Studie č. 3.065 11.5. 2007

STRATEGIE EVROPSKÉ UNIE PRO STŘEDNÍ ASII

Michal HyllVáclav Štěrba

Parlament České republikyKancelář Poslanecké sněmovny

Parlamentní institut

PI 3.065

Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasemParlamentního institutu a autora.

2

OBSAH

ÚVOD....................................................................................................................3

1. CHARAKTERISTIKA REGIONU...................................................................3

Státy regionu ..............................................................................................................................3Společné rysy regionu ..................................................................................................................5Energetické zdroje......................................................................................................................5

2. BEZPEČNOSTNÍ FAKTORY VE STŘEDNÍ ASII ......................................6

Pašování drog.............................................................................................................................6Islámský extremismus ................................................................................................................6Etnické složení ..........................................................................................................................6

3. ZÁJEM EU O STŘEDNÍ ASII .........................................................................7

Dosavadní politika EU.............................................................................................................7Vztahy s Uzbekistánem............................................................................................................8Demokratizace nebo stabilizace? ................................................................................................9

4. NÁVRH STRATEGIE EU................................................................................9

Hlavní body dokumentu (8440/07)....................................................................................... 105. ZÁJMY DALŠÍCH AKTÉRŮ.......................................................................... 10

USA...................................................................................................................................... 10Čína ....................................................................................................................................... 11Rusko..................................................................................................................................... 11Irán a Turecko ....................................................................................................................... 11

RELEVANTNÍ DOKUMENTY A ZDROJE INFORMACÍ .................................... 12PŘÍLOHA 1. MAPA REGIONU ................................................................................................ 13

PI 3.065

Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasemParlamentního institutu a autora.

3

ÚVOD

Po dokončení pátého rozšíření (o Bulharsko a Rumunsko) a v souvislosti se vznikemEvropské politiky sousedství – která zahrnuje i státy Jižního Kavkazu – se regionstřední Asie dostal do bezprostřední blízkosti EU a jejích zájmů. Význam tohotoregionu zdůraznila EU již v roce 2005, když rozhodla o vytvoření postu zvláštníhozástupce EU pro střední Asii.Evropská rada zasedající 14.-15. prosince 2006 v Bruselu vyzvala německépředsednictví, aby pracovalo na textu strategie EU pro střední Asii, kterou by poslézepřijala Evropská rada v červnu 2007. Vypracování této strategie se stalo jednouz hlavních zahraničně-politických priorit německého předsednictví.Region má pro EU význam v mnoha směrech. Tradiční unijní zájem je ekonomický –zdroj nerostných surovin, zejména ropy a zemního plynu – a bezpečnostní. PodleEvropské bezpečnostní strategie je Unie sleduje udržování stability a bezpečnostiv sousedících regionech. Stabilita souvisí s potíráním terorismu a organizovanéhozločinu, nešířením zbraní hromadného ničení, předcházení regionálním konfliktům apodporou dobrého vládnutí.

1. CHARAKTERISTIKA REGIONU

Střední Asie byla vždy strategickou křižovatkou spojující několik kulturních amocenských center – na severu Rusko, na východě Čínu, oblast Středního východu najihu a širší evropský region (Turecko, Jižní Kavkaz) na západě. Celkem oblast pokrývá2,6 milionů kilometrů čtverečních a žije zde přes 56 milionů obyvatel, ve většiněturkického původu a islámského (sunnitského) náboženství. Jednou z výjimek jsouTádžikové, kteří jsou národnostně i jazykově spjatí s Íránem.

Regionem střední Asie se rozumí Kazachstán, Uzbekistán, Turkmenistán, Kyrgyzstán aTádžikistán. Tato skupina států vznikla v roce 1991 v souvislosti s rozpademSovětského svazu. V úzkém kontaktu s Ruskem zůstávají v rámci SNS.

