Osobnost vedoucího pracovníka distanční studijní text

KAPITOLA 5.

MBTI test a jeho vyuţití.

A/ Vymezení pojmu

B/ Historický vývoj aneb odkaz C. G. Junga

C/ Systém MBTI testu

D/ Praktické vyuţití

Cílem tohoto distančního studijního textu je …………………

Legenda pouţitých symbolů:

Cíle kapitoly

Klíčová slova

Potřebný čas ke studiu kapitoly

Text ke studiu

Kontrolní otázky a úkoly ke kapitole nebo otázky k zamyšlení

Uţitečné tipy, odkazy

Doplňující potřebné informace

Shrnutí

A. Vymezení pojmu

Cílem této kapitoly je základní vysvětlení pojmu MBTI, najdeme zde také krátké zmínky o termínech

s tímto tématem spojených

Klíčová slova:

MBTI, test, Jung

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 15 minut

Každý jsme jiný, a přesto jsme si v lecčem podobní. Proč si někdo s někým rozumí a s někým naopak nemůže

vyjít? Popsat, měřit či pochopit lidskou osobnost její zákonitosti, odlišnosti i podobnosti se snaží lidé už

pradávna. Jednou z typologií, které se tak činí je MBTI neboli Myers-Briggs Type Indicator

To, jak reagujeme na okolní svět a jaké jsou naše vztahy s ostatními lidmi, zřetelně poukazuje, který druh

práce pro nás bude nejvhodnější. Otestovat své postoje můžeme různými testy, k tomu určené. Mezi

nejznámější testy patří test osobnosti MBTI, který rozděluje lidskou osobnost do šestnácti základních typů.

Velmi zjednodušeně a „basic“ řečeno je MBTI „osobnostní psychologický test zjišťující 16 typů osobnosti.“

Slovník cizích slov [online]. [cit. 2014-02-28]

Test MBTI je testem osobnosti, který byl vytvořen v 50. letech 20. století Katherine Briggsovou a její

dcerou Isabel Myersovou, čímţ je odhalen také název testu – před pojem „Type Indicator“ (ukazatel

nějakého typu) je vloţena zkrácenina počátečních písmen příjmení obou ţen: Myers Briggs Type Indicator.

Jedná se o empirický nástroj k měření osobnosti, který je zaloţen na předpokladu, ţe lidské chování

je do určité míry předvídatelné a lze v něm nalézt pravidelnosti.

„Člověka charakterizuje především jeho individualita, a to nejen psychická, ale i fyzická, která s

přibývajícím věkem po určitou mez narůstá. Současně se však u mnoha lidí projevuje jednota individuality a

typu, tzn., že lidé sice jsou jedinečné osobnosti, ale zároveň mají s některými lidmi něco společného, co je

výrazně charakterizuje do určité skupiny.“ (Nakonečný, 1995, s. 135)

Do praxe uvedly Briggesová a Myersová MBTI dotazník v padesátých letech. „První zárodek tohoto dotazníku

vznikl někdy kolem roku 1953 a hned se ocitl ve dvojím ohni kritiky. Akademičtí psychologové namítali, ţe

ţádná z obou ţen nemá formální psychologické vzdělání a tudíţ ani předpoklady k tomu, aby se mohly

opovaţovat „měřit“ osobnost. Na druhé straně ani jungiánštní psychologové neměli v oné době valné pochopení

ani pouţití pro jakýsi dotazník stvořený nějakými amatérkami. Obě ţeny se však nenechaly odradit a trpělivě

pracovaly na rozvoji svého instrumentu, léta testovaly jeho spolehlivost a statistickou významnost jednotlivých

poloţek, aby jej vybavily všemi náleţitostmi, jeţ má respektovaný nástroj mít. Současně prováděly měření

nejrůznějších demografických skupin a mapovaly rozloţení typů v různých populacích.“

(Čakrt, 2004, s. 18)

Za Druhé světové války byl vytvořený Test osobnosti, a rozšiřuje Jungovu typologii funkcí a škálu extroverze -

introverze přidáním další proměnné percieve - judging. Katharine Briggsová teorii C. G. Junga prakticky vyloţila a

rozvinula.

Její dcera Isabel je zodpovědná za praktickou vyuţitelnost prací zabývajících se osobnostními typy. Isabel

vyuţila práci své matky i C. G. Junga a prosadila důleţitost spolupráce pomocné a dominantní funkce při definování

osobnostního typu. Přičleněním pomocné funkce do celkového obrazu se stalo zřejmým, ţe zde existuje další

charakteristická preference, která nebyla Jungem definována: Usuzování (Judging) a Vnímání (Perceiving). Pomocí

kombinací všech dvojic vzniká šestnáct typů osobností. Kolem nich se strukturuje a vytváří naše osobnost, formulují se

naše obvyklé postoje a přístupy. Kombinací osmi dvojic vzniká šestnáct osobnostních typů, z nichţ do jednoho patří

kaţdý z nás. Test je často pouţíván v oblastech pedagogiky, při osobních pohovorech a výběru zaměstnanců, v

manţelských poradnách, pro osobní vývoj nebo jako test studijních/profesních předpokladů nebo k předvídání

mezilidských vztahů. (Nakonečný, 1995, s. 135- 138)

S testem MBTI se můžeme často setkávat v praxi. Hojně se užívají při přijímacích pohovorech, při

rozdělování pracovníků na nadřízené a podřízené pozice, nebo také při akcích podobných „teambuildingu“ .

Uvádí se, že test MBTI je mimo jiné mimořádně využíván ve Spojených státech amerických a společnosti do

něj investují stovky milionů dolarů ročně. (Gladwell, 2004)

Kaţdý z nás se rodí se schopností pouţívat všechny preference a také všechny ke svému ţivotu potřebujeme,

ovšem v průběhu ţivota začneme upřednostňovat ty, které nám připadají nejpřirozenější. Jak uvádí Čakrt v

knize Typologie osobnosti: přátelé, milenci, manţelé, dospělí a děti: „Preference nevyjadřuje vědomou

volbu. Jde o vrozený sklon přistupovat k různým situacím určitými způsoby… Preference nezpůsobují

chování. Chování je vyjádřením niterných typových preferencí.“ (srov. Čakrt, 2008, s. 22).

