Trh a tržní Trh a tržní mechanizmusmechanizmus

Ne chaos, ale ekonomický řádNe chaos, ale ekonomický řád

Trh a tržní mechanizmusTrh a tržní mechanizmus Trh = Trh = systémsystém jehož prostřednictvím kupující a jehož prostřednictvím kupující a

prodávající vstupují do vzájemných interakcí, aby určili prodávající vstupují do vzájemných interakcí, aby určili cenu a množství, které bude nakoupeno a prodánocenu a množství, které bude nakoupeno a prodáno.. (Problémy řeší ex post, nedokáže jim předejít)(Problémy řeší ex post, nedokáže jim předejít)

Trh je oblast ekonomiky, ve které dochází k výměně činností mezi jednotlivými ekonomickými subjekty prostřednictvím směny svých výrobku a služeb.

Jak řeší trh základní otázky ekonomického subjektu?Jak řeší trh základní otázky ekonomického subjektu? Co?Co? – co bude na trhu nabízeno (obchodováno)? – co bude na trhu nabízeno (obchodováno)? Jak?Jak? – jak to bude na trhu nabízeno? – jak to bude na trhu nabízeno? Pro koho?Pro koho? – pro koho to bude na trhu nabízeno? – pro koho to bude na trhu nabízeno?

?Odpověď dává strana poptávky (spotřebitelé) svými peněžními hlasy, kterými vlastně skrze každý svůj nákup hlasují, které výrobky a služby se jim za daných podmínek líbí a je dobré v jejich nabídce pokračovat. Také můžeme říci, že je to určeno konkurencí na straně poptávky (pokud je o něco velký zájem, obvykle se to dříve či později na trhu objeví).

Odpověď dává strana nabídky a to, že nabízet se musí maximálně efektivně. Je to určeno konkurencí na straně nabídky. Zkrátka na trhu budou nabízet příslušným způsobem (technologií) či za určitých podmínek ty firmy, které obstojí v konkurenčním boji s ostatními firmami. Ty firmy, které jsou málo efektivní a neobstojí v konkurenčním boji, odcházejí z trhu a s nimi i způsob jejich nabídky (výroby, technologie).

Toto je na trhu dáno tím, jak jsou ve společnosti rozděleny důchody (majetek). Obecně tedy platí, že nabízeny jsou statky pro ty subjekty, jež si je díky své předchozí činnosti (práce, podnikání, štěstí ve hře) mohou dovolit koupit.

Naopak v centrálně plánované ekonomice jsou tyto otázky řešeny následovně:

CO? – určuje stát svými rozhodnutími, např. naplánuje co se bude a co nebude vyrábět

JAK? – určuje stát rozhodnutími, které podniky založí, podpoří nebo zruší, případně zda pořídí nové technologie

PRO KOHO? – určuje stát buď přímým rozdělováním statků nebo určováním velikostí důchodů, mezd a platů

Subjekty na trhuSubjekty na trhu JednotlivciJednotlivci (domácnosti) – vstupují na trh za účelem (domácnosti) – vstupují na trh za účelem

uspokojení potřeb; jsou kupující na trhu výrobků a uspokojení potřeb; jsou kupující na trhu výrobků a služeb a prodávající na trhu výrobních faktorůslužeb a prodávající na trhu výrobních faktorů

FirmyFirmy – vstupují na trh za účelem prodeje; jsou – vstupují na trh za účelem prodeje; jsou prodávající na trhu výrobků a služeb a kupující na trhu prodávající na trhu výrobků a služeb a kupující na trhu výrobních faktorůvýrobních faktorů

StátStát – vstupuje na trh s cílem ovlivnit jej (regulovat), – vstupuje na trh s cílem ovlivnit jej (regulovat), ale zároveň také poptává (práci, produkty,…) a nabízí ale zároveň také poptává (práci, produkty,…) a nabízí (např. veřejné statky)(např. veřejné statky)

ZahraničíZahraničí – vstupuje na domácí trhy jako poptávající i – vstupuje na domácí trhy jako poptávající i jako nabízející, ale i jako regulátor trhu (EU)jako nabízející, ale i jako regulátor trhu (EU)