Státy regionuKazachstánSe svojí rozlohou: 2717000 km2 je největším státem regionu. Většinovým etnikem jsouKazaši (8,2 z celkových 15,3 milionů) Významnou menšinu tvoří Rusové (4,2 mil.), dálezde žijí jsou Uzbeci, Tataři či Ukrajinci.Kazachstán je prezidentskou republikou s velmi silnou pozicí prezidenta (NursultanNazarbajev). Po získání nezávislosti došlo k rozpuštění několika vlád, vypsání referend,která rozšířila prezidentské pravomoci a následnému vládnutí pomocí dekretů. Tím serozhodující moc koncentrovala do rukou jedné osoby. Obavy okolního světa o budoucístabilitu vzbuzuje rostoucí soupeření mezi místními elitami, které v uplynulých letechvyústilo v zavraždění několika vysoce postavených politiků.

PI 3.065

Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasemParlamentního institutu a autora.

4

UzbekistánV zemi o rozloze 447400 km2 žije 27,3 milionu obyvatel (76 % Uzbeků), jedná se onejlidnatější stát střední Asie.Státním zřízením je sekulární demokratická republika. Prezidentem je od získánísamostatnosti Islam Karimov, zprvu představující kompromis rozhodujícíchpolitických sil v Uzbekistánu. Po konsolidaci moci však přistoupil k rozšiřování vlivu apotírání opozice. V současné době plně kontroluje všechny tři složky moci. Fungujetaké loutkový pluralismus, kdy spolu na půdě parlamentu soutěží více stran, které jsounicméně všechny pro prezidentské. Vztahy země se západem značně zkomplikovalonásilné potlačení demonstrace opozičních sil ve východouzbeckém Andižanu.

TurkmenistánV zemi o rozloze 488100 km2 žije 5 milionů obyvatel (85 % Turkmeni).Jedná se formálně o demokratickou republiku, v níž ale fakticky došlo k nejsilnějšíkoncentraci moci v rukou jediné osoby. Prezident Saparmurat Nijazov vládl od roku1992 do roku 2006 absolutistickým způsobem. Vytvořil silný kult osobnosti, soběpřiznal titul Turkmenbaši (Otec Turkmenů). Státní ideologie vychází z jeho knihyRuhnama (Svatá kniha), což je směs Koránu, historiografie a turkmenské rázovitosti.Rozvrácení občanské společnosti, vzdělávacího systému či systému zdravotní péče bymohlo v budoucnosti vést k humanitární katastrofě a selhání státu. Novýmprezidentem byl po smrti Nijazova 11.2. 2007 zvolen Gurbanguly Berdimuhammedov.

KyrgyzstánZemě známá pro své přírodní podmínky jako „Švýcarsko východu“ se rozléhá na198500 km2 a má 5,2 milionů obyvatel (53 % Kyrgyzové, 18 % Rusové, 13 % Uzbeci).Scénář vývoje byl obdobný jako u výše zmíněných republik, nicméně opozici se zdařiloprotesty sesadit prezidenta Akajeva (březen 2005), který byl přinucen opustit zemi.V červenci 2005 byl na jeho místo zvolen Kurmanbek Bakijev, který slíbil vládníreformy a omezení pravomocí prezidenta. Tento slib však nedošel naplnění. Sporprezidenta s opozicí trvá do dnešních dní (např. demonstrace z dubna 2007). Zeměhostí ruskou i americkou vojenskou základnu.

TádžikistánNejmenší ze všech pěti republik (143100 km2) má 7,3 milionů obyvatel. Národnostnísložení je velice pestré. Žije zde více než 100 národností, z toho 65% jsou Tádžikové,23% Uzbeci, 3,5% Rusové a dále Tataři, Ukrajinci, Bělorusové, Kazaši, Kyrgyzové,Turkmeni atd. Země prodělala po rozpadu SSSR občanskou válku, která skončila v roce 1997.Vnitropolitická situace je v důsledku konfliktu stále křehká. Ekonomika země je silnězávislá na sezónních pracích až milionu obyvatel v Rusku. Stagnace ruské ekonomikynebo zhoršení vztahů s ruskou vládou (která by mohla zavést přísnější pravidla propracovní povolení) představují pro Tádžikistán významná bezpečnostní rizika.