B. Historický vývoj MBTI aneb odkaz C. G. Junga

Cílem této kapitoly je zmínit se o odkazu významné osobnosti Carla Gustava Junga a o jeho práci, na

kterou se často navazuje. Zároveň se dozvíme o rozdělení na introvertní a extrovertní osobnostní typy. V

podkapitolách této kapitoly se budeme věnovat typologii osobnosti a jejímu rozdělení. Na závěr kapitoly se

seznámíme s šestnácti osobnostními typy.

Klíčová slova:

Jung, typologie osobnosti, introverze, extroverze, šestnáct osobnostních typů

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 15 minut

B.1. před Jungem

Už odpradávna si lidé mezi sebou všímali odlišností, které dávali do různých souvislostí a snažili se zjistit,

proč si s některými lidmi rozumí více a s některými méně. V minulosti vznikala první rozdělení na typy

osobností, na které i současné testy osobnosti navazují. Dnes můžeme velmi často slyšet: „ je to typický

cholerik“ nebo „je to flegmatická dívka“.

Hyhlík a Nakonečný uvádějí, ţe autorství první, nejstarší typologie osobnosti je připisováno řeckému lékaři

Galénovi, který ţil 2. stol. př. n. l..(Zelená, 2008, s. 32)

Za duchovního otce této typologie je však pokládán Hippokrates, který žil v 5. stol. př. n. l. a systematicky

dokazoval, že povaha člověka je závislá na poměru mezi čtyřmi základními tělními tekutinami.

Hippokrates (asi 460 - 370 př. n. l.) byl lékař starověkého Řecka pokládaný za otce lékařství. Rozdělil

temperament na 4 typy, které byly rozvíjeny pozdějšími badateli. Za čtyři základní typy osobnosti rozdělil

podle tekutin:

1. Flegmatik (sliz, hlen) – emočně stabilní introvert

2. Melancholik (černá ţluč) – emočně labilní introvert

3. Sangvinik (krev) – emočně stabilní extrovert

4. Cholerik (ţluč) – emočně labilní extrovert.

Převzato z:http://blog.starec.eu/rozvoj-osobnosti/typologie-osobnosti-aneb-jaky-typ-cloveka-jsem

B.2 TYPOLOGIE OSOBNOSTI PODLE C. G. JUNGA

C. G. Jung jako první rozvinul teorii, ţe kaţdý jednotlivec má osobnostní typ. Věřil, ţe existují dva základní

druhy "funkcí", které lidé pouţívají ve svém ţivotě: jak přijímáme informace (jak vnímáme věci) a jak

vytváříme rozhodnutí. C. G. Jung píše o osmi „mentálních nástrojích“, jimiţ jsme vybaveni a jejichţ pomocí

se vztahujeme ke světu kolem sebe. Kaţdý z nás má v oblibě některý z nich. Ten je zdrojem jeho pohledu na

svět, síl, uspokojení, motivace, způsobu komunikace, organizování ţivota a stylu. (Čakrt, 2010, s. 13)

„ Začátkem 20. let minulého století se švýcarský psycholog a psychiatr Carl Gustav Jung snaţil pochopit,

proč se on sám a jeho velký učitel Sigmund Freud začali najednou ubírat různými směry. Jung byl zamlada

chráněncem a oblíbencem vídeňského zakladatele psychoanalýzy, ale později se od něj odpoutal a v mnoha

věcech s ním nesouhlasil, a časem vytvořil vlastní psychologickou školu (Čakrt, 2004, s. 15)

Jak je známo, Freud dával všelicos do spojení s určitým sexuálním pudem člověka, vysvětloval lidská jednání

určitou touhou po slasti. S těmito názory ale nesouhlasil právě Jung. Ten si uvědomoval, že touha po slasti

může být pouze jedním z mnohých vysvětlení chování. (Čakrt, 2004, s. 15)

„Svou“ typologii osobnosti sestavil Jung na základě dlouhodobé práce s neurotickými pacienty a také

porovnáváním v té době dostupných teorií. Jung rozlišil dva osobnostní typy – Introvertního a Extravertního.

„Introvert je člověk zaměřený především na sebe, zahleděný do svého nitra, na své vlastní problémy a

duševní stavy. Vůči okolí je poměrně uzavřený, nedůvěřivý, plachý, nejistý, málo průbojný. Má intenzivní

vnitřní ţivot, je schopen hlubokých citů, těţko se přizpůsobuje, všechno vztahuje na sebe sama, mnoho

přemýšlí a uvaţuje a většinou zůstává se svými problémy sám.“ Naproti tomu, „extrovert je zaměřený spíš

na vnější svět a prostředí, v němţ ţije, je společenský, přístupný, agilní, otevřený, aktivní v činnostech i

jednání, dovede se snáze přizpůsobit nově vytvořeným pracovním a společenským podmínkám.“ Jung tvrdil,

ţe ţádný člověk není na sto procent introvertní ani extrovertní, ale pouze k jednomu z těchto typů inklinuje.

C. G. Jung vychází z toho, ţe osobnost je tvořena čtyřmi základními rozměry, z nichţ je kaţdý určen dvojicí

psychických preferencí.

1. „První dimenze odlišuje dvě orientace naší primární pozornosti: buď ji věnujeme vnějšímu světu, nebo svému

vnitřnímu prostředí a podle toho dělíme lidi na s Extravertní preferencí, nebo na lidi s preferencí

Introvertní, označované písmeny E a I.“ (Čakrt, 2010, s. 13)

Extroverze či introverze o nás také říká, jakým způsobem si dobíjíme psychickou energii, zda

ve spojení s ostatními E nebo raději o samotě I.

