejo,

malsanemulo, sanilaro, malsanaro, malsanulido, nesana, malsanado, sanulaĵo, malsaneco,

malsanemeco, saniginda, sanilujo, sanigilujo, remalsano, remalsaniĝo, malsanulino, sanigista,

sanigilista, sanilista, malsanulista k. t. p.


dosáhnout atingi atteindre

attain,

reach

erlangen,

erreichen достигать dosięgać

výsledek rezultato résultat result Ergebniss резултатъ rezultat

trhat ŝiri déchirer

tear,

rend reissen рвать rwać

kus peco morceau piece Stück кусокъ kawał

vaše urozenosti,

velebnosti, svatosti moŝto

titre

commun

universal

title

allgemeiner

Titel

общій

титулъ Mość

biskup episkopo évêque bishop Bischof епископъ biskup

hrabě grafo comte

earl,

count Graf графъ hrabia

definovat difini

définir,

déterminer define bestimmen

опредѣлять

wyznaczać,

określać

My všichni jsme se sešli, abychom prohovořili velice důležitou záležitost ; ale nemohli jsme dosáhnout výsledek, a rozešli jsme se.

— Neštěstí často spojuje lidi, a štěstí často je rozděluje . — Roztrhal jsem dopis a rozházel jsem jeho kousíčky do všech koutů

místnosti. — Dal mi peníze, ale já jsem mu je ihned vrátil. — Odcházím, ale čekej na mne, protože se brzy vrát ím. — Sluneční jas

se odráží v jasné vodě řeky. — Řekl jsem tomu králi: vaše králoská jasnosti, odpusťte mi! — Z těch tří dopisů byl jeden

adresován: Jeho Biskupské Eminenci, Panu N.; druhý: Jeho Hraběcí Milosti, Panu P.; třet í: Jeho Velkomožnosti, Panu D. —

Přípona „um“ nemá určitý význam, a proto (velmi nemnohá) slova s „um“ se oni musí naučit, jako jednoduchá slova. Například:

plenumi (=splniti), ko lumo (=límec), manumo (=manžeta). — Ochotně jsem splnil jeho přání. — Ve špatném počasí se oni mohou

snadno nachladiti. — Zdrav í, zdravá, zdravě, býti zdravý, buď zdravý, uzdravující, zdravost, lék, uzdrav iti, uzdrav iti se, léčebna,

zdravotník, zdravý člověk, nemoc, nemocný, nezdravě, být nemocný, marod (nemocný člověk) , způsobující nemoc, onemocnět,

chorlavý (trochu nemocný), náchylný k nemocem, nemocnice, pracovník nemocnice, příznak nemoci, anamnéza (souhrn příznaků

nemoci), léčitelný, léčitel, lék, znovu se uzdravit, rekonvalescent, výrobna léků, ozdravovna, člověk náchylný k nemocem, souhrn

všech léků, souhrn všech nemocí (=katalog klasifikace nemocí), nemocné dítě, nezdravý, marodění, věc zdravého člověka,

nemocnost, náchylnost k nemocnosti, hoden uzdravení, pouzdro na léky, schrána na lékařské nástroje, recid iva/vrácení se nemoci,

znovuonemocnění, nemocná žena, zdravotnický, instrumentářský, lékárnický, věc trvale nemocného atd.



jdi na určitou kapitolu cvičebnice:

§1 §22

§2 §23

§3 §24

§4 §25

§5 §26

§6 §27

§7 §28

§8 §29

§9 §30

§10 §31

§11 §32

§12 §33

§13 §34

§14 §35

§15 §36

§16 §37

§17 §38

§18 §39

§19 §40

§20 §41

§21 §42


Základní slovník = Fundamenta vortaro

cs eo

eo cs

A a §5 kaj

a §5 přídavné jméno

ačkoliv §26 kvankam

abomeno §26 hnus, odpor

akuzat iv, 4. pád

skloňování §28 akuzat ivo

aboni §27 objednat

akuzat ivní koncovka §13 n

aĉeti §14 (na)kuponat

akzativ, 4. pád (koho,

co?) §6 n

acida §35 kyselý

ale §9 sed

ad §13 opakování děje

ani - an i §28 nek— nek

adverbo §30 příslovce

ano §21 jes

aero §26 vzduch

až do §18 ĝis

afero §13 záležitost

agi §25 činit, dělat

aglo §22 orel

agrabla §9 příjemný

aĵ §25 přípona věci

ajn §30 -ko li

akcepti §23 přijmout

akompani §18 doprovázet

akra §7 ostrý

akuzat ivo §28

akuzat iv, 4. pád

skloňování

akvo §9 voda

al §5 k, ke, ku

alia §12 jiný

alta §35 vysoký

altaro §36 oltář

amaso §32 hromada, kupa

ambaŭ §11 oba, obě

ami §8 milovat

amiko §10 přítel

an §37

přípona občanství,

členství

angulo §23 roh, kout

animo §31 duše

ankaŭ §14 také, též

anstataŭ §16 namísto

ant §14 příč. p řítomné činné

antaŭ §8 před

aparteni §5 patřit

apenaŭ §19 sotva

Aprilo §12 duben

apud §8 vedle

ar §19 přípona skupinová

arbo §8 strom

aresti §22 uvěznit

arĝento §19 stříbro

artiko lo §27 člen (mluvnický)