PI 3.065

Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasemParlamentního institutu a autora.

5

Společné rysy regionuVelkým problémem středoasijských států je jejich vnitřní politická slabost. Ta jezpůsobena charakterem režimu a výkonu vlády. Obecnou šablonou pro celou oblastbylo po získání nezávislosti uchopení moci bývalými generálními tajemníky místníKomunistické strany. Přes změnu ideologie zůstává princip vlády stejný – represe azákroky proti opozici a občanské společnosti namísto spolupráce, modernizace adialogu, který by mohl uvolnit tlaky dlící pod povrchem společnosti.Tento postup může vyústit ve výbuch násilí, jehož pravděpodobnost se zvyšujev závislosti na růstu procenta mladé populace, která dnes ve stát nevěří, a mohla byhledat antisystémové řešení.Dalším nebezpečím je souboj o moc, který by pravděpodobně následoval po smrtiprezidenta některého ze států, vzhledem k tomu, že tito ve svých rukou koncentrujítéměř absolutní moc. Hlavy státu a na ně napojené zájmové skupiny (či rodinné klany)ve všech pěti zemích mají kontrolu nad všemi významnými hospodářskými zdroji.Každá změna vládnoucího režimu tak nutně znamená přerozdělení ekonomickýchzdrojů a s tím související riziko destabilizace.Revoluce v Kyrgyzstánu ukázala, že případný pád autoritářského režimu nemusí nutněvyústit v jeho nahrazení liberální alternativou západního typu. Kyrgyzská společnostprosadila odvolání prezidenta, jen aby ho nahradila „opoziční“ skupina vzešlá z defacto stejné struktury a na pozadí se projevily síly spojené s organizovaným zločinem aobchodem s drogami – síly konzervativní, náboženské, protizápadní.

Energetické zdrojeZe států střední Asie jsou to především Kazachstán, Uzbekistán a Turkmenistán, kteřídisponují nezanedbatelnými zásobami zemního plynu – viz tabulka č. 1. Kazachstán mána svém území navíc 3,3% světových zásob ropy. I díky své rozloze disponujeKazachstán významnými zásobami rud a minerálů (železo, měď, zlato, chrom, zinek).V období 2006-2012 se předpokládá další rozšíření tradiční těžby uranu (celkemdisponuje 15% světových zásob uranové rudy).

Tabulka 1: zásoby zemního plynu ve střední Asii1Zásoby plynu (triliony m3) Podíl na světových zásobách

plynuKazachstán 3,0 1,7%Uzbekistán 1,85 1,0%Turkmenistán 2,90 1,6%

1 Zdroj: BP Statistical Review of World Energy, červen 2006.

PI 3.065

Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasemParlamentního institutu a autora.

6

2. BEZPEČNOSTNÍ FAKTORY VE STŘEDNÍ ASII

Oblast střední Asie vykazuje řadu známek stability a bezpečnosti. Tyto jsou však dányautoritativními vládami postavenými na kultu osobnosti a represích bezpečnostníchsložek. Ve třech z pěti států stále vládnou bývalí vedoucí představitelé místníchkomunistických stran (V Kyrgyzstánu sesadila revoluce prezidenta Akajeva v roce 2005,v Turkmenistánu skončila vláda Saparmurada Nijazova „Turkmenbašiho“ v prosinci2006 jeho náhlou smrtí). Zatímco Kyrgyzstán se od revoluce zmítá ve vnitropolitickénestabilitě, v Turkmenistánu byl nový prezident Berdymuhamedov (bývalý předsedavlády) zvolen v poměrně poklidné atmosféře.Lze jen spekulovat, jaké dopady na stabilitu regionu by měly pády režimuv Kazachstánu či Uzbekistánu. Sdílenou obavou USA, EU, Ruska, Číny a dalších aktérůje „afghanizace“ střední Asie. Radikalismus z nestabilních regionů (Afghánistán, Sin-t´-jang, sever Pákistánu) by se sem snadno mohl přelít.