Interakce trhů a subjektů na Interakce trhů a subjektů na trzíchtrzích

Domácnosti

Trh výrobků a

služeb

Firmy

Trh výrobních

faktorů

Práce, půda, kapitál

Výrobní faktory

Výrobky a služby

poptávané

Výrobky a služby

nabízené

Příjem (důchod)

Příjmy (za prodej

statků)

Výdaje (za statky)

Mzdy, renty, zisky

Stát

KonkurenceKonkurence

KonkurenceKonkurenceKonkurence (z latinského concurrere, „běžet

spolu“) má několik významů: Rivalita, soutěžení o moc, úspěch nebo

náklonnost (obecný význam slova) Hospodářská soutěž mezi podnikateli Kompetice, soupeření živých tvorů o vzácné

zdroje KonkurenceKonkurence = = proces, ve kterém se střetávají proces, ve kterém se střetávají

různé zájmy různých subjektů různé zájmy různých subjektů (a jsou spolu v konfliktu)

Typologie konkurenceTypologie konkurence Konkurence na straně poptávky vzniká v

případě, kdy poptávka převyšuje nabídku. Spotřebitel se chová tak aby uspokojil své potřeby, a to i na úkor ostatních poptávajících

Konkurence na straně nabídky přímo nevyžaduje, aby nabídka převyšovala poptávku. I pokud je více poptávajících, firmy se snaží zaujmout co nejvíce z nich, získat co největší podíl na trhu. Rozlišujeme cenovou a necenovou konkurenci.

Dokonalá konkurenceDokonalá konkurence (DK) je abstrakce, teoretický model (DK) je abstrakce, teoretický model trhu, který trhu, který předpokládá naprosto rovné podmínky pro všechny předpokládá naprosto rovné podmínky pro všechny její účastníkyjejí účastníkyPředpoklady a důsledky:Předpoklady a důsledky: Na trhu (v odvětví) je Na trhu (v odvětví) je velké množství výrobcůvelké množství výrobců příliš malých na to, aby příliš malých na to, aby

ovlivnili tržní cenu (např. drobný zemědělec těžko ovlivní svou produkcí ovlivnili tržní cenu (např. drobný zemědělec těžko ovlivní svou produkcí celostátně platné výkupní ceny obilí)celostátně platné výkupní ceny obilí)

Volný vstupVolný vstup do odvětví (nejsou v podstatě žádné překážky) do odvětví (nejsou v podstatě žádné překážky) Stejná míra informovanostiStejná míra informovanosti všech subjektů (všichni sdílejí své znalosti všech subjektů (všichni sdílejí své znalosti

i technologie) i technologie) mnoho výrobců vyrábí stejný (homogenní) výrobek (tou mnoho výrobců vyrábí stejný (homogenní) výrobek (tou nejlepší možnou technologií)nejlepší možnou technologií)

Homogennost produkceHomogennost produkce odvětví odvětví výrobce nemůže ovlivnit cenu výrobce nemůže ovlivnit cenu Výrobci maximalizují zisk pouze skrze Výrobci maximalizují zisk pouze skrze vyhledávání úsporvyhledávání úspor (minimalizací (minimalizací

zbytečných nákladů)zbytečných nákladů) Nedokonalá konkurenceNedokonalá konkurence (NK) – v reálném ekonomickém (NK) – v reálném ekonomickém

světě; vzniká při nesplnění jakýchkoliv předpokladů dokonalé světě; vzniká při nesplnění jakýchkoliv předpokladů dokonalé konkurencekonkurence

Dokonalá a nedokonalá Dokonalá a nedokonalá konkurencekonkurence

Cena

Zisk

Náklady

Cena dána trhem

Formy nedokonalé Formy nedokonalé konkurencekonkurence

Monopolní konkurenceMonopolní konkurence – existuje stále velká skupina – existuje stále velká skupina výrobců, relativně volný vstup na trh výrobců, relativně volný vstup na trh (existují již překážky (existují již překážky vstupu, ale při určitém úsilí je možné je překonat)vstupu, ale při určitém úsilí je možné je překonat), výrobek je , výrobek je diferencovaný diferencovaný ceny se mohou lišit; objevuje se ceny se mohou lišit; objevuje se cenová i necenová konkurence, menší tlak na hledání cenová i necenová konkurence, menší tlak na hledání úspor oproti DK úspor oproti DK (oděvy, obuv , elektronika, potraviny, aj.)(oděvy, obuv , elektronika, potraviny, aj.)

