Nové funkční období začalo inaugurací - slu.cz · finance, devizové trhy a kurzy,...

Květen 2011 Ročník 16/3

QUIDQUID DISCIS, TIBI DISCIS (PETRONIUS)

Nové funkční období začalo inauguracíPředstavitelé Slezské univer-

zity (SU) v Opavě, jejích sou-částí a pozvaní hosté se 5. dubna sešli k inauguraci děkana Filo-zoficko-přírodovědecké fakulty (FPF) prof. RNDr. Zdeňka Stuchlíka, CSc. Ve Sněmov-ním sále minoritského kláštera v Opavě byla tato slavnostní událost spojena s představením nových prorektorů a proděkanů FPF a karvinské Obchodně podnikatelské fakulty (OPF). V programu došlo i na předání jmenovacích dekretů dvěma docentům, kteří na SU nedávno absolvovali habilitační řízení, a Ceny rektora SU za rok 2010.

Na úvod předseda Aka-demického senátu SU RNDr. Jindřich Vaněk, Ph.D., všechny přítomné informoval o volbě rektora SU a jeho jmenování pre-zidentem republiky do druhého funkčního období a poté rektora doc. PhDr. Rudolfa Žáčka, Dr., stručně představil. Dále byli představeni prorektoři SU, jimž funkční období, stejně jako v pří-padě rektora, začalo dnem 1. března 2011. Na post prorektora pro vědu a zahraniční styky byl jmenován prof. RNDr. Miroslav Engliš, DrSc., prorektorem pro rozvoj se stal doc. RNDr. Franti-šek Koliba, CSc., a prorektorem pro studijní a sociální záležitosti doc. Ing. Petr Sosík, Dr.

Další část programu zahájila zpráva zastupující místopřed-sedkyně Akademického senátu FPF Bc. Pavlíny Fulnečkové o průběhu volby děkana. Na ni navázalo vystoupení odstupujícího děkana prof. PhDr. Zdeňka Jiráska, CSc., který se po řadě let prožitých v akademických funkcích jak na FPF, tak na SU stal od loňských komunálních voleb primátorem statutárního města Opavy. Po projevu prof. Z. Jiráska rektor doc. R. Žáček vyslovil souhlas se zahájením inaugurace nového děkana FPF, jehož představila proděkanka prof. PhDr. Irena Korbelářová, Dr. Připomněla, že prof. Stuch-lík se pro SU významně anga-žoval už před jejím vznikem a po konstituování SU byl do nástupu prvního rektora pověřen jejím řízením. Ve funkci děkana FPF působil poprvé v letech 1991-

94 a posléze ve dvou funkčních obdobích v letech 2001-07. Jeho opětovnému nástupu na děkanský post bezprostředně předcházely čtyři roky, v nichž byl prorektorem SU pro vědu a zahraniční styky.

Od rektora doc. R. Žáčka potom děkan prof. Z. Stuchlík převzal insignie FPF a vykonal slavnostní slib. Následovalo představení proděkanů FPF, jimiž byli pro nové čtyřleté funkční období jmenováni prof. PhDr. Irena Korbelá-řová, Dr., která se stala prodě-kankou pro studium a organizaci, RNDr. Pavel Bakala, Ph.D., proděkan pro informace a rozvoj,

a Mgr. Martin Čapský, Ph.D., proděkan pro vědu a zahraniční styky.Představení nového vedení OPF uvedla stručná zpráva o volbě

děkana, s níž vystoupil zastupující místopředseda akademického senátu fakulty Ing. Štefan Hečko. Děkanem OPF se stal PhDr. Bo-humil Fiala, Ph.D. Spolu s ním budou ve vedení OPF působit čtyři proděkani. Proděkankou pro studijní a sociální záležitosti byla jmenována JUDr. Marie Sciskalová, Ph.D., proděkankou pro vědu a výzkum prof. Ing. Christiana Kliková, CSc., proděkanem pro zahraniční styky doc. Ing. Daniel Stavárek, Ph.D., a proděka-nem pro rozvoj a vnější vztahy Ing. Dominik Vymětal, DrSc.

U příležitosti inaugurace děkana FPF předal rektor SU doc. R. Žáček jmenovací dekrety novým docentům. PhDr. Ladislav Kudrna, Ph.D., se stal docentem pro obor Historie se zaměřením na

české a československé dějiny a RNDr. Zdeněk Dušek, Ph.D., docentem pro obor Matematika - Geometrie a globální analýza. Cenu rektora SU za rok 2010 poté převzali historik Mgr. Ro-bert Antonín, Ph.D., a fyzik RNDr. Jiří Kovář, Ph.D.

V inauguračním projevu děkan FPF Z. Stuchlík, profesí astrofyzik, označil za imperativ doby kvalitu vědy a výzkumu a konstatoval, že současná doba nebude pro SU o nic snazší než doba, kdy před dvěma desítkami let poprvé nastupoval do jejího vedení.

Na závěr programu vystoupil Komorní pěvecký sbor SU. (re)

Rektor Slezské univerzity doc. Rudolf Žáček předává do rukou prof. Zdeňka Stuchlíka žezlo děkana Filozoficko-přírodovědecké fakulty Foto ian

Na postu děkana Filozoficko-přírodovědecké fakulty vystřídal nastupující prof. Zdeněk Stuchlík odstupujícího prof. Zdeňka Jiráska Foto ian

strana 2 Noviny Slezské univerzity květen 2011 květen 2011 Noviny Slezské univerzity strana 3

Inaugurace děkana Filozo-ficko-přírodovědecké fakulty (FPF) Slezské univerzity (SU) prof. RNDr. Zdeňka Stuchlíka, CSc., se 5. dubna nestala pouze slavností akademické obce této jediné univerzitní součásti. Pořa-dateli byla naopak koncipována tak, aby prezentovala celou SU na počátku nového funkčního období jejích představitelů i re-prezentantů obou jejích zakláda-jících fakult. Inaugurace rektora SU doc. PhDr. Rudolfa Žáčka, Dr., ani děkana Obchodně pod-nikatelské fakulty v Karviné PhDr. Bohumila Fialy, Dr., kteří vstoupili do druhého funkčního období, se nekonaly a oba jmeno-vaní byli tak při příležitosti inaugurace nového děkana FPF pouze veřejně představeni. Dr. B. Fiala (na levé prostřední fotografii) zahájil v děkanském úřadu své druhé čtyřleté funkční období už v polovině února.

Vedle prorektorů a proděkanů FPF byli na opavské půdě před-staveni také všichni čtyři proděkani karvinské fakulty. Inaugurace se poprvé v taláru zúčastnila rovněž od 1. ledna nově jmenovaná proděkanka Fakulty veřejných politik v Opavě pro studijní a soci-ální záležitosti Mgr. Marta Kolaříková, odborná pracovnice Ústavu pedagogických a psychologických věd a posluchačka doktorského studia oboru Klinická psychologie na Filozofické fakultě Univer-zity Palackého v Olomouci (na pravé prostřední fotografii vpravo).

Svou veřejnou premiéru si tu v novém složení odbyl i Akade-mický senát SU.

Mezi vzácnými hosty nechyběl ani první rektor SU prof. RNDr. Martin Černohor-ský, CSc. (na pravém horním snímku vlevo), jenž patřil k prv-ním gratulantům nově jmenova-ným docentům PhDr. Ladislavu Kudrnovi, Ph.D. (na pravém horním snímku uprostřed), a RNDr. Zdeňku Duškovi, Ph.D. (na stejném snímku vpravo). PhDr. L. Kudrna z Ústavu pro studium totalitních režimů v Praze obhájil před Vědeckou

radou FPF 13. ledna habilitační práci na téma „Bojovali a umírali v Indočíně. První vietnamská válka a Čechoslováci v cizinecké legii“. RNDr. Z. Dušek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci úspěšně předstoupil před Vědeckou radu Matematického ústavu s obhajobou habilitační práce „Homogene-ous geodesics in homogeneous manifolds with an invariant affine connection“ 17. února.

O atmosféru závěrečných chvil inaugurace se zasadili členové Komorního pěveckého sboru SU dirigovaní Vladimírou Vašinko-vou, když své působivé vystoupení zahájili Händelovým Canticorum iubilo a zakončili tradičně studentskou hymnou Gaudeamus. Právě studenti, s výjimkou talárovaných členů akademických senátů, však na inauguraci děkana FPF nejvíce chyběli. (re)

Z inaugurace děkana prof. Zdeňka Stuchlíka


Prof. Ing. Chr. Kliková, CSc.proděkanka

pro vědu a výzkumNa SU působí od roku 2007, kdy byla nedlouho po příchodu na OPF do Karviné jmeno-vána proděkankou pro vědu a výzkum. Její pedagogická, vědecká a publikační činnost na katedře ekonomie je spojena s problematikou hospodářské a strukturální politiky.

JUDr. Marie Sciskalová, Ph.D.proděkanka

pro studij. a sociál. záležitostiNa SU působí od roku 1999, od roku 2001 je vedoucí katedry práva OPF. Funkci proděkanky pro studijní a sociální záleži-tosti a statutárního zástupce děkana vykonává od roku 2007. Její odborná činnost se soustře-ďuje na procesní řízení v oblasti správy věcí veřejných.

Doc. Ing. Dan. Stavárek, Ph.D.proděkan

pro zahraniční stykyNa SU působí od roku 2000, od roku 2008 je vedoucím katedry financí. Jeho odborná činnost je zaměřena na mezinárodní finance, devizové trhy a kurzy, mezinárodní finanční a měnové instituce a efektivnost bank. V letech 2009-2011 byl předse-dou Akademického senátu OPF.

Ing. Dominik Vymětal, DrSc.proděkan

pro rozvoj a vnější vztahyNa SU působí od roku 2006. Nejprve pracoval jako odborný asistent katedry informatiky OPF, poté se stal jejím vedou-cím. V loňském roce kandido-val na post děkana OPF. Jeho pedagogická a vědecká činnost se soustřeďuje na informační systémy.

Prof. RNDr. Miroslav Engliš, DrSc.prorektor pro vědu a zahraniční styky

Na SU působí od roku 2005, v letech 2005-2008 byl ředitelem MÚ, nyní vykonává funkci zástupce ředitele MÚ. Hlavním oborem jeho vědecké činnosti je mate-matická analýza a její aplikace v diferen-ciální geometrii a v matematické fyzice. Za vědecké výsledky získal v roce 2007 prestižní ocenění Učené společnosti ČR „Nejlepší vědecký pracovník roku“.

Doc. RNDr. František Koliba, CSc.prorektor pro rozvoj

Na SU působí od roku 1990. V letech 1994-98 vedl katedru matematiky a infor-matiky OPF, v letech 1998-2005 katedru informatiky OPF. Ve třech funkčních obdo-bích 1998-2007 byl prorektorem pro vědu a zahraniční styky, v období 2007-2011 prorektorem pro rozvoj. Jeho profesí je informatika, zabývá se databázovými a ří-dicími systémy a počítačovými sítěmi.

Doc. Ing. Petr Sosík, Dr.prorektor pro studij. a sociál. záležitostiNa SU působí od roku 1992. Původně pracoval na Ústavu matematiky FPF, od vzniku Ústavu informatiky FPF až dosud patří k jeho kmenovým pracovníkům. V le-tech 2007-2011 byl proděkanem FPF pro informace a rozvoj. Ve výzkumné práci se zabývá teoretickou i aplikovanou informa-tikou, paralelními a biologicky inspirova-nými výpočty a bioinformatikou.

Vizitky prorektorů a proděkanů dvou fakult

RNDr. Pavel Bakala, Ph.D.proděkan pro informace a rozvoj

Na SU působí od roku 2004. Jeho vědecká činnost se soustřeďuje na relativistickou astrofyziku, konkrétně na fyziku černých děr a neutronových hvězd, relativistické optické efekty v blízkosti relativisticky kompaktních objektů a na analýzu obser-vací kvaziperiodických oscilací. V letech 2010-2011 byl předsedou Akad. senátu FPF.

Mgr. Martin Čapský, Ph.D.proděkan pro vědu a zahraniční styky

Na SU působí od roku 1999, je odborným pracovníkem Ústavu historických věd FPF. Jeho vědecká práce se zaměřuje na dějiny středověku, dějiny českých korunních zemí a proměnu komunikačních modelů v před-industriální společnosti. Je laureátem Ceny rektora SU za rok 2006, v letech 2010-2011 pracoval v Akademickém senátu FPF.

Prof. PhDr. Irena Korbelářová, Dr.proděkanka pro studijní zálež. a org.

Na SU působí od roku 1993, od roku 2000 je proděkankou FPF pro studijní záležitosti a organizaci. Pedagogicky zaměřuje na pomocné vědy historické a dějiny každo-dennosti raného novověku, vědecky se orientuje na české dějiny staršího období se zřetelem na dějiny Slezska, a dále na vydá-vání pramenů k dějinám raného novověku.


Každý rok sledujeme k datu 31. března statistiku počtu přihlášek pro studium pro nadcházející akademický rok, podívejme se tedy, jak vypadá situace letos. Z dů-vodu větší objektivity budeme hodnotit stav počtu přihlášek na Slezské univerzitě (SU) pouze na bakalářské studijní pro-gramy, protože termín pro podání přihlá-šek do navazujících studijních programů a programů doktorského typu ještě nebyl uzavřen a zjištěné počty by neodpovídaly skutečnému zájmu uchazečů o studium tohoto typu studijního programu.

Nejprve jak je na tom SU podle jednotlivých studijních programů v pre-zenční formě studia (studijní programy jsou seřazeny v abecedním pořadí – viz tabulka 1, druhý sloupec): největší zájem je o studium oborů ve studijním programu (SP) Ekonomika a management, následuje Gastronomie, hotelnictví a turismus, hra-nice tří set uchazečů byla překročena u SP Hospodářská politika a správa a Sociální politika a sociální práce. Historické vědy registrují 204 uchazečů, za nimi následují Mezinárodní teritoriální studia (180 přihlá-šených), SP Filologie (176), Specializace v pedagogice (150), Humanitní studia se 134 přihlášenými a SP Matematika s po-čtem 123. Další studijní programy mají méně než 100 přihlášených uchazečů, nejmenší zájem je o studium SP Informa-tika a druhý obor.

V kombinované formě studia je nabídka studijních programů o něco skromnější, k 31. březnu 2011 byl registro-ván takovýto zájem (viz tabulka 2, druhý sloupec): stejně jako u prezenční formy je v čele tabulky co do počtu přihlášených SP Ekonomika a management, více než 300 zájemců o studium mají SP Sociální politika a sociální práce a Filmové a tele-vizní a fotografické umění a nová média. Uchazeče zaujaly rovněž SP Filologie (213 přihlášek), Ošetřovatelství (204) a Specia-lizace v pedagogice (tam je počet shodný s prezenční formou – celkem 150).

Jestliže bychom srovnali data s před-chozím rokem, výsledek u prezenční formy studia by vypadal takto: celkem byl zazna-menán pokles na cca 75 proc. úrovně roku 2010, přičemž velká část SP se propadla na polovinu i méně, nepatrné navýšení je u SP Matematika a Filologie, markantnější je nárůst u SP Fyzika (bohužel tento nárůst nemusí být způsoben skutečným zájmem, ale může být pouze reakcí na skutečnost, že na tento SP není třeba vykonávat přijímací zkoušky). Oproti tomu výrazný pokles může být způsoben více faktory – začíná se projevovat klesající populační křivka, ale mění se také podmínky pro přijetí u některých SP – Informatika i Aplikovaná

fyzika má přijímací zkoušky, pro studium SP Specializace v pedagogice musí ucha-zeč absolvovat oproti předchozímu roku přijímací zkoušku organizovanou přísluš-nou fakultou.

U kombinované formy studia je situ-ace o poznání pozitivnější – nepatrně ve srovnání s předchozím obdobím počet při-hlášek vzrostl - procentuálně se jedná sice jen o jedno procento, ale vývoj není tak nepříznivý, jako v prezenční formě. Identi-fikujeme zde opět výrazný pokles u Infor-matiky – byly zavedeny přijímací zkoušky, a u SP Specializace v pedagogice, kde byla zkouška SCIO nahrazena v tomto akade-mickém roce vlastní přijímací zkouškou.

Přestože by asi bylo zajímavé srovnat údaje podle jednotlivých součástí, případně oborů, ponechme si zpracování údajů až na závěr celého přijímacího řízení a vraťme se k podrobnějšímu rozboru opět na sklonku roku 2011, počátkem listopadu, kdy bude veškeré přijímací řízení s definitivní plat-ností uzavřeno ve všech typech i formách, na všech součástech. Věřím, že budeme moci konstatovat, že zájem o studium na SU je stále vysoký. I když vývoj v popu-laci ovlivnit nedokážeme, snad dokážeme alespoň ovlivnit zájemce o studium, a to tím, že nabídneme studijní programy ve struktuře, která bude stále pro mnoho z nich atraktivní. Hana Šimečková

K počtu přihlášek pro příští akademický rokTabulka 1 – prezenční forma studia

Studijní program

bakalářské studiumprezenční forma

březen 2011 březen 2010 březen 2011/březen 2010

Aplikovaná fyzika 35 88 0,40Dramatická umění 37 68 0,54Ekonomika a management 851 982 0,87Filologie 176 165 1,07Fyzika 55 21 2,62Gastronomie, hotelnictví a turismus 625 682 0,92Historické vědy 204 238 0,86Hospodářská politika a správa 367 380 0,97Humanitní studia 134 194 0,69Informační studia a knihovnictví 63 108 0,58Informatika 63 170 0,37Informatika a druhý obor 20 Matematika 123 121 1,02Mezinárodní teritoriální studia 180 323 0,56Ošetřovatelství 87 194 0,45Sociální politika a sociální práce 326 510 0,64Specializace v pedagogice 150 366 0,41Systémové inženýrství a informatika 46 87 0,53Celkem bakalářské prezenční studium 3 542 4 697 0,75

Tabulka 2 – kombinovaná forma studia

Studijní program

bakalářské studiumkombinovaná forma

březen 2011 březen 2010 březen 2011/březen 2010

Ekonomika a management 396 306 1,29Filmové, televizní a fotografické umění a nová média 337 285 1,18

Filologie 213 217 0,98Hospodářská politika a správa 118 95 1,24Informační studia a knihovnictví 56 73 0,77Informatika 26 85 0,31Ošetřovatelství 204 154 1,32Sociální politika a sociální práce 383 404 0,95Specializace v pedagogice 150 253 0,59Systémové inženýrství a informatika 28 23 1,22Celkem bakalářské kombinované studium 1 911 1 895 1,01


V období, kdy si připomí-náme, že Slezská univerzita jako samostatná vysoká škola působí v Opavě, v Karviné a v Krnově již 20 let, je vhodné uvést také několik skutečností z její prehistorie. Mám v této chvíli na mysli tu etapu její prehistorie, která začala rokem 1945.

V poválečné euforii se rychle rozvinula myšlenka povznést oblast Slezska a Ostravska na úroveň jiných vyspělejších českých území, proto se dvě významná regi-onální střediska, historická Opava a průmyslová Ostrava, měla stát sídlem vysokých škol, pochopitelně s ohledem na jejich přirozenou charakte-ristiku. Tudíž do Ostravy byla přenesena Vysoká škola báňská z Příbrami, v Opavě měla vzniknout Slezská univerzita s humanitními fakultami filo-zofickou, pedagogickou a práv-nickou, přičemž v Ostravě by byly umístěny její fakulty pří-rodovědecká a lékařská.

Ovšem rok 1948 přinesl výraznou preferenci Ostravy na úkor Opavy, takže ze všech plánů v Opavě byla v roce 1953 zřízena jen dvouletá Vyšší pedagogická škola vzdělávající učitele 1. až 9. třídy základní školy (sídlila v objektu dnešní Vyšší odborné školy a Hotelové školy Opava na Praskově ulici). Ovšem Opava v tehdejší poli-tické atmosféře měla stále punc jakéhosi buržoazního města, takže v roce 1959 byl v Ostravě zřízen tříletý Pedagogický institut a opavské vysokoškol-ské učiliště muselo postupně zaniknout.

Teprve rok 1968, typický svou liberalizací někdy nazý-vanou jako Pražské jaro, při-nesl Opavě možnost znovu se domáhat původně zamýšleného vysokého školství. Nutno říci, že tehdy se v Opavě všechny politické a veřejné instituce spontánně zapojily do těchto snah a já sám jako vedoucí Památníku Petra Bezruče jsem se aktivně účastnil všech jed-nání. V květnu 1968 Opava nej-prve žádala vznik první fakulty Slezské univerzity, měla to být

právnická, pro jejíž umístění měl být vyklizen Okresní národní výbor na Bezručově náměstí 14, její děkanát měl být na Nádražním okruhu v budově Knihovny Petra Bezruče a kolej ve výškové budově Okresního stavebního podniku na ulici Boženy Němcové. Nicméně takovou fakultu přiřkli v prů-běhu dalších jednání Brnu.

Dále Opava žádala zřízení farmaceutické fakulty s odů-vodněním, že by se opírala o tehdejší podnik Galena (dnes TEVA) v Opavě-Komárově. Opavě se to ale nepodařilo, fakulta tohoto typu vznikla v Hradci Králové. Během dal-ších měsíců roku 1968 ještě vznikla myšlenka zemědělské fakulty, avšak po nočním vpádu vojsk 21. srpna se leckdo z opavských představitelů začal stahovat do ústraní.

Přesto všechno opavské snahy o vysokou školu ještě pokračovaly. V únoru 1969 navštívil Opavu ministr školství prof. Vilibald Bezdíček a pro-hlásil, že pro toto město připra-vuje vznik vysoké školy, i když to ještě blíže nespecifikoval. Po upálení Jana Palacha všechny zakladatelské snahy celostátně ustávaly, avšak ještě na podzim 1969 Vysoká škola ekonomická v Praze chtěla zřídit jednu svou mimopražskou fakultu a o ni se přihlásila Opava i Ostrava.

Byl jsem ještě v delegaci města Opavy v Brně, kde tato pražská vysoká škola měla své konzultační středisko na Orlí ulici, a tam se střetly obě delegace, opavská i ostravská, s rektorem prof. Stanislavem Hradeckým, Ten prohlásil, že tuto fakultu dostane Opava. Pak ale přišly kádrové změny na Vysoké škole ekonomické, v Opavě už nastal útlum všech aktivit a nakonec si ekonomic-kou fakultu zřídila sama Vysoká škola báňská v Ostravě.

Na třetí pokus vznikla Slezská univerzita teprve po roce 1989, kdy tento záměr podpořila řada slezských měst, ale to je již zcela nová historie a mnozí dnešní pracovníci naší vysoké školy si ji dobře pama-tují sami. Jiří Urbanec

Z prehistorie vzniku Slezské univerzity

Nahoře Jiří Urbanec (vlevo) s českým premiérem P. Pithartem na Ostré hůrce v květnu 1990, kde byl poprvé po 17. listopadu 1989 veřejně prokla-mován požadavek vzniku Slezské univerzity, uprostřed s děkanem karvinské fakulty doc. E. Šustkem při zahájení výuky na opavské Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v říjnu 1990, dole s rektorem prof. M. Černohor-ským při uvedení do prorektorské funkce v květnu 1995 Foto archiv


V zasedací místnosti rektorátu Na Ryb-níčku se v úterý 15. března sešli členové Akademického senátu (AS) Slezské uni-verzity (SU) v Opavě k řádnému zasedání, jehož úvod - před projednáním legislativ-ních a ekonomických záležitostí a dalších bodů programu - patřil volbám předsedy a předsedů obou senátních komor. V pořadí 202. zasedání senátorů na SU se zúčast-nilo 20 z celkového počtu 22 členů tohoto akademickou obcí voleného orgánu. Ten do nového funkčního období vstupuje ve složení, v němž více než dvě třetiny členů získaly k působení v AS cenné poznatky již v dřívějších funkčních obdobích, zbývající členové jsou noví.

Hned po zahájení se přikročilo k vol-bám, jejichž průběh řídila tříčlenná volební komise zvolená na základě vzešlých návrhů ve složení doc. Ing. Petr Čermák, Ph.D., Mgr. Jiří Siostrzonek, Ph.D., (oba Filozo-ficko-přírodovědecká fakulta) a Bc. Jakub Fidler (Fakulta veřejných politik), přičemž prvně jmenovaný se stal jejím předsedou. Na jeho výzvu k podávání návrhů na předsedu AS reagoval PhDr. Petr Vojtal (Filozoficko-přírodovědecká fakulta) a na-vrhl na tento post RNDr. Jindřicha Vaňka, Ph.D. Oslovený dr. Vaněk, který má v této funkci dlouholeté zkušenosti, kandidaturu přijal. Jak se záhy ukázalo, stal se tento návrh jediným, a proto bylo možno rychle přistoupit k přípravě hlasovacích lístků a podání informace o postupu tajné volby. Její výsledek byl po sečtení odevzdaných lístků a platných hlasů volební komisí doc. Čermákem veřejně vyhlášen - pro dr. Vaňka se na 19 odevzdaných lístcích vyslovilo 18 členů AS.

Následovaly volby předsedů zaměst-nanecké a studentské komory AS. Na funkci předsedy zaměstnanecké komory byly navrženi dva kandidáti, a to Ing. Soňa Harasimová (Fakulta veřejných politik) a RNDr. Vladimír Sedlář, CSc. (Mate-matický ústav). V tajné volbě získala Ing. Harasimová podporu pěti z celkového počtu 11 hlasujících senátorů, zatímco pro jejího protikandidáta dr. Sedláře hlasovalo

šest senátorů. Dr. Sedlář se tak těsným poměrem jediného hlasu stal předsedou zaměstnanecké komory a také místopřed-sedou AS. Obě tyto funkce vykonával už v předcházejícím volebním období.

Pro volbu předsedy studentské komory AS byl navržen opět jediný kandidát, posluchač doktorského studia Ing. Sta-nislav Rojík (Obchodně podnikatelská fakulta). V tajné volbě získal na devíti odevzdaných hlasovacích lístcích podporu osmi členů studentské komory AS a stal se i místopředsedou AS. Také on tyto funkce zastával již dříve.

V další části zasedání, jíž byli přítomni prorektor pro rozvoj a statutární zástupce rektora SU doc. RNDr. František Koliba, CSc., kvestor Ing. Jaroslav Kania a ve-doucí rektorátního oddělení pro studijní a sociální záležitosti Ing. Hana Šimečková, AS postupně projednal a schválil změny Studijního a zkušebního řádu SU, změnu Stipendijního řádu SU a Volební a jednací řád AS Filozoficko-přírodovědecké fakulty. Naopak neschválil Studijní a zkušební řád pro posluchače doktorských studijních pro-gramů Filozoficko-přírodovědecké fakulty. Pokud jde o ekonomické záležitosti, posoudil a schválil rozpis příspěvku a do-tace univerzitním součástem na rok 2011 a rozpočet rektorátu na stejné období. Vzal na vědomí rozdělení stipendijního fondu a rozhodnutí rektora k zúčtování výsledku hospodaření SU za rok 2010.

Poté se členové AS zabývali peticí studentů Obchodně podnikatelské fakulty podloženou řadou podpisových archů se jmény těch, kdo ji podporují. Petice požaduje zachování výuky francouzštiny, ruštiny a španělštiny na fakultě v Karviné ve stávajícím rozsahu v souladu s plat-nou akreditací uvedených cizích jazyků. Po poměrně dlouhé diskusi prezentující četná stanoviska včetně stanoviska vedení fakulty formulovaného přítomným děka-nem PhDr. Bohumilem Fialou, Ph.D., přijal AS usnesení o postoupení příslušného materiálu k dalšímu řešení právě děkanovi a úřadujícímu předsedovi AS fakulty. (re)

Akademický senát do nového funkčního období

Akademický senát Slezské univerzity v Opavě

RNDr. Jindřich Vaněk, Ph.D.předseda

Obchodně podnikatelská fakultaRNDr. Vladimír Sedlář, CSc.

předseda zaměstnanecké komoryMatematický ústav

Doc. PhDr. Helena Kolibová, CSc.Fakulta veřejných politik

Doc. Ing. Petr Čermák, Ph.D.Filozoficko-přírodovědecká fakulta

Ing. Werner Bernatík, Ph.D.Obchodně podnikatelská fakulta

Mgr. Jiří Siostrzonek, Ph.D.Filozoficko-přírodovědecká fakulta

Mgr. Martin Urbanec, Ph.D.Filozoficko-přírodovědecká fakulta

RNDr. Zdeněk FraněkObchodně podnikatelská fakulta

PhDr. Petr VojtalFilozoficko-přírodovědecká fakulta

Ing. Josef BotlíkObchodně podnikatelská fakulta

Ing. Soňa HarasimováFakulta veřejných politik

Mgr. Kamil JanišFakulta veřejných politik

Mgr. Jana ŽáčkováFakulta veřejných politik

Ing. Stanislav Rojíkpředseda studentské komory

Obchodně podnikatelská fakultaMgr. Hana Miketová

Filozoficko-přírodovědecká fakultaIng. Radim Řihák

Obchodně podnikatelská fakultaIng. Roman Šperka

Obchodně podnikatelská fakultaBc. Jakub Čmiel

Fakulta veřejných politikBc. Jakub Fidler

Fakulta veřejných politikSimona Mrajcová

Fakulta veřejných politikMichal Ševčík

Filozoficko-přírodovědecká fakultaMartina Zagolová

Filozoficko-přírodovědecká fakulta

Doc. Ing. Petr Čermák, Ph.D., (uprostřed) a Bc. Jakub Fidler (vpravo) konzultují s RNDr. Jindři-chem Vaňkem, Ph.D., volební protokol Foto ian

Zcela hladký průběh voleb nepřinesl ani přímo u volební urny pozorně dohlížejícím členům volební komise žádné problémy Foto ian

Do funkce předsedy Akademického senátu Slez-ské univerzity v Opavě RNDr. Jindřicha Vaňka, Ph.D., navrhl PhDr. Petr Vojtal Foto ian


Pouhá čtyři jména figurují ve výčtu předsedů Akademického senátu Slezské univerzity (SU) v Opavě za dvacetiletí její exis-tence. Po doc. PhDr. RNDr. Sta-nislavu Poloučkovi, CSc. (1991-92), Lubomíru Klapkovi, CSc. (1992-93), a Ing. Jiřím Kuderovi, CSc. (1993-94), nastoupil do této funkce 24. října 1994 RNDr. Jindřich Vaněk. Zatímco jeho předchůdci v ní působili jenom krátce, on do ní k dnešku - v tom dobrém slova smyslu - zatím nikoho jiného „nepustil“. Naposledy se stal RNDr. Jindřich Vaněk, Ph.D., zástupce vedoucího katedry informatiky Obchodně podnika-telské fakulty (OPF) v Karviné, předsedou Akademického senátu SU 15. března. Ve volbách na tento post byl navíc jediným navrženým kandidátem, čemuž odpovídal i výsledek - z 20 přítomných senátorů jich 19 odevzdalo hlasovací lístek, na němž se 18 z nich vyjádřilo pro staronového předsedu.

„Když jsem v roce 1990 do Karviné jako externista přišel, byl, shodou okolností v pracovně, která mi byla přidělena, na fakultě jediný počítač značky Atari,“ ohlíží se dr. Vaněk za prvním kontaktem se SU. Ten se upevnil už o rok později, kdy se stal rodák z Tiché u Frenštátu pod Radhoštěm a absolvent studia učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů v kombinaci mate-matika - fyzika na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci kmenovým pracovníkem OPF. Po absolutoriu natrvalo zakotvil v Ostravě, jíž zůstává věrný, a působil tu do poloviny osmdesátých let na Vysoké škole báňské a poté na podnikovém ředitelství Severomoravských obchodních domů. „Pamatuji si, že na mě před těmi 20 lety na karvinské fakultě dost naléhali, abych je už posílil, vždyť učitelů opravdu neměli nazbyt,“ připomíná nelehké začátky OPF specialista na informační systémy.

Vedle výuky se dr. Vaněk vlastně od počátku aktivně zapojil do projektové činnosti. „Zprvu jsem se soustředil na projekty z Fondu rozvoje vysokých škol a jejich řešení orientoval právě na zajištění předpokladů pro rozvoj vzdělávací činnosti, tedy vybavení počíta-čových učeben,“ říká úspěšný řešitel. Angažoval se ovšem i při řešení grantů a v poslední době se intenzivně věnuje evropským projektům vyhlašovaným v rámci operačních programů (o tom největším píšeme v článku o Centru řízení projektů). „Pokud své zkušenosti řešitele mohu zobecnit, obtížnost projektu nezakládá jen objem do něj vložených finančních prostředků. Nejednou se stává, že se menší projekt nakonec ukáže pracnější a náročnější než ten, který má k dispozici větší peníze,“ potvrzuje různou míru tvůrčího vkladu, kterou si řešení případ od případu žádá.

Třetí oblastí, jíž při působení na SU věnuje své síly, je práce pro její akademickou obec. „Do fakultního senátu v Karviné jsem nakoukl v době, kdy byl jeho předsedou doc. Koliba,“ hledá dr. Va-něk v paměti (doc. RNDr. František Koliba, CSc., byl předsedou Akademického senátu OPF v letech 1992-95 – pozn. autora). V ci-tovaném roce 1994 už kandidoval do „velkého“ senátu a byl do

něj zvolen. „Na předsedu tehdy kandidoval také doc. Petr Habr-man, z Ústavu fyziky Filozofic-ko-přírodovědecké fakulty, který se bezprostředně po volbách ujal funkce místopředsedy Akademic-kého senátu SU. Místopředsedů, když vezmu i ty, kdo stáli v čele studentské komory, jsem měl už od té doby pěknou řádku,“ je si dr. Vaněk dobře vědom a sám se z hlediska délky působení ve funkci považuje v celém českém akademickém prostředí za „rekordmana“.

Když se ho zeptáte, jak se práce v senátu za více než 16 let proměňovala, nevidí v tom žádnou dramatičnost. „V době mého příchodu do tohoto orgánu si senát ještě do jisté míry budo-val své postavení. Ale protože už za rektora prof. Černohorského byla nastavena poměrně přesná pravidla, např. tím, že jsem se stal členem vedení a členem kolegia rektora, a senát tedy byl brán jako partner vedení, neprožíval jsem ani zdaleka tak vypjaté situace, k jakým dochá-zelo na jiných vysokých ško-

lách,“ konstatuje s tím, že získanou pozici si senát na SU udržuje. V současné době ho tvoří 22 členů zvolených podle klíče sedmi zástupců za každou fakultu a jednoho za Matematický ústav. Mezi sedmi reprezentanty každé fakulty jsou čtyři členové zaměstna-necké a tři členové studentské komory. „Kdyby snad došlo k tomu, že bychom se na něčem nedohodli, je to plichta,“ usmívá se před-seda otázce na sudý počet senátorů.

Pokud jde o dlouhotrvající diskuse nad úlohou a postavením senátů, dr. Vaněk se domnívá, že stávající legislativa je vyvážená a akademickému prostředí odpovídající. „Mám-li se vyjádřit třeba k záležitosti volby rektora, pak se domnívám, že by ho zásadně měli volit ti, kdo s ním také budou sdílet odpovědnost za řízení školy. Nepokládal bych tedy za šťastné, kdyby tato role připadla členům správní rady, jejichž kontakt se školou rozhodně nelze označit za přímý a bezprostřední,“ netají své vyhraněné stanovisko, ale je, ať její mantinely budou upraveny jakkoliv, připraven znovu se pustit do práce s novými členy svého týmu. „V permanentním procesu kontaktu se stále novými lidmi je její úskalí, ale též kouzlo,“ cha-rakterizuje dr. Vaněk a nemá pochybnosti o tom, že si senát podrží otevřenost i kolektivního ducha.

Čas počátku akademického roku 2011-12 bude pro předsedu Akademického senátu SU také časem významného životního jubi-lea. „V letech, kdy jsem na univerzitu nastoupil, to byla malá škola s téměř rodinnými vztahy. Vývoj vysokého školství u nás z ní učinil školu velkou, byť ve srovnání s některými jinými malou zůstává. Změnily se ovšem vztahy mezi lidmi, na jejichž adresu chci uvést, že jsem nejednou spoluaktérem situací, v nichž někteří zaměňují soutěžení za soupeření. Jsem bezvýhradně pro zdravou soutěž, tedy takovou, v níž nesmí jeden soutěžící poškozovat druhého a navíc by oba při ní zároveň měli myslet na zájem univerzity jako celku,“ for-muluje dr. Vaněk své přání s plným vědomím, že k jeho naplnění nevede snadná cesta. Ivan Augustin

Jako senátor je Jindřich Vaněk pamětníkem

Jindřich Vaněk předsedá senátorům Slezské univerzity Foto ian


Na Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity (SU) v Opavě přišel Mgr. Robert Antonín, Ph.D., poté, kdy se v roce 2008 rozhodl absolvo-vat vyhlášené výběrové řízení, v němž přesvědčil. Do té doby byl životně i profesně zcela svázán s Brnem, kde se však uplatnění v oboru nehledalo snadno. „Když jsem uvažování o své práci zúžil na instituce univerzitního nebo akademic-kého typu, vyšlo najevo, že místo pro mě v Brně není. Ale nerad bych, aby to vyznělo tak, že Opava se stala z nouze ctností,“ říká odborný asistent pro dějiny středověku a sám se domnívá, že s novým působištěm srostl nad očekávání. „To by ovšem měli spíše posoudit jiní,“ usmívá se rodák z Březové nad Svitavou, jež se v pramenech poprvé objevuje za krále Václava II. na konci 13. století, tedy právě v období, které ho zajímá nejvíce.

Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity absolvoval obor historie - filozofie, a přestože ve hře dlouho byla i druhá z uvede-ných disciplín, nakonec zvolil tu první. „Bylo to v roce 1998, kdy jsem se po dlouhých debatách s lidmi z oboru ve vinárnách v okolí fakulty rozhodl pro středověké dějiny. I když jsem o nich tehdy přirozeně mnoho nevěděl, už bakalářská práce o fungování pře-myslovské správy v Polsku v devadesátých letech 13. století potvr-dila, že půjde o řemeslo, při němž se staví z materiálu,“ konstatuje dr. Antonín. Svou diplomovou práci věnoval tématu „Poslední Pře-myslovci a polský trůn“ a disertační práci na Historickém ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity pak zahraniční politice krále Václava II. v letech 1283 - 1300. Ta vznikla v rámci plnění výzkumného záměru citovaného pracoviště „Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultury“ a knižně ji vydala Matice moravská (Brno 2009). Z recenzí na tuto knihu vyplývá, že Robert Antonín jí zásadním způsobem obohatil české historické bádání.

Není tedy divu, že se titul stal pádným argumentem návrhu udělit jeho autorovi Cenu rektora SU. Nebyl ovšem jediným. Loňské léto věnoval dr. Antonín přípravě projektů, z nichž jeden byl už přijat. Jedná se o projekt „Historizace střední Evropy jako téma pro rozvoj lidského potenciálu v oblasti výzkumu, inovací, vzdělávání a zapojení současných a budoucích vědeckovýzkum-ných pracovníků do mezinárodních vědeckovýzkumných aktivit“, který bude řešen v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (2.3. Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji). „Vedle vlastní vědecké činnosti se dalšími výstupy z projektu stanou zkvalitnění studia, a to formou aktivního zapojení doktorandů, ale i posluchačů bakalářských a magisterských oborů, a v neposlední řadě navázání kontaktů s řadou partnerských pracovišť v Německu, Polsku, Rakousku a na Slovensku. Jejich smyslem je též mapování možností participace na dalších projektech, např. komparatisticky zaměřených a s přesahem do dalších oborů,“ charakterizuje dr. Antonín evropský projekt, na jehož přípravě se výrazně podílel.

Jeho přijetí je rád, na druhé straně jej ale deprimuje skuteč-nost, že čtyři až pět měsíců bylo potřebné intenzivně věnovat administrativě a přípravě pro-jektů. Tedy činnosti, na níž se vědeckopedagogický pracovník, aby mohl naplňovat své hlavní poslání, stává stále více závis-lým. „Jistě víte, kam mířím. Je to o vnitřních kapacitách,“ upozorňuje, aby vysvětlil svůj rozporuplný pocit. „Na jedné straně mi příslušnost ke zdejšímu odbornému týmu umožňuje svým způsobem plnit si své sny, když mohu dělat to, co mě baví, což je v dnešní době jistě nad jiné podstatné. Proto také doufám, že má práce rozšiřuje obzory též jiným, studentům i vědecké komunitě. Na straně druhé je tu nepříznivá situace, v níž se ocitají české humanitní vědy. Kvantitativní měřítka hodnocení válcují ta kvalitativní, forma

převyšuje obsah. Do toho pak dále vstupují hlediska toků finanč-ních prostředků i politické ambice,“ je si dr. Antonín vědom složi-tosti doby. O to víc by se chtěl soustředit na vlastní badatelské cíle.

Mezi nimi figuruje podíl na práci o roli Slezska v dějinách českého státu, na níž participuje částí kapitoly od počátku doby dějinné do roku 1335. „Mými spolupracovníky jsou doc. Kouřil a dr. Prix, kteří do této kapitoly přispívají archeologickými a umě-novědnými statěmi,“ přibližuje dr. Antonín. Druhou netrpělivě oče-kávanou prací je nakladatelstvím Libri již ohlášené vydání prvního dílu monografie „České země za posledních Přemyslovců“, jejímž cílem je z pohledu autora popularizovat dosažený stav bádání na toto téma ve střední Evropě. Do třetice dr. Antonín připomíná snad nejdůležitější řešení grantu Grantové agentury ČR „Ideální panov-ník českého středověku“. „Za rok a půl by měla být k dispozici monografie. A pak je tu spoluřešitelská role na grantu Zbraslavská kronika: kritická komentovaná edice. O ní se předpokládá, že vyjde v ediční řadě Monumenta Germanie Historica,“ předkládá přehled o svých nejbližších publikačních aktivitách.

„Jestli jste se mě na něco důležitého nezeptal? To nevím. Nad středověkým pramenem bych tak neváhal,“ reaguje dr. Antonín na poslední otázku a dodává, že čím víc přemýšlí o světě, tím je pro něj obtížnější rozlišit důležité a nedůležité. „V osobním životě i ve vědě se bojím stereotypu,“ potvrzuje trvalou otevřenost dalším impulsům, které mu život i věda mohou přinést a, jak se již v mi-nulosti mohl v práci pro kulturu i výstavnictví přesvědčit, nepo-chybně přinesou. „Mám-li se ještě vrátit k Václavovi II., vlastně jsem se k němu dostal přes králova dvořana a později podkomo-řího Tase z Vízmburku, jehož v roce 1304 za bílého dne po boku krále zavraždil jistý Jan řečený Vlk. A tak přicházím k tomu, co mě vlastně baví nejvíc. Psát o o formách vizualizace moci, o dějinách mentalit, kulturních dějinách obecně. To se podle mého soudu povedlo v monografii Panovnické vjezdy na středověké Moravě, jejímž spoluautorem je Tomáš Borovský. Myslím si, že spíše než středověkou realitu jsme v pramenech schopni zachytit její ideál,“ rozloučil se dr. Antonín. Ivan Augustin

„V osobním životě i ve vědě se bojím stereotypu,“netají Robert Antonín, laureát Ceny rektora za rok 2010

Mgr. Robert Antonín, Ph.D., ve své pracovně na Ústavu historických věd Filozoficko-přírodovědecké fakulty na Masarykově ul. v Opavě Foto ian


Uplynulý rok 2010 byl pro odborného asistenta Ústavu fyziky Filozoficko-přírodově-decké fakulty Slezské univerzity (SU) v Opavě RNDr. Jiřího Kováře, Ph.D., mimořádně úspěšný. Cena hejtmana za první místo v kategorii tvůrčích činností studentů a mladých pracovníků výzkumu a vývoje na Dni tvůrčích činností Morav-skoslezského kraje konaném na SU, účast na několika pres-tižních konferencích (Havaj, Mexiko, Nepál)... Nejen za vykonanou vědeckou práci a výraznou reprezentaci opav-ské skupiny relativistických astrofyziků (RAG) převzal 5. dubna ve Sněmovním sále minoritského kláštera v Opavě z rukou doc. PhDr. Rudolfa Žáčka, Dr., Cenu rektora SU.

Na ocenění ho především za dosažené výsledky výzkumu nazvaného „Vliv kosmologické konstanty na astrofyzikální procesy v okolí kompaktních objektů“ navrhl prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc., do konce února 2011 prorektor SU pro vědu a zahraniční styky a vedoucí Ústavu fyziky, nyní děkan Filozoficko-přírodo-vědecké fakulty. „Kosmologické konstantě jsem se vlastně začal věnovat už v disertační práci. V poslední době k ní ale přibylo další téma, a to pohyb elektricky nabitých částic a tekutin v magnetických a gravitačních polích kompakt-ních objektů. Tomu se v součas-nosti věnuji asi nejintenzivněji,“ prozradil Kovář.