Pašování drogAž 90% heroinu konzumovaného v EU pochází z Afghánistánu. Státy střední Asie sešpatnou kontrolou svých hranic pak představují přirozenou tranzitní cestu pro tutodrogu na trhy v Evropě a Rusku. S pašováním spojený organizovaný zločin a korupcemají další negativní dopady na bezpečnost a stabilitu regionu.

Islámský extremismusObavy z působení radikálních protizápadních a islámsky-fundamentalistických náladsouvisejí především s aktivním působením islámských skupina Hizb ut-Tahrir neboIslámského hnutí Uzbekistánů, které jsou nejvíce aktivní ve Fergánské kotlině(nejhustěji zalidněná oblast střední Asie, setkávají se zde hranice Kyrgyzstánu,Uzbekistánu a Tádžikistánu). Vzhledem k potlačování politické opozice a jakýchkoliveřejných projevů nespokojenosti mohou islamisté především mladé populacinabídnout alternativu k oficiální vládě.

Etnické složení Tradiční hranice a struktury ve střední Asii byly mezi lety 1924-1936 změněny dopodoby, která vůbec neodpovídala etnickému klíči. Zejména Uzbeci se stali občanyjiných států – 13 % obyvatelstva Kyrgyzskánu, 25 % obyvatelstva Tádžikistánu.Po rozpadu SSSR se k tomu přidává početná ruská diaspora, která tradičně tvořilaintelektuální elitu místních společností. Její perzekuce a tlak na odchod vyvolalnedostatek kvalifikovaných sil a následný chaos, který je postupně překonávámdospíváním generace místních vzdělanců.

PI 3.065

Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasemParlamentního institutu a autora.

7

3. ZÁJEM EU O STŘEDNÍ ASII

Oblast střední Asie se do popředí zájmu EU dostala až během posledních let,v souvislosti s jejím východním rozšířením a také rozvojem Společné zahraniční abezpečnostní politiky, kde významným mezníkem bylo přijetí Evropské bezpečnostnístrategie. Bezpečnostní otázky, související s terorismem, šířením zbraní hromadnéhoničení, pašováním drog a lidí a dalšími aktivitami organizovaného zločinu, jsou hlavnímdůvodem pro angažovanost EU. Další specifické zájmy souvisí s energetickoubezpečností a působením EU v Afghánistánu.

Energetická bezpečnostJedním z pilířů Evropské energetické strategie přijaté Evropskou radou v březnu 2007je diverzifikace dodávek zemního plynu. Region střední Asie je, vzhledem ke svýmzásobám této suroviny, pro EU stěžejním partnerem. V oblasti energetické spoluprácebude Evropské unie sledovat dva hlavní cíle:

1) Umožnit zemnímu plynu z těchto tří zemí volný přístup do ruských přepravníchsítí a otevřít tak možnost přímého nákupu jejich plynu ze strany států EU.

2) Podpořit výstavbu alternativní cesty středoasijského plynu do Evropy (vedenémimo území Ruska.

3) Usilovat další rozvoj těžařských kapacit a zvýšení jejich efektivity a podpořitefektivní a udržitelné zacházení s přírodními zdroji.

AfghánistánZájem EU o střední Asii úzce souvisí s jejím angažmá v Afghánistánu (v průběhu roku2007 sem EU plánuje vyslat civilní misi na podporu vlády zákona). StabilizaceAfghánistánu bude sotva možné dosáhnout bez spolupráce jeho sousedů. Naopak,destabilizace v Uzbekistánu, Tádžikistánu nebo Turkmenistánu by se negativněprojevila i v Afghánistánu.