OligopolOligopol – vstup na trh je velmi omezen, malá skupina – vstup na trh je velmi omezen, malá skupina výrobců se značnou ek. silou, mohou vytvářet tajné výrobců se značnou ek. silou, mohou vytvářet tajné dohody s cílem omezit nabídku a dosáhnout vyšší ceny.dohody s cílem omezit nabídku a dosáhnout vyšší ceny.

MonopolMonopol – zůstává jediný výrobce na trhu; prodává za – zůstává jediný výrobce na trhu; prodává za nejvyšší možné ceny (limitovány koupěschopnou nejvyšší možné ceny (limitovány koupěschopnou poptávkou), faktická likvidace konkurence na straně poptávkou), faktická likvidace konkurence na straně nabídky; nežádoucí situace vyjma tzv. přirozeného nabídky; nežádoucí situace vyjma tzv. přirozeného monopolu.monopolu.

Tržní rovnováhaTržní rovnováhaNastává při rovnosti poptávky a nabídky, Nastává při rovnosti poptávky a nabídky,

neboli jestliže: poptávané množství = nabízené množství neboli jestliže: poptávané množství = nabízené množství

Takové množství nazývámeTakové množství nazýváme rovnovážné množstvírovnovážné množství (nastává při tzv. rovnovážné ceně)(nastává při tzv. rovnovážné ceně)

P

Q

D SP

Q

PE

QE

E

Bohužel rovnováha nastává na trhu poměrně vzácně.

Mnohem častěji nastává na trhu nerovnováha…

Tento bod rovnováhy nemá sám o sobě velkou vypovídací

hodnotu, ale důležité je, že nám udává výši rovnovážné ceny a

rovnovážného množství.

Změna tržní ceny a dopad na Změna tržní ceny a dopad na (ne)rovnováhu na trhu(ne)rovnováhu na trhu

S

PE

QE

E

P

Q

D

Zvýšení ceny…

…snižuje poptávané množství… a zvyšuje nabízené množství.

S

PE

QE

E

P

Q

D

Sníženíceny…

…snižuje nabízené množství… a zvyšuje poptávané množství.

Růst ceny nad rovnovážnou úroveň

vede k převisu nabídky

Pokles ceny pod rovnovážnou úroveň

vede k převisu poptávky

Jak se s tím trh vypořádá?

Převis nabídkyPřevis nabídkyP i D S

E

P 1

P E

Q iQSQ EQD = =

K převisu nabídky dochází tehdy, když je aktuální

cena na trhu (P1) vyšší než

rovnovážná cena (PE) .

Převis poptávkyPřevis poptávky

P i D S

EP E

P 2

Q E=QS QD Q i=

K převisu poptávky dochází

tehdy, když je aktuální cena na trhu (P2) nižší

než rovnovážná cena (PE) .

Který jídelní lístek lépe vystihuje převis Který jídelní lístek lépe vystihuje převis nabídky a který převis poptávky?nabídky a který převis poptávky?

Vše za 15,- Kč

Vše za 50,- Kč

Teorém pavučinyTeorém pavučiny Teorém pavučiny ukazuje způsob, jakým se na trhu Teorém pavučiny ukazuje způsob, jakým se na trhu

ustanovuje rovnováha.ustanovuje rovnováha. Existují 3 varianty:Existují 3 varianty:

DostředivýDostředivý teorém pavučiny teorém pavučiny OdstředivýOdstředivý teorém pavučiny teorém pavučiny NeutrálníNeutrální teorém pavučiny teorém pavučiny