2. Druhou dimenzi v Jungově rozdělení tvoří Smysly (S, z anglického slova Sensing) versus Intuice (N,

z anglického slova INtuition), které o nás vyznačují, jakým způsobem bereme věci na vědomí, zda zapojujeme

více smysly nebo jestli více dáme na naši intuici.

3. Třetí dimenzí je dvojice Myšlení (T, z anglického slova Thinking) a Cítění (F, z anglického slova Feeling)

jenţ vystihuje styl, kterým získané informace organizujeme a vyhodnocujeme.

4. Čtvrtou a zároveň poslední dimenzí je vztah mezi Usuzováním (J, z anglického slova Judging)

a Vnímáním (P, z anglického slova Perceiving) jenţ o nás vypovídá, jaký je náš preferovaný způsob, jimţ si

chceme vypořádat ţivot a svůj vnější svět.

K Jungově teorii uvádí Milan Nakonečný, ţe v jeho pojetí je vědomá extraverze kompenzována nevědomou

introverzí a naopak. A obě tato zaměření mají své další varianty. (1998, s. 139) Kombinací Jungova rozdělení

vzniká osm mentálních nástrojů.

Extravertní smyslové vnímání

Introvertní smyslové vnímání

Extravertní intuice

Introvertní intuice

Extravertní myšlení

Introvertní myšlení

Extravertní cítění

Introvertní cítění

(Čakrt, 2008, s. 54-55)

S různými formami přesvědčování se setkáváme v každodenním životě. Může to být například konverzace

rodiče s dítětem, rozhovor s kolegou, vystoupení politiků, dialog s dopravním policistou, telefonát s

operátorem telemarketingu, životopis a motivační dopis a jiné. Schopnost přesvědčit někoho o něčem se

uplatňuje v mnohých různorodých situacích. A právě tato schopnost často rozhoduje o našem úspěchu či

neúspěchu.

B.3. TYPOLOGIE OSOBNOSTI PODLE DAVIDA KEIRSEYHO

David Keirsey vytvořit teorii, která je zaloţená na tom, ţe kaţdý typ osobnosti má přiřazený určitý

temperament. Ve svém výzkumu prováděl pozorování, na jejichţ základě kombinuje dvě ze čtyř preferencí

se čtyřmi rozdílnými kategoriemi temperamentů. Kaţdý z šestnácti osobnostních typů se tak hodí do jedné z

těchto čtyř kategorií temperamentů.D. Keirley vymyslel čtyři kategorie, do kterých přiřadil jednotlivé typy

temperamentů., vychází z rozdělení osobnosti podle testu MBTI, avšak v mnoha ohledech se od testu

odlišuje.

Čtyři temperamenty:

1. OCHRÁNCI - STRÁŢCI (38 % populace). Smyslové vnímání stráţců dává přednost informacím,

které lze prokázat, proto věří faktům, údajům a opírají se o zkušenost. SJ potřebují někam patřit, proto tíhnou

k organizacím, které jsou tu pod pradávna a ještě dlouho budou (př. Organizace podporované státem –

nemocnice, policie, úředníci, školství). Kladou na sebe i ostatní vysoké nároky, mají rádi pořádek, harmonii.

Ochránci tradičních hodnot a řádu, jsou spíše konzervativní. Symbolicky odpovídají ţivlu země. Patří

sem ESFJ, ISFJ, ISTJ, ESTJ.

2. HRÁČI - ŘEMESLNÍCI (38 % populace). Vychutnávají si naplno ţivot, mají rádi svobodu a

spontálnost. Jsou ze všech temperamentů nejvíc bezstarostní, přizpůsobivý a praktičtí. Umějí nacházet

praktická řešení, jsou zruční a velmi dobře uplatnitelní v oborech, kde jsou v kontaktu s lidmi. Pracují raději

"na vlastní pěst" neţ ve velkých organizacích. Symbolicky odpovídají ţivlu ohně. Patří

sem ESFP, ISFP, ESTP a ISTP.

3. RACIONÁLOVÉ (12 % populace). Vše co dělají, se snaţí dělat na odborné

a profesionální úrovni. Jejich posláním je projektovat změny. Jsou vizionáři, kteří svou práci (organizaci)

někam dotáhnou. Tíhnou k mocenským pozicím, nalezneme je ve školství, vrcholovém managementu, na

vysokých školách, vědě a výzkumu nebo mezi právníky. Symbolicky souvisí s ţivlem vzduchu. Patří

sem INTP, INTJ,ENTJ a ENTP.

4. IDEALISTÉ (12 % populace). Zabývají se smysly a významy věcí, zajímají se o osobní rozvoj

svůj, ale i ostatních. Stávají se morálními autoritami, umějí ocenit práci, Dávají přednost demokratickému

stylu řízení, pracují v personálních útvarech, ve školství a vzdělání vůbec

– konzultanti, personalisté, umělci, organizátoři, spisovatelé, filosofové nebo psychologové (Čakrt, 2010, s.

87). Symbolicky korespondují s ţivlem vody. Patří sem INFP,INFJ, ENFP a ENFJ.

Vyberte, kterou taktiku byste pouţili při přesvědčování ostatních osob:

5. Pokud vycítím, ţe mě přesvědčovaná osoba nemá ráda, tak:

a) poţádám ho o malou laskavost (půjčení tuţky, zeptání se kolik je hodin) b) nevšímám si toho

(Pokud nás někdo nemá rád, můţeme ho takticky poţádat např. o tuţku nebo nějakou jinou věč. Tuto malou

laskavost nikdo neodmítne a docílíme tím sníţení nenávisti)

o Dokáţete si vzpomenout na nějakou reklamu z poslední době, která ná nás udělala dobrý dojem a

řekli jste si, ţe tenhle výrobek (sluţbu) musíte mít?

o Dokáţete si naopak vzpomenout na nějakou reklamu, která ve vás zanechala negativní pocit?