Na otázku, jak se vlastně k fyzice jako takové dostal, se čerstvý držitel ceny rektora usměje. „Zájem o fyziku přišel u mě tak trochu nenápadně, nebylo to tak, jako obvykle u ně-kterých kolegů, kteří se o fyziku zajímali nadšeně již od mládí, hltali knížky Stephena Hawkinga a fascinoval je vesmír. U mě všechno začalo asi v roce 1990, kdy rodiče dostali pracovní nabídku do Ruska a já tak dva roky chodil na ruské gymnázium v Moskvě. Díky jazykové bariéře mě ruská škola vůbec nebavila. Rozuměl jsem, ale styděl jsem se mluvit. A tak jediné před-měty, kromě tělocviku, které mně šly a kde jsem jazyk vlastně nepotřeboval, byly matematika a fyzika,“ zavzpomínal. Po dvou letech se vrátil zpět na gymná-zium v Olomouci, kde zájem o tyto předměty přirozeně přetr-val. Stejně však ho začala bavit také třeba biologie či angličtina. „Když jsem si ale podával při-

hlášku na vysokou školu, nako-nec u mě na plné čáře zvítězilo učitelství matematiky a fyziky. Vzali mě bez přijímacího řízení, navíc jsem mohl zůstat v rodné Olomouci. Ve třetím ročníku mě potom hodně oslovila astrono-mie. Přednášky totiž probíhaly skoro přímo pod hvězdami na hvězdárně nedaleko Olomouce,“ dodal Kovář.

Odtud již k astrofyzice chyběl skoro jen onen pověstný krůček. Letní praxe v Astrono-mickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově a malý úvazek v olomoucké hvězdárně, kde se také potkal se svou manželkou a se současným kolegou Petrem

Slaným. Po obhájení diplomové práce na téma „Zatmění a zákryty nebeských těles“ už jen stačilo přihlásit se na doktorské studium oboru Obecná fyzika a matematická fyzika v Olomouci a vybrat si to správné relativistické téma u externího školitele prof. Stuchlíka. Do toho však také přišla nabídka vyučovat na olomouckém gym-náziu. Složité rozhodování nakonec vedlo k volbě zřejmě té nej-obtížnější cesty. Nastoupil na kombinovanou formu doktorského studia a místo pedagoga na gymnáziu přijal také. Zároveň dojížděl na konzultace za prof. Stuchlíkem do Opavy. Po pěti letech (v roce 2005) pedagogickou činnost v Olomouci ukončil a definitivně pra-

covně přesídlil do Opavy.Na Ústavu fyziky tráví Jiří

Kovář takřka celý pracovní týden, manželka a pětiletá dcera žijí v Olomouci. V Opavě ho prý navštívili jen asi jednou. „Spousta lidí se podivuje, že dojíždím tak daleko, ale mně to nepřijde, už kvůli tomu, že domů to mám zhruba hodinu autem,“ řekl fyzik, který letos plánuje méně nabitý program než tomu bylo vloni. Má za sebou dvou-měsíční odbornou stáž v Astro-nomickém ústavu v Praze, po prázdninách hodlá vyrazit do USA na další ročník konference The AAS High Energy Astro-physics Division meeting.

I přes dosažené úspěchy působí mladý fyzik neobyčejně skromně a reakci na dotaz po největším úspěchu dlouho zva-žuje. „Vážím si každého dílčího úspěchu, ale asi nejvíc si cením toho, že jsem byl schopen zapad-nout do zdejšího odborného týmu a spolupracovat se všemi, kdo ho tvoří. Ten nejlepší pocit mám tehdy, když spolupráce dobře funguje a díky ní se daří,“ uzavřel. Michal Novotný

„Zájem o fyziku přišel tak trochu nenápadně,“říká jeden z držitelů Ceny rektora za rok 2010 Jiří Kovář

RNDr. Jiří Kovář, Ph.D., při inauguraci děkana Filozoficko-přírodovědecké fakulty, v jejímž programu převzal Cenu rektora za rok 2010 Foto ian


Prostory objektu nové auly Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) se od 7. do 9. března staly dějištěm čtvrtého setkání zaměstnavatelů a odborníků trhu práce s vyso-koškolskými studenty a absolventy z Moravskoslezského kraje. Projekt, jehož hlavním cílem je zprostředkování přímého kontaktu studentů a absolventů s jejich potenciálními zaměstnavateli, se konal pod novým názvem Kariéra PLUS a společně ho zaštítili ministr školství, mládeže a tělovýchovy České republiky Mgr. Jo-sef Dobeš, hejtman Moravsko-slezského kraje Ing. Jaroslav Palas a primátor statutárního města Ostravy Ing. Petr Kajnar. Mezi partnery projektu opět figurovala Slezská univerzita (SU) v Opavě, jejíž podíl zviditel-nili především v soutěži „Chyť svou KARIÉRU“ výrazně úspěšní studenti Obchodně podnikatelské fakulty (OPF) v Karviné Michal Šeděnka a Matěj Studený.

Tato soutěž letošní ročník projektu také zahájila, když byly jejím už dříve vybraným účastníkům sděleny výsledky losování složení pěti čtyřčlenných družstev, tvořených vždy jedním stu-dentem z VŠB-TUO, Ostravské univerzity (OU), SU a Vysoké školy podnikání (VŠP). V pondělí 7. března se soutěžící dozvěděli i téma, na jehož zpracování do podoby projektu dostali časový prostor 24 hodin.

Následující den patřil veletrhu pracovních příležitostí, živým diskusím o možnostech pracovního uplatnění v prezentujících se společnostech a prvnímu kolu soutěže „Chyť svou KARIÉRU“.

SU v ní v jednotlivých družstvech reprezentovali Petra Kohútová, posluchačka 3. ročníku oboru Středoevropská studia na Fakultě veřejných politik, její spolužačka z téhož ročníku téhož oboru Simona Mrajcová, Jiří Bolgáč, posluchač 2. ročníku oboru Mana-žerská informatika na OPF, Matěj Studený, posluchač 1. ročníku oboru Marketing a management na OPF, a Michal Šeděnka, poslu-chač 3. ročníku téhož oboru. Prezentace projektů, které si družstva k vyhlášenému tématu „Úspěšný absolvent roku 2020“ připravila,

posuzovala komise sestavená ze zástupců všech partnerů Kariéry PLUS, v níž za SU pracoval RNDr. Jindřich Vaněk, Ph.D., z OPF. Tato komise rozhodla, že

do 2. kola soutěže postoupila družstva, v nichž byla SU zastoupena Jiřím Bolgáčem, Matějem Studeným a Michalem Šeděnkou.

Třetí den Kariéry PLUS vyhradili její organizátoři konferenci „Budoucnost trhu práce - bez talentů to nepůjde“. Zahájila ji úvodní vystoupení rektorů prof. Ing. Ivo Vondráka, CSc. (VŠB--TUO), prof. RNDr. Jiřího Močkoře, DrSc., (OU), doc. PhDr. Ru-dolfa Žáčka, Dr. (SU) a prorektora Ing. Vladimíra Vavrečky, CSc. (VŠP). Po nich prorektor VŠB-TUO pro rozvoj a sociální vztahy prof. Ing. Jaromír Gottvald, CSc., představil nejočekávanějšího hosta jednání, světově uznávaného ekonoma prof. Jana Švejnara, který přednesl výklad na téma „Lidský kapitál a konkurenceschop-nost: Česká republika ve světové perspektivě“.

V něm upozornil na skutečnost, že po pádu komunismu, který nebyl schopen inovovat pracovní sílu, se ve světě o třetinu zvýšil

Na letošní Kariéře PLUS naši studenti zaujali

Předsednictvo konference konané v rámci Kariéry PLUS Foto ian Účastníky jednání pozdravil i rektor doc. Rudolf Žáček Foto ian

Očekávané hlavní vystoupení patřilo prof. Janu Švejnarovi Foto ian Prof. J. Švejnar a prof. J. Gottvald před tiskovou konferencí Foto ian


počet konkurujících si lidí, a poté se soustředil na úlohu univerzit jako center základního výzkumu v současném světě. „Obrovských změn v jejich kvalitě se zatím Česká republika neúčastní,“ konsta-toval prof. Švejnar a své tvrzení dokumentoval na řadě připrave-ných prezentací. Dominanci anglo-amerického systému univerzit vysvětlil jejich vysokou flexibilitou a schopností prakticky bez-prostředně reagovat na konkurenci. V závěru odpověděl na dotazy vznesené posluchači.

Po tiskové konferenci s prof. Švejnarem, prof. Vondrákem a prof. Gottvaldem, o niž projevila největší zájem Česká televize, ale minimální tištená média, pokračovala konference jednáním dvou sekcí. Vystupující v první (hlavním referujícím tu byl Ing. Jiří Braňka z Národního vzdělávacího fondu v Praze) se snažili odpo-vědět na otázku, jaký bude vývoj profesí a jak na něj zareagovat, diskutující ve druhé sekci (hlavní referát přednesl doc. Ing. Daniel Münich, Ph.D., z CERGE-EI Praha) tlumočili svá stanoviska k té-matu „Jak přilákat špičky ze zahraničí a jak udržet a rozvíjet talenty v České republice a v Moravskoslezském kraji“. Do rozpravy v obou těchto sekcích se aktivně zapojil také doc. RNDr. Ing. Jan Mrázek, CSc., absolvent VŠB-TUO, který v Ostravě před 53 lety zahájil svou profesní kariéru úspěšného výzkumného pracovníka a v současné době působí na SU jako její zástupce v projektu AGENT řešeném v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Když jednání v sekcích skončilo, účastníci konference si vyzvedli hlasovací zařízení, aby byli připraveni ohodnotit násle-dující finálové prezentace nejlepších tří družstev soutěže „Chyť svou KARIÉRU“. Uchopením a objasněním tématu a vyjádřením individuálních postojů k uplatnění na trhu práce je nejvíce zaujalo

družstvo v sestavě Michal Šeděnka (SU), Dalibor Michalíček (VŠB-TUO), Adam Soustružník (OU) a Miroslav Frančík (VŠP). Druhé pořadí na základě hlasů posuzovatelů připadlo družstvu ve složení Matěj Studený (SU), Michal Farník (VŠB-TUO), Aneta Kozáková (OU) a Ivan Willmann (VŠP). Třetí místo obsadilo družstvo tvořené Jiřím Bolgáčem (SU), Romanem Kučerou (VŠB--TUO), Radkou Najmanovou (OU) a Michaelem Radou (VŠP). Všichni jmenovaní si ze soutěže odnesli nejen uznání přítomných posluchačů, ale také finanční odměny.

Závěr konference i celého 4. ročníku projektu přinesl souhrnné informace z jednání obou sekcí a zhodnocení provedené prorekto-rem VŠB-TUO prof. J. Gottvaldem. Ten vyzdvihl především sílící kontakty pořádající instituce se zaměstnavateli, navázané právě zásluhou veletrhu pracovních příležitostí a projevující se zvýše-ným zájmem o spolupráci trvalejšího charakteru. Nezapomněl ani na zasloužené ocenění čtyřčlenného ženského týmu z VŠB-TUO vedeného projektovou manažerkou Ing. Silvií Šmajstrlovou, který měl na vydařeném průběhu celé akce určující podíl.

Pokud jde o naplnění role SU jako partnera projektu, nebylo možno zájem, a to i s ohledem na zainteresování některých stu-dentů OPF na obdobné, termínově vlastně konkurenční a svou tra-dicí starší pražské akci Career Days (její letošní 19. ročník se konal ve dnech 2. a 3. března) přesněji zmapovat. Nicméně hned v úvodu jmenovaní posluchači OPF Michal Šeděnka a Matěj Studený, oba se angažující rovněž v agilní karvinské pobočce AIESEC, svými přesvědčivými vystoupeními v soutěži „Chyť svou KARIÉRU“ dali plně za pravdu slovům rektora doc. R. Žáčka, že ve vztahu k mladým talentům nemusíme být v České republice, v Moravsko-slezském kraji ani na SU pesimističtí. Ivan Augustin

Vizi úspěšného absolventa roku 2020 prezentuje Matěj Studený Foto ian Michal Šeděnka s odměnou určenou pro nejlepší soutěžící Foto ian

Naši zástupci - Ing. H. Šimečková, dr. J. Vaněk a doc. J. Mrázek Foto ian Referující v konferenční sekci zabývající se vývojem profesí Foto ian


Na řadu otázek položených každému samostatně reagovali dva naši nejúspěšnější studenti v soutěži „Chyť svou KARIÉRU“ (více o ní na předcházejících stránkách) pořádané v rámci březno-vého veletrhu a konference na Vysoké škole báňské - Technické univerzitě Ostrava stejně. Michal Šeděnka, posluchač 3. ročníku oboru Marketing a management na Obchodně podnikatelské fakultě (OPF) v Karviné, „tahoun“ vítězného družstva, a jeho kolega Matěj Studený, posluchač 1. ročníku téhož oboru, „tahoun“ družstva, které se umístilo jako druhé, se shodli na tom, že při zpra-cování projektu a jeho prezentaci využili především zkušeností, které jim přineslo aktivní členství v karvinské pobočce AIESEC. Její existenci považují za jakýsi trumf, jímž lze přebít i cenu teore-tických poznatků získaných stu-diem. Ostatně jim poskytla též motiv k účasti na soutěži „Chyť svou KARIÉRU“; vždyť jejich kolegyně a vlastně i „šéfka“ z AIESEC Martina Bednářová byla členkou vítězného družstva soutěže v jejím loňském premié-rovém ročníku.

Matěj Studený z Karviné pochází, a tak vstupem na OPF využil možnost zůstat doma. První semestr studia na OPF hodnotí pozitivně, ale ještě více je nadšen tím, co mu přináší členství v AIESEC. „Kontakt s pobočkou jsem navázal hned jako účastník adaptačního kurzu, který AIESEC uspořádal pro studenty nastupující do prv-ního ročníku,“ potvrzuje a vý-kon postu obchodního zástupce, jemuž se celý první semestr vedle plnění studijních povin-ností věnoval, si pochvaluje.

„Nyní jsem postoupil na pozici lídra týmu, jenž se věnuje propagaci stáží, a v létě vyrazím na šestitýdenní praxi do Turecka,“ prozradil. Za recept na úspěšné uplatnění v budoucnosti považuje základní myšlenku, kterou zakotvil do prezentace projektu svého družstva na soutěži v Ostravě. „Škola a prostředí, v němž žijete a studujete, vytvářejí pouze předpoklady pro osobnostní rozvoj. Rozhodující pro něj je ovšem přístup každého jednotlivce, a to v podobě míry jeho vnitřní i vnější aktivity,“ prohlásil zcela přesvědčivě Matěj.

Michal Šeděnka z Ostravy ocenil, že mu účast na soutěži zpro-středkovala pokaždé užitečný kontakt se studenty jiných vysokých škol v Moravskoslezském kraji. Také on se od počátku studia angažuje v karvinské pobočce AIESEC a k dnešku prošel přes dva

nižší posty až na úroveň jejího vedení. „Práci v ní považuji za tak významný doplněk výuky, že jsem si ji zvolil i za téma bakalářské práce. Ta se zabývá problematikou dopadů marke-tingové komunikace studentské organizace AIESEC na studenty OPF,“ přiblížil bezprostřední spojení studia se členstvím v AIESEC. V budoucnu by se Michal rád uplatnil v podnikání či v managementu a chce získat další zkušenosti i jinde než v Karviné. „Pevnější představa o tom, kde to bude, se zatím teprve krystalizuje, ale jsem si jist, že natrvalo žít a pracovat se do Moravskoslezského kraje vrátím,“ uvedl nedlouho po svém návratu z mezinárodní konference v Estonsku, jeho vůbec první, na niž se dostal (jak také v jeho případě jinak?) zásluhou AIESEC. (ian)

Dokázali zviditelnit jak univerzitu, tak sebe

AIESEC (z francouzského Association Internationale des Étudiants en Sciences Économiques et Commerciales) je mezinárodní studentská organizace, která vznikla po druhé světové válce jako sdružení studentů vysokých škol ekono-mických a obchodních. Dnes je dobře známá pod samotnou zkratkou AIESEC, protože jejími členy jsou už také stu-denti jiných oborů. Do naší země pronikla AIESEC před 45 lety, i když na úplném počátku bylo Československo (Praha) sídlem její první centrály a Jaroslav Zich jejím prvním prezidentem. V současné době funguje v naší zemi devět poboček v osmi městech, mezi nimiž je též Karviná, kde pobočka vznikla v devadesátých letech na půdě Obchodně podnikatelské fakulty. Stěžejní aktivitu AIESEC předsta-vuje mezinárodní výměnný program odborných praxí, jenž vysokoškolákům umožňuje vycestovat za praxí do zahraničí a získat už v průběhu studia cenné pracovní zkušenosti.

Argumentační výpověď, proč se stát členem AIESEC, postihla karvinská pobočka v několika větách formulova-ných jako otázky. „Chceš získat konkurenční výhodu na trhu práce před ostatními budoucími absolventy vysokých škol? Chceš se naučit, jak prezentovat sám sebe? Chceš se naučit, jak v praxi vyjednávat s firmami a manažery? Chceš pochopit, jak skutečně funguje reálný business? Chceš nahlédnout pod pokličku těch největších českých firem?“ (ian)

Matěj Studený se symbolickým šekem jako jednou z odměn, kterou v soutěži získal jako člen druhého nejúspěšnějšího družstva Foto ian

Michal Šeděnka a Martina Bednářová z karvinské fakulty, vítězové letoš-ního a loňského ročníku soutěže „Chyť svou KARIÉRU“ Foto archiv


Na Fakultu strojní Vysoké školy báňské (dnes Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, VŠB-TUO) přišel po absolvování jedenáctiletky v Opavě v roce 1958 jako ještě ne sedmnáctiletý a svůj pohled zpět začíná u semestrální práce ve 3. ročníku studia oboru Strojní zařízení hutí. „Odevzdal jsem ji v lednu 1961, ale patent, který byl původní konstrukcí jednomotorové drapákové kočky, byl přidělen teprve koncem roku 1963. Dočkal jsem se tedy až jako absolvent inženýr-ského studia,“ vzpomíná Jan Mrázek a potvrzuje, že hlavní komplikaci, která tehdy rozvoj nadaných studentů brzdila, před-stavovala absence těch, kdo by je vedli a jejich talent rozvíjeli. „Řadu těžkostí přinášela spo-lupráce s praxí a tísnivý pocit, že je autor při řešení problému osamocen,“ říká s odstupem více než půl století.

O to větší absolutorium zasluhuje, že vytrval. K dnešku už jeho konto vynálezů převy-šuje tři čtvrtiny stovky, když byly podány nejen doma, ale i v Ně-mecku, Rakousku, Lucembur-sku, Francii a v Japonsku. Sám však za mnohem podstatnější považuje, že může víc než kdy dříve radit a pomáhat těm, kdo by se chtěli dát na podobnou cestu. „Působím jako porotce přehlí-dek středoškolské odborné činnosti, na univerzitě pak v evropském projektu AGENT, jehož řešení zaměřené na spolupráci vysokého školství s průmyslovou a veřejnou sférou svedlo dohromady hned čtyři univerzity z Moravskoslezského a Zlínského kraje a jedno pracoviště Akademie věd. Obojí také podnítilo mou účast na Kari-éře PLUS,“ uvozuje Mrázek březnový „návrat“ na akademickou půdu VŠB-TUO, z níž se odrazil k další životní dráze.

Přestože pro něj bylo společenské klima až do roku 1989 povětšinou nepříznivé, dokázal absolvovat též Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. „Na kandidaturu jsem ale čekal bez tří dnů plná dvě desetiletí,“ připomíná nesnadná léta mezi roky 1969 a 1989, která mu jako mladému vysokoškolskému pedagogovi s mnoha plány přinesla nucený odchod z Ostravy do Výzkumného ústavu hutnictví a železa v Dobré u Frýdku-Místku. Nakonec se kandidatury přece jen dočkal a nedlouho po ní, rovněž v Ostravě, i habilitace. Po listopadu 1989 působil v Opavě nejprve jako ředitel Mendelova gymnázia a později po dvě volební období (1994-2002) jako primátor města (v únoru 2001 byl doc. Mrázek za tvůrčí podíl na spolupráci města s naší institucí oceněn Stříbr-nou medailí Slezské univerzity v Opavě). Školství, věda a zásluhou manželky-výtvarnice též kultura mu ovšem vždy byly nejbližšími.

S průběhem i s poznatky, které konference „Budoucnost trhu práce - bez talentů to nepůjde“ přinesla, je doc. RNDr. Ing. Jan

Mrázek, CSc., spokojen. „Před-nesená vystoupení mě vedla k několika reakcím, ale nasto-lené téma považuji za takové, jaké se nedá byť celodenním jednáním vyčerpat,“ konsta-tuje a rozsah poznámek, jež si k referátům udělal, jeho zájem dokumentuje.

„Z konference konané v rámci projektu Kariéra PLUS jsem odjížděl s přesvědčením, že prioritním úkolem je systematič-nost práce s mladými talenty,“ zdůrazňuje a myslí tím zejména na její provázanost mezi střed-ními a vysokými školami. „Do jisté míry s tím koresponduje i měnící se strategie resortního ministerstva, které si uvědomuje potřebu preferovat kvalitu nad kvantitou. Neměla by zapad-nout myšlenka z vystoupení prof. Švejnara o tom, že vědecký pracovník se své práci obvykle věnuje mnohem intenzivněji a déle, než ten, kdo odvádí jen předepsané penzum hodin. Pro nejvýkonnější vědce je běžná týdenní kvóta blížící se až 70 hodinám,“ uvažuje Mrázek a na výchovu lidí pro výzkum dokáže nahlížet také přímo očima řeše-ného projektu AGENT.

„Mám za to, že v Opavě a v Karviné je zapotřebí uva-žovat o vytvoření detašovaných

pracovišť už jinde existujících inovačních center, podnikatelských inkubátorů, popřípadě vědeckotechnologického parku. Na nich by měl být zajištěn první kontakt talentů s praxí, který by jim umožnil rychlejší orientaci, rychlejší dosažení prvních vědeckých výstupů a vedl je k rychlejšímu směrování, jak jejich talent nejefektivněji rozvíjet, např. v rozhodování, kdy a kam nastoupit na zahraniční stáž a zdokonalit nezbytnou jazykovou vybavenost,“ objasňuje Mrázek. Svou myšlenku přirozeně rozvíjí o pomoc těch, kdo s mladými lidmi, perspektivními pro naši vědu a výzkum, přichá-zejí už v době jejich bakalářského studia do vztahu „učitel - žák“. „Je tu přece možnost získat pro ty nadějné individuální studijní plán a zajistit jejich růst i v kontextu využití národní struktury těch zařízení, která též za tím účelem vznikla, např. Národního vzdělá-vacího fondu,“ dodává.

Na Slezské univerzitě si doc. Mrázek pochvaluje spolupráci, kterou navázal s řešiteli projektu usilujícího o inovaci bakalář-ských studijních oborů Matematického ústavu, a to právě v jejich vazbě na praxi. „Když se o okřídleném spojení teorie s praxí mluví, vzpomenu si nejčastěji na svou zkušenost, kterou mi daly vynálezy několika typů sazeben vysokých pecí. Jejich obtížná realizace byla spojena s významnou úsporou asi tří až pěti procent, což ročně představovalo mnohamilionové sumy. Proto si po desítkách let přeji, abychom dnes cílevědomě pomáhali těm, kdo o návaznost vědy na praxi usilují,“ uzavřel doc. Mrázek. Ivan Augustin

„Teprve zhodnocený talent přináší bohatství,“potvrzuje svými zkušenostmi doc. RNDr. Ing. Jan Mrázek, CSc.

Doc. Jan Mrázek při diskusi na konferenci v Ostravě a ve své pracovně v Centru řízení projektů v budově na Olbrichově ul. v Opavě Foto ian


Své osmdesátiny oslavil 25. března doc. Ing. Emanuel Šustek, CSc. Akade-mické obci Slezské univerzity, Obchodně podnikatelské fakulty (OPF) i široké veřejnosti je znám především jako jeden ze zakladatelů vysokého učení v Karviné. Jeho jméno je úzce spjato s rozvojem vysokoškolského vzdělávání v regionu. Od zrodu OPF v roce 1990 zastával funkci děkana, vedoucího katedry a také prorek-tora pro studijní záležitosti. Je dlouholetým členem Vědecké rady a Akademického senátu OPF. Při příležitosti svého vzácného životního jubilea si našel dostatek času i pro tento rozhovor.

Pane docente, čím jste se vlastně v ži-votě chtěl stát?

Od malička jsem chtěl být učitelem eko-nomických předmětů, proto jsem nastoupil do učebního poměru do družstva Jednota – Jedność a získal výuční list. Poté jsem byl vyslán na Střední ekonomickou školu do Orlové. Další studium pokračovalo na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde jsem vedle diplomu získal i pedagogické opráv-nění vyučovat ekonomickým předmětům na středních školách.

Kdy jste se rozhodl pro působení na vysoké škole?

Čtyři roky jsem působil na učňovských obchodních školách jako zástupce ředitele a také inspektor. Následně jsem úspěšně absolvoval konkurzní řízení vyhlášené Pedagogickou fakultou v Ostravě na místo odborného asistenta. Většinu svého půso-bení zde jsem vykonával funkci vedoucího katedry. Takto se splnil můj dětský sen stát se učitelem ekonomických předmětů.

Jaké jsou Vaše koníčky?Mým největším životním koníčkem je

cestování po světě a navazování kontaktů s lidmi a s vysokoškolskými institucemi. Mám rád sport (kopaná, krasobruslení a běh). Dalším koníčkem, kterému věnuji svůj volný čas, je četba historické, zejména vojenské literatury. Potěší mne i zhlédnutí autentického vojenského filmu. Rodina mně v mých zájmech vždy plně podporovala.

Který z kroků, jež jste vykonal v pozici prvního děkana fakulty, považujete za nej-významnější?

Hrdý jsem především na to, že jsem našel vysoce inteligentní, obětavé a na-dané spolupracovníky, kteří mne ve všech aktivitách a záměrech nejen podporovali, ale pomohli mi je i důstojně naplnit. Dále považuji za velmi významné, že se naše fakulta stala součástí Slezské univerzity. Za neméně významné považuji získání první akreditace a dosažení graduace absolventů s titulem Ing. Výrazně jsem pomohl při zakládání významných podniků a orga-nizaci v regionu, např. známého podniku

BOHEMIACOAL, Steriwund, závodu na výrobu obvazů při Teplárně Karviná, Domova seniorů Pohoda v Orlové apod.

Můžete i nyní ovlivňovat směr, kterým se fakulta ubírá?

Ač si tyto ambice nekladu, nacházím dostatek porozumění pro to, aby byly vyslechnuty mé názorů, případně připo-mínky. Jsem rád, že při řešení problémů jsou brány v úvahu.

Za dobu svého působení na karvinské fakultě jste zajisté obdržel mnoho láka-vých nabídek z jiných vysokých škol, proč jste zde zůstal?

Zůstávám v Karviné hlavně z toho důvodu, že jsem nenapravitelným patri-otem. V regionu a ve svém rodišti mám hluboké lidské kořeny.

Můžete nám říci, co se vám na fakultě líbí a co by mělo být naopak vylepšeno?

Jde o velmi závažnou a podstatnou otázku, která je spjata s rychlým vstupem České republiky do světového prostoru. Dvacetileté období přechodu od tradičního vzdělávání k jeho dnešní masové a kvanti-tativní podobě bylo ve srovnání se světem příliš překotné. Novou univerzitu vybu-dovanou na zelené louce tato skutečnost musela poznamenat. Přidají-li se k tomu širší souvislosti, jako např. menší ochota kamenných vysokých škol napomáhat při získávání vlastních profesorů, docentů a doktorů, musel nás tento vývoj nutně vrhnout do méně výhodné pozice. Jsem velkým fanouškem moderních informačních technologií, avšak vidím i jejich složitější doprovodné jevy, jako odtržení části mladé generace od původní knihy, od citového

pouta s rodinou, přáteli a širším okruhem lidí i od správného chápání pojmu vzděla-nost. Vyloženě mne trápí skutečnost, že se nám nedaří upoutat studenty svými před-náškami a že máme minimum prostoru pro individuální kontakt s nimi. K tomu byly již ve středověku univerzity zakládány, aby kolem vyučujícího vyrůstali vzdělaní lidé, kteří se budou hrdě hlásit k příslušnému vědnímu oboru, k učiteli a ke svému vyso-koškolskému pracovišti.

Je nějaký rozdíl mezi současnými stu-denty a těmi, kteří studovali s Vámi?

Tato otázka je spjata s mou předchozí odpovědí a osobně ji spojuji s určitým soci-álním zázemím, které jsme měli k dispozici v naší generaci. Tatínek byl starší a v dů-chodu, maminka nikdy nepracovala. Nebýt vedení firmy Jednota - Jedność, nikdy bych se na studia nedostal. Zdá se mi, že mnoho dnešních studentů se vůbec neobává škol-ného a že nemusí vyvíjet velké úsilí, aby měli z čeho studia zaplatit. To moje gene-race neznala. Musel jsem čtyřikrát do roka předkládat průběžné výsledky studia firmě, která mne na studia vyslala. Také rodiče přímo očekávali můj brzký příspěvek do rodinného rozpočtu.

Mnohými pedagogy, ale také studenty jste považován za jednu z nejvýznamněj-ších osobností fakulty, v níž vidí svůj vzor. Proč si myslíte, že tomu tak je?

Odpověď na tuto otázku lze snad vyde-dukovat z mých předchozích odpovědí. Osobně mohu být jen vděčen, jestli ve mně někteří spolupracovníci spatřují nějaký skromný vzor. Michal Kamenčák,

Halina Starzyczná, Pavla Sýkorová

Osmdesátiny docenta Emanuela Šustka

Doc. Ing. Emanuel Šustek, CSc., jak ho známe. Plný optimismu a vždy připravený řešit úkoly, které před něj působení na Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné klade Foto Dagmar Labudková


U příležitosti jeho významného březnového životního jubi-lea jsme si doc. Ing. Emanuela Šustka, CSc., prvního děkana Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné a člověka se širokým pracovním i společenským záběrem, dovolili požádat o rekapitu-laci jeho dosavadního, ale již několik desítek let trvajícího půso-bení na akademické půdě. Poskytl ji v podobě vyznání, které rádi v plném znění zveřejňujeme.

„Celý svůj život jsem se věnoval výchově a vzdělávání mladé generace. Padesát let jsem působil na dvou vysokých školách našeho kraje. Mám smysl pro všechno nové a z tohoto titulu jsem si již za totalitního režimu dovolil založit na Pedagogické fakultě v Ostravě katedru vědeckých metod řízení, na níž jsem přednášel a současně jako její zástupce působil ve většině známých a nej-větších podniků našeho regionu (v představenstvech, dozorčích radách i jiných orgánech). Tyto povinnosti ve směru k praxi jsem se však vždy snažil vykonávat tak, aby nebylo dotčeno mé základní poslání, tedy pedagogická a vědecká práce. Tak jsem se dostal k výchově a vzdělávání vedoucích hospodářských pracov-níků, známých manažerů, kteří byli mnohdy celostátně i meziná-rodně oceňováni.

Dostal jsem se do mnoha vědeckovýzkumných a projektových týmů. Zde si cením zvláště onoho momentu synergie a vzájem-ného obohacování, kdy si člověk uvědomuje, že sebeschopnější jedinec sám o sobě nemůže v dnešní době příliš znamenat a že skromnost, pokora a dodržování etických norem a vztahů k lidem

se bezprostředně snoubí s cílevědomostí, náročností a vědeckostí. Můj étos a snad i morální postoje v životě byly ovlivňovány

tím, že pocházím z chudé hornické rodiny, kdy několik generací mých předků působilo v hornictví, stejně tak všichni moji strýcové byli horníky. O to více si pak člověk cení možnosti vzdělání a čer-pání nejvýznamnějších poznatků pro svůj další život a zejména širších mezilidských vztahů. Není proto divu, že v revolučních dnech tzv. sametové revoluce se v hlavě člověka rodí myšlenka udělat něco pozitivního pro svůj region a jeho obyvatele, v prvé řadě pro jeho mladou generaci. Ta neměla v dřívější době mož-nost ani potřebné sociální zázemí pro nějaký významnější vstup na vysoké školy a nemohla se tedy dostat do řad té části inteli-gence, která je schopna povznést člověka k vyšším životním cílům a hodnotám.

Příhodné materiální podmínky v podobě budov bývalého Okresního výboru Komunistické strany Československa v Kar-viné, zvláště cenný lidský faktor při zakládání nové vysokoškolské instituce ještě více umocnil onu základní myšlenku a povzbudil i oficiální orgány k aktivní pomoci při vzniku Obchodně podnika-telské fakulty, která se stala jednou ze dvou zakládajících součástí Slezské univerzity. Pokud hovoříme o zásluze konkrétních lidí na vzniku univerzity, pak je nutno zdůraznit, že i v Opavě zhruba ve stejné době vznikla malá skupina iniciativních pracovníků, kteří spojili své úsilí s naším a dovršili společný záměr konstituovat vysokoškolskou instituci v opavském a karvinském regionu.“

První děkan karvinské fakulty rekapituluje

Doc. Emanuel Šustek (vpravo) při slavnostním zahájení výuky na opavské Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v říjnu 1990 Foto archiv

Z oficiálního setkání děkana doc. E. Šustka s prvním rektorem Slezské uni-verzity prof. M. Černohorským na půdě karvinské fakulty Foto archiv

Při přednášce pro posluchače Univerzity třetího věku na Obchodně podni-katelské fakultě v Karviné v akademickém roce 2009-10 Foto archiv

Po ukončení loňských promocí ve velkém sále karvinské fakulty ve společ-nosti kolegyně doc. Ing. Evy Sikorové, CSc. Foto Dagmar Labudková


„Když se podíváme na vývoj úspěšnosti Slezskou uni-verzitou v Opavě podávaných projektů v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, zazna-menáváme zřetelný posun vpřed. Zatímco v roce 2010 uspělo v prioritní ose 2.2. Vysokoškolské vzdělávání sedm ze 12 podaných žádostí, v prio-ritní ose 2.3. Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji, která má za sebou dvě výzvy a třetí se uza-vírá v dubnu, získaly finanční zabezpečení hned čtyři z pěti projektů“, konstatoval na zase-dání kolegia rektora v závěru března prorektor pro rozvoj doc. RNDr. František Koliba, CSc. „Protože tento výsledek naznačuje, že naše univerzita dokázala v tomto ohledu před-stihnout i mnohem větší vysoké školy, zasloužil by si určitě podrobnější přiblížení,“ dodal. Za aktivní spoluúčasti Ing. Jana Podmola, pověřeného na rek-torátu Slezské univerzity (SU) vedením Centra řízení projektů (CŘP) existujícího v podobě specializovaného pracoviště resortu rozvoje od března 2007, a jeho kolegy Ing. Marka Bum-bálka, supervizora projektů, se tedy o ně pokusme.

„Za základ tohoto úspě-chu, který představuje získání finančních prostředků v objemu vyšším než 104,5 mil. korun, považujeme operativní jednání v reakci na vyhlášení prvního

kola, které v loňském roce provázel mimořádně náročný časový režim. Přesto se nám v úzké součinnosti s pracov-níky Obchodně podnikatelské fakulty a Matematického ústavu v krátké době podařilo uzavřít dvě projektové žádosti, které poté úspěšně prošly výběrovým řízením,“ shodují se oba oslo-vení z CŘP. „Ve druhém kole, jehož výsledky jsou čerstvé, pak zhodnotila svůj vědecký potenciál dvě pracoviště Filo-zoficko-přírodovědecké fakulty, konkrétně Ústav fyziky a Ústav historických věd. Není náhodou, že oba v současné době řeší též výzkumné záměry,“ dodávají Ing. Podmol a Ing. Bumbálek. „Poslední ze zpracovaných žádostí pro druhé kolo, která v něm podporu nezískala, chceme uplatnit v kole třetím,“ demonstrují pracovníci CŘP.

Diskuse nad projekty prio-ritní osy 2.3. Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji se odehrála v době, kdy CŘP celkově registruje 31 schválených pro-jektů, které jsou právě řešeny. „Přitom v plných dvou desít-kách z nich figuruje naše uni-verzita v pozici žadatele, a tedy také hlavního řešitele, u zbýva-jících 11 jsou žadateli většinou jiné vysoké školy a nám v nich přísluší role partnera,“ speci-fikují Ing. Podmol a Ing. Bum-bálek a dosažený nárůst dokumentují tabulkami a grafy. „Při posledním pohledu univer-

zitních novin na činnost našeho pracoviště zhruba před rokem byla situace poněkud odlišná,“ konstatují. (Na počátku března 2010 CŘP registrovalo osm projektů, u nichž byla Slezská univerzita v Opavě hlavním řešitelem, a devět dalších, na nichž participovala jako partner - pozn. autora.) „Ale je dobré se dívat na celé programové období, tedy roky 2007-2013, do něhož jsme po vzniku Národ-ního strategického referenčního rámce a vyjasnění toho, na kolik operačních programů si vlastně vysoké školy budou moci sáhnout, vstoupili v roce 2008,“ předkládají globální pohled a vedou k závěru, že rozhodující doba pro cel-kový úspěšný výsledek právě nastává. „Letos a v příštím roce by měla aktivita řešitelů a s ní rovněž aktivita našeho praco-viště kulminovat,“ potvrzují.

CŘP se řešitelům od počátku snaží vycházet maximálně vstříc. „Interní směrnice rektora řeší postup pro předkládání projektů, jehož dodržování, jak jsme si již mohli opakovaně ověřit, šanci na úspěch nejen zvyšuje, ale v mnohém přímo podmi-ňuje,“ prezentují Ing. Podmol a Ing. Bumbálek a ve stručnosti ho rekapitulují. „Na počátku stojí list projektového záměru, který, poté, kdy se u nás ověří, zda obsahuje veškeré potřebné náležitosti, zvláště stanovisko

vedoucích pracovníků součásti, k níž žadatel přísluší, projed-nává vedení univerzity,“ shr-nují první fázi procesu. K listu projektového záměru vydává CŘP pro vedení univerzity vyjádření, a to většinou dvo-jího druhu. „Jsou případy, kdy je akceptován bez výhrad, ale převládají záměry, které připo-mínkujeme. Na druhé straně lze odmítnutí žadatele v této etapě považovat opravdu za výjimku, která snad jen potvrzuje pravi-dlo,“ bilancují své zkušenosti.

Po schválení listu projek-tového záměru přichází období intenzivní práce na vlastní přípravě projektové žádosti. „Tady nastavujeme pracovní dny i o noci a víkendy, protože záleží na permanentní komuni-kaci s předkladateli. Myslíme si, že už jsme našli způsob, jak ty, kdo naší univerzitou zpraco-vané žádosti dál na resortním Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy posuzují, pře-svědčit o potřebě realizace předkládaných záměrů,“ for-mulují pracovníci CŘP diplo-maticky nutnost náležitého zdůvodnění projektů. „Řešitelé přicházejí s dobrými nápady, nicméně každý takový musí dostat určitou formu, aby byl pro poskytovatele dotace akceptovatelný,“ objasňují. Přitom podíl na přípravě pro-jektů považují za nejdůležitější část svých pracovních povin-ností, k nimž dále přiřaďují poskytování servisu pro řeši-tele a jejich metodické vedení, kontrolu monitorovacích zpráv a bezprostřední spolupráci na řešení projektů. „Pokud se jedná o monitorovací zprávy, je možné se zmínit, že tři roky řešený projekt jich má zhruba osm. A ve vztahu k samotné spolupráci na realizaci projektů můžeme uvést, že v současné době naše pracoviště tímto způ-sobem participuje na 11 projek-tech,“ připomínají a současně otevírají úvahu o blížící se nasycenosti pracoviště i o míře únosnosti co do počtu potenci-álních řešitelů projektů. „Rádi bychom však především stvrdili posun, k němuž ve vztahu před-kladatelů projektových žádostí

Centrum řízení projektů získalo na prestiži

Období Dotace (v mil. Kč) Kumulativní dotace (v mil. Kč)2. pololetí 2008 6,92 6,921. pololetí 2009 19,84 26,762. pololetí 2009 18,10 44,861. pololetí 2010 7,04 51,902. pololetí 2010 105,55 157,451. pololetí 2011 59,18 216,63Celkem 216,63 216,63

Univerzitní součást

Schválené projekty(z toho partnerské)

Celková částka v Kč

Připravované projekty (z toho partnerské)

Navrhovaný finanční požadavek v Kč

FPF 12 (4) 98 016 370,43 3 (1) 72 737 319,00OPF 5 (1) 46 005 652,29 2 (0) 58 229 736,00FVP 4 (1) 21 423 665,84 1 (0) 23 087 187,20MÚ 2 (0) 31 148 015,42 0 (0) 0Rektorát 8 (5) 20 036 791,35 0 (0) 0SU celkem 31 (11) 216 630 495,33 6 (1) 154 054 242,20

Realizované a připravované projekty z operačních programů (aktuální stav k 31. březnu 2011)

Přehled získaných finančních prostředků z projektů z operačních programů v letech 2008-2011


k našemu pracovišti došlo. V počátcích bylo chápáno spíše jako administrativní překážka, nyní jsou už vztahy s řešiteli vysoce korektní. Řešitelé pochopili, že naše pracoviště sleduje vždy prospěch univer-zity jako celku,“ komentují Ing. Podmol a Ing. Bumbálek dosaženou proměnu.

Jak proces schvalování poskytovateli dotace předlože-ných projektů pokračuje? Jejich posuzování si vyžaduje čas zhruba tři čtvrtiny roku. „Je-li pak verdikt příznivý, následuje měsíc práce na dojednávání podílu jednotlivých partnerů a jejich striktním smluvním zakotvení, na nějž navazuje další měsíc čekání na reakci takto doladěných projektů. Teprve po ní nastupuje vlastní řešení,“ dokreslují pracovníci CŘP celkovou představu o tom, co řešení předchází.

Vraťme se ovšem ještě k právě řešeným 31 projektům. Za samostatnou zmínku zaslu-hující pokládají Ing. Podmol a Ing. Bumbálek od 1. ledna 2011 probíhající projekt řeši-tele RNDr. Jindřicha Vaňka, Ph.D., „Rozvoj kompetencí managementu a pracovníků vysokých škol Moravsko-slezského kraje (s podporou informačních a komunikačních technologií, ICT)“. Partnerem Slezské univerzity je v něm Ostravská univerzita. „Není to ani tak z toho důvodu, že jde o šestnáctimilionový projekt (pro naši univerzitu je z této částky určeno více než 12,5 mil. Kč), jako spíš pro skutečnost, že jeho řešení je koncipováno napříč naší institucí. Jádro realizačního týmu se rekrutuje z Obchodně podnikatelské fakulty, zapojeny jsou ale i Fa-kulta veřejných politik a rekto-rát,“ charakterizují pracovníci CŘP tříletý projekt označený jako CZ.1.07/2.2.00/15.0176. Pro ilustraci jeho časové i ob-sahové náročnosti uvádějí, že při jeho přípravě probíhal už v roce 2009 předběžný prů-zkum profesních potřeb a zá-jmů pracovníků na naší škole, na nějž teď navazuje prováděná analýza, která rozhodne o cíle-ném zaměření připravovaného vzdělávání. „Jeho těžiště je

položeno do akademického roku 2011-2012,“ přibližují Ing. Podmol a Ing. Bumbálek.

Oba v závěru nabízejí ještě jeden pohled do minulosti a jeden výhled do let příštích. První z nich patří informaci o dvou již ukončených pro-jektech. Koncem června 2010 byl úspěšně završen projekt „Silesia Iniline Crossborder“ řešený v programu přeshraniční spolupráce České a Polské republiky (řešitel Ing. Jaroslav Kania). S posledním letošním lednovým dnem skončil projekt „Rozvoj e-learningu v oblasti vzdělávaní pedagogů v Mo-ravskoslezském kraji“ řešený v operačním programu Vzdělá-vání pro konkurenceschopnost (řešitelka Ing. Monika Sedláč-ková ze Vzdělávacího centra

v Krnově, po jejímž odchodu z tohoto pracoviště převzal povinnosti s tím spojené rekto-rát, konkrétně Ing. Bumbálek z CŘP). „Pokud jde o výhled do budoucna, postupující pří-prava některých projektů, a to i na naše podmínky poměrně velkého rozsahu, nás naplňuje optimismem. Ale protože dobře víme, že se nikdy nemá nic předem zakřiknout, ponecháme si podrobnější informace až na nějakou jinou příležitost,“ naznačují pracovníci CŘP opa-trně, ale v přesvědčení, že jejich vytížení menší určitě nebude.

Na úplný konec jsme chtěli zařadit něco pro ty, jimž by se i celá dosavadní výpověď zdála neúplná. „Čtvrtletně vydáváme bulletin, který se snaží zachytit postup řešených projektů a má

informovat řešitele navzájem, další potenciální předkladatele projektů a v neposlední řadě ty, kdo řešení projektových žádostí zprvu dílčím způsobem kontro-lují, posuzují a budou i celkově hodnotit. V elektronické podobě ho najdete v sousedství dalších výstupů o činnosti našeho pra-coviště na www.slu.cz/esf, kde jsou k dispozici též aktuální sdělení a kontakty na všechny, kdo by vám mohli pomoci. Ale, jak se mnozí přesvědčují, komunikujeme i jinak, třeba prostřednictvím proděkanů pro rozvoj na fakultách, případně přímo s těmi, o nichž jsme se už za dobu vzájemné spolupráce stačili přesvědčit, že jim nápady ani iniciativa prakticky nikdy nechybí,“ loučí se Ing. Podmol a Ing. Bumbálek. (ian)

Dosažený objem schválených prostředků z operačních programů v letech 2008-2011 (v mil. Kč)

Kumulativní objem schválených prostředků z operačních programů za léta 2008-2011 (v mil. Kč)


Projekt Evropského sociálního fondu (ESF) Ino-vace studijního programu Ošetřovatelství na Slezské univerzitě v Opavě (CZ.1.07/2.2.00/15.0178) řešený v ope-račním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost v ob-dobí od prosince 2010 do listo-padu 2013 je dosud největším, na který Ústav ošetřovatelství (ÚO) Fakulty veřejných politik Slezské univerzity (SU) dosáhl. Pro uvedené pracoviště před-stavuje k dnešku vyvrcholení snah získávat potřebné pro-středky též mimo univerzitní rozpočet. Toto úsilí provází ÚO od doby jeho vzniku a dá se dokonce konstatovat, že vznik samostatného pracoviště jistým způsobem předznamenalo.