Jestli bude trh fungovat dostředivě, odstředivě či neutrálně, Jestli bude trh fungovat dostředivě, odstředivě či neutrálně, závisí na vazbě elasticit poptávky a nabídky. Pokud je:závisí na vazbě elasticit poptávky a nabídky. Pokud je: EEDD > E > ESS →→ projevuje se dostředivý teorém pavučiny projevuje se dostředivý teorém pavučiny

EEDD < E < ESS →→ projevuje se odstředivý teorém pavučiny projevuje se odstředivý teorém pavučiny

EEDD = E = ESS → → projevuje se neutrální teorém pavučinyprojevuje se neutrální teorém pavučiny

P i

Q i

D S

E

P1 (180 Kč)

P3 (120 Kč)

P E (70 Kč)

P2 (30 Kč)

QS1Q E QS3 QS2QD1

Dostředivý teorém pavučinyDostředivý teorém pavučiny

Převis nabídky

Převis nabídky

Převis nabídky

Převis poptávkyPřevis poptávky

Převis poptávky

Odstředivý teorém pavučinyOdstředivý teorém pavučiny P i

P 3

P 1

P 2

QD3 = QS2 Q D1 QD2 = QS1 Q i

D S

Neutrální teorém pavučinyNeutrální teorém pavučiny

P i P 1 P 2

Q D3=Q S2 Q S1=Q D2 Q i

D S

Tržní selháníTržní selhání Existují různá pojetí tržního selhání. Tržní selhání:Existují různá pojetí tržního selhání. Tržní selhání:

jsou jakékoliv překážky dokonalé konkurencejsou jakékoliv překážky dokonalé konkurence znamená neschopnost trhu efektivně alokovat zdrojeznamená neschopnost trhu efektivně alokovat zdroje vede k neefektivní výrobě nebo spotřebě (neumí vede k neefektivní výrobě nebo spotřebě (neumí

efektivně vyřešit co?, jak? a pro koho?)efektivně vyřešit co?, jak? a pro koho?) NeefektivnostNeefektivnost

Monopol – faktická likvidace konkurenceMonopol – faktická likvidace konkurence Externality – neprocházejí trhemExternality – neprocházejí trhem Veřejné statky – problém veřejné volby těchto statkůVeřejné statky – problém veřejné volby těchto statků

NerovnostNerovnost Nepřijatelná nerovnost v důchodech a bohatství (např. když Nepřijatelná nerovnost v důchodech a bohatství (např. když

20 % populace vlastní 80 % bohatství)20 % populace vlastní 80 % bohatství) Nestabilita Nestabilita

Inflace, nezaměstnanost, nevyrovnaná obchodní bilance – Inflace, nezaměstnanost, nevyrovnaná obchodní bilance – vychylují ekonomiku od rovnovážného stavuvychylují ekonomiku od rovnovážného stavu

Zjednodušeně řečeno, trh selhává, pokud neplní svou funkci (úlohu).

Co je tedy funkcí trhu?

To je jednoduché. Má umožnit vzájemnou interakci poptávajících a nabízejících, jinými

slovy uskutečnit směnu (obchod).

Kdykoliv se tedy na trhu nedaří uskutečňovat obchody, které by alespoň jedna strana

chtěla, pak z nějakých důvodů selhává…

Státní regulaceStátní regulace Důvody existence státní regulace: neschopnost trhu Důvody existence státní regulace: neschopnost trhu

řešit některé problémy (spravedlnost, rovnoprávnost, řešit některé problémy (spravedlnost, rovnoprávnost, solidarita), selhání trhu (monopol), neexistence trhu solidarita), selhání trhu (monopol), neexistence trhu (externality)(externality)

Státní regulace před rokem 1989: v podstatě naprostá, Státní regulace před rokem 1989: v podstatě naprostá, trh v dnešní podobě téměř neexistoval (leda v podobě trh v dnešní podobě téměř neexistoval (leda v podobě černého trhu nebo vůči zahraničí)černého trhu nebo vůči zahraničí)

Důsledky státní regulace:Důsledky státní regulace: Mohou představovat vážný zásah do fungování ekonomiky. Mohou představovat vážný zásah do fungování ekonomiky. Nesprávné zásahy mohou trh ještě více destabilizovat Nesprávné zásahy mohou trh ještě více destabilizovat

(vyvést z rovnováhy).(vyvést z rovnováhy). Často velice obtížné určit, který zásah je ten správný Často velice obtížné určit, který zásah je ten správný

(metoda pokus – omyl). (metoda pokus – omyl).