as §5 přítomný čas

at §22 příčestí přítomné trpné

ataki §14 útočit

atendi §22 čekat

atenta §26 pozorný


atingi §42 dosáhnout

aŭ §14 nebo

aŭdi §9 slyšet

aŭtuno §32 podzim

aventuro §23 dobrodružství

avo §9 děd

azoto,

nitrogeno §35 dusík, nitrogen

B

balit, pakovat §35 paki

babili §20 povídat si, besedovat

barva (odstín) §31 koloro

bagatelo §41 maličkost, nicotnost

bát se §20 timi

baldaŭ §23 brzy

běda §21 ve

bani §40 koupat

během §17 dum

bastono §31 hůl, prut, líska

bez §13 sen

bati §9 bít, tlouci někoho

běžet §13 kuiri

bela §10 krásný

běžet §18 kuri

beni §33 žehnat

bílý §10 blanka

benko §26 lavice

biskup §42 episkopo

besto §5 zvíře

bít, tlouci někoho §9 bati

bezoni §14 potřebovat

blahopřát §36 gratuli

birdo §5 pták

bláto §39 koto

blanka §10 bílý

bledý §10 pala

blovi §39 vanout

blesk §40 fulmo

blua §6 modrý

bohatý §15 riĉa

bo §33

předpona spříznění

sňatkem

bota (vysoká), rajtka §37 boto

boli §25 vřít, vařit se

bota, polobotka §37 ŝuo

bona §8 dobrý

brát v úvahu, uvažovat §23 konsideri

bordo §32 břeh, nábřeží, pobřeží

bratr §5 frato

botelo §34 lahev

bratranec §20 kuzo

boto §37 bota (vysoká), rajtka

bratranec §33 nevo

bovo §33 býk, tur

bručet, mručet §19 murmuri

brako §40 ruka

brzy §17 frue

branĉo §39 větev

brzy §23 baldaŭ

brando §34

pálenka; vodka je ruská

pálenka

břeh, nábřeží, pobřeží §32 bordo

brava §34 chrabrý

březen §12 Marto

brili §5 zářit

Bůh §12 Dio

broso §39 kartáč

bydlet §14 loĝi

brui §38 hlučet

býk, tur §33 bovo

bruli §31 hořet

být §5 esti

bruto §34 zvěř, skot

být zticha §20 silenti

buŝo §8 ústa

C, Č

celý §14 tuta

ĉambro §8 pokoj

cesta §25 vojo

ĉapelo §8 klobouk

cestovat §26 vojaĝi

ĉapo §39 čepice

cestovat §28 veturi

ĉar §9 protože

cílit §28 celi

ĉasi §21 lovit, chytat

cítit §33 senti

ĉe §15 u, při

cukr §26 sukero

celi §28 cílit

čaj §26 teo

ĉemizo §35 košile

čas §13 tempo

cent §12 sto

často §29 ofte

ĉerpi §13 čerpat

čekat §22 atendi

certa §19 jistý

čepice §39 ĉapo

ĉesi §13 přestat

černý §32 nigra

cetera §35 ostatní


čerpat §13 ĉerpi

ĉevalo §36 kůň

čerstvý §10 freŝa

ĉi §13 -to

červený §39 ruĝa

ci §16 ty

česat §34 kombi

ĉiam §14 vždy

čestný §11 honesta

ĉielo §6 nebe

čichat §8 flari

cigaro §40 doutník

činit, dělat §25 agi

ĉio §12 všechno

číst §9 legi

ĉiu §10 každý

čistý §8 pura

ĉiuj §10 všichni

člen (mluvnický) §27 artiko lo

ĉj §38

přípona zdrobnělin mužů,

např. pacxjo tatínek,

Jacxjo Jeníček

člověk §6 homo

ĉu §18 zda

čtyři §12 kvar

D darovat §15 donaci

da §14 od (množství)

dát, dávat §7 doni

danci §20 tancovat

datum §12 dato

danĝero §7 nebezpečí

dbát, mít starost §18 zorgi

danki §14 děkovat

děd §9 avo

dato §12 datum

definovat §42 difini

daŭri §13 trvat

dějiny §10 historio

de §7 od

děkovat §14 danki

Decembro §12 prosinec

dělat, čin it §12 fari

dek §12 deset

den §10 tago

dekstra §28 pravý

deset §12 dek

demandi §21 ptát se, klást otázky

déšť §38 pluvo

densa §38 hustý

devět §12 naŭ

dento §7 zub

diamant §17 diamanto

dependi §28 závidet

diplomacie §32 diplomatio

devi §13 muset

dítě §6 infano

deziri §10 přát si

divadlo §32 teatro

diamanto §17 diamant

divit se §17 miri

diferenci §30 lišit se

dlohý §17 longa

difini §42 definovat

dlužit §25 ŝuldi

dika §33 tlustý

dnes §10 hodiaŭ

diligenta §8 pilný

dobrodružství §23 aventuro

dimanĉo §20 neděle

dobrý §8 bona

Dio §12 Bůh

dokonce §37 eĉ

diplomatio §32 diplomacie

doktor §36 doktoro

direkt i §28 směřovat

dopis §9 letero

diri §8 říci, říkat

doprovázet §18 akompani

dis §28 roz-, před ložka rozptýlení

dosáhnout §42 atingi

diversa §27 různý

dospělý, zralý §6 matura

doktoro §36 doktor

dostat §9 ricevi

dolĉa §10 sladký

dostatečně §37 sufiĉe

domo §8 dům

dotýkat se §20 tuŝi

donaci §15 darovat

doutník §40 cigaro

doni §7 dát, dávat

dovádět §20 petoli

dormi §20 spát

dovolit, připustit §29 permesi

doto §23 výbava, věno

drahý (o osobě) §20 kara

drapo §32 sukno, látka

držet §15 teni

droni §37 topit se

dřevo §31 ligno

du §11 dva, dvě

duben §12 Aprilo

dubi §26 pochybovat

důležitý §22 grava

dum §17 během

dům §8 domo

duonpatro §33 otčím, nevlastní tec

dusík, nitrogen §35 azoto,


nitrogeno

duše §31 animo

dva, dvě §11 du

dveře §25 pordo

dvůr §25 korto

džbán §13 kruĉo

E

e §7 příslovce

ebla §29 možný

ec §11 vlastnost

eĉ §37 dokonce

edzo §18 manžel

eg §13 zvětšení významu

egala §28 stejnýú-á

ej §13 místo činnosti

ek §21 předpona začátku

eksciti §41 vzrušit

eksplodi §41 vybouchnout

ekster §26 mimo

ekzemplo §27 příklad

el §10 z, ze

elekt i §12 volit

em §19 přípona náchylnosti

en §10 v, ve

episkopo §42 biskup

er §41 přípona části celku

erari §10 mýlit se

esprimi §28 vyjádřit

esti §5 být

estimi §26 vážit si

estro §26 vedoucí

et §26

přípona zdrobnění

významu

F

Francouz §37 Franco

facila §18 snadný

fuj §26 fi

fajfi §34 pískat

fyzika §32 fiziko

fajro §41 oheň

fali §22 padat, upadnout

fari §12 dělat, čin it

Februaro §12 únor

feino §11 víla

feliĉa §13 šťatný

fenestro §6 okno

fermi §31 zavřít

fero §25 železo

festi §10 slavit

fi §26 fuj

fianĉo §26 ženich, snoubenec

fidela §16 věrný

fiera §11 hrdý, pyšný

filo §8 syn

fingro §12 prst

fin i §14 končit

fiziko §32 fyzika

flanko §28 strana, bok

flari §8 čichat


fleksi §41 ohýbat

floro §5 květ

flugi §9 letět, létat

flu i §22 téci, proudit, p lynout

flu ida §35 tekutý

fojo §13 -krát

folio §35 list

fonto §15 pramen

for §9 pro

forgesi §18 zapomenout

forko §14 vidlička

formo §15 tvar

forno §16 pec, kamna

forta §7 silný

fosi §34 kopat

Franco §37 Francouz

frandi §35 mlsat

frato §5 bratr

fraŭlino §10 slečna

fraŭlo §10 svobodný muž

freŝa §10 čerstvý

frosto §34 mráz

frue §17 brzy

fulmo §40 blesk

fumo §40 kouř

funto §31 lib ra (hmotnosti)