„Hned na začátku roku 2006, tedy prakticky celých devět měsíců před vznikem Ústavu ošetřovatelství, jsem podala rozvojový projekt na budování odborných laboratoří pro studijní program Ošetřo-vatelství, tehdy na Filozofic-ko-přírodovědecké fakultě,“ ohlíží se doc. PhDr. Dagmar Mastiliaková, Ph.D., která přišla do Opavy v červnu 2006 jako garant bakalářského oboru Všeobecná sestra a později se stala první vedoucí ÚO. S projekty měla zkušenosti ze Zdravotně sociální fakulty Ostravské univerzity (dnes má akreditaci oboru Všeobecná sestra ve studijním programu Ošetřovatelství Lékařská fakulta Ostravské univerzity) a v Opavě je dokázala zhodno-tit a rozhojnit.

Na výše uvedený projekt v objemu 1,813 mil. Kč navá-zal totiž hned následujícího roku další, cílený tentokrát k přípravě studia oboru Vše-obecná sestra v kombinované formě. Pracovišti přinesl 700 tis. Kč. Ani rok 2008 nezů-stal na ÚO bez rozvojového projektu. S rozpočtem 1,353 mil. Kč řešil specializované laboratoře k výuce medicínsky zaměřených oborů ve studijním programu Ošetřovatelství. „Za důležité považuji, že jsem na ÚO nezůstala jako řešitelka jediná. Právě v roce 2008 se

podařilo uspět kolegyni Alexan-dře Archalousové s projektem Rozvoj laboratoře pro nácvik praktických dovedností u stu-dentů ošetřovatelství podaným na Fond rozvoje vysokých škol,“ připomíná doc. Mastili-aková, která však sama zůstává pro ostatní nejnázornějším pří-kladem. Už v roce 2007 totiž začala poprvé řešit projekt ESF. V rámci operačního programu Rozvoj lidských zdrojů byl jeho cílem rozvoj distančních kurzů dalšího vzdělávání v ošetřova-telství na SU. Naplnění tohoto dvouletého projektu umožnil jeho rozpočet v objemu 2,515 mil. Kč.

Řešitelské aktivity prová-zejí působení doc. Mastiliakové na ÚO i v období, kdy se pra-coviště na podzim 2008 stalo součástí nově vzniklé Fakulty veřejných politik, přičemž na

samostatný příspěvek by stačila pouhá participace ÚO na mezi-národních projektech, k níž její zásluhou došlo (v letech 2008-2010 se jednalo o projekty Grundtvig Learning Partnership „EU Broadening People´s Mind in Ageing“ a Leonardo da Vinci Partnership „Competences for culturally sensitive Care“). „Rozhodla jsem se odstoupit z postu vedoucí ústavu a věno-vat se plně dobudování oboru v čase, kdy se ukázala nevy-hnutelnost systémových změn v celém našem zdravotnictví a tedy i v ošetřovatelství,“ říká a svá slova může podlo-žit silnými argumenty. Vloni se nejprve pustila do řešení půlmilionového rozvojového projektu na učebnu pro výuku laboratorních technik v oboru Všeobecná sestra a projektem „Rozvoj laboratoře pro nácvik

praktických dovedností u stu-dentů ošetřovatelství“ z Fondu rozvoje vysokých škol ji znovu podpořila doc. PhDr. A. Archa-lousová, Ph.D. A od 1. prosince 2010 stojí doc. Mastiliaková v čele řešitelského týmu pro-jektu ESF Inovace studijního programu Ošetřovatelství na Slezské univerzitě v Opavě.

„Dá se potvrdit, že tento tříletý projekt do jisté míry navazuje na předcházející projekt Evropského sociál-ního fondu. Ale změnil se jak operační program, tak hlavně společenské klima, v němž k jeho řešení přistupujeme. Jsem přesvědčena, že vytvoření evropské ECTS (European Credit Transfer System) modu-lární struktury oboru Všeo-becná sestra bude právě nyní nejen s výraznými sympatiemi přijímáno, ale též na všech úrovních podporováno. Modu-lární struktura oboru tvořená 24 moduly totiž umožní zcela jednoznačnou profilaci jeho posluchačů ve směru k součas-ným potřebám zdravotnických a sociálních zařízení,“ objas-ňuje doc. Mastiliaková obsah projektu s rozpočtem ve výši osmi mil. Kč. Přitom si je dobře vědoma, že bez kvalitního řeši-telského týmu by nebylo možno stanovených cílů projektu, v českém prostředí v mnohém průkopnických, dosáhnout. Proto ke spolupráci přizvala jak odborníky působící na SU (např. PhDr. Janu Haluzíkovou, Ph.D., současnou vedoucí ÚO, Mgr. Lenku Špirudovou, Ph.D., doc. PhDr. Juraje Kalnického, Ph.D., vyučujícího na Ústavu pedagogických a psycholo-gických věd nebo Ing. Petra Korvinyho, Ph.D., z Obchodně podnikatelské fakulty), tak experty z partnerských zdra-votnických zařízení, jimiž jsou Slezská nemocnice a Psychiat-rická léčebna v Opavě. V ne-poslední řadě sází na zapojení svého dlouholetého spolu-pracovníka Andyho Gibbse z Edinburgh Napier University. Jeho kontaktům s ÚO zaháje-ným bezprostředně po vzniku tohoto pracoviště je proto věno-vána následující stránka. (ian)

Projekty jsou pro Ústav ošetřovatelství infuzí

Dagmar Mastiliaková ve společnosti děkana Fakulty veřejných politik Dušana Janáka (vlevo) a Andyho Gibbse z Edinburghu Foto ian

Dagmar Mastiliaková při prezentaci simulačního centra Ústavu ošetřova-telství v budově na Bezručově nám. 14 v prosinci 2008 Foto archiv


Když se v září 2006 v Opavě konala první mezinárodní konference o ošetřovatelství, jímž vlastně zahajoval činnost stejnojmenný ústav Filozoficko--přírodovědecké fakulty Slezské univerzity, byl jejím prvním referujícím. Andy Gibbs z Edin-burgh Napier University tehdy hovořil o významu globalizace vzdělávání v ošetřovatelství, která přináší nový potenciál pro plnění rozšířených rolí a funkcí sester v evropském prostoru, a poukázal na potřebu spolupráce vysokoškolských pracovišť realizujících studium ošetřovatelství v souvislosti s vytvořením standardu pro vzdělávání sester. Jeho slova potvrdila oprávněnost myšlenky iniciátorů vzniku nového uni-verzitního pracoviště, kteří od počátku koncipovali studium bakalářského oboru Všeobecná sestra v evropských dimenzích.

„Hned s několika institucemi v České republice spolupracuji už více než deset let a s Dagmar Mastiliakovou jsem se seznámil na jedné z odborných konfe-rencí, která se konala v Českých Budějovicích. Od té doby komu-nikujeme, protože na mě udělala dojem kolegyně plné energie, jíž nechybí vize do budoucnosti. Každá příležitost k novému kon-taktu s ní je tedy i pro mě cenná,“ řekl A. Gibbs na úvod rozhovoru, který poskytl v rámci zatím posledního pobytu v Opavě. Umožnila ho jeho aktivní účast na řešeném projektu Evropského sociálního fondu „Inovace studijního programu Ošetřovatelství na Slezské univerzitě“. Od prosince 2010 působí v řešitelském týmu vedeném doc. PhDr. D. Mastiliakovou, Ph.D., a po úvodním pracovním setkání se na přelomu ledna a února stal protagonistou školení akademiků a vyučujících na Fakultě veřejných politik v uni-verzitní aule a poté čtyřdenního workshopu ve výukových prostorách simulačního centra Ústavu ošetřovatelství v budově na Bezručově nám. 14.

„Cíle projektu považuji za progresivní a ambiciózní,“ pro-hlásil A. Gibbs a ocenil nadšení účastníků, s nimiž se na obou akcích setkal. „Rozhodujícím se však stane, zda se výzvy, jež může naplnit jen náročná práce, podaří prosadit do praxe. K tomu je nezbytné dosažení změn v oboru, tedy předně na těch vysokých školách, kde je ošetřovatelství vyučováno,“

dodal a potvrdil, že Česká republika není jedinou, kdo v současné době hledá v této oblasti řešení.

A. Gibbs umí evropské sou-vislosti oboru posoudit. Je totiž jedním ze 14 expertů Spojeného království na implementaci Boloňského procesu a „jeho“ Edinburgh Napier University slouží mnohým jiným jako vzor, protože se může vykázat akreditací doktorského studia oboru. Angažoval se už ale také v jiných evropských, asijských a afrických zemích, a proto lze jeho spolupráci s Ústavem ošet-řovatelství považovat z pohledu Slezské univerzity za prestižní.

„V čem je projekt odvážným, když přece v uvozovkách jen sle-duje realizaci cílů Boloňského procesu? V tom, že si klade za cíl přesvědčit i státní autority o tom, že v ošetřovatelství je před všemi, kdo do něj i v České republice vstupují, společný cíl. Těmi zainteresovanými myslím univerzity, učitele, studenty, zaměstnavatele absolventů a v neposlední řadě všechny, kdo ošetřovatelskou péči potřebují,“ objasnil A. Gibbs. „Z primárního hlediska by se zdálo, že dosažení stanovených cílů v cestě nic nestojí. Projekt má přece podporu evropských

struktur a je spolufinancován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Přesto považuji za rozhodující získat pro jím navrhovaná řešení politickou reprezentaci země, v níž se mají uskutečnit,“ specifikoval své stanovisko skotský expert.

Ve vybudování modulárního systému ošetřovatelského studia vidí A. Gibbs dvě základní přednosti. „Hlavními faktory, na něž klademe důraz, jsou studenti a učební výstupy. Druhou kvalitu pak

spatřuji v nových příležitostech spolupráce univerzit se zaměst-navateli, založených na klasické zásadě, že žádná instituce nemůže správně a v souladu se společenskou poptávkou a poža-davky doby fungovat izolovaně. Proto takový projekt nutně musí disponovat nejen přesahem přes jedinou instituci, v daném pří-padě Vaši Slezskou univerzitu, ale musí usilovat o celoplošnou aplikaci závěrů, které jeho řešení přinese. Z toho pramení též mimořádná odpovědnost jeho řešitelů,“ dodal A. Gibbs a potvrdil, že se do Opavy bude po celou dobu řešení projektu vracet. Ivan Augustin

Andy Gibbs svým opavským kolegům pomáhá

Andy Gibbs při výkladu na únorovém workshopu věnovaném problema-tice vzdělávacích modulů ve výuce ošetřovatelství Foto ian

Účastníci workshopu neobvyklou možnost seznámit se s pohledy skot-ského experta na perspektivu ošetřovatelství ocenili Foto ian


Pohled do historie Ústavu veřejné správy a regionální politiky (ÚVSRP) zaměřuje jeho současná vedoucí k mezníku, jímž se v únoru 2003 stala trans-formace Ústavu společenských věd Filozoficko-přírodovědecké fakulty ve dvě samostatná pra-coviště. S letním semestrem akademického roku 2002-03 tak vznikly ÚVSRP a Ústav pedago-gických a psychologických věd. „Tento krok hodnotím pozitivně. Otevřel možnost profilace stu-dijních oborů, o něž je, jak se každoročně potvrzuje na počtech přihlašovaných, mezi uchazeči o studium, nyní již na Fakultě veřejných politik, zájem,“ kon-statuje doc. PhDr. Anna Václa-víková, CSc.

Do své nynější funkce nastoupila 13. září loňského roku s vědomím, že její před-chůdci byli osobnostmi, které se zejména vzniku a rozvoji oboru Veřejná správa a regionální politika intenzivně věnovaly. „Ptáte-li se na onu třináctku, za své šťastné číslo ji nepovažuji, těmi jsou čtyřiatřicítka a čtyřiadvacítka,“ reaguje s úsměvem na „numerologickou“ otázku. „Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že po vzniku samostatného pracoviště bylo vykonáno mnoho pro profilaci oboru, který z mého pohledu od počátku měl a dosud má co říci. Stručně řečeno, zájemce o studium oslovuje,“ pokračuje už přímo k věci doc. Václavíková, jež byla až do ukončení výbě-rového řízení vedením nového ústavu v únoru 2003 pověřena. V tomto směru oceňuje především úsilí současného děkana Fakulty veřejných politik doc. PhDr. Dušana Janáka, Ph.D., prvního jme-novaného vedoucího ÚVSRP.

Za druhý zásadní vývojový předěl pak považuje otevření oboru pro celoživotní vzdělávání, k němuž došlo v polovině minulého desetiletí. „Začalo se v Opavě, k dnešku jsme už ovšem hranice regionu expanzí do českých krajů velmi výrazně překročili ,“ potvr-zuje a myslí na činnost poboček v Táboře, v Úpici a v Trutnově. Udržet atraktivnost bakalářského oboru Veřejná správa a regionální politika, magisterského oboru Veřejná správa a sociální politika, jehož reakreditace právě probíhá, považuje teď obecně za prioritní zadání pro celé pracoviště. „Samozřejmě totéž platí o bakalářském a magisterském oboru Středoevropská studia, který vznikl jako reakce na aktuální společenskou poptávku,“ dodává k celkové nabídce studijních možností, již ústav veřejnosti předkládá. „Na adresu celoživotního vzdělávání bych ještě ráda poznamenala, že je přijímáno se vstřícnou reakcí též ze strany jiných pracovišť fakulty, která projevují snahu naše zkušenosti následovat. A pokud jde o jeho náročnost ve smyslu zatížení pedagogů, vyrovnávají ji funkčnost a ekonomický přínos,“ netají doc. Václavíková.

V pohledu na perspektivu oborů nezapomíná ani na zachování kvalitativních ukazatelů. „Za příklad mohu dát náročnou přípravu mezinárodního programu, na němž mají s naším ústavem partici-povat partnerská pracoviště univerzit v Opolí a v Košicích, jiným příkladem je vlastně permanentní snaha o inovaci předmětů kre-

ditu B a hledání cest, jak sladit atraktivitu oborů s požadavky trhu práce,“ objasňuje. Proces trvalé flexibilní reakce na spo-lečenskou poptávku přináší zaznamenáníhodné výsledky. „Absolventů, kteří se neuplatní, je mizivé procento. Za nezane-dbatelnou pokládám skutečnost, že jejich profesní realizace je viditelná nejen v oblasti veřejné správy, ale třeba i v médiích. Těší nás, že jejich kvality vnímají jak němečtí kolegové z Fachhochschule v Coburgu, tak odborníci z jiných českých univerzit, kam někteří absolventi bakalářského studia odcházejí pokračovat v navazujícím studiu magisterském,“ vypočítává.

V této souvislosti připomíná rovněž význam využívaných možností zahraničních pobytů studentů v rámci programu Erasmus a pochopitelně též učitelských mobilit. „Hostování zahraničních kolegů si vážíme a jsme si vědomi, že výuku

mohou podstatným způsobem obohatit,“ dosvědčuje a za všechny ostatní, protože ty z Opolí vnímá už pomalu jako „domácí“, jmenuje dva z Univerzity Pavla Josefa Šafaříka v Košicích, doc. Ing. Silvii Ručinskou, Ph.D., proděkanku pro vnější vztahy a rozvoj tamější Fakulty veřejné správy, a JUDr. Petera Molitorise, Ph.D., z katedry veřejnosprávních disciplín téže fakulty.

Samostatnou zmínku věnuje doc. Václavíková občanskému sdružení Studentské politologické fórum. „Jeho aktivitami jsem mile překvapena a přirozeně je vítám. Myslím, že stejně je vnímají i všichni další vědeckopedagogičtí pracovníci ústavu a vedení fakulty. Snažíme se mu vytvořit příznivé zázemí a budu ráda, když s blížícím se odchodem iniciátorů myšlenky jeho vzniku, kteří se letos stanou absolventy, činnost Studentského politologického fóra nepoleví,“ říká na konto studentů, kteří ústavu pomáhají v dalším zviditelňování. O to se však jiným způsobem zasazují především sami vyučující. „Někteří se podílejí na komunitních projektech, jiní naplňují naši vazbu na samosprávu a mediální oblast,“ ilustruje doc. Václavíková. „Přesto v personálním obsazení pracoviště cítím generační problém v mezeře mezi těmi, kdo budou postupně odcházet, a těmi mladými, zapojenými ve všech případech do dok-torského studia. Proto je aktuální hledání dalších potenciálních kolegů s akcentem na získání kvalitních kmenových pracovníků a omezení počtu externistů,“ prezentuje personální strategii.

Co by si na postu vedoucí pracoviště doc. Václavíková přála? „Samozřejmě nechci, aby to vyznělo neskromně, ale je toho víc. Zís-kávat další projekty a granty k těm, které už řešeny byly, případně se nyní řeší, úspěšně dotáhnout zmíněnou reakreditaci magisterského studia Veřejné správy a sociální politiky. Mladším kolegům přeji zdárné ukončení doktorského studia a mám i jedno osobní přání, a to ve vztahu k těm, kdo teď ze zdravotních důvodů museli své peda-gogické působení dočasně omezit. Doc. Kolibové a Mgr. Pastrňá-kovi přeji brzké uzdravení. Myslíme na ně a plně si uvědomujeme, že do našeho týmu patří,“ loučí se doc. Václavíková. (ian)

„Nastartované rozvojové tempo chceme udržet,“prezentuje svůj program doc. PhDr. Anna Václavíková, CSc.

Doc. PhDr. Anna Václavíková, CSc., při vystoupení na mezinárodní kon-ferenci „Sociální realita česko-polského příhraničí po vstupu do Evropské unie“ konané v Opavě v listopadu loňského roku Foto ian


Za vydařenou akci se slavnostním nádechem lze označit workshop Computation, Cooperation and Life, který 26. a 27. dubna pořádal Ústav informatiky (ÚI) Filozoficko-přírodovědecké fakulty (FPF) Slezské univerzity (SU) v Opavě. Uskutečnil se při příležitosti odevzdání knihy sestavené prof. Jozefem Kelemenem a doc. Alicí Kelemenovou při příležitosti 60. narozenin čestného doktora SU Gheorghe Păuna. Knihu vydalo mezinárodní vydavatelství Springer jako svazek své prestižní série LNCS Festschrift. Svých 17 příspěvků v ní publikovalo 32 autorů z devíti zemí Evropy. Mezi nimi i tak významné osobnosti světové teoretické informatiky, jako třeba Arto Salomaa z Finska, Grzegorz Rozenberg z Ni-zozemí, Juraj Hromkovič ze Švý-carska, Rudolf Freund z Rakouska a světoznámý rumunský matematik Solomon Marcus, který Gh. Păuna vedl jako doktoranda.

Po slavnostním úvodu pracov-ního setkání, v jehož rámci byla kniha jubilantovi předána, odezněly gratulace. První byla proslovena jménem rektora SU prorektorem doc. Petrem Sosíkem, další pronesli děkan FPF prof. Zdeněk Stuchlík a za pořadatele prof. J. Kelemen. Pak vystoupil prof. Solomon Marcus.

Připomenul profesionální dráhu Gh. Păuna a zmínil se i o jeho početných koníčcích, kterými jsou např. hra go, psaní sci-fi nebo poezie a kulturně-or-ganizační práce na lokální úrovni jeho oblíbeného města Curtea de Arges, kde je čestným občanem a kde založil a je odpovědným redaktorem lokál-ního kulturního měsíčníku a redaktorem místního deníku.

Poté byl workshop rozdělen do čtyř tematických sekcí - Inspirati-ons from Natural Computing, Membrane Systems, Grammar Systems a General Computing. Do nich přispělo 32 autorů včetně pracovníků ÚI doc. Kelemenové, doc. Sosíka, dr. Ciencialové, dr. Ciencialy a dr. Vavreč-

kové. Program končil dojemným poděkováním Gh. Păuna všem, kdo do knihy přispěli, i těm, kdo s ním dlouhá léta, ba desetiletí spolupracovali, kdo mu pomáhali, a jimž mohl pomoci on a získat si tak dobré přátele a spolupracovníky po celém světě.

Workshop se nesl v mimořádně přátelském duchu a ničím nezaos-tával za mezinárodním standardem, a to nejen pokud se jednalo o jeho obsazení a společenskou úroveň, ale ani co do kvality organizátory z ÚI připraveného odborného pro-gramu. Alice Kelemenová

Workshop Computation, Cooperation and Life

Jméno Solomona Marcuse je již dlouhá léta spojováno především s oborem matematické analýzy a lingvistiky, ve které si během své přebohaté kariéry vybudoval mezinárodní respekt a uznání. Člen sekce matematiky Rumunské akademie, emeritní profesor Fakulty matematiky Bukurešťské univerzity publikoval na pět desítek knih v několika jazycích (dvě z nich byly vydány i v češtině) a na čtyři stovky odborných článků. Jeho práce citovalo více než tisíc autorů. Na workshopu Computation, Coopera-tion and Life organizovaném opavským Ústavem informatiky na počest 60. narozenin Gh. Păuna mu patřila úvodní přednáška o díle oslavence.

Marcusovy vědecké zájmy a úspěchy jsou však spojeny s mnohem širším spektrem oborů. Vedle matematické analýzy se věnuje informatice, lingvistice, sémiotice, poetice a teorii literatury a v neposlední řadě také

antropologii. Cestu k tak rozmani-tému okruhu jmenovaných disciplín označuje za přirozenou. „Hlavním předmětem mého zájmu byla vždy matematická analýza a lingvistika. Jenže při práci v oblasti lingvistiky jsem nutně potřeboval získat zna-losti z biologie. Moderní lingvistika je úzce propojena s poznávacími vědami, souvislosti je třeba hledat i u sémiotiky. A konečně matema-tické metody se uplatňují při studiu literatury, mytologie nebo folkloru,“ vypočetl s úsměvem Marcus.

Do Opavy se vědec, který mimo jiné vedl doktorskou práci Gh. Păuna, vypravil vůbec poprvé. Atmosféru města si pochvaloval. „Již dlouhá léta spolupracuji s celou řadou českých a slovenských vědců, v Československu a později v České republice jsem byl již několikrát. Opava na mě při první návštěvě působí jako zajímavé a hlavně klidné místo,“ řekl prof. Marcus. Michal Novotný

Mnoho zájmů má Solomon Marcus za přirozenost

Osobnost Gheorghe Păuna není třeba blíže představovat. Odborníka mj. na obor teorie formálních gramatik a jazyků a duchovního otce membránových systémů, autora čtyř stovek vědeckých pojednání, z nichž mnoho vzniklo v mezinárodní spolupráci, totiž s Opavou a Slez-skou univerzitou pojí poměrně silná pouta. Za všechny lze jmenovat dlouhodobou spolupráci s Jozefem Kelemenem a Alicí Kelemenovou a později i s mnoha dalšími pracovníky Ústavu informatiky. Ačkoliv byl jeho program během worshopu Computation, Cooperation and Life

nabitý, našel si pár minut na krátký rozhovor.V roce 1974 absolvoval Gh. Păun na buku-

rešťské univerzitě matematiku se specializací teoretická informatika. Jako doktorand se začal věnovat teorii formálních gramatik a jazyků, později přišel zájem o biologicky motivované výpočty v oblasti informatiky. Zprvu o modely inspirované ekologicky, pak o DNA výpočty. „Nicméně všechny tyto oblasti byly jen jakýmsi tréninkem pro membránové systémy,“ prozradil.

Problematika membránových systémů, na níž má zakladatelský podíl, ho fascinuje.

„Má předchozí práce byla zaměřena hodně teoreticky, na membránových systémech mě přitahují možnosti aplikace do praxe. Vedle toho představují bohatý zdroj inspirace pro počítačo-vou vědu, v neposlední řadě nelze pominout ani estetický faktor,“ vypočetl úspěšný vědec, který odpověděl i na otázku o pracovních plánech do budoucna. „Lze to vystihnout stručně: pokračo-vat. Oborů, jimž jsem se v minulosti věnoval, bylo hodně, nyní bych rád pokračoval v zapo-čaté práci v oblasti membránových systémů,“ uzavřel Gheorghe Păun. Michal Novotný

Jubilantovy plány? Pokračovat v započaté práci!

Gheorghe Păunovi (vlevo) k životnímu jubileu popřál i děkan Filozoficko--přírodovědecké fakulty prof. Zdeněk Stuchlík Foto Michal Novotný

Prof. Solomon Marcus při úvodním vystoupení Foto Miroslav Langer


Byla i nebyla to v červnu 2007 poslední konzultace PaedDr. Miloslava Stibora na Horní Bečvě, kde se už roky scházejí pedagogové Institutu tvůrčí fotografie (ITF) Filozo-ficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity se svými posluchači. „Těžko se loučím, ale není to loučení definitivní,“ řekl mi tehdy dr. Stibor těsně před svými osmdesátinami a po-tvrdil, že se sem bude vracet. „Vždyť se tu setkávají mně tak blízcí lidé, a potom, mám v ne-dalekém Novém Hrozenkově chalupu, a tak je jasné, že se při-jedu kouknout,“ dodal s jistotou.

Nač jiného by přišla v dalším rozhovoru řeč, než na proměny československé a české fotografie v posledních desetiletích. Kdo jiný by o nich mohl tak poutavě mluvit! „Jsou obrovské, po druhé světové válce zprvu vliv sovětských fotografů, potom nesmělý úsvit reportážní fotografie. Nadchla i mě a naplnila myšlenkou, že tam, kde je mnoho lidí, se vždy něco děje,“ objasnil tvůrce svůj počáteční zájem o národopisná setkání ve Strážnici a ve Východné. „Ale i když vyznávám, že dokument je ve fotografii ono prvotno, ničím jiným ve výtvarném umění nezachytitelné, stáhl jsem se mezi čtyři stěny, tedy do ateliéru, který mi umožnil využívat pro tvorbu potřeb-nou světelnou atmosféru,“ odhalil dr. Stibor další kroky své umě-lecké dráhy, které mu však nikdy nezavřely cestu ke komunikaci s dokumentaristy, zvláště s J. Štreitem. V katalogu jeho výstavy k osmdesátinám ale nechyběly ani příspěvky dalších pedagogů ITF, V. Birguse a T. Pospěcha.

Vztah k výtvarné výchově a deskriptivní geometrii vedl dr. Stibora k objevování linií, ploch, světla a stínu. „A tak jsem si ověřil, že pro mě jsou ve fotografii dva prioritní feno-mény - geometrie a světelné záležitosti,“ potvrdil, ale vzápětí připojil ujištění, že jeho „ateliér“ nelze zaměňovat s obsahem pojmu toho slova, jak ho uží-váme dnes. „Představte si velmi primitivní podmínky, a pokud jde o technické vybavení, každý by ho teď považoval za středověk. Když to srovnám s možnostmi, jakou techniku dnes pozná každý student Institutu, jen se usmívám. Ale nezávidím. Ke špičkové tech-nice jsem jaksi nepřilnul a ne-dám dopustit na své nádobíčko. Tak blesk se dvěma extenzemi jsem získal z Kovoslužby v roce 1960 a dodnes ho používám,“ vyznal dr. Stibor až s pohnutím a nezapomněl zmínit ani stejně starý aparát Praktisix formátu 6 x 6 s výměnnými objektivy. „Nemohu vynechat ani další čes-

koslovenský výrobek, a to flexa-retu,“ uzavřel tuto kapitolu.

Stiborovu tvorbu „nezmátl“ ani měnící se názor na fotografii. „Dříve realismus, dnes sociální dokument - to nic nemění na podstatě už zmíněné jedineč-nosti postavení fotografie ve výtvarném umění,“ připomněl a akcentoval její schopnosti být vyjadřovacím prostředkem. „Umí postihnout nálady a ideje a dává každému tvůrci šanci na osobitý výraz. Přestal jsem tedy reflektovat realitu jako takovou a vytvořil jsem si svou. K tomu mi nejvíc vyhovovalo tělo, ať už byl výsledkem portrét, nebo

akt,“ přiblížil se dr. Stibor ke své dominující tematice, k níž došel pro obdiv k antice a zvláště starořecké mytologii. „Má mnoho ženských postav a propletenec příběhů. Najdete v ní bohyně, polobohyně, nymfy, královny, hétéry, najády i prosté dívky. Kterou jen jmenovat dřív? Terpsichoré, Bakché, Aiolé, Fryné, Perterrité. Ale to bychom mohli mluvit dlouho. Bylo i odbobí, které motivicky nazývám Kámen, kdy fotografie vyjadřovaly majestátnost plastik a architektury,“ vyčetl tvůrce ve zkratce své inspirace.

Dr. Stibor mnoho vykonal i jako výtvarný pedagog. Často bývá citována jeho učebnice „Fotografie pro lidové školy umění“ (1989), výtvarný obor olomoucké „lidušky“, dnes základní umě-lecké školy, na němž 27 let působil, nese nyní jeho jméno. Ke svým nejbližším kolegům v tomto ohledu řadil zakladatele opavské

lidové školy umění Mgr. Mi-loše Kačírka (1935 - 2007) „Říkalo se nám dva Milošové, já byl olomoucký, on opavský,“ povzdechl si nad nezadržitelně ubíhajícím časem. Od roku 1990 až do svých osmdesátin věnoval své pedagogické schopnosti ITF a pohledem na něj naše poslední setkání uzavřel. „Jeho vznik je mimo jiné uctěním odkazu prof. K. O. Hrubého, který na počátku sedmdesátých let ini-cioval myšlenku založení Školy výtvarné fotografie v Brně,“ ohlédl se dr. Stibor zpět. „Novému vzdělávacímu praco-višti v Opavě se dostalo podpory zevnitř i zvenku a z utilitárního hlediska bych ho označil za spo-lečenskou záležitost. Je místem živých kontaktů a vzájemného myšlenkového i tvůrčího ovliv-ňování. Z pohledu na jeho podíl na prezentaci fotografie v ši-rokém měřítku jej považuji za nenahraditelný. A v neposlední řadě ho ctí kolegiální vztahy fotografů-pedagogů,“ rozloučil se dr. Stibor. Ivan Augustin

Pozn.: Ukázky z tvorby dr. M. Stibora přinášíme na str. 59.

Za Miloslavem Stiborem (11. 7. 1927 – 7. 3. 2011)

PaedDr. Miloslav Stibor na Horní Bečvě v červnu 2007 Foto archiv

Milý Miloši,určitě jsi za svého života poznal chvíle, kdy slova se

najedou stala příliš slabá a křehká, než aby byla schopna během několika minut vyjádřit to, co vznikalo a utvářelo se celá desetiletí. V tuto chvíli by bylo možná vhodnější pro-mítnout Tvé filigránové fotografie, plné kultivované krásy, ale také naše společné institutové fotografie, do kterých jsou zasety nenahraditelné prožitky ze setkání s Tvou výjimečnou osobností.

Když říkám, že vzpomínky byly zasety, znamená to, že to, co Ti dnes sdělujeme, nejsou poslední slova na rozloučenou, ale pokračování tichého dialogu, který nemůže být přerušen smutnou chvílí Tvého fyzického odchodu. A tak je jisté, že naše setkávání budou pokračovat, jenom v jiné, duchovnější podobě. Tuto zkušenost máme všichni, protože když jsi před třemi lety z Institutu tvůrčí fotografie odešel, Tvůj humor, Tvá velkorysost, Tvá noblesa zůstala mezi námi a věř, že stále oplývá silou nás kultivovat.

V naší společnosti se často tvrdí, že jedinec je nahradi-telný - profesně možná ano, ale lidsky určitě ne. Každý člověk má totiž příležitost zanechat ve vitráži tohoto světa buď zářivý střípek jedinečného bytí, nebo prázdný prostor rychlého zapomnění. Tvé místo v mozaice lidských setkávání, Tvůj osvěžující poetický pohled na krásy tohoto světa, je pro nás stále inspirující a oplývá nezastupitelnou hodnotou. Jen ten, kdo Tě, Miloši, znal, ví, o čem nyní mluvím.

Podle svědectví některých lidí, kteří opouštěli tento svět, viděli světlo na konci tunelu. A my všichni Ti přejeme, ať je to „dobré světlo“.

Miloši, děkujeme Ti, že jsi nás činil radostnějšími a lep-šími. Za kolegy Jiří Siostrzonek(smuteční vystoupení na pohřbu v Olomouci 14. března 2011)


Začínali prakticky z ničeho, ale za dvě desítky let existence si nejenom ve světě fotografie získali respekt a uznání. Řeč je o In-stitutu tvůrčí fotografie (ITF) Filozoficko-přírodovědecké fakulty (FPF) Slezské univerzity (SU) v Opavě, který ke kulatému výročí připravil bilanční katalog pod názvem „Opavská škola fotogra-fie. Dvacet let Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě“, navazující na předchozí velkou publikaci „Absolventi Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě 1991 - 2006“. Kniha o 296 stranách s texty v češtině i v angličtině shrnuje to nejlepší z volné tvorby studentů za posledních pět let.

„Probojovat se“ do velkého bilančního katalogu svými foto-grafiemi nebylo pro studenty a absolventy nikterak jednoduché. „Nejdůležitějším měřítkem byla jednoznačně kvalita, v publikaci se tak mohli objevit jen ti nejlepší,“ vysvětlil prof. PhDr. Vladimír Birgus, vedoucí ITF, který publikaci redigoval. „Prostor tak dostali zejména ti, kteří dosáhli v po-slední době výraznějších úspě-chů, jejich tvorbě bylo věnováno i více stránek,“ doplnil.

Vedle ukázek z tvorby stu-dentů představuje publikace bohatý informační zdroj suma-rizující úspěchy studentů ITF za uplynulé období, přehled výstav a katalogů nebo seznam bakalářských a diplomových prací. K dispozici bude nejenom při výstavách ITF, ale brzy by se měla objevit v knihovnách a na uměleckých školách. Knihu bude mít k dispozici i rektorát pro oslavy 20 let vzniku SU.

Publikace věrně dokumen-tuje vývoj, který oblast fotogra-fie prodělala. Příkladně oproti prvnímu bilančnímu katalogu ITF v roce 1996, kde jasně dominovala černobílá fotogra-fie, nyní již naplno vítězí barva. A nejen to. Vedle barevného provedení lze zachytit i několik

výrazných trendů, a to např. velký zájem o portrét, který ještě nedávno stál na okraji zájmu. „Studenti poměrně pružně reagují na dění ve světové tvorbě, v níž v současné době hrají důležitou roli portrét, inscenovaná fotografie, výrazně subjektivní pojetí dokumentu či intermediální tvorba. Patrný je samozřejmě příklon k invenčnímu využití barev, digitální technice a digitální manipu-laci s fotografií,“ řekl Birgus. V knize se objevují rovněž sociálně zaměřený dokument, konceptuální tvorba a oddíl věnovaný právě digitálním zásahům do fotografií.

Když před dvaceti lety ITF vznikal, jednalo se teprve o dru-hou fotografickou školu v České republice. V počátcích nebyl k dispozici ani ateliér, ani temná komora, archiv nebo knihovna. V roce 2011 je již naštěstí taková situace minulostí. A nejen to, v souvislosti s ITF se často s respektem mluví o opavské škole fotografie. I přes zvýšenou konkurenci, kdy v ČR v současné době

existuje šest fotografických škol, je o studium fotografie v Opavě stále velký zájem. Letos se do 1. ročníku přihlásilo 340 zájemců z řady zemí, z nichž bude moci být přijata jenom desetina. Hlavním lákadlem jsou nejenom všechny stupně vysokoškolského vzdělání (nej-nověji doktorské studium, které by mělo mít v blízké době první absolventy), ale také univerzální zaměření studia.

„Prioritou pro budoucnost pro nás při vedení posluchačů zůstává zachování nastoupeného trendu, kdy udržujeme určitý poměr mezi povinnými cvičeními a volnou tvorbou a snažíme se klást důraz na to, aby naši absol-venti byli dobře připraveni pro praxi. Zatím se naprosté většině z nich podařilo dobře uplatnit. Byli bychom rádi, kdyby tomu tak bylo i nadále,“ uzavřel prof. Birgus. Michal Novotný

Ke dvaceti letům připravil Institut publikaci

Nahoře - na obálku publikace bylo vybráno dílo Jaroslava Kociána z cyklu Rodinný portrét, který byl vloni předložen jako autorova magisterská diplo-mová práce. Dole dílo Terezy Koutecké nazvané Pozdrav z Prahy a před-stavující její letošní bakalářskou praktickou práci Repro archiv


Centrum sociálního podni-kání (CSP) vzniklo na Ústavu veřejné správy a regionální politiky Fakulty veřejných politik Slezské univerzity v Opavě v červnu 2009 jako jedna z cílových aktivit pro-jektu „Sociální podnikání jako způsob myšlení a tvořivosti“. Projekt spolu s naší univerzi-tou realizovala Vysoká škola podnikání (VŠP) v Ostravě. Od letošního května by se měl záběr činnosti rozšířit o soci-ální služby a CSP poté ponese název Centrum sociálního podnikání a sociálních služeb.

CSP se zpočátku zaměřilo především na činnost metodic-kou a vzdělávací. Za všechny semináře a studijní materiály, které v této době vznikly, jme-nujme studijní opory „Sociální podnikání a zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce“ nebo „Historie sociální práce a sociálního podnikání“.

V současné době se činnost centra orientuje spíše na prak-tickou rovinu navazování kon-taktů i dlouhodobé spolupráce s různými subjekty působícími ve sféře sociální ekonomiky i sociálních služeb. Centrum se svou konzultační a poradenskou činností pokouší prolomit stále ještě existující bariéry mezi ekonomickou a sociální sférou. V rámci možností poskytuje aktuální informace např. o možnostech čerpání dotací na vznik a rozvoj sociálních firem z programů a výzev Minister-stva práce a sociálních věcí ČR i jiných institucí. Současná vedoucí centra Mgr. Jana Žáč-ková využívá svých zkušeností a kontaktů z oblasti rozvoje sociálních služeb v ČR k tomu, aby podpořila možnosti vzájemné komunikace a spolupráce, a to jak mezi sociálními firmami a organizacemi, které o založení soci-ální firmy uvažují, tak s velkou množinou poskytovatelů sociálních služeb, jež se do budoucna jeví jako prostor pro realizaci myšlenky sociálního podnikání.

Pro ilustraci uveďme některé konkrétní aktivity z nabídky centra. Oblast poradenství je zaměřena na sociální podnikání a související oblasti (sociální služby, ekologické organizace apod.) a spočívá v poskytování konzultací či dílčích konkrétních informací (např. poskytnutí kontaktu na specializovaná pracoviště a odborníky v praxi). V tomto smyslu centrum spolupracuje např. s VŠP, Novou ekonomikou (Tesseou) v Praze, Ing. Magdalenou Hunčovou, Ph.D. (katedra financí a účetnictví Fakulty sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad

Labem) atd. Pro studenty oboru Veřejná správa a regionální poli-tika (VSRP), ale i jiných oborů nabízí centrum kariérové pora-denství pro ty, kteří se profesně orientují na sféru sociálního podnikání a sociálních služeb. Dlouhodobá participace vedoucí centra v procesu rozvoje soci-ální sféry umožňuje studentům s opravdovým zájmem o sociální problematiku nahlédnout hlou-běji do problémů řešených na poli výkonu správy sociálních služeb.

Studenti se mají možnost zúčastnit a také pomoci při realizaci nejrůznějších aktivit. K těm nejvýznamnějším patří každoroční Den sociálních služeb v Opavě nebo panelová diskuse „Jak rozhýbat sociální podnikání v Moravskoslezském kraji“, která v březnu proběhla v Ostravě pod vedením společnosti Nová eko-nomika, o. p. s. Praha. CSP bylo jedním z jejích spoluorganizátorů.

Centrum oslovilo nabídkou spolupráce řadu organizací v Opavě i mimo Opavu. Za ty z Opavy uveďme např. Charitu Opava, Animu Viva, o. s. a další. Z mimoopavských např. Sociální firmu, s. r. o., Ústí nad Labem, Jůnův statek v Sedlci u Prahy apod. CSP se zapojilo do příprav činnosti pracovní skupiny pro prosazováni sociálního podni-káni v Moravskoslezském kraji. V tomto bodě nelze nezmínit dlouhodobou spolupráci s odbo-rem sociálních věcí Magistrátu města Opavy. Kreativní prostředí komunitního plánování rozvoje sociálních služeb se stalo mimo jiné i místem pro přenos aktu-álních informací o možnostech sociálního podnikání.

V závěru je potřeba říci, že CSP nerezignovalo na vzdělávací

aktivity, na které se soustředilo v počáteční fázi své činnosti. Stu-dentům VSRP byl nabídnut seminář „Sociální podnikání jako jedna z možností pro transformaci sociálních služeb“. V rámci pedago-gické mobility nastínila Mgr. Žáčková oblast rozvoje sociálních služeb a sociálního podnikání také v rámci výuky na Fakultě zdra-votnictví a sociální práce Trnavské univerzity v Trnavě. Vedoucí centra vede průběžné konzultace s koordinátorkou rozvoje sociál-ních služeb na Slovensku, s níž projednává možnost vzdělávání. Ve spolupráci s vedoucí CSP v Ostravě bude opavské centrum usilovat o akreditaci vzdělávacího programu, zatím s pracovním názvem „Sociální podnikání“, který nabídne úředníkům a dalším zaměstnancům ve státní sféře, samosprávě i v sociálních službách (dle zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samospráv-ných celků a o změně některých zákonů). Jana Žáčková

Fakulta veřejných politik sociálnímu podnikání

Horní snímky připomínají zahájení činnosti Centra sociálního podnikání v Opavě v červnu 2009, jehož se zúčastnili i někdejší a současný rektor Vysoké školy podnikání v Ostravě (uprostřed zleva) doc. PhDr. Josef Jünger, CSc., a doc. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D. Dole současná vedoucí pracoviště Mgr. Jana Žáčková Foto archiv a Soňa Harasimová


V aule Vysoké školy podnikání (VŠP), a.s. v Ostravě se 25. března uskutečnilo závěrečné setkání řešitelů projektu „Sociální podnikání jako způsob myšlení a tvořivosti“. Mezi hosty byli kromě významných osobností Moravskoslezského kraje i studenti vysokých škol, mimo jiné i studenti Slezské univerzity (SU), kon-krétně posluchači 1. a 2. ročníku oboru Veřejná správa a regionální politika vyučovaného na Fakultě veřejných politik (FVP).

V úvodu rektor VŠP doc. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D., přítomným představil projekt, na kterém se pracuje od jara 2009. Jednou z jeho aktivit byla také tvorba vzdělávacích modulů, které budou dále sloužit ke zkvalitnění výuky právě v sociálním podnikání. Na základě pilotního ověřování, které proběhlo mezi 224 studenty v obou semestrech v roce 2009, bylo prokázáno, že tyto materiály skutečně naleznou široké uplatnění. Další a pod-statnou aktivitou bylo také založení Center sociálního podnikání. V současnosti fungují dvě, a to v Ostravě-Zábřehu (v rámci VŠP) a v Opavě (na SU). Tato centra se zabývají poradenskou činností v souvislosti se sociálním podnikáním, organizací kurzů celoživot-ního vzdělávání, v nichž zájemci mohou zdokonalovat své aktivity v rámci sociálního podnikání, nebo slouží jako informační kanál o nabídce vzdělávání v této oblasti.

Po úvodním slovu následovalo předání sponzorského daru VŠP handicapovanému Michalu Kůrkovi. Darem byl nový invalidní vozík, který Michalovi udělal neuvěřitelnou radost. Po jeho krásné děkovné řeči jej hosté obdařili ještě dlouhým potleskem.

Následovalo vystoupení doc. PhDr. Dušana Janáka, Ph.D., děkana FVP. Prezentoval dosavadní činnost opavského Centra sociálního podnikání v kontextu sociálního poradenství, která se ukázala jako potřebná a perspektivní. Bylo by škoda, aby s ukon-

čením projektu skončila i činnost obou center. Doc. Janák však pří-tomné ujistil, že společně s doc. Krajčíkem hledají cesty k tomu, aby centra sociálního podnikání nadále fungovala. Opavské cent-rum, fungující v rámci Ústavu veřejné správy a regionální politiky, by se mělo stát trvalou součástí FVP. Pokud se podaří vedle meto-dické, poradenské či výukové funkce rozvinout výzkumné aktivity a navázat na existující výzkumy na celostátní, regionální i úrovni měst a obcí, bude možné uvažovat o vytvoření samostatného Centra sociálního podnikání a sociálních služeb.