Jaké znáte příklady státní regulace uplatňované v

současnosti v České republice?

Vliv různých faktorů na Vliv různých faktorů na ustalování rovnováhy na trhu ustalování rovnováhy na trhu

Důležité !Důležité ! Všechny faktory, které ovlivňují tvar nebo Všechny faktory, které ovlivňují tvar nebo

posuny křivky poptávka a křivky nabídky také posuny křivky poptávka a křivky nabídky také způsobují změny v rovnováze na trhu. Tyto způsobují změny v rovnováze na trhu. Tyto faktory tedy ovlivňují rovnovážnou cenu a faktory tedy ovlivňují rovnovážnou cenu a rovnovážné množství. Platí tedy:rovnovážné množství. Platí tedy:

Cokoliv, co způsobuje posun Cokoliv, co způsobuje posun poptávky doprava, působí na , působí na zvýšení rovnovážné ceny i rovnovážného množství..

Cokoliv, co způsobuje posun Cokoliv, co způsobuje posun nabídky doprava, působí na , působí na snížení rovnovážné ceny a a zvýšení rovnovážného množství..

Vliv změny cen substitutů na Vliv změny cen substitutů na poptávku a poptávané množstvípoptávku a poptávané množství

P

Q

D S

Růstem ceny nastane úbytek poptávaného množství u statku A

…

Trh statku A

P

Q

D S

… toto množství se pokusí spotřebitelé nahradit zvýšenou spotřebou relativně levnějšího statku

B…

Trh statku B

… čímž zvýší poptávku po

statku B

Na vzniklý převis poptávky nad nabídkou zareaguje trh statku B

zvýšením ceny na novou rovnovážnou úroveň.

Vyšší cena umožní výrobcům zvýšit

produkci, ale zároveň odradí některé

spotřebitele od nákupu statku B.

Netržní zásahy do tvorby cen - Netržní zásahy do tvorby cen - vliv cenového stropuvliv cenového stropu

§§

Netržní zásahy do tvorby cen - Netržní zásahy do tvorby cen - vliv minimální cenyvliv minimální ceny

§

§

Vliv uvalení daně Vliv uvalení daně na rovnováhu na na rovnováhu na

trhutrhu

MCP

MCP + daň

D

Q

KčČást daně, kterou zaplatí zákazníci zvýšením ceny z

P1 na P3.

Část daně, kterou zaplatí firma. O tuto

částku dostane méně oproti

původní ceně P1.

Státem uvalená daň na produkci

firmyP1

P2

P3

Q1Q2 Q3

Počáteční bod rovnováhy najdeme v bodě, kde se poptávka

střetne s nabídkou (mezními náklady podniku). Bude vyráběno a prodáváno množství Q1 za cenu

P1.

Pokud však na produkci firmy uvalí stát daň, bude křivka

nových mezních nákladů o tuto daň posunuta nad křivku

původních mezních nákladů podniku (MCP).

Jestliže by podnik musel daň zaplatit, promítla by se do ceny

výrobku, která by byla ve výši P2.

Za tuto cenu by však zákazníci koupili jen množství Q2, firmy by chtěly nabízet množství Q1 a na trhu by tak díky přebytku zboží

vznikla nerovnováha.

Cena by tedy musela klesnout do nového rovnovážného bodu, jemuž odpovídá cena P3 a

množství Q3.

Úhradu daně si tak rozdělí mezi sebe jak spotřebitelé (zaplatí

vyšší cenu), tak firmy (dostanou z ceny P3 po odečtení daně

menší část než při výrobě Q1).

MCP

D

Q

KčČást daně, kterou zaplatí zákazníci zvýšením ceny z

P1 na P3.