C. Systém MBTI testu

Cíle kapitoly přesvědčování …… Klíčová slova……

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 90 minut

C.1 Čtyři dimenze

Každý jedinec je více nebo méně ovlivnitelný druhými, což hodně souvisí především s jeho postoji k různým

věcem a ke světu obecně. Podstatou persvaze je snaha dosáhnout postojové změny u druhého člověka -

postoje jsou tedy klíčovým pojmem v koncepci přesvědčování.

Systém Jungovské typologie je tedy tvořen čtyřmi dimenzemi, v nichţ kaţdý z nás má dvě krajnosti –

meze, mezi nimiţ se rozprostírá pole našich preferencí. Jung věřil, ţe my všichni v ţivotě vyuţíváme tyto

čtyři funkce, ale kaţdý jednotlivec uţívá různé funkce s kolísajícím mnoţstvím úspěchu a frekvence. Věřil,

ţe můţeme určit pořadí preferencí těchto funkcí u kaţdého jednotlivce. Funkce, kterou jedinec vyuţívá

nejčastěji je jeho dominantní funkce. Dominantní funkce je podporována pomocnou funkcí (druhá), terciální

a podřízenou (nejméně oblíbenou) funkcí. Tvrdil, ţe kaţdý má svou "Extrovertní" nebo "Introvertní"

dominantní funkci. Cítil, ţe dominantní funkce je tak důleţitá, ţe zastiňuje všechny další funkce a proto

definoval osm osobnostních typů:

1. Extrovertní (E) Smyslový (S) - (moderní typy: ESFP, ESTP)

2. Introvertní (I) Smyslový (S) - (moderní typy ISTJ, ISFJ)

3. Extrovertní (E) Intuitivní (N) - (moderní typy: ENFP, ENTP)

4. Introvertní (I) Intuitivní (N) - (moderní typy: INFJ, INTJ)

5. Extrovertní (E) Myslící (T) - (moderní typy: ESTJ, ENTJ)

6. Introvertní (I) Myslící (T) - (moderní typy: ISTP, INTP)

7. Extrovertní (E) Cítící (F) - (moderní typy: ESFJ, ENFJ)

8. Introvertní (I) Cítící (T) - (moderní typy: INFP, ISFP

Převzato z: http://www.topc.cz/mbti

Dnešní propracovaná teorie zastává názor, ţe kaţdý jednotlivec má primární mód činnosti ve čtyřech

kategoriích:

kam je orientována naše energie

jak přijímáme informace

jakým způsobem se rozhodujeme

jaký preferujeme ţivotní styl

Teorie osobnostních typů MBTI, tak jak ji známe dnes, je zaloţená na následujících tvrzeních:

Kaţdý jednotlivec je buď Extrovert nebo Introvert

Kaţdý jednotlivec je buď Smyslově vnímající nebo Intuitivní

Kaţdý jednotlivec je buď Myslitel nebo Citově zaloţený člověk

Kaţdý jednotlivec je buď Usuzující nebo Vnímající

Jak jsme jiţ zmínili, test MBTI dělí lidi do šestnácti skupin na základě čtyř vlastností. Ţádná skupina

z těchto šestnácti skupin není lepší neţ jiná. Pro fungující společnost je důleţité, aby v ní byly zastoupeny

osoby všech typů, protoţe se vzájemně doplňují

Převzato z: http://ografologii.blogspot.cz/2007/11/mbti-typologie.html

Zastoupení jednotlivých typů ve společnosti není rovnoměrné. Některé typy se vyskytují například pouze u

jednoho procenta lidí, jiné jsou naopak běžnější a zastoupené až patnácti procenty.

Extraverze vs. Introverze

„Lidé, kteří volí druhé lidi jako zdroj energie, patrně preferují extraverzi, naproti tomu lidé dávající

přednost samotě, aby načerpali nové síly, mají tendenci k introverzi.“1

Tabulka č. 12:

Charakteristika typu s převahou extraverze

otevřenost, výdej energie, společenskost

projevuje se navenek

nejdříve mluví a poté myslí

dominance v rozhovorech

rád chodí do společnosti, vítá interakce

rád se prezentuje, hůře naslouchá ostatním

upřednostňuje práci v kolektivu

cítí se frustrován, pokud se nemůţe projevit

Charakteristika typu s převahou introverze

uzavřenost, uchování energie, hloubavost

neprojevuje se navenek

nejdříve myslí, poté mluví

pasivita v rozhovorech

upřednostňuje samotu před společností

dokáţe naslouchat, činí mu problémy se

prezentovat

cítí se nejlépe sám ve vlastní kanceláři mimo

veškeré dění

působí plaše, vyhledává spíše samotu nebo

úzký kruh dobrých přátel

Kontrolní otázky:

Jak lze charakterizovat extrovertní typ?

Jak lze charakterizovat introvertní typ?

Myšlení vs. Cítění

Tato dvojice můţe být charakteristická pro jedince, kteří při rozhodování volí raději citovou rovinu, nebo

pro ty, kteří dávají přednost spíše myšlení neţ citům. (Keirsey, Bates, 2006, s. 23)

Tabulka č. 33

Charakteristika typu s převahou myšlení

orientace na logiku, pravdu, objektivnost

časová orientace na minulost, přítomnost,

budoucnost

neosobní vystupování

orientace na výkon a na výsledky

inklinuje k tvrdosti, neústupnosti

objektivní, racionální aţ příliš analytičtí,

váţní, neemocionální, rigidní a puntičkářští

Charakteristika typu s převahou cítění

orientace na lidské hodnoty, harmonii, pocity

a emoce, subjektivnost

časová orientace na minulost

přirozeně přátelský, osobní, loajální

orientace na mezilidské vztahy

mají zájem o lidi, sympatizují s jinými

sklon odkládat nepříjemné úkoly

vyhýbání se konfliktům a střetům

1 Keirsey, Bates, 2006, s. 19 2 Zelená, 2008, s. 38 3 Zelená, 2008, s. 37

Kontrolní otázky:

Jak lze charakterizovat typ s převahou myšlení?