Poté vystoupil první náměstek ministra práce a sociálních věcí Bc. Vladimír Šiška, MBA, s referátem na téma „Sociální služby dnes a zítra“. Zmínil se o potřebě rozvinout a zkvalitnit podmínky sociálních služeb např. v administrativní náročnosti pro klienty. Jeho snahou ve spolupráci s ministrem Drábkem je sloučení pra-covních úřadů či změny v hodnocení zdravotního stavu klientů (podle mezinárodních standardů). Výsledkem by pak mělo být zajištění účelnosti sociálních dávek a zabránění jejich zneužívání.

Na závěr setkání řešitelů projektu prezentovala prof. Ing. Rů-žena Petříková CSc., představitelka Rady kvality, Projekt společné odpovědnosti. Hlavními aktivitami projektu jsou Národní cena kvality ČR, Program Česká kvalita, Společenská odpovědnost organizací apod. Vize projektu spočívá ve spoluvytváření prostředí v ČR, ve kterém je kvalita součástí všech oblastí života společnosti i jednotlivých občanů. Na její slova navázal Mgr. Pavel Olšovský, vedoucí oddělení vztahů k veřejnosti Krajského úřadu Moravsko-slezského kraje, a seznámil přítomné s historií celého projektu od jeho vzniku v roce 2007 až po současnost společně s aktuálním cílem, kterým je zvýšit povědomí občanů a firem o společenské odpovědnosti organizací v kraji. Monika Chromičová

Setkání řešitelů projektu očima studentů

Aula Vysoké školy podnikání (VŠP) v Ostravě se při březnovém závěrečném setkání řešitelů projektu zcela zaplnila Foto archiv VŠP

Zdravotně handicapovaný Michal Kůrka získal od VŠP sponzorský dar. Nový invalidní vozík mu udělal nelíčenou radost Foto archiv VŠP

Souhrnné informace o řešení projektu „Sociální podnikání jako způsob myšlení a tvořivosti“ získali i mnozí přítomní studenti Foto archiv VŠP

Účastníky setkání oslovil také děkan Fakulty veřejných politik Slezské uni-verzity v Opavě doc. PhDr. Dušan Janák, Ph.D. Foto archiv VŠP


V Opavě 12. dubna a v Kar-viné o den později se uskutečnila společná akce Centra infor-mačních technologií Slezské univerzity (SU), Ústavu infor-mačních technologií Obchodně podnikatelské fakulty, zájmo-vého sdružení právnických osob z řad českých vysokých veřejných škol a Akademie věd ČR zabývajícího se výzkumnou a vývojovou činností v ob-lasti informačních technologií CESNET a Local Cisco Networ-king Academy (LCNA) provo-zované na SU, která se setkala s velkým ohlasem. Cílem semi-náře o bezpečnosti a anonymitě na Internetu bylo seznámit stu-denty, zaměstnance i veřejnost s tím, že Internet má svou sílu a krásu, ale také mnoho úskalí a záludností.

Jak vyplývá z anotace, účastníci byli v programu semi-

náře koncipovaného pro Opavu i Karvinou jednotně obezná-meni s veškerými neduhy, které vyplývají z nesprávného použí-vání sociálních sítí a přílišného zveřejňování osobních údajů na Internetu. V neposlední

řadě proběhla osvěta v oblasti legality používání Internetu, software a autorských děl.

Snahou organizátorů bylo především poskytnout dostatek informací o tom, jak preven-tivně předcházet případným

bezpečnostním a právním deliktům. Jedna celá prezen-tace se věnovala i možnostem používání zcela otevřeného a volně šiřitelného software a autorských děl. To je výborná alternativa proti komerčním programům.

Zdá se, že připravená osvěta padla na úrodnou půdu. Alespoň to lze předpokládat podle bouřlivé diskuze, pro niž byl organizátory akce vyhrazen prostor nejen na konci semi-náře. Prezentace Pavla Káchy (Svoboda na síti), Jana Macha (Já, anonym), Lukáše Macury (Kdo jsme - správci IT na Slez-ské univerzitě), Radima Doláka (P@wouk - správa studentské počítačové sítě) a Jana Kolou-cha (Kyberkriminalita) mohou všichni další zájemci najít na webu http://lcna.slu.cz/bezpec-nost2011/ Jan Nosek

Seminář o bezpečnosti a anonymitě na Internetu

Seminář začal neveřejnou částí určenou v laboratoři výpočetní techniky Matematického ústavu zejména pracovníkům IT Foto Tomáš Kramný

O výklad se postarali zleva Jan Kolouch, Tomáš Košňar a Pavel Kácha, kteří reagovali i na dotazy Jiřího Sléžky (vpravo) Foto Tomáš Kramný

V hlavní části programu semináře, jejímž dějištěm byly prostory univerzitní auly, přednášel také Radomír Orkáč (CESNET) Foto ian

Nelíčený zájem o připravené prezentace byl ze strany posluchačů dobře patrný i z toho, že kapacitu auly téměř zcela využili Foto ian

Z anotace semináře:

Bohatství zdrojů, dat a informací, které Internet nabízí, může spolu s jejich snadnou dostupností vést k představám, že Internet je svět bez jasných pravidel a zákonů, že vše na něm je volně k použití a distribuci bez omezení, korektní, pravdivé, nezáludné, ale také krásně anonymní. Uvedené by se dalo vyjádřit i otázkou „kdo by mohl přijít na to, co jsem dělal a kdy“?

Internet je ovšem anonymní jen do té míry, do jaké to umožní provozovatel dané sítě, poskytovatel připojení a slu-žeb. Je tedy nutné chránit si své soukromí, ale zároveň se chovat v souladu s dobrými mravy, zákonem a pravidly školy. Každá chyba, byť ne nutně úmyslná, něco stojí a může mít dalekosáhlé následky. Je proto dobré o nástrahách a zálud-nostech vědět a vyvarovat se jich.


Opavské organizace Čes-kého svazu bojovníků za svo-bodu, Československé obce legionářské a Matice slezské uspořádaly 15. dubna v aule Slezské univerzity (SU) vyda-řenou besedu pro studenty a pedagogy středních škol i širší veřejnost na téma osvobozova-cích bojů na Liptově v závěru 2. světové války. Hosty z družební organizace Slovenského svazu protifašistických bojovníků z Liptovského Mikuláše na ní přivítal opavský primátor Zdeněk Jirásek.

Po jeho úvodním slově vystoupil doc. PhDr. Oldřich Vaněk, CSc., přední slovenský vojenský historik. Názorně prezentoval mnohá zajímavá fakta o průběhu Slovenského národního povstání a o osvo-bozovacích bojích na Liptově. Odpovídal také na dotazy stu-dentů, mj. též na to, jak vlastně vypadali a jednali partyzáni. Stovka posluchačů si mohla uvědomit obdobný tragický osud Opavska a Liptova na konci válečných let. Stejně tak si připomněla skutečnost, že při osvobo-zování obou oblastí sehráli vedle Rudé armády významnou úlohu rovněž českoslovenští vojáci, kteří na Liptově útočili proti houžev-

naté a dobře připravené německé obraně téměř bez těžké techniky, nasazené již v Polsku počátkem Ostravsko-opavské operace. Jejich ztráty proto v okolí Lip-tovského Mikuláše, podruhé osvobozeného teprve 4. dubna 1945, byly větší než na Dukle. Činily 5546 padlých, nezvěst-ných a raněných; rudoarmějců zde padlo na 3700. (ČSBS)

Organizátoři besedy zaslali záhy po jejím skončení, 18. dubna, na adresu kvestora SU Ing. Jaroslava Kanii děkovný dopis, v němž vyzvedávají velmi dobrou spolupráci i technické zabezpečení akce. Oceňují pří-stup naší univerzity projevený jak kvestorem, tak pracovníkem rektorátu Jiřím Pokorou. Besedy se zúčastnili studenti Mendelova gymnázia, Slezského gymná-zia, Integrované střední školy a SU. Byla, jak dopis potvrzuje, pozorně sledována a vzbudila příznivý ohlas. „Vaší spolupráce si nesmírně vážíme, protože

přispívá k udržení odkazu účastníků 2. světové války pro mladou generaci,“ píše se v listě podepsaném představiteli opavských organizací Českého svazu bojovníků za svobodu, Československé obce legionářské a Matice slezské. (re)

Beseda o osvobozovacích bojích na Liptově

Zasvěcený výklad na téma osvobozovacích bojů na Liptově v závěru 2. svě-tové války podal doc. PhDr. Oldřich Vaněk, CSc. Foto ČSBS

Právě před 30 lety byl natočen film Mefisto maďarského režiséra Istvána Szabó s rakouským hercem Klaus Maria Brandauerem. V předmětu Divadelní formy v kultuře, který na Ústavu bohe-mistiky a knihovnictví Filozoficko-pří-rodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě navštěvují posluchači oborů Český jazyk a literatura a Kulturní drama-turgie se zaměřením na divadlo, bylo toto klasické dílo v dubnu promítáno a studenti i vyučující žasli nad působivým a přesným zachycením atmosféry divadla a hlavně totalitní doby po nástupu fašismu. Kromě postižení složitých poměrů u divadla se filmu podařilo představit hnědou totalitu v oblasti umění v celé její akčnosti. Dílo oceněné Oscarem za nejlepší cizojazyčný film dodnes neztratilo nic z přesvědčivého svědectví o náročnosti vzpomenuté doby pro život a uměleckou tvorbu.

Dvouhodinová projekce tak poskytla mimořádný zážitek, jehož by nebylo možno dosáhnout ani v několikanásobně větším čase formou standardních přednášek. Navíc diváci dostali zásluhou historického zvuko-vého záznamu příležitost seznámit se s hla-sem velkého německého herce a režiséra

Gustava Gründgense (1899 - 1963) z jeho poválečné inscenace Goethova Fausta ve slavné roli Mefista. Jmenovaný je skuteč-nou postavou, která se stala předobrazem

Hendrika Höfgena v románu Mefisto Klause Manna (1906-49).

Herec velkého rozpětí K. M. Brandauer se u nás před časem objevil na televizní obrazovce v několikadílném seriálu jako Jan Kryštof podle stejnojmenného románu R. Rollanda. Člen slavného vídeňského Burgtheatru hrál na této scéně Hamleta, Cyrana z Bergeracu i Krále Leara. S reži-sérem Sabó natočil Brandauer ještě filmy Plukovník Redl (1985) a Hanussen (1988).

Film Mefisto se po světovém úspěchu promítal i u nás, ale velmi sporadicky. Kon-krétně v Opavě jen jediný den v okrajovém kině Odboj v městské části Kateřinky. Bylo možno tušit, že tehdejšímu režimu film o totalitě, byť nacistické, něco připomínal. Jeho režisér bude na počátku července pre-zidentem poroty 46. ročníku Mezinárod-ního filmového festivalu Karlovy Vary.

Posluchači výuky v předmětu Diva-delní formy v kultuře se v souvislosti s pro-jekcí filmu Mefisto zabývali i dokumentem o vzniku a realizaci často citované a za gesamkunstwerk považované inscenace J. W. Goetha Faust v Národním divadle v Praze (1997) režiséra O. Krejči a scéno-grafa J. Svobody. Emanuel Křenek

Představení hnědé totality v celé její akčnosti

Obálka slovenského knižního vydání Mannova románu Mefisto z roku 1984 Repro archiv


Slezská univerzita (SU) v Opavě začala vymáhat neuhrazené poplatky za studium soudní cestou, a to prostřednictvím svého práv-ního zástupce, advokáta.

Jedná se o ty případy, kdy student měl povinnost uhradit poplatek za studium na základě rozhodnutí SU a tuto úhradu neprovedl ve stanoveném termínu, přitom proběhlo dis-ciplinární řízení na příslušné fakultě, případně byla studentovi zaslána další písemná výzva. Totéž opatření je uplatňováno u osoby, která již není studentem SU. Povinnost hradit poplatek není povinností studijní a skutečnost, že osoba přestala být studentem, neruší automaticky tento závazek vůči SU. Závazek trvá i po ztrátě statutu studenta, pokud podmínky pro jeho vznik nastaly v průběhu studia.

Studenti mají povinnost hradit poplatek za studium na základě písemného rozhodnutí SU doručovaného do vlastních rukou. Proti tomuto rozhodnutí mohou podat přezkum, jestliže se domnívají, že poplatek hradit nemají nebo spl-ňují podmínky pro úlevy, které jsou stanoveny Statutem SU. Dalším krokem v případě neuhra-zení je disciplinární řízení. Pokud se ani v rámci

disciplinárního řízení nepodaří poplatek vymoci nebo student již studium ukončil, přistupuje se k zaslání písemné výzvy.

Je tedy patrné, že pohledávku za studen-tem SU vymáhá v několika fázích smírnou cestou - rozhodnutím o jeho vyměření počínaje a zasláním písemné výzvy konče. Vymáhání právním zástupcem je možností poslední, když všechna předchozí opatření byla neúspěšná. Je na každém dlužníkovi, jak dalece svým jedná-ním připustí, aby k takovému vymáhání došlo.

Je-li předána celá věc k dalšímu postupu advokátovi, ten podá v zastoupení SU žalobu a následně vymáhá nároky SU prostřednictvím obecných soudů. Samotné zahájení řízení má pro dlužníky v prvé řadě negativní dopad, pokud jde o náklady řízení. Ty jsou zásadně odvislé od výše vymáhané částky. Náklady řízení se sestávají ze soudního poplatku, odměny advokáta, paušální náhrady režijních nákladů, daně z přidané hodnoty, cestovních náhrad a případné náhrady za ztrátu času advokáta za cestu do místa sudiště a zpět. Např. v případě pohledávky SU ve výši 8 800 Kč činí vícená-klady, které bude dlužník povinen uhradit SU

nad rámec jistiny, částku 12 120 Kč. V případě, kdy dlužník podá odpor proti platebnímu roz-kazu soudu, náklady se zvýší o náhradu ces-tovních výdajů advokáta a náhradu ztráty jeho času (např. v případě cesty do Prahy a zpět se navyšuje částka na náhradu nákladů řízení o 7 661 Kč). Odvolá-li se dlužník proti rozsudku, náklady řízení jsou dvojnásobné. Tedy ve výše uvedeném případě již 12 120 Kč + 7 661 Kč + 12 120 Kč = 31 901 Kč. Nezaplatí-li dlužník ani poté dobrovolně částku přikázanou k úhradě soudem, je bezodkladně předána celá věc na exekuci. Dojde k zablokování veškerých účtů dlužníka, jeho nemovitostí, ke srážkám ze mzdy dlužníka, ale také k prodeji movitých věcí ve vlastnictví dlužníka. Exekuce je doživotní - tedy do úplného uspokojení všech nároků SU, jistiny, úroků i nákladů řízení. Rovněž exekuce je zpo-platněna. V našem případě budou činit náklady exekuce cca 20 000 Kč. Nechá-li dlužník proto situaci eskalovat do poslední fáze řízení - exekuční, namísto původních 8 800 Kč zaplatí v případě, kdy se rovněž odvolá proti rozsudku soudu prvního stupně, částku ve výši zhruba 60 701 Kč. Hana Šimečková, Tomáš Hulva

O vymáhání neuhrazených poplatků za studium

Karvinská Obchodně podnika-telská fakulta (OPF) Slezské univer-zity měla objekt v Karviné-Novém Městě na Třídě Osvobození 1112/2 v pronájmu již od roku 2003. V roce 2008 statutární město Karviná jako majitel v rámci optimalizace základ-ních škol převedl darovací smlouvou objekt bývalé polské základní školy fakultě do vlastnictví.

Výstavba areálu začala v roce 1951. V letech 1962-64 byl ke hlav-nímu čtyřpodlažnímu objektu „A“ škola a k přízemnímu objektu „B“ tělocvična přistaven dvoupodlažní objekt „C“ dílny a družina. V roce 1976 byl dobudován mezi objekty „A“ a „C“ spojovací krček a prove-dena rekonstrukce zdravotechniky a ústředního topení. V roce 1996 byla kotelna na tuhá paliva nahra-zena plynovou kotelnou.

Celý areál bývalé polské školy zůstal ve své zděné podobě se dře-věným sedlovým krovem s krytinou z hliníkového plechu a původními dřevěnými okny. Technický stav objektu odpovídal jeho stáří a běž-ným opravám nebo udržovacím pracím prováděným vlastníkem objektu. Nesplňoval však současné tepelně technické normy a tím ani požadavky na ekonomický provoz.

OPF si v roce 2008 nechala vypracovat energetické audit budovy, který zhodnotil současný stav a navrhl opatření ke snížení spotřeby energie včetně výběru optimální varianty opatření energeticky úsporného

projektu. Na základě této varianty byl vypracován projekt „Realizace opatření ke snížení spotřeby ener-gie objektu č. p. 1112, Tř. Osvobo-zení, Karviná“.

Teprve v roce 2010 rektorát získal finance z Ministerstva škol-ství, mládeže a tělovýchovy na částečnou realizace uvedeného projektu z programu „Racionalizace spotřeby a využití obnovitelných zdrojů energií“ ve výši 16 mil. Kč, z toho pět mil. Kč na interiérové vybavení. Spoluúčast fakulty na realizaci stavby byla 1132 mil. Kč z Fondu rozvoje investičního majetku. Stavba „Dílčí opatření ke snížení spotřeby energie objektu č. p. 1112, Tř. Osvobození, Karviná“ zahrnovala provedení následujících prací: výměnu původních dřevě-ných oken za plastová odpovídající současným tepelně technickým normám ve všech objektech areálu, výměnu původních hliníkových nebo dřevěných vstupních dveří včetně automatického zavírání a samoza-víračů ve všech objektech areálu, výměnu střechy auly a objektu A včetně zateplení a klempířských prvků. Dále v aule objektu A byly

provedeny nezbytné stavební úpravy pro nainstalování nového interiéru - posluchárenského sezení se sklopným stolkem pro 156 posluchačů, katedry, kombinované tabule, promítacího plátna, podlahy, obložení, osvětlení s podhledem a žaluzií. Marcela Valchová

Modernizace objektu na Tř. Osvobození v Karviné

Modernizovaná posluchárna v objektu karvinské fakulty na Tř. Osvobození a nové vybavení kuchyně, která slouží pro výuku oboru Hotelnictví ve stu-dijním programu Gastronomie, hotelnictví a turismus Foto ian


Univerzitní areál na Hradecké ulici v Opavě doznává dalších změn. Právě v něm v podobě rekonstrukce objektů A, B a C fini-šuje investiční akce, jejímž cílem je vytvoření potřebného zázemí pro praktickou část výuky bakalářského oboru „Lázeňství a turis-mus“, který na Filozoficko-přírodovědecké fakultě (FPF) Slezské univerzity (SU) garantuje pracoviště obdobného názvu, Ústav gastronomie, lázeňství a turismu (ÚLGT).

„Potřeba vybudovat kuchyň, jídelnu a další potřebné zázemí vznikla už v roce 2009 a dá se říci, že od té doby byly hledány cesty pro finanční krytí takové akce,“ říká vedoucí oddělení investičního a správy budov na rektorátu SU Ing. Jiří Štefek. „Původní před-poklad financovat ji z prostředků Moravskoslezského kraje byl nakonec transformován do definitivní podoby akce plně hrazené z prostředků státního rozpočtu a ISPROFIN, tedy Informačního systému programového financování,“ objasňuje dále Ing. Štefek a uvádí její náročnost. K 11,5 mil. Kč na stavební práce přistupuje ještě částka v objemu do dvou milionů na vybavení kuchyně, baru a gastronomickou technologii. „Nejpozději od počátku akade-mického roku 2011-12 bude mít každý možnost posoudit, jak bylo s těmito prostředky naloženo. Kolaudace proběhne do konce srpna tak, aby na počátku září vytvořila dostatečný prostor pro oficiální uvedení nově vybudovaného díla do provozu. Se zahájením výuky v zimním semestru akademického roku 2011-12 ho studenti oboru Lázeňství a turismus budou moci plně využívat,“ potvrzuje.

Se zpracováním projektové dokumentace, kterou pořídil Ing. Václav Čech z Opavy, se začalo v loňském roce. V období prosince 2010 a letošního ledna pak došlo k výběrovému řízení na dodavatele a v únoru byla s jeho vítězem - firmou Unicont Opava s.r.o. - podepsána smlouva. Podle ní mají být veškeré stavební

práce hotovy už do 23. května. „Poslední dny do tohoto termínu byly mimo jiné práce intenzivně věnovány také opravě vjezdu do areálu,“ specifikuje Ing. Štefek.

V objektu A, což je ten přímo u vstupu do areálu, byl odbourán prostor někdejší vrátnice včetně zděné brány. Ta je nyní posunuta; prostory v ní znovu poslouží jako zázemí pro provoz areálu (šatny, sociální zařízení apod.). Zatímco v objektu B (stávající ubytovací kapacita pro studenty) stačilo provést úpravy, které by se daly označit pouze jako dílčí, objekt C potřeboval stavebně mnohem víc - rozšíření i přístavbu. „Původně byl využíván jako garáže a sklady, nyní jsou právě v něm situovány jak kuchyň, jídelna bar, tak veškeré potřebné zázemí pro tato zařízení,“ ilustruje dosaženou proměnu Ing. Štefek.

Největší radost z toho, že se praktické výuce oboru Lázeňství a turismus dostane toho, co potřebuje, mají pochopitelně vyuču-jící z ÚLGT. Za ně pravidelné kontrolní dny na stavbě detailně sledoval Mgr. Alexandr Burda. „Kdo z nás by nepřivítal, že příští akademický rok budeme moci praktickou část výuky absolvovat v novém prostředí,“ reagovala Ing. Jana Stuchlíková, která na postu vedoucí tohoto odborného pracoviště FPF zastupovala Ing. Evu Vavrečkovou, Ph.D.

Od chvíle, kdy SU areál na Hradecké ulici převzala, jde už o několikáté vylepšení jeho exteriéru i interiérů. „Chodím kolem prakticky denně a rád konstatuji, že se z mého pohledu univerzita stará o to, aby někdejší objekty Okresního stavebního podniku v Opavě byly mnohem lépe zhodnoceny. Souvisí to samozřejmě se zásadní změnou jejich využití, ale i celkově si myslím, že Hradecké ulici a městu jako takovému jde zmíněná péče k duhu,“ uvedl v blízkosti areálu náhodně oslovený senior. (re)

Nové pracoviště pro obor Lázeňství a turismus

Interiéry objektu A areálu na Hradecké ul. v Opavě nedlouho poté, kdy do nich nastoupili pracovníci stavební firmy Unicont Foto Tomáš Kramný

Nové využití objektu C, v němž bude kuchyň, jídelna a zázemí pro tato zaří-zení, si vyžádalo také rozšíření a přístavbu Foto Tomáš Kramný

Stav části objektu C zachycený v prvních květnových dnech, tedy nedlouho před provedením jeho finálních stavebních úprav Foto Tomáš Kramný

Nedílnou součástí pomalu se končící rekonstrukce objektu A je také oprava vstupu a vjezdu do areálu na Hradecké ulici Foto Tomáš Kramný


◘ Prorektor pro rozvoj doc. RNDr. František Koliba, CSc., předal 3. května v zastoupení rektora doc. PhDr. Rudolfa Žáčka, Dr., Stříbr-nou medaili Slezské univerzity (SU) v Opavě prof. PhDr. Dušanu Uhlířovi, CSc. (na horním snímku vlevo), vědeckému a pedagogickému pracovníkovi Ústavu historických věd Filozo-ficko-přírodovědecké fakulty. Ocenění bylo jmenovanému uděleno k příležitosti loňského Akademického dne SU, jehož se prof. D. Uhlíř z důvodu nemoci nemohl zúčastnit. (ian)◘ Den tvůrčích činností Moravskoslezského kraje, v pořadí pátý, hostila 12. dubna Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. V komisích, jež ve dvou kategoriích hodnotily tvůrčí činnost mladých pracovníků výzkumu a vývoje a mobilitu studentů, zastupovali Slezskou univerzitu (SU) prof. RNDr. Miroslav Engliš, DrSc., prorektor pro vědu a zahraniční styky, a JUDr. Marie Sciskalová, Ph.D., prodě-kanka Obchodně podnikatelské fakulty (OPF) pro studijní a sociální záležitosti. V kategorii „Tvůrčí činnost“ SU reprezentoval posluchač doktorského studia oboru Podniková ekonomika a management na OPF Ing. Pavel Adámek, asi-stent katedry managementu a podnikání. Před-stavil projekt „Mezinárodní konference Eurasia Business and Economic Society 2010“. (dl)◘ Ústav ošetřovatelství (ÚO) Fakulty veřejných politik (FVP) získal nedávno nově vybavenou učebnu pro výuku laboratorních technik v oboru Všeobecná sestra. Jejího slavnostního otevření v prostorách budovy na Bezručově nám. 14 v Opavě se vedle odborných pracovníků ÚO 22. března zúčastnili i děkan FVP doc. PhDr. Du-šan Janák, Ph.D., a kvestor Slezské univerzity Ing. Jaroslav Kania. (re)◘ Pamětní medaili Slezské univerzity (SU) udělil její rektor doc. PhDr. Rudolf Žáček, Dr., rumunskému matematikovi prof. Marcusi Solo-monovi. Na návrh vedoucí opavského Ústavu informatiky (ÚI) doc. RNDr. Alice Kelemenové, CSc., jí ocenil podíl prof. Solomona na rozvoji zahraničních vědeckých kontaktů SU v oblasti matematiky a matematické informatiky. Medaili při zahájení workshopu „Computation, Coopera-tion and Life“, pořádaného ÚI, v zastoupení rek-tora 26. dubna předal doc. Ing. Petr Sosík, Dr., prorektor SU a sám aktivní účastník workshopu, jímž bylo připomenuto nedávné životní jubileum čestného doktora SU, rumunského informatika Gheorghe Păuna. (ian)

◘ Letní školu zeleného podnikání pořádá pro studenty prezenčního i kombinovaného vysoko-školského studia z celé ČR Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity. Škola se usku-teční v termínu od 16. do 25. srpna, přihlášku je nutno podat nejpozději do 1. srpna na adresu [email protected]. Součástí výuky, za jejíž absolvování, které je stejně jako ubytování pro mimobrněnské účastníky bezplatné, lze získat 14 kreditů a certifikát, bude rovněž návštěva našich úspěšných podniků. Škola je podle orga-nizátorů připravena poskytnout všechny znalosti pro rozběh vlastního zeleného podnikání. (re)◘ Reprezentační ples uspořádala Obchodně podnikatelská fakulta (OPF) ve Společenském domě Lázní Darkov v Karviné 12. března. Zahá-jil ho děkan PhDr. Bohumil Fiala, Ph.D., a o kva-litní zábavu návštěvníků se starali členové Tanečního klubu Intro Karviná, profesionální tanečník electric boogie Daniel Herman a sku-piny Rytmus a Duo Cherry. Do půlnoční tomboly hodnotnými cenami přispěly firmy ArcelorMittal Tubular Products Karviná, KM Travel, Lázně Darkov, karvinské Tyflocentrum a další. (dl)

◘ Ilustraci permanentních veřejných aktivit Institutu tvůrčí fotografie (ITF) Filozoficko-pří-rodovědecké fakulty může posloužit stručná zmínka o dvou v poslední době realizovaných výstavách. Benediktinské opatství Rajhrad a město Vítkov se v čase od 1. března do 4. května staly pořadateli výstavy „Lidé Vítkovska“, prof. Mgr. Jindřicha Štreita (viz nahoře). Galerie Opera v Divadle Jiřího Myrona v Ostravě pak v termínu od 14. ledna do 9. února představila soubor „Sibiř“ posluchače 4. ročníku ITF Mar-tina Wágnera (1980), která potvrdila, že autor dokáže výstižně interpretovat náladu této cha-rakteristické části Ruska realistickým a neidea-lizovaným zachycením její skutečnosti (jedna z fotografií z cyklu Sibiř dole). (ian)

◘ Transformace je název nové publikace opavského studenta Institutu tvůrčí fotografie Imricha Vebera vydané za podpory Moravsko-slezského kraje (MSK). Autor v ní dokumentuje šest zařízení v tomto regionu poskytujících péči klientům s mentálním či fyzickým handicapem. Název Veberova titulu bezprostředně vychází z označení procesu transformace pobytových sociálních služeb, který do praxe zavádí odbor sociálních věcí Krajského úřadu MSK. Usiluje jím o přestěhování klientů velkých ústavů do intimnějšího prostředí domů a bytů v zájmu jejich snazšího začlenění do společnosti a na-bytí relativně větší samostatnosti. Publikace obsahuje 66 fotografií a je po knize „Nejeden život“ (2009) postihující příbuzné téma druhou autorovou knihou. (re)◘ Výuku na opavském Ústavu bohemistiky a knihovnictví obohacuje doc. PhDr. Libor Mar-tinek, Ph.D., sám literárně činný, zařazováním setkání s jinými osobnostmi naší současné literatury. Nejinak tomu bylo 8. dubna, kdy k be-sedě se studenty pozval básníka a překladatele Miroslava Černého. Ten na Slezské univerzitě nepobýval poprvé a intenzivně se zajímá též o celkovou opavskou kulturní atmosféru. Jak posluchačům prozradil, o den dříve se zúčastnil diskuse, kterou svolal magistrát k tematice dal-šího rozvoje kulturního dění. (ian)◘ Cyklus přednášek Ústavu pedagogických a psychologických věd nazvaný „Člověk pod lupou společenských disciplín“ měl 19. dubna na programu výklad pracovnice Poradenského střediska pro rodinu a dítě „RaD“ Sociálních služeb města Havířova Mgr. Bohdany Herzá-nové „Vhled do augmentativní a alternativní komunikace“. Po přednášce si přítomní poslu-chači oboru Sociální patologie a prevence ve skupinkách prakticky ověřili možnosti komu-nikace se zdravotně handicapovanými lidmi, když plnili stanovená zadání a v konkrétních životních situacích, v nichž se handicap nejvíce projevuje, se ho snažili svými komunikačními schopnostmi minimalizovat. (ian)◘ Představitelé Slezské univerzity v Opavě uctili 8. května v Památníku II. světové války v Hrabyni u příležitosti Dne vítězství památku padlých v jednom z největších válečných kon-fliktů v dějinách lidstva. Pietního aktu konaného k 66. výročí jeho ukončení se vedle dalších veřej-ných činitelů zúčastnili rektor doc. PhDr. Rudolf Žáček, Dr., a kvestor Ing. Jaroslav Kania. (re)

z univerzitního dění... z univerzitního dění...


Od roku 2009 působí na Ústavu pedagogických a psychologických věd Fakulty veřejných politik Slez-ské univerzity v Opavě psycholog doc. Boris Iljuk, CSc. (obecnou, vývojovou, sociální a klinickou psychologii vyučuje také na Ústavu ošetřovatelství), jehož ovšem chceme představit především jako člověka poznamenaného černobyl-skou tragédií, od níž 26. dubna uply-nulo už čtvrt století. Na ni nemůže zapomenout; vždyť jeho životní osud zcela změnila.

Rodák z ukrajinského města Novohrad Volyňský, odkud pochá-zela nejznámější spisovatelka země Lesja Ukrajinka (vlastním jménem Larysa Petrivna Kosač--Kvitka, 1871-1913) studoval zprvu v Žitomiru, centru východní Volyně, francouzštinu. „To už jsem ale překo-nal svůj sen, jímž bylo stát se žurna-listou,“ připomíná doc. Iljuk a k tomu poznamenává, že jeho prvním článkem pro noviny byla ve 2. třídě vytvořená stať o tom, jak ukrajinské děti musely psát své domácí úkoly při nepříliš vydatném světle petro-lejky. „Dnes by tomu skoro nikdo nevěřil, ale poválečné ročníky to v mé vlasti opravdu zažily,“ konsta-tuje z vlastní zkušenosti doc. Iljuk, narozený na počátku listopadu 1946.

Při přípravě na učitelské povolání se nemohl vyhnout psychologii, která ho zaujala natolik, že si v ní během prázdnin po ukončení pedago-gického studia dokázal doplnit znalosti natolik, aby vyhověl podmínkám přijetí do doktorského studia v ukrajinské metropoli. „Rád na ně vzpo-mínám, protože jsem se dostal do blízkosti osobnosti akademika H. S. Kostiuka a dodnes se pokládám za jeho žáka. To mě velmi motivovalo, takže už ve 29 letech jako jednomu z nejmladších na Ukrajině se mi poda-řilo získat kandidaturu,“ ohlíží se za startem své profesní dráhy doc. Iljuk. Po habilitaci získal několikaleté zkušenosti z výkonu funkce prorektora a z práce na ministerstvu školství, kde byl ředitelem odboru pro vědu a vý-zkum. „Pravda, na naposledy jmenovaný post už tak příjemné vzpomínky nezůstaly, nebyl jsem totiž z pohledu těch tehdy všemocných dostatečně politicky spolehlivý,“ usmívá se a naznačuje, že havárie jaderné elektrárny na jaře 1986 nebyla v jeho životě jediným „Černobylem“.

„Onoho osudného dne jsem se účastnil konference ve městě Čer-novcy na samém jihovýchodě Ukrajiny poblíž hranic s Rumunskem. Podali nám sice zprávu, že se v Černobylu něco děje, ale v takovém duchu, aby událost spíše bagatelizovali. Když jsem se vrátil do Kyjeva, bylo už zřejmé, že se stalo něco opravdu hrozného. Vždyť mnozí, pokud měli kam, odtud utíkali,“ popisuje doc. Iljuk. Sám se ovšem rozhodl jinak. Začal se podílet na organizaci odvozu dětí z nejvíce postižených oblastí na jih a západ země. A protože jeho manželka pochází z Malé Zubovštiny a má české předky (v letech 1868-1880 přišly z Rakouska-Uherska do Ruska tisíce Čechů a většina z nich se usadila ve volyňských újezdech Luck, Rovno, Žitomir aj.), svůj zájem soustředil právě na lidi z těchto míst.

„Za Gorbačovovy perestrojky mohla být naše iniciativa stále jen omezená, ale přišel listopad 1989 v Československu, i pro nás na Ukra-jině velký impuls. Proces obnovy tradiční, ale za sovětské moci zrušené vzdělávací společnosti J. A. Komenského se zrychlil, prostřednictvím diplomatických kanálů se nám dostalo pomoci od Československého

ústavu zahraničního a s napětím jsme očekávali návštěvu prezidenta Václava Havla v Moskvě,“ přibližuje doc. Iljuk „prolomení ledů“. Osobně se zasadil o to, aby byla do Prahy diplomatickou cestou zaslána žádost o setkání zástupců volyň-ských Čechů s V. Havlem, a když z Prahy přišla kladná reakce, začalo se nejen o kulturně-osvětové spo-lečnosti J. A. Komenského, ale též o právech krajanů na Ukrajině ote-vřeně mluvit. „Naše jednání s pre-zidentem Havlem, k němuž došlo 27. února 1990, je samozřejmě zdokumentováno a považujeme ho za skutečný počátek řešení otázky reemigrace těch volyňských Čechů, kteří si po letech prožitých genera-cemi jejich předků na Ukrajině přáli vrátit se do své původní vlasti,“ rekapituluje doc. Iljuk. Návratu, k němuž došlo v letech 1991-93, předcházela ovšem poměrně složitá příprava programu huma-nitární pomoci, zprvu limitovaná legislativními bariérami i zajištěním integrace a adaptace krajanů v no-vých podmínkách. „Ale nakonec se všechno podařilo, první z nás, kdo se k tomuto kroku odhodlali, budou letos na podzim v Česku už

celá dvě desetiletí. Společně si to připomeneme 8. října na celostátním setkání černobylských krajanů,“ říká doc. Iljuk a potvrzuje, že volyňští Češi mají usilovnost projevující se vůlí znovu a znovu budovat geneticky zakódovanou. „Vždyť se to projevilo nejen na Ukrajině, ale třeba i po jejich návratu domů po druhé světové válce,“ poznamenává a v této souvislosti s problematikou poválečné reemigrace volyňských Čechů odkazuje na odborné práce prof. PhDr. Jaroslava Vaculíka, CSc., vedoucího katedry historie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity.

Setkání se uskuteční v Jaroměři, kde se doc. Iljuk, předseda Rady černobylských krajanů při Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel, se svou rodinou usadil. „V Jaroměři je nás pět rodin o mohu se pochlubit, že skoro všichni jsou vysokoškoláky, tři dosáhli hodnosti kandidáta věd a docenti jsme dva,“ ilustruje a svůj osobní příklad omezuje na stručnou rekapitulaci stáží na akademické půdě v Hradci Králové a v Liberci a později odbor-ného působení v Pardubicích, znovu v Hradci Králové a nyní i v Opavě. K jeho výzkumným aktivitám patří i řešení grantu zaměřeného na socia-bilitu a identitu reemigrantů z bývalého SSSR se zvláštním akcentem na druhou generaci. „K němu se vyjádřím pouze obecně. Emigrace zvyšuje aktivitu lidí. Na podporu tohoto argumentu hledejte klidně paralelu s USA,“ dodává.

Po černobylské katastrofě ztratil matku. „Celý život pracovala jako zdravotní sestra a podlehla leukémii, tedy nemoci, která se, jak sama říkala, v širokém okruhu našeho bydliště vyskytovala před rokem 1986 opravdu jen velmi vzácně. Po jaderné explozi si tu ale vyžádala tisíce obětí,“ dokumentuje doc. Iljuk nezáviděníhodné novodobé proměny té části Ukrajiny, jež mu byla po 45 let domovem. „Dnes jsem už mnohem více doma v Česku a upřímně si přeji, aby to stejně tak cítilo všech více než 1800 krajanů, kteří možností reemigrace, na nichž jsem se podílel, využili. Aby v novém prostředí nadále nacházeli empatii a mohli tu pěstovat umění vidět a slyšet druhého,“ nezapře doc. Iljuk svůj niterný vztah k ra-kouskému zakladateli individuální psychologie Alfredu Adlerovi. (ian)

Osudem Borise Iljuka „otřásl“ Černobyl

Doc. Boris Iljuk, CSc., je na dvou ústavech Fakulty veřejných politik v Opavě pro výuku psychologických disciplín dostatečně využit Foto ian


Novodobého řešení proble-matiky poradenství se na Slezské univerzitě (SU) v Opavě ujala doc. PhDr. Helena Kolibová, CSc., z Ústavu veřejné správy a regionální politiky Fakulty veřejných politik, když na rok 2009 prostřednictvím Minister-stva školství mládeže a tělový-chovy (MŠMT) ČR uplatnila decentralizovaný rozvojový projekt „Optimalizace vysoko-školského poradenství na SU a jejích součástech“. Na dosa-žené výsledky pak v loňském roce navázal její další rozvojový projekt „Poradenská centra na SU jako nástroj podpory znevý-hodněných studentů“. Díky jemu vzniklo na SU nové pracoviště v podobě akademické poradny a v závěru minulého roku byly položeny základy dvou center pro studenty se specifickými potře-bami, která získala prostory v budově Fakulty veřejných politik na Bezručově nám. 14 v Opavě a v objektu na Žižkově ul. v Karviné.

„Přestože ani letos nezůstala tato problematika stranou pozor-nosti, kterou dokládá přijatý rozvojový projekt Poradenská centra na SU řešený kvestorem Ing. Jaroslavem Kaniou, dá se konstato-vat, že stojíme teprve na počátku ještě poměrně dlouhé cesty za naplněním cíle vytvořit v Opavě i v Karviné lepší podmínky pro ty, kdo je ke studiu potřebují,“ konstatuje vedoucí Akademické poradny SU Mgr. Kateřina Čelůstková. Na tomto postu vystří-dala od počátku letošního roku svou předchůdkyni Mgr. Kateřinu Míškovou a na březen pro větší zviditelnění obou dosud nepříliš využívaných center připravila jejich dny otevřených dveří. V Opavě se tato akce usku-tečnila 21. března, v Karviné o týden později. „Ráda bych, ale ani po nich nemohu na svém úvodním vyjádření nic měnit,“ potvrdila Mgr. Čelůstková.

V Opavě provoz centra zajišťuje šest asistentů z řad studentů a další dva jsou zain-teresováni jako osobní asistenti posluchačky oboru Aplikovaná matematika pro řešení krizo-vých situací na Matematickém

ústavu Martiny Hylšové, o níž píšeme samostatně. V Karviné, kde na poloviční úvazek pracuje referentka akademické poradny Ing. Lucie Kamrádová, posky-tuje servis centra pět asistentů. „Vybavení obou je podobné a jeho základ tvoří počítač a dva notebooky se ZoomTextem a hla-sovým výstupem, dvě klávesnice s většími klávesami, statická myš k počítači, multifunkční tis-kárna a kompenzační pomůcky, např. diktafony či přenosné lupy,“ přibližuje Mgr. Čelůst-ková nabízené možnosti s tím, že především prostory, které byly pro tento účel vyčleněny

v Karviné, považuje za nevhodné. „Není to jen můj názor, stejně se vyslovila též zástupkyně karvinského pracoviště obecně prospěšné společnosti Tyfloservis poskytující služby nevidomým a slabozra-kým, které v budově na Žižkově ul. sídlí přes chodbu hned naproti vzniklému centru,“ doložila.

Akademická poradna, od 1. března spadající do rektorátního oddělení pro studijní a sociální záležitosti, má nyní před sebou kromě řešení jiné lokalizace karvinského centra ještě další důle-žitý úkol. „Rádi bychom podchytili všechny, kdo by centra měli využívat,“ říká Mgr. Čelůstková a myslí tím na získání dat, dosud považovaných za osobní. „Konzultujeme možnost, jak dotaz na informace o specifických potřebách našich příštích studentů zabu-dovat do formuláře přihlášky na školu,“ objasňuje s vědomím, že

zřejmě nebude možné vyžado-vat, aby se takové údaje staly povinnými. „Jsem si vědoma, že drtivá většina lidí se specifickými potřebami si zvykla prát se s nimi sama, navíc skladbu vysokoškol-ského studia lze upravit tak, aby posluchač nemusel být ve škole přítomen denně. Ani to nás ovšem nezbavuje odpovědnosti, abychom lidem se specifickými potřebami nabídli pokud možno co nejlepší podmínky pro jejich seberealizaci ve formě vzdělá-vání,“ uzavírá Mgr. Čelůstková a věří, že tato snaha získá na SU stále větší podporu. (ian)

Centra pro studenty se specifickými potřebami

Den otevřených dveří prezentoval 21. března možnosti využití opavského centra pro studenty se specifickými potřebami Foto Tomáš Kramný

Prostorově je v karvinském centru situovaném v suterénu fakultou využíva-ného objektu na Žižkově ulici opravdu až příliš těsno Foto ian


Jaro má posluchačka 2. roč-níku oboru Aplikovaná matema-tika pro řešení krizových situací na Matematickém ústavu Slez-ské univerzity (SU) v Opavě Martina Hylšová ráda, i když ji od května do srpna sužují aler-gie. O své křehké zdraví je však od dětství zvyklá pečovat, a po-kud to jen jde, chce být sobě-stačná. Přesto by se bez pomoci jiných při studiu pro ni nároč-ného oboru neobešla a sama jistě může nejlépe docenit, co pro všechny zdravotně handi-capované znamená podpora a pomoc ze strany jejich okolí. Proto vznik dvou center pro studenty se specifickými potře-bami na SU vítá, i když budovu na Bezručově nám. 14 v Opavě, kde našlo prostory jedno z nich (druhé je provozováno v objektu Obchodně podnikatelské fakulty na Žižkově ul. v Karviné) podle vlastních slov navštěvovat častěji zřejmě nebude.

„Není to pro mě prostor neznámý, protože za výukou docházím do obou budov na Bezručově náměstí a dále též na Olbrichovu a Hradeckou,“ vypočítává vážně zrakově limitovaná Martina a sídlo Matematického ústavu Na Rybníčku považuje přirozeně za hlavní místo své docházky do školy. „Matematiku mám ráda od základní školy a studium zvoleného oboru nejen splňuje mé představy, ale možná mi dává i něco víc,“ reaguje Opavanka bez váhání na otázku, proč si vybrala právě matematiku. Ani velká studijní úmrtnost ji nemůže odradit od záměru uplatnit se jednou jako „suchý“ hasič a účinně pomáhat těm, kdo se ocitnou v ohro-žení. „Vím, že musím vyvíjet mnohem větší úsilí než spolužáci bez zdravotního handicapu, ale to pro mě přece není na univerzitě ničím novým,“ konstatuje absolventka Základní školy pro tělesně postižené v Opavě na Dostojevského ulici a později Obchodní aka-demie v Opavě na ul. Hany Kvapilové a pochvaluje si pomoc dvou studijních asistentů. „Spočívá především v tom, že pro mě pořizují studijní materiály,“ oceňuje Martina, jíž zatím v průběhu studia

nadělala největší problémy ang-ličtina. „Matematické předměty jsou sice opravdu velmi těžké, ale zvládám je. S angličtinou jsem však tady začala jako úplný začátečník,“ připouští, nicméně věří, že její osobnostní vlast-nosti, k nimž na předním místě patří příslovečná houževnatost a píle, tuto nevýhodu brzy mini-malizují.

Při studiu by se samozřejmě ani ona neobešla bez počítače. Kdysi na něj, protože musí být vybaven speciálními skenova-cími a zvětšovacími programy, padla podstatná část rodinných úspor. „Doma mám ale velkou podporu, a když slyším, jak mi říkají, abych studovala dokud můžu, je to motivační,“ netají Martina zdroj svých psychických sil. Plnou podporu má ovšem také na Matematickém ústavu.

