Kvantitativní metody pro kulturní lingvistiku

Kvantitativní metody pro kulturní lingvistiku

Laura A. JandaUniversity of Tromsø[email protected]

http://hum.uit.no/lajanda/

mailto:[email protected]








Hlavní smysl

• Metafora a metonymie jsou základní kognitivní mechanismy, motivující strukturu jazyků

• Analýzy metafory a metonymie jsou dosud většinou introspektivní, ale to neznamená, že by se výsledky nedaly potvrdit kvantitativně

• Díky dostupnosti elektronických korpusů a statistického softwaru lze při výzkumu metafory a metonymie využít kvantitativních metod

Struktura přednášky:• Část 1:

– „smutek“ v ruštině• metafora a vzdálenost mezi synonymy

• Část 2: – „udělat něco jen jednou“ v ruštině

• metonymie a souvislost s klasifikací sloves

• Část 3:– odvozování slov v ruštině, češtině a norštině

• to, co jazyky mají společného a to, čím se liší

Část 1

–„smutek“ v ruštině

•metafora a vzdálenost mezi synonymy

‘Smutek’ v ruštině

• grust’, melancholija, pečal’, toska, unynie, chandra

• Vyskytují se v těchto konstrukcích:– v + 4. – v + 6.– 7.– s + 7. – ot + 2. – (4.)– (Jiné konstrukce)

Této konstrukce ukazují, které metafory motivují chápání smutku v ruštině

Podle distribuce těchto konstrukcí můžeme změřit vzdálenost mezi synonymy

Metafory, které motivují chápání smutku v ruštině

– v + 4. a v + 6.: • metaforická jáma nebo bláto • inogda vpadaju v unynie ‘občas upadám do

smutku’• suprug iznyvaet v toske ‘manžel se trápí

smutkem’


• 7. – metaforický činitel– čelovek, tomimyj unyniem ‘člověk mučený

smutkem’• s 7.

– metaforické gesto (úsměv)– -Kušaeš’ ty, kak svin’ja, - s grust’ju skazal

kapitan ‘Jíš jako prase, řekl kapitán smutně’

QuickTime™ and aTIFF (Uncompressed) decompressor

are needed to see this picture.


• ot + 2.– metaforický důvod

• Podumajte, ètot čelovek umer ot melanxolii! ‘Jen si představte, tento člověk umřel smutkem!’

– metaforická nemoc• Samoe lučšee lekarstvo ot xandry -- èto

čtenie. ‘Nejlepší lék na smutek je čtení.’

pečal’ toska chandra melancholija grust’ unynie

‘Smutek’ Vzdálenost mezi synonymy

Část 2

–„udělat něco jen jednou“ v ruštině

•metonymie a souvislost s klasifikací sloves

Metonymie u ruských sloves• V ruštině lze odvozovat

slovesa s metonymickým významem ‘udělat něco jen jednou’ -- semelfaktivy



• Pomocí přípony -nu (jako čichnut’ ‘kýchnout’ od čichat’ ‘kýchat’ )

• Pomocí předpony s- (jako sglupit’ ‘udělat jednu hloupou věc’ od glupit’ ‘chovat se hloupě’ )

Čichnet‘Kýchne’

Ale...

• To je divný vztah mezi příponou -nu a předponou s-.



Řešení: alomorfismus

• Hypotéza:– -nu a s- se chovají jako alomorfy

při odvozování semelfaktivních sloves

Alomorfismus• Podle našich tradic, alomorfismus existuje,

když dva morfémy (nebo více morfém) mají– stejnou funkci– komplementární distribuci

• (Bloomfield 1935: Chapters 10 & 13; Matthews 1974: Chapter V)

• Obyčejně jsou to morfémy, které jsou příbuzné, jako alomorfy kořene knig- v ruštině: kniga [kn’ig-] (1.jed), knige [kn’ig’-] (6.jed), knig [kn’ik-] (2.mn), knižka [kn’iš- ] (dim 1.jed), knižek [kn’iž-] (dim 2.mn)