G, Ĝ

gaja §20 veselý

ĝardeno §16 zahrada

gardi §18 hlídat

gasto §18 host

ge §36

předpona pro dvojice

obojího pohlaví

ĝentila §15 zdvořilý

Germano §34 Němec

ĝi §12 to, ono

ĝis §18 až do

glacio §35 led

glaso §32 sklo

gliti §34 klouzat

ĝoji §10 radovat se

grafo §42 hrabě

gramat iko §27 mluvnice, gramatika

granda §17 velký

gratuli §36 blahopřát

grava §22 důležitý

griza §31 šedý

gusto §35 chuť

H, Ch, Ĥ

had §19 serpento

haki §34 sekat

hlava §39 kapo

haro §31 vlas

hle §6 jen

havi §10 mít

hledat §18 serĉi

hebreo §36 Žid, Hebrejec

hlídat §18 gardi

hejti §16 topit (v kamnech)

hlučet §38 brui

hela §10 světlý

hluchý §20 surda

helpi §30 pomáhat, pomoci


hnát §9 peli

ĥemio §32 chemie

hned §15 tuj

herbo §34 tráva

hnus, odpor §26 abomeno

heroo §35 hrdina

hoden (něčeho) §23 inda

hieraŭ §20 včera

hodina (jednotka času) §12 horo

hirundo §26 vlaštovka

hodiny (přístroj) §20 horloĝo

Hispano §34 Španěl

hodit, vrhnout §14 ĵeti

historio §10 dějiny

holub §5 kolombo

ho §21 ó

hora §33 monto

hodiaŭ §10 dnes

hořet §31 bruli

homo §6 člověk

host §18 gasto

honesta §11 čestný

hrabě §42 grafo

honti §39 stydět se

hrdina §35 heroo

horloĝo §20 hodiny (přístroj)

hrdý, pyšný §11 fiera

horo §12 hodina

hrnec §25 poto

humoro §31

nálada, duševní

rozpoložení

hromada, kupa §32 amaso

hundo §12 pes

hrůze §13 teruro

hřešit, proviňovat se §22 peki

hůl, prut, líska §31 bastono

hustý §38 densa

hvězda §10 stelo

charakter §11 karaktero

chemie §32 ĥemio

chlapec §9 knabo

chléb §8 pano

chrabrý §34 brava

chtít §9 voli

chtít §16 voli

chuť §35 gusto

chválit §41 laŭdi

chytat §22 kapti

I, J, Ĵ inkoust §34 inko

i §7 neurčitý způsob slovesa

inženýr §25 inĝeniero

ia §28 nějaký

já §6 mi

ia §30 nějaký

jablko §6 pomo

ial §30 z nějakého důvodu

jak §10 kiel

iam §28 někdy

jaký §10 kia

iam §30 někdy

jaro §39 printempo

id §36 přípona dítěte, potomka

jasný §27 klara

ie §30 někde

jazyk §22 lingvo

iel §30 nějak

jeden, jedna §11 unu

ies §30 něčí

jestliže §14 se

ig §13

učiniti něco nějakým

(tranzitivní sloveso)

jet na koni §7 rajdi

iĝ §23

státi se nějakým

(netranzit ivní sloveso)

jezero §35 lago

il §16 nástroj

jiný §12 alia

ili §9 oni

jíst §8 manĝi

in §10 žena

jistý §19 certa

inda §23 hoden (něčeho)

jít §9 iri

infano §6 dítě

infekt i §39 akazit, infikovat

ing §40

přípona násadky, držáku,

pochvy

inĝeniero §25 inženýr

inko §34 inkoust


instrui §20 vyučovat

insulti §17 nadávat

int §22 příčestí minulé činné

intenci §22 zamýšlet, mít v úmyslu

inter §13 mezi

interne §26 uvnitř

inviti §25 pozvat

io §30 něco

iom §30 trochu, nějaké množství

iri §9 jít

is §6 minulý čas

ist §31 přípona profese

it §12 učiněn (partic. min. trpné)

iu §30 někdo

j §7 množné číslo

jam §6 už, již

Januaro §12 leden

jaro §12 rok

je §23 předložka neurčitá

jen §6 hle

jes §21 ano

ĵeti §14 hodit, vrhnout

juĝi §22 soudit

juna §10 mladý

justa §37 spravedlivý

K

k, ke, ku §5 al

kafo §26 káva

kabát §40 surtuto

kaj §5 a

kalhoty §40 pantalono

kajero §10 sešit

kámen §6 ŝtono

kaldrono §25 kotel

kamna, pec §16 forno, kameno

kaleŝo §38 kočár, povoz

kanape §26 kanapo

kameno §25 kamna, pec

kapsa §34 poŝo

kampo §33 pole

kartáč §39 broso

kanapo §26 kanape

káva §26 kafo

kandelo §20 svíčka

každý §10 ĉiu

kanti §9 zpívat

kde §6 kie

kapabla §17 schopný

kdo §6 kiu

kapo §39 hlava

když §14 kiam

kapti §22 chytat

klidný §15 trankvila

kara §20 drahý (o osobě)

klobouk §8 ĉapelo

karaktero §11 charakter

klouzat §34 gliti

kaŝi §21 skrýt, ukrýt

kmen §27 radiko

kaŭzo §28 příčina, kauza

kněz, farář, pastor §25 pastro

ke §8 že

kniha §6 lib ro

kelke §23 několik

kočár, povoz §38 kaleŝo

kesto §31 krabice, skříňka

kohout §33 koko

kia §10 jaký

koláč §35 kuko

kial §17 proč

kolej §39 relo

kiam §14 když

kolektivní p řípona §14 op

kie §6 kde

koli; např. cokoli §30 ajn; ekz. kio ajn

kiel §10 jak

kolo §39 rado

kiu §6 kdo

klara §27 jasný

koncovka času

budoucího §24 os

knabo §9 chlapec

koncovka přídavného

jména; např. patra otcův §5 a; ekz. patra

koko §33 kohout


koncovka příslovce;

např. bone dobře, bele

krásně §7

e; ekz. bone,

bele

koleri §19 zlobit se

koncovka přítomného

času; např. kantas zpívá §5 as; ekz. kantas

kolo §35 krk

koncovka rozkazovacího

způsobu; např. venu

přijď, skribu napiš §7

u; ekz. venu,

skribu

kolombo §5 holub

koncovka způsobu

podmiňovacího §19 us

koloro §31 barva (odstín)

končit §14 fin i

kombi §34 česat

konfitovat §35 konfit i

komerci §25 obchodovat

kopat §34 fosi

kompreni §27 rozumět

korek §34 korko

komuna §29 společný

košile §35 ĉemizo

konduki §22 vést, provádět

kotel §25 kaldrono

konfesi §37 zpovídat se, přiznat vinu

koupat §40 bani

konfit i §35 konfitovat

kouř §40 fumo

koni §8 znát

krabice, skříňka §31 kesto

konsideri §23 brát v úvahu, uvažovat

krabice, škatule §40 skatolo

konsili §30 radit

krájet §16 tranĉi

konsisti §12 sestávat z

král §21 reĝo

konstrui §25 stavět

krásný §10 bela

kontrakti §31 smlouvat, uzavřít s mlouvu

krát; např. 5-krát §13

fojo; ekz. 5-

foje

kontraŭ §13 proti

krejčí §5 tajloro

korko §34 korek

Kristus §37 Kristo

korpo §31 tělo

krk §35 kolo

korto §25 dvůr

kromě §11 krom

kosti §14 stát (o ceně)