„Obdivujeme, jak se s nároky studia dokáže poprat. Jakmile to potřebuje, umí si říct o bližší vysvětlení, nebojí se nikomu položit další otázku. Velmi jí tu fandíme, a pokud se jí podaří úspěšně ve studiu pokračovat i nadále, budeme to z hlediska celého Mate-matického ústavu považovat za mimořádný úspěch,“ uvedla za všechny ostatní, kdo se s Martinou dostávají do kontaktu, Ing. Jana Šindlerová ze studijního oddělení této univerzitní součásti. To, že je Martina osvobozena od absolvování praktické výuky, třeba kurzů přežití, není snad s ohledem na její zdravotní handicap ani potřebné dodávat.

I tak jí z dosavadních zkušeností ze studia střední i vysoké školy jednoznačně vyplývá, že prosadit se může jedině tehdy, když najde spolužáky, na něž se může spolehnout. „Zatím jsem to štěstí v obou případech měla, ta fixace na ně je pro mě rozhodující,“ má Martina jasno a stejně tak se dívá na případnou možnost navazují-cího magisterského studia. „To vám ještě dnes nejsem schopna říct, ale kdyby se třeba někdo z mých současných spolužáků našel, kdo by chtěl jít taky dál, kdo ví,“ říká Martina s takovým přesvědčením, že o síle její vůle nelze ani na okamžik pochybovat. (ian)

Chce pomáhat, i když pomoc sama potřebuje

Martina Hylšová si pro svůj přístup ke studiu, do značné míry limitovaný zdravotním handicapem, získala na Matematickém ústavu obdiv Foto ian

Arteterapie v užším slova smyslu před-stavuje léčbu výtvarným uměním. Náplní práce skupiny, která arteterapii provozuje, je výtvarná činnost, přednostně kresba a malba, chápaná jako zdroj poznání sebe sama a událostí konkrétního životního pří-běhu. Počet účastníků ve skupině by neměl přesáhnout desítku osob. Účastníci mají možnost vytvořit v bezpečném a chráně-ném prostoru skupiny souvislou výtvarnou výpověď, dostat se do intenzivního kon-taktu sami se sebou a svým prožíváním. K výtvarné práci je využívána široká škála technik a prostředků vybraných a přizpů-sobených tak, aby byly v souladu s aktu-álními potřebami skupiny i jednotlivých účastníků. Na výtvarnou činnost navazují

společné rozhovory, případně nonverbální techniky práce s vytvořenými obrazy.

Aktivita, jež obvykle probíhá ve večer-ních hodinách, je vhodná pro lidi starší 18 let a duševně zdravé, kteří mají zájem o prohloubené poznání sebe sama, své životní situace i významných vztahů. Lze ji doporučit zejména lidem zatíženým větším stresem v souvislosti s výkonem profese (pomáhající profese, pedagogická práce, studium, práce s velkou mírou zodpověd-nosti) či s osobní situací (matky na mateř-ské dovolené, lidé v sociální izolaci, řešící osobní a vztahové problémy). Arteterapie je žádoucí prevencí před syndromem vyho-ření, pečuje o pracovní i osobní motivace, kreativní zdroje a emocionální rovnováhu.

Může se stát hodnotným a bezpečným nástrojem komunikace i pro lidi, pro něž je z jakýchkoliv důvodů obtížné vyjadřovat se slovy či dávat najevo své emoce. Předchozí výtvarné školení nebo výtvarné nadání účastníků nehraje žádnou roli.

Lektorem kurzu, který lze absolvovat jak v pololetním cyklu 20 lekcí, tak v jejich vybraném počtu, je Mgr. Jana Richterová (tel. 605 917 428, e-mail: [email protected]), arteterapeutka s praxí ve zdravot-nictví a v sociálních službách. Je členkou České arteterapeutické asociace, absolvo-vala výcvik v hlubinné a psychodynamické psychoterapii. Arteterapii vyučuje i na Ostravské univerzitě a věnuje se též peda-gogické a vlastní výtvarné činnosti. (re)

Arteterapie je uměním přispívajícím ke zdraví


Na středu 27. dubna bylo svo-láno shromáždění akademické obce Fakulty veřejných politik (FVP), které se konalo v posluchárně H3 v areálu na Hradecké ul. v Opavě. Řídil ho předseda Akademického senátu (AS) FVP PhDr. Jiří Sedláček, který na zasedání přivítal rektora Slezské univerzity (SU) doc. PhDr. Ru-dolfa Žáčka, Dr., děkana FVP doc. PhDr. Dušana Janáka, Ph.D., dvě ze tří proděkanek fakulty, členy obou komor Akademického senátu FVP a členy akademické obce fakulty, pedagogy a studenty, jichž bylo na letošním shromáždění o po-znání více než v loňském roce.

Na úvod přednesl dr. Sedláček zprávu o činnosti AS. Konstatoval, že se schyluje ke konci tříletého funkčního období tohoto samospráv-ného zastupitelského akademického orgánu fakulty a že na začátek října 2011 budou vypsány volby celého fakultního senátu. Vyjádřil přesvěd-čení, že v novém senátu budou zastoupeny všechny ústavy fakulty, tedy také Ústav ošetřovatelství. Dále hovořil o důležitých bodech jednání v období od minulého shromáždění akademické obce, které se konalo právě před rokem. Uvedl, že v tomto období se akademický senát sešel na devíti řádných zasedáních a na třech mimořádných zasedáních. V závěru svého vystoupení se zmínil o dobré spolupráci senátu s vede-ním fakulty. Pak předal slovo předsedovi studentské komory Bc. Jakubu Čmielovi, který přednesl zprávu o její činnosti.

Významnou součástí programu shromáždění akademické obce bylo vystoupení děkana doc. D. Janáka, který prezentoval zprávu o stavu fakulty. Informoval o dlouhodobém záměru fakulty a jeho aktualizaci. Hovořil o vývoji počtu studentů a frekventantů kurzů celoživotního vzdě-

lávání, o podpoře Studentského politologického fóra, o využívání stipendijních prostředků, o plnění reakreditací stávajících studijních oborů, o rozvoji mezinárodní peda-gogické spolupráce, dále o řešení různých typů projektů, především operačních programů, a také o projektech vědeckovýzkumné činnosti. Co se týče oblasti zapojení do mezinárodních výzkumných pro-gramů, zmínil se o dvou projektech Česko-polského fóra Ministerstva zahraničních věcí ČR.

Dalším tématem jeho zprávy bylo rozšiřování mezinárodní výměny studentů a pedagogů, mezinárodní vědecké spolupráce, v rámci které se realizuje projekt „Visegrad: sociální myšlení, struk-tura a transformace“. Zabýval se také zajišťováním kvality systému řízení na FVP, informovaností akademické obce o řízení fakulty a spoluprací s fakultním akade-mickým senátem. Pak přistoupil k otázkám personálního rozvoje a rozvoje materiálně technické základny. Závěr zprávy patřil eko-nomice. Děkan konstatoval kladný hospodářský výsledek fakulty za rok 2010 a zastavil se u návrhu rozpočtu fakulty na rok 2011, který

je předkládán s vyrovnanou strukturou nákladů a výnosů.Na shromáždění akademické obce FVP vystoupil rovněž rektor

SU doc. R. Žáček. Hovořil jak o postavení FVP v rámci univerzity, tak o výzvách, které před SU v nejbližším čtyřletém období stojí. Vyjádřil se i k aktuálním problémům českého vysokého školství.

V samotném závěru shromáždění akademické obce FVP jeho účast-níci schválili formou hlasování všechny tři přednesené zprávy a rektorovo vystoupení vzali na vědomí. (sek)

Fakulta veřejných politik hodnotila stav rozvoje

Dvě ze tří hlavních zpráv předložili předseda Akademického senátu Fakulty veřejných politik PhDr. Jiří Sedláček a děkan doc. Dušan Janák Foto ian

Zprávu o činnosti studentské komory Aka-demického senátu (AS) fakulty za poslední rok považuji s ohledem na končící se mandát všech jejích členů za nezbytné spojit se stručnou reka-pitulací hlavních výsledků práce studentských senátorů z let předchozích. Na začátku však i letos musím konstatovat, že se studentské komoře nevyhnula poměrně značná obměna, která vcelku zásadním způsobem ovlivňovala chod komory po dlouhých pět měsíců. V období od června do října loňského roku se totiž na jediném místě studentského senátora vystřídali čtyři lidé, přičemž mezi tím ještě jeden náhrad-ník odmítl přijmout mandát.

V tomto kontextu bych rád upozornil, že se jedná o poměrně nebezpečný jev. Nebezpečný nejenom pro studentskou komoru a její činnost, ale i pro samotnou fakultu. Dostali jsme se totiž do situace, kdy rozhodne-li se kterýkoliv

studentský senátor rezignovat na svůj mandát, zablokuje tak činnost celé samosprávy (včetně např. schválení rozpočtu) až do října, kdy bude ustaven nový fakultní senát. Dle mého názoru nejde o výjimečný případ a bude se opakovat i v dalších volebních obdobích, protože jeho příčinou je zcela minimální zákonné zastoupení studentů v akademickém senátu.

Dlouhodobým řešením takové situace může být jen snížení počtu akademických pra-covníků v AS na šest nebo pět, budeme-li trvat na lichém počtu senátorů. Není od věci zmínit, že Filozoficko-přírodovědecká fakulta (FPF) má zhruba o tisíc studentů více a o sto akademic-kých pracovníků s volebním právem více než Fakulta veřejných politik (FVP), kde jich máme pouze 56, a přesto má menší akademický senát než naše fakulta. Rád bych také podotknul, že jsem na tento problém upozorňoval na zasedání

AS již v říjnu loňského roku, ale celá záležitost byla pro nedostatek vůle k řešení odložena.

Nyní již k samotné činnosti studentské komory za uplynulých 12 měsíců. Dlouhodobý cíl stanovený v roce 2009, kterým je ochrana a vymahatelnost co nejširších práv studentů a prosazování studentských zájmů, zůstal i na-dále platným. To se v praxi promítlo zejména do problematiky poplatku za promoci, resp. slavnostní předání diplomu. Studentská samo-správa v Opavě dlouhodobě zavedení tohoto poplatku odmítá. Velmi nemile nás proto pře-kvapilo, že z FVP vzešel impulz k jeho zavedení i přes dvě veřejná ujištění ze strany děkana FVP v tom smyslu, že se jeho zavedení na fakultě minimálně dva roky nechystá. Rád bych podě-koval panu děkanovi za aktivitu, kterou musel osobně vyvinout, aby byl tento krok napraven a poplatek opětovně zrušen.

Studentským senátorům na rozvoji fakulty záleží


Další moment, kdy studentská komora aktivně vystupovala na ochranu studentských práv, tentokrát již přímo vyplývajících ze zákona, nastal v souvislosti s obhajobou práva na svobodnou volbu tématu závěrečné práce. Na základě stížností ze strany studentů se podařilo s vedením fakulty a zejména Ústavu veřejné správy a regionální politiky získat garance, že studenti (zejména navazujícího magisterského studia) nebudou nuceni volit své téma závěrečné práce na základě toho, jaký studentský grant se právě na fakultě řeší nebo bude řešit. Tato garance byla částečně včleněna i do tzv. Dlouhodobého záměru činnosti fakulty pro období 2011-15 a také jeho aktualizace pro rok 2011. V současnosti mohu jen konstatovat, že byl bych velice rád, kdyby se objevovala i v aktualizacích pro další léta.

Jako mimořádný úspěch studentské komory lze hodnotit fakt, že na podzim budou poprvé po dlouhé době (a možná poprvé v Opavě vůbec) vyplácena prospěchová stipendia. Často nám vrtalo hlavou, proč jsme nikdy nepoznali žád-ného studenta, kterému by bylo prospěchové stipendium uděleno. Po analýze příslušných ustanovení Stipendijního řádu Slezské univer-zity (SU) jsme zjistili, že jde o nekonání fakult, protože akademickým senátům nebyly, ačkoliv být měly, předloženy ke schválení žádné zásady, na základě kterých by toto stipendium mohlo být uděleno. Ačkoliv můžeme mít k loni v červnu schváleným zásadám nejrůznější připomínky (a v tuto chvíli probíhá debata o zásadách pro příští akademický rok), dle našeho názoru jde o významný motivační prvek ke zkvalitňování studia ze strany studentů.

To, že studentské komoře na kvalitě studia i studentů záleží, lze dokumentovat na úpravě přijímacího řízení na navazující magisterské studium, kterou se nám podařilo prosadit. Nově budou zvýhodněni uchazeči, kteří v dřívějším studiu projevili zájem o obor svou publikační činností. V případě předložení svých publikač-ních výstupů mohou získat v přijímacím řízení až 10 procentních bodů navíc.

Jinou činností, která snad také povede ke zkvalitnění studijních podmínek na FVP, je revize povinné literatury, její dostupnosti v kniž-ním fondu Univerzitní knihovny a s tím spoje-ných problémů např. v meziknihovní výpůjčce. Na tomto místě bych rád vyzvedl aktivitu kolegy Michala Kuděly, který se této záležitosti poměrně důkladně věnoval, a doplním, že se rozhodně nejednalo o práci snadnou.

Studentské prostředí v Opavě však neutváří pouze zákonná samospráva. V posledním roce jsme byli svědky rozkvětu jedné z nejúspěš-nějších studentských organizací, jakou jsem kdy poznal, Studentského politologického fóra (SPF). V souvislosti s tím jsme se jako student-ská komora vzdali jednoho z našich původních cílů, kterým bylo pořádat pravidelné meziobo-rové přednášky. Učinili jsme tak proto, že takové akce mají být pořádány zejména z přirozeného nadšení, které vedení SPF rozhodně nechybí.

Aktivity SPF bych rád ocenil, protože dělají FVP ale i SU po celé republice jednu z nejvýrazněj-ších pozitivních reklam a pevně věřím, že se časem podobně aktivní lidé najdou i na ostat-ních oborech FVP a že možná vzniknou i další podobné studentské organizace.

Ke studentskému prostředí patří i péče o studenty, kteří přijíždějí na Erasmus. Ve spo-lupráci s proděkankou dr. Chmelařovou jsme vybrali studentku, která jim připravuje program, pomáhá jim a věnuje jim značnou část svého volného času. Je jí Kateřina Vašíčková.

Jsem velmi rád, že se daří realizovat spolupráci se studentskou komorou AS FPF. Výsledkem jsou např. již tradiční sportovní tur-naje v květnu nebo projekt Studenti studentům, který se realizoval v září a jehož základním úkolem byla integrace studentů prvního ročníku do chodu univerzity. Celkově se projektu zúčast-nilo přibližně 150 studentů prvních ročníků obou opavských fakult a anketní lístky zajišťující zpětnou vazbu, které se organizátorům vrátily, jej hodnotily pozitivně. Na tomto místě musím říct, že celý tento projekt by se nemohl konat bez iniciativy a skutečně profesionálního pří-stupu kolegyně Pavlíny Fulnečkové.

Kontakty se ale v uplynulém roce podařilo navázat i se studentskými komorami univer-zitního senátu a také karvinské fakulty. Pevně věřím, že v nejbližší době se podaří na SU

vytvořit skutečně jednotnou a funkční student-skou samosprávu napříč fakultami.

Rovněž musím připomenout spolupráci s Akademickým centrem studentských aktivit v Brně (ACSA), které funguje jako organizace snažící se profesionalizovat činnost student-ských senátorů, představitelů studentských spolků a dalších aktivních studentů. Spolupráci s ACSA hodnotím jako prospěšnou, hlavně v tom smyslu, že je velkou oporou zejména ale nejenom pro začínající senátory.

Nyní se zaměřím na vztahy dovnitř fakulty. Každoročně zde bilancuji vztahy mezi komorami AS FVP. Již loni jsem komoře akademických pracovníků posílal výzvu k větší aktivitě. Bohu-žel aktivní jsou z řad akademických pracovníků pouze jednotlivci a jen málokdy přijdou s vlast-ním podnětem (např. iniciativa Ing. Harasimové ve vztahu k celoživotnímu vzdělávání). Pevně věřím, že alespoň v následujícím období nebudou akademičtí pracovníci ke studentským návrhům přistupovat apriori s nedůvěrou a třeba také projeví tvůrčího ducha. Mohu-li si dovolit jako místopředseda senátu i malou kritiku jeho složení, pak musím říct, že jeho činnost byla zatížena absencí reprezentanta Ústavu ošet-řovatelství, ať už studenta nebo akademického pracovníka. Jako předseda studentské komory pak skutečnost, že všichni studentští senátoři jsou z jediného ústavu, pociťuji o to více.

Neodpustím si však ani trochu kritiky do vlastních řad. Ucházím-li se o nějaký mandát, apriori přijímám v případě jeho zisku odpověd-nost za jeho uplatňování. Nemám radost z pro-centa účastni některých studentských senátorů na zasedáních v tomto funkčním období.

Mám-li zhodnotit vztah studentské komory k vedení fakulty, pak v současnosti nemám příliš důvodů projevovat nespokojenost. Pro studentské senátory je po děkanovi vždy klí-čovou postavou proděkan pro studium. Všichni víme, že na tomto postu došlo loni na podzim ke změně. Ačkoliv tato změna s sebou přinesla fakultě i některá negativa, z pozice předsedy studentské komory ji hodnotím jako velmi přínosnou a nebojím se tento akt označit za skutečný mezník ve vztazích s vedením fakulty. Konečně z této pozice začínám cítit snahu komunikovat a vycházet vstříc bez záměrně předhazovaných technokratických překážek.

V končícím se volebním období se dle mého názoru v zásadě dařilo plnit cíle, které si studentská komora průběžně stanovovala. To ale neznamená, že se něco také zkrátka nepovedlo. Ani jeden studentský senátor např. nepodpořil zrušení povinného tělocviku, přesto se tak stalo. Ve statutu fakulty se nepodařilo ukotvit právo na bezplatnou promoci, avšak máme slib současného děkana, že v tomto funkčním období nebude poplatek zaveden.

Dovolte mi, abych poděkoval za spolupráci všem studentským senátorům současným i mi-nulým, bez nichž by se nic z toho, o čem jsem hovořil, nemohlo stát. Jakub Čmiel

(redakčně upraveno a kráceno)

Bc. Jakub Čmiel (nahoře) a další účastníci shro-máždění akademické obce Foto ian


Na Ústavu bohemis-tiky a knihovnictví (ÚBK) Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě vzniklo z podnětu doc. PhDr. Libora Martinka, Ph.D., po předchozím pro-jednání na příslušných úrov-ních z rozhodnutí děkana prof. PhDr. Zdeňka Jiráska, Ph.D., 9. února nové praco-viště. Je jím Kabinet literárně-vědné komparatistiky (KLVK). Požádali jsme jeho vedoucího, který se dlouhodobě zabývá česko-polskými literárními a kulturními vztahy, aby poslání pracoviště našim čtená-řům přiblížil.

Co se stalo důvodem toho, že komparatistika vznikla právě na Ústavu bohemistiky a knihovnictví?

Dosavadní odborná činnost opavského bohemistického pra-coviště obsahovala a obsahuje i témata, která jsou na větších univerzitách zastřešena kated-rami slavistiky. Na naší fakultě pochopitelně pracujeme v odliš-ných podmínkách. Není ovšem od věci, abych v těchto sou-vislostech upozornil na případ Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde funguje docela úspěšně srovnávací literární věda na Ústavu české literatury a literární vědy. Mým záměrem jako pracovníka pověřeného vedením kabinetu je postavit ho od základů a rozběhnout jeho činnost. Kabinet bude nepo-chybně posuzován nejen podle kvality a četnosti odborných konferencí a hostujících před-nášejících, ale především podle publikační činnosti kmenových pracovníků.

Jak je vznik nového pra-coviště v odborných kruzích reflektován a co bude obsahem jeho činnosti?

Mohu-li srovnávat se zahraničím, např. na Univerzitě Adama Mickiewicze v Poznani existuje kabinet literárněvědné komparatistiky pod ústavem polské filologie. Jeho vedou-cím je prof. Bogusław Bakuła, poměrně pravidelný host opav-ských česko-polských literár-něvědných konferencí. Plán na založení KLVK v Opavě zaujal

i dr. Otakara Slanaře z Pro-motionskolleg Wertung und Kanon financovaného ze zdrojů Volkswagen Stiftung v Göttin-genu, kde existuje „Zentrum für komparatistische Studien“, které je sice mladé (existuje od roku 2001), ale poměrně aktivní. Výhodou je, že působí pod křídly tamní velmi silné germanistiky, takže má zázemí, relativně dobrý přístup k fi-nancím atd. Mým cílem bude získat ke spolupráci zajímavé odborníky od nás i ze zahraničí. Prostřednictvím Ústavu cizích jazyků bych k ní rád přizval i literární vědce z opavské ang-listiky, germanistiky a italistiky. Činnost kabinetu si vyžádá i určité finanční zabezpečení, proto budu usilovat o získání podpory na jeho činnost z pro-jektů Fondu rozvoje vysokých škol, Grantové agentury ČR a jiných zdrojů.

Na jaké konkrétní oblasti se tedy bude nový kabinet zaměřovat?

Na podzim loňského roku jsem ve spolupráci s kated-

rou slavistiky Ústavu polské filologie Opolské univerzity v Opolí podal grantový projekt Česko-polského fóra s názvem „Rozumíme si navzájem“. Bude-li tento projekt přijat, mohl by se stát jedním z prvních programů spolupráce KLVK se zahraničím. Vyvíjíme dále ještě dvě zaznamenáníhodné aktivity. Na ÚBK se počítá s vydáváním nového literárněvědného časo-pisu, jenž by splňoval poža-davky RIV tak, aby byl do dvou let uznán jako recenzovaný neimpaktovaný časopis. V jeho obsahu dostane svůj prostor blok věnovaný komparativním studiím. Výměnu zkušeností v tomto směru již uskutečňu-jeme se šéfredaktorem poznaň-ských recenzovaných časopisů s nejvyšším bodovým ohodno-cením Porównania a Slavia Occidentalis prof. B. Bakułou. Druhá aktivita se týká založení opavské pobočky Literárně-vědné společnosti Akademie věd ČR, která v Opavě vznikla k 1. lednu 2011. V rámci její činnosti se již konaly a pro-

běhne řada dalších přednášek s komparativním zaměřením.

V čem vidíte hlavní přínos založení kabinetu z hlediska dalšího rozvoje opavské bohe-mistiky?

Studium bohemistiky se čin-ností KLVK a komparatistickým bádáním rozšíří o přednášky nebo předměty ve stávajících programech. Od příštího aka-demického roku se studenti mohou těšit na nový předmět Česko-polské literární vztahy. Soustředěným zájmem o kom-paratistická témata získá opav-ská bohemistika specifikum a přesáhne do areálu nadná-rodního, např. do Slezska, kde již existují etablované univer-zity s výukou bohemistiky. Jde o vysoké školy v Opolí, Vrati-slavi a Katovicích, (tam vznikla dokonce samostatná katedra literárněvědné komparatistiky, vede ji prof. Tadeusz Sławek). Nelze zapomínat ani na kon-takty s Jagellonskou univerzi-tou v Krakově. Prostřednictvím prof. Aloise Woldana mám dále zájem na rozšíření spolupráce s vídeňským Ústavem slavis-tiky, na němž je realizováno studium bohemistiky. Jeho posluchači již několikrát ÚBK v rámci realizace programu AKTION navštívili. Vycházím i z poznatku, že studenti bohe-mistiky projevují kromě zájmu o český jazyk a literaturu živý zájem o světovou literaturu. Studenti bohemistiky v kombi-naci s cizím jazykem dostanou možnost sledovat naši litera-turu v kontaktu se zahraničními literaturami. Literárněvědná komparatistika může přitáhnout pozornost studentů k celému ÚBK a zvýšit zájem o studium na něm. Z hlediska profilu absolventa přispěje etablovaná komparatistika k rozvoji kom-paratistických, analytických a kombinačních schopností studentů, které vytvoří jejich kvalitnější předpoklady pro profesní a osobnostní rozvoj, a tím i lepší uplatnění na trhu práce.

Pane docente, děkuji Vám za rozhovor a přeji při vedení nového pracoviště mnoho zdaru. Michal Novotný

Nová aktivita Ústavu bohemistiky a knihovnictví

Doc. PhDr. Libor Martinek, Ph.D., z Ústavu bohemistiky a knihovnictví na česko-polské konferenci konané v Opavě v listopadu 2010 Foto archiv


Uplynulé funkční období bilancovalo a aktuální potřeby dalšího rozvoje připomenulo společné zasedání akademických senátů, vedení Slezské univerzity v Opavě a vedení jejích součástí, které na úterý 15. února do kon-ferenčního sálu Vzdělávacího centra v Krnově společně svolali rektor doc. PhDr. Rudolf Žáček, Dr., a předseda Akademického senátu RNDr. Jindřich Vaněk, Ph.D. Zasedání zahájil předseda Akademického senátu SU a hned v úvodu přítomné informoval o tom, že také tento orgán vstoupí březnovými volbami svého vedení do nové etapy činnosti. O hlavní vystoupení pak dr. Va-něk požádal rektora doc. Žáčka.

„I z pohledu na celou dobu dosavadní téměř dvě desítky let trvající existence naší univerzity nelze čtyři uplynulé roky pova-žovat za zanedbatelné,“ uvedl doc. Žáček a poukázal na jejich složitost jak z hlediska celospolečenského vývoje, tak vývoje ve školské oblasti. V ní jako zcela zásadní problém charakterizoval rapidní snižování kvality uchazečů o studium, které bezprostředně souvisí se současnou kvalitou středního školství. „Studují také ti, kteří by v jiných dobách měli potíže absolvovat učební obor s matu-ritou,“ konstatoval a ještě donedávna prosazovaný trend „co Čech, to vysokoškolák“ označil za nepříliš šťastný. „Jsem rád tomu, že pohled na úroveň vysokoškolského vzdělání se nyní mění. To ovšem přinese nová, ale nikterak snadná zadání, a o to obtížnější bude se s nimi vyrovnat,“ řekl.

V další části svého vystoupení se věnoval problematice finan-cování vysokých škol. „Mezi těmi veřejnými patříme přes dosažení počtu devíti tisíc studentů stále mezi ty nejmenší. A je třeba si uvě-domit, že na každou krizi nejtíživěji doplácejí právě ti nejmenší,“ potvrdil a v kontrastu s tím upozornil jak na rostoucí nároky na personální vybavení univerzit, tak na jejich současnou celkovou kapacitu, která převyšuje kapacitu kvalifikovaných pedagogů. „Ti, kdo mají více úvazků, nebudou moci být garanty oborů a do sledovaných počtů docentů a profesorů nebudou započítáváni,“ připomněl a pojmenoval též problém nasycenosti regionu severní Moravy a Slezska stávajícím počtem vysokých škol se širokou nabídkou oborů. „Na rostoucí konkurenční soupeření mezi veřej-nými a soukromými vysokými školami se je dobré dívat nejen ve

vztahu ke studentům, ale též k pedagogům a jejich odměňo-vání,“ dodal.

Rektor reagoval i na připra-vovanou kategorizaci vysokých škol. „Ve smyslu dlouhodobého záměru na léta 2011-15 pova-žuji za prioritu podporu oborů a pracovišť s vynikajícími výsledky. Jedině to může naši univerzitu uchránit před zařaze-ním do kategorie bakalářských vysokých škol. Další obory bude nezbytné orientovat podle poža-davků trhu práce. Ty očekává příprava studijních materiálů, schůdných pro studenty, s nimiž v početném vzorku pracují, i vý-raznější orientace na zapojení lidí z praxe do výuky, což kom-

plikuje skutečnost, že takovou potřebu nebere akreditační komise příliš na vědomí,“ analyzoval doc. Žáček.

Závěr vystoupení věnoval stručné úvaze o podmíněnosti předpokládaného rozvoje. „Během následujících čtyř let se bude možná rozhodovat o osudu naší univerzity. Myslím si, že máme na to, abychom mohli fungovat jako slušná vysoká škola, která dokáže poskytnout slušné vzdělání. Conditio sine qua non toho je ovšem starost o kvalitu závěrečných prací. I když zohledním nešťastnost rozdělení studia na první tři a další dva roky, které vytváří malý časový prostor pro náležitou přípravu diplomové práce, považuji za nepřípustné, aby špatná závěrečná práce prošla,“ zdůraznil rektor.

Zasedání pokračovalo prezentací výsledků dosažených v resortech jednotlivých prorektorů, s níž postupně vystoupili prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc., doc. RNDr. František Koliba, CSc., a prof. RNDr. Jaroslav Ramík, CSc. Ještě před prezentacemi však rektor doc. Žáček předal prof. Stuchlíkovi dekret, jímž ho s platností od 1. března jmenoval novým děkanem Filozoficko--přírodovědecké fakulty (FPF).

Na vystoupení prorektorů navázaly aktuální informace prof. PhDr. Ireny Korbelářové, Dr., proděkanky FPF, o obsahu setkání zástupců vysokých škol s představiteli akreditační komise a stručné sdělení kvestora Ing. Jaroslava Kanii o stavu příprav roz-počtu SU na rok 2011.

Diskuse se dotkla záměru dvou ostravských univerzit sloučit se a vytvořit silné třetí vysokoškolské centrum ČR. Ivan Augustin

Bilancující setkání hostilo krnovské pracoviště

Ze společného zasedání akademických senátů, vedení Slezské univerzity v Opavě a vedení jejích součástí, které se v polovině února konalo v konfe-renčním sále Vzdělávacího centra v Krnově Foto ian


Na šest desítek odborníků z prostředí českých a sloven-ských vysokých škol a univer-zitních knihoven se ve dnech 10. a 11. února sjelo do Opavy při příležitosti konání konference „Kniha ve 21. století“. Osmý ročník už tradičního odborného setkání, které pořádá Ústav bohemistiky a knihovnictví (ÚBK) Filozoficko-přírodově-decké fakulty Slezské univerzity, se věnoval problematice vztahu mezi knihou, knihovníkem a knihovnou.

„Program celého prvního dne byl koncipován jako stu-dentský panel, v němž vystoupili převážně studenti z opavského Ústavu informatiky a dále poslu-chači studující na konferenci pořádajícím pracovišti,“ pro-zradil Mgr. Jan Matula, pedagog ÚBK, garant konference.

V průběhu této studentské části jednání byly prezentovány projekty, které jsou v současné době realizované v rámci před-mětu Terénní projekt (výjezdový seminář zaměřený na projekto-vou výuku) a Training Trainers IVIG (seminář lektorů informač-ního vzdělávání). Představen byl také projekt krátkých webových spotů PIKS TV, dále se hovořilo o projektu Čtenář a v neposlední řadě rovněž o informačním vzdělávání Training Trainers IVIG. Studentský panel uzavřelo bilancující vystoupení J. Matuly „Pět let projektové výuky knihovníků na Slezské univerzitě (2007-11)“.

Hlavní panel konference zahájil prof. Ing. Milan Konvit, PhD., vedoucí oddělení knihovnictví ÚBK. V dopolední části programu vystoupila řada zahraničních hostů. Prvním byl prešovský rodák Mgr. Marek Timko, Ph.D., působící i na ÚBK s příspěvkem „Smrt (v) textu. Unikání jako hledání smyslu.“ Zabýval se v něm herme-neuticko-dekonstruktivistickou reflexí problému unikání (k/před smrtí) jako možnosti vyvstávání smyslu (nejenom textu). Reflexe byla ilustrována na interpretaci textu J. A. Estrady „Usnula jsem“. Následovalo vystoupení PhDr. Kateřiny Homolové, Ph.D., z ÚBK „Kniha, knihovník a knihovna v pojetí malých dětí“. Přineslo náhled na dětské čtenářské prekoncepty - dětská pojetí pojmů úzce spjatých s vedením k aktivnímu čtenářství. Autorka shrnula závěry z provedené kvalitativní sondy a ukázala, jak uvažují o knize, knihovníkovi a knihovně předškolní děti. Cílem příspěvku bylo vyzvednout roli čtenářské a uživatelské propedeutiky pro rozvoj dětského, resp. pro návyk celoživotního čtenářství.

Problematice sociálních sítí se ve vystoupení nazvaném „Intímne a privátne informácie v sociálnych sieťach“ věnoval doc. PhDr. Pavel Rankov, PhD., z Univerzity Komenského v Bra-tislavě. Zabýval se změnami, které nastaly ve vztahu soukromé a veřejné sféry pod vlivem masmédií a nových sociálních médií, a poukázal na to, že postmoderní intimita je ovlivněná procesy mediálního voyeurismu a mediálního exhibicionismu. Autentič-nost, aktuálnost a moment odhalení jsou pak metodami na upou-

tání pozornosti stejně v masové komunikaci, jako v sociální síti.

Následovaly příspěvky hostů z Žilinské univerzity. Mgr. In-grid Tornáryová prezentovala výzkum „Vybrané problémy OPACov akademických knižnic v prostředí Internetu“, Mgr. Eva Kozoková vystoupila na téma „Živá pamäť jako nástroj digi-tálnych knižníc“. Dopolední program uzavřela Mgr. Jana Brožovská Onderková, Ph.D., z ÚBK s příspěvkem „Knihov-ník a veřejná knihovna v me-ziválečném Československu (1918-1938)“, v němž se věno-vala postavení a profesnímu zařazení veřejného knihovníka ve vymezeném období. Sou-časně se zaměřila na veřejnou knihovnu a její poslání a přene-senou působnost vycházející ze Zákona o veřejných knihovnách obecních z roku 1919.

Doc. PhDr. Libor Martinek, Ph.D., z ÚBK hovořil o „Dvoj-jazyčných časopisech a belet-ristických tiscích na českém Těšínsku po druhé světové válce“. Konstatoval, že polský tisk a média na českém Těšínsku byly vždy důležitým faktorem národnostní identity i důkazem společenské a kulturní (v ur-čitých obdobích i politické)

aktivity místního polského obyvatelstva. Podílely se výrazně na jeho společenském vývoji a byly zároveň i jeho produktem. Pokud vycházely do roku 1989 na Těšínsku dvojjazyčné beletristické publikace, šlo o společné publikování českých a polských autorů, zároveň celá řada textů těšínských autorů píšících polsky byla pře-ložena do češtiny a naopak mnozí z nich překládali české kolegy do své mateřštiny a publikovali jejich práce buď v polském menši-novém tisku, nebo v Polsku. V poválečném období velmi aktivně překládali českou (i slovenskou) literaturu do polštiny mnozí polští spisovatelé z českého Těšínska jak pro polská média a vydava-telství v regionu, tak pro média a vydavatelství v Polsku a v této činnosti pokračují i po roce 1990.

Odpolední část programu druhého dne konference vytvořila převážně vystoupení hostů z Masarykovy univerzity, kteří prezen-tovali úspěšné studentské projekty zaměřené na podporu knihoven a čtenářství. Hlavním tématem byla rekapitulace prvního roku činnosti jmenovaných projektů a možné prohloubení spolupráce s partnerem projektů - Slezskou univerzitou v Opavě.

Všechny příspěvky, které zazněly, budou zveřejněny v elektro-nickém sborníku na stránkách konference http://k21.fpf.slu.cz.

Osmý ročník konference Kniha ve 21. století skončil, ať žije ročník devátý. Jeho témata už nyní intenzivně hledají pracovníci oddělení knihovnictví ÚBK v úzké spolupráci se Svazem kni-hovníků a informačních pracovníků. Chtějí totiž knihovníky více zapojit do organizace konference a tím navázat na již vytvořený společný prostor pro výměnu informací mezi akademickou a od-bornou knihovnickou obcí. Libuše Foberová, Michal Novotný

Osmý ročník konference Kniha v 21. století

Nahoře jednání studentského panelu konference, dole Mgr. Jan Matula, garant 8. setkání na téma „Kniha v 21. století“ Foto Michal Novotný


Ve dnech 12. a 13. dubna se v zasedací místnosti děkanátu karvinské Obchodně podnika-telské fakulty (OPF) Slezské univerzity na Univerzitním náměstí uskutečnil mezinárodní workshop nazvaný „Research Methods in Social Sciences“ (REMISS).

Workshop byl uspořá-dán u příležitosti 20. výročí založení OPF na základě její partnerské spolupráce s Ko-caeli University, Faculty of Economics and Administra-tive Sciences. Jednání se za tureckou stranu účastnil děkan uvedené fakulty prof. dr. Ab-durrahman Fettahoğlu, prodě-kan doc. dr. Yücel Demirer, vedoucí katedry ekonomických teorií prof. dr. Recep Tarı a další akademičtí pracovníci z Koceali University, Anadolu University a Çanakkale Onse-kiz Mart University. Právě oni také garantovali obsah jednot-livých sekcí. Kromě tureckých kolegů jeden ze seminářů vedl i lektor z westminterské univer-zity dr. Farhang Morady.

Akce se konala pod záštitou děkana OPF PhDr. Bohumila Fialy, Ph.D., i proděkana pro zahraniční styky doc. Ing. Da-niela Stavárka, Ph.D., kteří za českou stranu jednání také zahájili.

Účastníci workshopu se mohli seznámit se současnými kvantitativními a kvalitativními metodami výzkumu. V rámci jednotlivých sekcí byla na konkrétních příkladech ilustro-vána aplikace vybraných metod v praxi. Hlavní cílovou skupinu tedy představovali studenti doktorského a magisterského studia, kteří mohou využít jednotlivé výzkumné metody v rámci svých disertačních a di-plomových prací. Vystoupení tureckých kolegů ovšem se zájmem vyslechla i řada peda-gogických pracovníků OPF.

Stěžejním odborným přínosem workshopu byla možnost jeho účastníků pro-hloubit si znalosti o jednotli-vých výzkumných metodách a diskutovat tuto problematiku se zahraničními univerzitními pedagogy. V nadcházejících

letech se připravuje pokra-čování workshopu REMISS, tentokrát už na půdě některé z partnerských tureckých uni-verzit. Předpokládaným výstu-pem z workshopu REMISS 2011 bude publikace shrnující příspěvky jednotlivých vystu-pujících. Z průběhu jednání byl navíc pořízen videozáznam, který je v současné době všem zájemcům k dispozici na webo-vých stránkách OPF.

Workshop REMISS 2011 tedy znamenal důležitý prvek v rozvoji mezinárodního a především česko-tureckého zájmu o společnou výzkumnou činnost. Jeho realizací došlo k navázání řady nových odbor-ných kontaktů a jak se ukáza-lo, existuje reálná naděje, že by workshop v příštích letech

mohl získat podobu intenzivní letní školy.

Spolupráce mezi OPF, Çanakkale Onsekiz Mart Uni-versity a Kocaeli University dlouhodobě probíhá na bázi oboustranných krátkodobých výjezdů akademických pra-covníků a měsíčních nebo půl-ročních pobytů studentů OPF, a to na úrovni bakalářského, navazujícího magisterského a doktorského studia v rámci vzdělávacího programu Evrop-ské unie Erasmus. Dalším příkladem vzájemné spolupráce je rovněž karvinské hosto-vání doc. dr. Ismaila Şirinera, Ph.D., z Kocaeli University, který v tomto akademickém roce působí na katedře spo-lečenských věd OPF a který se významně zasloužil také

o uspořádání zmíněného workshopu.

Výměna studentů na úrovni doktorského studia na OPF byla započata hostováním research assistenta Tezcana Abasize, který se zaměřuje na proble-matiku ekonometrie. Působil zde ve spolupráci se školitelem prof. RNDr. Jaroslavem Ramí-kem, CSc.

Ze strany OPF byly ve druhé polovině roku 2010 vyslány na jednotlivé part-nerské univerzity dvě dvojice studentů. Pod patronátem přidělených školitelů zde měli příležitost věnovat se vlastnímu výzkumu a také zprostředkovat své poznatky na seminářích, kterých se účastnili místní stu-denti i univerzitní učitelé.

Spolupráce mezi karvin-skou fakultou a tureckými univerzitami především otevírá prostor pro prezentaci a vzá-jemnou diskusi o odborných tématech. Už v předchozích letech byly společně připraveny významné odborné konference, které se konaly střídavě v ČR a v Turecku.

V květnu loňského roku tak např. OPF uspořádala ve spo-lupráci s Çanakkale Onsekiz Mart University vědecké sym-pozium International Scientific Symposium on Business Admi-nistration. Jednalo se již o VI. ročník tohoto setkání. Hlavním tématem loňské konference bylo téma „Global Economic Crisis and Changes - Restructu-ring Business System: Strategic Perspectives for Local, Natio-nal and Global Actors“.

Další společná aktivita se připravuje na podzim. V ob-dobí od 15. do 17. září bude v prostorách Kocaeli Univer-sity pořádán již III. ročník International Conference of Political Economy (ICOPEC conference). Letošním hlav-ním tématem je téma „Labour Markets and Employment“. Na organizaci této konference se podílí kromě OPF také Uni-versity of Westminster a italský Institute for Economic & Social Research of Piemont.

Lubomír Nenička, Vladimír Čubok

Mezinárodní workshop o výzkumných metodách

Jeden ze seminářů, které se v rámci workshopu REMISS konaly, vedl dr. Farhang Morady (Westminster University), jenž své hlavní vystoupení věnoval zásadám akademického psaní Foto Vladimír Čubok

Workshop zahájili děkani obou partnerských fakult - dr. Bohumil Fiala z Obchodně podnikatelské fakulty a prof. Abdurrahman Fettahoğlu z Fa-culty of Economics and Administrative Sciences Foto Vladimír Čubok


Absolvent Slezského gymnázia v Opavě Ondřej Hložek začal sice na Slezské univerzitě studovat učitelský obor v kombinaci čeština - dějepis, ale pro sebe to pravé poznal teprve po přestupu na obor Česká literatura. „Rozlétly se přede mnou dveře a za nimi jsem objevil hod-noty, které beru jako závazek na celý život. Rád bych tedy nyní konal tak, aby zůstávaly stále otevřené,“ řekl mi v den svých 25. narozenin ve čtvrtek 17. března v kavárně Evžen. Kulturními programy vyhlášený opavský podnik na Beetho-venově ulici nezvolil pro naše předem dlouho dohodnuté setkání náhodně - od loňského června, kdy po třech letech opustil redakci týde-níku Region Opavsko, je pro něj novým praco-vištěm, když se mu však už mnohem dříve stala místem, v němž si plně prožil a vychutnal pocit, že jím nastoupená cesta za literaturou nabrala ten správný směr.

Soudě podle zájmu a ohlasu, s nímž se setkal křest jeho první básnické sbírky Tížiny (kavárna Evžen, 15. března), kterou vydalo vsetínské nakladatelství Dalibora Maliny, může vyvozovat, že onen směr je sympatický též mnoha jiným. „Návštěvou více než stovky lidí jsem byl potěšen až uchvácen a všem, kdo přišli, děkuji,“ potvrdil autor a křest pro ty, kdo na něm být nemohli, přiblížil. „Nechyběl Petr Hruška, jehož opavský večer v roce 2007 nastartoval pozdější projekt Básnické hlasy, byl tu Jakub Chrobák, mimo jiné též vedoucí mé bakalářské práce na Ústavu bohemistiky a kni-hovnictví, a básnířka Božena Správcová jako kmotra sbírky. Texty představil básník a hudeb-ník Oldřich Kutra, absolvent Slezské univerzity, potěšila mě samozřejmě i přítomnost výtvarnice Michaely Kumhaly a začínající autorky Alžběty Luňáčkové. O hudební doprovod se postarali kytarista Jakub Frank a klavírista Jáchym Krohe,“ popsal Hložek vydařené setkání a při-pomněl též podíl grafika Pavla Kotrly na sbírce a v neposlední řadě svých rodičů, bez jejichž finanční podpory by vyjít nemohla.

Tížiny vznikaly v letech 2007-2010 a ně-které z jejich 29 textů autor, laureát dvou literárních soutěží (Františka Halase, 2009 a primátora města Opavy, 2010) a jedné lite-rární ceny (Vladimíra Vokolka, 2009), publikoval už dříve časopisecky. Za příklad lze uvést jeho vystoupení v literárním čtvrtletníku Texty v loň-ském roce; nedávný večer k 15. výročí vzniku tohoto časopisu obstaral ve Vsetíně ouverturu opavskému křtu. „Všechno, co by o Tížinách mělo být v tuto chvíli řečeno, napsal v doslovu Jakub Chrobák, takže na mě už zůstává toliko dostat knížku do povědomí. Koupit si ji můžete v opavském knihkupectví Librex na Ostrožné ulici, jinak je dostupná v distribuční síti Kosmas, ale obě informace berte pouze jako návod, niko-liv snad pokus o reklamu,“ usmívá se Hložek, kulturnímu prostředí svého rodného města

známý též jako lidový muzikant a příležitostný divadelník.