Jak lze charakterizovat typ s převahou cítění?

Intuice vs. Smysly

„Jedinec s přirozenou smyslovou orientací sebe samého patrně začne charakterizovat jako praktického

člověka. Naopak jedinec preferující intuici bude klást důraz na novátorství své povahy.“

Tabulka č. 24

Kontrolní otázky:

Jak lze charakterizovat typ s převahou intuice?

Jak lze charakterizovat typ s převahou smyslů?

Usuzování vs. Vnímání

„Tento pár rozlišuje to, zda jedinec dává přednost věcem uzavřeným a definitivním nebo flexibilním a

otevřeným.“5

Tabulka č. 46

Charakteristika typu s převahou usuzování

orientace na vyřešení, snadná rozhodnost

neměnnost

plánovitost, organizace času

systematičnost, smysl pro pořádek

schopnost dotahovat věci do konce

Charakteristika typu s převahou vnímání

orientace na vyčkávání, váhání

pruţnost, flexibilita

chaotická organizace času, dělání věcí na

poslední chvíli

spontaneita, tvořivost, schopnost reagovat

okamţitě

nedotahování úkolů do konce, ponechání

otevřeného prostoru

4 Zelená, 2008, s. 36 5 Zelená, 2008, s. 38 6 Zelená, 2008, s. 38

Charakteristika typu s převahou intuice

orientace na nápady, ideje a moţnosti

spoléhá na nové přístupy

libuje si v nových problémech

ţádnou činnost nedělá dvakrát stejným

způsobem, sklon skákat k závěrům

vnímá organizaci jako celek, v jejím širším

kontextu

úkoly vnímá komplexně, hledá spojení a

provázanost mezi věcmi a jevy

myslí současně na více věcí zároveň

nerespektuje formalizované postupy

nechápe lpění na přesných informacích

nesnáší rutinu a opakující se činnosti

Charakteristika typu s převahou smyslu

orientuje se na hmatatelné výsledky a fakta

spoléhá na zkušenost svoji nebo širší

nemá rád nové problémy

dává přednost uplatňování získaných

dovedností před získáváním nových

raději se věnuje své práci a nepřemýšlí, jak

jeho činnost zapadá do celku

pracuje teď a tady, příliš se nesoustřeďuje na

souvislosti a navazující kroky

slyší, čte a přijímá skutečnosti postupně a ne

náhodně a neuspořádaně, věří věcem, jakmile

si je smysly můţe ověřit

lpí na konkrétních a přesných informacích a

instrukcích

Kontrolní otázky:

Jak lze charakterizovat typ s převahou usuzování?

Jak lze charakterizovat typ s převahou vnímání?

B. 2. Dynamika osobnostního typu

K hlubinnému poznání lidské psychiky přispívá také pochopení dynamiky osobnostních typů. Ty nejsou

pouhým poskládáním jednotlivých sloţek (písmen). Funkce se vzájemně ovlivňují a všechny se neuplatňují

stejným způsobem. U kaţdého typu můţeme jednu z funkcí označit za dominantní, ta odráţí náš vztah k

ţivotu, pojetí světa, jeho smysl a význam. Druhá podpůrná funkce doplňuje tu dominantní a bývá

orientována do našeho nepreferovaného prostředí (extraverze x introverze). Další funkci označujeme za

terciální, ta se začíná zpravidla více projevovat aţ v druhé polovině ţivota, kdy pro nás první dvě funkce

přestávají představovat dosavadní oporu. O poslední, podřízené nebo téţ inferiorní funkci Čakrt píše:

„Nejslabší čtvrtou funkcí je preference protichůdná k dominantní funkci a s opačnou orientací. Bývá nejméně

rozvinutá, hrubá, neotesaná, nekultivovaná. Není dlouho přístupná naší vůli, můţe se vynořit a zmocnit se

nás ve chvílích slabosti“ (2004, s. 94).

Kombinace jednotlivých psychických sil se tedy projevují do našeho chování. Díky pochopení vzájemné

dominance či podřízenosti jednotlivých funkcí a jejich dynamiky můţeme proniknout do hlouběji do

charakteristik osobnostních typů a uvědomit si, jak spletité mohou být rozdíly i mezi typy s velmi podobnými

písmeny. (2004, s. 82-83)

Hierarchie jednotlivých funkcí a především pak diferenciace mezi funkcemi vnímání a usuzování je dle

Junga i Myres a Briggs důleţitá pro zdravý psychický růst. Jedna z psychických funkcí musí být vţdy

utlumena. Není moţné, abychom se snaţili rozvíjet a kultivovat zároveň smysly a intuici nebo se stejnou

měrou věnovat myšlení a cítění. Funkce se postupem času vyvíjejí a specializují. „Nedostatečně vyspělí lidé

se mimo jiné vyznačují právě tím, ţe nedokáţí zralým a dobře vyvinutým způsobem věci ani vnímat, brát na

vědomí, ani je posuzovat.“ (2004, s. 88):

B.4. PŘEHLED TYPŮ OSOBNOSTÍ, převzato z: (Čakrt, 2010)

ISTJ Splnění úkolů

ISFJ Smysl pro

povinnost

INFJ Inspirace

ostatním

INTJ Vše lze

vylepšit

ISTP Zkusit něco

nového

ISFP Mnohé

vnímat, ale

nesvěřovat se

INFP Noblesní

sluţba světu

INTP Obliba

v řešení

problémů

ESTP Realismus

ESFP Na světě jsme

jen jednou

ENFP Vnést do

ţivota trochu

vzrušení

ENTP Jedna

vzrušující

změna za

druhou

ESTJ Úředníci

ţivota

ESFJ Host a hostitel

ENFJ Talent

řečnictví

ENTJ Přirození

vůdci

Zelená, 2008, s. 39

EXTRAVERTNÍ SMYSLOVÉ VNÍMÁNÍ – ESFP,ESTP

Jsou to typy, jejichţ nejsilnějšími stránkami jsou přizpůsobivost, flexibilita a schopnost činit skutky.