Existující nástroje EU

TACISV reakci na rozpad Sovětského svazu v roce 1991 vytvořilo Evropské společenstvíNástroj technické pomoci pro Společenství nezávislých států.2 Za období 15 let jehoexistence bylo na státy střední Asie vyčleněno 642 milionů eur, zejména na projektyv oblastech vzdělávání, energetiky (včetně jaderné bezpečnosti), dopravníinfrastruktury, podpory podnikání, ochrany životního prostředí či snižování chudoby.V rámci reformy unijních nástrojů vnější pomoci byl program TACIS ukončenv prosinci 2006 (předpokládá se, že financování rozběhnutých projektů budepokračovat až do roku 2011). Financování projektů ve střední Asii spadne dopůsobnosti nového Nástroje pro rozvojovou a hospodářskou spolupráci.3

2 Technical assistance to the Commonwealth of Independent States – TACIS.3 Development Cooperation and Economic Cooperation Instrument – DCECI.

PI 3.065

Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasemParlamentního institutu a autora.

8

Dohody o partnerství a spolupráciZákladní politický a institucionální rámec vztahů mezi EU a zeměmi střední Asie tvoříDohody o partnerství a spolupráci (PCA). S Kazachstánem, Kyrgyzstánem aUzbekistánem byly tyto dohody podepsány v roce 1995, v platnost vstoupily v roce1999 na dobu deseti let. Turkmenistán uzavřel PCA s EU v květnu 1998, nebyla všakještě ratifikována. S Tádžikistánem byla tato dohoda podepsána až v říjnu 2004. PCAjsou právním základem pro spolupráci v oblastech obchodu a investic, zahrnujípolitický dialog, obsahují podmínku dodržování lidských práv. Jednou za rok se scházíRada pro spolupráci (na ministerské úrovni), Výbor pro spolupráci (na úrovni vyššíchúředníků) a pravidelně probíhají též setkání na parlamentní úrovni.

Zvláštní zástupce EU pro střední AsiiV červenci 2005 rozhodla rada o vytvoření postu zvláštního zástupce EU (EUSR) prostřední Asii a jmenovala jím slovenského diplomata Jána Kubiše.4 Úkolem EUSR jepřispět k efektivnímu provádění evropských politik a k jejich koordinaci s politikamirelevantních partnerů (např. OBSE, OSN). EUSR má dále za úkol sledovat vývojsituace v regionu a pravidelně o něm informovat Radu.

BOMCA/CADAPV lednu 2001 vytvořila EU program CADAP (Central Asia Drug Action Program),jehož cílem je pomoci vládám při potírání pašování drog. Dílčí projekty se zaměřují nakontrolu hranic, sdílení zpravodajských informací, výbavu a výcvik obsluhy na letištícha v přístavech (v Kazachstánu a Uzbekistánu). BOMCA (Border Management inCentral Asia) je program zaměřený na posílení hraniční správy. Společný rozpočet obouprogramů byl 38,5 mil. Eur na období 2002-2006.

Proces z BakuTzv. Proces z Baku byl zahájen Evropskou komisí a zástupci 14 států z černomořskéhoa kaspického regionu.5 Obsahem procesu je pravidelný dialog o spolupráci v oblastechenergetiky a dopravy. Tato iniciativa navázala na programy Evropské komise –TRACECA (Transport Corridor Europe-Caucasus-Asia) a INOGATE (Interstate Oiland Gas Transport to Europe) existující již od roku 1993 resp. 1996 a financujícíprojekty v oblastech dopravní a energetické infrastruktury.