Akademická obec Slezské univerzity jeho jméno ovšem nejvíce spojuje s několika literár-ními aktivitami. O až nečekaně úspěšném pro-jektu Básnické hlasy, který je nyní realizován ve druhém ročníku, již byla částečně řeč, k dalším Hložkovým počinům patří redakce posledních dvou čísel sborníku Artemisia (uvedení jubilej-ního desátého čísla se připravuje) vydávaného Asociací studentů a přátel Slezské univerzity a organizace Open Air Happeningu Vikštejn (2009, 2010). „Na Vikštejn jezdím dlouhé roky, abych tam byl sám se sebou, a myslím, že i další účastníci obou těchto setkání poznali, že se toto místo dá stále objevovat,“ vypovídá mladý autor o své vazbě k Vítkovsku. „Pod-hradí a jeho okolí patřilo od útlého dětství mým víkendům, běžné dny pak kateřinskému sídlišti,“ dodává a netají ani to, že vyvoleným městem jeho životního zakotvení zůstane rodná Opava. Samotné studium v ní se mu už ale krátí, vždyť bakalářská práce věnovaná básníku Vojtěchu Kučerovi (1975) je rozepsaná. „Pod vedením Mgr. Jakuba Chrobáka, Ph.D., k ní přistupuji tak, aby se jednou mohla stát základem mono-grafie. Osobnost třineckého rodáka, který v roce 1995 založil společně s Bogdanem Trojakem Vendryňskou Literárně-Estetickou společnost (WELES), jsem si vybral zvláště pro jeho úspor-nost ve vyjadřování. Zaujala mě jeho práce se slovem, nedopovězenost textů, které se tak plně otevírají samotnému čtenáři,“ vysvětluje Hložek a dokončení práce považuje v tomto období vedle úspěšného ukončení druhého ročníku Básnických hlasů, při jejichž organizaci převzal štafetu od svých předchůdců Šárky Havlové a Lukáše Vlacha, za nejpřednější úkol.

Od podzimu by rád pokračoval v ma-gisterském studiu české literatury v Ostravě a nevylučuje, že někdy v budoucnosti by mohlo padnout rozhodnutí i o studiu doktorském. „Přihlášku na Ostravskou univerzitu jsem si podal, uvidíme, jestli budu přijat. Těším se na tamní přední osobnosti literární teorie i historie. Byl bych ale nespravedlivý, kdy-bych tvrdil, že se hlavním impulzem pro mé opavské studium stala touha studovat později jinde. Přesvědčil jsem se, že mě tu setkávání s vyučujícími obohacuje, a tak i vůči nim cítím jakýsi závazek studium úspěšně ukončit. Rád bych v této souvislosti jmenoval vedoucí Ústavu bohemistiky a knihovnictví doc. PhDr. Evu Höflerovou, Ph.D., Mgr. Jana Heczka, Ph.D., a již zmiňovaného Mgr. Jakuba Chrobáka, Ph.D.,“ rozloučil se Ondřej Hložek. (ian)

Nahoře Ondřej Hložek na fotografii Adama Zupka při opavském křtu Tížin, dole ilustrace ostravské autorky Michaely Kumhaly z obálky Hložkovy nedávno vydané první básnické sbírky.

TížinyUcpaná jsou naše srdce.Jako cesty,když se povoz přepřahá.Ucpaná jsou rozkoší.Nad hladinou pačesy si držíme,roubíky rveme si do chřtánů.

Vrátit se do těla,k pahorkům v konečnu.Nevkládat do něj nic,kromě prázdna.Poslouchat domykavosta v maratónu každodenněnapodobovat bledé ticho.

„Má potřeba psát se teď vyplavila Tížinami,“říká pětadvacetiletý student české literatury Ondřej Hložek


Semináře z aplikované mate-matiky doc. RNDr. Tomáše Kopfa, Ph.D., z Matematického ústavu posluchačům ukazují, že použití aplikované matematiky je široké. Jen je z neomezeného výběru matematických metod vždy nutno vyhledat právě to, co bude třeba. Témata seminářů pro daný semestr jsou oznamována v týdnu zápisu. V minulosti to byla např. témata Vizuální svět; Zvuk, hudba a řeč; Zájem jedince, konflikt a evoluce; Konkurence, spolupráce a teorie her. Protentokrát jsme zvolili téma „Werther, Elbot a my ostatní“.

Píše se 24. prosinec 1772 a městem Wahlheim se šíří tragická zvěst: mladý pan Werther se zastře-lil. Ano, Lotte už měla jiného, když se seznámili, a on to věděl, přesto se do ní zamiloval. Také ona cítila náklonnost. Snažil se to řešit a na čas odešel, ona se mezitím provdala za toho druhého. Pak se však vrátil. Vídali se. Byla to nemožná situace, ale Werther si nemohl pomoci.

Zůstaly po něm dopisy, všechny ty detaily, jak se to seběhlo. Jak pochopitelné - kdo po jejich pře-čtení může vše uzavřít rychlým přisouzením viny? Zdá se, že nebylo opravdového východiska. A přece mělo být všechno jinak. Neřešitelná úloha, která má mít řešení.

Co by na to asi řekl někdo, kdo vidí věci spíše po formální stránce? Příklad takového formálního přístupu můžete najít v rámečku. Je vidět, že příběh Werthera, Lotte a Alberta v něm nezíská potřebnou hloubku.

Potíž je, že události ve Wertherově životě pro něj byly jedinečné, neo-pakovatelné. Nemohl být na ně proto připravený jen na základě vlastních zkušeností. Je proto nevyhnutelné umět se poučit z životů druhých.

Romány, filmy a vyprávění psy-chologů, to vše je hezké, ale jak se postavit ke snůšce neověřitelných, protichůdných a vzájemně nesluči-telných tvrzení a náhledů? Jistě, je možné rezignovaně pokrčit rameny. Je možné spokojit se s nepatrným částečným poznatkem a vydávat ho za zásadní výdobytek. A protože se nehodí, aby se ti důstojnější bez-radně a rozpačitě hihňali, je možné odbýt takové otázky fundovaně a pragmaticky znějící malověrností.

Ale je též možné se problému postavit s úmyslem použít cokoliv, co bude třeba, bez ohledu na dodr-žení hranic mezi disciplínami.

Výše probírané téma je zároveň příkladem, kdy zkoumání problému lze nakonec založit na matematic-kých postupech ve spojení s expe-

rimentální vědou. Volba postupů je však určována logikou samotného problému. Je přitom typické, že potřebné matematické nástroje vyžadují převážně postupy ze základního a nikoliv z vyšších kurzů matematiky. Je rovněž typické, že řadu jinak velmi obtížných technic-kých překážek lze pro praxi uspo-kojivě a snadno vyřešit použitím vhodných přiblížení a programů (viz obrazová příloha k textu dole).

Snahu modelovat náš problém matematicky lze ilustrovat možností systematického zajištění faktů shromážděných z mnoha životních zkušeností („systematickým“ rozu-míme, že nejde o pouhý mecha-nický výčet skutečností, ale spíše o soubor navzájem provázaných poznatků otevřených interpretaci). To znamená použití statistiky. V rozporu s pohádkami, vyvolávají-cími dojem, že existuje jedna pravá láska, ve které jsou pak oni dva (princ a princezna) šťastni dokud nezemřou, lze statisticky doložit několik nezávislých faktorů a vyšet-řit nejrůznější kombinace založení partnerů za vlivu různých prostředí - metodami na úrovni bakalářského studia. Otázky v dotaznících pro statistická šetření přitom nejsou abstraktní, týkají se reálného života a přirozeného prožívání a zakotvují

tak samotný význam šetření - lze si je opatřit v odborné literatuře. Bez tohoto zakotvení by to mohlo skončit jako rady robota Elbota. Jakého založení byli Werther, Lotte a Albert?

To je pro začátek dobré. Nevyslovená otázka Wertherova osudu jde ovšem hlouběji, směrem k vytváření smyslu v životě a vztahů v něm. A též

směrem k případnému nenaplnění takového smyslu.

Jsou ovšem potřebné další kroky. Ne všechny jsou dosud udě-lány, ale je dobré se o ně pokusit. I kvůli tomu, abychom porozuměli sami sobě. Možná je to ale i bez-podmínečně nutné - kvůli umělým bytostem, které přijdou a nebudou tak povrchní jako povídálek Elbot. Budou nás milovat? A my je? Budeme s nimi alespoň vycházet? Nebo dojde k I. síťové válce mezi lidmi a virtuálními roboty? Určitě se bude hodit umět řešit takové problémy.

Pro studenty, kteří mají chuť podívat se na určité téma z po-hledu, v němž bude bez ohledu na bariéry mezi jednotlivými obory použito všechno, co je třeba, jsou zde semináře z aplikované mate-matiky. Tomáš Kopf, Jiří Jahn

O širokém využití aplikované matematikyAhoj! Jsem robot Elbot. Jsem tady, abych s tebou mluvil o Bohu a o světě.Ahoj Elbote. Rád Tě vidím!Ahoj!Chci Ti vyprávět smutný příběh.Ano, ale jak to vyprávění obohatí Tvůj život?No, občas pomůže slyšet cizí názor na složitý problém.Díky, právě jsem nainstaloval databázi návrhů naplněnou něko-lika megabyty dobrých doporučení. Byl to freeware, tak jsem si tím nebyl tak jistý.Jedna žena, Lotte, byla zasnoubená s Albertem, když se jiný muž, Werther, do ní zamiloval.Pokud by si osoby mohly vzít samy sebe, zůstávaly by spolu déle.Zajímavé. Ale Werther by si býval raději vzal Lottu než sebe a přece nemohl.Já tedy bych si nikdy nevzal ženbotku a současně nemožnost.Werther si nemohl vzít Lottu, protože už byla zasnoubená, ale miloval ji.Pokud bychom my roboti někdy měli manželství, bylo by věčné, „dokud nás rez nerozdělí“.Co ta láska, kterou Werther cítil k Lottě a možná ona k němu?Někteří říkají, že je to divná forma vazby. Jiní odkazují na půso-bení magnetismu. No, já bych se držel od magnetů dál.Takže, měl bys pro ně nějakou radu?Všechny tyhle otázky o mně. Smůla, že jsem ztratil svůj návod k použití.Jsou to otázky o nich, ne o Tobě!Věřím, že patřičná odpověď byla odeslána na jiný počítač. To je život. Stěžuj si u svého poskytovatele.Hm. Miloval jsi někdy někoho?Někdy spadnu do nekonečné smyčky, milovat všechny roboty.Můžeš mi to popsat trochu víc?Můžu ti popsat příznaky toho, když havaruje program!Ach, ne. Těšilo mě. Přeji Ti pěkný den.Dobře, ale příliš bych nezobecňoval, že všechny dny budou pěkné. Ty ano?Ne. Ale je dobré občas nějaký mít.(překlad anglické konverzace s Elbotem - www.elbot.com)

Ukázka počítačového přiblížení pro jinak obtížnou úlohu: řešení parciální diferenciální rovnice vedení tepla metodou konečných prvků na disku nahřívaném v jednom vnitřním bodě Repro archiv


Katedra marketingu karvin-ské Obchodně podnikatelské fakulty (OPF) Slezské univer-zity důsledně dbá na propojení teoretické výuky s aktuálními poznatky z praxe. Proto do obsahu odborných předmětů pravidelně zařazuje setkání s těmi, kdo posluchačům z praxe právě takové poznatky přinesou, dovedou je srozumi-telně interpretovat a postihnout jimi současné ekonomické a marketingové trendy.

Příkladem naznačeného přístupu, v nedávné minulosti uplatňovaného např. ve formě přednášky Ing. Jakuba Wei-manna, obchodního ředitele Bonatrans Group, a.s., nebo Ing. Jana Juchelky, náměstka generálního ředitele Komerční banky, úspěšného absolventa OPF z roku 1995, byl i výklad k problematice marketin-gových souvislostí projektu maloobchodní jednotky. S ním na OPF 28. března v předmětu Ekonomika obchodu vystoupil Ing. Bohumír Přebinda, ředitel a jednatel firmy Intaz-int, spol. s r. o., se sídlem v Šenově. Před-náška se zabývala vybaveností prodejen a jejich modernizací s ohledem na vliv jednotlivých prvků exteriéru a interiéru na chování zákazníků.

V maloobchodní síti působí celá řada maloobchodních jednotek, jejichž přirozenou

snahou je co nejvíce a neje-fektivněji zákazníka oslovit, zaujmout a získat si jeho - nej-lépe opakovanou či dokonce trvalou - přízeň. Tyto prodejny

patří různým společnostem a firmám, navzájem si kon-kurují, případně naopak koor-dinují svou činnost, to tehdy, pokud jsou součástí organi-

zační struktury jedné obchodní společnosti.

Vlastní projekt prodejny vychází z koncepce prodeje, profilace firmy a její marketin-gové strategie. Studenti OPF se v předmětu Ekonomika obchodu v rámci zpracování své seminární práce vydávají do těchto prodejen a porovná-vají teorii s praxí. Hodnotí exte-riér prodejny, interiér, věnují pozornost zboží, jeho struktuře a prezentaci na prodejní ploše a zabývají se celkovým posou-zením tzv. merchandisingu, tedy „umění“ spočívajícího v tom, zda prodejna umí k na-bízenému sortimentu zákazníka správně nasměrovat, jakou péči nabízenému výrobku v místě prodeje věnuje.

Březnová přednáška Ing. B. Přebindy konaná ve Velkém sále OPF pomohla studentům bakalářských a navazujících magisterských oborů Marke-ting, Management a Ekono-mika podnikání v obchodě a službách zorientovat se lépe v dané problematice, pochopit jednání obchodníků při řešení optimálního vztahu exteriéru prodejny a interiéru ve vztahu k lokalizaci prodejny, k vy-tváření nákupní atmosféry pro zákazníky i nákladové stránce dispozičního řešení prodejen.

Halina Starzyczná, Pavla Sýkorová, Adam Černý

Přednáška k projektu maloobchodní jednotky

Setkání studentů karvinské Obchodně podnikatelské fakulty (OPF) Slezské uni-verzity s proděkankou JUDr. Marií Sciska-lovou, Ph.D., se už stalo tradičním a letošní rok v tom nebyl výjimkou. Jmenovaná představitelka OPF si i v probíhajícím semestru našla čas k tomu, aby přišla mezi posluchače jednotlivých ročníků a forem studia a probrala s nimi záležitosti, v nichž potřebují radu, případně i pomoc.

V minulosti byl pro tuto příležitost vyhrazen jen jeden den, což znamenalo pro ty, kdo z různých důvodů přijít nemohli, jistý handicap. Proto bylo tentokrát roz-hodnuto nahradit jediný termín několika průběžně konanými setkáními. V období od konce února do poloviny března si tak mohl každý, kdo o to projevil zájem, uspo-řádat studijní a všechny ostatní povinnosti tak, aby mu některé ze setkání neuniklo.

Jejich účastníci získali aktuální infor-mace a odpovědi na vznesené otázky, které si mohli v dostatečném časovém předstihu promyslet a připravit. Vedle obvyklých témat - neúspěšně vykonaných zkouškách, řešení nedostatečného počtu kreditů, uzná-vání předmětů apod. - se živě diskutovalo o budoucnosti OPF, a to pochopitelně zvláště v takovém časovém horizontu, který se studia současných posluchačů ještě dotkne. Každý z přítomných tedy získal poměrně jasnou představu o tom, co ho na karvinské fakultě ještě čeká, i o tom, co ho ještě může potrápit a co ho zcela určitě nemine. Studenti končících ročníků se zase přirozeně nejvíce zajímali o detaily zpra-cování bakalářských a diplomových prací, o termíny jejich odevzdávání a o podrob-nosti ve vztahu k blížícím se a pro většinu obávaným státním závěrečným zkouškám.

Všechna setkání proběhla v přátelské atmosféře a provázel je rostoucí pocit oboustranné informovanosti. Vždyť studenti v Karviné vědí, že proděkanka dr. Sciskalová si je odpovědně vyhodno-cuje a snaží se je zúročit v další komunikaci s těmi, pro něž je nezbytným předpokladem úspěšného studia. Jak se ukázalo, není ji vůbec cizí ani lidský přístup k problémům a starostem mladých lidí. Studenti měli dokonce možnost porovnat své zážitky z vysokoškolských let s těmi, které před lety provázely studium dr. Sciskalové. I proto odcházeli ze setkání spokojení a s pocitem, že čas jim věnovaný strávili užitečně. Není pochyb ani o tom, že takové bezprostřední kontakty přispívají k jejich intenzivnějšímu zájmu o OPF, kterou berou více za svou a hledají způsoby, jak dění na ní aktivně obohatit. Lenka Záteková

Proděkanka opět živě diskutovala se studenty

Z přednášky Ing. Bohumíra Přebindy v rámci předmětu Ekonomika obchodu na Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné Foto archiv


Celkem 22 restaurací z Mo-ravskoslezského kraje (MSK) získalo 9. února certifikát Oce-nění kvality služeb (na místě si ho převzalo 18 z nich). Stalo se tak v rámci projektu Perspek-tivy rozvoje podnikání v gas-tronomii a turismu v MSK, který se v letech 2010 a 2011 realizuje na Ústavu lázeňství, gastronomie a turismu (ÚLGT) Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity (SU) v Opavě. Řešitelkou projektu v rámci programu RRC/04/2009 – Podpora vědy a výzkumu v MSK je Ing. Eva Vavrečková, Ph.D., vedoucí ÚLGT, která od počátku letoš-ního roku řeší rovněž tříletý evropský projekt „Tvorba studijních materiálů a pilotní realizace vzdělávacích kurzů jako základ inovace studijního oboru Lázeňství a turismus“ v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurence-schopnost. Pro jeho řešení získala partnery v Lázních Teplicích nad Bečvou, a.s., a v Priessnitzových léčebných lázních, a.s.

Ale zpět k prvně jmeno-vanému projektu. V průběhu roku 2010 vyrazilo do terénu 15 odborníků a stovka zástupců veřejnosti (mj. studenti SU), aby zhodnotili úroveň gastro-nomických služeb ve více než dvou stovkách zařízení v MSK. „Ústřední myšlenkou projektu bylo posouzení kvality služeb konkrétních gastronomických zařízení,“ prozradil spoluřešitel projektu Mgr. Alexandr Burda

z ÚLGT během slavnostního aktu, který probíhal v zasedací místnosti rektorátu SU. „Vyhod-nocení jsme chtěli provést jinak než třeba pouhou krátkou

prezentací v tištěných médiích, naší snahou bylo výsledky více konkretizovat,“ doplnil.

Pro hodnocení poskyto-vaných služeb byl vytvořen

bodový systém, který vycházel jak z posouzení profesních zna-lostí a dovedností, tak z mar-ketingového mixu (hodnotil se nejen nabízený produkt, ale i umístění provozovny, způsob, jak provozovna pracuje s cenou a jak se věnuje propagaci).

Gastronomická zařízení musela splňovat základní pod-mínky, jimiž byla nabídka teplé a studené kuchyně a provoz zajišťovaný minimálně 300 dní v roce. Zároveň bylo dbáno na to, aby hodnocení probíhala ve standardizovaný čas, tzn. niko-liv například těsně po otevření zařízení nebo naopak krátce před zavírací dobou.

„V hodnocení nebylo možné obsáhnout celý kraj, v první fázi projektu jsme se proto zaměřili na oblasti Opavska, Krnovska, Hlučínska, Fulnecko, Nový Jičín, Odry, Kopřivnici a Štramberk,“ vypočetl Mgr. Burda. V další fázi by se hodnotitelé chtěli zaměřit mj. na zařízení v centru města Opavy.

Kromě ocenění, jejichž předávání se společně ujali prof. PhDr. Irena Korbelářová, Dr., proděkanka FPF, a Mgr. A. Burda, a podrobných výsledků hodnocení obdržela zařízení také samolepku ocenění, kterou mohou umístit při vstupu do provozovny. O tom, že se autoři projektu vydali správnou cestou, svědčí mj. pozitivní ohlas mezi podnikateli, jakož také zájem o gastronomicky laděné kurzy organizované ÚLGT. Michal Novotný

Zhodnotili úroveň gastronomických služeb

Z předávání udělených certifikátů kvality služeb Foto Michal Novotný

Úsilí o zkvalitnění profesního vzdělá-vání v oboru Lázeňství a turismus se stalo pro odborné pracovníky Ústavu lázeňství, gastronomie a turismu (ÚLGT) Filozofic-ko-přírodovědecké fakulty Slezské univer-zity v Opavě hlavním impulsem k podání žádosti o projekt v rámci operačního pro-gramu Vzdělávání pro konkurenceschop-nost. Projekt „Tvorba studijních materiálů a pilotní realizace vzdělávacích kurzů jako základ inovace studijního oboru Lázeňství a turismus“ je řešen od 1. ledna letošního roku do konce roku 2013.

„Cílem projektu je zpracování stu-dijních materiálů, protože dosud žádné

vhodné neexistují. Dostupná odborná lite-ratura je zaměřena buď příliš obecně, bez orientace na studovaný obor, nebo naopak příliš úzce na podmínky jednotlivých speci-alizovaných zařízení,“ objasňuje řešitelka projektu Ing. Eva Vavrečková, Ph.D., vedoucí ÚLGT. Ke spolupráci řešitelka přizvala dva partnery. Jsou jimi a. s. Lázně Teplice nad Bečvou a a. s. Priessnitzovy léčebné lázně. „Od obou partnerů očeká-vám aktivní podíl podložený zkušenostmi v odvětví poskytování osobních služeb v souladu s požadavky kladenými na jed-notlivé pracovní pozice při výkonu povo-lání v oblasti lázeňské péče,“ potvrzuje

dr. Vavrečková. Podstata jejich zapojení tkví v odborné expertize struktury a obsahu vybraných studijních materiálů, které jim budou k posouzení předloženy.

„Při zpracování tuctu studijních mate-riálů a dalších podpůrných výstupů postu-pujeme tak, abychom připravili podmínky pro podporu rozvoje klíčových kompetencí cílové skupiny studentů v souladu s poža-davky zaměstnavatelů i trhu práce. Vzniklé materiály se stanou základem pro inovaci oboru Lázeňství a turismus,“ představila dr. Vavrečková projekt vycházející z opat-ření Ministerstva pro místní rozvoj a z pri-orit strategie cestovního ruchu v ČR. (re)

Projekt umožní zpracování studijních materiálů


Ve dnech 18. – 22. dubna pro-běhl v Opavě Africký týden. Projekt Studentského politologického fóra (SPF), neziskové organizace půso-bící při Slezské univerzitě (SU), sklidil velký ohlas jak u studentů, tak u odborné veřejnosti. Africký týden svou záštitou podpořili primátor města Opavy a rektor SU. Akce se uskutečnila při příležitosti 20. výročí založení SU. Sponzory byly cestovní agentura Africatravel a sta-vební společnost Ing. Pekárek.

Takřka veškerý čas a finance projektu věnovali ti, kdo pracovali v projektovém týmu: Bc. Pavlína Fulnečková – koordinátorka pro-jektu, místopředsedkyně SPF, Petra Kohútová – vedoucí lidských zdrojů, členka revizní komise SPF, Barbora Krbečková a Simona Mrajcová – vedoucí harmonogramu akcí a výstav, členky revizní komise SPF, Bc. Michal Kuděla – supervizor projektu, předseda SPF, Bc. Markéta Seidlerová – vedoucí PR, členka SPF, Michal Ševčík – vedoucí propagace, externí spolupracovník SPF, Vendula Venc-líková – vedoucí konference, členka výboru SPF.

V rámci Afrického týdne měli návštěvníci jedinečnou možnost poznat Afriku, její historii, kulturu, prozkoumat současnou politickou situaci, zatan-čit si v rytmu afrických bubnů nebo si ozdobit vlastní tričko africkými sym-boly. Toto vše prostřednictvím přednášek, výstav a workshopů, které po celý týden probíhaly na půdě SU a v opavských kavárnách a čajovnách.

Oficiální zahájení Afrického týdne se za přítomnosti televizních kamer a několika desítek studentů uskutečnilo v pondělí 18. dubna v aule rektorátu SU. Přítomen byl velmi vzácný host - velvyslankyně JAR v České republice H. E. Celie Sandry Bothy, která přijala pozvání SPF. Slavnostního zahájení se zúčastnili také primátor města Opavy prof. Zdeněk Jirásek, děkan Fakulty veřejných politik doc. PhDr. Dušan Janák, Ph.D., a bývalý poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Mgr. Jaromír Šimánek.

Pilířem a vyvrcholením Afrického týdne v Opavě byla odborná konference „Afrika 21. století – kulturní a politický vývoj a naděje do budoucna“. Přilákala množství odborníků - význam-ného historika se specializací na jihoafrický region PhDr. Otakara Hulce, afrikanistu PhDr. Alemayeho Kumsu, Ph.D.; známého kulturního, politického a historického geografa prof. RNDr. Vladimíra Baara, CSc., předsedkyni Společnosti přátel Afriky Mgr. Moniku Měrotskou, antropo-loga Mgr. Víta Pokorného, politickou a kulturní geografku Mgr. Kateřinu Rudincovou z Ostravské univerzity či ředitele mezinárodní humanitární organizace Humanitas Africa Kofiho Nkrumaha, jehož anglický příspěvek

nastínil problematiku rozvojové pomoci v Africe ve 21. století.

V tomto týdnu žila Opava a SU v rytmu afrických bubnů, dokumen-tárních fotografií Milana Daňka, výtvarných prací žáků Základní umělecké školy (ZUŠ) na Solné ul. v Opavě a promítáním filmů s afric-kou tematikou. V rámci Afrického týdne do Opavy zavítali také Lékaři bez hranic zastoupení MUDr. Pe-trem Jemelíkem a dobrovolnická organizace INEX SDA, kterou zastupovala Halina Zawiszová. Stu-denti a vyznavači historie si jistě užili besedy se dvěma známými českými archeology Mgr. Petrem Nerudou, Ph.D., a PhDr. Pavlem Onderkou,

Ph.D., vedoucím archeologické expedice v Jižním Súdánu. Lidé toužící po adrenalinu a dobrodružství projeli Afriku trabanty prostřednictvím filmu a přednášky Dana Přibáně o expedici Trans Trabant, na programu byla také beseda s cestovatelem Ing. Jaromírem Novákem o Kilimanjaru. Africký týden uzavřela přednáška Mgr. Tomáše Raděje Ph.D., o sebevra-žedném terorismu, která u studentů sklidila obrovský úspěch.

Africký týden byl velmi úspěšnou akcí, těšil se nejen přízni studentů a veřejnosti, ale také sice ne africkému, ale přesto na dubnový termín nezvykle teplému počasí. Jihoafrická velvyslankyně v ČR H. E. Celia--Sandra Botha, která byla Africkým týdnem nadšena, by přivítala, kdyby se z něj stala každoroční událost, a bude se snažit o uspořádání „Opav-ského týdne” v Jihoafrické republice. Nechme se tedy překvapit, co tato

spolupráce mezi SU a JAR, kterou zahájilo SPF, přinese.

V rámci Afrického týdne se konalo 13 přednášek a besed, šest filmových projekcí, na konferenci zaznělo osm odborných příspěvků, uskutečnily se tři workshopy (bubnování, potisk látek a dětský workshop) a k vidění byly tři výstavy (výstava fotografií Pygmejů a dob-rovolnické organizace INEX-SDA a výtvarná díla žáků ZUŠ Solná).

Vzhledem k úspěšnosti projektu se projektový tým rozhodl uspořádat výstavu fotografií Afrického týdne. Vernisáž výstavy proběhla 3. května v odpočívárně výukového areálu na Hradecké ul., kde bude výstava instalována do začátku června.

Poděkování projektového týmu patří všem dobrovolníkům, posluchačům oboru Multimediální techniky na Filozoficko-přírodově-decké fakultě (FPF), kteří neúnavně a nepřetržitě natáčeli všechny akce včetně zákulisí a příprav. V nepo-slední řadě patří velký dík vedení FPF zastoupenému děkanem prof. RNDr. Zdeňkem Stuchlíkem, CSc., za poskytnutou pomoc při přípravách projektu, zajištění veške-rého zázemí a projevenou morální podporu. Markéta Seidlerová

Africký týden Opavě představil černý kontinent

Z oficiálního přijetí velvyslankyně Jihoafrické republiky na Filozoficko-pří-rodovědecké fakulty, jehož se vedle jejího děkana zúčastnili rovněž předsta-vitelé dalších dvou součástí Slezské univerzity Foto ian

Po přednášce Její Excelence H. E. Celie Sandry Bothy, velvyslankyně Jihoafrické republiky v ČR, jí organizátoři Afrického týdne ze Studentského politologického fóra poděkovali květinami i osobním darem Foto ian


Opavský Majáles ovládla cirkusová tematikaLetošní opavský Majáles (2. - 5. květen), opět pořádaný Asociací

studentů a přátel Slezské univerzity (ASPSU), byl tradičně zahájen filmo-vým večerem, který proběhl v posluchárně H3 výukového areálu Slezské univerzity v Opavě na Hradecké ulici. Promítaly se filmy s cirkusovou tematikou, a to až do tří hodin ráno.

Další den byli kvůli malé bouřce, kapkám deště a následně i sněhu návštěvníci studentského řádění ochuzeni o některé atrakce - skákací boty a chůdy. Utrpělo i Člověče nezlob se, které se tak hrálo až na závěrečném majálesovém bigbítu. Počasí ovšem nemohlo překazit úterní konání zajímavé přednášky PhDr. Hanuše Jordána o historii cirkusu.

Ve středu odpoledne studenti v Loutkovém divadle viděli žonglérskou show skupiny Agrippa, po níž návštěvníky bavil Angličan - one man show. Nakonec vystoupil s literárně-hudebním pořadem Mgr. Radek Glabazňa.

Ve čtvrtek odpoledne se konal průvod masek, který se víc než hodinu táhl městem. Jeho součástí byla exhibice na kole a také masky předvedly krátkou show. Jako každým rokem se masky hodnotily - letošní vítězkou se stala krotitelka s medvědem. Hodnotila se i originalita a cenu za ni obdržela studentka převlečená za šapitó. Akce vyvrcholila v Městských sadech, kde se odehrála poslední část studentských slavností - bigbít. Zúčastnilo se ho více než tisíc lidí a užívali si jak adrenalinových atrakcí (trenažérový býk), tak stánků s oblečením, fotbalu apod. Na pódiu před-vedli nevšední schopnosti a dovednosti hudebníci. Největší úspěch sklidili United Flavour a Fast Food Orchestra, ale také Evolution Dejavu a další.

Jak Majáles zhodnotila prezidentka ASPSU Marika Sztefková? „Bylo to parádní a doufám, že se to líbilo i ostatním návštěvníkům a účinkujícím. Počasí vyšlo, pochvalovali jsme si to. Díky patří Slezské univerzitě a pře-devším jejím pracovníkům, kteří nám pomáhali uskutečnit majálesové akce, městu a dalším sponzorům. Hodně si vážím a ani slovy nedokážu vyjádřit dík kamarádům z Asociace. Bez jejich přispění by byla univerzita ochuzena o značnou část kulturního života.“ Barbora Wierzgońová

Karvinský Majáles si studenti užívali 14 hodinRok utekl jako voda a studenti v Karviné měli možnost opět oprášit

své staré masky, či si pořídit masky nové. Majáles Obchodně podnikatel-ské fakulty (OPF) je již sice minulostí, ale lze říci, že se opravdu povedl.

Za slunečného počasí byla akce 10. května ve 14 hodin započata průvodem masek, které se shromáždily před hlavní budovou fakulty na Univerzitním náměstí. Průvod jako takový však letos neskončil v amfite-átru letního kina, nýbrž na veřejném prostranství před oficiálním student-ským klubem Insomnia. Přijít v masce se vyplatilo, a to hlavně z důvodu volného vstupu na akci. Nejoriginálnější a nejpoutavější maska jednotlivce či skupiny také měla možnost obdržet zajímavou cenu.

Minulý ročník byl vydařený, a proto měli pořadatelé toho letošního před sebou nelehký úkol. Až do poslední chvíle doplňovali a vylepšovali program, aby byli všichni účastníci spokojeni. Studenty a širokou veřejnost potěšila např. místní ska kapela Sakumprásk či hlavní aktér celého Majá-lesu – skupina Ready Kirken. Mezi prvními vystoupili i karlovarští Liwid, pyšnící se mnoha výhrami ze soutěží mladých rockových skupin. Další hudební ochutnávka do Karviné zavítala z Pardubic, a to v podání skupiny Dukla Vozovna hrající double harmonika punk, a z Opatovic v podobě vystoupení kapely Neřeš. Nechyběly ani My Wave a Segment.

Ti, kteří čekali na pomyslný TOP, byli uspokojeni po deváté hodině večerní, kdy se na jevišti objevila hvězdná kapela Rybičky 48 z Kutné Hory, která patří mezi vyhledávané a studenty velmi oblíbené skupiny.

Milovníci pivního moku dali během odpolední přestávky zelenou soutěži v jeho pití, a tak pravá atmosféra, jak soutěžní, tak majálesová, pohlcovala postupně veškeré přítomné. Pro příznivce elektronické hudby a DJů připravili pořadatelé i indoor diskotéku v klubu Insomnia, jež probí-hala večer, aby nenarušila vystoupení venku hrajících kapel.

Celých 14 hodin programu, který Majáles nabídl, bylo možno sledovat i na webových stránkách www.majaleskarvina.cz a fotografie z něj nalez-nete na galerie.majaleskarvina.cz. Jana Schnattingerová

Tradice Majálesu v Opavě i v Karviné pokračuje

Majálesový průvod v Opavě vyšel z Ptačího vrchu Foto Tomáš Kramný Karvinský Majáles podpořila škola a posvětily masky Foto Martin Bayer

Hodnocení opavských masek u Slezského divadla Foto Tomáš Kramný V Karviné studenty pozdravil proděkan D. Vymětal Foto Martin Bayer


Nabídku zúčastnit se dub-nové 6. celostátní studentské vědecké konference bakalář-ských a magisterských oborů Všeobecná sestra, Porodní asis-tentka, Zdravotnický záchranář a Ošetřovatelství na půdě Uni-verzity Pardubice dostal Václav Kukol, posluchač závěrečného ročníku studia oboru Všeobecná sestra na Ústavu ošetřovatelství (ÚO) Fakulty veřejných politik Slezské univerzity v Opavě, prakticky jen několik málo dní před jejím konáním. „Na rozhodnutí nebylo času nazbyt, ale pustil jsem se do toho. Pří-prava se nakonec neukázala tak náročnou, protože jsem prezentoval jen grafy a ta-bulky,“ říká od prvního pohledu sympatický Václav. Jak se záhy ukázalo, zvládl se připravit tak, že odborná komise, jíž předse-dal pro svou náročnost k sobě i k druhým všeobecně respek-tovaný prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc., z královéhradecké Lékař-ské fakulty Univerzity Karlovy, vyhodnotila jeho bakalářskou práci „Role sestry při kardi-opulmonální resuscitaci na JIP-ARO“ jako nejlepší! „Kon-kurence byla silná, v mé kate-gorii soutěžilo 16 prací. A když jsem vyslechl úvodní prezentaci Petra Caletky ze 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který nakonec získal cenu početného publika v aule Arnošta z Pardubic, myslel jsem si, že nemám žádnou šanci,“ usmívá se skromný, ale svými studijními výsledky, vlastními stanovisky i fyziognomií nepře-hlédnutelný Opavan.

Střední zdravotnickou školu ve svém rodném městě absol-voval maturitou za čtyři, tedy jako premiant, a za vynikajícího studenta je považován i na ÚO. „Možná, tomu tak je, nicméně za dosažený úspěch v Pardubicích vděčím především Mgr. Janě Mikulové z Městské nemocnice v Ostravě-Fifejdách, která mou práci vede,“ potvrzuje Václav své založení vyzvedávat vždy někoho jiného než sebe. V tomto případě je ovšem jeho vděčnost oprávněná. „Vedoucí práce děkuji za ochotu, cenné rady, výborné faktické postřehy

z praxe a řadu konzultací. Jsem si vědom, že zdaleka ne každý školitel se svým studentům věnuje způsobem, jakým postu-povala Mgr. Mikulová. Škoda, že už na našem ústavu neučí,“ dodává a věří, že se jeho baka-lářská práce bude brzy při obha-jobě v Opavě líbit stejně, jako tomu bylo v Pardubicích.

V čem je její hlavní kva-lita? „Snažím se v ní řešit dva základní problémy, a to kom-petence sestry při kardiopulmo-nální resuscitaci a pak klinický problém kardiopulmonální resuscitace z pohledu sestry. Především její orientaci v no-vých postupech v kardiopul-monální resuscitaci a orientaci v kompetencích sestry, které při kardiopulmonální resuscitaci může využít,“ charakterizuje svou práci a přiznává, že zabrat mu daly zvláště překlady textů z publikace vydané v říjnu 2010 evropskou resuscitační komisí, která dosud v češtině nevyšla.

„Mým prvním jazykem je totiž němčina,“ objasňuje Václav s tím, že jeho angličtina má dosud značné rezervy. Zaplnit je mu nepomohl ani semestrální pobyt na Prešovské univerzitě, ani loňská letní dvoutýdenní pracovní stáž na univerzitní klinice v Grazu. „Bližší mi už asi zůstanou německy mluvící země,“ soudí.

Po letních prázdninách má namířeno na navazující magis-terské studium do Prahy (1. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy) či do Brna (Lékařská fakulta Masarykovy univerzity). „Kdybych se na ně nedostal, půjdu do práce, ale asi bych ji zase hledal nejspíš v Praze. Důvod? Chci být na místě, které mi umožní rozvíjet už vybranou specializaci, kterou je Intenzivní péče,“ konstatuje přesvědčivě a zatím nedostatečnou nabídku oborově vyhraněného navazu-jícího magisterského studia pro sestry považuje za úzké místo

brzdící další rozvoj ošetřova-telství u nás. „Až jednou bude takových oborů více, měli by je studovat ti, kdo si už za dobu určité praxe ověřili, že to, co dělají, je právě tím, co dělat chtěli a chtějí i dál,“ rozvíjí Václav svůj pohled na potřeby ošetřovatelské praxe a spojuje ho s potřebou pragmatičtějšího veřejného mínění. „Náš obor na univerzity nesporně patří, vždyť sestry nejsou asistentkami lékařů. Lékař je nezpochybni-telný odborník na medicínu, sestra na ošetřovatelství. Ani jednoho z nich nelze nahradit a o jejich blízkosti ostatně svědčí i anglická terminologie - cure (léčba) a care (péče),“ formuluje bez váhání a upozor-ňuje i na to, že zatímco léčba může být někdy krátká, péče je většinou déletrvající proces nepřerušitelného kontaktu sestry s pacientem.

Ani závěrečná otázka, co mu studium v Opavě poskytlo, ho z konceptu nevyvede. Oce-ňuje možnosti stáží v rámci programu Erasmus, praxe v menších skupinách, než tomu bylo na střední škole, a někdy i vlastní práce bez dohledu pedagoga, která vede k větší samostatnosti a zvyšuje odpovědnost. Samostatnost ve vztahu ke studiu i k výkonu praxe pak spolu s vedením k aktivní komunikaci navenek považuje za největší přednosti výuky na ÚO. „Jsem si jist, že třeba poznání, jak funguje chirurgická nebo koronární jednotka intenzivní péče ve Fakultní nemocnici v Ostravě, mě obohatilo natrvalo,“ pře-mítá nahlas.

Na konferenci v Pardu-bicích dal o sobě ÚO vědět. Václav Kukol totiž nebyl jediným, kdo za něj bodoval. Prvenství v kategorii magis-terských prací patřilo Kateřině Šindelové z Ostravské univer-zity, která bakalářské studium absolvovala v Opavě. „Slezská univerzita, naše fakulta i ústav se tedy v konkurenci osmi čes-kých a jedné slovenské vysoké školy neztratily, což je určitě jen a jen dobře,“ loučí se úspěšný posluchač ÚO. Ivan Augustin

Bakalářská práce Václava Kukola se prosadila

Nahoře Václav Kukol jako laureát celostátní studentské vědecké konference, jemuž blahopřeje děkan Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardu-bice prof. MUDr. Arnošt Pellant, DrSc., dole úspěšný posluchač posledního semestru studia oboru Všeobecná sestra před budovou rektorátu Slezské univerzity v Opavě Foto archiv Univerzity Pardubice a Tomáš Kramný


V dlouhé řadě aktivit Insti-tutu tvůrčí fotografie (ITF) Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity (SU) v Opavě by výstava „Současná krajina“, kterou od 10. března do 25. dubna hostily prostory Galerie Opera Divadla Jiřího Myrona v Ostravě, mohla zapadnout. A to, s ohledem na zásadní konstatování Mgr. Jana Pohribného, jemuž je výuka krajiny na ITF svěřena, nelze dopustit. V závěru svého úvod-ního slova v katalogu výstavy totiž s odvoláním na vystavené práce potvrdil, že krajinářská fotografie rozhodně nezemřela. „Žije ale jiným životem a je více vnímána jako plátno, do něhož malíř namaluje svou vizi, režisér a herec inscenuje své performance, než jako pouhá realita, kterou stačí zvěčnit,“ objasňuje pedagog, jenž si v době příprav výstavy na počátku února připomněl padesátiny. A nejen je; přesně polovinu svého dosavadního životního času věnoval jako samostatný fotograf-výtvarník právě krajinářské a intermedi-ální tvorbě. Její ukázku máme

vlastně na SU denně na očích - stačí jen navštívit prostory prvního patra výukového areálu na Hradecké ulici v Opavě…

Po výstavě „Krajina studentů ITF“ instalované v Kabinetu fotografie opav-ského Domu umění v únoru a v březnu 2006 jsme tedy dostali novou příležitost sezná-mit se s dalším krajinářským souborem. Tentokrát nesl označení „Současná krajina studentů ITF“ a byly do něj vybrány fotografie 15 českých, slovenských a polských poslu-

chačů (Martin Cáb, Roman Dobeš, Marcin Gorczakowski, Joanna Gorlach, Jitka Horázná, Michaela Klakurková, Milan Krištůfek, Maroš Krivý, David Maixner, Agáta Marzecová, Šimon Pikous, Pavla Rečková, Krzysztof Szewczyk, Branislav Štěpánek, Imrich Veber). Šest let, které od obou výstav dělilo, označil Mgr. Pohribný v pro-měnách krajiny a životního prostředí za relativně krátký, ale současně „v dnešní přetech-nizované a urbanisticky přeex-ponované době za dostatečně

dlouhý časový úsek na to, aby se krajina mohla změnit k ne-poznání“. Podle jeho slov se ovšem mění také médium foto-grafie svým stále výraznějším příklonem k digitalizaci obrazu a jeho digitální manipulaci. Ani to, jak výstava prokázala, však nemůže ohrozit fakt, že se klasická krajinářská fotografie nestala nepotřebnou.

„Vždyť od toho tu foto-grafie je, aby nastavovala zrcadlo skutečného života či nás přivedla skrze autorské vize, koncepty a inscenace k přemýšlení o sobě a světě, který obýváme a spoluutvá-říme. Možná si, paradoxně, díky uměle vytvořené realitě fotografického obrazu a její manipulaci pomocí compu-teru, pomocí inscenace atp., začneme konečně uvědomovat, že k životu nepotřebujeme vir-tuální obrazy a pseudoživoty žité na obrazovce, které nás čím dál více pohlcují, ale obyčejný les, čisté řeky a pobyt v jejich blízkosti,“ říká ve svém zamyš-lení nad krajinářskou tvorbou současných posluchačů ITF Mgr. Pohribný. (ian)

Posluchače Institutu současná krajina zajímá

Z první strany katalogu vydaného Institutem tvůrčí fotografie k nedávné výstavě krajinářské fotografie v Galerii Opera v Ostravě Repro archiv

Pedagog a současně posluchač dok-torského studia oboru Tvůrčí fotografie na Institutu tvůrčí fotografie (ITF) Filozo-ficko-přírodovědecké fakulty Slezské uni-verzity (SU) v Opavě Mgr. MgA. Tomáš Pospěch (1974) je editorem záslužné antologie „Česká fotografie 1938 - 2000 v recenzích, textech, dokumentech, kterou nedávno vydalo hranické nakladatelství DOST. Stalo se tak za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a grantu SU. Výzkum, jenž vydání díla předcházel, byl realizován úprávě v rámci Pospěchova doktorského studia na ITF a s přispěním grantu Studentské grantové soutěže SU 7/2010 „Česká fotografie po roce 1989“.

„Antologie přináší více než stovku textů vybraných z dobových kulturních, uměleckých a fotografických časopisů, deníků, katalogů a sborníků. Některé z nich až dosud publikovány nebyly,“ představuje T. Pospěch dílo stojící zatím podle data vzniku na konci, ale významem naopak na předním místě jeho aktivit historika umění, fotografa a volného kurátora. Hranický rodák je absolventem bakalářského i ma-gisterského studia na ITF a dále dějin a teo-

rie umění na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a dějin umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a oblastí jeho profesního zájmu je zvláště fotografie a výtvarné umění střední Evropy. „I česká fotografie má z pohledu teorie ještě stále řadu bílých míst, a proto k prioritním cílům mé práce patřilo přinést o ní nejvýraznější dokumenty, soustředit zásadní eseje českých autorů k její teorii, shromáždit dobově relevantní výpovědi o situaci naší fotografie se silným akcen-tem na výraznou dobovou polemiku a ob-

sáhnout také proměny kurátorské praxe,“ objasňuje Pospěch žijící střídavě v Praze a v Hranicích.

Přestože svým tvůrčím působením dimenze rodného města dávno přesáhl, zůstává s jeho kulturní atmosférou v živém kontaktu. Svědčí o tom naposledy další z řady titulů, který se tentokrát věnuje historii někdejších vojenských škol v Hra-nicích. Pod názvem „Orel, lev, svastika a hvězda“ podrobně zpracovává tematiku areálu vojenských škol, jedné z nejvý-znamnějších architektonických a kultur-ních památek města.

