Strana 1 |

1. ÚVOD

V době, kdy Evropa hledá nové zdroje růstu a zaměstnanosti, má jednotný

digitální trh obrovský potenciál. Používání digitálních technologií se

rozšířilo do celé ekonomiky. Hraje také

klíčovou roli ve většině podnikových procesů, od výroby po marketing

a prodej. Jednotný digitální trh dokáže malým a středním podnikům, včetně

začínajících podniků, umožnit, aby oslovily trh čítající více než 500 milionů

lidí a proměnily tradiční odvětví.

Dosažení jednotného digitálního trhu

vyžaduje ucelený přístup k řadě vzájemně souvisejících faktorů, jako

jsou: 1) lepší přístup spotřebitelů a podniků k on-line zboží a službám

v celé Evropě; 2) vytvoření vhodných podmínek pro rozvoj digitálních sítí

a služeb a 3) maximalizace růstového

potenciálu evropské digitální ekonomiky.

Od poloviny devadesátých let vedl pokles cen informačních a komunikačních

technologií (IKT) k významným investicím do vybavení IKT a ke zvýšení

hospodářského růstu v celé ekonomice.

Mezi lety 2001 a 2011 představovalo větší využívání IKT (digitalizace) 30 %

růstu HDP v EU1 a přispělo k většímu zvyšování efektivnosti (růstu souhrnné

1 B. van Ark et al, Unlocking the ICT growth

potential in Europe: Enabling people and businesses, 2013.

produktivity výrobních faktorů), přestože tento trend byl patrnější v USA než v EU.

Stále jsou zapotřebí významné investice, zejména v oblasti širokopásmové

infrastruktury. Z dostupných poznatků vyplývá, že zvýšení míry rozšíření

širokopásmového připojení o 10 procentních bodů vede k ročnímu

nárůstu HDP na obyvatele přibližně

o 1 až 1,5 procentního bodu2. Širokopásmová infrastruktura stimuluje

organizační inovace, zlepšuje podnikové procesy a snižuje náklady. Podněcuje

rozvoj nových trhů, vytváří nová pracovní místa a omezuje nesoulad na

trhu práce. Dynamický a konkurenční trh elektronických komunikací má v tomto

ohledu zásadní význam.

Index digitální ekonomiky a společnosti

(DESI) z roku 2017 shrnuje příslušné ukazatele výkonnosti Evropy v digitální

oblasti a sleduje pokrok jednotného digitálního trhu v členských státech EU3.

Tento přehled se věnuje oblasti

konektivity, tj. míře zavedení širokopásmové infrastruktury a její

kvalitě.

Tematický přehled má tuto strukturu: Oddíl 2 hodnotí výsledky v zemích EU

2 Czernich et al, Broadband Infrastructure

and Economic Growth, 2009. 3 Tento index zahrnuje pět hlavních oblastí: konektivitu, lidský kapitál, využívání

internetu, integraci digitálních technologií a digitální veřejné služby.

TEMATICKÝ PŘEHLED K EVROPSKÉMU SEMESTRU

JEDNOTNÝ DIGITÁLNÍ TRH:

ŠIROKOPÁSMOVÝ PŘÍSTUP A ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE

Strana 2 |

ohledně pokrytí širokopásmovými sítěmi a jejich využívání. Oddíl 3 se zabývá

dostupnými poznatky o možných

politikách pro účinné řešení úkolů v oblasti pokrytí širokopásmovými sítěmi

a jejich využívání a hodnotí přístup uplatňovaný na úrovni EU. Oddíl 4

nastiňuje osvědčené politické postupy pro zvládání těchto úkolů v zemích EU,

zejména tím, že popisuje přístup k zavádění širokopásmového připojení

v Nizozemsku a Lucembursku.

2. POLITICKÉ VÝZVY

Nezbytnou podmínkou pro rozvoj

digitální společnosti je, aby měli její příslušníci možnost připojit se

k internetu. V současnosti však již pouhé

připojení k internetu nestačí. Aby bylo možné využívat celé spektrum nových

možností, které internet přináší, je nezbytné mít rychlé připojení.

Konektivita je zásadním stavebním kamenem digitální ekonomiky

a společnosti.

Oblast konektivity indexu DESI 2017

měří rozšíření a kvalitu širokopásmové infrastruktury. Přístup ke službám

založeným na rychlém širokopásmovém připojení je nezbytným předpokladem

konkurenceschopnosti. Tato oblast se počítá jako vážený průměr těchto čtyř

dílčích oblastí: pevného

širokopásmového připojení (33 %), mobilního širokopásmového připojení

(23 %), rychlosti (33 %) a cenové dostupnosti (11 %). Výsledky

jednotlivých zemí jsou normalizovány v rozmezí 0 až 1 (tabulka 1 Table 1).

Podle indexu DESI 2017 jsou míra rozšíření širokopásmové infrastruktury,

její kvalita a cenová dostupnost (digitální

konektivita) v Evropské unii nerovnoměrné (obrázek 1 Figure 1).