křičet §21 krii

koto §39 bláto

křivý §33 kurba

kovri §35 pokrýt

kůň §36 ĉevalo

krajono §6 tužka

kuponat §14 aĉeti

kredi §33 věřit

kus §42 peco

krei §12 (s)tvořit

květ §5 floro

kremo §26 smetana

kyselý §35 acida

kreski §33 růst

krii §21 křičet

Kristo §37 Kristus

krom §11 kromě

kruĉo §13 džbán

kruta §34 strmý

kudri §34 šít

kuiri §13 běžet

kuko §35 koláč

kulero §14 lžíce

kulpa §21 vinný

kun §7 s, se

kune §8 společně

kunmet i §27 složit

kuraci §36 léčit

kuraĝa §7 odvážný

kurba §33 křivý

kuri §18 běžet

kuŝi §6 ležet

kuzo §20 bratranec

kvankam §26 ačkoliv

kvar §12 čtyři

kvin §12 pět


L

lahev §34 botelo

la §5 určitý člen

látka §14 ŝtofo

labori §13 pracovat

lavice §26 benko

laca §40 unavený

léčit §36 kuraci

lago §35 jezero

led §35 glacio

lakto §10 mléko

leden §12 Januaro

lando §32 země, krajina, území

lekce §20 leciono

lano §34 vlna

letět, létat §9 flugi

larĝa §33 široký

léto §34 somero

lasi §37 nechat, ponechat

lev §5 leono

lasta §29 poslední

ležet §6 kuŝi

laŭ §11 podle

lhát §22 mensogi

laŭdi §41 chválit

líb it se §35 plaĉi

lavi §15 (u)mýt

lib ra (hmotnosti) §31 funto

leciono §20 lekce

list §35 folio

legi §9 číst

listopad §12 Novembro

leono §5 lev

lišit se §30 diferenci

lerni §9 učit se

loď §27 ŝipo

lerta §25 zručný, schopný

lovit, chytat §21 ĉasi

letero §9 dopis

lžíce §14 kulero

levi §22 zdvihat

li §9 on

lib ro §6 kniha

lig i §27 vázat

ligno §31 dřevo

lingvo §22 jazyk

lipo §31 ret

litero §30 písmeno

lito §26 postel

loĝi §14 bydlet

loko §13 místo

longa §17 dlohý

lumi §33 svítit

lundo §20 pondělí

luno §10 měsíc

M

maličkost, nicotnost §41 bagatelo

magazeno §40 obchod

manžel §18 edzo

mal §10 opak

maso §34 viando

manĝi §8 jíst

materiál §31 materialo

maniero §32 způsob, manýra

mechanika §32 meĥaniko

mano §7 ruka

měkký §33 mola

maro §32 moře

měřit §32 mezuri

Marto §12 březen

měsíc §10 luno

matenmanĝi §27 snídaně

měsíc §12 monato

mateno §10 ráno

město §14 urbo

materialo §31 materiál

mezi §13 inter

matura §6 dospělý, zralý

míjet §22 pasi

meĥaniko §32 mechanika

milovat §8 ami

mem §18 sám (sebe)

mimo §26 ekster

memori §41 pamatovat

minulý čas §6 is

mensogi §22 lhát

minuta §12 minuto

merit i §22 zasloužit si

místo §13 loko

met i §26 položit

místo činnosti §13 ej

mezo §33 střed, prostředek

mít §10 havi

mezuri §32 měřit

mít vztah §30 rilati

mi §6 já


mladý §10 juna

mia §10 můj

mléko §10 lakto

mil §12 tisíc

mlsat §35 frandi

milit i §34 válčit, bojovat

mluvit, hovořit §7 paroli

minuto §12 minuta

mluvnice, gramatika §27 gramat iko

miri §17 divit se

mnoho §12 multe

mola §33 měkký

množné číslo §7 j

monato §12 měsíc

moci §11 povi

mondo §22 svět

modlit se §37 preĝi

mono §14 peníze

modrý §6 blua

monto §33 hora

moře §32 maro

montri §18 ukázat

moudrý §10 saĝa

morgaŭ §20 zítra

možný §29 ebla

mort i §20 zemřít

mráz §34 frosto

moŝto §42

vaše urozenosti,

velebnosti, svatosti

můj §10 mia

movi §22 pohybovat

muset §13 devi

multe §12 mnoho

muž §15 viro

murmuri §19 bručet, mručet

my §9 ni

muso §26 myš

mýlit se §10 erari

muta §20 němý

myslet §11 pensi

myš §26 muso

mýt §15 lavi

N na §6 sur

n §13 akuzat ivní koncovka

náboženství §37 religio

n §6 4. pád (koho, co?)

nad §26 super

nacio §27 národ, lid (např. v USA)

nádoba §19 vazo

naĝi §35 plavat

nadávat §17 insulti

nahoře §31 supre

naiva §17 naivní

naivní §17 naiva

najbaro §32 soused

nakazit, infikovat §39 infekt i

naski §12 porodit

nálada, duševní

rozpoložení §31 humoro

naturo §35 příroda

nalézt, najít §6 trovi

naŭ §12 devět

namísto §16 anstataŭ

nazo §8 nos

národ, lid (např. v USA) §27 nacio

ne §6 ne

následovat §25 sekvi

necesa §27 nezbytný

násobná přípona §14 obl

neĝo §10 sníh

nástroj §16 il

nek— nek §28 ani - an i

navštívit §20 viziti

neniam §22 nikdy

názor §19 opinio

neniel §28 nijak, žádnýmzpůsobem

nazvat §17 nomi

neniu §22 nikdo

ne §6 ne

nepo §33 vnuk

nebe §6 ĉielo

nevo §33 bratranec

nebezpečí §7 danĝero

ni §9 my

nebo §14 aŭ

nigra §32 černý

něco §30 io

nj §38

přípona zdrobnělin žen,

např. panjo maminka,

Janjo Janička

něčí §30 ies

nobla §33 vznešený

neděle §20 dimanĉo

nokto §10 noc

nechat, ponechat §37 lasi

nomi §17 nazvat

nějak §30 iel

nominativo §28

nominativ, 1. pád

skloňování

nějaký §28 ia

nova §18 nový

nějaký §30 ia

Novembro §12 listopad

nejvíce §10 plej

nu §21 nu


někde §30 ie

nun §9 nyní

někdo §30 iu

nur §12 pouze, jenom

někdy §28 iam

nutri §10 živit

někdy §30 iam

několik §23 kelke

Němec §34 Germano

němý §20 muta

nést §13 porti

neurčitý způsob slovesa §7 i

nezbytný §27 necesa

než §10 ol

nijak, žádnýmzpůsobem §28 neniel

nikdo §22 neniu

nikdy §22 neniam

noc §10 nokto

noha §26 piedo

nominativ, 1. pád

skloňování §28 nominativo

nos §8 nazo

nový §18 nova

nu §21 nu

nyní §9 nun

O o §7 pri

o §5 podstatné jméno

ó §21 ho

obei §29 poslouchat, být poslušný

oba, obě §11 ambaŭ

objekto §27 předmět

obchod §40 magazeno

obl §14 násobná přípona

obchodovat §25 komerci

obstina §10 tvrdohlavý

objednat §27 aboni

ofte §29 často

obléci §18 vesti

ok §12 osm

obličej §11 vizaĝo

okazi §17 stát se

obyčejný §13 ordinara

okulo §9 oko

ocel §41 ŝtalo

okupi §32

zaujmout, obsadit,

okupovat

ocet §35 vinagro

ol §10 než

od §7 de

ombro §37 stín

od (množství) §14 da

on §14 podílná přípona

odpouštět §17 pardoni

oni §11 oni (neurčité)