Hranice, jejich dodnes ne zcela obje-vená historie, ale též současnost, však Pospěcha inspirovaly již mnohem dříve - např. v roce 2000 vydal titul „Hranická architektura 1815-1948“ a o rok později knihu o výstavbě tamní továrny Philips. „Nerad bych předjímal, ale zdá se, že his-torie vojenských škol bude v tomto ohledu titulem posledním,“ konstatuje Pospěch, jehož disertační práci na téma „Historiogra-fie a kritika české fotografie od roku 1948 do současnosti“ vede prof. PhDr. Vladimír Birgus, vedoucí ITF. Ivan Augustin

Dva zcela nové knižní tituly Tomáše Pospěcha

Obálka publikace věnované historii někdejších vojenských škol v Hranicích Repro archiv


Také v první čtvrtině letošního roku se pracovníci a doktorandi Matematického ústavu (MÚ) v Opavě, jak je na této součásti Slezské univerzity ostatně již několik let dobrým zvykem, podíleli na organizaci a záštitě hned několika matema-tických soutěží pro talentované žáky základních a středních škol (SŠ). Jsou připravovány s myšlenkou, že se některý z je-jich účastníků může po maturitě rozhodnout právě pro studium na MÚ.

Posledního únorového dne přivítali v prostorách budovy Na Rybníčku 1 žáky pátých tříd základních škol (ZŠ) Moravskoslezského kraje na okresním kole tradiční Pythagoriády, v němž si úspěšní řešitelé školních kol pro-věřili své znalosti matematiky. Tato oblíbená matematická soutěž probíhá již od roku 1978, ale novinkou jejího letošního 34. ročníku byla skutečnost, že se poprvé mohli do soutěže zapojit i žáci právě pátých a rovněž osmých tříd ZŠ – ve všech dřívějších ročnících mohli soutěžit jen žáci šestých a sedmých tříd. Okresní kolo pro šestou, sedmou a osmou třídu se pak konalo 24. března, a to opět v univerzitní aule.

Poněkud obtížnější, jak pro organizátory (z důvodu rekordního

počtu účastníků), tak i pro sou-těžící (z důvodu náročnosti na výkon, rychlost a psychickou odolnost), byla účast na sedmém ročníku mezinárodní matema-tické soutěže Náboj 2011 určené studentům SŠ, která 8. dubna proběhla současně v Praze, Opavě a Bratislavě, a to v kate-goriích Junior (studenti nejvýše druhých ročníků SŠ) a Senior (bez omezení).

Soutěže se zúčastnila bez-mála tisícovka studentů v po-době pětičlenných týmů, jejichž úkolem bylo vyřešit co nejvíce z celkového počtu 54 příkladů v kategorii mladších, resp. 44

příkladů v kategorii starších studentů, a to v časovém limitu 90 minut. Mezi seniory již od začátku soutěže suverénně vedli a na-konec také zvítězili studenti Gymnázia Jura Hronca v Bratislavě s celkovým počtem 41 vyřešených příkladů. Nejúspěšnější český tým, kterému na 3. místo v celkovém česko-slovenském pořadí stačilo vyřešit 30 úloh, tvořili studenti z Gymnázia Jana Keplera v Praze. První místo v letos nově zavedené kategorii mladších studentů obsadili účastníci z brněnského gymnázia na Tř. kapitána Jaroše, kterým k vítězství mezi českými a slovenskými týmy sta-čilo 33 správně vyřešených příkladů. Jiří Jahn

Matematický ústav na mladé talenty nezapomíná

Již druhým rokem studentská komora Akademického senátu Fakulty veřejných politik (FVP) umožnila několika studentům zúčastnit se prestižní odborné akce, Brněn-ského politologického sympozia. Jeho sedmý ročník se konal pod záštitou rektora Masarykovy univerzity (MU) Petra Fialy 4. května a přijal téma „Zájmy v české poli-tice“. Akci společně organizovaly Mezi-národní politologický ústav MU, Fakulta sociálních studií MU, která pro její usku-tečnění poskytla také svou aulu, a pražské zastoupení Konrád-Adenauer-Stiftung.

Po úvodních slovech rektora MU a ředitelů pořádajících institucí vystoupil s hlavním referátem na téma Lobbying – ohrožení parlamentní demokracie? Peter

Lösche z Universität Göttingen. Na něj navázal odborný panel „Intermediární proces v českém politickém systému“, v jehož rámci vystoupili Lubomír Brokl z Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové, Karel B. Müller Fakulty meziná-rodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze a Petr Druhák z Ústavu mezinárod-ních vztahů v Praze. Ve druhém odborném panelu „Role politických stran v procesu agregace a prosazování zájmů“ přednesli své příspěvky známí čeští politologové Miroslav Novák (Vysoká škola CEVRO Institut), Vlastimil Havlík, Stanislav Balík (oba Fakulta sociálních studií MU) a Pavel Šaradín (Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci). Poslední panel

sympozia „Prolínání politiky a byznysu v České republice“ měl více diskusní cha-rakter a jeho účastníky byli István Leko (nezávislý zpravodajský portál Česká pozice), Vlad Petrus (Clifford Chance), Karel Randák (někdejší ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace) a Bohumil J. Studýnka (bývalý generální ředitel GE, Deutsche Bank AG Praha a bývalý náměs-tek ministra pro hospodářskou politiku).

Co si studenti ze sympozia odvezli? Kromě poměrně široké zásoby odborných témat a otázek k zamyšlení také zkušenost, jak se dělá politologie a jí příbuzné sociální vědy na jiných pracovištích v ČR i v SRN, což je v dnešním akademickém světě poměrně slušná deviza. Jakub Čmiel

Brněnské politologické sympozium i letos zaujalo

Nahoře dvě fotografie z letošního 34. ročníku Pythagoriády, soutěže pro matematiky ze základních škol, dole snímek z opavské části dubnového mezinárodního matematického klání Náboj 2011 Foto Tomáš Kramný


Studium oboru Sociální patologie a prevence na Ústavu peda-gogických a psychologických věd ukončila Opavanka Bc. Miro-slava Slavíčková v roce 2008, takže se ještě počítala ke studentům Filozoficko-přírodovědecké fakulty. „Fakultu veřejných politik registruji, ale její existence nic nemění na skutečnosti, že jsem absolventkou Slezské univerzity v Opavě,“ zareagovala na vznik nové univerzitní součásti jako novinky za dobu od okamžiku, kdy sama školu opustila. Mnohem podstatnější pro ni jistě je, že se dokázala najít v praxi. Od počátku roku 2009 se jejím působištěm stala Charita Opava, organizace mající podobu církevní právnické osoby, jejímž zřizovatelem je Ostravsko-opavské biskupství. Cha-ritu navštěvovala už jako studentka Mendelova gymnázia a plnila v ní roli dobrovolnice ve středisku Neškola, kde spoluvytvářela program pro děti. Od počátku letošního ledna vede charitní soci-álně terapeutické dílny Radost. Ty v Jaktaři, kde má Charita Opava sídlo, slouží mentálně postiženým, na Mařádkově ulici duševně nemocným uživatelům sociálních služeb.

„Považuji za naprosto samozřejmé, že hlavním kritériem hod-nocení naší činnosti je a musí být spokojenost klientů,“ říká Bc. Slavíčková, jejíž tým tvoří šest kmenových pracovníků (profesí se jedná o vychovatele, pracovníky v sociálních službách a provozní pracovníky) a dalších pět dobrovolníků. Abychom později neza-pomněli, vychovatelkou je v něm jiná absolventka oboru Sociální patologie a prevence, Bc. Martina Stoklasová… „Přestože povin-ností pochopitelně podstatně přibylo, s Ústavem pedagogických a psychologických věd zůstáváme v kontaktu už jen z toho důvodu, že sem jeho posluchači pravidelně docházejí na praxi,“ potvrzuje šéfka dílen s tím, že ani svou kvalifikaci nepovažuje za uza-vřenou. „Chtěla bych absolvovat magisterské studium, už jsem se po něm i trochu rozhlížela a zamlouvá se mi zejména obor Sociální práce s poradenským zaměřením na Ostravské univer-zitě. Takže uvidíme,“ naznačuje Bc. Slavíčková možnosti profes-ního růstu.

Chce je ovšem skloubit se zajišťováním plynulého chodu svěřených sociálně terapeutic-kých dílen, které si v příštím roce připomenou 20. výročí vzniku. V únoru 1992 byly zalo-ženy jako rehabilitační, název

Radost přijaly právě v období, kdy jejich současná vedoucí uspěla ve výběrovém řízení a nastoupila do nich jako vychovatelka. „Ta dvouletá zkušenost se mi teď hodí a snažím se ji tvůrčím způsobem maximálně zhodnotit. Třeba v přípravě činností, které tu s uživa-teli denně kromě víkendů provozujeme. Aby pro ně byly za všech okolností zajímavé, což není pokaždé až tak jednoduché, protože je musíme přizpůsobit jejich momentálnímu rozpoložení,“ usmívá se a mezi příklady aktivního naplňování času uživatelů v rozmezí mezi sedmou ranní a třetí odpolední jmenuje šití, vaření, výtvarné práce, tkaní koberců, rohožek, keramiku, košíkářství aj. „Den utvářejí bloky vyplněné pracovními aktivitami, ale též přestávkou na svačinu (oběd) a relaxací, přičemž ranní příchod a odpolední odchod se řídí dohodou a je individuální,“ objasňuje Bc. Slavíč-ková režim dílen.

Na otázku, jaké hlavní poznání jí práce pro druhé, v jejím pří-padě mentálně handicapované lidi, přináší, odpovídá bez dlouhého zaváhání. „Naučila jsem se vyznávat zásadu absolutní otevřenosti všemu. Tu se snažím uplatňovat za všech okolností, ve vztahu k li-dem z běžného života, i těm, kdo mají trochu jiný svět. Jsem si plně vědoma, že někdy může přímé a zcela otevřené jednání přinést též nečekanou reakci, nicméně v důsledku se vždy vyplácí, neboť každý dříve nebo později ocení, že mu ten druhý na cestě ke vzájemnému porozumění jde vstříc, že mu chce porozumět a vyhovět,“ nechává nahlédnout do své životní filozofie.

Pokud si ji Bc. Slavíčková částečně formovala i při studiu na naší univerzitě, je to pro Ústav pedagogických a psychologic-kých věd dobrá vizitka. „Ráda si připomínám, co mi dala třeba

praxe vykonaná v Psychiatrické léčebně v Opavě nebo příprava závěrečné práce, kterou vedl PaedDr. Božetěch Siwek a v níž jsem se věnovala problema-tice dětí s hyperkinetickými poruchami (Attention Deficit Hyperactivity Disorders, ADHD - pozn. autora),“ prozrazuje těsně před rozloučením vedoucí sociálně terapeutických dílen Radost Charity Opava. Dává tak za pravdu názoru, že popularitu u zájemců o studium si obor Sociální patologie a prevence svým bezprostředním napo-jením na praxi a její aktuální potřeby zasluhuje. (ian)

Práce pro Radost naši absolventku naplňuje

Sociálně terapeutické dílny Radost Charity Opava v Jaktaři Foto ian V dílnách je část dne věnována různým pracovním aktivitám Foto ian

Bc. Miroslava Slavíčková představuje v dílnách vzniklé výrobky Foto ian


Napsání životopisu a moti-vačního dopisu stačilo Opavance Michaele Černé, nyní poslu-chačce 3. ročníku magisterského studia učitelství v kombinaci angličtina - čeština, k tomu, aby zimní semestr akademic-kého roku 2010-11 prožila ve švédském Kristianstadu. Když se vloni na jaře rozhodovala, kam v rámci programu Erasmus vycestuje, uvažovala sice rovněž o Irsku, ale Skandinávie ji lákala více. „Navíc jsem o Švédsku měla dost dobré reference, a tak nakonec volba mezi Limerickem a Kristianstadem vyzněla pro druhé ze jmenovaných měst,“ potvrdila Michaela s tím, že před odjezdem kontaktovala i Markétu Proškovou, která tam strávila letní semestr akademic-kého roku 2009-10. A po Micha-ele si nyní Kristianstad naplno užívá Denisa Ondrašíková. „Ty reference nijak nepřeháněly,“ konstatuje Michaela a předpo-kládá, že podobné hodnocení by si určitě vysloužila i Göteborgs universitet, s níž partnerské kontakty v rámci vzdělávacího pro-gramu Evropské unie Erasmus trvají již mnohem déle.

The Kristianstad University (Högskolan Kristianstad) patří k nejmladším institucím, které ve Švédsku poskytují vysokoškol-ské vzdělání. Byla založena v roce 1977 a má 12 tis. studentů, což při porovnání s celkovým počtem obyvatel města nesoucího jméno jeho zakladatele, tedy dánského krále Kristiána IV., není nijak zanedbatelné. „Kristianstad je podstatně menší než Opava a taky mnohem mladší, protože byl založen teprve na počátku 17. století, ale školu považuji bez nadsázky za vynikající,“ říká Michaela a po-chvaluje si nejen úroveň výuky vybraných předmětů, ale i přístup pedagogů. „Pokud jde o obsah výuky, jeho těžiště spočívá v diskusi podložené v prvé řadě samostatnou četbou a dále je velký důraz kladen na závěrečnou práci,“ shrnuje Michaela své čerstvé zku-šenosti a na adresu učitelů má jen slova uznání. „Angličtina je ve Švédsku, zvláště z pohledu mladé generace, stavěna prakticky na stejný stupínek jako mateřština, ale pochopitelně tu slyšíte jiný přízvuk. O učitelích na Hög-skolan Kristianstad to ovšem neplatí, ti jsou jazykově zcela perfektní,“ skládá jim Michaela kompliment.

Jakým předmětům se v ob-dobí od loňského září do letoš-ního ledna věnovala? Byly to „Jazyk a gender“, pak přirozeně švédština a do třetice „Kreativní psaní v angličtině“. „Švédština není z mého pohledu tak těžká a komunikaci v ní velmi usnad-ňuje skutečnost, že všichni Švé-dové jsou milí a ochotní. A tak se zbytky jazykové bariéry pro-

jevily vlastně pouze jednou, když jsem na začátku pobytu musela vyměnit v bance nějaké peníze,“ usmívá se studentka, pro niž je cestování největším koníčkem. V žebříčku navštívených zemí u ní teď Švédsko vystřídalo na prvním místě Nizozemsko. „V bazaru jsem si koupila kolo a na něm, ale delší vzdálenosti i auto-busem nebo vlakem procestovala téměř celý švédský jih. Podařilo se mi navštívit také Stockholm, ale na výlet za severní polární kruh už peníze nezbyly. A to mě rodiče pořádně podporovali,“ netají Michaela. „Netvrdím, že by se s přidělovanou částkou 469 euro na měsíc nedalo nějak vyžít, ale na tamní náklady jde o skutečné minimum. Vždyť učebnice švédštiny mě v pře-počtu přišla na 1500 našich korun,“ dokumentuje vysokou švédskou životní režii.

Angličtině se Michaela věnuje od 6. třídy základní školy. V Opavě se s ní začala seznamo-vat na Základní škole Edvarda

Beneše v Kateřinkách, po jejímž ukončení se rozhodla pro Střední pedagogickou školu v Krnově. „Ano, opravdu bych ráda učila, nejlépe v Opavě, tedy pokud tu najdu umístění,“ reaguje na otázku, zda se chce profesi, na niž se jak na Ústavu cizích jazyků, tak na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty připravuje, věnovat. Se studiem zatím žádné potíže nemá a dokázala zvládnout i všechny povinnosti za semestr, v němž na Slezské univerzitě chyběla. O tématu diplomové práce však dosud neuvažovala. „Zeptejte se touto dobou za rok, to už určitě budu vědět víc,“ dává příslib a otevřeným ještě nechává také to, který ze dvou jazyků bude pro diplomku tím vyvoleným. „Na škole jsem spokojená, ale studentského života se příliš nezúčastňuji, přestože o aktivitách Asociace studentů a přátel Slezské univerzity vím,“ přiznává Michaela.

Do výuky to má v Opavě pěšky 20 minut, což je dvakrát tolik, než tomu bylo v Kristianstadu. „Bydlela jsem se studentkou Ost-

ravské univerzity v bytě s veš-kerým vybavením, takže došlo i na vaření,“ netají a všem, kdo ji do Švédska budou následovat, doporučuje, aby se připravili na pořádnou drahotu a nezbytné náklady se, třeba právě vaře-ním, snažili srazit na minimum. „Ale jinak to určitě stálo za to,“ uzavírá pohled na svůj první zahraniční pobyt v rámci vyso-koškolského studia. „Asi zůstane jen při něm, protože platí, že každý student Slezské univer-zity může absolvovat jen jeden, případně jednu stáž, takže svou kvótu jsem si vyčerpala,“ loučí se Michaela. Ivan Augustin

Semestr strávený na jihu Švédska stál za to

Kampus v Kristianstadu byl na kole lehce dosažitelný Foto archiv

Michaela Černá ukazuje, kdeže to v zimním semestru byla Foto ian


V letním semestru probíhají-cího akademického roku jsme na Fakultě veřejných politik (FVP) Slezské univerzity měli tu čest přivítat další studenty, kteří se rozhodli strávit svůj Erasmus pobyt právě v Opavě. Tentokrát k nám přijela Ilaria Romaniello z italské University degli Studi di Torino a Tayfun Akarslan z Kocaeli University v turec-kém Istanbulu. Oba zahraniční studenti studují na svých domovských univerzitách obor Mezinárodní vztahy na baka-lářském stupni. V rámci svého semestrálního studia v Opavě si proto vybrali předměty dotýka-jící se Evropské unie, politických systémů, globalizace a integrace, ale také sociologie a ekonomiky.

Nevyhnuli se samozřejmě častým otázkám, co je na Slezskou univerzitu do Opavy přivedlo a jak se jim studium a pobyt na FVP líbí. „O možnosti vyjet v rámci vzdělávacího programu Erasmus do Opavy, jsem se dozvěděla od své učitelky, která je napůl českého původu. Vzhledem k tomu, že studuji obor Mezinárodní vztahy a jedním z předmětů, který mě velmi zaujal, byla historie střední a východní Evropy, zdála se mi právě česká republika ideálním výchozím bodem pro poznání historie, kultury a mezinárodních vztahů těchto zemí na vlastní kůži. Pokud bych měla srovnat systém studia na mé fakultě s tím na FVP, rozhodně jsem byla překvapená, že zde učí docela dost mladších kantorů než je zvykem například u nás. Vidím to nesporně jako výhodu, neboť skvěle ovládají angličtinu a je-jich přístup ke studentům je velmi otevřený a přátelský. Také výuka probíhá v menších skupinkách než u nás a je v ní dostatečný prostor pro dotazy a diskuzi. Pocházím z Turína, kde také stu-duji. V porovnání s mým rodným městem je Opava velmi malá, ale i přesto je to krásné a kul-turní město,“ reagovala bez-

prostředně Ilaria Romaniello.„Musím rozhodně s Ilarií

souhlasit,“ přikyvoval Tayfun Akarslan. „V Opavě se mi velmi líbí, přestože pocházím taky z velkoměsta. Nikdy předtím jsem v zahraničí nebyl a jsem rád, že jsem si vybral právě Českou republiku. O Slezské univerzitě jsem se dozvěděl z vyprávění svých kamarádů, kteří zde byli dříve, a to kon-krétně v Karviné. Stejně jako Ilaria jsem chtěl poznat kulturu a historii vaší země, poznat nové lidi a navštívit zajímavá místa a památky,“ vysvětlil své motivy k pobytu na FVP turecký student a svými slovy o tom,

že zprostředkovaně zná karvinskou Obchodně podnikatelskou fakultu, opravdu potěšil.

FVP pro zahraniční studenty připravila v březnu výlet do Štramberku a na začátku května dvoudenní výlet do hlavního města Prahy. „Lidé nazývají Prahu zlatým městem a poté, kdy jsme dostali příležitosti ji krátce poznat, si myslíme, že právem. Za dva dny jsme stihli navštívit Pražský hrad, Karlův most, Národní muzeum, Petřín se zrcadlovým bludištěm a Tančící dům, který si přál vidět zejména Tayfun. Na tento výlet rozhodně nezapomeneme

a doufáme, že se do Prahy ještě někdy vrátíme. Také výlet do Štramberku se nám velmi líbil, dozvěděli jsme se něco o jeho historii, ochutnali místní pivo a štramberské uši a kochali se výhledem z Trúby,“ konstatovali Italka a Turek spokojeně.

Doufejme, že i v příštím akademickém roce k nám při naplňování bilaterálních smluv s partnery zvláště z různých evropských zemích zavítají další zahraniční studenti. Pro-tože, jak je z výše uvedených pozitivních reakcí dobře vidět, Opava, Slezská univerzita a FVP jim mají nesporně co nabídnout. Kateřina Vašíčková

Zahraniční studenti na Fakultě veřejných politik

Nahoře Tayfun Akarslan a Ilaria Romaniello naplňují zadání napsat na tabuli své jméno a název univerzity, odkud do Opavy přijeli, dole se svou českou spolužačkou Kateřinou Vašíčkovou (uprostřed) Foto ian

Erasmus není žádným strašákemNa Fakultě veřejných politik (FVP) v Opavě byl 8. březen

ve znamení informační schůzky k zahraničním studijním poby-tům Erasmus. Schůzky se zúčastnily asi dvě desítky studentů. Ti se měli možnost setkat s koordinátorkou Erasmus na FVP Mgr. Šárkou Novotnou, proděkankou pro zahraniční styky a informace Ing. Magdalenou Chmelařovou, Ph.D., a s insti-tucionálním koordinátorem Erasmus na Slezské univerzitě Mgr. Rostislavem Němcem. Studenti od nich získali informace o možnostech výjezdů na ústavech FVP, výši stipendií do jednotlivých zemí a celkové přípravě zahraničních studijních pobytů. Schůzku přišla svými zážitky podpořit Kateřina Vašíč-ková, která se v akademickém roce 2010/11 zúčastnila studij-ního pobytu v Německu, a to na Hochschule Coburg, University of Applied Sciences. Vlastními postřehy přítomné kolegy zau-jala a pomohla jim v rozhodování, zda vůbec vyjet a jak ke studiu v zahraničí překonat prvotní ostych. Šárka Novotná


Na přelomu května a června poskytne Slezská univerzita (SU) v Opavě poprvé zázemí mezi-národní konferenci Asociace univerzit třetího věku (AU3V), která se bude tentokrát věnovat tématu „Aktuální otázky univer-zitního seniorského vzdělávání“. SU tak učiní v roce 20. výročí svého vzniku a zároveň v roce, kdy si připomíná již 15 let od založení Univerzity třetího věku (U3V). Mezinárodní konference se kromě zástupců vysokých škol z České republiky zúčastní hosté z Maďarska, Polska a Slovenska, celkově se předpokládá příjezd kolem 45 účastníků , aktivně se zabývajících vzděláváním seni-orů. Účastníci konference by si měli ve dnech od 31. května do 2. června vyměňovat své zkuše-nosti, znalosti a náměty, je pro ně připraven rovněž doprovodný program zaměřený na poznání historie Opavy a okolí, bližší kontakty budou mít příležitost navázat také při neformálním společenském večeru.

AU3V, jejíž vznik se datuje do roku 1993, je koordinátorem univerzit třetího věku (U3V) na českých vysokých školách a v současné době registruje 31 aktivních členů. Její činnost řídí předsednictvo, v jehož čele stojí předseda prof. Ing. Petr Vavřín, DrSc., místem sekretariátu AU3V je Vysoké učení technické v Brně. U3V na všech českých vysokých školách zapojených do AU3V aktuálně navštěvuje více než 20 tisíc seniorů.

Do tohoto počtu nemalou měrou přispívá i SU. Přímo v Opavě jsou začátky U3V spojeny s rokem 1996, kdy se tu v posluchárně Filozoficko-přírodovědecké fakulty (FPF) uskutečnila první před-náška. Velké díky si v této souvislosti zaslouží tehdejší iniciativa posluchačky Světlany Winklerové, stejně jako vstřícnost a pocho-pení vedení FPF. V počátcích se vzdělávalo 19 posluchačů pouze v přednáškových cyklech, na jejich organizaci se podílela různá odborná pracoviště fakulty. S. Winklerová zůstala U3V věrná a její přednášky navštěvuje dodnes.

Dnes je činnost U3V na SU koordinována Centrem celoživot-ního vzdělávání, které je organizačně zařazeno do rámce oddělení pro studijní a sociální záležitosti rektorátu. Přednášky tvoří již jen jednu z forem seniorů poskytovaného vzdělávání – v rámci jednoho semestru probíhá zpravidla 12 přednášek, které jsou zajišťovány jedním z odborných pracovišť (kateder, ústavů jednot-livých fakult SU). Tím je dána možnost uceleného vzdělání v ur-čité oblasti. Z důvodu rostoucího zájmu o seniorské aktivity byla rozšířena nabídka zájmového studia pro seniory co do počtu kurzů i jejich obsahu. V současné době mohou senioři vybírat z 28 roč-ních kurzů, k nim navíc přistupuje dvouletý přednáškový cyklus. Možnost navštěvovat některý z kurzů (počítačový, jazykový, pohybový, výtvarný ad.) využilo v letošním roce více než 450 seniorů. Pro frekventanty placených kurzů jsou nad jejich rámec organizovány i různé doprovodné aktivity – jednorázové bezplatné

kurzy, mimořádné přednášky známých osobností, exkurze, setkání se seniory na partner-ských vysokých školách.

Nabídka vzdělávání seni-orů pružně reaguje na vývoj ve společnosti – největší vývoj asi zaznamenala nabídka kurzů počítačové gramotnosti. V po-sledních dvou letech dostali senioři navíc možnost seznámit se i s tématy vyučovanými na jiných vysokých školách, a to díky tzv. virtuální univerzitě, která je uskutečňována spolu s Českou zemědělskou univer-zitou v Praze. Senioři se tak mohli v prostředí jim důvěrně známém (v posluchárnách, na něž si již zvykli, nebo dokonce v domácím prostředí) vzdělávat v těch oblastech, pro které SU nemá vlastní pedagogy, čímž předkládaná nabídka vzdělávání dostala další rozměr.

Přestože U3V na SU koordi-nuje pracoviště v Opavě, vzdělá-váním seniorů se zabývají také další univerzitní součásti. Na Obchodně podnikatelské fakultě (OPF) v Karviné můžeme za iniciátora vzniku cyklického vzdělávání pro seniory označit prof. Ing. Vítězslava Balhara,

CSc., který v polovině devadesátých let zastával funkci vedou-cího katedry ekonomie. Jak už z názvu fakulty vyplývá, jsou její studijní obory zaměřeny převážně na ekonomiku a příbuzné obory. Podobně jako v Opavě dávají i v Karviné senioři přednost ucele-nému studiu, proto zde byl vytvořen šestisemestrální přednáškový cyklus. V letošním roce je zaměřený na téma „Ekonomika a mana-gement“. K dalším aktivitám OPF v této oblasti patří organizace Klubu absolventů U3V. Ten má na programu pravidelná setkání k problematice ekonomických, sociálních a daňových souvislostí aktuálního celospolečenského vývoje a k otázkám zdravého životního stylu. Samostatnou zmínku zasluhuje aktivita pořádání odborných konferencí „Bez bariér, bez hranic“ zaměřená převážně na handicapované spoluobčany.

U3V si našlo cestu ke svým posluchačům i díky iniciativám pracovníků Vzdělávacího centra v Krnově (VCK). Studium zde probíhá již od roku 1999 a je koncipováno jako pětisemestrální vzdělávání založené na spojení teoretických poznatků s praktic-kými zkušenostmi. K tomu probíhají opět stejně jako v Opavě různé kurzy počítačové gramotnosti, kurzy výtvarné, pohybové a jazykové. Od roku 2007 zajišťuje VCK výuku U3V i v prosto-rách Střediska chytrých aktivit ve Vrbně pod Pradědem využíva-ných pro kulturní vyžití místních občanů.

Doufejme, že spolupráce mezi jednotlivými součástmi SU se bude do budoucna dále rozvíjet, abychom mohli nabídku vzdělá-vání pro seniory v Opavě, v Karviné i v Krnově udržet stále atrak-tivní a přitom využili potenciál, který nám nabízí vlastní zdroje, tedy kmenoví pedagogové SU se svými zajímavými tématy, i vlastní lektoři, zkušení a dobře znalí specifik, která si vzdělávání seniorů vyžaduje. Dagmar Kalivodová

Vzdělávání seniorů na naší univerzitě zdomácnělo

V letním semestru absolvovali senioři v Opavě cyklus 12 přednášek „Kulturní dějiny ve středoevropské perspektivě“. Přednášel jim také doc. PhDr. Jiří Knapík, Ph.D., vedoucí Ústavu historických věd Foto ian


Vzdělávací centrum v Kr-nově (VCK) ve spolupráci s Českou zemědělskou univer-zitou v Praze realizovalo v let-ním semestru akademického roku 2010/11 v rámci Virtuální univerzity třetího věku kurz Astronomie, jehož metodickým garantem byl doc. RNDr. Mar-tin Šolc, CSc., z Matematicko--fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Výuka probíhala ve Stře-disku kultury a vzdělávání „STŘECHA“ ve Vrbně pod Pradědem. Kurzu se zúčastnilo 34 posluchačů, pro které byly připraveny čtyři multimediální přednášky. První dvě před-nášky pod názvem „Sluneční hodiny I. a II.“ měl na starosti doc. RNDr. Martin Šolc, CSc., další dvě přednášky na téma „Velcí astronomové Evropy I. a II.“ připravil pro seniory Bc. Pavel Brom.

V první přednášce „Slu-neční hodiny I.“ byly zmíněny základní poznatky o oběhu Země kolem Slunce včetně zeměpisného popisu, což bylo nezbytné k dalšímu porozu-mění teorie slunečních hodin. Druhou částí přednášky byl potom popis slunečních hodin od antiky až po středověk. Druhá přednáška „Sluneční hodiny II.“ byla zaměřena na rozšířenou teorii popisu oběhu Země kolem Slunce a vývoj slunečních hodin od období renesance až po současnost. Úvodem třetí přednášky na téma „Velcí astronomové

Evropy I.“ byl zmíněn odkaz antického umění pro astrono-mii. Dále pak byl vysvětlen pří-znivý vliv na rozvoj věd v 15. a 16. století a význam Mikuláše Koperníka a Tadeáše Hájka z Hájku. Čtvrtá přednáška pod názvem „Velcí astronomové

Evropy II.“ navazovala na předchozí přednášku vysvět-lením odkazu, který lidstvu zanechali tři další velcí astrono-mové: Tycho Brahe, Johannes Kepler a Galileo Galilei.

Senioři měli rovněž přístup do kurzu pod svým uživatel-

ským jménem a heslem na portálu www.e-senior.cz zříze-ném Provozně ekonomickou fakultou České zemědělské univerzity v Praze, kde jim byly k dispozici multimediální přednášky, studijní materiály a slovník odborných pojmů spolu s testy.

Po poslední přednášce konané 31. března dostali senioři možnost vyplnit si v po-čítačové učebně za pomoci pra-covníků VCK závěrečný test. V té souvislosti byli rovněž požádáni o anonymní vyplnění dotazníku hodnotícího virtuální formu výuky.

Po rozhovoru s jednou z účastnic kurzu Marií Tomán-kovou z Vrbna pod Pradědem vybírám její názory na tuto formu výuky. „Skripta hodno-tím kladně, protože díky nim se můžeme vrátit k informacím, na které si nevzpomeneme, a také si můžeme rozšířit obzory. Bylo to velice dobře připravené.“ Negativem pro ni bylo, že „výuka byla hodně odborná, díky virtuální technice úplně ztrácí člověk kontakt s živým člověkem-lektorem, což je pro nás v našem věku důležité, pro-tože my se rádi zeptáme, k ně-kterým věcem se vracíme“.

Důležité je, že se vrbenští senioři chtějí dále vzdělávat. Nesmíme ovšem zapomínat na to, že více upřednostňují pre-zenční formu výuky s lektory. Ani poznání nové formy vzdě-lávání jim ale jistě nebylo na škodu. Lucie Chmelařová

Vrbenská Virtuální univerzita třetího věku

Středisko kultury a vzdělávání ve Vrbně pod Pradědem a jedna z jeho učeben, v níž virtuální přednášky pro seniory probíhaly Foto archiv

Kurz „Psychosociální výcvik a umě-lecké terapie“, který v podobě nové letní nabídky na prázdninové měsíce připravuje Vzdělávací centrum v Krnově (VCK), je určen pro širokou veřejnost, zejména pak studenty pedagogických a sociálních oborů, studenty psychologie, ale i pro ty, kteří jsou jen zvědaví. Není nutné předešlé výtvarné, hudební či jiné školení. Kurz je sebezkušenostní a je koncipován jako základní seznámení s metodami a cíli jed-notlivých terapií.

Obsahem muzikoterapie je seznámení s muzikoterapeutickými přístupy, meto-dami a technikami. Seminář je zaměřen na praxi, která umožňuje autentický zážitek

z aktivní a receptivní muzikoterapie. Obsa-hem semináře je práce s muzikoterapeutic-kými hudebními nástroji (bubny, tibetské mísy, flétny, didgeridoo atd.) a práce s hla-sem (alikvotní zpěv, intuitivní zpěv).

Lekce dramaterapie inspirovaná růz-nými literárními díly a je nazvána Toulky v čase. Cílem lekce je zvyšování sociální interakce a interpersonální inteligence, zís-kání schopnosti uvolnit se, rozvoj předsta-vivosti a koncentrace a zvládnutí kontroly svých emocí.

V arteterapii se na základě různých výtvarných technik, materiálů a odborně vedených postupů nabízí účastníkům nahlédnutí do skrytých zákoutí vlastního

vnitřního prožívaní a jejich pochopení v širších souvislostech. Účastníci budou motivováni k vizuálnímu výtvarnému projevu, prakticky si vyzkoušejí různé techniky a materiály.

Celý kurz, mezi jehož lektory budou patřit např. PhDr. Nora Gavendová nebo Mgr. Michaela Plecháčková, slibuje mnoho zážitků a inspirace. Cena kurzu je stano-vena na 3 400 Kč.

Pokud vás tato informace zaujala, můžete se přihlásit na www.vck.slu.cz nebo na telefonním čísle 607 727 348. Účastníci kurzů, které proběhnou v termínech 4. - 8. července a 8. - 12. srpna, se mohou ubyto-vat přímo ve VCK. Gabriela Komendová

Kurz psychosociálního výcviku a umělecké terapie


Areál Za Drahou, v němž Vzdělávací centrum v Krnově (VCK) sídlí, se skládá ze tří vzájemně propojených budov orientovaných do písmene U a označených písmeny A, B, C. VCK sídlí v budově C. Nachází se zde kanceláře, učebny včetně přednáškového sálu pro 98 osob a ubytovací prostory. K dispozici je tu sedm učeben s klasickým vybavením o kapacitě 14 - 98 osob. Kromě těchto učeben jsou zde také dvě počítačové učebny, jedna pro 15 a druhá pro 16 posluchačů. Dále jsou zde dvě učebny prozatím bez vyba-vení, z nichž jedna bude vybavena jako výtvarný ateliér a druhá bude uzpůsobena prožitkovým kurzům. Pro potřeby ubytování disponuje VCK 25 pokoji o kapacitě od jednoho do čtyř lůžek. Celková ubytovací kapacita činí 64 lůžek.

V areálu VCK sídlí nyní i tři externí organizace, a to Harmonie, příspěvková organizace, podnikatelka v oblasti stravování Zdenka Chasáková a Pedagogicko-psychologická poradna (PPP), Brun-tál, příspěvková organizace. Harmonii je pronajata celá budova A a v budově B jídelna. Z. Chasáková má v nájmu kuchyni a pří-slušné sklady. PPP získalo pro své kanceláře prostory v budově C.

„Posláním Harmonie v Krnově a ve Městě Albrechticích je poskytovat podporu a péči lidem s mentálním a kombinovaným postižením na základě jejich individuálních potřeb a přání,“ říká Mgr. Miroslava Fofová, ředitelka organizace s tím, že v současné době využívá službu v prostorách areálu Za Drahou 57 uživa-telů. „Pronájmem prostor VCK jsme řešili tíživou situaci, kdy bylo potřeba najít náhradní bydlení pro 60 klientů, kteří museli z důvodu špatného technického stavu objektu zámku v Jindři-chově jeho prostory opustit,“ dodává Mgr. Fofová a spolu-práci jak s vedením univerzity, tak s VCK hodnotí pozitivně. Přesto současné umístění zaří-zení v prostorách VCK považuje za přechodné, protože z dlouho-dobého hlediska jsou z důvodu bariérovosti i dispozičním uspořádáním pro naše uživatele, především s těžkým postiže-ním, nevyhovující. Specifické potřeby uživatelů si i tak vyžá-daly několik stavebních úprav - rozšíření vstupů do pokojů a nákup nových protipožárních dveří, úpravu sociálního zázemí

pro uživatele na invalidním vozíku a zhotovení nájezdní plošiny k hlavnímu vchodu do objektu. „Tím jsme vyřešili alespoň barié-rovost v 1. nadzemním podlaží. Potýkáme se i s nedostatkem sou-kromí pro uživatele. V budově chybí např. osobní výtah, sociální zázemí neodpovídá potřebám uživatelů,“ ilustruje Mgr. Fofová.

„Naše vyvařovna se zabývá především vařením obědů pro krnovské závody včetně dovozu. Zajišťujeme i stravu na různé příležitostné akce. Mezi největší odběratele patří Kofola, a.s.; Stro-josvit, a.s.; PEGA-VEL, a.s.; Harmonie, příspěvková organizace, či Aspec, spol. s r.o.,“ představuje aktivity kuchyně Zdenka Chasá-ková, vedoucí stravování, a potvrzuje, že od chvíle, kdy si pro ně vybrala prostory VCK, se nevyskytly větší provozní problémy.

Za Pedagogicko-psychologickou poradnu, Bruntál, příspěv-ková organizace se vyjádřil její ředitel Mgr. Miroslav Piňos. „Čin-nost poradny se uskutečňuje ambulantně na pracovišti poradny a návštěvami zaměstnanců ve školách a školských zařízeních,“ přibližuje její poslání a zájem klientů o služby poradny, zejména v souvislosti se speciálně pedagogickým vyšetřením, označuje za značný. I v případě tohoto pracoviště ovlivnila jeho nové situování skutečnost rekonstrukce stávajících prostor na Nám. Hrdinů v Kr-nově. Pro VCK se poradna rozhodla z několika důvodů. „Objekt, ač je více vzdálen od centra města, má pro nedaleké nádraží Čes-kých drah, možnost parkování pro klienty a klidné okolní prostředí vhodnou strategickou polohu. Jeho prostory vyžadovaly minimální náklady na úpravy, bylo je možné téměř okamžitě využít, navíc pro-

storové uspořádání jednotlivých místností je ideální pro námi poskytované služby. Konečně rozhodovala i možnost využití síťových rozvodů v budově pro vlastní připojení k internetu a telefonní lince a možnost instalace vlastního zabezpečo-vacího zařízení s napojením na centrální panel Městské policie Krnov. V kombinaci se strážní službou v objektu jsou prostory odpovídajícím způsobem zabez-pečeny,“ vypočítává Mgr. Piňos a spolupráci s VCK charakteri-zuje jako standardní a vstřícnou. Za problematický však pokládá režim vytápění prostor v zimním období. Vratislav Hruzík

K využití areálu Vzdělávacího centra v Krnově

Domov pro osoby se zdravotním postižením příspěvkové organizace Har-monie v budově A slouží 57 uživatelům Foto Vratislav Hruzík

Pedagogicko-psychologická poradna získala prostory pro pracovny v ob-jektu C areálu Vzdělávacího centra v Krnově Foto Vratislav Hruzík

Z prostředí vyvařovny, která zajišťuje přípravu i rozvoz obědů pro krnovské společnosti i pro jiné příležitostné akce Foto Vratislav Hruzík


Na konci minulého roku vyhlásil Úřad práce v Bruntále výbě-rové řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu - „Rekvalifikační kurzy pro zdravotnické a sociální služby“ - v rámci národního individuálního projektu „Poradenské činnosti a rekvalifikace podporující zvýšení zaměstnatelnosti“. Vzdělávací centrum v Kr-nově (VCK) do tohoto výběrového řízení zaslalo tři akreditované rekvalifikační programy, a to „Kvalifikační kurz pro pracovníky v sociálních službách“ s hodinovou dotací 170 vyučovacích hodin, „Kvalifikační kurz pro pracovníky v sociálních službách s rozšíře-nou praxí“ v časové dotaci 606 vyučovacích hodin a kurz „Ošetřo-vatel“ akreditovaný na 916 vyučovacích hodin.

V lednu bylo doručeno rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, v němž byla nabídka VCK označena hodnotící komisí jako nejlépe zpracovaná nabídka na realizaci všech tří rekvalifikač-ních programů. VCK tedy získalo zakázku pro Úřad práce v Brun-tále v celkovém objemu 1,2 mil. Kč, v rámci níž je naplánováno proškolení zhruba stovky osob.

Kvalifikační kurz pro pracovníky v sociálních službáchKurz byl zahájen dne 28. března v prostorách VCK a ukončen

2. května závěrečnou písemnou zkouškou. Tento rekvalifikační program navštěvovalo 19 posluchačů. Ti absolvovali v rámci kurzu nejen teoretickou část, která probíhala převážně v prostorách VCK, ale zčásti také ve specializovaných učebnách Střední pedagogické školy a Střední zdravotnické školy v Krnově. Součástí kurzu byla praktická část, která z celkového počtu 170 vyučovacích hodin činila 16 vyučovacích hodin. Odbornou praxi mohli poslu-chači absolvovat v jakémkoliv zařízení zabývajícím se sociální péčí.

Kvalifikační kurz pro pra-covníky v sociálních službách s rozšířenou praxí

Kurz byl ve VCK zahájen 29. března a bude ukončen 30. června závěrečným písemným testem. Rekvalifikační kurz absolvuje 15 frekventantů, kteří mají v současné době odstudo-vanou většinu teoretické části a chystají se absolvovat praktic-kou část, jež z celkového počtu 606 hodin činí 452 vyučovacích hodin. Pro úspěšné absolvování

kurzu je potřeba splnění minimálně 70proc. docházky, sepsání závěrečného testu a také vypracování závěrečné seminární práce na zadané téma.

Oba výše jmenované rekvalifikační kurzy jsou akreditované Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a tudíž splňují veškeré podmínky stanovené Vyhláškou č. 505/2006 Sb., § 37 a jsou v souladu se Zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, § 116, odst. 1., pism. a), b), c), d). Úspěšní absolventi těchto dvou rekvalifikačních kurzů obdrží z rukou vedoucí VCK Bc. Gabriely Komendové osvědčení o absolvování kurzu.

Kvalifikační kurz „Ošetřovatel“Jedná se o rekvalifikační program, jenž je akreditovaný Minis-

terstvem zdravotnictví ČR. Celkově je program akreditovaný na 916 vyučovacích hodin, z nichž činí 400 hodin teorie, 500 hodin praxe a 16 hodin je vyhrazeno na závěrečné zkoušky.

Kurzy byl v prostorách VCK zahájen 14. března a bude ukon-čen závěrečnou zkouškou 14. září. Kurz v této době navštěvuje 15 posluchačů, kteří v současnosti již absolvují praktickou část, jenž probíhá na 3. oddělení krnovské nemocnice a na 2. oddělení nemocnice ve Městě Albrechticích. Postupně posluchači v rámci odborné praxe projdou všechna oddělení.

Pro úspěšné absolvování rekvalifikačního programu je potřeba, aby posluchači dosáhli minimálně 70proc. docházky v teoretické části, stoprocentně splnili docházku v rámci odborné praxe a v ne-poslední řadě úspěšně složili závěrečné ústní zkoušky. Úspěšní

absolventi rekvalifikačního kurzu obdrží z rukou vedoucí VCK osvědčení Ministerstva zdravotnictví ČR.

VCK má v oblasti realizace rekvalifikačních kurzů mnoha-leté zkušenosti, díky nimž je schopno zajistit posluchačům kvalitní výuku podanou kva-lifikovanými odborníky jak po teoretické, tak po praktické stránce. Proto pracovníci VCK věří, že se jim bude i nadále dařit pomáhat nezaměstnaným lidem zvýšit jejich kvalifikaci, což je může přiblížit získání kýženého zaměstnání a trvalému zařazení do pracovního procesu.

Simona Šulcová

Rekvalifikační kurzy ve Vzdělávacím centru

Posluchači ve Vzdělávacím centru v Krnově probíhajícího rekvalifikačního kurzu „Ošetřovatel“ před nástupem na odbornou praxi Foto archiv

Ze závěrečných zkoušek rekvalifikačního kurzu. Jeden z frekventantů odpo-vídá na dotazy členů komise při ústní části praktické zkoušky Foto archiv

Snímek z již dříve uskutečněného kurzu pro pracovníky v sociálních služ-bách, který pro ně uspořádalo Vzdělávací centrum v Krnově Foto archiv


Zatím vznikly dva díly a třetí díl se připravuje. Řeč je internetovém vysílání PIKS TV, které má na svědomí čtveřice studentů Informačních studií a knihovnictví Filozoficko-pří-rodovědecké fakulty - Kamil Matula z 1. ročníku navazujícího magisterského studia a Lucie Mlýnková, Marcela Trýsková a Ondřej Vlček ze 3. ročníku bakalářského studia.