Obrázek 1 – Index digitální ekonomiky a společnosti – oblast konektivity

Zdroj: Evropská komise, 2017

Strana 3 |

2.1. Širokopásmové pokrytí

Digitální agenda pro Evropu stanovila

dva cíle pro širokopásmové pokrytí:

1) širokopásmové připojení by mělo být pro všechny Evropany k dispozici do roku

2013 a 2) pokrytí rychlým širokopásmovým připojením o rychlosti

30 Mb/s nebo vyšší pro všechny Evropany do roku 2020.

Prvního cíle bylo dosaženo, protože

vezmou-li se v úvahu všechny hlavní

technologie (xDSL, kabelové připojení, optické vlákno k zákazníkovi – FTTP,

WiMax, HSPA, LTE a satelitní připojení), mají k základnímu širokopásmovému

připojení v EU přístup všichni.

Vezmou-li se však v potaz jen pevné a pevné bezdrátové technologie, je

pokryto 97,5 % domácností v EU, tedy

o něco více než v loňském roce (obrázek 2).

Přibližně v polovině členských států je

pokryto více než 99 % domácností. Pevné pokrytí je největší v členských

státech s rozvinutou infrastrukturou DSL, přičemž ve všech členských státech

kromě tří přesahuje 90 %. Za ostatními

členskými státy zaostávají Polsko, Slovensko a Rumunsko, které 90 %

nedosahují. Pokud jde o venkovské oblasti, je pokrytí pevným

širokopásmovým připojením na venkově nejnižší v Estonsku, Bulharsku a Polsku.

Obrázek 2 – Pevné širokopásmové připojení – pokrytí celkem a na venkově

Zdroj: IHS a Point Topic, Broadband Coverage in Europe 2016. Tyto údaje se týkají rozšíření pevného a pevného bezdrátového širokopásmového připojení a nezohledňují mobilní bezdrátová a satelitní řešení.

Co se týče druhého cíle, tj. pokrytí rychlým širokopásmovým připojením

o rychlosti 30 Mb/s nebo vyšší (technologie přístupových sítí nové

generace, Next Generation Access (NGA)) pro všechny Evropany do roku

2020, pokrytí nadále rostlo a dosáhlo

76 % domácností v EU. Pro účely této zprávy technologie NGA zahrnují VDSL,

kabelové připojení Docsis 3.0 a FTTP. V polovině roku 2016 bylo z technologií

NGA pokrytí největší u VDSL (48 %); následovaly kabelové sítě (44 %) a FTTP

(24 %). Většina modernizací evropských kabelových sítí proběhla do roku 2011,

přičemž pokrytí technologií VDSL je nyní

2,5krát větší než před čtyřmi lety.

Největší nárůst u VDSL zaznamenala loni Itálie – ze 41 % na 72 %.

K pozoruhodnému pokroku došlo také u FTTP (nárůst z 10 % v roce 2011 na

24 % v roce 2016), ale pokrytí technologií FTTP je stále nízké.

Zavádění nadále probíhá především v městských oblastech, i když se

technologie NGA rozšiřují i na venkově, kde nyní pokrývají 40 % domácností

(obrázek 3 Figure 3).

To znamená, že rozdíly v kvalitě

širokopásmového pokrytí mezi městskými a venkovskými oblastmi

přetrvávají a existuje riziko hospodářského a sociálního vyloučení.

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

MT NL CY LU UK FR BE CH PT CZ DK EL IT AT SE DE IS SI EU28

FI HR IE LT ES NO HU BG LV EE RO SK PL

Celkem VenkovPokrytí pevným širokopásmovým připojením, červen 2016

Strana 4 |

Obrázek 3 – Rychlé širokopásmové připojení (síť NGA) – pokrytí celkem a na venkově

Zdroj: IHS a Point Topic, Broadband Coverage in Europe 2016. Tyto údaje se týkají rozšíření pevného

a pevného bezdrátového širokopásmového připojení a nezohledňují mobilní bezdrátová a satelitní řešení.

V oblasti mobilních technologií všechny

členské státy spustily sítě 4G.

Dostupnost mobilního širokopásmového připojení 4G v červnu 2016 dosáhla

96 % (obrázek 4) oproti 86 % v roce 2015.

Technologie LTE je nejrozvinutější v Dánsku, Švédsku a Finsku.

Pokrytí venkova se zvýšilo z 36 % v roce 2015 na 80 % v roce 2016.

Průměrná dostupnost 4G4 (vypočítaná

jako průměr pokrytí jednotlivých

operátorů) dosahuje 84 %, a je tedy poněkud nižší než celkové pokrytí.

Průměrné pokrytí 4G je vyšší než 90 % přibližně v polovině členských států;

nejnižší hodnotu, 45 %, má Rumunsko.

Obrázek 4 – Pokrytí 4G (LTE)

Zdroj: IHS a Point Topic

4 Jde o nový ukazatel, který měří průměr pokrytí mobilních telekomunikačních operátorů v jednotlivých zemích. V předchozích verzích digitálního srovnávacího přehledu se pro měření

pokrytí sítěmi 4G používal jiný ukazatel. Starý ukazatel 4G měřil celkové pokrytí operátorů a jeho hodnoty byly vyšší než u nového ukazatele.