Vztahy s Uzbekistánem3. 10. 2005 přijala Rada rozhodnutí o omezujících opatřeních vůči Uzbekistánuv souvislosti s událostmi v Andižanu6 a nevůlí uzbecké vlády tyto události vyšetřit, resp.pustit do oblasti mezinárodní tým vyšetřovatelů. Přijaté sankce zahrnuly zbrojní 4 Dříve působil jako zvláštní vyslanec OSN v Tádžikistánu, od roku 1999 byl generálním tajemníkem OBSE. V červenci2006 Ján Kubiš na tento post rezignoval poté, co byl jmenován ministrem zahraničí slovenské vlády. Na jeho místo byljmenován Pierre Morel.5 Ukrajina, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko, Arménie, Ázerbajdžán, Gruzie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán,Uzbekistán, Turecko, Írán a Rusko jako pozorovatel.6 13. května 2005 zasáhly bezpečnostní složky Uzbekistánu střelbou proti demonstraci ve východouzbeckém Andižanu.Počet obětí je neznámý, vláda jich deklarovala 187, přítomní pozorovatelé hovoří o mnoha stech. Uzbecká vládanepovolila vyšetření celé události za mezinárodní účasti.

PI 3.065

Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasemParlamentního institutu a autora.

9

embargo a dále vízové sankce vůči představitelům režimu. Možné zrušení sankcí byloze strany EU navázáno na zlepšení situace lidských práv a umožnění nezávisléhovyšetření andižanských událostí. V listopadu 2006 rozhodla Rada o prodlouženíomezujících opatření o dalších 12 (u zbrojního embarga) resp. 6 (u vízových sankcí)měsíců. Na zasedání v květnu 2007 bude Rada jednat o dalším prodloužení vízovýchsankcí (s největší pravděpodobností opět o půl roku).Na půdě Rady EU neexistuje v tomto tématu úplná shoda. Některé státy (Německo,Francie) prosazují pragmatičtější přístup, zatímco Velká Británie a severské státy –tradičně důsledně trvající na plnění stanovených podmínek ze strany třetích států –odmítají ustoupit od sankcí bez výraznějšího posunu v dodržování lidských práv.Přetrvávající napjaté vztahy mezi EU a Uzbekistánem mohou komplikovat strategiíavizovaný zájem na prohloubení spolupráce a politického dialogu se státy střední Asie.

Demokratizace nebo stabilizace?Při definici politiky vůči oblasti střední Asie Evropská unie nutně stojí před složitouotázkou – zaměřit se na stabilizaci nebo na demokratizaci zdejších zemí? Demokratickéreformy by zde mohly přivést k moci radikální islámské skupiny – podobně jako se takstalo v Palestině s Hamásem. Možným východiskem ze situace se jeví důraz nahospodářský rozvoj, podporu vzdělávání a pomoc při správě hranic, přičemž nebudezpochybňována legitimita autoritářských režimů.7

4. NÁVRH STRATEGIE EU

Evropská rada zasedající 14.-15. prosince 2006 v Bruselu vyzvala německépředsednictví, aby pracovalo na textu strategie EU pro střední Asii, kterou by poslézepřijala Evropská rada v červnu 2007. Vypracování této strategie se stalo jednouz hlavních zahraničně-politických priorit německého předsednictví. První návrhstrategie (viz níže) předložilo předsednictví orgánům Rady již v dubnu. Cíle a nástrojespolečné strategie definuje čl. 13, odst. 2. Smlouvy o EU:

Evropská rada rozhoduje o společných strategiích, které Unie provádí voblastech, kde existují důležité společné zájmy členských států.

Ve společných strategiích jsou vymezeny cíle, doba trvání a prostředky,které Unie a členské státy poskytnou. Společné strategie Evropské unie přijímá Evropská rada na základě doporučení Rady.Strategii EU pro střední Asii by měla přijmout Evropská rada v červnu 2007. Prvnípřezkum strategie by měla učinit Evropská rada v červnu 2008, další přezkumy pakbudou probíhat vždy po dvou letech.

7 Regional Security in Central Asia. Canadian Institute of International Affaires, International Security Series, červenec2006, s.4. ke stažení ZDE.

PI 3.065

Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasemParlamentního institutu a autora.

