Pojetí učiva o zdravé výživě v Přípravě pokrmů na 1. stupni ZŠ · získávají...

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Pedagogická fakulta

Oddělení celoživotního vzdělávání

Závěrečná práce

Pojetí učiva o zdravé výživě v Přípravě

pokrmů na 1. stupni ZŠ

Vypracovala: Mgr. Martina Bendová

Vedoucí práce: PhDr. Eva Roučová, Ph.D.

České Budějovice 2017

Prohlášení

Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s

použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.

Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím

se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve

veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých

Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského

práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž

elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb.

zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby

kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází

kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských

kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.

V Českých Budějovicích dne 13. května 2017 Mgr. Martina Bendová

Anotace

Tématem závěrečné práce je „Pojetí učiva o zdravé výživě v Přípravě pokrmů na 1.

stupni ZŠ“. V teoretické části je popsána vzdělávací oblast Člověk a svět práce se

zaměřením na tematický okruh Příprava pokrmů a vzdělávací oblast Člověk a jeho svět,

tematický okruh Člověk a jeho zdraví, a to podle Rámcového vzdělávacího programu pro

základní vzdělávání. Teoretická část práce dále seznamuje s aktuálním pojetím zdravé

výživy podle odborné literatury.

V praktické části je vytvořeno šest námětů na pokrmy a tři náměty na školní

svačiny do vzdělávacího okruhu Příprava pokrmů, které splňují podmínky zdravého

stravování. Jednotlivé náměty byly realizovány ve výuce na 1. stupni Základní školy Kolín

II., Kmochova 943.

Klíčová slova: Člověk a svět práce, Příprava pokrmů, Člověk a jeho svět, Člověk a jeho

zdraví, zdravá výživa, zdravé pokrmy, zdravé školní svačiny

Abstract

The topic of the final project is „The Conception of Curriculum about Healthy Diet

in the School Subject Food Preparation at Primary School”. The theoretical part describes

the educational area Man and the World of Work focused on the topic Food Preparation

and the educational area Man and His World, the topic Man and His Health, according to

Framework Educational Programme for Elementary Education. The theoretical part also

introduces current approach to health food according to professional literature.

The practical part suggests six examples of meal and three examples of school

snacks which meet the conditions of healthy diet, as a part of the educational area Food

Preparation. The individual suggestions were implemented into lessons which took place

at the primary school „Základní škola Kolín II., Kmochova 943”.

Key words: man and the world of work, food preparation, man and his world, man and

his health, healthy diet, healthy food, healthy school snacks

Poděkování

Ráda bych poděkovala vedoucí mé závěrečné práce paní PhDr. Evě Roučové, Ph.D.

za pomoc, cenné rady a připomínky, trpělivost a čas, který mi velmi ochotně poskytovala

při zpracovávání této závěrečné práce.

Obsah

Úvod ................................................................................................................................................... 6

Cíle závěrečné práce .......................................................................................................................... 7

TEORETICKÁ ČÁST .......................................................................................................................... 8

1 Člověk a svět práce, vzdělávací okruh Příprava pokrmů podle RVP pro základní

vzdělávání ........................................................................................................................... 8

2 Člověk a jeho svět, tematický okruh Člověk a jeho zdraví ................................................ 12

3 Aktuální pojetí zdravé výživy podle odborné literatury ................................................... 15

PRAKTICKÁ ČÁST .......................................................................................................................... 23

4 Vánoční nepečené kuličky ................................................................................................ 24

5 Cizrnová polévka s petrželkou .......................................................................................... 30

6 Houbové rizoto z bulguru ................................................................................................. 35

7 Pizza ze špaldové mouky .................................................................................................. 40

8 Banánové lívance s ovesnými vločkami ............................................................................ 45

9 Variace zeleninových pomazánek ..................................................................................... 51

10 Variace na zdravé svačiny ................................................................................................. 56

Závěr ................................................................................................................................................. 61

Seznam literatury ............................................................................................................................. 64

6

Úvod

„K celkovému zdravému vývoji a růstu dítěte je potřebná vyvážená, pestrá a

pravidelná výživa.“ (Mandžuková, J., 2010, s. 6) Do určitého věku dítěte zodpovídají za

jeho stravování rodiče. Je důležité, aby rodiče přistupovali k tomuto úkolu velmi

zodpovědně, neboť stravovací návyky z dětství se často přenášejí do dospělosti. Mnozí

rodiče poskytují svým dětem jednostrannou stravu s nadbytkem živočišných tuků, cukrů a

soli namísto pestré stravy složené z kvalitních bílkovin, vlákniny, vitaminů a minerálů.

Strava dětí je tak často tvořena smaženými pokrmy, uzeninami, bílým tukovým pečivem či

sladkostmi.

Někteří rodiče nad stravou svých dětí nepřemýšlí, neuvědomují si její důležitost

pro zdravý vývoj a růst dítěte, jiní dávají přednost koupi již hotového výrobku z důvodu

ušetření času. Neuvědomují si ale, že takovým jednáním svému dítěti ubližují. Špatná

strava vede k únavě již v dopoledních hodinách, nesoustředěnosti, špatnému usínání,

může ale také představovat vážné zdravotní riziko. Naopak dítě s pravidelným a pestrým

jídelníčkem má mnohem více energie, je soustředěnější a působí celkově více spokojeně.

Děti bychom měli již v raném věku učit uvědomovat si, jak je zdravá a pestrá strava

pro život důležitá, proč je nezbytné jíst zdravé potraviny a vyhýbat se těm škodlivým.

Tomu by se samozřejmě děti měly učit nejen doma, ale také ve škole. Hlavním cílem

závěrečné práce proto je vytvořit soubor námětů do vzdělávacího okruhu Příprava

pokrmů, které budou splňovat podmínky zdravé výživy, a realizovat tyto náměty ve výuce

na 1. stupni základní školy. Jednotlivé náměty na výuku mohou žákům pomoci uvědomit

si, že zdravé jídlo může krásně vypadat, výborně chutnat a dodat našemu tělu spoustu

cenných látek nezbytných pro zdraví, přestože je nenáročné na přípravu.

7

Cíle závěrečné práce

Hlavním cílem závěrečné práce je vytvořit soubor námětů do vzdělávacího okruhu

Příprava pokrmů, které budou splňovat podmínky zdravé výživy, a realizovat tyto náměty

ve výuce na 1. stupni základní školy.

Dílčí cíle k dosažení tohoto hlavního cíle lze charakterizovat v rovině teoretické a

praktické.

Cíle teoretické

1) Vymezení vzdělávací oblasti Člověk a svět práce, vzdělávací okruh Příprava pokrmů

– charakteristika, cíle, výstupní kompetence žáka 1. stupně základní školy, učivo.

2) Vymezení vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět, tematický okruh Člověk a jeho

zdraví – charakteristika, cíle, výstupní kompetence žáka 1. stupně základní školy,

učivo.

3) Analýza aktuálního pojetí zdravé výživy podle odborné literatury.

Cíle praktické

1) Zpracování šesti výukových námětů na zdravé pokrmy a třech tipů na zdravé školní

svačiny pro ztvárnění tématu Příprava pokrmů na 1. stupni základní školy.

2) Cíl empirický: Ověřování efektivity námětů v rámci výuky na 1. stupni základní

školy.

3) Vytvoření fotografické dokumentace ve výuce.

8

TEORETICKÁ ČÁST

1 Člověk a svět práce, vzdělávací okruh Příprava pokrmů

podle RVP pro základní vzdělávání

Již v raném věku děti často doma pomáhají rodičům připravovat jednoduché

pokrmy, například krájejí ovoce či zeleninu, míchají suroviny, zdobí jídlo na talíři a

podobně. Získávají tak vztah k jídlu, učí se ale také základním hygienickým pravidlům,

například že potraviny je třeba před jídlem omýt, očistit či oloupat. Dále se učí, že některé

potraviny se nejedí syrové, je třeba je uvařit, zkrátka získávají vědomosti o jídle a jak

s jídlem pracovat.

Samozřejmě také ve škole se děti učí základním znalostem o potravinách a

získávají dovednosti, jak jednotlivé potraviny zpracovávat. Na 1. stupni základní školy je to

v oblasti Člověk a svět práce v tematickém okruhu Příprava pokrmů. Děti se dále učí, co

patří mezi základní vybavení kuchyně, jak v kuchyni udržovat pořádek a jak správně

stolovat. Nejoblíbenější ale u dětí bývá samotná příprava jednoduchých pokrmů.

Tato kapitola přehledně seznamuje s charakteristikou a cílovým zaměřením

vzdělávací oblasti, s očekávanými výstupy po absolvování vzdělávacího okruhu, s obsahem

učiva, výukovými cíli.

Charakteristika vzdělávací oblasti (RVP pro základní vzdělávání, 2016, s. 103)

„Vzdělávací oblast Člověk a svět práce se cíleně zaměřuje na praktické pracovní

dovednosti a návyky a doplňuje celé základní vzdělávání o důležitou složku nezbytnou pro

uplatnění člověka v dalším životě a ve společnosti. Je založena na tvůrčí myšlenkové

spoluúčasti žáků.“

„Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a svět práce je na 1. stupni rozdělen

na čtyři tematické okruhy, Práce s drobným materiálem, Konstrukční činnosti, Pěstitelské

práce, Příprava pokrmů, které jsou pro školu povinné.“ Předmětem této práce je

tematický okruh Příprava pokrmů.

9

Cílové zaměření vzdělávací oblasti (RVP pro základní vzdělávání, 2016, s. 103)

Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových

kompetencí žáků tím, že vede žáky k:

- pozitivnímu vztahu k práci a k odpovědnosti za kvalitu svých i společných výsledků

práce,

- osvojení základních pracovních dovedností a návyků z různých pracovních oblastí,

k organizaci a plánování práce a k používání vhodných nástrojů, nářadí a pomůcek

při práci i v běžném životě,

- vytrvalosti a soustavnosti při plnění zadaných úkolů, k uplatňování tvořivosti a

vlastních nápadů při pracovní činnosti a k vynakládání úsilí na dosažení kvalitního

výsledku,

- poznání, že technika jako významná součást lidské kultury je vždy úzce spojena

s pracovní činností člověka,

- autentickému a objektivnímu poznávání okolního světa, k potřebné sebedůvěře,

k novému postoji a hodnotám ve vztahu k práci člověka, technice a životnímu

prostředí,

- chápání práce a pracovní činnosti jako příležitosti k seberealizaci, sebeaktualizaci a

k rozvíjení podnikatelského myšlení,

- orientaci v různých oborech lidské činnosti, formách fyzické a duševní práce a

osvojení potřebných poznatků a dovedností významných pro možnost uplatnění,

pro volbu vlastního profesního zaměření a pro další životní a profesní orientaci.

Výstupní kompetence pro celek Příprava pokrmů (RVP pro základní vzdělávání,

2016, s. 106)

Očekávané výstupy – 1. období

Žák

připraví tabuli pro jednoduché stolování,

chová se vhodně při stolování.

10


Žák

orientuje se v základním vybavení kuchyně,

připraví samostatně jednoduchý pokrm,

dodržuje pravidla správného stolování a společenského chování,

udržuje pořádek a čistotu pracovních ploch, dodržuje základy hygieny a

bezpečnosti práce; poskytne první pomoc i při úrazu v kuchyni.

Učivo

základní vybavení kuchyně,

výběr, nákup a skladování potravin,

jednoduchá úprava stolu, pravidla správného stolování,

technika v kuchyni – historie a význam.

Výukové cíle

Následující text byl inspirován materiálem na MOODLE (Roučová, E. [online].

[2017-01-15]. Dostupné z: http://moodle.pf.jcu.cz/course/view.php?id=535) a byl

zkonstruován autorkou práce.

Kognitivní cíle

a) Poznatky o vlastnostech použitých materiálů: Žáci se naučí, jak které potraviny

před použitím uchovávat, které pomůcky je vhodné použít v jednotlivých fázích

přípravy pokrmu, v praxi využijí znalost váhových jednotek a jejich převodů.

b) Poznatky vyplývající z technologického postupu: Žák se naučí, že při přípravě

pokrmu je třeba postupovat podle jednotlivých kroků, aby dosáhl požadovaného

výsledku.

c) Poznatky o nástrojích a jiných pomůckách: Žák získá informace o tom, které

suroviny jsou pro vytvoření určitého pokrmu potřeba. Současně se naučí

orientovat v základním vybavení kuchyně, zjistí, jaké kuchyňské náčiní a pomůcky

bude pro zpracování jednotlivých surovin potřebovat a jak je používat.

d) Poznatky z jiných předmětů: Žák si uvědomí, že při přípravě pokrmů využívá

znalosti z jiných předmětů.

http://moodle.pf.jcu.cz/course/view.php?id=535

11

e) Nová technická terminologie: Žák se naučí rozumět odborným termínům

používaným při přípravě pokrmů.

f) Poznatky z bezpečnosti a hygieny práce: Žák se naučí, jak bezpečně pracovat

s elektrickými spotřebiči, opatrnosti při práci s nožem, uvědomí si nutnost

průběžného mytí rukou a udržování čistoty pracovního místa, získá znalosti o

poskytování první pomoci či jak se vhodně obléknout.