odvážný §7 kuraĝa

onklo §9 strýc

oheň §41 fajro

ont §22 příčestí budoucí činné

ohýbat §41 fleksi

op §14 kolektivní p řípona

ochotně, rád §15 volonte

opinio §19 názor

okno §6 fenestro

oportuna §15 pohodlný

oko §9 okulo

ordinara §13 obyčejný

oltář §36 altaro

ordoni §20 přikázat, rozkázat

on §9 li

orelo §9 ucho

oni §9 ili

oro §25 zlato

oni (neurčité) §11 oni

os §24 koncovka času budoucího

opak §10 mal

ot §22 příčestí budoucí trpné

orel §22 aglo

ovo §32 vejce

osm §12 ok

osoba §13 persono

ostatní §35 cetera

ostrý §7 akra

otčím, nevlastní tec §33 duonpatro

otec §5 patro

ovce §34 ŝafo


P padat, upadnout §22 fali

pafi §38 střílet

palác §23 palaco

pagi §14 platit

pálenka; např. vodka je

ruská pálenka §34

brando; ekz.

vodko estas

rusa brando

paĝo §14 strana (knihy)

pamatovat §41 memori

paki §35 balit, pakovat

pán §10 sinjoro

pala §10 bledý

panenka §18 pupo

palaco §23 palác

panenská §37 virga

pano §8 chléb

papír §10 papero

pantalono §40 kalhoty

pára §25 vaporo

papero §10 papír

pást §34 paŝti

pardoni §17 odpouštět

pátek §20 vendredo

paroli §7 mluvit, hovořit

patřit §5 aparteni

pasero §22 vrabec

peníze §14 mono

pasi §22 míjet

perla §17 perlo

paŝti §34 pást

pero §6 plumo

pastro §25 kněz, farář, pastor

pes §12 hundo

patro §5 otec

pět §12 kvin

peco §42 kus

pilný §8 diligenta

peki §22 hřešit, proviňovat se

písek §34 sablo

peli §9 hnát

pískat §34 fajfi

pendi §39 viset

písmeno §30 litero

pensi §11 myslet

pít §9 trinki

per §8 skrze

plakat §6 plori

perlo §17 perla

platit §14 pagi

permesi §29 dovolit, připustit

plátno §35 tolo

persono §13 osoba

plavat §35 naĝi

peti §14 prosit

plný §11 plena

petoli §20 dovádět

pluk, regiment §37 regimento

piedo §26 noha

po, potom §14 post

plaĉi §35 líb it se

počasí §34 vetero

plej §10 nejvíce

pod §15 sub

plena §11 plný

podezírat §35 suspekti

plenumi §31 splnit

podílná přípona §14 on

plezuro §20 potěšení

podle §11 laŭ

pli §10 více

podobný §11 simila

plori §6 plakat

podstatné jméno §5 o

plumo §6 pero

podvádět, klamat §40 trompi

pluvo §38 déšť

podzim §32 aŭtuno

polico §37 policie

pohodlný §15 oportuna

polo §27 Polák

pohybovat §22 movi

polvo §41 prach

pochybovat §26 dubi

pomo §6 jablko

pokoj §8 ĉambro

por §14 pro

pokrýt §35 kovri

pordo §25 dveře

Polák §27 polo

porti §13 nést

pole §33 kampo

portreto §11 portrét

policie §37 polico

poŝo §34 kapsa

položit §26 meti

post §14 po, potom

pomáhat, pomoci §30 helpi

postuli §27 požadovat

pomstít se §41 venĝi

poto §25 hrnec

pondělí §20 lundo

povi §11 moci

porodit §12 naski

pra §36

pra-, předpona

starobylosti

portrét §11 portreto

precipe §34 především, zv láště

poslat §17 sendi

prefikso §30 předložka


poslední §29 lasta

preĝi §37 modlit se

poslouchat, být poslušný §29 obei

preni §15 vzít

postel §26 lito

prepozicio §27 předložka

potěšení §20 plezuro

pri §7 o

potit se §40 ŝviti

princo §19 princ

potřebovat §14 bezoni

printempo §39 jaro

pouze, jenom §12 nur

pro §21 pro, z příčiny

používat §16 uzi

projekto §25 projekt

povídat si, besedovat §20 babili

proksima §13 přibližný

pozorný §26 atenta

promeni §12 procházet se

pozvat §25 inviti

pronomo §30 zájmeno

požadovat §27 postuli

propra §23 vlastní

pra-, předpona

starobylosti §36 pra

provinco §37 provincie, oblast

pracovat §13 labori

prunti §14 půjčit

prach §41 polvo

pulvo §41 střelný prach

pramen §15 fonto

puni §20 trestat

pravda §16 vero

pupo §18 panenka

pravidlo §29 regulo

pura §8 čistý

pravý §28 dekstra

princ §19 princo

pro §9 for

pro §14 por

pro, z příčiny §21 pro

proč §17 kial

prodat §40 vendi

procházet se §12 promeni

projekt §25 projekto

prosinec §12 Decembro

prosit §14 peti

prostorný §34 vasta

proti §13 kontraŭ

proto §9 tial

protože §9 ĉar

provincie, oblast §37 provinco

prst §12 fingro

prsten, kruh §25 ringo

přát si §10 deziri

před §8 antaŭ

především, zv láště §34 precipe

předložka §27 prepozicio

předložka §30 prefikso

předložka neurčitá §23 je

předložka rozptýlení

roz-; např. disiri rozejít

se, dismeti rozložit §28

dis; ekz. disiri,

dismeti

předmět §27 objekto

předpona opakování

děje, zpětný pohyb §14 re

předpona pro dvojice

obojího pohlaví §36 ge

předpona spříznění

sňatkem §33 bo

předpona začátku §21 ek

překvapit §40 surprizi

přes §26 trans

přestat §13 ĉesi

přesto §34 tamen


přibližný §13 proksima

příčestí budoucí činné;

např. studonto budoucí

student §22

ont; ekz.

studonto

příčestí budoucí trpné;

např. studota objekto

předmět k nastudování

(bude studován) §22

ot; ekz. studota

objeto

příčestí minulé činné;

např. veninto ten který

přišel §22

int; ekz.

veninto

příčestí minulé trpné;

např. skrib ita letero

napsaný dopis §12 it; ekz. skribita

příčestí přítomné činné;

např. studanto studující §14

ant; ekz.