10

Hlavní body strategie (8440/07)Strategie předpokládá dvojí přístup k regionu: 1) bilaterální v oblastech lidských práv,podpory ekonomické diversifikace a vzdělávání. 2) regionální v oblastechorganizovaného zločinu, pašování drog, lidí a zbraní, boje proti terorismu,mezikulturního dialogu, energetiky, životního prostředí, vodního hospodářství, správyhranic a dopravní infrastruktury.

Strategie bude souhrnným programovým dokumentem, opřeným o již existujícíDohody o partnerství a spolupráci a jimi vytvořené instituce, o programy Evropskékomise (nyní financované z rozpočtu pro období 2007-2013 v rámci nástrojů vnějšípomoci) a o další již existující projekty (např. iniciativa z Baku k energetickéspolupráci).

Strategie předpokládá vytvoření některých nových nástrojů:• Pravidelný politický dialog se zeměmi střední Asie na úrovni ministrůzahraničních věcí.• Evropská iniciativa pro vzdělávání zaměřená na podporu vzdělávání ve středníAsii. Její součástí by měla být i „e-silk highway“ – projekt integrace střední Asie doglobálních internetových sítí.• Iniciativa na podporu vlády zákona, která se zaměří zejména na pomoc těmtozemím při reformách soudnictví a státní správy.• Pravidelný dialog o lidských právech.• Pravidelný dialog o energetické spolupráci.

5. ZÁJMY DALŠÍCH AKTÉRŮ

Rozpad SSSR otevřel tuto oblast okolnímu světu. Stereotypní uvažování o výhradnísféře vlivu Ruska (tzv. blízkém zahraniční) byl překonán nejprve regionálnímimocnostmi Tureckem a Iránem a následně (zejména po 11. září) také USA a Čínou.Hlavní roli v „nové Velké hře“ o střední Asii hrají zásoby ropy a zemního plynu aregionálně-bezpečnostní faktory.Ačkoliv vliv Ruska v této oblasti zůstává bezkonkurenční, zdejší státy investovalyv průběhu uplynulých 15 let značný potenciál do rozvoje vztahů s dalšími státy aregiony, tak aby alespoň snížily svoji závislost na Rusku. Součástí tohoto trendu je ijejich zájem na hlubší spolupráci s Evropskou unií.

USADo hry vstoupily zejména v souvislosti se zahájením kampaně proti Talibanu.Přítomnost USA, ať již vojenská nebo finanční je ze strany středoasijských států vítánajako výhodná protiváha ruskému vlivu. Problematickým prvkem americké politiky je schizofrenní postavení, kdy na jednéstraně mají USA zájem o dobré vztahy se všemi zeměmi a na jejich stabilitě – na druhé

PI 3.065

Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasemParlamentního institutu a autora.

11

straně svou podporou pomáhají udržet u moci režimy, které fungují na principechneslučitelných se západním pojetím demokracie a svobodné společnosti.Příkladem jsou události v Andižanu, americká negativní reakce a následné vykázáníjejich jednotek ze země s navazujícím sblížením Uzbekistánu s Ruskem.

ČínaČína má zejména dva strategické zájmy. Prvním je budování nových produktovodů doČíny a zajištění dostatku ropy, která je klíčová pro dynamicky se rozbíjející zemi (v roce2006 byl zprovozněn tisíc kilometrů dlouhý ropovod z Kazachstánu). Dalším faktoremje stabilizace neklidných západních provincií (zejména autonomní oblasti Sin-t´-jang).Poměrně úspěšně se rozvíjí i tzv. Šanghajská organizace spolupráce – SCO - (Rusko,Čína, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a nově Uzbekistán), která má kroměekonomických i vojenské aspirace. Jen na summitu SCO v červnu 2006 dohodla Čínase čtyřmi středoasijskými státy projekty v oblastech obchodu, energetiky a dopravy vevýši 900 milionů dolarů.8