Psychomotorické cíle

a) Zvládnutí technologického postupu: Žák si vyzkouší, jak postupovat při přípravě

konkrétního pokrmu.

b) Rozvoj specifických psychomotorických oblastí: Žák rozvíjí jemnou motoriku,

pečlivost při zhotovování pokrmu, má možnost projevit svou originalitu při

zdobení a podobně.

Afektivní cíle

a) Ekonomické postoje: Žák se učí úspornému zacházení s materiálem.

b) Estetické postoje: Žák se učí pokrmy připravovat tak, aby nejen chutnaly, ale byly

také pěkné na pohled.

c) Ekologické postoje: Žák třídí odpad, a tím šetří životní prostředí.

d) Sociální rozvoj: Žák se učí pracovat samostatně, ale také spolupracovat s ostatními,

pomáhat druhým.

e) Osobnostní rozvoj: Žák se učí trpělivosti, pečlivosti, samostatnosti, vyhledávání

potřebné literatury (recepty), volí si vhodný pracovní oděv, pomůcky a náčiní,

suroviny apod.

Tato kapitola pomáhá uvědomit si jakou celou řadu vědomostí a dovedností žák

získává díky tematickému okruhu Příprava pokrmů. Nejen že si vyzkouší připravit

jednoduchý pokrm, ale učí se také pozitivnímu vztahu k práci, základním pracovním

dovednostem a návykům, trpělivosti, individuální práci i spolupráci s ostatními spolužáky,

což jsou neméně důležité hodnoty pro život. Navíc si díky této vzdělávací oblasti může

uvědomit, jakou profesi by ve svém životě rád vykonával, protože si v praxi vyzkouší,

v čem se mu daří, co ho baví a naplňuje.

12

2 Člověk a jeho svět, tematický okruh Člověk a jeho zdraví

Již od raného věku by měli rodiče vést své děti k odpovědnosti za své zdraví, učit

je, že o zdraví je nezbytné se pečlivě starat a že právě díky vyvážené, pestré a pravidelné

výživě mohou svému zdraví velmi prospět. Měli by dětem předávat informace, které

potraviny jsou zdravé, v čem prospívají našemu tělu i psychické stránce. A naopak, které

potraviny do svého jídelníčku zařazovat co nejméně, protože jsou pro naše tělo zátěží a

dokonce mohou vést i ke vzniku různých nemocí. Rodiče mají své děti učit jíst pravidelně,

zařazovat do jejich jídelníčku co nejvíce čerstvého ovoce a zeleniny, dostatek kvalitních a

ne příliš tučných mléčných výrobků, obilovin, netučného masa a ryb. Pravidelně jim

připravovat snídani a svačinu do školy, aby zamezili tomu, že si děti budou cestou do školy

kupovat sladkosti a jiné nezdravé potraviny. Samozřejmě je třeba občas dětem dopřát i

nějakou sladkost. Zkrátka rodiče významnou měrou ovlivňují stravování svých dětí.

Na 1. stupni základní školy ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět v tematickém

okruhu Člověk a jeho zdraví děti také získávají základní znalosti a povědomí o tom, co je to

zdraví, jak funguje naše tělo a jednotlivé orgány, proč je důležité o své zdraví pečovat a

jakým způsobem. Děti si mají uvědomit, že za své zdraví budou později zodpovídat hlavně

ony samy a že ony samy si ponesou důsledky svého jednání.

Tato kapitola nás tedy podrobněji seznamuje s tematickým okruhem Člověk a jeho

zdraví, popisuje cílové zaměření vzdělávací oblasti, výstupní kompetence, kterých by měl

žák dosáhnout, obsah učiva.

Charakteristika vzdělávací oblasti (RVP pro základní vzdělávání, 2016, s. 42)

V tematickém okruhu Člověk a jeho zdraví žáci poznávají především sebe na

základě poznávání člověka jako živé bytosti, která má své biologické a fyziologické funkce

a potřeby. Poznávají zdraví jako stav bio-psycho-sociální rovnováhy života. Žáci se

seznamují s tím, jak se člověk vyvíjí a mění od narození do dospělosti, co je pro člověka

vhodné a nevhodné z hlediska denního režimu, hygieny, výživy, mezilidských vztahů atd.

Žáci si postupně uvědomují, jakou odpovědnost má každý člověk za své zdraví a

bezpečnost i za zdraví jiných lidí. Žáci docházejí k poznání, že zdraví je důležitá hodnota

v životě člověka.

13

Cílové zaměření vzdělávací oblasti (RVP pro základní vzdělávání, 2016, s. 43)

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových

kompetencí tím, že vede žáka k:

- utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové činnosti,

- rozšiřování slovní zásoby v osvojovaných tématech, k pojmenovávání

pozorovaných skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech, názorech a

výtvorech,

- objevování a poznávání všeho, co ho zajímá, co se mu líbí a v čem by v budoucnu

mohl uspět,

- poznávání podstaty zdraví i příčin jeho ohrožení, vzniku nemocí a úrazů a jejich

předcházení.

Výstupní kompetence pro celek Člověk a zdraví (RVP pro základní vzdělávání,

2016, s. 49 - 50)


Žák

uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky

s využitím elementárních znalostí o lidském těle; projevuje vhodným chováním a

činnostmi vztah ke zdraví.


Žák

využívá poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých

orgánových soustav a k podpoře vlastního zdravého způsobu života,

uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho

preventivní ochranou,

rozpozná život ohrožující zranění; ošetří drobná poranění a zajistí lékařskou

pomoc.

14

Učivo

péče o zdraví – zdravý životní styl, denní režim, správná výživa, výběr a způsoby

uchovávání potravin, vhodná skladba stravy, pitný režim; drobné úrazy a poranění,

prevence nemocí a úrazů.

15

3 Aktuální pojetí zdravé výživy podle odborné literatury

Kapitola konkrétně seznamuje s informacemi, jak by měl vypadat jídelníček dítěte

mladšího školního věku. Dozvídáme se, jaké stavební látky děti potřebují pro svůj růst a

vývoj, jaké zásady je třeba respektovat při sestavování dětského jídelníčku, která jídla jsou

pro dítě vhodná v průběhu dne, co nám může při tvoření jídelníčku pomoci.

Stavební látky

„Děti rostou, vyvíjejí se a k tomu potřebují stavební látky ve formě bílkovin,

sacharidů a tuků. Další, pro život mimořádně důležité látky jsou voda, vitaminy, minerální

látky a stopové prvky.“ (Mandžuková, 2010, s. 21)

Bílkoviny

V období růstu je důležité zajistit dostatečný přísun živočišných i rostlinných

bílkovin. Zdrojem živočišných bílkovin je maso, ryby, mléko, sýry, tvaroh. Tyto potraviny

jsou ale také zdrojem nežádoucích tuků. Rostlinné bílkoviny jsou obsaženy zejména

v luštěninách a obilovinách. Ty jsou naopak současně cenným zdrojem vitaminů a

minerálů, neměly by tedy v dětském jídelníčku chybět.

Maso kromě bílkovin obsahuje mnoho cenných látek, je zdrojem vitaminů skupiny

B, železa a podobně. V dětském jídelníčku by mělo být nejvíce zastoupeno maso krůtí,

kuřecí a králičí, případně libové vepřové, telecí, hovězí, jehněčí a skopové. Doporučována

je konzumace masa 2-4krát týdně. Pozor bychom měli dávat na uzeniny. „Uzeniny

obsahují vysoký podíl tuků (až 40 %), soli, koření, barviv a chemických konzervačních a

dalších látek, které dráždí citlivé zažívací ústrojí dětí.“ (Mandžuková, 2010, s. 23)

Maso ryb má velmi vysokou výživovou hodnotu. Do jídelníčku dětí nejprve

zařazujeme ryby sladkovodní, a to kapra, pstruha, candáta, později ryby mořské.

Mléko a mléčné výrobky jsou zdrojem vápníku, který je důležitý pro růst kostí a

zubů. „Mléčné výrobky přispívají ke stabilizaci střevní mikroflóry, která ovlivňuje

biochemické pochody, účastní se přeměny různých látek a potlačuje hnilobné procesy

v zažívacím traktu, omezuje tvorbu plynů, působí proti zácpě a zvyšuje odolnost

organismu proti infekcím.“ (Mandžuková, 2010, s. 24). Upřednostňujeme čerstvé

pasterizované mléko před trvanlivým, s obsahem tuku do 1,5 %. Vybíráme mléčné

16

výrobky s probiotickými kulturami, se sníženým obsahem tuku. Dáváme přednost

čerstvým druhům sýrů před zrajícími a plísňovými sýry.

Sacharidy

Sacharidy jsou nejvíce zastoupeny v potravinách, kterými jsou obiloviny, luštěniny,

brambory, těstoviny, rýže, ovoce a zelenina. Tyto potraviny obsahují mnoho vitaminů,

minerálních látek a také vlákninu.

Mezi obiloviny se řadí pšenice, oves, ječmen, žito, jáhly, pohanka, rýže, kukuřice a

další. Přednost bychom měli dávat celozrnným výrobkům před výrobky z bílé mouky. „Při

výrobě bílé mouky je obilné zrno zbaveno povrchové vrstvy, která je nositelem mnoha

cenných látek a vlákniny, proto celozrnná mouka a výrobky z ní mají mnohem vyšší

výživnou hodnotu než výrobky z bílé mouky.“ (Mandžuková, 2010, 30-31)

Luštěniny jsou velmi zdravé a svou vysokou výživnou hodnotou dokážou nahradit

maso. Pro děti je nejlépe stravitelná červená či žlutá čočka, fazole adzuki a cizrna neboli

římský hrách.

Do dětského jídelníčku je také vhodné zařazovat rýži, zpočátku bílou a až později

celozrnnou. U dětí bývají více oblíbené těstoviny, které je možné kombinovat s masem,

sýrem či zeleninou. Lze je volit v celozrnné, bezlepkové či jiné variantě. Brambory jsou

často podávány jako příloha k pokrmům. Dáváme přednost vařeným bramborám či

bramborové kaši před smaženými hranolky, bramboráky nebo knedlíky.

V dětském jídelníčku by neměl chybět dostatek zeleniny a ovoce. Jak zelenina, tak

ovoce jsou bohatým zdrojem vitaminů, minerálů a dalších cenných látek.

Upřednostňujeme domácí a sezónní zeleninu a ovoce před dovezenými plody. Zeleninu a

ovoce je nejlépe podávat čerstvé, a to ke každému jídlu. Zeleninu je možné tepelně

upravit například vařením v páře, uvařit v polévce, ovoce rozmixovat na pyré.

Vláknina by měla být pravidelně zastoupena v jídelníčku dětí. „Vláknina je nutná

pro správný průběh trávení, zvyšuje pocit sytosti, napomáhá pravidelnému vyprazdňování

střev, podporuje vývoj vhodné bakteriální flóry v zažívacím traktu, snižuje hladinu tuku

v krvi, omezuje styk sliznice s toxickými látkami a váže na sebe některé z nich. Přispívá i ke

snížení hladiny cholesterolu v krvi.“ (Mandžuková, 2010, s. 30)

17

Do skupiny sacharidů patří také bílý cukr. Cukr na rozdíl od ostatních potravin

neobsahuje žádné další hodnotné látky, jako jsou vitaminy, stopové prvky či vláknina. Je

pouze nositelem energie. Jeho zvýšená konzumace podporuje vznik zubního kazu a řady

dalších závažných onemocnění. „Navíc bílý cukr se v organismu velmi rychle odbourává a

rychle zvedá hladinu cukru v krvi, která poté zase rychle klesá. Děti mohou na tyto prudké

změny hladiny cukru v krvi reagovat hyperaktivním chováním, nedokážou se soustředit a

podobně.“ (Mandžuková, 2010, s. 28) Cukr je možné nahradit třtinovým cukrem, obilnými

sirupy či javorovými sirupem. Pozor bychom si měli dávat také na sladkosti, které obsahují

velké množství cukru a tuku. Dorty, zákusky, čokolády, zmrzliny a bonbony je vhodné

nahrazovat čerstvým či sušeným ovocem, ovocnými a zeleninovými šťávami, celozrnnými

sušenkami, domácími ovocnými či tvarohovými koláči z celozrnné mouky.

