HISTORIE EVROPSK INTEGRACEEVROPSK UNIE

Slep uliky stedoevropsk integraceHrab Czartoryski: svazek stedovchodnch nrod na obranu proti Rusku

baron Mikls Wesselnyi:Konfederativn Dunajsk republika(podobn Lajos Kossuth)

Ilja Garaanin:Balknsk i Dunajsk federace pod vedenm Srbska

Aurel Popovici:Monarchistick federativn Spojen stty Velkho Rakouska

Karel Kram:Panslovansk koncepty a modernj novoslovanstv

Friedrich Neumann:Mitteleuropa

Panevropa R. CoudenhoveKalergiStejn prac Paneuropa z roku 1923Poslnm knihy je probudit politick hnut, kter dme ve vech evropskch nrodech.

Rozdlen svta do pti blok: 1 evropsk + britsk,2 panamerick,3 nsko-japonsk 4 rusk

R. CoudenhoveKalergiotec - rakousko-uhersk velvyslanec v Japonsku hrab Jindich (Heinrich) Coudenhove-Kalergi matka Japonka Mitsu Aoyamo pochzejc ze star samurajsk dynastie (prvn Japonka, kter se trvale usadila vEvrop)

Mylenky R. CoudenhoveKalergi Evropa je posunuta ze stedu svta na jeho periferii.Svtov hegemonie Evropy je navdy svrena. Kdysi probouzela strach dnes soucit! Ze sv pozice vladask je zatlaena do defensivy )

Aby se objevila na politick map, mus Pan-Evropa nejdve zapustit koeny v srdcch a hlavch Evropan. Je teba vystavt mosty dorozumn, zjm a ptelstv od nroda k nrodu, od tovrny k tovrn, od odbor k odborm, od literatury k literatue. Pocit panevropsk pospolitosti, evropsk patriotismus, mus korunovat cit nrodn

Stle a stle mus bt opakovna jednoduch pravda: rozttn Evropa vede k vlce, utlaovn, bd, jednotn Evropa k mru, k blahobytu!

Panevropsk mylenkyV tto knize prezentoval jako odpov na vlku a vlen dsledky program evropskho sjednocen, kter zamlel uskuteovat po etapch. Podle jeho plnu mla bt nejprve svolna evropsk konference a pot se mly eit mezisttn rozhod a zrun mluvy. Nakonec, po dosaen evropsk celn unie, chtl ustanovit po vzoru USA Spojen stty evropsk (bez VB a SSSR). Pro svou politickou prci nael pdu uprosted organizace znm jako Panevropsk unie. Clem bylo sjednocen evropskch nrod na demokratickch zkladech s plnm vdomm kesanskch koen naeho kontinentu. Pedpoklady byly nsledujc: a) Evropa mus bt federac a mus hrt roli po boku USA, Ruska, Commonwealthu a ny. b) Tzv. Panevropa mla bt alternativou vi expanzi Ruska a ohroen z vchodu.

Iniciativy a mylenky R. CoudenhoveKalergivydval asopis Panevropa (od roku 1924) I. kongres Panevropsk unie ve Vdni (1926)- ast 2000 Evropan z 24 nrod, - Evropa by mla mt: spolenou hymnu, mnu, armdu, trh, vldu, obanstv i stavu !

Vlajka PANEVROPYZnak PANEVROPY

Iniciativy a mylenky R. CoudenhoveKalergipoprv navrhl postupn odstrann cel mezi evropskmi zemmi a vytvoen evropsk politick unie na zkladech Spolenosti nrod.

V roce 1933 byla Panevropsk unie nacistickm Nmeckem zakzna a aktivist pronsledovni. Knihy hrabte Coudenhove-Kalergiho byly pleny.

Osobnosti spojen s PANEVROPOUR. CoudenhoveKalergi ml osobn zk a intenzivn kontakty s vce osobnosti politickho i kulturnho ivotaAristid Briand (jmenovn estnm prezidentem Panevropsk unie), W. Churchill, T.G.Masaryk

Panevropsk hnut - elitn spolek:Konrad Adenauer, Charles de Gaulle, Winston Churchill, Albert Einstein, Franz Josef Strau apod.

Sympatizanti Panevropskho hnut:Edvard Bene, Thomas Mann, Gerhart Hauptmann, Reiner Maria Rilke, Arthur Schnitzler, Robert Bosch nebo Sigmund Freud.