RuskoZákladním východiskem ruské bezpečnostní politiky je existence pásu zemí v jehosousedství, na které má významný politický, hospodářský i kulturní vliv. Jako bývalásoučást Sovětského svazu a dnešní členové SNS jsou pro Rusko vztahy se státy středníAsie mimořádně důležité. Zdejší ekonomiky zůstávají i po 15 letech úzce spjatés ekonomikou ruskou. Nejedná se jen o obchodní vazby, ale také o sezónní prácev Rusku, které jsou klíčové pro přežití mnoha obyvatel středo-asijských států avýznamně se podílí na HDP těchto států.9 Rusko aktivně podporuje zdejší autoritativní režimy. Obavy z další „barevné“ či„květinové“ revoluce (Oranžová revoluce na Ukrajině, Revoluce růží v Gruzii,Tulipánová revoluce v Kyrgyzstánu) v oblasti SNS jsou stálým faktorem ruskézahraniční politiky.Zejména Kazachstán, Turkmenistán a Uzbekistán jsou pro Rusko důležité pro jejichzásoby zemního plynu. Vzhledem k potrubní infrastruktuře ještě z doby Sovětskéhosvazu má Rusko vůči těmto státům pozici téměř monopolního odběratele, který můžediktovat nákupní ceny.

Írán a TureckoTyto dva státy nemají dostatečnou sílu ani zdroje na výraznější zasahování dostředoasijské velmocenské hry. Nicméně Irán je důležitý pro Turkmenistán jakoodběratel zemního plynu (alternativa k Rusku) a má též nadstandardní vztahys Tádžikistánem, s kterým ho pojí etnická a historická příbuznost. Ostatní státy Střední

8 Regional Security in Central Asia. Canadian Institute of International Affaires, International Security Series, červenec2006, s.2. ke stažení ZDE.9 Podle odhadů za prací do Ruska jezdí před milion Tádžiků na 700,000 Kyrgyzů či 800,000 Uzbeků. V Tádžikistánu jev některých oblastech na penězích od příbuzných pracujících v Rusku závislých až 70% obyvatelstva. Podrobněji viz: EUStakes in Central Asia. Anna Matveeva, Institute for Security Studies, Chaillot Paper no. 91, červenec 2006, s. 28. kestažení ZDE.

PI 3.065

Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasemParlamentního institutu a autora.

12

Asie jsou turkického původu a tudíž příbuzné s Tureckem. K němu také krátce pozískání samostatnosti silně inklinovaly (mnohé opoziční skupiny se například uchýlilyprávě do Turecka). V případě realizace evropských ambicí na dovoz zemního plynuz Asie bez ruského zprostředkování, Turecko bude mít význam jako tranzitní země.

RELEVANTNÍ DOKUMENTY A ZDROJE INFORMACÍ

• Závěry Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy o střední Asii, 23.4. 2007 -93790• Draft text of the EU strategy for Central Asia - 8440/07• Youth in Central Asia: Losing the new generation. International Crisis Group, Asiareport no. 66, říjen 2003, ke stažení ZDE.• Is radical islam inevitable in Central Asia? Priorities for engagement. International CrisisGroup, Asia report no. 72, prosinec 2003, ke stažení ZDE.• Central Asia: What role for the European Union? . International Crisis Group, Asiareport no. 113, duben 2006, ke stažení ZDE.• Caucasus and Central Asia: Towards a Non-strategy. S. Nein McFarlane, GenevaCentre for Security Policy, srpen 2002, ke stažení ZDE.• EU Stakes in Central Asia. Anna Matveeva, Institute for Security Studies, ChaillotPaper no. 91, červenec 2006, ke stažení ZDE.• Regional Security in Central Asia. Canadian Institute of International Affaires,International Security Series, červenec 2006, ke stažení ZDE.

PI 3.065

Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasemParlamentního institutu a autora.

13

Příloha 1. Mapa regionu