-nu databáze QuickTime™ and aTIFF (Uncompressed) decompressor


Plesnut’/pleskanut’ ‘šplouchnout’

• 296 sloves nedokonavého vidu, od kterých se odvozují semelfaktivy pomocí -nu

– databáze zahrnuje příklady i s -nu i s -anu, jako pleskat’ ‘šplouchat’ od kterého odvozujeme plesnut’ a pleskanut’ ‘šplouchnout’

– databáze zahrnuje refleksívy jako kačat’/kačnut’, kačat’sja/kačnut’sja ‘houpat (se)/zhoupnout (se) jednou’

s- databáze

• 105 sloves nedokonavého vidu, od kterých se odvozují semelfaktivy pomocí s-– databáze zahrnuje 11 sloves pohybu jako

chodit’/schodit’ ‘jít/dojít někam a vrátit se jednou’

– databáze zahrnuje refleksívy jako lovčit’/slovčit’, lovčit’sja/slovčit’sja ‘chytračit/zachytračit si jednou’



Schitril?‘Zachytračil si (jednou)?’

Jsou -nu a s- v komplementární distribuci?

• Viz handout

• Chi-square dokazuje významnou souvislost mezi distribucí -nu a s- a klasifikací sloves nedokonavého vidu podle Jakobsona:– chi-square = 257.3, df = 5– p < 2.2e-16 (= 0)– Cramer’s V (výše výsledku) = 0.8 (obrovská)

Třídy sloves, které dávají přednost -nu

• -aj

• neproduktivní 1. časování

• -*ě

Třídy sloves, které dávají přednost s-

• -ova

• -i

• -*ěj

Třídy sloves, které dávají přednost -nu

-aj



Zevnul‘Zívnul’

neprod. 1. časov.



Liznul‘Líznul’

-*ě



Svistnula‘(Za)hvízdnula’

Třídy sloves, které dávají přednost s-

-ova

Smalodušestvoval‘Projevil malomyslnost

jednou’

-i



Sgrubil!‘Zachoval se sprostě

jednou!’

-*ěj



Srobela?‘Ztratila odvahu

jednou?’

Komplementární distribuce: souhrn

• Distribuce není dokonalá, ale statisticky je skoro dokonalá

• Co se týká dvou tříd, je distribuce dokonalá: slovesa ve třídě neproduktivní 1. časování používají jen -nu, slovesa ve třídě -*ěj používají jen s-

• U ostatních tříd jsou silné tendence, ale také se překrývají, zvláště u tříd -ova a -i

• Výsledek: -nu a s- jsou dobrými kandidáty na alomorfy

Část 3

–odvozování slov v ruštině, češtině a norštině

•to, co jazyky mají společného a čím se liší

Metonymie z širší perspektivy

• Metonymie tvoří systém mentálních adres

• Používáme jednu věc (nositel), abychom poukázali na druhou (cíl)



Metonymie v lexikonu: příklad 1

• Potřebujeme chytrou hlavu pro tento projekt

(chytrá) hlavanositel

část

(chytrý) člověkcíl

celek





Metonymie v lexikonu: příklad 2

• Mléko se převrátilo

mlékonositelobsah

sklenicecíl

nádoba



Metonymie ve slovotvorbě: ruština

• brjuchan ‘břicháč’

brjucho nositel

část

brjuchancíl

celek



Metonymie ve slovotvorbě:čeština

• květináč

květinanositelobsah

květináčcíl

nádoba





Nositele a cíly• Co se týká dějů: DĚJ, STAV, MĚNA STAVU, UDÁLOST,

ZPŮSOB, ČAS, CENA/LÍSTEK• Co se týká účastníků: ČINITEL, VÝROBEK, PŘEDMĚT,

NÁSTROJ• Co se týká entit: ENTITA, ABSTRAKCE, VLASTNOST,

SKUPINA, VŮDCE, HMOTA, MNOŽSTVÍ, ŽENSKÁ ENTITA, MUŽSKÁ ENTITA

• Co se týká část-celek: ČÁST, CELEK, OBSAH, NÁDOBA, UMÍSTĚNÉ, MÍSTO, MAJETEK, MAJITEL