Spoléhají se na zkušenost a rychlou reakci při řešení problémů. Umějí jednat rychle a jsou aktivní, umějí

nacházet praktická řešení. Pokud jsou dostatečně motivováni, umějí pracovat naplno. Mezi jejich slabá místa

můţeme vyjmenovat dlouhodobé plánování, nedůslednost a rychlá ztráta zájmu. (ČAKRT, 2010, s. 88-92)

EXTRAVERTNÍ INTUICE – ENFP, ENTP

Hledají stále nové moţnosti a příleţitosti, Těší je tvořivá práce, kde mohou zuţitkovat svou

originalitu a která probíhá v kolektivu. Tyto osobnosti si neustále pohrávají s myšlenkami a nápady, hledají

mezi nimi spojitosti. Jsou upovídaní, netrpělivý, nerozhodní, často nevydrţí na jednom místě

a patří mezi osobnosti, které se nejčastěji „hledají“, neví, čím by chtěli v ţivotě být, ani kterému povolání se

věnovat. Mají potíţe s plánováním času, řídí se jasnými pravidly. (Čakrt, 2010, s. 103

– 108)

EXTRAVERTNÍ MYŠLENÍ – ESTJ, ENTJ

Jsou schopni rychlých reakcí, často předkládají myšlenky a řešení, aniţ bych se jich na to někdo ptal.

Jsou však velmi účeloví, jsou velmi dobří v tom, čemu se věnují. Jejich cílem je mít výsledky, jejich

ţivotním stylem je být efektivní a systematický. Často druhé místo chvály, kritizují, ostatním říkají, co by

měli dělat, aniţ by si ověřili, zda je to správné řešení.

EXTRAVERTNÍ CÍTĚNÍ – ESFJ, ENFJ

Komunikativní typy, schopni spolupráce a pomoci druhým. Jsou upřímní, umí druhé ocenit

a pochválit. Rádi si vytvářejí s ostatními osobní vztahy, zaloţené na absolutní důvěře, protoţe je pro ně velmi

důleţitá harmonie jak v osobním, tak pracovním ţivotě. Mezi jejich schopnosti patří „stmelit“ lidi za

společným cílem a dotáhnout věci do konce. Mezi jejich negativa patří sklon brát si věci příliš osobně a

zanedbávat osobní ţivot. (Čakrt, 2010, s. 133 – 136)

INTROVERTNÍ SMYSLOVÉ VNÍMÁNÍ – ISFJ, ISTJ

Klidné, analytické a zásadové osobnosti. Obvykle kladou potřeby ostatních nad své vlastní. Stálí a

praktičtí, oceňují jistotu a tradice. Mají prostorovou představivost a smysl pro fungování věcí. Jsou dobří

pozorovatelé. Výjimečně citliví na pocity druhých lidí, rádi druhým slouţí. Mají výjimečnou schopnost

změnit teorie v pevné plány postupu. Vysoce oceňují znalosti, schopnosti

a strukturu. Potřebují, aby to co dělají, mělo pro ně smysl. Tíhnou ke stabilitě, veškeré změny jsou jim proti

mysli, mají tendence brát věci příliš váţně.

INTROVERTNÍ INTUICE – INFJ, INTJ

Klidní, přemýšliví a idealističtí. Zajímá je sluţba lidstvu. Mají dobře vyvinutý systém hodnot, usilují

ţít v souladu s ním. Výjimečně loajální. Přizpůsobiví. Zdrţenliví, pokud jsou ohroţeny jejich důsledně

zastávané hodnoty. Často talentovaní spisovatelé. Bystří a schopní vidět moţnosti. Se zájmem lidem

porozumět a pomoci. Vizionáři věnují přípravám a plánování značnou energii, proto velmi neradi své plány

mění. Často myslí na budoucnost a neumějí ţít v přítomnosti.

INTROVERTNÍ MYŠLENÍ – INTP, ISTP

Analytické typy osobností, mají tendenci věcem porozumět, zkoumat je. Kladou na sebe

i ostatní vysoké nároky, nejsou schopni fungovat s nekvalifikovanými lidmi. Potřebují autonomii,

samostatnost a flexibilitu, nemají pochopení pro respektování pravidel a společenských konvencí. Soustředí

se raději na výsledek neţ na lidi kolem sebe, proto mají problémy s pěstováním vztahů.

INTOVERTNÍ CÍTĚNÍ – ISFP, INFP

Tyto osobnosti ţijí v souladu s jejich hodnotami, v harmonii a snaze vyhovět ostatním.

Ke kaţdému přistupují s váţností a úctou. Jsou přizpůsobivý a dokáţou ocenit druhé. Jsou dobrými

posluchači, protoţe raději poslouchají, neţ mluví. Mezi jejich negativa patří snaha vyhovět kaţdému za

kaţdou cenu, často se svému poslání příliš obětují..

Jak ve své publikaci uvádějí autoři Gass a Seiter (2011, s.133), sociální vliv má mnoho podob a zaregistrovat

jej můžeme v oblastech marketingu, prodeje, vedení firem, ale také v procesu socializace.