studanto

příčestí přítomné trpné;

např. legata teksto čtený

text §22

at; ekz. legata

teksto

příčina, kauza §28 kaŭzo

příjemný §9 agrabla

přijít, přicházet §8 veni

přijmout §23 akcepti

přikázat, rozkázat §20 ordoni

příklad §27 ekzemplo

přímý §33 rekta

přípona §30 sufikso

přípona části celku; apř.

lignero tříska §41 er; ekz. lignero

přípona člověka

charakterizovaného

kvalitou kmene; např.

bonulo dobrák §37 ul; ekz. bonulo

přípona dítěte, potomka;

např. hundido štěně §36 id; hundido

přípona náchylnosti k

něčemu; např.

forgesemo

zapomnětlivost §19

em; ekz.

forgesemo

přípona násadky,

držáku, pochvy; např.

kandelingo svícen §40

ing; ekz.

kandelingo

přípona neurčitá; např.

plenumi vyplnit §31

um; ekz.

plenumi

přípona občanství,

členství; např. Pragano

Pražan §37 an; ekz Pragano

přípona opakování děje

(nedokonavost) §13 ad

přípona profese,

dlouhodobé činnosti;

např. kuiristo kuchař §31

ist; ekz.

kuiristo

přípona schránky,

nádoby,stromu, země;

např. Rusujo Rusko,

cigarujo tabatěrka,

pomujo jabloň §20

uj; Rusujo,

cigarujo,

pomujo

přípona skupinová; např.

vagonaro vlaková

souprava §19

ar; ekz.

vagonaro

přípona státi se nějakým

(netranzit ivní sloveso);

např. paliĝ i zblednout,

sidiĝi usadit se §23

iĝ; ekz. paliĝi,

sidiĝi


přípona učiniti něco

nějakým (tranzitivn í

sloveso); např. purigi

vyčistit, mort igi usmrt it §13

ig; ekz. purigi,

mort igi

přípona věci; např.

bonaĵo dobrota §25 aĵ; ekz. bonaĵo

přípona vedoucího;

např. ŝipestro lodník,

urbestro starosta města §26

estro; ekz.

ŝipestro,

urbestro

přípona vlastnosti; např.

boneco dobrota

(vlastnost), vireco

mužnost §11

ec; ekz.

boneco, vireco

přípona zdrobnělin

mužů; např. paĉjo

tatínek, Jaĉjo Jeníček §38

ĉj; ekz. paĉjo,

Jaĉjo

přípona zdrobnělin žen;

např. panjo maminka,

Janjo Janička §38

nj; ekz. panjo,

Janjo

přípona zdrobnění

významu; např. mureto

zídka, rideti usmívat se §26

et; ekz. mureto,

rideti

přípona ženy; např.