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

MT CH BE NL IS PT LU DK UK LV AT CY DE IE SI LT NO ES HU SE EE EU SK CZ FI BG IT RO PL HR FR EL

Celkem VenkovPokrytí technologiemi NGA (FTTP, VDSL a kabelové připojení Docsis 3.0), červen 2016

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

DK SE FI LT LU PT BE EE CZ IE SI UK HU PL LV NL AT IT DE ES EU EL SK MT FR HR BG CY RO

Celkem Průměr

Pokrytí 4G (LTE), červen 2016

Strana 5 |

2.2. Rozšíření širokopásmového připojení (smlouvy

o širokopásmovém připojení)

Celkem 27 % evropských domácností má smlouvu o rychlém širokopásmovém

připojení o rychlosti alespoň 30 Mb/s. V Belgii a Nizozemsku rychlé

širokopásmové připojení využívají již dvě třetiny domácností, zatímco

v Chorvatsku, v Řecku, v Itálii a na Kypru jsou vysokorychlostní služby stále

okrajové.

Zároveň by podle Digitální agendy pro

Evropu mělo mít 50 % evropských domácností do roku 2020 připojení

o rychlosti vyšší než 100 Mb/s (ultrarychlé širokopásmové připojení).

Přestože sítě podporující rychlost 100 Mb/s pokrývaly 49 % domácností,

smlouvu o ultrarychlém připojení mělo

v červnu 2016 pouze 11 % domácností. Pomalé zavádění rychlého

a ultrarychlého širokopásmového připojení ovlivňuje schopnost Evropy

inovovat, šířit znalosti a distribuovat zboží a služby a ponechává venkovské

oblasti v izolaci.

Z hlediska rozšíření pevného

širokopásmového připojení mezi domácnostmi jsou na tom nejhůře Itálie,

Bulharsko a Polsko, které zdaleka nedosahují evropského průměru 72 %.

Nejvyšší míru rozšíření, více než 90 %, mají Lucembursko a Nizozemsko

(Obrázek 5).

Obrázek 5 – Pevné širokopásmové připojení – rozšíření základního a rychlého (NGA)

širokopásmového připojení mezi domácnostmi

Zdroj: útvary Komise na základě údajů Komunikačního výboru a Eurostatu

Mobilní širokopásmové připojení představuje rychle rostoucí segment trhu

s širokopásmovým přístupem. Z hlediska rozšíření mobilního širokopásmového

připojení připadá v EU na 100 obyvatel

84 aktivních SIM karet s tímto typem připojení oproti 34 SIM kartám před

čtyřmi lety. V posledních čtyřech letech byl nárůst lineární, když každý rok

přibylo více než 40 milionů nových připojení.

V severských zemích a Estonsku, Lucembursku a Polsku již na

100 obyvatel připadá více než 100 připojení, zatímco v Maďarsku

a Řecku je míra rozšíření stále nižší než

50 %. Většina mobilních širokopásmových připojení se využívá

v chytrých telefonech spíše než v tabletech nebo noteboocích (obrázek 6

Figure 6).

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

IT BG PL FI LT RO PT LV IE AT EL SE HU ES CY HR FR SK EU SI CZ DK EE BE MT DE UK NL LU

Rychlé širokopásmové připojeníZákladní širokopásmové připojení

Rozšíření pevného širokopásmového připojení mezi domácnostmi - základní a rychlé připojení (alespoň 30Mb/s), červenec 2016

Strana 6 |

Obrázek 6 – Rozšíření mobilního širokopásmového připojení

Zdroj: útvary Komise na základě údajů Komunikačního výboru a Eurostatu

3. URČENÍ VHODNÝCH POLITICKÝCH PÁK

Telekomunikační trhy v Evropě mají

i nadále především národní, regionální nebo místní rozsah a vyznačují se

různými podmínkami nabídky

a poptávky. Telekomunikační operátoři mají národní strategie i v případě, že

jsou součástí větších nadnárodních skupin. Pokud jde o regulaci

telekomunikací a o politiky rádiového spektra, existují v EU významné rozdíly,

které nelze odůvodnit podmínkami v jednotlivých zemích a které omezují

potenciál dalších investic a brzdí vznik

inovačních podniků na úrovni EU. To EU brání ve využívání plného potenciálu

celounijního telekomunikačního trhu.

Současný regulační rámec pro elektronické komunikace (který vstoupil

v platnost v roce 2002 a byl aktualizován

v roce 2009) úspěšně liberalizoval dříve monopolistické vnitrostátní trhy. Kromě

toho snížil překážky vstupu prostřednictvím podpory účinné

hospodářské soutěže a vytvořením společných zásad pro trhy elektronických

komunikací v celé EU. Hlavní předpisy o hospodářské regulaci tohoto rámce

jsou založeny na analýze trhu prováděné

národními regulačními orgány, které předem ukládají nápravná opatření pro

zajištění účinné hospodářské soutěže při existenci významné tržní síly (nebo

dominantního postavení) jednoho nebo více operátorů. Současný rámec je proto

založen na uplatňování pravidel národními regulačními orgány ve

28 členských státech.

Současnému regulačnímu rámci se v zásadě podařilo vytvořit podmínky pro

účinnou hospodářskou soutěž na

rozdílných vnitrostátních trzích. Tradiční poskytovatelé vertikálně integrovaných

telekomunikačních služeb (zavedení operátoři) soutěží se subjekty žádajícími

o přístup (novými účastníky) a s provozovateli kabelových sítí (kteří

historicky nabízeli televizní služby). Novou platformu služeb vytvořily inovace

v mobilních širokopásmových sítích.