Tuky

Tuky se dělí na nasycené a nenasycené, které jsou podstatně lepší a zdravější.

„Máslo, sýry, uzeniny a maso jsou potraviny, které obsahují vysoké procento nasycených

tuků. Těm bychom se měli spíše vyhýbat, protože jejich dlouhodobá konzumace zatěžuje

krevní oběh. Rostlinné tuky, tedy například řepkový, olivový nebo slunečnicový olej,

stejně jako ořechy nebo tuky obsažené v plodech moře a většině ryb obsahují oproti tomu

dostatek nenasycených mastných kyselin, které jsou pro lidský organismus v podstatě

nezbytné a velmi zdravé.“ (Kast-Zahn, Morgenroth, 2008, s. 54)

Vitaminy (Lišková, 2006, s. 129)

Vitamin A je nutný pro správné vidění, ochraňuje sliznici a pokožku: mrkev, rybí

tuk, máslo, sýry, vejce, špenát, kapusta, hlávkový salát, rajská jablíčka, játra,

meruňky.

Vitamin B1 je potřebný k činnosti nervů: droždí, hrách, vepřové maso, ledvinky,

ovesné vločky, černý chléb.

Vitamin B2 je nutný pro výstavbu tkání a jejich dýchání: mléko, obilniny, špenát,

hrách, játra, ledvinky.

Vitamin C zahání únavu, zvyšuje odolnost proti nákazám, zlepšuje hojení ran:

ovoce, zelenina, brambory, játra, kyselé zelí.

Vitamin D je potřebný ke stavbě kostry: rybí tuk, mořské ryby, mléko, máslo, vejce.

18

Zásady dětské stravy (Chaloupka, 2007, s. 20)

1) Strava má být pestrá, rozmanitá, bohatá na vitaminy i vlákninu.

2) Důležité jsou obilniny a výrobky z nich.

3) Vybíráme potraviny s nízkým obsahem tuků a cholesterolu.

4) Šetříme s cukrem, nepřeháníme to se sladkostmi a slazenými nápoji.

5) Sůl a slané potraviny podáváme jen zcela výjimečně, pokud sůl použijeme, tak

mořskou.

6) Vybíráme netučné nebo nízkotučné mléčné výrobky. Tavené sýry nejsou pro děti

vůbec vhodné.

7) Děti by měly vypít alespoň 1,5 – 2 l tekutin denně.

8) Myslíme na kvalitní zdroje bílkovin (drůbeží a rybí maso, luštěniny).

9) Brambory používáme rané, které mají vysoké procento ovocných kyselin, což se

rovná bílkovině.

10) Dbáme, aby se děti nepřejídaly, ale na druhé straně nesmějí hladovět.

11) Mějme na paměti zdravý způsob stravování celé rodiny! Když chceme, aby jedlo

zdravě dítě, musíme také tak jíst sami.

12) Nezapomínáme, že děti mají vlastní vůli, a nic jim nevnucujeme násilím.

Příklady jídel v průběhu dne (Marinov a kol., 2011, s. 89-95)

V této části kapitoly jsou uvedeny konkrétní příklady jídel, které jsou pro děti

vhodné k snídani, obědu či večeři. Samozřejmě je také velmi důležité nezapomínat na

dopolední a odpolední svačinu. Při přípravě jednotlivých pokrmů je důležité brát v úvahu

chuťové preference dítěte a neoblíbené suroviny nahrazovat jinými stejně zdravými.

Zásadní je také pestrost. Jídla by se měla střídat, ne skládat ze stále stejných surovin.

Snídaně - celozrnné snídaňové cereálie s mléčným výrobkem a ovocem

celozrnné cereálie s mlékem,

domácí ovesná kaše s kousky jablka, rozinkami a skořicí,

šlehaný tvaroh s hruškou,

cereální sušenky s mlékem a mandarinka,

domácí müsli s hroznovým vínem a oříšky,

19

bílý jogurt s lesními plody,

celozrnné pečivo s kvalitním rostlinným tukem, plátek libové šunky nebo sýra

s nižším obsahem tuku.

Dopolední svačiny - ovocně-zeleninový základ

pšenično-žitný chléb s kvalitním rostlinným tukem, plátkem tvrdého sýra,

paprikou,

celozrnný rohlík s tvarohovou pomazánkou a ředkvičkami,

zeleninový salát se sýrem v krabičce,

domácí ovocný salát v krabičce.

Oběd - ve školní jídelně

zeleninová či luštěninová polévka,

kuřecí roláda se špenátem a sýrem, bramborová kaše, zelný salát,

krůtí sekaná s hráškovým pyré, salát z čerstvé červené řepy,

králík na zelenině, brambory, salát z červeného zelí s jablky,

vepřové medailonky s kukuřičnou rýží, šopský salát,

rajská omáčka s hovězím masem, celozrnný knedlík, pomeranč,

treska zapečená se zeleninou, šťouchané brambory, jablečné pyré,

tarhoňa s tuňákem a cherry rajčaty, jogurtový dip s ovocem,

jogurtové knedlíky s višňovo – banánovým přelivem, koktejl,

pohankové palačinky s tvarohem a ovocem.

Odpolední svačina - ovocně-mléčná

ovocný netučný jogurt nebo hruška,

bílý jogurt se skořicí a pomeranč,

cottage sýr s okurkou,

mléčný nápoj,

müsli tyčinka,

ovocný tvaroh s jahodami.

Večeře - středomořská strava bohatá na esenciální mastné kyseliny

špagety s domácí rajčatovou omáčkou, kvalitním sýrem a hlávkovým salátem,

20

celozrnný chléb s tuňákovou pomazánkou z kvalitních rostlinných tuků, plátkem

šunky nebo sýra s nižším obsahem tuku, s tvarohem ochuceným bylinkami a

paprikou,

zapečená zelenina s rýží a ledový salát,

mořská ryba na grilu s restovanými brambory a ředkvičkou,

tenká pizza s bohatou zeleninovou oblohou a rajčatovým salátem,

mozzarella na rajčatech s olivovým olejem a balzamikovým octem s celozrnnou

bulkou.

Pyramida zdravé výživy

Při sestavování zdravého jídelníčku nám může pomoci tzv. potravinová pyramida.

Nejčastěji bychom měli jíst potraviny, které jsou umístěny ve spodním řádku pyramidy,

méně často potraviny z prostředku tabulky a omezit na minimum bychom měli potraviny

umístěné na vrcholu pyramidy. Dále platí, že upřednostňovat bychom měli potraviny

umístěné vlevo před potravinami vpravo.

„Pro sestavení dětského jídelníčku sice žádná „dětská potravinová pyramida“

zatím vytvořena není, můžeme ale používat tu pro dospělé s tím, že je nutné vzít v úvahu

odlišnosti výživy dětí a dospělých. Ty jsou dány hlavně tím, že dospělý organizmus už

neroste a nevyvíjí se. Ale pozor, ke zdravému životnímu stylu nepatří jenom procházet

denně potravinovou pyramidu a odškrtávat si snězená jídla – je také důležité zaměřit se

na jejich množství a velikost porcí. Pokud dítě sportuje nebo je jinak více fyzicky aktivní, je

třeba, aby jedlo více než děti, které sedí u televize nebo u počítače.“ ([online]. [cit. 2017-

01-05]. Dostupné z: https://vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/potravinova-pyramida/)

https://vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/potravinova-pyramida/

21

Obr. 1 Potravinová pyramida ([online]. [cit. 2017-01-05]. Dostupné z:

https://vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/potravinova-pyramida/)

Zdravý talíř

Jak je uvedeno v textu o pyramidě zdravé výživy, pyramida nám napomáhá se

skladbou zdravého jídelníčku, ale nikoliv s množstvím jednotlivých surovin, které bychom

měli během dne sníst. S tím naopak může pomoci tzv. zdravý talíř. (SLIMÁKOVÁ, M.

[online]. [cit. 2017-01-05]. Dostupné z: http://www.margit.cz/zdravy-talir/)

Zelenina by měla tvořit nejméně čtvrtinu příjmu potravin. Čím více rozmanité

zeleniny upravené na různé způsoby sníte, tím lépe. Hranolky se k zelenině

nepočítají a brambory patří svým složením spíše k polysacharidům.

Ovoce tvoří druhou čtvrtinu talíře. Nejzdravější a nejvýživnější je jíst sezónní ovoce

různých druhů a barev. Příjem ovoce je možné nahradit konzumací zeleniny.

Bílkoviny získáte nejlépe z ryb, luštěnin, ořechů, semínek, zakysaných mléčných

výrobků, vajec či masa. Většině z nás prospívá vyšší podíl rostlinných zdrojů

bílkovin. Vybírejte dle své chuti i stravovací filozofie.


http://www.margit.cz/zdravy-talir/

22

Polysacharidy jsou nejlepší v přirozené podobě. Například jáhly, ovesné vločky,

žitné kváskové chleby či divoká rýže. Důležité je omezovat pojídání výrobků

z nehodnotné bílé mouky.

Oleje a tuky jsou nejhodnotnější v super zdravých potravinách jako ořechy,

avokádo či ryby. Vhodné je i kvalitní máslo a zastudena lisované rostlinné oleje.

Nejezte margaríny a omezte i další průmyslově upravené tuky a oleje.

Tekutiny jsou nejlepší v podobě čisté vody a neslazených čajů. Slazené nápoje a

čaje raději zcela vynechte.

Obr. 2 Zdravý talíř (SLIMÁKOVÁ, M. [online]. [cit. 2017-01-05]. Dostupné z:

http://www.margit.cz/zdravy-talir/)

http://www.margit.cz/encyklopedie/margariny/


23

PRAKTICKÁ ČÁST

Cílem praktické části je vytvořit šest námětů na zdravé pokrmy a tři tipy na zdravé

svačiny pro děti do školy. Jednotlivé pokrmy si děti vyzkouší o hodinách praktických

činností samy připravit.

U každého námětu je uvedeno, od kolikátého ročníku je vhodné uvedený recept

do výuky zařadit s ohledem na náročnost přípravy, s kterými vyučovanými předměty na 1.

stupni základní školy se bude výuka prolínat, jaké budou při realizaci námětu použity

vyučovací metody a formy práce, jak budou děti motivovány k samotné přípravě zdravého

pokrmu. Dále jsou u každého námětu podrobně popsány výchovně-vzdělávací cíle, a to

kognitivní, psychomotorické a afektivní, které se dále dělí na ekonomické, estetické a

ekologické postoje, na sociální a osobnostní rozvoj. Každý námět také obsahuje seznam

surovin a pomůcek potřebných pro přípravu pokrmu, postup rozčleněný na jednotlivé

kroky. Je zde uvedeno, jaká kritéria se budou při přípravě pokrmu hodnotit. Po realizaci

námětu je popsáno, jak výuka probíhala, jak žáci reagovali, co je zaujalo, zda nastaly při

výuce nějaké obtíže a podobně. Každý námět je doplněn o fotografickou dokumentaci

pořízenou při realizaci jednotlivých námětů.

24

4 Vánoční nepečené kuličky

(kuličky ze sušeného ovoce a ořechů, jáhlové kuličky)

Věková skupina: od 3. ročníku

Integrované předměty:

praktické činnosti – příprava pokrmu,

prvouka, přírodověda – druhy ovoce a ořechů, poskytování první pomoci,

matematika – převody váhových jednotek,

český jazyk – popis pracovního postupu.

Vyučovací metody a formy práce: diskuze, motivační metoda, popis pracovního

postupu, metoda instruktáže, individuální i skupinová práce

Motivace

Nejprve si s dětmi povídáme, jaké znají druhy ovoce a ořechů, které druhy ovoce a

ořechů mají rády a které naopak nevyhledávají. Informujeme se, jak se nazývají stromy,

na kterých jmenované druhy ovoce a ořechů rostou. Dále se dětí ptáme, proč je třeba jíst

dostatek ovoce a v čem nám prospívají ořechy. Pro děti je také možné připravit hru, která

bude založena na poznávání ovoce či ořechů, a to podle zraku nebo chuti. Při poznávání

podle chuti je třeba dětem zavázat oči, vkládat jim kousky ovoce do úst a nechat je zkusit

poznat, o jaké ovoce se jedná.