• Klasifikace podle Peirsmana a Geeraertsa (2006) - největší inventář metonymie v lexikonu



Databáze metonymie ve slovotvorbě v ruštině, češtině a norštině

• Každý typ je jednoznačná soustava: metonymie, word class, přípona

• Vyloučíme a) zdrobněliny, b) odvozování srovnávacích přídavných jmen, c) odvozování sloves nedokonavého vidu

• Viz handout

769

576

180

0

100

200

300

400

500

600

700

800

900

počet typů

284

208

59

0

50

100

150

200

250

300

112 109

61

0

20

40

60

80

100

120

10

36

101

Nalezené u P&G,

Nalezené u P&G,

slov

Metonymie s nejvyšším výskytem– ABSTRAKCE MÍSTO VLASTNOSTI – DĚJ MÍSTO ABSTRAKCE– DĚJ MÍSTO ČINITELE– DĚJ MÍSTO VLASTNOSTI– DĚJ MÍSTO NÁSTROJE– DĚJ MÍSTO VÝROBKU– VLASTNOST MÍSTO ABSTRAKCE– ENTITA MÍSTO VLASTNOSTI– VLASTNOST MÍSTO ENTITY– DĚJ MÍSTO UDÁLOSTI

Do jaké míry určují přípony metonymii?

• Počet metonymií / přípona– Nejvyšší: 16 (čeština), 15 (ruština), 11

(norština)– Nejnižší: jen jedna metonymie u 128

přípon (ruština), ... 94 přípon (čeština), 21 přípon (norština)

– Průměr je kolem 3 metonymií / přípona

• počet cílů / přípona– 60% mají jen jeden cíl, ale 15% mají více

cílů než nositelů

020406080

100120140

1 3 5 7 9 11 13 15

2.6 2.73

0

1

2

3

68%

32%

11%

62.50%

37.50%

12.50%

59%

41%

17%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

nositelé

1.55 1.56 1.61

0

0.5

1

1.5

2

2.5

3

Do jaké míry určují přípony metonymii?

• Přípona obyčejně neupřesňuje metonymii• Přípona upřesňuje slovní druh cíle

• Co znamená přípona?

• “Na základě nositele X, proved’te metonymii. Slovní druh cíle je Y.”

Distribuce metonymií v ruštině, češtině a norštině

52

37

2

2

21

195

r, n

jen r

jen n

Metonymie, které jsou obzvláště časté v ruštině a češtině

• MÍSTO MÍSTO VLASTNOSTI• MAJITEL MÍSTO MAJETKU• STAV MÍSTO VLASTNOSTI• VLASTNOST MÍSTO MÍSTA• ČÁST MÍSTO CELKU• VLASTNOST MÍSTO HMOTY

Metonymie, které jsou obzvláště časté v ruštině

• ENTITA MÍSTO ŽENSKÉ ENTITY

• NÁSTROJ MÍSTO VLASTNOSTI

• VLASTNOST MÍSTO VLASTNOSTI

Metonymie, které jsou obzvláště časté v češtině

• OBSAH MÍSTO NÁDOBY

• VÝROBEK MÍSTO MÍSTA

• MNOŽSTVÍ MÍSTO ENTITY

Metonymie, které jsou obzvláště časté v norštině

• MÍSTO MÍSTO UMÍSTĚNÉHO

• VÝROBEK MÍSTO ČINITELE

Závěr

• Metafora a metonymie hrají důležitou roli v mluvnici

• Potřebujeme introspekci, abychom poznali, kde jsou metafora a metonymie aktuální v mluvnici

• Pomocí kvantitativních metod můžeme srovnávat metafory a metonymie v mluvnici

Kvantitativní metody pro kulturní lingvistiku

Documents

Transcript of Kvantitativní metody pro kulturní lingvistiku