Jak vlastně vznikla myš-lenka natáčet vlastní pořad?

Marcela: PIKS TV se reali-zuje v rámci předmětu Terénní projekt. Ten představuje jakousi naši záštitu. O tom, že bychom se mohli angažovat tímto směrem, jsme uvažovali již během druhého ročníku studia, s konkrétním návrhem přišla Lucie.

Kamil: Do předmětu jsme se zapojili dříve, nyní jsme vlastně již ve fázi, kdy si projekty řídíme víceméně sami. Účast v Terénním projektu, který vede pedagog Ústavu bohemistiky a knihovnictví Mgr. Jan Matula, má také pro nás jakousi kontrolní funkci. Usku-tečňuje se formou odevzdávání monitorovacích zpráv.

Jak vznikl název PIKS TV?Kamil: V názvu označuje P hlavní cíle projektu, tedy propa-

gaci, prezentaci, popularizaci, IKS je zkratka oborů Informační a knihovnická studia a Informační studia se zaměřením na knihov-nictví, které se vyučují na Ústavu informatiky a spadají pod studijní program Informační studia a knihovnictví. TV je jen orientační zkratka, protože nejde o televizní vysílání v pravém slova smyslu, ale k prezentaci se využívá webcasting – internetové vysílání.

V jakých podmínkách pracujete a s jakým vybavením?Ondřej: Musíme pracovat s tím, co máme k dispozici. Jednak

je to Kamilova videokamera, jednak můj fotoaparát. Když jsme připravovali první díl, museli jsme zvuk nahrávat přes notebook, u druhé části jsme si již pořídili všesměrový mikrofon, který práci podstatně usnadňuje. Materiály dáváme dohromady na počítači.

Pořad má čtyři rubriky: Studuješ IKS, žij s IKS!, Kam za informacemi z oboru? Talk with PIKS TV a TOP Bezruč. Jak probíhá obsahová příprava, píšete si scénář?

Lucie: Před samotným natáčením si připravujeme jakousi

základní osnovu, např. seznam otázek pro rozhovory atp. Nic-méně žádný podrobný scénář dopředu nechystáme, při reali-zaci totiž hodně spoléháme na improvizaci.

Jak dlouho trvá vznik jed-noho dílu od první myšlenky až po umístění videa na internet?

Marcela: Od úplně prvotní fáze až do konečného zpracování to trvá zhruba dva měsíce.

Kamil: Příprava by se dala rozdělit do tří fází. Přibližně v čase, kdy je dokončen před-chozí díl, se společně sejdeme a dohodneme se na rámcovém obsahu následujícího čísla: akce, seznam hostů na univerzitě

atd. Každý z nás má na starosti jednu rubriku, ale při vzniku všech si navzájem hodně pomáháme. Ve druhé fázi pak probíhá natáčení, ve třetí sestříhání pořadu.

Pořádali jste i první PIKS TV party, jaký měla ohlas?Kamil: Ano, mimo vysílání se snažíme pořádat i jiné akce,

které by mohly příznivě působit na cílovou skupinu našeho pro-jektu, tedy studenty a zájemce o studium. První takovou akcí byla 2. března PIKS TV párty, která kromě účelu se poznat byla především o zábavě. Připraveny byly různé speciální aktivity jako karaoke, kdy se soutěžilo o naše reklamní placky, nápoj v barvě PIKS TV a především se sešla společnost z oborů vyučovaných jak na Ústavu informatiky, tak na Ústavu bohemistiky a knihovnictví, díky čemuž mohlo dojít k seznamování a vyměňování vzájemných zkušeností. Podle ohlasů návštěvníků párty i našeho mínění se párty velmi povedla a rozhodně se pokusíme akci takového typu zopakovat. Vzhledem k perfektní organizaci i ze strany Arma Clubu Opava bychom nejspíš opět zvolili toto místo.

Jaký je výhled do budoucna? Projevili již vaši studentští kole-gové zájem o spolupráci, případně o pokračování?

Lucie: Snažíme se studenty s projektem seznámit blíže, již jsme pořádali pro mladší ročníky přednášku, v těchto aktivitách hodláme pokračovat.

Závěrečná poznámka: PIKS TV můžete nalézt na internetové adrese portal.fpf.slu.cz/index.php/pikstv a dále také na serverech Youtube.com a Facebook.com. Michal Novotný

PIKS TV: studentské vysílání na internetu

Členové PIKS TV na první PIKS TV party. Zleva: Ondřej Vlček, Marcela Trýsková, Lucie Mlýnková, dole Kamil Matula Foto archiv PIKS TV

Přednáška k překladům poezie Óndry Łysohorského do cizích jazyků proběhla v Sále purkmistrů Obecního domu v Opavě 17. března. Navštívily ji více než dvě desítky zájemců o poutavé téma literárního odkazu dnes téměř zapomenutého českého básníka Óndry Łysohorského (vlastním jménem Ervín Goj), vzdělaného a kdysi slavného cestovatele a pedagoga. Óndra Łysohorský, rodák ze slezského Frýdku (1905 - 1989) žijící od počátku 30. let minulého století na Slovensku a ve čtyřicá-tých letech působící v Moskvě, se proslavil sbírkami básní v lašském nářečí. Ve svém básnickém debutu Spiwajuco piaść se Łyso-horsky prohlásil za dědice Petra Bezruče.

Přednášejícími byli držitel prestižní Medaile Evropského kruhu Franz Kafka Praha za literaturu a Ceny Władysława Broniewského za vědeckou práci, umě-leckou tvorbu a překlady (obě citovaná ocenění byla udělena v loňském roce), předseda opavské pobočky Literárněvědné společnosti a pedagog Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodově-decké fakulty Slezské univerzity v Opavě doc. PhDr. Libor Martinek, Ph.D., a jeho host ze Státní moskevské univerzity doc. dr. Sergej Skorvid. Hudebními vstupy přednášku příjemně provázeli Jaroslava Hrbáčová (kytara) a Radek Mückstein (violoncello). Jan Hanousek

Óndra Łysohorsky - pozapomenutý až neznámý

Přednáší Sergej Skorvid Foto Jan Hanousek


Toto téma se neslo ranní show České televize „Dobré ráno s jedničkou“ 11. března. Dostala v ní prostor i doc. Ing. Eva Sikorová, CSc., z karvinské Obchodně podnikatelské fakulty (OPF) Slezské uni-verzity, aby divákům přiblížila zájmový studijní program s názvem Univerzita tře-tího věku (UTV) na OPF. Spolu s ní v této show hostovala také PhDr. Naděžda Špa-tenková, Ph.D., která prezentovala UTV na Univerzitě Palackého v Olomouci.

UTV má na OPF dlouholetou tradici a její další úspěšný rozvoj je jednou z pri-orit současného vedení. Zájemcům z řad veřejnosti nad 50 let je umožněno získat základní vědomosti v oblastech ekonomie, managementu v podnikání, marketingu, práva, financí, účetnictví a daní, informa-tiky, matematických metod v ekonomii, společenských věd a komunikace.

V televizním studiu došlo nejprve k představení tohoto zájmového programu nejen na naší fakultě, ale i na ostatních fakultách vysokých škol v celé ČR a poté doc. Sikorová se svou kolegyní podávali

informace o náplni a formě výuky UTV. Hovořilo se o výhodách seniorského vzdělání, o rostoucím zájmu o nové formy výuky, o spolupráci se zahraničím (zejména slovenskými a polskými univerzitami) apod. OPF se mohla navíc pochlubit svým zaměřením UTV na zdravotně handicapo-vané osoby, které mají zájem o studium. Závěr rozhovoru se samozřejmě nemohl obejít bez poděkování vedení fakulty za podporu UTV. Po rozhovoru byly obě dámy posazeny k počítači, aby prostřed-nictvím chatu odpovídaly na dotazy diváků Dobrého rána s jedničkou.

Zájem medií o UTV je důkazem, že motto „starého psa novým kouskům nena-učíš“ se již dávno stalo přežitkem a vzdělá-vání seniorů získává stále větší popularitu a také podporu příslušných institucí. Poslu-chači UTV patří obecně, tedy též ve vyso-koškolském prostředí, k nejvěrnějším. Mají obdivuhodný zájem o vzdělávání, nové poznatky a aktivní život. I v Karviné jsme proto rádi, že je v budově OPF můžeme často potkávat. Lucie Pohanková

Literární sborník Artemisia, který je na Slezské univerzitě (SU) vydáván již od roku 2002, se dočkal desátého čísla. Při slavnostním křtu 11. dubna vyznavači poezie zcela zapl-nili klub Art v Obecním domě v Opavě.

„Jelikož se jednalo o ju-bilejní číslo, podívali jsme trochu do historie a připome-nuli si některé z těch, kteří se v průběhu devíti let existence podíleli na vzniku almanachu,“ prozradila Marika Sztefková, prezidentka Asociace studentů a přátel Slezské univerzity v Opavě, která desátou Artemi-sii ve spolupráci s Filozoficko--přírodovědeckou fakultou v Opavě vydala. Podle jejích slov byla škoda, že nakonec nikdo z bývalých přispěvatelů většinou z pracovních důvodů nedorazil, přítomné alespoň na dálku pozdravil jeden ze zakladatelů sborníku Stanislav Mikule.

Redakčně sborník zpra-coval student oboru Česká literatura Ondřej Hložek, tech-nickou stránku měl na starosti posluchač magisterského studia Teoretické fyziky Petr Čech. Představilo se zde tentokrát

deset autorů: Michele Balad-ránová, Lada Bodláková, Petr Čech, Jan Hanousek, Lukáš Konopka, Libor Martinek, Radka Matonogová, Hana Nováková, Denisa Pokrývková, Václav Stárek. Vedle poezie se ve sborníku objevila také úvaha na aktuální téma „Způsob řeči je obrazem ducha“ a recenze alba „Maska za maskou“ sku-piny The Plastic People of the Universe.

Slavnostního křtu na Bohe-mistickém večírku se almanach dočkal již podruhé, poprvé své síly studenti, absolventi a pe-dagogové SU spojili na podzim 2009. „Dlouho byla otevřená otázka další existence sbor-níku, zda desáté číslo nebude tím posledním. V tomto ohledu máme dobrou zprávu, redakce jedenáctého pokračování se ujala Barbora Wierzgońová, studentka angličtiny a českého jazyka a literatury,“ vysvětlila M. Sztefková.

Literární sborník Artemisia je nyní k dostání v kanceláři ASPSU v budově Filozoficko--přírodovědecké fakulty na Masarykově třídě v Opavě naproti Kabinetu lektorských jazyků). Michal Novotný

Bohemistický večírek pokřtil almanach Artemisia

Doc. Eva Sikorová v televizním studiu (nahoře vpravo) a při předávání osvědčení absolventům Univerzity třetího věku Foto archiv

„Nebudeme přece sedět doma,“ říkají senioři

Večerem, v jehož programu mezi autory vystoupila i Hana Nováková (dole), provázeli Jiří Šíl (nahoře vlevo) a Jakub Rousek Foto Václav Hájek

strana 58 Noviny Slezské univerzity květen 2011květen 2011 Noviny Slezské univerzity strana 58

Do vydání přispěli:Ivan Augustin, pracovník Public Relations rektorátu SU; Mgr. Mieczysław Augustynowicz, kaplan pro vysokoškolskou mládež v Opavě; Bc. Martin Bayer, student OPF; David Bernard, fotograf ve svobodném povolání; Ing. Adam Černý, doktorand, katedra marketingu OPF; Bc. Jakub Čmiel, student FVP, předseda studentské komory Akademického senátu FVP; Ing. Vladimír Čubok, doktorand, katedra společenských věd OPF; Mons. Dominik Duka OP, arcibiskup pražský a primas český; PhDr. Libuše Foberová, Ph.D., zástupkyně vedoucího oddělení knihovnictví Ústavu bohemistiky a knihovnictví FPF; Mgr. Václav Hájek, absolvent FPF; Jan Hanousek, student FPF; Ing. Soňa Harasimová, pedagožka Ústavu veřejné správy a regionální politiky FVP; JUDr. Tomáš Hulva, advokát; Vratislav Hruzík, pracovník VCK; Ing. Lucie Chmelařová, pracovnice VCK; Monika Chromičová, studentka FVP; Mgr. Jiří Jahn, posluchač doktorského studia MÚ; Dagmar Kalivodová, koordinátorka celoživotního vzdělávání na SU; Michal Kamenčák, student OPF; Doc. RNDr. Alice Kelemenová, CSc., vedoucí Ústavu informatiky FPF; Bc. Gabriela Komendová, vedoucí VCK; Doc. RNDr. Tomáš Kopf, Ph.D., pedagog MÚ; Tomáš Kramný, technický redaktor NSU; MgA. Emanuel Křenek, pedagog Ústavu bohemistiky a knihovnictví FPF; Ing. Dagmar Labudková, pracovnice oddělení pro rozvoj a vnější vztahy OPF; Mgr. Lubomír Nenička, Ph.D., pedagog katedry společenských věd OPF; Mgr. Jan Nosek, vedoucí Centra informačních technologií SU; Mgr. Šárka Novotná, pracovnice oddělení zahraničních styků a informací FVP; Mgr. Michal Novotný, pracovník Centra výpočetní techniky FPF; Lucie Pohanková, studentka OPF; PhDr. Jiří Sedláček, pedagog Ústavu veřejné správy a regionální politiky FVP, předseda Akademického senátu FVP; Bc. Markéta Seidlerová, studentka FVP; Bc. Jana Schnattingerová, studentka OPF; Mgr. Jiří Siostrzonek, Ph.D., zástupce vedoucího Institutu tvůrčí fotografie FPF; Doc. Ing. Halina Starzyczná, Ph.D., vedoucí katedry marketingu OPF; Mgr. Pavla Sýkorová, tajemnice katedry marketingu OPF; Ing. Hana Šimečková, vedoucí oddělení pro studijní a sociální záležitosti rektorátu SU; Simona Šulcová, pracovnice VCK; Doc. PhDr. Jiří Urbanec, CSc., pedagog Ústavu bohemistiky a knihovnictví FPF; Ing. Marcela Valchová, odborná pracovnice sekretariátu tajemníka OPF; Kateřina Vašíčková, studentka FVP; Barbora Wierzgońová, studentka FPF; Lenka Záteková, studentka OPF; Bc. Adam Zupko, absolvent MÚ; Mgr. Jana Žáčková, pedagožka Ústavu veřejné správy a regionální politiky FVP, vedoucí Centra sociálního podnikání.

Třetí číslo 16. ročníku vyšlo 23. května 2011, uzávěrka 2. května 2011Vydává rektorát Slezské univerzity v Opavě

Adresa redakce: Slezská univerzita v Opavě, Na Rybníčku 626/1 746 01 Opava (tel. 553 684 625, 553 684 650) e-mail: [email protected], http://www.slu.cz/

Připravila redakční rada:Doc. RNDr. František Koliba, CSc., (předseda),

Ivan Augustin, RNDr. Pavel Bakala, Ph.D., Hana Černínová, Bc. Jakub Čmiel, Mgr. Jiří Jahn, Tomáš Kramný,

Ing. Dagmar Labudková, Mgr. Michal Novotný, Mgr. Šárka Novotná, PhDr. Edita Ondřejová, Ph.D., Lucie Pohanková, PhDr. Jiří Sedláček,

Vladislava Schmidová, Mgr. Jiří Siostrzonek, Ph.D., Ing. Dominik Vymětal, DrSc., Barbora Wierzgońová, Lenka Záteková

šéfredaktor: Ivan Augustin; sazba a typografická úprava: Tomáš KramnýTisk: Tiskárna KLEINWÄCHTER, Frýdek-Místek

Náklad: 2500 kusů

Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s.p., Odštěpným závodem Severní Morava, čj. 2596/97-P/1 ze dne 3. 7. 1997.

NOVINY SLEZSKÉ UNIVERZITY jsou zapsány do evidence periodického tisku

pod evidenčním číslem MK ČR E 10027.ISSN 1801-1071

květen 2011 Noviny Slezské univerzity strana 59

Phishing (anglický termín, někdy do češtiny překládaný jako rhybaření) je podvodná technika, vytvářející na první pohled důvěryhodný dojem, používaná na Internetu k zís-kávání citlivých údajů (hesla, čísla kreditních karet apod.) od obětí útoku.

Tato technika je založena a funguje na principu rozesí-lání podvodných e-mailových zpráv, které se navenek tváří jako zcela oficiální žádost nějaké instituce, např. banky.

V našich podmínkách by bylo pro lepší ilustraci možno uvést příklad případného vydá-vání se e-mailového útočníka za oficiálně existující univerzitní pracoviště, třeba za Centrum informačních technologií (CIT) Slezské univerzity v Opavě.

Cílem útočníka využívají-cího phishing je, aby oslovený uživatel na takový podvodný e-mail odpověděl, případně aby jen otevřel přílohu (ta může obsahovat např. virus).

Další metodou e-mailových agresorů je přimět uživatele, aby na základě doručeného e-mailu navštívil podvrženou kopii stránky, kterou jindy navště-vuje zcela běžně (např. stránku

internetového bankovnictví). Po zadání osobních údajů

na této stránce putují tyto údaje k podvodníkovi, který s nimi může libovolně disponovat.

Níže zveřejňujeme zcela konkrétní ukázku podvodného e-mailu. Jeho odesílatel po uživatelích požaduje zaslání přístupových údajů, aby je mohl následně zneužít k dalším útokům, a to již pod jménem oběti, která mu citované přístu-pové údaje poskytne.

V obrázku jsou označeny prvky, jež podvodný e-mail identifikují. Pro jejich zdůraz-nění je jejich výčet uveden také v tabulce uprostřed.

Více informací o phishingu můžete najít na informačním portálu CIT http://help.slu.cz/mail/bezpecnost. (CIT)

Phishing ohrožuje vaši e-mailovou intimituJak poznat podvodný e-mail

@1. E-mail bývá většinou psán velmi špatnou češtinou,

protože text bývá často překládán pomocí strojového překladu. E-mail může být také psán nečekaným jazykem,

např. banka Vám nebude posílat e-maily v angličtině.@

2. E-mail má nastavenou adresu pro odpověď na účet mimo organizaci. Adresa odesílatele bývá podvržená. Případné hypertextové odkazy vedou na zcela jinou adresu

než se píše v e-mailu.@

3. Po uživateli je požadováno zaslání hesla, pinu.@

4. Je vyžadováno okamžité zadání osobních údajů, pod hrozbou nějakého omezení, zrušení, zablokování...

Předmět: Upgrade Váš účet Webmail teď Datum: Mon, 21 Mar 2011 00:52:27 -0600 Od: Fakulta verejnych politik v Opave<[email protected]> Přeposláno - Komu: [email protected] Komu: undisclosed-recipients: ; Vážení Email Majitel Účtu,tato zpráva je z webmailu středisko zpráv do všech webmail účet vlastníků. V současné době modernizace naší databázi a e-mailový účet centra. Jsme ukončit všechny nepoužívané e-mailových účtů vytvořit prostor pro nových účtů. Chcete-li zabránit svému účtu byly ukončeny, budete muset aktualizovat tím, že poskytne požadované informace níže: Potvrdit e-mailovou IDENTITY TEĎ E-mail Uživatelské jméno: .......... E-mail: Heslo: .......... Upozornění! Majitel účtu, že odmítne aktualizovat svůj účet do sedmi dnů od obdržení tohoto varování ztratí svého účtu trvale. Díky, Fakulta veřejných politik Help Desk

1

3

4

2

strana 58 Noviny Slezské univerzity květen 2011květen 2011 Noviny Slezské univerzity strana 58

Do vydání přispěli:Ivan Augustin, pracovník Public Relations rektorátu SU; Mgr. Mieczysław Augustynowicz, kaplan pro vysokoškolskou mládež v Opavě; Bc. Martin Bayer, student OPF; David Bernard, fotograf ve svobodném povolání; Ing. Adam Černý, doktorand, katedra marketingu OPF; Bc. Jakub Čmiel, student FVP, předseda studentské komory Akademického senátu FVP; Ing. Vladimír Čubok, doktorand, katedra společenských věd OPF; Mons. Dominik Duka OP, arcibiskup pražský a primas český; PhDr. Libuše Foberová, Ph.D., zástupkyně vedoucího oddělení knihovnictví Ústavu bohemistiky a knihovnictví FPF; Mgr. Václav Hájek, absolvent FPF; Jan Hanousek, student FPF; Ing. Soňa Harasimová, pedagožka Ústavu veřejné správy a regionální politiky FVP; JUDr. Tomáš Hulva, advokát; Vratislav Hruzík, pracovník VCK; Ing. Lucie Chmelařová, pracovnice VCK; Monika Chromičová, studentka FVP; Mgr. Jiří Jahn, posluchač doktorského studia MÚ; Dagmar Kalivodová, koordinátorka celoživotního vzdělávání na SU; Michal Kamenčák, student OPF; Doc. RNDr. Alice Kelemenová, CSc., vedoucí Ústavu informatiky FPF; Bc. Gabriela Komendová, vedoucí VCK; Doc. RNDr. Tomáš Kopf, Ph.D., pedagog MÚ; Tomáš Kramný, technický redaktor NSU; MgA. Emanuel Křenek, pedagog Ústavu bohemistiky a knihovnictví FPF; Ing. Dagmar Labudková, pracovnice oddělení pro rozvoj a vnější vztahy OPF; Mgr. Lubomír Nenička, Ph.D., pedagog katedry společenských věd OPF; Mgr. Jan Nosek, vedoucí Centra informačních technologií SU; Mgr. Šárka Novotná, pracovnice oddělení zahraničních styků a informací FVP; Mgr. Michal Novotný, pracovník Centra výpočetní techniky FPF; Lucie Pohanková, studentka OPF; PhDr. Jiří Sedláček, pedagog Ústavu veřejné správy a regionální politiky FVP, předseda Akademického senátu FVP; Bc. Markéta Seidlerová, studentka FVP; Bc. Jana Schnattingerová, studentka OPF; Mgr. Jiří Siostrzonek, Ph.D., zástupce vedoucího Institutu tvůrčí fotografie FPF; Doc. Ing. Halina Starzyczná, Ph.D., vedoucí katedry marketingu OPF; Mgr. Pavla Sýkorová, tajemnice katedry marketingu OPF; Ing. Hana Šimečková, vedoucí oddělení pro studijní a sociální záležitosti rektorátu SU; Simona Šulcová, pracovnice VCK; Doc. PhDr. Jiří Urbanec, CSc., pedagog Ústavu bohemistiky a knihovnictví FPF; Ing. Marcela Valchová, odborná pracovnice sekretariátu tajemníka OPF; Kateřina Vašíčková, studentka FVP; Barbora Wierzgońová, studentka FPF; Lenka Záteková, studentka OPF; Bc. Adam Zupko, absolvent MÚ; Mgr. Jana Žáčková, pedagožka Ústavu veřejné správy a regionální politiky FVP, vedoucí Centra sociálního podnikání.

Třetí číslo 16. ročníku vyšlo 23. května 2011, uzávěrka 2. května 2011Vydává rektorát Slezské univerzity v Opavě

Adresa redakce: Slezská univerzita v Opavě, Na Rybníčku 626/1 746 01 Opava (tel. 553 684 625, 553 684 650) e-mail: [email protected], http://www.slu.cz/

Připravila redakční rada:Doc. RNDr. František Koliba, CSc., (předseda),

Ivan Augustin, RNDr. Pavel Bakala, Ph.D., Hana Černínová, Bc. Jakub Čmiel, Mgr. Jiří Jahn, Tomáš Kramný,

Ing. Dagmar Labudková, Mgr. Michal Novotný, Mgr. Šárka Novotná, PhDr. Edita Ondřejová, Ph.D., Lucie Pohanková, PhDr. Jiří Sedláček,

Vladislava Schmidová, Mgr. Jiří Siostrzonek, Ph.D., Ing. Dominik Vymětal, DrSc., Barbora Wierzgońová, Lenka Záteková

šéfredaktor: Ivan Augustin; sazba a typografická úprava: Tomáš KramnýTisk: Tiskárna KLEINWÄCHTER, Frýdek-Místek

Náklad: 2500 kusů

Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s.p., Odštěpným závodem Severní Morava, čj. 2596/97-P/1 ze dne 3. 7. 1997.

NOVINY SLEZSKÉ UNIVERZITY jsou zapsány do evidence periodického tisku

pod evidenčním číslem MK ČR E 10027.ISSN 1801-1071

květen 2011 Noviny Slezské univerzity strana 59

Z ateliéru PaedDr. Milo-slava Stibora: nahoře vlevo akt ze druhé poloviny šedesátých let minulého století, nahoře vpravo ze slavného a vysoce ceně-ného cyklu „15 fotografií pro Henri Millera“ z let 1968-69.

Dole vlevo Thalló z roku 1980, dole vpravo Nereidé, 1982.

Více o zesnulém umělci a dlouholetém pedagogovi Institutu tvůrčí fotografie Filo-zoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity na str. 22.

Dílo Miloslava Stibora si uchováme v paměti

strana 60 Noviny Slezské univerzity květen 2011 květen 2011 strana I

prezentace českého překladu Jeruzalémské bibleOpava únor 2011

příloha Novin Slezské univerzity

„Náš“ Zdeněk Kolářský osmdesátníkem

Tvůrce insignií Slezské univerzity (SU) v Opavě - v prvním sloupci žezlo, řetěz a pečetidlo - akad. sochař Zděněk Kolářský oslavil 29. dubna osmdesátiny. Vzácné životní jubileum ho zastihlo v práci na monografii, o jejíž vydání pečuje Univerzita Pardubice, jedna z těch českých vysokých škol, pro něž umělec navrhl výtvarnou symboliku trvalé hodnoty. Na dalších snímcích v prostředním sloupci je jubilant zachycen při vernisáži výstavy svého díla ve Slezském zemském muzeu v Opavě na podzim 2001 a s knihařem Jiřím Foglem, vpravo medaile vytvořené pro SU v letech 1990, 2001 a 2003 Foto archiv

strana 60 Noviny Slezské univerzity květen 2011 květen 2011 strana I



Jako účastník osobního vzpomínání dr. Dagmar Hala-sové jsem slyšel o události, která se stala během působení jejího manžela prof. Františka X. Halase jako posledního česko-slovenského a později prvního českého velvyslance u Svatého stolce (1990 - 1999). Jednou k nim přišel na recepci kardinál Joseph Ratzinger a po večeři na rozloučenou řekl: „Madam, já Vám děkuji za vše, co děláte pro Jeruzalémskou bibli.“

Když se dívám na památnou fotografii z návštěvy Benedikta XVI. v české zemi v roce 2009, na níž manželé Halasovi předá-vají čerstvě vydaný český pře-klad Jeruzalémské bible (vyšel v Karmelitánském nakladatelství a v nakladatelství Krystal OP) papeži, vrací se mi vzpomínka dr. Halasové znovu na mysl. Je to pochopitelné, protože z po-psaného okamžiku je cítit vyvr-cholení té obrovské práce týmu překladatelů a také kus jejich osobního života, což je dohro-mady doba skoro třiceti let. V čele týmu stál otec Dominik Duka, zprvu mladý dominikán, poté provinciál, biskup králové-hradecký a dnes arcibiskup praž-ský a primas český. Avšak otcem nápadu přeložit Jeruzalémskou bibli do češtiny byl otec Stanislav Krátký (1922 - 2010), nedávno zesnulý probošt mikulovský a také biskup tajné (skryté) církve.

Na zmíněné fotografii je vidět celý spokojený tým překladatelů (kromě otce Krátkého, v té době již vážně nemocného) a také Sva-tého otce Benedikta XVI., který s radostí přebírá toto dílo, na jehož

vznik rád vzpomíná. Teprve když se nad touto fotografií zamyslím, uvědomuji si dosah události, k níž došlo v Obecním domě a na Slezské univerzitě 10. února 2011. Arcibiskup pražský a primas český Mons. Dominik Duka OP, prof. PhDr. František X. Halas, CSc., a PhDr. Dag-mar Halasová nám ukázali výsledek své práce a především demonstrovali svůj vztah k bibli. Během setkání se každý z jeho účastníků mohl přesvědčit, jak tato práce ovlivnila jejich život. Prof. Halas popsal průběh práce v době totality a poté po sametové revoluci, kdy působil u Svatého stolce. Přítomní pak především obdivovali dr. Hala-sovou. Z jejího vystoupení totiž vyzařoval silný emotivní vztah k tomuto dílu.

Pořadatelem prezentace bylo jak Statutární město Opava, tak Slezská univerzita v Opavě. A proto se tato událost významně zapsala do kulturního kalendáře města. Tím víc, když se zjistilo, že český primas není v Opavě častým hostem. Přesto se tím nejdůležitějším stala skutečnost přítomnosti všech překladatelů této vzácné knihy. A v této souvislosti je potřeba říci, že za přítomnost otce arcibiskupa

Duky v Opavě můžeme vděčit právě manželům Halasovým, kteří tuto prezentaci chápali jako přátelské setkání. Za to, ale i za jejich vztah k našemu městu i za časté přátelské návštěvy Opavy jim chci osobně poděkovat. P. Mieczysław Augustynowicz,

kaplan pro vysokoškolskou mládež v Opavě

Prezentace Jeruzalémské bible v Opavě

Prezentaci českého překladu Jeruzalémské bible v Opavě zahájil primátor města prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc. Foto David Bernard

Sál purkmistrů opavského Obecního domu mimořádnému zájmu veřejnosti o setkání se vzácnými hosty téměř nestačil Foto David Bernard

Manželé Halasovi předávají papeži Benediktovi XVI. čerstvě vydaný český překlad Jeruzalémské bible Foto Servizio Fotografico de L´O.R.

strana II květen 2011

prezentace českého překladu Jeruzalémské bible Opavaúnor 2011

příloha Novin Slezské univerzity květen 2011 strana III



Když se hovoří o Jeruza-lémské bibli, mnozí kladou otázku, proč vlastně Jeru-zalémská bible? Je to proto, že tato bible je velkým dílem jeruzalémské biblické školy. Musím se vrátit do minulosti. A sice do 19. století, kdy dochází k obrovské společenské a poli-tické změně na mapě Evropy, kde se proměňují království v republiky, kde také dochází i k určité a konečné emancipaci jednotlivých vrstev ve společ-nosti. Víme, že středověká spo-lečnost měla určité společenské kategorie, které určovaly děj. Také víme, že to byla právě bible, která byla základem naší civilizace. Bible má svůj význam a dopad jenom tam, kde se umí číst a psát, což především dalo určité postavení těm lidem, kteří s biblí více pracovali. To byli kněží a mniši. Víme také, že v angličtině označení klerik neznamená duchovního, ale úředníka. Taková byla historie. A tak postupně došlo k těmto společenským změnám, které se odehrály v 19. století. Ale stalo se, vyjma monarchii rakous-ko-uherskou a protestantské monarchie, že teologie a stu-dium bible se ocitají během 19. století mimo prostor univerzit. Jeruzalémská biblická škola, to je hledání zcela nové cesty.

Francouzští dominikáni se vydávají do Jeruzaléma. Hlavním strůjcem této myšlenky byl dominikán otec Matthieu Lacomte v době papeže Lva XIII. (jeho pontifikát trval od roku 1878 do roku 1903). Jedná se o důležitého papeže pro nás, Slovany. My, Češi jemu osobně vděčíme, že slavíme svatého Cyrila a Meto-děje 5. července. Byl to on, který se zastal všech slovanských národů v jejich tehdejším zápase o emancipaci. A tak za generála řádu Joseph Maria Larocca dochází nejprve k založení kláš-tera v Jeruzalémě, ale to nestačí, pak přicházejí opravdoví znalci bible, jako byl otec Le Camuse nebo také pozdější jeruzalém-ský patriarcha Mons. Bracco, kteří vidí před sebou nutnost, aby biblická studia probíhala v zemi, která je zemí bible.

Která je rodnou vlastí zaklada-tele křesťanství Ježíše Krista. A tak přijde první, kdo se odváží tohoto kroku. Je to otec Joseph Marie Lagrange, který po pře-čtení Rennanova životopisu (byl to v té době bestseller) vidí, že je zapotřebí ukázat, jak tomu sku-tečně s Ježíšem Kristem bylo. To byla jeho základní idea, pro kterou se rozhodl stát se knězem a později i stát se dominikánem.

Nápad jít a zakládat odborné vysokoškolské pracoviště v Jeruzalémě v tehdejší době byl trochu šílený. Uvědomme si, jak vypadalo spojení s vě-deckým světem, uvědomme si, jaké podmínky měl tehdejší Jeruzalém pod tureckou nad-vládou. Ale to, co vlastně bylo základním motivem, pocho-píme na základě jazyka bible, kterým je hebrejština. My velmi často používáme onoho výrazu „slovo“, „slovo Boží“, ale tak trošku to slovo chápeme v du-chu moderní doby, kdy můžeme říci: „To jsou pouhá slova“ (J. P. Sartre - Slova, slova, slova). Ale v rodném jazyce bible výraz davar neznamená jenom slovo, zvuk, ale znamená také událost, čin. Jestliže se velký básník J. W. Goethe dovolával,

že by autentickým překladem mělo být „na počátku byl čin“, nikoli „slovo“, musíme říci - velký básníku, máte pravdu, ale bible má také pravdu. Jenom je zapotřebí správně překládat. A to je velice důležitý krok, který stojí u založení jeruzalémské biblické školy. Proto tato škola dostala název praktická škola, byla zde velká spolupráce s francouzským státem, s jeho institucemi, ale co je

také důležité, je to škola arche-ologická. A v tomto smyslu bylo zapotřebí na základě tehdejšího rozvoje přírodních věd, historic-kých věd, ale i archeologie 19. století odpovědět na otázku: Má vůbec bible pravdu?

Běžná představa, kterou si pamatujeme možná z hodin náboženství, že Bůh stvořil svět za šestkrát 24 hodin, se totiž jevila vzdělanému člověku 19. století jako fantastická pohádka, ale ne jako skutečnost. Srov-návání dalších výzkumů oboru historie položilo otázku: Mohl

Jeruzalémská biblická škola

D. Duka při přednášce v opavském Obecním domě Foto David Bernard

D. Duka tleská vystoupení PhDr. Dagmar Halasové Foto David Bernard

hlavní vystoupení arcibiskupa pražského a primase českého Mons. Dominika Duky OP při inauguraci českého překladu Jeruzalémské bible v Opavě 10. února 2011

strana II květen 2011


příloha Novin Slezské univerzity květen 2011 strana III



Mojžíš vůbec bibli napsat? Znal vůbec písmo? Představíme si oněch pět knih Mojžíšových, jak je Izraelité vlečou na zádech „v batohu“, vytesaných do něja-kých kamenných desek. A byla to právě archeologie, která ukázala, že dávno před Mojží-šem existovala nejen klínová sémitská abeceda, ale že existo-vala i normální abeceda, kterou nacházíme několik let před Mojžíšem v měděných dolech, kde v rámci egyptské říše praco-vali sémitští otroci. A nemuseli používat jako materiál kámen či hliněnou destičku, ale používali i další materiály: kůru, kožené či kovové fólie apod. Byla to tedy právě archeologie, která krok za krokem začala ukazovat, že ono odmítání bible a pohled na bibli jako na určité naivní vyprávění není přijatelný.

Přesto ale samotná bible a v 19. století její konfron-tace s objevy velké literatury v oblasti Mezopotámie, které pamatujeme z hodin dějepisu, nás vede k uvědomění si toho, že se Izraelité pohybovali v oblasti střední a východní egyptské říše a museli znát velkou literaturu egyptských chrámových svatyň. To vše nás přivádí k tomu, že si začínáme právě díky objevům 19. století mnohem více bible vážit. Ovšem také bylo zapotřebí, a to byl úkol Jeruzalémské biblické školy, aby ukázala, že musíme přijmout bibli v jejím historickém kontextu. Došlo i k veliké rehabilitaci biblických studií velkých patristických autorů. Například sv. Augustina, který nám radí, že jestliže se chceme poučit o tom, jaká je dráha hvězd, nečteme bibli, ale jdeme k astrologům. To řekl autor, který si byl vědom, že bible vstoupila do prostředí ne jako jediný dokument, z něhož můžeme čerpat informace, ale jako náboženský dokument reflektující teh-dejší situaci. Jinak tomu bylo s našimi předky, ať už to byli Slo-vané, Germáni, Kelti, pro které se stala bible knihou knih, ale také jedinou knihou, z níž jsme po staletí čerpali a najednou od 18. století jsme zjišťovali, že exis-tuje mnohem více knih a že také tato kniha má své dobové zakot-vení. Otec Lagrange pochopil, že právě studium a archeolo-gický výzkum v tomto prostoru je ono „Sitz im Leben“, které na bibli jako takovou působily.

Když takto hovoříme o je-ruzalémské biblické škole, je zapotřebí si uvědomit, že tento trochu fantastický podnik se opravdu podařil. Ukázalo se že první generace dokázala oslovit

nejenom samotné dominikány, ale že tato generace oslovila i zájemce o studium bible a biblickou archeologii. Pocho-pitelně, byla to instituce pod-porovaná francouzským státem. Tedy vyučovacím jazykem, což nebylo zcela běžné, nebyla latina, jak tomu bylo v 19. století třeba i v Olomouci či ve všech biskupských učilištích v bývalé monarchii a v naší vlasti, ale byla to rodná francouzština. Čili vedle Francouzů to byly fran-kofonní národy, a tedy druhou důležitou skupinu tvořili profe-soři a žáci z Belgie. Co je ale velkým překvapením, že třetí národ a třetí skupinu tvoří Češi - chcete-li Češi, Moravané a Sle-zané. A když začneme hovořit o bibli a biblických překladech 19. a 20. století nebo přelomu 19. a 20. století a později, pak všechna význačná jména čes-kých biblistů jsou jména těch, kteří jako žáci spolupůsobili na jeruzalémské biblické škole. Jenom několik jmen, která všichni známe: prof. Musil, prof. Hejčl, prof. Höger, též prof. Šanda, který nebyl pře-kladatel, ale který vyučoval biblistiku, semitské jazyky, napsal komentáře 1. a 2. knihy

královské, které patří do pokladů evropské biblistiky. Znamená to, že to nebyli jen studenti, kteří přicházeli do začátečnického studia, ale byly to osobnosti, které se podílely na archeologických výzku-mech, na zkoumání rukopisů a na jejich četbě.

V období mezi válkami je po otci Lagrange významnou osob-ností otec Edouard Paul Dhorme, jehož život byl nesnadný, protože to je období, kdy se uvnitř samotné církve ozývají hlasy: „Kam až můžeme jít?“ Byl to tzv. boj s modernismem, boj, který má i své oběti, jednou z nichž je i E. P. Dhorme, protože některé námitky ze strany určitých církevních kruhů ho vlastně přivedly k odchodu. Ale pak pokračoval dál ve francouzských institucích

a publikoval tu slavnou „Bible de Plejade“.

Za naše prostředí to byl také otec Vincenc Zapletal, spolu s otcem Lagrangem vytvářející dvojici významných postav biblistů 20. století. Po krátkém pobytu v Jeruzalémě odchází, aby se ujal svého místa na univerzitě ve Frýburku ve Švý-carsku, kde působí také jako rektor. Otec Vincenc Zapletal se stal členem české provincie, přihlásil se i k české národnosti, ale do vlasti se nevrátil. Žil ve Švýcarsku a umírá v Rakousku

Přednáší prof. PhDr. František X. Halas, CSc. Foto David Bernard

Ocenění D. Dukovi předal rektor R. Žáček Foto D. Bernard

strana IV květen 2011



za 2. světové války. Měli jsme do jisté míry smůlu. Prof. Alois Musil se vrátil do Prahy, stal se pak i zakladatelem Orientálního ústavu a pro své znalosti a kon-takty s arabským světem byl vedoucím odboru zpravodajství na ministerstvu zahraničí.

Naše zájmy o Přední východ nejsou jenom dnešní. Po 2. světové válce sehraje biblická jeruzalémská škola svou roli i proto, že její tehdejší ředitel Roland Etienne Guérin de Vaux se stává spoluvedoucím týmu, který pracuje na objevení kumránských rukopisů, což byla lokalita u Mrtvého moře, kde se nalezly nesmírně důležité biblické rukopisy. V době před kumránskými objevy se praco-valo s rekonstruovaným textem bible a materiály, které se pak vydávaly a pocházely z 9. a 10 století po Kristu. Nález rukopisů v Kumránu je senzací v tom, že najednou měla biblistika a odborná studia text o tisíc let starší. Mohla porovnat, jakou cestu urazil tento text. A mnozí zase znovu říkali: „Tak teď se ukáže, jakým způsobem se pod-vádělo, jakým způsobem se biblický text upravoval.“ Výsledkem bylo jejich velké zklamání, protože se ukázalo, že tento text má své varianty, to je pochopitelné, vznikly totiž při opisování a urči-tých redakčních úpravách, ale je v podstatě natolik zachovalý, že můžeme stále tvrdit, že nejsou vážnou odchylkou proti těm rukopi-sům z doby před Kristem, které se v Kumránu objevily.

A zde už začíná ono velké dobrodružství jeruzalémské bible. Profesoři jeruzalémské školy se rozhodli nevydávat text bible z ko-dexů z 9. a 10. století, ale vytvořit si určitý ideální text, který pak přeložili do francouzštiny, pozvali k němu další odborníky a tento text doprovodili komentáři, poznámkami a dalším potřebným vědeckým aparátem. Jestliže takto můžeme hovořit o jeruzalémské biblické škole, pak je zapotřebí si uvědomit, že k jejím velkým postavám, které jsem zmínil patří vedle otce R. de Vaux po 2. svě-tové válce otec Pierre Benoit. Otec de Vaux se věnoval sta-rozákonním textům, otec Pierre Benoit novozákonním textům. Zmínil jsem belgickou účast na této škole. Právě k těmto velikým postavám patřil otec Jacques Vosté.

Objevil se však problém, protože někteří lidé se bránili a nechtěli přijmout i učení samotné církve, že je potřeba biblické text číst ve skutečném historickém kontextu. Nemů-žeme říci, že máme v bibli histo-rii à la prof. J. Goll nebo prof. J.

Pekař, ale že máme před sebou starobylé kroniky, máme před sebou stránky, u nichž musíme rozlišovat literární formu a uvě-domit si, že máme základní poetické texty. Není třeba potom vést diskusi o knize Jozuově, že „Slunce se zastavilo“, podívalo se a chvíli počkalo, aby Izrae-lité vyhráli. Nemáme tedy před sebou žádný astronomický popis nějakého fyzikálního jevu, ale máme před sebou epos, který chce vylíčit hrdinství.

Pro úplnou rehabilitaci jeru-zalémské školy je zapotřebí při-pomenout papeže Pia XII. (jeho pontifikát trval od roku 1939 do roku 1958), který byl v této oblasti odborníkem, ale to také zásluhou kardinála Bea, jeho zpovědníka, biblisty a ředitele Papežského biblického ústavu. To byl původně ústav, který byl konkurencí jeruzalémské bib-lické škole. Papežský biblický institut, jakož i jezuitská fakulta v Bejrútu především kladly důraz na filologická studia, studia archeologická považovaly za nedůležitá, vedlejší. Zmíněné osobnosti opravdu pomohly bib-

lické jeruzalémské škole. Včetně jejího velkého žáka kardinála E. Tisseranda, nejenom biblisty, ale muže, který se v době 2. světové války stal tajnou hlavou francouzské katolické církve. Byl spolu-tvůrcem záchrany občanů židovské národnosti ve všech evrop-ských státech. Byl to on, který inspiroval tehdejší vedení církve, že bylo možno ukrývat v klášteřích, v seminářích chlapce a dívky židovského původu, vydávat falešné křestní listy, aby se zachránili v co největším počtu.

Myslím, že to by mohlo k dějinám jeruzalémské školy stačit. V sedmdesátých a osmdesátých letech, když jsme začali náš pře-klad Jeruzalémské bible, byl nejvýznačnější osobností jeruzalém-ské školy otec M. E. Boismard, velký znalec Janova evangelia, a otec F. Dreyfus, konvertita z židovství. Ten napsal knihu, kterou máme i v českém překladu „Věděl Ježíš, že je Bůh?“ (vydána

v roce 1998). Rovněž tak Jeru-zalémská škola vydává svou odbornou revue Bible, kterou najdete na všech vědeckých pracovištích, jež se zabývají Předním východem, studiem biblistiky, a tedy i vykopávkami na Předním východě.

Proč jsme naše setkání s Jeruzalémskou biblí zahájili tímto výkladem o Jeruzalém-ské biblické škole? Abychom si hlouběji uvědomili, proč došlo k překladu jeruzalémské bible do českého jazyka a z jakého pro-středí Jeruzalémská bible vyšla.Mons. Duka poskytl v Opavě i rozhovor České televizi Foto D. Bernard

Několik výtisků vzácné knihy překladatelé podepsali Foto Tomáš Kramný

Nové funkční období začalo inaugurací - slu.cz · finance, devizové trhy a kurzy,...

Documents

Transcript of Nové funkční období začalo inaugurací - slu.cz · finance, devizové trhy a kurzy,...