Potom se dětí zeptáme, zda vědí, co jsou to jáhly, zda už je někdy ochutnaly.

Pokud ne, vysvětlíme, že se jedná o obilovinu stejně jako je pšenice, oves, ječmen, žito

apod. Povíme dětem, proč je dobré jáhly do jídelníčku zařadit, v čem nám prospívají, jak je

lze upravovat. Necháme děti jáhly prohlédnout, osahat, přivonět.

Výchovně-vzdělávací cíle

a) kognitivní

žák jmenuje různé druhy ovoce, i tropického, a ořechů,

ví, které stromy či keře plodí jednotlivé druhy ovoce a ořechů,

25

připomene si, že ovoce se rychle kazí, jedním ze způsobů, jak trvanlivost ovoce

prodloužit je usušit ho,

je informován, že ořechy je třeba uchovávat v suchém prostředí, jinak mohou začít

plesnivět či žluknout,

seznámí se s obilovinou zvanou jáhly neboli loupané proso, naučí se, v čem nám

tato obilovina prospívá,

naučí se, co znamená slovo „spařit“,

uvědomí si, že jáhly je třeba při vaření občas promíchat, aby se neslepily,

zjistí, co znamená uvařit přílohu na skus (al dente),

při manipulaci se sporákem a horkým hrncem si počíná opatrně, aby se nespálil

nebo neopařil,

zjistí, že datle obsahují pecku, kterou je třeba vyloupnout,

naučí se, že díky umixování surovin tyčovým mixerem je možné dosáhnout jemné

konzistence,

při mixování surovin dbá zvýšené opatrnosti, aby se neporanil.

b) psychomotorické

žák se naučí obsluhovat rychlovarnou konvici, ve které uvaří vodu,

spaří mandle horkou vodou, potom teprve snadno odstraní slupku,

3x spaří jáhly kvůli odstranění hořkosti,

naučí se zapnout a vypnout sporák,

vaří jáhly ve vodě do změknutí (na skus),

v průběhu vaření jáhly ochutná, aby zjistil, zda už jsou dostatečně uvařené,

z datlí vyloupe pecky,

naučí se obsluhovat tyčový mixer.

c) afektivní

ekonomické postoje: zachází úsporně s materiálem – jídlem (z datlí pečlivě

odstraní pecky), koupí neloupané mandle, které jsou levnější než loupané, a sám si

je oloupe,

26

estetické postoje: ze směsi tvaruje vzhledné kuličky, které obaluje v kokosu či

sezamových semínkách,

ekologické postoje: dodržuje pravidla třídění odpadu,

sociální rozvoj: aktivně se zapojuje do diskuze, naslouchá ostatním, dokáže

pracovat ve skupině a rozdělit si práci, aktivně se zapojuje do plnění jednotlivých

úkonů, zvládá objektivně hodnotit výsledky své práce i práce spolužáků,

osobnostní rozvoj: učí se pečlivosti, trpělivosti a samostatnosti, projevuje zájem a

zvídavost.

Kompetence žáka: pracovní, sociální a personální, komunikativní, občanské

Suroviny

Kuličky ze sušeného ovoce a ořechů: 50 g sušených meruněk, 50 g sušených fíků, 50 g

sušených datlí, 50 g neloupaných mandlí, 50 g sušeného kokosu, sušený kokos a loupaná

sezamová semínka na obalení

Jáhlové kuličky: 100 g jáhel (loupané proso), 50 g lískových oříšků, 50 g sušeného kokosu,

3 lžíce medu, sušený kokos a loupaná sezamová semínka na obalení

Pomůcky: rychlovarná konvice, sporák, ruční mixér, misky, odměrka, dezertní talířky,

jar, houbičky, utěrky, pracovní oděv

Postup

Kuličky ze sušeného ovoce a ořechů

1) V rychlovarné konvici uvaříme vodu, kterou zalejeme mandle nasypané do misky.

Spařené mandle oloupeme.

2) Z datlí vyloupeme pecky.

3) Do větší misky si nasypeme sušené ovoce, oloupané mandle a sušený kokos.

4) Suroviny umixujeme pomocí ručního mixéru na lepivou hmotu. Nevadí, pokud

nám v misce zůstanou neumleté části ovoce či oříšků.

5) Z vytvořené hmoty následně tvarujeme stejnoměrné kuličky, které obalíme

v kokosu nebo v sezamových semínkách.

27

Jáhlové kuličky

1) Vodou uvařenou v rychlovarné konvici 3x spaříme jáhly.

2) Spařené jáhly dáme do hrnce, zalejeme je vodou, zapneme sporák a uvaříme je na

skus, poté sporák vypneme.

3) K uvařeným jáhlám přidáme lískové oříšky, strouhaný kokos a med. Všechny

suroviny umixujeme tyčovým mixérem.

4) Z hmoty opět tvoříme kuličky, které obalujeme v kokosu či sezamových semínkách.

Kritéria hodnocení

osvojení si názvů ovoce a ořechů,

osvojení si poznatku, z jakých surovin se připravují nepečené kuličky,

osvojení si technologického postupu přípravy nepečených kuliček,

ekonomické zacházení s materiálem,

třídění odpadu,

spolupráce s ostatními spolužáky,

úklid nádobí a pracovního místa,

zapamatování hygienického pravidla (před prací si umýt ruce),

bezpečné zacházení s rychlovarnou konvicí, sporákem a tyčovým mixérem.

Reflexe výuky

Výuka probíhala ve školní kuchyňce s dětmi čtvrtého ročníku, realizace námětu se

zúčastnilo 23 dětí.

Děti vyjmenovaly mnoho druhů ovoce, i tropického, a znají i mnoho druhů ořechů.

U některých druhů ovoce či ořechů si děti nebyly jisté, jak se nazývá strom, na kterém

plody rostou. Společně jsme si to tedy připomněli. Vědí, že ovoce je zdravé, že obsahuje

spoustu vitaminů a měly by ho jíst každý den. Děti také byly informovány, že ovoce

obsahuje vlákninu, která nám pomáhá s čištěním střev a podporuje pravidelné docházení

na toaletu. Jáhly děti neznaly, ale těšily se, až je ochutnají. S jejich chutí děti neměly vůbec

problém, jáhly nejsou chuťově příliš výrazné, spíše záleží, s čím se zkombinují. V tomto

případě se jednalo o lískové oříšky, sušený kokos a med, které jáhlám dodaly výbornou

chuť.

28

Hodně dětí doma s maminkou vánoční nepečené kuličky připravuje, i když se často

jedná o méně zdravé varianty na nepečené kuličky. Příprava těsta na kuličky děti velmi

bavila. Problémem trochu bylo zpracování sušeného ovoce tyčovým mixerem na hladkou

hmotu. Sušené ovoce se lepilo na nástavec, bylo třeba ovoce často z nástavce odlepovat.

Děti ale byly velmi trpělivé, navzájem se střídaly a vůbec jim nevadilo, že se nakonec

nejednalo o hladkou hmotu, ale v kuličkách zůstaly kousky ovoce a oříšků. Nejvíce si ale

děti užily válení samotných kuliček, do kterého se mohly zapojit všechny dohromady.

Kuličky měly vytvořené a obalené v kokosu či semínkách závratnou rychlostí. Když byly

kuličky hotové, děti se vrhly na ochutnávání. Myslely ale také na své blízké a pár kuliček si

zabalily do papírového ubrousku domů.

29

Fotografická dokumentace

Obr. 3 – vytváření vánočních nepečených kuliček (archiv autorky závěrečné práce)

30

5 Cizrnová polévka s petrželkou

Věková skupina: od 3. třídy



prvouka, přírodověda – druhy luštěnin, poskytnutí první pomoci,


český jazyk – popis pracovního postupu,

hudební výchova – zpívání písně.



Motivace

Dětí se nejprve zeptáme, zda vědí, co je cizrna. Pokud nebudou cizrnu znát,

informujeme je, že se jedná o velmi zdravou luštěninu, která chutná po oříšcích. Necháme

je si cizrnu prohlédnout, osahat. Dále se dětí zeptáme, jaké jiné druhy luštěnin znají a co

se z jednotlivých druhů připravuje za pokrmy. Informujeme děti, které zdravé látky jsou

v luštěninách obsažené a v čem nám jejich konzumace prospívá.

Zeptáme se dětí, zda znají nějakou pohádku, kde se objevuje luštěnina. Určitě si

vzpomenou na pohádku O Popelce či na Tři oříšky pro Popelku, kde Popelka přebírá čočku

a pomohou jí holoubkové. Dále se objevuje motiv luštěniny v pohádce bratří Grimmů

Princezna na hrášku. Necháme děti pohádku převyprávět. O luštěninách se také zpívá

v některých písních, je tedy možné si s dětmi zazpívat například píseň „Hrách a kroupy, to

je hloupý“.


a) kognitivní

naučí se, že cizrna patří mezi luštěniny,

dozví se, že cizrnu stejně jako mnoho dalších druhů luštěnin je třeba před vařením

namočit do vody, a to nejlépe přes noc (cca na 12 hodin),

31

ví, že cibuli je třeba před krájením oloupat,

připomene si, že při krájení cibule nás mohou pálit oči,

porozumí výrazům zesklovatět cibuli, uvařit cizrnu na skus,

naučí se, že kari je směs koření a co obsahuje.

b) psychomotorické

cizrnu namočí do vody nejlépe přes noc,


vaří cizrnu v osolené vodě do změknutí (na skus),

v průběhu vaření cizrnu ochutná, aby zjistil, zda už je dostatečně uvařená,

z cibule oloupe slupku a opláchne ji pod vlažnou vodou,

cibuli nakrájí na prkénku ostrým nožem nadrobno,

polévku rozmixuje tyčovým mixérem dohladka.

c) afektivní

ekonomické postoje: zachází úsporně s materiálem – jídlem (oleje stačí dát jen

trochu), při mytí nádobí šetří vodou i mycím prostředkem,

estetické postoje: polévku nalévá do hlubokého talíře tak, aby neušpinil okraje

talíře, polévku na talíři dozdobí nasekanou petrželkou,


sociální rozvoj: dokáže pracovat ve skupině a rozdělit si práci, aktivně se zapojuje

do splnění jednotlivých úkonů, zvládá objektivně hodnotit výsledky své práce i

práce spolužáků,


zvídavost.


osvojení si názvů jednotlivých druhů luštěnin,

osvojení si poznatku, z jakých surovin se připravuje cizrnová polévka,

osvojení si technologického postupu přípravy cizrnové polévky,


třídění odpadu,

32



zapamatování hygienického pravidla (před prací si umýt ruce).


Suroviny: 100 g cizrny, ½ litru vody, 1 větší cibule, 2 lžíce olivového oleje, sůl, pepř a

směs koření kari k dochucení

Pomůcky: sporák, hrnec, odměrka, prkénko, nože, lžíce, hluboké talíře, jar, houbičky,

utěrky, pracovní oděv

Postup

1) Cizrnu přes noc namočíme do ½ litru studené vody.

2) Zapneme sporák a uvaříme cizrnu v osolené vodě doměkka (na skus).

3) Mezitím si oloupeme cibuli a omyjeme ji vlažnou vodou.

4) Cibuli ostrým nožem nakrájíme nadrobno.

5) Zapneme jinou plotýnku na sporáku.

6) Do hrnce nalejeme dvě lžíce olivového oleje, který necháme rozpálit.

7) Přisypeme nadrobno nakrájenou cibuli, kterou necháme zesklovatět.

8) Po zesklovatění cibule do hrnce nalejeme cizrnu i s vodou, ve které se vařila.

9) Vše dohromady necháme 10 minut povařit.

10) Dle chuti osolíme, opepříme, ochutíme kořením kari.

11) Sundáme ze sporáku, který vypneme.

12) Polévku rozmixujeme tyčovým mixerem na hladký krém.

13) Petrželku omyjeme a nadrobno nasekáme.

14) Polévku na talíři dozdobíme nasekanou petrželkou.

Reflexe výuky

Cizrnovou polévku si děti zkusily připravit v rámci volitelného kroužku „Kuchtík“,

který je určen pro děti 1. stupně. Přípravy se zúčastnily děti od 1. do 5. ročníku, a to

v počtu 14 dětí.

33

Dětí jsem se nejprve zeptala, zda vědí, co je cizrna. Většina dětí cizrnu neznala, ale

několik dětí hned odpovídalo, že se jedná o druh luštěniny. Cizrnu znají z domova nebo ze

školní jídelny, kde se také připravuje polévka s cizrnou, i když v nerozmixované podobě.