Ovšem, i když za určitých okolností

existuje shoda ohledně nutnosti regulovat přístup k širokopásmovým

sítím, zvolená regulační nápravná opatření mají stále tendenci se podstatně

lišit.

Tato situace zvyšuje zátěž pro operátory,

kteří chtějí investovat do sítí a souvisejících služeb přeshraničně nebo

vstoupit na nové trhy prostřednictvím pouhého rozšíření stávajících obchodních

a technických modelů. V důsledku toho

mohou mít spotřebitelé a podniky ve všech odvětvích přístup ke službám

elektronických komunikací různé kvality v různých zemích; přístupové sítě nízké

kvality pak omezují výkonnost některých hospodářských odvětví a snižují zájem

občanů zapojovat se do činností na internetu.

0%

20%

40%

60%

80%

100%

120%

140%

160%

FI DK SE EE LU PL IE UK CY ES IT NL EU BG FR HR LV AT CZ LT SK DE RO BE MT SI PT EL HU

Rozšíření mobilního širokopásmového připojení podle zemí, červenec 2016

Strana 7 |

V souladu se svou strategií pro jednotný digitální trh přijala Komise dne 14. září

2016 soubor iniciativ a legislativních

návrhů s cílem dostat EU na přední místo v oblasti připojení k internetu5:

1) soubor nových nezávazných cílů

v oblasti konektivity pro konkurenceschopný jednotný digitální

trh do roku 20256; 2) nový evropský kodex pro

elektronické komunikace7, který

spojuje čtyři stávající směrnice o telekomunikacích (rámcovou

směrnici, autorizační směrnici, přístupovou směrnici a směrnici

o univerzální službě) a aktualizované nařízení o Sdružení evropských

regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC)8;

3) nařízení o podpoře místních komunit

při poskytování bezplatného veřejného Wi-Fi připojení svým

občanům9 (WiFi4EU); 4) akční plán pro zavedení 5G v EU10.

3.1. Cíle v oblasti konektivity pro

konkurenceschopný jednotný

digitální trh do roku 2025

Na základě stávajících cílů EU pro

širokopásmové připojení do roku 2020 představila Komise vizi evropské

gigabitové společnosti. V rámci naplňování této vize by dostupnost

a využívání sítí s velmi vysokou kapacitou umožnily rozsáhlé využívání

a vývoj produktů, služeb a aplikací na

jednotném digitálním trhu.

Pro rok 2025 jsou stanoveny tyto nové cíle:

5 http://europa.eu/rapid/press-release_IP-16-3008_cs.htm 6 https://ec.europa.eu/digital-single-

market/news-redirect/34110 7 https://ec.europa.eu/digital-single-market/news-redirect/34112 8 https://ec.europa.eu/digital-single-

market/news-redirect/34114 9 https://ec.europa.eu/digital-single-market/news-redirect/34228 10 https://ec.europa.eu/digital-single-market/news-redirect/34115

1) Všichni hlavní socioekonomičtí aktéři, jako jsou školy, univerzity, výzkumná

střediska, dopravní uzly, všichni

poskytovatelé veřejných služeb, například nemocnice a správní

orgány, a podniky spoléhající na využití digitálních technologií, by

měli mít přístup k velmi vysokému – gigabitovému – připojení

(umožňujícímu uživatelům stahovat/nahrávat 1 gigabit dat za

sekundu). 2) Všechny evropské domácnosti na

venkově i ve městech by měly mít

přístup k připojení o rychlosti stahování nejméně 100 Mb/s

s možností rychlost navýšit na Gb/s (1 000 Mb/s).

3) Všechny městské oblasti a také hlavní silnice a železnice by měly mít

souvislé pokrytí sítí 5G, což je pátá generace bezdrátových

komunikačních systémů. Jako

prozatímní cíl by pokrytí technologiemi 5G mělo být do roku

2020 komerčně dostupné alespoň v jednom velkém městě v každém

členském státě EU.

Podle odhadů si dosažení cílů v oblasti

konektivity v průběhu nadcházejícího desetiletí vyžádá investice ve výši

500 miliard EUR. Tyto finanční prostředky budou muset z velké části

pocházet ze soukromých zdrojů. Nicméně podle současných investičních

trendů je pravděpodobné, že dojde k investičnímu deficitu ve výši

155 miliard EUR.

3.2. Nový evropský kodex pro

elektronické komunikace

Za účelem řešení tohoto nedostatku

investic navrhla Komise modernizovat stávající předpisy EU o telekomunikacích,

které byly naposledy aktualizovány

v roce 2009. Nový evropský kodex pro elektronické komunikace je v současnosti

projednáván spolunormotvůrci.

Kodex navrhuje:

— Posílení hospodářské soutěže

a předvídatelnost investic: Investoři potřebují dlouhodobou jistotu, ať už

působí v jakémkoli odvětví. To znamená stabilní regulační prostředí, které snižuje

Strana 8 |

rozdíly mezi regulačními postupy v celé EU. Navrhovaný kodex bude uplatňovat

regulaci trhu, pouze pokud to bude

vyžadovat zájem konečných uživatelů, a v případě, že obchodní ujednání mezi

hospodářskými subjekty nepřinesou konkurenceschopné výsledky. Nový

kodex podstatně omezí regulaci tam, kde vzájemně si konkurující operátoři

společně investují do sítí s velmi vysokou kapacitou, a usnadní účast menších

subjektů na investičních projektech, a to díky sdílení nákladů, překonávání

překážek daných velikostí atd.