patrino matka, kokino

slepice §10

in; ekz. patrino,

kokino

příroda §35 naturo

příslovce §30 adverbo

přísný §37 severa

přítel §10 amiko

psát §9 skribi

pták §5 birdo

ptát se, klást otázky §21 demandi

půjčit §14 prunti

R radit §30 konsili

radiko §27 kmen

radovat se §10 ĝoji

rado §39 kolo

ráno §10 mateno

rajdi §7 jet na koni

ret §31 lipo

rakonti §10 vyprávět

roh, kout §23 angulo

rano §19 žába

rok §12 jaro

rapida §26 rychlý

roura §40 tubo

re §14 opakování děje

rozumět §27 kompreni

regimento §37 pluk, regiment

ruka §7 mano

regno §37

říše, stát,

mocnářství,mocnost

ruka §40 brako

reĝo §21 král

Rus §16 ruso

regulo §29 pravidlo

růst §33 kreski

rekta §33 přímý

různý §27 diversa

religio §37 náboženství

růže §5 rozo

relo §39 kolej

rychlý §26 rapida

renkonti §20 setkat se

řeka §26 rivero

renversi §33 zvrátit

řezat §34 segi

resti §7 zůstat

říci, říkat §8 diri

rezu ltato §42 výsledek

říše, stát, mocnářství,

mocnost, velmoc §37 regno

riĉa §15 bohatý

ricevi §9 dostat

rid i §29 smát se

rilati §30 mít vztah

rimarki §21

zpozorovat, všimnout si,

poznamenat


ringo §25 prsten, kruh

riproĉi §22 vyčítat

rivero §26 řeka

rompi §41 zlámat, rozb ít

rozo §5 růže

ruĝa §39 červený

ruso §16 Rus

S, Š, Ŝ

s, se §7 kun

sabato §20 sobota

salon §24 salono

sablo §34 písek

sám (sebe) §18 mem

ŝafo §34 ovce

samohláska §27 vokalo

saĝa §10 moudrý

samotný §21 sola

ŝajni §17 zdát se

sát §34 sorbi

salono §24 salon

se §10 si

salti §17 skákat

sedět §20 sidi

saluti §20 zdravit, pozdravit

sedm §12 sep

sama §13 stejný

sekat §34 haki

sana §5 zdráv

série, řada §30 serio

sankta §12 svatý

sestávat z §12 konsisti

savi §22 zachránit

sešit §10 kajero

scienco §32 věda

setkat se §20 renkonti

scii §20 vědět

schopný §17 kapabla

se §14 jestliže

silný §7 forta

sed §9 ale

skákat §17 salti

segi §34 řezat

sklo §32 glaso

sekundo §12 vteřina

sklo §41 vitro

sekvi §25 následovat

skrýt, ukrýt §21 kaŝi

semajno §12 týden

skrze §8 per

sen §13 bez

skrze §22 tra

senco §29 smysl

sladký §10 dolĉa

sendi §17 poslat

slavit §10 festi

senti §33 cítit

slavnostní §39 solena

sep §12 sedm

slečna §10 fraŭlino

serĉi §18 hledat

sloužit §19 servi

serio §30 série, řada

sloveso §29 verbo

serpento §19 had

složit §27 kunmet i

servi §19 sloužit

slunce §5 suno

ses §12 šest

slyšet §9 aŭdi

severa §37 přísný

smát se §29 rid i

si §10 se

směřovat §28 direkt i

sia §10 svůj

smetana §26 kremo

sidi §20 sedět

smlouvat, uzavřít

smlouvu §31 kontrakti

signifi §32 znamenat

smysl §29 senco

silenti §20 být zticha

snadný §18 facila

simila §11 podobný

snadný §27 simpla

simpla §27 snadný

snídaně §27 matenmanĝi

sinjoro §10 pán

sníh §10 neĝo

ŝipo §27 loď

sobota §20 sabato

ŝiri §42 trhat

sotva §19 apenaŭ

skatolo §40 krabice, škatule

soudit §22 juĝi

skribi §9 psát

soused §32 najbaro

ŝlosi §34 zamknout na klíč

spát §20 dormi

soifi §15 žíznit

speciální, zvláštní §19 speciala

sola §21 samotný

splnit §31 plenumi

soldato §22 voják

společně §8 kune

solena §39 slavnostní


společný §29 komuna

somero §34 léto

spořit §41 ŝpari

soni §27 znít

spravedlivý §37 justa

sonori §34 zvonit

stát §8 stari

sopiri §29 toužit, tesknit

stát (o ceně) §14 kosti

sorbi §34 sát

stát se §17 okazi

ŝpari §41 spořit

stavět §25 konstrui

speciala §19 speciální, zvláštní

stejný §13 sama

spegulo §20 zrcad lo

stejný §28 egala

ŝtalo §41 ocel

stín §37 ombro

stari §8 stát

sto §12 cent

stelo §10 hvězda

strana (knihy) §14 paĝo

ŝtofo §14 látka

strana, bok §28 flanko

ŝtono §6 kámen

strmý §34 kruta

ŝtopi §34 ucpat

strom §8 arbo

strato §22 ulice

strýc §9 onklo

ŝtupo §34 stupeň, schod

střed, prostředek §33 mezo

sub §15 pod

střecha §31 tegmento

suferi §32 trpět, strádat

střelný prach §41 pulvo

sufiĉe §37 dostatečně

stříbro §19 arĝento

sufikso §30 přípona

stříhat §34 tondi

sukero §26 cukr

střílet §38 pafi

ŝuldi §25 dlužit

stůl §6 tablo

sulfuro §35 sýra

stupeň, schod §34 ŝtupo

suno §5 slunce

stydět se §39 honti

ŝuo §37 bota, polobotka

sukno, látka §32 drapo

super §26 nad

svatý §12 sankta

supre §31 nahoře

svět §22 mondo

sur §6 na

světlý §10 hela

surda §20 hluchý

svíčka §20 kandelo

surprizi §40 překvapit

svítit §33 lumi

surtuto §40 kabát

svobodný muž §10 fraŭlo

suspekti §35 podezírat

svůj §10 sia

ŝviti §40 potit se

syn §8 filo

sýra §35 sulfuro

šedý §31 griza

šest §12 ses

široký §33 larĝa

šít §34 kudri

Španěl §34 Hispano

šťatný §13 feliĉa

T táhnout §34 tiri

tablo §6 stůl

tak §10 tiel

tago §10 den

také, též §14 ankaŭ

tajloro §5 krejčí

takový §27 tia

tamen §34 presto

talíř §31 telero

teatro §32 divadlo

tam §28 tie

tegmento §31 střecha

tancovat §20 danci

telero §31 talíř

téci, proudit, p lynout §22 flu i

tempo §13 čas

tehdy §27 tiam

teni §15 držet

tekutý §35 flu ida

teo §26 čaj

tělo §31 korpo

tero §6 země, půda

ten §13 tiu

tero §31 zem, půda

teplý §13 varma

teruro §13 hrůza

tisíc §12 mil

tia §27 takový


tlustý §33 dika

tial §9 proto

to §11 tio

tiam §27 tehdy

to, ono §12 ĝi

tie §28 tam

to; toto, tento §13 ĉi; tio-ĉi, t iu-ĉi

tiel §10 tak

topit (v kamnech) §16 hejti

timi §20 bát se

topit se §37 droni

tio §11 to

toužit, tesknit §29 sopiri

tiri §34 táhnout

trápit §33 turmenti

tiu §13 ten

tráva §34 herbo

tolo §35 plátno

trestat §20 puni

tondi §34 stříhat

trhat §42 ŝiri

tra §22 skrze

trochu, nějaké množství §30 iom

tranĉi §16 krájet

trpět, strádat §32 suferi

trankvila §15 klidný

trvat §13 daŭri

trans §26 přes

tři §12 tri

tre §13 velmi

tužka §6 krajono

tri §12 tři

tvar §15 formo

trinki §9 pít

tvář §31 vango

trompi §40 podvádět, klamat

tvořit, psát, komponovat §37 verki

trovi §6 nalézt, najít

tvořit, stvořit §12 krei

tubo §40 roura

tvrdohlavý §10 obstina

tuj §15 hned

ty §16 ci

tuko §34 ubrus, šátek

týden §12 semajno

turmenti §33 trápit

tuŝi §20 dotýkat se

tuta §14 celý

U

u, při §15 ĉe

u §7 rozkazovací způsob

ubrus, šátek §34 tuko

uj §20 přípona schránky, nádoby

ucpat §34 ŝtopi

ul §37

přípona člověka

charakterizovaného

kvalitou kmene

učit se §9 lerni

um §31 přípona neurčitá

ucho §9 orelo

unu §11 jeden, jedna

ukázat §18 montri

urbo §14 město

ulice §22 strato

us §19

koncovka způsobu

podmiňovacího

unavený §40 laca

uzi §16 používat

únor §12 Februaro

určitý člen §5 la

ústa §8 buŝo

útočit §14 ataki

uvěznit §22 aresti

uvnitř §26 interne

už, již §6 jam

V v, ve §10 en

vango §31 tvář

válčit, bojovat §34 milit i

vaporo §25 pára

vanout §39 blovi

varma §13 teplý

vaše urozenosti,

velebnosti, svatosti §42 moŝto

vasta §34 prostorný

vázat §27 lig i

vazo §19 nádoba

vážit si §26 estimi

ve §21 běda

včera §20 hieraŭ

veki §20 vzbudit

vdovec §11 vidvo

vendi §40 prodat

večer §18 vespero

vendredo §20 pátek

věda §32 scienco

venĝi §41 pomstít se


vědět §20 scii

veni §8 přijít, přicházet

vedle §8 apud

venki §14 zbítězit

vejce §32 ovo

vento §39 vítr

velký §17 granda

verbo §29 sloveso

velmi §13 tre

verki §37 tvořit, psát, komponovat

věrný §16 fidela

vero §16 pravda

věřit §33 kredi

vespero §18 večer

veselý §20 gaja

vesti §18 obléci

vesnice §15 vilaĝo

vetero §34 počasí

vesničan §37 vilaĝano

veturi §28 cestovat

vést, provádět §22 konduki

vi §10 vy/ty

větev §39 branĉo

viando §34 maso

více §10 pli

vidi §7 vidět

vidět §7 vidi

vidvo §11 vdovec

vidlička §14 forko

vilaĝano §37 vesničan

víla §11 feino

vilaĝo §15 vesnice

vinný §21 kulpa

vinagro §35 ocet

víno §10 vino

vino §10 víno

viset §39 pendi

vintro §16 zima (období)