D. Praktické vyuţití MBTI

Cíle kapitoly přesvědčování …… Klíčová slova……

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 90 minut

„Metoda MBTI dosáhla nevídané popularity a mnohdy až nekritického obdivu, který jí nakonec spíš

uškodil. Jako dravci se jí zmocnili lidé z oblasti personalistiky, řízení lidských zdrojů, nejrůznější „lovci

mozků“ a dalších odrůd personálního managementu a začali ji široce využívat. Dotazníky MBTI dnes

hromadně vyplňují pracovníci věhlasných firem z tak rozličných oborů, jako jsou Apple Computer, Exxon,

AT&T, CityCorp, General Electric, Unilever, McDonald´s nebo 3M.“7

Metoda testování MBTI se stala ve svém oboru „slavnou“ hlavně proto, ţe jsou její výsledky

vyuţitelné nejen pro profesní účely. Můţeme tvrdit, ţe „MBTI je prakticky použitelným a respektovaným

vodítkem pro vyvážení požadavků určité funkce nebo místa s profilem uchazeče“8. Díky němu se hledají

podřízení a nadřízení, a snadno takto najdeme vyváţený pracovní tým. Výhodou MBTI je to, ţe nehodnotí,

nerozděluje lidi na špatné či lepší typy, pouze popisuje silné stránky osobnosti, negeneruje ţádné špatné

odpovědi. MBTI nehodnotí typy lidí, pouze je rozděluje dle preferencí a zaměření. (Zamazalová, 2012, s. 14)

„Typologie MBTI je výborným prostředkem k:

Rozvoji sebepoznání schopnosti chápat druhé

Poznávání a objevování vlastního potenciálu

Pro pracovní týmy je MBTI výborným prostředkem k podpoře vzájemného poznání.“

Jak uţ bylo uvedeno, MBTI testy se velmi často vyuţívají v oblasti práce, zaměstnávání lidí.

MBTI dotazník je významným pomocníkem při výběrových řízeních na různé pozice. „Jeho pomocí se

hledají navzájem kompatibilní typy nadřízených a podřízených i sloţení optimálně vyváţených pracovních

týmů.“ Není snadné určit, kdo a proč se hodí na tu konkrétní funkci. MBTI dotazník tak můţe výrazně

ulehčit rozhodování personalistům, kteří by jinak měli svázané ruce a dle některých aţ příliš vysoké

rozhodovací právo.

Jelikoţ popisují také studijní styly a preference, lze snadno vyuţít při výběru budoucího studijního oboru pro

ţáky a studenty. Před přechodem ze základní na střední školu je mnoho dospívajících vystaveno

neúměrnému stresu. Pro jejich vyvíjející se organismus je tato stresová zátěţ neúměrná a mnoho z nich se s

ní neví rady vypořádat. Snadným východiskem bývá uposlechnutí rady rodičů, kteří mají tendence svým

dětem přímo nalinkovat budoucí školu a povolání. To má za důsledek mnohdy nevyhovující výběr studijního

7 Čakrt, 2004, s. 18 8 Čakrt, 2006, s. 17

oboru či zaměření. MBTI můţe být alespoň malým (a také docela snadným) vodítkem k lepší orientaci ve

zjištění studijních preferencí.

MBTI dotazník není ale výborným vůdcem pro studenty, je velmi dobře uchopitelný také na druhé straně

břehu, tedy pedagogy. Ti se pomocí MBTI testu mohou lépe naučit, jak jednat s rozdílnými typy studentů ve

škole.

„Nesmírnou výhodou tohoto pojetí typologie a uznávanou předností tohoto nástroje je, ţe to, co zjišťuje,

nijak nehodnotí. Výsledek je tedy především popisný. Zatímco například test inteligence seřadí lidi na škále a

jeho výsledky mohou pro někoho být nelichotivé, MBTI neříká, ţe jeden typ je horší nebo lepší. Pouze

konstatuje to, co „je“, aniţ by vnucoval, co „má být“, nebo předvídal, co „bude“. Je jako nástroj pro

zjišťování talentu nebo předpokladů: stejně jako hudební sluch automaticky neznamená, ţe z člověka vyroste

nový Beethoven, tak MBTI neohroţuje ničí sebedůvěru a sebeúctu. Naopak, nabízí vysvětlení, proč některé

vztahy nefungují, proč někteří lidé spolu nevycházejí, a poskytuje nástroj pro to, jak tyto nepříznivé jevy

popsat, vysvětlit, pochopit a na základě toho i napravit. Popisuje preference a typy. Nehodnotí schopnosti a

dovednosti. Ţádnou z preferencí nepovaţuje za nadřazenou, všechny jsou stejně důleţité. Má solidní

teoretické zázemí vycházející z respektovaného C. G. Junga a je podloţen prověřeným empirickým

nástrojem.“

Všechny tyto argumenty a docela neotřesitelné pravdy, které lze číst výše, jsou nezpochybnitelnými

výhodami MBTI testu a jsou také důvody, proč je tak moc oblíbený v praxi a z jakého důvodu se k němu tak

často uchylujeme.

V dnešní době se můţeme setkávat s celou spoustou MBTI testů, dotazníků, šetření, a to aniţ bychom si to

vůbec uvědomovali. Stávají se velice oblíbenou pomůckou při řešení výzkumných otázek v bakalářských,

diplomových či disertačních pracích. Jsou v časopisech, při dotaznících, se kterými se můţeme setkat

osobně, či na internetu. A právě na síti se vyskytují ve více neţ hojné míře. Níţe uvedu odkazy na MBTI

testy, které jsou na internetu běţně k nalezení a které si tak můţete „na vlastní kůţi“ interaktivně vyzkoušet.

Odkazy na webové stránky:

o http://spt.skeletus.com/

o https://managementmania.com/cs/testpapers/osobnostni-test-podle-mbti-typologie

o http://similarminds.com/motiv.html (v angličtině)

Proč se ale metoda MBTI stala tak rychle atraktivní a mocně vyuţívanou? Jde především o její prokazatelnou

úspěšnost a spolehlivost. Je snadno pouţitelná a uskutečnitelná.