Navrhovaná nová pravidla mají zvýšit předvídatelnost investic pro

„průkopníky“, kteří podstupují riziko spojené s investováním do těchto sítí

v méně ziskových oblastech, jako jsou venkovské oblasti. Díky novému kodexu

se již hospodářská soutěž netýká jen přístupu k sítím, ale také investic

do těchto sítí.

— Lepší využívání kmitočtů: Snížení

rozdílů mezi regulačními postupy v rámci EU je mimořádně důležité v oblasti

rádiového spektra, což je klíčová „surovina“ pro bezdrátové komunikace.

Kodex navrhuje dlouhou dobu platnosti

licencí spolu s přísnějšími požadavky na účinné a efektivní využívání spektra.

Navrhuje rovněž koordinovat základní parametry, jako jsou lhůty pro

přidělování spektra, aby se zajistilo včasné uvolnění spektra na trhu EU

a hlubší integrace politik spektra s cílem zajistit plné bezdrátové pokrytí v celé

EU.

— Výraznější ochranu spotřebitele

v oblastech, kde obecná pravidla ochrany spotřebitele neřeší specifické potřeby

jednotlivých odvětví. Aktualizovaná pravidla umožní snadněji přejít k jinému

dodavateli v případech, kdy spotřebitelé

podepsali smlouvy na balíčky telekomunikačních služeb (balíčky

kombinující internet, telefon, televizi, mobilní telefon atd.), a zajistí, aby

zranitelné skupiny (jako starší osoby, zdravotně postižení a příjemci sociální

pomoci) měly právo na cenově dostupné smlouvy o poskytování internetových

služeb.

— Bezpečnější on-line prostředí pro

uživatele a spravedlivější pravidla

pro všechny subjekty: Aby se zajistilo zejména uplatňování bezpečnostních

požadavků (tj. aby byly sítě a servery

bezpečné), mají být vybraná pravidla rozšířena i na nové on-line subjekty,

které nabízejí služby rovnocenné službám tradičních operátorů. Návrhy

rovněž počítají s tím, že uživatelé budou mít v budoucnu možnost prostřednictvím

těchto on-line služeb vytočit číslo tísňového volání EU 112. Pro uživatele to

nebude znamenat žádné dodatečné náklady.

Komise navrhla posílení úlohy národních regulačních orgánů

a sdružení BEREC, což má zajistit jednotné a předvídatelné uplatňování

pravidel na celém jednotném digitálním trhu a omezit nynější roztříštěnost

a nejednotnost. Návrh transformovat

sdružení BEREC na plnohodnotnou agenturu jde ruku v ruce s navrhovaným

novým evropským kodexem pro elektronické komunikace, který určuje

oblasti, kde by mělo sdružení BEREC přispět k dosažení cílů v oblasti

konektivity a jednotnosti regulace (jako jsou přeshraniční záležitosti, pokyny pro

národní regulační orgány atd.).

Regulace přístupu k sítím ve vlastnictví

operátorů s významnou tržní silou je zvláště důležitá u širokopásmového

připojení a zůstává významnou součástí regulačního rámce pro elektronické

komunikace. To znamená, že tito

operátoři budou i nadále poskytovat ostatním operátorům za úplatu přístup

do svých sítí, a že pokud tomu tak není, mohou regulační orgány zasáhnout.

Navrhuje se však, aby podmínky, za kterých se tento přístup poskytuje, byly

zjednodušeny a přizpůsobeny s cílem podnítit zavádění nových

vysokokapacitních sítí. Kromě toho

Komise na základě současných osvědčených postupů v celé Evropské

unii navrhuje cílenější přístup, aby bylo zajištěno, že povinnosti týkající se

přístupu budou ukládány pouze v případě, že je to nezbytné pro řešení

nedostatků trhu. Komise rovněž navrhuje prodloužit současné tříleté

maximální období pro přezkum trhu na

pět let, čímž by vzniklo stabilnější regulační prostředí pro operátory.

Strana 9 |

Kvůli lepšímu zacílení regulace a podpoře investic do oblastí s nedostatečnou

obslužností bude navrhovaný kodex

vyžadovat, aby národní regulační orgány mapovaly záměry v oblasti investic do

sítí a vyhlašovaly výzvy k vyjádření zájmu o zavádění sítí v oblastech, kde se

neplánuje žádná síť s velmi vysokou kapacitou. Za účelem větší jistoty

investic opravňují navrhovaná pravidla regulační orgány k tomu, aby zasáhly

proti operátorům, kteří se od svého

Strana 10 |

oznámeného záměru v těchto oblastech odchýlí. Tímto způsobem kodex podpoří

alternativní provozovatele sítí, kteří se

zaměřují na menší zeměpisné oblasti a pomáhají přinášet vysoce kvalitní

připojení občanům mimo města.