vítr §39 vento

virga §37 panenská

vlas §31 haro

viro §15 muž

vlastní §23 propra

vitro §41 sklo

vlaštovka §26 hirundo

vivi §11 žít

vlna §34 lano

vizaĝo §11 obličej

vnuk §33 nepo

viziti §20 navštívit

voda §9 akvo

vojaĝi §26 cestovat

voják §22 soldato

vojo §25 cesta

volat §16 voki

vokalo §27 samohláska

volit §12 elekt i

voki §16 volat

vrabec §22 pasero

voli §9 chtít

vřít, vařit se §25 boli

voli §16 chtít

všechno §12 ĉio

volonte §15 ochotně, rád

všichni §10 ĉiuj

vteřina §12 sekundo

vy/ty §10 vi

výbava, věno §23 doto

vybouchnout §41 eksplodi

vyčítat §22 riproĉi

vyjádřit §28 esprimi

vyprávět §10 rakonti

výsledek §42 rezu ltato

vysoký §35 alta

vyučovat §20 instrui

vzbudit §20 veki

vzduch §26 aero

vzít §15 preni

vznešený §33 nobla

vzrušit §41 eksciti

vždy §14 ĉiam

Z z nějakého důvodu §30 ial

zorgi §18 dbát, mít starost

z, ze §10 el

zahrada §16 ĝardeno

zachránit §22 savi

zájmeno §30 pronomo

záležitost §13 afero


zamknout na klíč §34 ŝlosi

zamýšlet, mít v úmyslu §22 intenci

zapomenout §18 forgesi

zářit §5 brili

zasloužit si §22 merit i

zaujmout, obsadit,

okupovat §32 okupi

závidet §28 dependi

zavřít §31 fermi

zbítězit §14 venki

zda §18 ĉu

zdát se §17 ŝajni

zdráv/-a §5 sana

zdravit, pozdravit §20 saluti

zdvihat §22 levi

zdvořilý §15 ĝentila

zem, půda §31 tero

země, krajina, území §32 lando

země, půda §6 tero

zemřít §20 mort i

zima (období) §16 vintro

zítra §20 morgaŭ

zlámat, rozb ít §41 rompi

zlato §25 oro

zlobit se §19 koleri

znamenat §32 signifi

znát §8 koni

znít §27 soni

zpívat §9 kanti

zpovídat se, přiznat vinu §37 konfesi

zpozorovat, všimnout si,

poznamenat §21 rimarki

způsob, manýra §32 maniero

zrcad lo §20 spegulo

zručný, schopný §25 lerta

zub §7 dento

zůstat §7 resti

zvěř, skot §34 bruto

zvětšení významu §13 eg

zvíře §5 besto

zvonit §34 sonori

zvrátit §33 renversi

žába §19 rano

že §8 ke

žehnat §33 beni

železo §25 fero

ženich, snoubenec §26 fianĉo

Žid, Hebrejec §36 hebreo

žít §11 vivi

živit §10 nutri

žíznit §15 soifi



Deklarace o esperantizmu Na prvním zasedání prvního esperantského kongresu v Boulogne-sur-Mer, 7. srpna 1905, přečetl

autor esperanta Dr. L. L. Zamenhof svoji deklaraci, která byla kongresem v poněkud upravené

podobě přijata jako základní charakteristika hnutí. Zde je její znění v českém překladu:

Protože o smyslu esperantizmu mají mnozí lidé nepřesné představy, považovali

jsme my, níže podepsaní představitelé esperantizmu z různých zemí světa, kteří

se shromáždili na mezinárodním kongresu v Boulogne-sur-Mer, za potřebné

podat následující vysvětlení podle návrhu autora esperanta:

1. Esperantizmus je snaha rozšířit v celém světě jazyk neutrálně lidský, který "bez vměšování se do vnitřního života národů a nesnažící se vystrnadit existující jazyky národní" dal by lidem odlišných národností možnost vzájemně se dorozumět, který by mohl sloužit jako smírčí jazyk veřejných institucí v těch zemích, ve kterých jednotlivé národy bojují o jazyk, a konečně ve kterém by mohla být zveřejňována ta díla, o která mají všechny národy stejný zájem. Každá jiná idea či naděje, kterou ten nebo onen esperantista

spojuje s esperantizmem, bude jeho záležitostí čistě soukromou, za kterou esperantizmus nezodpovídá.

2. Poněvadž v současné době již žádný badatel nepochybuje, že jazykem mezinárodním může být pouze jazyk umělý, a protože ze všech četných pokusů, uskutečněných během posledních dvou století, všechny představují pouze teoretické projekty, zatímco skutečně dokončeným, všestranně vyzkoušeným, dokonale životaschopným a ve všech směrech nejvíce vyhovujícím se ukázal pouze jediný jazyk, esperanto, proto my, přátelé myšlenky mezinárodního jazyka, u vědomí toho, že teoretické spory nevedou k ničemu a že cíle může být dosaženo jen praktickým pracovním úsilím, již dávno jsme se semkli kolem tohoto jediného jazyka, esperanta, a pracujeme pro jeho rozšíření a obohacení jeho literatury.


3. Poněvadž autor jazyka esperanto již na samém počátku odmítl jednou pro

vždy všechna osobní práva a privilegia ve vztahu k tomuto jazyku, je esperanto "majetkem nikoho", a to ve smyslu materiálním i morálním. Materiálním hospodářem tohoto jazyka je celý svět a každý, kdo má zájem, může v tomto a o tomto jazyce vydávat díla, jaká si přeje a pro jakýkoliv cíl; za duchovní hospodáře tohoto jazyka budou vždy pokládány ty osoby, které ve světě esperantistů budou uznávány za nejlepší a nejtalentovanější spisovatele tohoto jazyka.

4. Esperanto nemá žádného osobního zákonodárce a nezávisí na žádné konkrétní osobě. Všechny názory a práce tvůrce esperanta mají, podobně jako názory a díla kteréhokoliv jiného esperantisty, charakter naprosto soukromý a pro nikoho závazný. Jediným - navždy povinným pro všechny esperantisty - základem jazyka esperanto je spis nazvaný "Fundamento de Esperanto", v němž nikdo nemá právo provést jakoukoliv změnu*. Pokud se někdo odchýlí od pravidel a vzorů uvedených v tomto spise, nemůže tvrdit, že "takto si to přeje nebo radí autor esperanta". Každou myšlenku, kterou nelze vyjádřit materiálem, obsaženým ve "Fundamento de Esperanto", má každý esperantista právo vyjádřit takovým způsobem, který považuje za

nejsprávnější, stejně jako je tomu v každém jiném jazyce. Avšak pro jednost v jazyce doporučujeme všem esperantistům napodobovat co nejvíce ten styl, který je obsažen v dílech tvůrce esperanta, který nejvíce pracoval pro esperanto i v něm a nejlépe zná jeho ducha.

5. Esperantistou je nazývána každá osoba, která umí a používá jazyk esperanto, lhostejno k jakému cíli. Příslušnost k některé aktivní společnosti esperantistů je doporučeníhodná, ne však povinná.

(Přeložil Miroslav Malovec, 22.7.2000)

*

Aby nebyla tato věta špatně pochopena: do esperanta lze

přidávat nová slova a tak zajistit jeho vývoj. Praxe

esperantského společenství rozhodne, zda se slovo ujme a

začne všeobecně používat, nebo zda zapadne. "Fundamento

de Esperanto" má pouze zajistit, aby nebyly svévolně měněny

mluvnické základy jazyka a esperanto se nerozpadlo na

nářečí. Podrobně autor vysvětlil tuto záležitost v předmluvě

tohoto základního díla.

(Poznámka překladatele)

Česky 1905 fundamento de esperanto l zamenhof v23 8 2014

Documents

Transcript of Česky 1905 fundamento de esperanto l zamenhof v23 8 2014