Děti dále dokázaly vyjmenovat několik dalších druhů luštěnin, jako například hrách, čočku

či fazole. Přibližně polovina dětí má luštěniny ráda, druhá polovina je nevyhledává. Dále

jsme si s dětmi pověděli, proč jsou luštěniny tak zdravé. Obsahují kvalitní bílkoviny stejně

jako maso, ale mnohem méně tuku. Přemíra tuku ve stravě může způsobovat nemoci.

Luštěniny současně obsahují vlákninu stejně jako ovoce a zelenina. S dětmi jsme si také

připomněli pohádku O Popelce či Princezna na hrášku. Pohádka O Popelce je mezi dětmi

velmi oblíbená, zatímco pohádku Princezna na hrášku některé děti neznaly. Řekli jsme si,

že se jedná o pohádku od dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena. Obsahem

pohádky je, že královna chce zjistit, zda dívka, která u nich na zámku zaklepala na dveře,

je skutečná princezna, jak o sobě tvrdí. Připraví jí tedy lože, kdy na sebe naskládá dvacet

matrací a úplně dospod dá jednu kuličku hrášku. Ráno se princezny zeptá, zda se dobře

vyspala. Princezna odpoví, že se vyspala velmi špatně, jakoby ji celou noc něco tvrdého

tlačilo do zad, co jí způsobilo modřiny. Tak královna pozná, že se skutečně jedná o

princeznu.

Samotná příprava cizrnové polévky děti moc bavila. Nejprve bylo třeba nakrájet

cibuli. Této práce se ujal starší ze žáků, protože se jedná o činnost náročnější na jemnou

motoriku, navíc je třeba dbát zvýšené opatrnosti při práci s ostrým nožem. Další kroky už

byly méně náročné, jednalo se o míchání cibulky, aby se nepřipálila, vsypání uvařené

cizrny do kastrolu, její občasné promíchání, dochucení solí a pepřem. Po uvaření polévky

si několik dětí vyzkoušelo práci s tyčovým mixerem. U této činnosti bylo třeba jim

asistovat.

U samotného ochutnávání jsem byla velmi mile překvapena, většině dětí polévka

moc chutnala, přirovnaly ji ke svíčkové omáčce. Několik dětí mi říkalo, že mamince doma

o polévce řeknou a zkusí ji společně uvařit.

34


Obr. 4 – vytváření cizrnové polévky s petrželkou (archiv autorky závěrečné práce)

35

6 Houbové rizoto z bulguru

Věková skupina: od 3. ročníku



prvouka, přírodověda – druhy zeleniny a hub, poskytování první pomoci,






Motivace

S dětmi si nejprve povídáme, zda rády chodí v létě na houby, jaké houby sbírají a

jaká jídla z nich doma připravují. Povídáme si o tom, že houby jsou velmi zdravé, ale že

velmi záleží na jejich úpravě. Samozřejmě houby dušené jsou zdravější než houby obalené

ve strouhance a smažené v oleji či zpracované ve formě smetanové omáčky. Informujeme

děti, že houby obsahují velké procento vody, asi 90 %, díky tomu mají nízkou kalorickou

hodnotu. Pro děti jsou většinou známé houby jako hřib smrkový či dubový, suchohřib

hnědý či žlutomasý, bedla vysoká či jedovatá muchomůrka červená nebo zelená. My

budeme děti informovat, že v České republice ale rostou i méně známe houby, kterým

stojí za to věnovat pozornost. Mezi takové houby patří například velmi zdravá a léčivá

hlíva ústřičná. Dětem řekneme, kde houba roste, ale že se také pěstuje, v čem je zdraví

prospěšná, jak posiluje naši imunitu, jak získala své jméno. Houbu dětem také ukážeme,

necháme k houbě přivonět. O houbách se zpívá například v písničce „Když jsem šel z hub“,

kterou je možné si s dětmi zazpívat.

Zeptáme se dětí, co je bulgur. Pokud by děti bulgur neznaly, vysvětlíme jim, že se

jedná o nalámanou celozrnnou pšenici, kterou lze použít do jídel místo rýže. Bulgur je ale

mnohem výživnější než rýže samotná.

36


a) kognitivní

žák jmenuje různé druhy hub a ořechů,

je si vědom, že zatímco některé houby jsou jedlé a zdraví prospěšné, jiné jsou

jedovaté a životu nebezpečné,

zjistí, že houby jsou měkké a lze je snadno krájet,

je informován, že ořechy je třeba uchovávat v suchém prostředí, jinak mohou začít

plesnivět či žluknout,

seznámí se s obilovinou zvanou bulgur, naučí se, v čem nám tato obilovina

prospívá,

uvědomí si, že bulgur je třeba při vaření občas promíchat, aby se neslepil,

zjistí, co znamená uvařit přílohu na skus (al dente),

při manipulaci se sporákem a horkým hrncem si počíná opatrně, aby se nespálil

nebo neopařil.

b) psychomotorické


vaří bulgur v osolené vodě do změknutí (na skus),

v průběhu vaření bulgur ochutná, aby zjistil, zda už je dostatečně uvařený.

c) afektivní

ekonomické postoje: zachází úsporně s materiálem – jídlem,

estetické postoje: do rizota přidá barevnou zeleninu, která jídlo krásně projasní,

rizoto servíruje pomocí mističek, díky kterým vytvoří úhledné kopečky,


sociální rozvoj: aktivně se zapojuje do diskuze, naslouchá ostatním, dokáže

pracovat ve skupině a rozdělit si práci, aktivně se zapojuje do plnění jednotlivých

úkonů, zvládá objektivně hodnotit výsledky své práce i práce spolužáků,


zvídavost.


37

Suroviny: 100 g bulguru, ½ litru vody, 250 g hlívy ústřičné, 50 g hrášku, 50 g kešu

ořechů, 1 cibule, 2 lžíce olivového oleje, sůl a pepř k dochucení

Pomůcky: sporák, hrnec, pánev, odměrka, prkénko, dezertní talířky, jar, houbičky,

utěrky, pracovní oděv

Postup

1) Nejprve omyjeme hlívu ústřičnou a nakrájíme ji na proužky.

2) Cibuli oloupeme a nakrájíme ji nadrobno.

3) Hrášek propláchneme.

4) Zapneme sporák a na pánvi necháme rozehřát dvě lžíce olivového oleje.

5) Na oleji orestujeme cibuli, hlívu ústřičnou, hrášek a kešu ořechy.

6) Asi po 5 minutách ke směsi přisypeme bulgur a vše zalejeme částí vody tak, aby

suroviny byly ponořené.

7) Směs zaklopíme poklicí a dusíme, dokud se voda nevsákne do jednotlivých surovin.

8) Poté opět přilejeme vodu. Postup opakujeme tak dlouho, dokud není bulgur

uvařený al dente. Zjistíme ochutnáním.

9) Nakonec dochutíme solí a pepřem, případně kořením dle chuti.


osvojení si názvů hub a ořechů,

osvojení si poznatku, z jakých surovin se připravuje houbové rizoto z bulguru,

osvojení si technologického postupu přípravy rizota z bulguru,


třídění odpadu,



zapamatování hygienického pravidla (před prací si umýt ruce),

bezpečné zacházení s rychlovarnou konvicí, sporákem a tyčovým mixérem.

38

Reflexe výuky

Rizoto z bulguru a hlívy ústřičné si děti zkusily připravit na kroužku „Kuchtík“.

Přípravy rizota se zúčastnilo 15 dětí od 1. do 5. ročníku.

S dětmi jsem si nejprve povídala o houbách, zda v létě chodí s rodiči či prarodiči na

houby, jak je připravují, zda je mají rády. Děti sbírání hub milují, nejčastěji sbírají hříbky,

„babky“ a klouzky. Vědí, že si mají dávat pozor na jedovaté houby, kterými jsou například

muchomůrka červená či zelená. Doma z hub připravují smaženici, obalují houby

v trojobalu nebo je dávají do polévky. Potom jsem se dětí zeptala, zda znají hlívu

ústřičnou. Pár děti vědělo, že se jedná o houbu, ale nikdy ji neochutnaly. Většina dětí hlívu

vůbec neznala. Dětem jsem nechala hlívu prohlédnout a informovala je, že se jedná o

velmi zdravou houbu, která prospívá naší imunitě, pomáhá předcházet nemocem jako je

chřipka, angína a podobně. Děti hned reagovaly, které z dětí by tedy mělo hlívu jíst,

protože je často nemocné. Společně jsme si zazpívali píseň „Když jsem šel z hub“.

Bulgur děti neznaly vůbec. Když si bulgur prohlédly, přirovnaly ho k rýži, akorát

v hnědé barvě. Řekla jsem dětem, že nejsou daleko od pravdy. Bulgur je celozrnná

nalámaná pšenice, tedy obilovina stejně jako rýže. Děti byly schopné vyjmenovat i několik

dalších obilovin, jako například žito, ječmen či oves. Povídaly jsme si o tom, že z pšenice se

vyrábí hlavně pečivo jako rohlíky, housky, buchty, z žita se dělá chléb, slad z ječmene se

přidává do piva, z ovsa se dělají ovesné vločky. Nakonec jsem se ještě vrátila k bulguru a

řekla dětem, jak prospívá našemu zdraví.

Do přípravy rizota z bulguru se s chutí zapojily všechny děti. Několik dětí si zkusilo

nakrájet hlívu ústřičnou na proužky. Dětem se s hlívou manipulovalo dobře, protože je

hezky měkká, na rozdíl od cibule, kterou opět krájel starší a zkušenější žák. Děti se také

velmi svědomitě postavily k míchání surovin v hrnci, dávaly pozor, aby se rizoto

nepřipálilo.

Bulgur zkusily ochutnat všechny děti. Přibližně polovině dětí rizoto z bulguru moc

chutnalo a přidávaly si, druhou polovinu nezaujalo. Mohlo to být způsobeno samotným

bulgurem, ten je ale chuťově spíše nevýrazný a záleží, s čím se zkombinuje. Spíše to tedy

39

přisuzuji ostatním surovinám, kterými byla hlíva ústřičná nebo hrášek. Nicméně děti byly

rády, že zkusily něco nového a už se těšily, co ochutnají příště.


Obr. 5 – vytváření houbového rizota z bulguru (archiv autorky závěrečné práce)

40

7 Pizza ze špaldové mouky




prvouka, přírodověda – druhy zeleniny, poskytnutí první pomoci,





Motivace

Zeptáme se dětí, zda mají rády pizzu a jakou. Informujeme se také, zda ji s rodiči

připravují doma nebo si ji objednávají z restaurace. Zajímáme se, zda je pizza zdravá nebo

ne. Necháme děti samy dojít k tomu, že ano, ale velmi záleží na tom, z jakých surovin je

připravena. Děti rozdělíme na dvě skupiny, jednu skupinu necháme napsat seznam

zdravých surovin na pizzu a druhou seznam surovin nezdravých. Seznam si následně

společně projdeme. Řekneme si, proč je celozrnná mouka zdravější než klasická bílá, proč

je důležité dbát na obsah masa v šunce, proč nekupovat příliš tučné sýry, proč je dobré

pizzu obložit zeleninou. Je možné se dětí zeptat, jaké znají druhy zeleniny a do které

skupiny se řadí. Děti také informujeme, že špalda je druh pšenice.

Zeptáme se dětí, zda si vzpomenou na pohádku, ve které mají hlavní hrdinové

v oblibě pizzu. Jedná se o Želvy Ninja. Dětem můžeme pustit díl s názvem „Nebezpečná

pizza“.


a) kognitivní

naučí se, že špalda je druh pšenice, který je zdravější než klasická pšenice,

naučí se, že existuje mnoho druhů olejů, některé jsou zdravější než jiné,

zjistí, proč je při pečení vhodné používat pečicí papír,

41

rajčata a papriku zařazují mezi plodovou zeleninu,

ví, že zeleninu je nezbytné před použitím omýt vlažnou vodou,

připomene si, že po rozkrojení je třeba z papriky odstranit semínka,

při manipulaci s pečicí troubou a při vytahování plechu z trouby je opatrný, aby se

nespálil,

pomocí špejle či párátka zjistí, zda je pizza hotová,

uvědomuje si, že při mytí nádobí je třeba šetřit s vodou.

b) psychomotorické

vypracuje (uhněte) těsto na pizzu z uvedených surovin,

těsto prsty roztáhne na plech vyložený pečicím papírem,

na těsto rovnoměrně rozetře rajčatový protlak,

nakrájí rajčata na kolečka, papriku po odstranění semínek na proužky,

sýr nastrouhá na hrubém struhadle,

těsto rovnoměrně poklade šunkou, nakrájenou zeleninou a zasype sýrem a

provensálským kořením,

do rozehřáté trouby vloží plech s pizzou,

po upečení pizzu nakrájí na čtverečky

pečlivě umyje a utře nádobí.

c) afektivní

ekonomické postoje: zachází úsporně s materiálem – jídlem (dává pozor při

odstranění semínek z papriky, aby nevznikl zbytečný odpad), šetří s vodou,

estetické postoje: na pizzu rovnoměrně rozloží jednotlivé suroviny, pizzu nakrájí na

čtverečky,






zvídavost.