Kromě toho se navrhují dva modely, které operátorům umožní snížit svou

regulační zátěž, totiž:

1) Společné investice: Hospodářská

soutěž podporuje investice, zejména tam, kde je možná soutěž v oblasti

infrastruktury (např. v hustě zalidněných oblastech). V jiných

oblastech mohou ke sdružení zdrojů a snížení nákladů na zavádění přispět

společné investice. Dávají totiž

alternativním operátorům, kteří chtějí investovat, realističtější příležitost

k investování a dominantním operátorům, kteří modernizují své

sítě, by mohly umožnit odlišit se od těch, kteří neinvestují. Tento přístup

motivuje širokou škálu účastníků trhu, aby již od začátku spojili své

síly s cílem vybudovat

vysokokapacitní sítě a plně využívat jejich výhod. Díky zvyšování kapacity

sítí může také podnítit uzavírání nových obchodních dohod o přístupu.

Kromě toho budou mít obyvatelé řidčeji osídlených oblastí prospěch

z rychlejšího zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou, které tyto modely

podporují.

2) Pouze velkoobchodní model:

Účastníci trhu, kteří realizují investice do sítí financované ze soukromých

zdrojů a následně se zabývají pouze prodejem či pronájmem přístupu do

těchto sítí, aniž by nabízeli služby koncovým uživatelům, budou mít

také užitek z méně přísných

povinností v oblasti přístupu, pokud jsou stále považováni za účastníky

s dominantním postavením na trhu. Tím, že nabídne přístup několika

poskytovatelům služeb, může investor spojit více zdrojů příjmů

a dosáhnout vyšší návratnosti kapitálu nutného pro vybudování

infrastruktury.

Pravidla pro větší koordinaci přidělování

rádiového spektra rovněž usnadní

situaci investorů, zejména pokud jde o rozšiřování činností přes hranice.

S cílem podpořit investice navrhuje

kodex dlouhou dobu platnosti licencí, která je doprovázena přísnými

požadavky na účinné a efektivní využívání spektra. Navrhuje také

koordinovat zejména lhůty pro přidělování spektra a licenční podmínky,

které mají největší vliv na strukturu trhu a obchodní strategie, aby bylo spektrum

na trhu EU včas k dispozici. Nová pravidla sníží náklady telekomunikačních

operátorů spojené s působením ve více

zemích, a tím přispějí k vytvoření vnitřního trhu.

Bezdrátový širokopásmový přístup

významně přispívá k zajišťování rychlého širokopásmového připojení pro obyvatele

vzdálených oblastí a ke zpřístupňování

inovativních služeb na přenosných zařízeních (jako jsou chytré telefony,

tablety a notebooky) kdekoli v Evropě. Díky efektivnímu využívání rádiového

spektra, jemuž napomáhají harmonizované podmínky přístupu

k spektru umožňující interoperabilitu a úspory z rozsahu u bezdrátových

zařízení, mají digitální produkty a služby

potenciál podporovat všechny aspekty života občanů a být hnací silou

hospodářského oživení v Evropě.

3.3. WiFi4EU

Poskytovatelé veřejných služeb – od

správních orgánů po knihovny, vysoké

školy a nemocnice – čím dále častěji budují bezdrátové místní sítě (Wi-Fi) pro

svou vnitřní potřebu, ale velmi často také pro návštěvníky. V návaznosti na

tuto praxi navrhla Komise vytvořit systém poukázek s rozpočtem

120 milionů EUR s cílem pomoci místním orgánům, které o to mají zájem, nabízet

bezplatné Wi-Fi připojení například ve

veřejných budovách, zdravotních střediscích a parcích nebo na náměstích

a v okolí těchto míst. Odhaduje se, že do roku 2020 by tento nový systém mělo

využívat 6 000 až 8 000 místních komunit.

Evropský parlament, Rada a Komise dosáhly politické dohody o iniciativě

WiFi4EU a jejím financování v květnu 2017.

Strana 11 |

3.4. Akční plán pro 5G

Akční plán pro 5G je klíčovou iniciativou

pro řešení tržních a investičních výzev

spojených se spuštěním komerčních služeb 5G všude v Evropě do roku 2020.

Zejména se bude Komise spolu se zúčastněnými subjekty zabývat

překážkami zavádění v oblasti politiky a regulace, například tak, že bude

podporovat včasnou dostupnost rádiového spektra a výhodnější

podmínky pro budování malých buněk či bude řešit odvětvové problémy bránící

zavádění konkrétních služeb. Tato

činnost bude doplňovat celkově pozitivní účinek přezkumu regulačního rámce. Její

úspěch závisí na dobrovolné a vzájemně výhodné koordinaci mezi všemi aktéry.

Plán rovněž předpokládá, že urychlí

rozvoj nových inovačních ekosystémů

založených na konektivitě tím, že okolo společné agendy směřující k sítím 5G

spojí všechny evropské partnery, tedy veřejné a soukromé subjekty ze všech

příslušných odvětví – od telekomunikací po logistiku, dopravu, energetiku,

zdravotnictví a výrobu.