Aristide Briandaktivn liberln francouzsk politikastnk prvnho kongresu Panevropsk unie; v roce 1927 estn pedseda Panevropsk uniedal impuls z X. zasedn SN 1929pokusil se uvst panevropskou mylenku v ivot oficiln cestou:5.9.1929 ped Shromdnm Spolenosti nrod zdit Evropsk federativn svaz. podle tohoto projektu mly mt nrody Evropy kdykoliv monost radit se o svch zmrech, init spolen rozhodnut a vytvoit spoleenstv solidarity. Toto spojen se mlo uskutenit nejen vhospodsk, ale i politick a sociln oblasti, ani by byla omezena suverenita zastnnch stt.Memorandum o Panevrop z roku 1930

Briandov memorandum Spojench stt evropskchBriandov memorandum Spojench stt evropskch (5. z 1929) Inspirovan mylenkami Panevropy R. Coudenhove-Kalerginejvznamnj dokument panevropskho hnut (zaloeno roku 1923 Coundenhovem-Kalergim) ped 2. svtovou vlkouClem hospodskho sjednocen mlo bt vytvoen spolenho trhu spodmnnou a omezenou liberalizac pohybu zbo, osob a kapitlu.Memorandum o Panevrop z roku 1930Zveejnn v den zahjen II. kongresu Panevropsk unie morln evropsk unie - schopn elit hrozbmvce ne ptelsk spoluprce Spojen stty evropsk = regionln spoleenstv Spolenosti nrodinstitucionln: Evropsk konferenceEvropsk vbor sekretaritakcentoval politick aspekt projektu

Konec mamoranda Spojench stt evropskchFrancouzsk vlda rozeslala toto Memorandum na vzvu Spolenosti nrod dne 17.5.1930 27 evropskm sttm. Rozpory mezi stty mlo memorandum odstranit, ale spory byly natolik siln, e jednn oPanevrop, veden A. Briandem na pd Spolenosti nrod, zstala zcela bez vsledku. Z obavy ped francouzskou hegemoni v Evrop nebyl projekt realizovn.

Kritick vhrady kritici Coudenhove-Kalergiho:vychz z nkterch nerelnch pedpoklad =vylouen VB a SSSRfinancovn projektu nmeckmi penzisdlo ve vdeskm habsburskm Hofburgujen prosazovn Naumannovy Mittelevropy jinmi prostedky.kritici Briandovy evropsk federace:obavy z plinho poslen francouzskho vlivu

projekt dunajsk federace (Oszkr Jszi)Mal dohodatzv. enevsk protokol (1924) odmtnut VBLocarno (1925; Rnsk garann pakt)Briand-Kelloggv pakt (1928)nmecko-rakousk pokus o celn unii (1931)odzbrojovac konference 1932 v enevOrganizan pakt Mal dohody (1933)tzv. pakt ty Francie, Itlie, Nmecka a Velk Britnie (bezen 1933; B. Mussolini)porozumn s SSSR (1934 do SN)koncept Milana Hodi

Dl integran a odzbrojovac pokusy 20. a 30. let

Zhroucen vech integranch iniciativ

R. Coudenhove-Kalergi (po 2.sv vlce)jeho politick kroky na cest k jednotn Evrop19. z 1946 Winston Churchill ve slavnm projevu na univerzit v Curychu mluvil o njakm druhu Spojench stt evropskch - manuskript k tto ei vypracoval Churchill s profesorem historie hrab Coudenhove-Kalergi. V roce 1947 po nvratu do Evropy (il ve vcarsku) zaloil Evropskou parlamentrn unii a stal se jejm generlnm tajemnkem. Byl inicitorem vytvoen Rady Evropy (ustavena 5. kvtna 1949, dnes t 45 stt). V letech 1952 1965 byl estnm prezidentem Evropskho hnut. V roce 1951 navrhl evropskou stavu (!). Roku 1955 jako vbec prvn navrhl, aby evropskou hymnu Panevropsk projekty se staly inspirac pro spnj evropskou integraci.

Zakladatel Evropskho seskupenPln na zajitn trvalho mru a prosperity

11945 - 1959Evropa v mru potky spoluprce

21960 - 1969Bouliv edest lta obdob hospodskho rstu

31970 - 1979Spoleenstv se roziuje

41980 - 1989Mnc se tv Evropy pd berlnsk zdi

51990 - 1999Evropa bez hranic

62000 - souasnostDesetilet dalho roziovn

Cesta k sjednocen Evrop

*