Download - ZUCCHI, KARSA- VINA, PAVLOVA...ZUCCHI, KARSA-VINA, PAVLOVA Z GENERACE NA GENERACI Frederick Ashton spolupracoval při tvorbě La Fille mal gardée s legendární Tamarou Karsavinou

Transcript
  • ZUCCHI, KARSA-VINA, PAVLOVAZ GENERACE NA GENERACI

    Frederick Ashton spolupracoval při tvorbě La Fille mal gardée s legendární Tamarou Karsavinou (1885–1978).Karsavina byla představitelkou Lise v petrohradském Carském baletu a v Ďagilevově Ruském baletu. Provda-ná za britského diplomata, žila od roku 1918 v Londýně a soustavně se podílela na formování anglické balet-ní školy, později jako viceprezidentka Royal Academy of Dancing v Londýně. Za zásluhy o rozvoj britského baletu byla vyznamenána britským řádem. Se sólisty Královské-ho baletu spolupracovala de facto až do své smrti.Hostovala také v pražském Národním divadle: v le-tech 1908–1909 tančila v Louskáčkovi, v Adamově Giselle a Arenského Egyptských nocích. Na závěr hostování vy-stoupila v Nedbalově baletu Z pohádky do pohádky v cho-reografii Achille Viscusiho. Stala se miláčkem českého publika, zatímco Anna Pavlova vystupovala pro němec-ké obyvatelstvo Prahy v Neues Deutsches Theater (dnes Státní opera) v Giselle (1908), Labutím jezeře a Paquitě (1909) v rámci turné Carského ruského baletu Mariinské-ho divadla ze St. Peterburgu.

    Dodnes dochovaná mimická scéna „Až se vdám“ ze 2. dějství baletu je spojena s osobností Virginie Zucchi, italské bale-ríny s mimořádným výrazovým talentem. V roce 1885 ztvárnila Lise ve verzi Petipy / Ivanova na Hertelovu hudbu v Carském ruském baletu. Provedení její role pak pře-vzaly například Tamara Karsavina, Anna Pavlova a další baleríny.

    Virginia Zucchi hostovala v Praze v roce 1882 v roli Fenelly (Němá z Portici). Václav Reisinger, první český choreograf Proza-tímního a Národního divadla, pro ni vymys-lel balet s názvem Lesní panna a cikán.

    Tamara Karsavina a Anna Pavlova v roli Lise.

    Virginia Zucchi – Lise.

    Tamara Karsavina a tehdejší šéf baletu ND Achille Viscusi.

    Tamara Karsavina zkouší s Margot Fonteyn, The Royall Ballet, Londýn 1961

    2.

    1.

    Toto představení považujeme za zlomový bod v historii baletu. Znamenalo odklon od formální, pseudoklasické tradice, kdy příběh byl záminkou – ramínkem pro zavěšení sledu jednotlivých entrées, pas seuls a pas d’ensemble … zde není tance, který by neplynul přímo z reálné situace. Je to rozkošný dobový obrázek – umělecká reakce na současný život.Tamara Karsavina o La Fille mal gardée

    1. Archiv ND 2., 3. Archiv J. Hoškové

    3.Česká verzeEnglish version