Kromě toho plán propojuje probíhající

práce v oblasti výzkumu a vývoje 5G s budoucím rozšířením této technologie

na trhu. Bude zahrnovat pokročilé demonstrace 5G a rozsáhlé zkoušení

v předobchodní fázi, jakož i jednotnou strategii EU pro normalizaci 5G. Cílem

plánu je také vypracovat jasný

harmonogram pro veřejno-soukromé investice do infrastruktury 5G v EU

v souladu se strategickým významem připojení 5G pro hospodářství

a společnost.

Plán staví na rozsáhlých dosavadních

pracích Komise s cílem zajistit, aby měla EU v oblasti rozvoje 5G vedoucí

postavení na světě. Komise již v roce 2013 vytvořila partnerství veřejného

a soukromého sektoru v oblasti 5G na období do roku 2020, jemuž bylo

přiděleno financování z EU ve výši 700 milionů EUR v rámci programu

Horizont 2020. Cílem je aktivovat

alespoň 3,5 miliardy EUR ze soukromého sektoru. Komise rovněž spolupracuje na

dvoustranném základě se svými protějšky v několika zemích, které jsou

strategickými obchodními partnery EU, konkrétně Jižní Koreji, Japonsku, Číně

a Brazílii, s cílem podpořit společný vývoj

5G. EU též udržuje těsný kontakt s klíčovými organizacemi v USA.

3.5. Spektrum přidělené na

poskytování služeb elektronických komunikací včetně bezdrátového

širokopásmového přístupu

Jedním z klíčových politických cílů

programu politiky rádiového spektra

přijatého v roce 2012 bylo určit do roku 2015 alespoň 1 200 MHz spektra

vhodných pro bezdrátový širokopásmový přístup. Za přidělování práv k využívání

spektra jsou individuálně odpovědné členské státy.

Některé členské státy ještě musí v souladu s programem politiky

rádiového spektra dokončit proces udělování práv v již harmonizovaných

pásmech. V květnu 2017 přijaly Parlament a Rada rozhodnutí (EU)

2017/899, které stanovilo datum 30. června 2020 jako hlavní termín,

dokdy musí členské státy umožnit

využívání pásma 700 MHz pro zemské systémy schopné poskytovat bezdrátové

širokopásmové služby elektronických komunikací pouze za harmonizovaných

technických podmínek stanovených prováděcím rozhodnutím Komise (EU)

2016/687. Komise a členské státy mezitím pracují na možném rozšíření

pásma 1,5 GHz, jakož i na změně

technických podmínek pro pásma 900 MHz a 1 800 MHz s cílem usnadnit

jejich využití pro internet věcí.

EU se sice blíží dosažení cíle 1 200 MHz, ale některé členské státy ještě musí

přidělit více než 30 % harmonizovaného

spektra. Na jedné straně pásmo 700 MHz (jedno z prvních pásem pro 5G) již

přidělily pouze Finsko, Francie a Německo, zatímco v některých

členských státech by proces změny účelu mohl trvat několik let. Na druhé straně

je hlášen nedostatek poptávky na trhu po kmitočtech nad 1 GHz. Tato situace

se ovšem mění, mimo jiné díky

rostoucímu zájmu o pásma s vysokými kmitočty vzhledem k zavádění 5G,

zejména o pásmo 3,4–3,8 GHz, určené jako jedno z prvních pásem pro 5G.

Strana 12 |

Přehled situace v členských státech ohledně procesu udělování práv

v pásmech, která byla v programu

politiky rádiového spektra určena pro poskytování bezdrátových

širokopásmových služeb elektronických komunikací, je uveden v tabulce 2.

4. PŘEHLED SOUČASNÉHO STAVU

4.1. Osvědčené postupy

Širokopásmové připojení

v Nizozemsku

Nizozemsko má nadprůměrné výsledky a zůstává na prvním místě, pokud jde

o oblast konektivity. Patří mezi tři

nejlepší členské státy EU z hlediska pokrytí širokopásmovým i rychlým

širokopásmovým připojením. Širokopásmové služby jsou dostupné

v celé zemi (prostřednictvím pevných, mobilních a satelitních sítí)

a širokopásmové připojení i technologie NGA jsou ve velké míře využívány.

Nizozemsko je na tom ovšem poněkud

hůře v oblasti pokrytí sítěmi 4G, rozšíření mobilního širokopásmového připojení

a harmonizace spektra.

V červenci 2016 ministerstvo hospodářství zveřejnilo novou digitální

agendu popisující opatření pro další

digitalizaci nizozemské ekonomiky v období 2016/2017. Nizozemská

strategie pro širokopásmové připojení obecně volí tržní zavádění infrastruktury.

Důležitý je zde důraz na to, že hlavním úkolem místních správních orgánů je

vytvářet vhodné podmínky, například plánovat a koordinovat výkopové práce,

zkracovat postupy udělování licencí

a snižovat náklady s nimi spojené či podporovat vývoj a používání aplikací

a služeb. Pokud tržní zavádění infrastruktury selže, mohou místní

a regionální aktéři pomoci a poskytnout financování a finanční nástroje. Kromě

toho vláda podporuje občanské iniciativy pro samofinancované širokopásmové

sítě; je to například samensnelinternet.nl

– znalostní platforma poskytující informace o různých aspektech

probíhajících širokopásmových projektů.