Část daně, kterou zaplatí firma. O tuto

částku dostane méně oproti

původní ceně

Státem uvalená daň na produkci

firmyP1

P3

Q1Q3

D’ MCP + daň

Čím by byla poptávka po produkci firmy méně elastická

(citlivá), tím větší část z daně by zaplatili spotřebitelé a tím menší

část by zaplatil podnik.

Vliv uvalení Vliv uvalení daně na daně na

rovnováhu na rovnováhu na trhutrhu

MCP

D

Q

KčČást daně, kterou zaplatí zákazníci zvýšením ceny z

P1 na P3.

Státem uvalená daň na produkci

firmyP1

P3

Q1 = Q3

D’D’’

MCS

Pokud by byla poptávka dokonale neelastická (například v situaci,kdy je firma monopolem a zákazníci nemají

možnost nakupovat od někoho jiného), pak by celou část daně zaplatili

spotřebitelé.

Vliv uvalení Vliv uvalení daně na daně na

rovnováhu na rovnováhu na trhutrhu

Vliv cenové elasticity poptávky a Vliv cenové elasticity poptávky a nabídky na rovnováhu na trhu !!nabídky na rovnováhu na trhu !!

Cenová elasticita poptávky i nabídky ukazuje, jak citlivě (rychle) dokáží Cenová elasticita poptávky i nabídky ukazuje, jak citlivě (rychle) dokáží poptávající nebo nabízející reagovat na změnu ceny. Obdobně ostatní poptávající nebo nabízející reagovat na změnu ceny. Obdobně ostatní druhy elasticity ukazují, jak citlivě reagují na změnu dalších faktorů.druhy elasticity ukazují, jak citlivě reagují na změnu dalších faktorů.

Právě míra této citlivosti ukazuje, jak jsou schopni reagovat poptávající či Právě míra této citlivosti ukazuje, jak jsou schopni reagovat poptávající či nabízející na změnu ceny a tím elasticita ovlivňuje finální rovnováhu na trhu.nabízející na změnu ceny a tím elasticita ovlivňuje finální rovnováhu na trhu.

Čím elastičtější je poptávka, tím se více změna (posun) nabídky promítne do Čím elastičtější je poptávka, tím se více změna (posun) nabídky promítne do změny rovnovážného množství a méně do změny rovnovážné ceny.změny rovnovážného množství a méně do změny rovnovážné ceny.

Čím méně je poptávka elastická, tím se více změna (posun) nabídky promítne do Čím méně je poptávka elastická, tím se více změna (posun) nabídky promítne do změny rovnovážné ceny a méně do změny rovnovážného množství.změny rovnovážné ceny a méně do změny rovnovážného množství.

Podobně to platí u elasticity nabídky a posunu křivky poptávky.Podobně to platí u elasticity nabídky a posunu křivky poptávky. Co ovlivňuje v praxi elasticitu poptávky?Co ovlivňuje v praxi elasticitu poptávky?

Poptávka je tím elastičtější, čím více mají lidé na výběr z konkurenčních výrobků, Poptávka je tím elastičtější, čím více mají lidé na výběr z konkurenčních výrobků, čím méně lidé daný výrobek potřebují (mohou nákup déle odložit), čím méně jsou čím méně lidé daný výrobek potřebují (mohou nákup déle odložit), čím méně jsou lidé věrní určité značce, atd.lidé věrní určité značce, atd.

Nabídka je tím elastičtější, čím snazší je dostupnost zdrojů, čím delší čas mají Nabídka je tím elastičtější, čím snazší je dostupnost zdrojů, čím delší čas mají firmy vymezený na výrobu, čím snazší a rychlejší je výroba, čím rychlejší je firmy vymezený na výrobu, čím snazší a rychlejší je výroba, čím rychlejší je technologický pokrok, atd.technologický pokrok, atd.

Opačné tendence snižují elasticituOpačné tendence snižují elasticitu

Toto celé si zapamatujte a snažte se tomu porozumět, Toto celé si zapamatujte a snažte se tomu porozumět, je to důležité pro další výklad!je to důležité pro další výklad!

Někdy se vtip stává realitou…Někdy se vtip stává realitou…