Kontrolní otázky:

Proč a kde se dnes hojně pouţívá? Jaké skrývá metoda MBTI výhody?

ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ

Je ale třeba zmínit, ţe kromě nezanedbatelných výhod skrývá i svá úskalí. Své silné a slabší stránky

určitě kaţdý sami předpokládáme, při pohledu na vyhodnocení MBTI testu se ale můţeme nepříjemně ujistit

v pravdě, kterou jsme do té doby byť jen tušili. Pokud odhalíme předpoklady k práci v pozici podřízeného,

jak s tou informací budeme umět pracovat? Budeme mít opravdu tolik síly a odvahy začít něco měnit,

pracovat na určité proměně našeho jednání, uvaţování? A právě v tomto můţe naopak MBTI test zase

pomoci. Odkryje naše skryté moţnosti, popíše naši osobnost tak, ţe si snáze uvědomíme všechny plusy a

mínusy, jaké by mohlo mít to které rozhodnutí. MBTI test tedy není jen nástrojem a podpůrným prostředkem

k rozdělování pracovních pozic, či spolu utvořením představ o budoucí kariéře. Můţe se pro nás stát také

pomůckou k určení lepších rozhodnutí, logičtějších ţivotních kroků a vytyčení racionálních cílů..

Kontrolní otázky a úkoly: Dokáţete jednoduše nastínit vyuţití MBTI tesů?

Jaké jsou jejich výhody a nevýhody?

Seznam pouţitá literatury a internetových zdrojů

Zdroje:

1) ČAKRT, M. Typologie osobnosti: volba povolání, kariéra a profesní úspěch. Praha: management

Press, 2010. 217 s. ISBN 978-80-7261-220-8

2) ČAKRT, Michal. Typologie osobnosti pro manaţery : kdo jsem já, kdo jste vy?. Vyd. 1. Praha :

Management Press, 2003. 257 s. ISBN 8085943123.

3) ČAKRT, Michal. Typologie osobnosti : přátelé, milenci, manţelé, dospělí a děti. Vyd. 1. Praha :

Management Press, 2004. 361 s. ISBN 8072611127.

4) GLADWELL, Malcolm. Personality plus. [online]. 2004 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z:

http://www.gladwell.com/2004/2004_09_20_a_personality.html

5) HYHLÍK, František, NAKONEČNÝ Milan. Malá encyklopedie současné psychologie. 1. vydání.

Praha: Státní pedagogické nakladatelství, n.p., 1973. ISBN: 14-073-74

6) KEIRSEY, David. Jaký jste typ osobnosti? Vyd. 1. Praha: Grada 2006. 172 s. ISBN 8024714256

7) NAKONEČNÝ, Milan. Psychologie osobnosti. Vyd. 2. Praha : Academia, 1998. 336 s. ISBN

8020006281.

8) KEIRSEY, D., BATES, M. Jaký jste typ osobnosti. Praha: Grada, 2006. 176 s. ISBN 80-247-1425-6

9) ZAMAZALOVÁ, Barbora. Psychologické aspekty tvorby týmů: bakalářská práce. České vysoké

učení technické v Praze, Elektrotechnická fakulta. 2012, 46 s.

10) ZELENÁ, Magdaléna. Anylýza vnitrofiremní komunikace organizace z perspektivy MBTI: diplomová

práce. Masarykova univerzita: Fakulta sociálních studií. 2008, 101 s.

11) http://www.myersbriggs.org/

Manipulace je vědomý nebo i nevědomý způsob chování a jednání, které donutí druhou osobu k

činnosti proti její vůli. Manipulátor většinou na začátku jedná tak, aby získal u svých obětí sympatie. Často

vyuţívá své charisma a znalost slabých stránek ostatních lidí.

Při přesvědčování jde o to přimět druhou osobu, aby něco dělala nebo něčemu veřila, aniţ ji k tomu

někdo nutí, aniţ by to bylo proti její vůli. Jde o ovlivňování druhé osoby takovým způsobem, ţe ochotně

sám přijme náš názor, postoj či přesvědčení. Jedná se o jednostranné působení na druhé.

Co byste zařadili mezi manipulaci a co byste zařadili mezi přesvědčování?

- jednostranné působení na druhé (P)

- cílem řečníka je, aby druhá osoba pokračovala v tom, co dělá, ačkoliv jedinec uţ dál pokračovat

nechce (P)

- řečník mluví cíleně takové věty, aby si okolí vytvořilo názor, který řečník potřebuje (M)

- řečník jedná z pozice moci či autority - rodič vůči dítěti, učitel vůči ţákovi, policista vůči občanovi

(M)

- řečník dokáţe odhalit slabé stránky ostatních lidí a díky tomu nad nimi získává převahu (M)

i (P)

- oslovená osoba má svobodnou volbu, není na ni naléháno k chování proti své vůli (P)

- autoritativní rodiče, kteří se přehnaně starají o to, co jejich děti dělají a pomáhají jim, ikdyţ o to děti

nejeví zájem (M)

o PATRMAN, J. Jak přesvědčovat, manipulovat, ovlivňovat a vyuţívat slova? Online video. Poslední

aktualizace: 22.10.2013. Dostupné na WWW: http://www.youtube.com/watch?v=mdqDqcNR-94

o HORÁK, M. Manipulativní rétorika ve zkratce. [online] PDF. Poslední aktualizace: 21.12.2013.

Dostupné na WWW: http://www.andragogos.cz/wp-content/uploads/2013/05/manipulativni-retorika-

ve-zkratce.pdf

o ŠVEC, J. Odmítáme manipulaci. Tématický okruh osobnostní a sociální výchovy. [online] PDF.

1.vyd. Praha: Projekt Odyssea, 2007. 36s. ISBN: 9788026500414. Dostupné na WWW:

http://www.odyssea.cz/soubory/c_lekce/8_5.pdf