42


osvojení si názvů zeleniny,

osvojení si poznatku, že těsto na pizzu se může připravovat ze zdravějších surovin,

osvojení si technologického postupu přípravy pizzy ze špaldové mouky,


třídění odpadu,



zapamatování hygienického pravidla (před prací si umýt ruce, omýt zeleninu).


Suroviny: 150 g hladké špaldové mouky, 250 ml vody, 2 lžíce olivového oleje, špetka

soli, 5 lžic rajčatového protlaku, 3 rajčata, velká žlutá paprika, 150 g šunky nejvyšší jakosti,

150 g sýru eidam, sušené provensálské koření na posypání

Pomůcky: pečicí trouba, pečicí plech, pečicí papír, prkénka, misky, odměrka, struhadla,

nože, lžíce, špejle či párátko, dezertní talířky, pracovní oděv

Postup

1) Do misky nejprve nasypeme 150 g hladké špaldové mouky, přidáme 250 ml vody a

dvě lžíce olivového oleje, špetku soli a vypracujeme těsto.

2) Pečicí plech vyložíme papírem na pečení.

3) Těsto položíme na plech a prsty ho rozprostřeme po celém plechu.

4) Zeleninu omyjeme, rajčata nakrájíme na plátky, papriku po odstranění semínek na

proužky.

5) Sýr nastrouháme na hrubém struhadle.

6) Těsto potřeme rajčatovým protlakem, poklademe plátky šunky a nakrájenou

zeleninou, zasypeme sýrem a provensálským kořením.

7) Pizzu budeme péct v troubě předehřáté na 200 °C cca 20 min, dokud okraje pizzy

nezezlátnou.

43

8) Zda už je pizza hotová, můžeme zjistit zapíchnutím špejle či párátka do těsta.

Pokud bude špejle či párátko po vytažení suché, můžeme pizzu vytáhnout

z trouby.

9) Po vytažení z trouby pizzu nakrájíme na čtverečky.

Reflexe výuky

Přípravu zdravé pizzy jsme s dětmi vyzkoušeli na kroužku „Kuchtík“, výuky se

zúčastnilo 16 dětí z 1. až 5. třídy.

Děti pizzu milují. Často ji připravují doma s rodiči, ale nejraději mají pizzu

dovezenou z restaurace, například jako odměnu za vysvědčení a podobně. Některé děti si

myslely, že pizza je zdravá, jiné děti, že moc zdravá není. Společně jsme si vysvětlili, že

pizza může být zdravá, ale velmi záleží na tom, z jakých surovin je připravena. Děti jsem

rozdělila na dvě skupiny. Jednu skupinu jsem poprosila o napsání seznamu zdravých

surovin na pizzu, druhou skupinu o seznam nezdravých surovin. S úkolem si děti poradily

pěkně. Mezi zdravými surovinami děti uváděly šunku, sýr, ovoce, zeleninu i maso. Mezi

nezdravé suroviny řadily salám či slaninu. Dále jsme si s dětmi řekli, že pokud pizzu

připravíme z celozrnné mouky, bude hned o mnoho zdravější. Vysvětlili jsme si, jaký je

rozdíl mezi celozrnnou a bílou moukou. V případě celozrnné mouky není ze zrna

odstraněna slupka (obal), která obsahuje velmi cenné látky pro naše zdraví, a to vitaminy,

minerály, vlákninu. V případě bílé mouky ano. Výklad jsem doplnila obrázky. Důležité také

je zajímat se, kolik masa šunka obsahuje. Pokud je v šunce nízký obsah masa, maso bývá

nahrazeno nekvalitními surovinami, jakými jsou například kuřecí či vepřová kůže, mouka a

podobně. Měli bychom si také dávat pozor na velmi tučné sýry, neboť přemíra tuků ve

stravě vede k nemocem a obezitě. Děti jsem dále informovala, že špalda je druh pšenice.

Na přípravě pizzy bylo nejnáročnější uhnětení těsta a jeho rozprostření na plech

vyložený pečicím papírem. Děti se u hnětení střídaly a nakonec se jim podařilo vytvořit

krásné těsto. Naopak krájení zeleniny a rozložení surovin na pizzu zvládly děti velmi

rychle, nezapomínaly u zdobení ochutnávat. Potom už nezbylo než čekat, až se pizza

upeče.

44

Po upečení se dětem sbíhaly sliny a vůbec se jim nechtělo čekat, než pizza trochu

vychladne. Po nakrájení pizza zmizela velmi rychle. Většině dětí pizza velmi chutnala, ani

nepoznaly rozdíl v chuti mezi celozrnnou špaldovou a bílou moukou. U některých dětí

však vyhrála klasika z restaurace.


Obr. 6 – vytváření pizzy ze špaldové mouky (archiv autorky závěrečné práce)

45

8 Banánové lívance s ovesnými vločkami




prvouka, přírodověda – druhy ovoce, poskytnutí první pomoci,






Motivace

Děti můžeme seznámit s několika zajímavostmi o banánech. Například banánovník

není strom, ale bylina, která může dosahovat výšky až šestnáct metrů. Jedná se o nejvyšší

bylinu na světě. Existuje více barev banánů, a to zelené, fialové, hnědé i červené.

Banánová slupka nám může pomoci při kousnutí komárem, při svědění a popálení, při

bradavicích i s vybělením zubů.

Zeptáme se dětí, z jaké potraviny získáváme ovesné vločky. Už název jim napoví, že

z obiloviny zvané oves. Informujeme se, zda děti znají i jiné obiloviny. Dětem ukážeme

několik klásků a necháme je zkusit poznat, zda se jedná o pšenici, žito, ječmen či oves.

Pokud děti nebudou vědět, řekneme jim, podle kterých znaků poznají, o kterou obilovinu

se jedná. Dětí se také zeptáme, co se z obilovin vyrábí. A protože si děti vždy moc rády

zazpívají, je také možné zařadit píseň „Ovčáci, čtveráci“, která obsahuje slovo oves. Přímo

o samotných lívancích se zase zpívá v písni „Řekni, Kubo“.


a) kognitivní

pamatuje si, že banán patří mezi tropické druhy ovoce,

ví, že banán je třeba před zpracováním oloupat,

46

ví, že banán patří mezi měkké druhy ovoce, snadno ho tedy vidličkou rozmělní na

kaši,

pamatuje si, že banán na vzduchu rychle černá, je tedy potřeba rychle ho

zpracovat,

podle klásku pozná, zda se jedná o pšenici, žito, ječmen či oves,

zopakuje si, co se z jednotlivých obilovin vyrábí,

ví, že obiloviny prospívají našemu zdraví,

naučí se rozklepnout vejce,

uvědomuje si, že ne každý olej je vhodný na smažení,

zda je olej rozpálený, zjistí tak, že do oleje naleje malinko směsi na lívance, pokud

se směs ihned začne smažit, olej je připravený,

uvědomí si, že lívanec je třeba osmažit z obou stran,

tvaroh má více tuhou konzistenci než jogurt,

ví, že ovoce je zdraví prospěšné.

b) psychomotorické

oloupe banány,

banány v misce rozmělní vidličkou na hladkou kaši,

po jednom rozklepne vejce,

přisype ovesné vločky,

pečlivě smíchá suroviny dohromady,

zapne sporák a na pánev naleje trochu oleje,

po rozpálení oleje naleje naběračkou trochu směsi na pánev,

po chvilce lívanec opatrně obrátí obracečkou,

vyjme lívanec z oleje a vypne sporák,

smíchá suroviny na krém, který následně rovnoměrně rozetře na lívance,

ozdobí ovocem.

c) afektivní

ekonomické postoje: zachází úsporně s materiálem – jídlem (oleje stačí dát jen

trochu), při mytí nádobí šetří vodou i mycím prostředkem,

47

estetické postoje: lívance na talíři vkusně ozdobí tvarohem smíchaným s jogurtem

a čerstvým ovocem,






zvídavost.


osvojení si názvů ovoce,

osvojení si poznatku, z jakých surovin se připravuje těsto na banánové lívance,

osvojení si technologického postupu přípravy banánových lívanců,


třídění odpadu,



zapamatování hygienického pravidla (před prací si umýt ruce, omýt ovoce).


Suroviny: 4 banány, 4 hrsti ovesných vloček, 4 vejce, olej na smažení, 250 g tvarohu, 150

g bílého jogurtu, vanilkový cukr, domácí džem nebo marmeláda, ovoce dle chuti na

ozdobení (jahody, maliny, borůvky, hroznové víno)

Pomůcky: sporák, pánev s nepřilnavým povrchem, misky, odměrka, nože, lžíce, vidličky,

dezertní talířky, jar, houbičky, utěrky, pracovní oděv

Postup

1) Banány oloupeme a dáme do misky.

2) Banány v misce vidličkou rozmačkáme na kaši.

3) Rozklepneme vejce do misky a po jednom přidáme do misky s banány.

4) Do misky přisypeme ovesné vločky.

48

5) Smícháme všechny suroviny dohromady.

6) Zapneme sporák a nalejeme na pánev trochu oleje.

7) Po rozpálení oleje nalejeme naběračkou trochu směsi na lívance na pánev.

8) Lívanec po chvilce otočíme, aby se opekl z obou stran dozlatova.

9) Po usmažení lívance položíme na talíř pokrytý ubrouskem, aby se z lívanců vsákla

přebytečná mastnota.

10) Tvaroh, jogurt a vanilkový cukr dáme do misky a pečlivě promícháme.

11) Lívance potřeme džemem či marmeládou, tvarohovým krémem a ozdobíme

omytým ovocem.

Reflexe výuky

Výuka proběhla v rámci zájmového kroužku „Kuchtík“, výuky se zúčastnilo 14 dětí

z 1. stupně.

Dětí jsem se na začátku zeptala, zda mají rády lívance, zda je s maminkou či

babičkou doma připravují, jaké suroviny jsou na lívance potřeba a čím je možné lívance

nakonec ozdobit. Rodiče s dětmi doma lívance nejčastěji připravují z bílé mouky, mléka,

zdobí je džemem a šlehačkou. Povídala jsem si s dětmi o tom, že lívance je možné

připravit i zdravěji, například z ovesných vloček a rozmačkaných banánů, i když existuje i

mnoho dalších alternativ, které jsou také velmi chutné. Děti věděly, že ovesné vločky se

vyrábějí z ovsa, ale nemají je moc rády, protože jim připadají suché a tvrdé. Ke snídani

mají raději kupované cereálie, známé z reklam, ale ty jsou často plné cukru, máčené

v tukových polevách, s mnoha nezdravými přídatnými látkami. Dětem jsem tedy

pověděla, že si dnes zkusíme připravit ovesné vločky ve formě, která by jim mohla

chutnat.

Dále jsem se dětí ptala, zda znají i jiné obiloviny. Znaly pšenici, ječmen, žito,

kukuřici. S dětmi jsme si řekly, jak od sebe jednotlivé obiloviny poznáme, co je pro kterou

obilovinu charakteristické. Výklad jsem doplnila obrázky. Děti věděly, že obiloviny se

používají hlavně k výrobě pečiva. Upřesnili jsme si, že bílá pšeničná mouka je vhodná

k výrobě rohlíků, housek, buchet, tmavá žitná k výrobě chleba, slad z ječmene se přidává

do piva.

49

Následně jsme si povídali o banánech. Banány děti milují, jsou sladké a mají

měkkou konzistenci. Děti překvapilo, že existují jiné banány než žluté a že se banány dají

využít nejen k jídlu. Hned si chtěly zkusit bělit zuby pomocí banánové slupky.

Příprava banánových lívanečků děti velmi bavila, zdála se jim jednoduchá. Nejprve

oloupaly a rozmačkaly banány, profesionálně si počínaly při rozklepávání vajec. Pouze

bylo třeba děti upozornit, aby všechna vajíčka nerozklepávaly do jedné skleničky

najednou. Pokud by jedno vajíčko bylo vadné, mohlo by pokazit i ta ostatní. Po přisypání

ovesných vloček směs pěkně rozmíchaly. Dětem bylo třeba asistovat pouze při smažení

lívanců, některé lívanečky se hůře obracely a mohly by se potrhat. Každé dítě si po

usmažení ozdobilo svůj lívaneček domácí jahodovou marmeládou, krémem z tvarohu,

bílého jogurtu a vanilkového cukru a kuličkami bílého hroznového vína. Děti jsem

upozornila, že v létě je lepší místo marmelády použít čerstvé rozmačkané jahody, maliny,

ostružiny či borůvky. Pokud použijeme marmeládu, je vhodné dát přednost domácí před

kupovanou, kde je méně ovoce, spousta cukru a dalších nezdravých dochucovadel.

Po lívanečcích se jen zaprášilo, lívanečky děti z kroužku ohodnotily jako nejlepší

recept, který jsem s nimi připravovala. Na závěr jsme si společně zazpívali píseň o

lívancích „Řekni, Kubo“.

50


Obr. 7 – vytváření banánových lívanců s ovesnými vločkami (archiv autorky závěrečné

práce)

51

9 Variace zeleninových pomazánek

(pomazánka s řepou, se špenátem, s mrkví a sýrem)




prvouka, přírodověda – druhy zeleniny, poskytnutí první pomoci,






Motivace

Týden dopředu si děti o hodině pracovních činností připraví semínka řeřichy seté

na vyklíčení. Děti si nejprve vezmou plochou misku, do které položí buničinu (vatu).

Buničinu navlhčí vodou a pokladou semínky řeřichy. Vatu budou udržovat po celý týden

vlhkou, aby semínka mohla pěkně vyklíčit. Asi za 4 – 7 dní bude mít řeřicha krásně zelené

několikacentimetrové výhonky vhodné ke konzumování.

S dětmi je možné si přečíst či připomenout pohádku O řepě, pustit jim pohádku o

Pepku námořníkovi. Děti můžeme informovat o chybě s desetinnou čárkou. Tvrdilo se, že

špenát má v sobě 10x více železa než ostatní listová zelenina, ale byla to jen chyba

výzkumníka, který posunul desetinnou čárku. Protože každá z pomazánek obsahuje cibuli,

která je nejen velmi zdravá, ale také dodává pomazánkám tu správnou chuť, je možné si

s dětmi zazpívat píseň „Cib, cib, cibulenka.“

Dětí se také zeptáme, z jakých druhů zeleniny doma pomazánky připravují.

Jednotlivé druhy zeleniny necháme děti zařadit do skupin.

52


a) kognitivní

žák řadí červenou řepu a mrkev mezi kořenovou zeleninu, špenát mezi zeleninu

listovou,

ví, že červená řepa a mrkev patří mezi tvrdé druhy zeleniny,

připomene si, že zeleninu je třeba uchovávat v chladu, jinak se rychle kazí, plesniví

či hnije,

pamatuje si, že zeleninu je třeba před zpracováváním nejprve omýt vlažnou vodou,

uvědomuje si, že některé druhy zeleniny je třeba oloupat,

při loupání používá škrabku, vznikne tak jen minimum odpadu,

zeleninu a sýr strouhá na struhadle,

zjistí, že struhadlo nabízí více možností, jak potraviny nastrouhat,

zjistí, že při loupání a krájení cibule nás mohou pálit oči,

je informován, jaký je rozdíl mezi celozrnným a klasickým pečivem,

zjistí, že při krájení pečiva je dobré použít nůž se zoubky,

při používání škrabky, nože, struhadla je opatrný, aby se neřízl nebo nestrouhl do

prstu.

b) psychomotorické

omyje zeleninu vlažnou vodou,

pomocí škrabky oloupe červenou řepu a mrkev,

červenou řepu, mrkev a sýr nastrouhá na hrubém struhadle,

nakrájí špenátové listy,

pečlivě smíchá jednotlivé suroviny dohromady,

nakrájí celozrnné pečivo,

na celozrnné pečivo namaže hotovou pomazánku,

vyzkouší si sám vypěstovat řeřichu ze semínek,

naseká řeřichu a ozdobí jí připravené chlebíčky.

53

c) afektivní

ekonomické postoje: zachází úsporně s materiálem – jídlem (při loupání zeleniny

používá škrabku, aby odpad z červené řepy a mrkve byl co nejmenší, pečlivě

„vymaže“ všechnu pomazánku z misky), sám si ze semínek vypěstuje řeřichu, vyjde

to levněji než koupení již vypěstované řeřichy,

estetické postoje: rovnoměrně namaže pomazánku na pečivo, chlebíčky ozdobí

nasekanou řeřichou,






zvídavost.


osvojení si názvů zeleniny,

osvojení si poznatku, z jakých surovin se připravují jednotlivé pomazánky,

osvojení si technologického postupu přípravy pomazánek,


třídění odpadu,



zapamatování hygienického pravidla (před prací si umýt ruce, omýt zeleninu),

bezpečné zacházení se struhadlem.


Suroviny: červená řepa, 1 balíček špenátu, mrkev, žlutá cibule, 3x 250 g tvarohu ve

vaničce, 3x 150 g bílého jogurtu, 50 g 30% sýru (eidamu), naklíčená řeřicha, sůl, pepř,

celozrnné pečivo

54

Pomůcky: prkénka, misky, struhadla, odměrka, nože, lžíce, tácy, dezertní talířky,

pracovní oděv

Postup

1) Červenou řepu, špenátové listy a mrkev omyjeme vlažnou vodou. Řepu a mrkev

oloupeme a zvlášť nastrouháme na hrubém struhadle, špenátové listy nakrájíme.

Do jedné misky dáme červenou řepu, do druhé špenátové listy a do třetí mrkev.

2) Sýr nastrouháme na hrubém struhadle a přidáme do misky s mrkví.

3) Cibuli oloupeme, omyjeme a nakrájíme nadrobno. Nakrájenou cibuli rovnoměrně

rozdělíme do misek.

4) Do každé z misek dáme jeden tvaroh a jeden bílý jogurt.

5) Dochutíme solí a pepřem.

6) Promícháme.

7) Celozrnnou bagetu nakrájíme na kolečka a natřeme ji pomazánkami.

8) Vyklíčenou řeřichu nasekáme a ozdobíme jí chlebíčky.

Reflexe výuky:

Výuka proběhla v rámci hodiny pracovních činností, výuky se zúčastnilo 22 žáků

čtvrtého ročníku. Jak bylo v plánu, týden dopředu si děti připravily semínka řeřichy seté

na vyklíčení. Po celý týden se děti o klíčící rostlinky pěkně staraly, každý den kontrolovaly,

zda mají dostatek vody. Odměnou za jejich péči byl zelený porost z drobounkých rostlinek.

Poslední den před velikonočními prázdninami se děti přesunuly ze třídy do

kuchyňky. Nejprve si navzájem vypravovaly, jaké pomazánky připravují doma. Připomněly

si znalosti z přírodovědy, a to na jaké skupiny rozdělujeme zeleninu a do jaké skupiny

jednotlivé druhy zeleniny patří. To si děti pamatovaly velmi dobře. Děti zaujala informace

o chybě s desetinnou čárkou, na základě které vznikla i pohádka o Pepku námořníkovi.

Jeden díl pohádky o Pepku námořníkovi jsme si pustili k dokreslení pohodové atmosféry

před velikonočními prázdninami. Samotná příprava pomazánek šla dětem moc pěkně. Je

znát, že doma pomáhají při krájení, strouhání, aranžování jídla na talíři či s mytím a

utíráním nádobí. Pomazánky dětem moc chutnaly. Jako nejlepší pomazánku děti

vyhodnotily mrkvovou se sýrem, i když i chlebíčky s dalšími dvěma pomazánkami zmizely

55

z talířků bleskovou rychlostí. Po úklidu nádobí si děti vyžádaly na pomazánky recept, aby

je doma mohly připravit rodičům.


Obr. 8 – vytváření zeleninových pomazánek (archiv autorky závěrečné práce)

56

10 Variace na zdravé svačiny

Chia pudink

Motivace

Zeptáme se dětí, zda mají rády pudink. Také se informujeme, zda už někdy slyšely

o chia semínkách. Vysvětlíme jim, že se jedná o superpotravinu, tedy potravinu, která

obsahuje velké množství zdraví prospěšných látek. Chia semínka jsou také velmi zajímavá

tím, že při absorbování tekutiny několikanásobně zvětší svůj objem, a tak nás rychle

zasytí.

Suroviny: 200 ml mléka, 3 lžíce chia semínek, ½ banánu, lžička medu, čerstvé drobné

ovoce dle chuti (jahody, maliny, ostružiny, borůvky či hroznové víno)

Postup

1) Banán oloupeme a spolu s mlékem rozmixujeme pomocí tyčového mixéru.

2) Přidáme 3 lžíce chia semínek a lžičku medu.

3) Semínka necháme nabobtnat nejlépe přes noc, a tak docílíme pudinkové

konzistence.

4) Před servírováním posypeme čerstvým ovocem.

Celozrnný chléb s avokádovou pomazánkou

Motivace

Od dětí zjistíme, s jakou ingrediencí mají nejčastěji chléb či jiné pečivo ke svačině.

Zeptáme se, zda vědí, co je avokádo. Informujeme je, že se jedná o ovoce, plod hruškovce

přelahodného. Avokádo ale není sladké, chutná po oříšcích. Obsahuje velmi zdravé tuky,

proto bychom ho měli zařadit do svého jídelníčku. Děti necháme avokádo prohlédnout.

Dále se dětí ptáme, které potraviny obsahují nezdravé tuky, a tak bychom se jim měli tedy

raději vyhnout.

Suroviny: 2 plátky celozrnného chleba, 1 zralé avokádo, 1 rajče, 2 plátky šunky, 2 plátky

sýru, šťáva z jedné limetky, sůl a pepř k dochucení

57

Postup

1) Podélně rozpůlíme avokádo, vyjmeme pecku, lžící vydlabeme dužinu a dáme do

misky.

2) Dužinu rozmačkáme vidličkou a zakapeme šťávou z limetky.

3) Rajče omyjeme a nakrájíme na kostičky, které přidáme do pomazánky.

4) Pomazánku ochutíme solí a pepřem a pečlivě promícháme.

5) Vzniklou pomazánku natřeme na chléb v husté vrstvě.

6) Plátky šunky a sýra rozložíme na namazaný chléb a zaklopíme druhým plátkem

chleba.

Tortilla s lososem

Motivace

Děti nejprve necháme ryby charakterizovat. Určí, do jaké skupiny obratlovců ryby řadíme,

kde žijí, čím se živí, jak dýchají, čím je pokryto jejich tělo. Dále se zeptáme, jaké znají

sladkovodní i mořské ryby. Ukážeme jim několik obrázků s rybami a děti zkusí poznat, o

jaké ryby se jedná. Informujeme se, zda mají ryby rády. Děti poučíme o velikém přínosu

konzumace ryb pro naše zdraví.

Suroviny: 1 plátek celozrnné tortilly, 50 g uzeného lososa, 2 listy hlávkového salátu, 20 g

zakysané smetany, snítka čerstvého kopru, sůl a pepř k dochucení

Postup

1) Nejprve omyjeme listy hlávkového salátu a snítku kopru.

2) Kopr nasekáme na prkénku nadrobno.

3) Do mističky si připravíme zakysanou smetanu, přisypeme kopr, dochutíme solí a

pepřem a pečlivě promícháme.

4) Na prkénko si rozložíme tortillu, potřeme ji připraveným dipem ze zakysané

smetany a kopru, na dip rozložíme uzeného lososa a přikryjeme dvěma listy

hlávkového salátu.

5) Tortillu pevně zarolujeme a nakonec ji nakrájíme na kolečka.

58




prvouka, přírodověda – druhy ovoce a zeleniny, semínek,






a) kognitivní

pamatuje si, že banán patří mezi tropické druhy ovoce,

ví, že banán je třeba před zpracováním oloupat,

ví, že banán patří mezi měkké druhy ovoce,

pamatuje si, že banán na vzduchu rychle černá, je tedy potřeba rychle ho

zpracovat,

naučí se, že chia semínka po absorbování tekutiny zvětší svou velikost až 10x,

ví, že jahody, maliny, ostružiny, borůvky či hroznové víno patří mezi drobné

bobulovité ovoce, které je plné vitaminů,

připomene si, jak vzniká med a čím je zdraví prospěšný,

naučí se, co znamená, když je výrobek označen jako celozrnný,

seznámí se či si připomene další druhy tropického ovoce, kterými jsou avokádo a

limetka,

naučí se, na jakém stromě roste avokádo a jak vypadá,

připodobní limetku k citronu,

zopakuje si základní informace o rybách,

jmenuje zástupce sladkovodních i mořských ryb,

pozná ryby na obrázku,

naučí se, že losos je ryba, která obsahuje velmi zdravé tuky, které prospívají

našemu srdci a cévám,

59

ví, že ovoce, zelenina, různé druhy semínek, bylinek i ryby jsou zdraví prospěšné.

b) psychomotorické

oloupe banány,

zpracuje avokádo – podélně plod rozřízne, nožem vyjme pecku, lžící pečlivě

vydlabe dužinu, kterou rozmělní vidličkou,

naseká kopr,

vyzkouší si práci s tyčovým mixerem.

c) afektivní

ekonomické postoje: zachází úsporně s materiálem – jídlem (avokádo lžící vydlabe

velmi pečlivě, aby na slupce nezůstalo mnoho dužiny), při mytí nádobí šetří vodou

i mycím prostředkem,

estetické postoje: dbá na úhlednost provedení,






zvídavost.


osvojení si názvů ovoce, zeleniny a semínek,

osvojení si poznatku, z jakých surovin se připravují jednotlivé svačiny,


třídění odpadu,



zapamatování hygienického pravidla (před prací si umýt ruce, omýt ovoce).


60


Obr. 9 – školní svačiny (archiv autorky závěrečné práce)

61

Závěr

Hlavním cílem závěrečné práce bylo vytvořit soubor námětů do vzdělávacího

okruhu Příprava pokrmů, které budou splňovat podmínky zdravé výživy, a realizovat tyto

náměty ve výuce na 1. stupni základní školy. Před vytvořením souboru námětů byla

nejprve popsána vzdělávací oblast Člověk a svět práce se zaměřením na tematický okruh

Příprava pokrmů a vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, tematický okruh Člověk a jeho

zdraví, a to podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Současně

bylo třeba vymezit aktuální pojetí zdravé výživy podle odborné literatury.

Praktická část obsahuje šest námětů na zdravé pokrmy a tři tipy na zdravé svačiny.

U každého námětu je uvedeno, od kterého ročníku je možné recept zařadit do výuky

s ohledem na náročnost přípravy pokrmu, s jakými předměty vyučovanými na 1. stupni

základní školy se bude výuka protínat, které vyučovací metody a formy práce budou při

realizaci konkrétního námětu použity. Velmi důležitou součástí každého námětu jsou

nápady na motivaci k samotné přípravě zdravého pokrmu. Každý námět obsahuje

podrobný popis výchovně-vzdělávacích cílů, a to kognitivních, psychomotorických a

afektivních, které se dále dělí na ekonomické, estetické a ekologické postoje, na sociální a

osobnostní rozvoj. Současně je každý námět opatřen seznamem surovin a pomůcek

potřebných pro přípravu pokrmu, nechybí ani postup rozdělený na jednotlivé kroky.

Následně je uvedeno, jaká kritéria se budou při přípravě pokrmu hodnotit. Po realizaci

námětu je popsáno, jak výuka probíhala, jak žáci reagovali, co je zaujalo, zda nastaly při

výuce nějaké obtíže a podobně. Každý námět je doplněn o fotografickou dokumentaci,

která byla pořízena při realizaci jednotlivých námětů ve výuce.

Při realizaci jednotlivých námětů žáci rozvíjeli své klíčové kompetence, a to

zejména pracovní, ale také sociální a personální, komunikativní i občanské. Žáci se učili

pozitivnímu vztahu k práci, vytrvalosti a vynakládání úsilí na dosažení kvalitního výsledku,

zároveň mohli uplatnit tvořivost a vlastní nápady při pracovní činnosti, získávali

potřebnou sebedůvěru a poznatky potřebné pro volbu vlastního profesního zaměření.

Učili se spolupracovat ve skupině, vytvářet v týmu příjemnou atmosféru, nesli

odpovědnost za kvalitu svých i společných výsledků práce. Současně měli možnost

62

projevit svůj názor na danou problematiku, zapojit se do diskuze. Upevnili si své poznatky

týkající se ohleduplnosti k našemu životnímu prostředí.

Při realizaci jednotlivých námětů byl kladen velký důraz na motivaci před

samotnou přípravou pokrmu. Jednotlivé pokrmy se často skládaly ze surovin, které jsou

pro děti neznámé. Jedná se sice o suroviny běžně dostupné, ale často opomíjené, a to je

velká škoda. Na začátku každé výuky tedy děti měly možnost se s novou surovinou

seznámit. Prohlédnout si ji, osahat, přivonět si k ní. Dále jsme si s dětmi řekli, do jakých

pokrmů se surovina používá, jak ji připravit, ale hlavně, jak a v čem prospívá našemu

zdraví. Děti tak poznaly bulgur, který je zdravější alternativou bílé rýže, špaldovou mouku,

která je mnohem více výživná než klasická bílá mouka, cizrnu neboli římský hrách, která je

velmi dobře stravitelnou luštěninou s vysokým obsahem rostlinných bílkovin, hlívu

ústřičnou podporující imunitu či řeřichu setou obsahující mnoho vitaminů, kterou se děti

naučily samy vypěstovat. Ochutnaly ovesné vločky v přitažlivější podobě, než jsou vločky

zalité mlékem či uvařené jako kaše, vánoční nepečené kuličky bez spousty cukru a tuku.

Děti tedy měly možnost naučit se a poznat něco nového, ale zároveň byl u každého

námětu dán prostor také pro zopakování si již naučeného, a to zábavnou formou. Děti si

připomněly pohádky či zazpívaly písničky, kde se objevuje některá z použitých surovin.

Dále poznávaly obiloviny, jmenovaly luštěniny, různé druhy ovoce a zeleniny, mohly se

s ostatními podělit o informaci, jaké pokrmy jsou oblíbené u nich doma. Důležitým

přínosem bylo, že si děti uvědomily, že každé jídlo může být zdravé, ale velmi záleží na

tom, z jakých surovin je připravené. U některých surovin bylo také třeba ujasnit si, zda

jsou vlastně zdravé nebo ne.

Sepsání závěrečné práce mě obohatilo o mnoho zajímavých a důležitých informací

týkajících se vzdělávání žáků na 1. stupni základní školy, a to například, proč a jak výuku

zefektivnit. Uvědomila jsem si, že žáky něco nového nejlépe naučíme tak, že je pro věc

nadchneme. Využila jsem skutečnosti, že malé děti často a rády pomáhají rodičům

v kuchyni, abych jim přes tuto činnost ukázala velmi zdravé a chutné suroviny, které se

naučí samy připravovat. A podařilo se. Žáky velmi bavilo poznávat nové potraviny,

připodobňovat je k těm, které už znají, hrát hry, vyprávět si pohádky, zpívat písničky a

samozřejmě připravovat jednotlivé dobroty. Nejvíce se děti ale těšily na samotné

63

ochutnávání. Častokrát byly překvapeny, jak moc jim jídlo chutnalo a mrzelo je, že na ně

nezbylo více. Úžasné je, kolik dětí se vyjádřilo, že zkusí recept doma připravit s maminkou.

Děti se tak mohly hravou a zábavnou formou naučit, jak se lépe starat o své zdraví a proč

je tolik důležité, co svému tělu dáváme.

Velkým potěšením pro mě také bylo to, že jsem při psaní práce mohla uplatnit

svou lásku ke zdravé výživě, která rozhodně neznamená odpírat si oblíbená jídla, pouze

naučit se je připravovat jiným způsobem, a to ze zajímavějších a více výživných surovin. A

své zkušenosti předávat dál.

Náměty byly realizovány ve výuce na 1. stupni Základní školy Kolín II., Kmochova

943. Čtyři ze šesti receptů se naučily připravovat děti ze zájmového kroužku „Kuchtík“,

zbývající dva recepty si zkusili připravit žáci čtvrtého ročníku přímo o hodině pracovních

činností. Realizací námětů ve výuce bylo ověřeno, že náměty lze úspěšně použít

v pedagogické praxi. Jednotlivé náměty tedy mohou sloužit jako inspirace pro další

pedagogy, a to nejen v rámci výuky na 1. stupni, ale při úpravě částí týkajících se motivace

také na 2. stupni základní školy.

64

Seznam literatury

(1) BARČÁKOVÁ, U., MARINOV, Z., NESRSTOVÁ, M., PASTUCHA, D.: S dětmi proti

obezitě: o co obtížnější je léčba obezity, o to jednodušší je prevence jejího vzniku!

Praha: IFP Publishing & Engineering, 2011. 99 s. ISBN 978-80-87383-07-0.

(2) FOŘT, P.: Moderní výživa v praxi pro těhotné, kojící ženy a děti. 1. vyd. Praha:

Metramedia, 2001. 384 s. ISBN 80-238-5885-8.

(3) HANZLÍK, J.: Létající talíře (a lžíce) aneb zábavná kuchařka pro děti kosmického

věku. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1995. 80 s. ISBN 80-7023-204-8.

(4) CHALOUPKA, V.: Jak nenakrmit Otesánka: praktický rádce pro boj s dětskou

obezitou. Praha: Nakladatelství XYZ, 2007. 208 s. ISBN 978-80-87021-22-4.

(5) JAROŠOVÁ, L.: Vařit zdravě může každý. 1. vyd. Praha: Advent-Orion, 2015. 125 s.

ISBN 978-80-7172-774-3.

(6) KAST-ZAHN, A., MORGENROTH, H.: Aby děti správně jedly. 1. vyd. Brno: Computer

Press, 2008. 176 s. ISBN 978-80-251-1937-2. (přeložila Monika Burger)

(7) KOPECKÁ, Z.: Dětská kuchařka. 1. vyd. Brno: CENTA, 2003. 217 s. ISBN 80-903327-

9-X.

(8) KRAHLOVÁ, G.: Kuchařka pro dokonalé matky: pro maminky, které chtějí hravě

uvařit malým labužníkům a požitkářům a přitom je zabavit i pobavit. 1. vyd. Praha:

Albatros, 2003. 158 s. ISBN 13-759-KMČ-003 (přeložila Martina Šimková)

(9) KUNTZMANNOVÁ, M.: Kluci, holky, kastrůlky 1. 1. vyd. Jaroslav Pšenka a Sdružení

„Kastrůlky, 2006. 109 s. ISBN 80-239-7167-0.

(10) KUNTZMANNOVÁ, M.: Kluci, holky, kastrůlky 2. 1. vyd. Jaroslav Pšenka a

Sdružení „Kastrůlky“, 2007. 109 s. ISBN 80-239-9061-4.

(11) LIŠKOVÁ, M.: Vaříme s písničkou. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 148 s. ISBN

80-247-1451-5.

(12) MANDŽUKOVÁ, J.: Výživa dětí: chutně, pestře, moderně. 1. vyd. Benešov:

Start, 2010. 166 s. ISBN 978-80-86231-50-1.

(13) PROKOPOVÁ, L., ŠALAMOUNOVÁ, V.: Vařím, vaříš, vaříme. 1. vyd. Praha:

Albatros, 1985. 99 s. ISBN nemá

(14) RÁKOSNÍKOVÁ, J.: Malí kuchaři: 34 původních českých receptů pro všechny

šikovné děti. 1. vyd. Praha: Axióma, 2007. 121 s. ISBN 978-80-7292-136-2.

65

(15) ROUČOVÁ, E. Příprava pokrmů. Č. Budějovice: PdF JU, 2014. [online].

[2017-01-15]. Dostupné z: http://moodle.pf.jcu.cz/course/view.php?id=535

(16) SLIMÁKOVÁ, M. Zdravý talíř. [online]. [cit. 2017-01-05]. Dostupné z:


(17) TALANDOVÁ, V.: Sluneční živá strava. IFP Publishing & Engineering, 2009.

116 s. ISBN 978-80-903997-9-2.

(18) Pyramida zdravé výživy. [online]. [cit. 2017-01-05]. Dostupné z:


(19) Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. 3. vyd. Praha:

Národní ústav pro vzdělávání, 2016. [online]. [cit. 2017-01-07]. Dostupné z:

http://www.nuv.cz/uploads/RVP_ZV_2016.pdf

http://moodle.pf.jcu.cz/course/view.php?id=535



http://www.nuv.cz/uploads/RVP_ZV_2016.pdf

Pojetí učiva o zdravé výživě v Přípravě pokrmů na 1. stupni ZŠ · získávají...

Documents

Transcript of Pojetí učiva o zdravé výživě v Přípravě pokrmů na 1. stupni ZŠ · získávají...