Nizozemsko si dlouhodobě udržuje poměrně dobré tempo rozvoje díky

podpoře konkurenceschopnosti daného odvětví. V zájmu dalšího usnadnění

investic do infrastruktury je ovšem ještě

třeba dokončit provedení směrnice o snižování nákladů na širokopásmové

připojení.

Nizozemsko zamýšlí hrát důležitou úlohu v evropské strategii pro zavádění služeb

5G. S cílem urychlit inovace týkající se 5G zahájily orgány veřejné moci

a příslušné odvětví iniciativu Fieldlab 5G,

jejímž prostřednictvím mohou různé podniky získat zkušenosti s inovativním

používáním této technologie v oblasti zemědělství, pečovatelských služeb,

energetiky, životního prostředí a dopravy a logistiky. Začaly také přípravy na

dražbu několika pásem (pro 5G), která by se měla uskutečnit v roce 2019.

Širokopásmové připojení v Belgii

Belgie je z hlediska konektivity jednou z nejúspěšnějších zemí v Evropě. Její

pokrytí je dokončeno, přičemž 99 %

země je pokryto rychlými sítěmi (o rychlosti alespoň 30 Mb/s). Celkem

80 % domácností používá pevný širokopásmový přístup a z toho 81 %

připadá na rychlá širokopásmová připojení.

Aby si své vedoucí postavení zachovala, musí Belgie řešit dva úkoly v oblasti

rychlého připojení k internetu: Zaprvé musí dále zvýšit využívání mobilního

širokopásmového připojení. Zadruhé musí podpořit zavádění ultrarychlých

širokopásmových připojení (o rychlosti vyšší než 100 Mb/s). Ve srovnání se

svou celkovou výkonností Belgie

poněkud zaostává v oblasti používání mobilního internetu, protože rozšíření

mobilního širokopásmového připojení zde nedosahuje průměru EU. Belgická vláda

se zavázala k realizaci ambiciózní digitální agendy, podle níž mají uživatelé

do roku 2020 získat přístup k připojení o rychlosti 1 Gb/s a země má dosáhnout

ještě lepšího umístění v rámci indexu

DESI. Za účelem splnění těchto cílů se spoléhá na tržní investice podporované

příznivým regulačním prostředím. V těsné spolupráci mezi federální,

regionální a komunální úrovní se připravuje plán na pokrytí „bílých míst“,

na kterých v současnosti není k dispozici

Strana 13 |

dostatečné pevné a mobilní připojení. Možné způsoby, jak podpořit budování

digitálních komunikačních sítí, ukazuje

také dohoda z roku 2016 mezi valonskou vládou a příslušným odvětvím

o snadnějším zavádění bezdrátové infrastruktury výměnou za snížení

daňové zátěže.

V zájmu dalšího posílení konektivity a dosažení gigabitové společnosti do

roku 2020 bude muset Belgie dále

podporovat využívání širokopásmového připojení, jakož i prvotřídní mobilní

infrastrukturu. Způsobem, jak v tomto směru dosáhnout pokroku, může být

cílená podpora rozvoje infrastruktury spojená s prosazováním řešení v oblasti

mobilního připojení vytvářejících přidanou hodnotu. Důležitou součástí

omezení regulační zátěže pro operátory

bude rychlé provedení směrnice o snižování nákladů, stejně jako větší

koordinace mezi obcemi ohledně podmínek zavádění, která by mohla vést

ke vzniku regionálních pokynů.

4.2. Aspekty týkající se spotřebitelů

Ceny mobilních komunikačních služeb

v EU od roku 2002 významně poklesly

u všech způsobů jejich využívání. Mezi roky 2006 a 2010 se snížily

přinejmenším o 30 % (obrázek 7 Figure 7).

Pokud jde o širokopásmový přístup, ceny

pevného širokopásmového připojení od roku 2012 podstatně klesaly, přestože

v roce 2015 a následujícím období se

tento trend zpomalil (obrázek 7 Figure 7).

Strana 14 |

Obrázek 7 – Maloobchodní ceny širokopásmového připojení v paritě kupní síly

0

5

10

15

20

25

30

35

40

2013 2014 2015 2016

12 Mb/s–30 Mb/s 30 Mb/s–100 Mb/s

Maloobchodní ceny širokopásmového připojení (EUR PPP)* – samostatnénabídky, 2013–2016

0

10

20

30

40

50

60

70

2013 2014 2015 2016

12 Mb/s–30 Mb/s 30 Mb/s–100 Mb/s

Maloobchodní ceny širokopásmového připojení (EUR PPP)* – balíčky s internetem, pevným telefonem a televizí, 2013–2016

Strana 15 |

5. UŽITEČNÉ ZDROJE INFORMACÍ

Jednotný digitální trh https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/digital-single-market-strategy-

europe-com2015-192-final

Digitální srovnávací přehled

https://ec.europa.eu/digital-single-market/digital-scoreboard

Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI)

https://ec.europa.eu/digital-single-market/desi

Sdělení a pracovní dokument útvarů Konektivita pro konkurenceschopný jednotný digitální trh – na cestě k evropské

gigabitové společnosti

Sdělení a pracovní dokument útvarů – Akční plán 5G pro Evropu

Návrh evropského kodexu pro elektronické komunikace

Návrh nařízení o Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických

komunikací (BEREC) https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/proposed-regulation-

establishing-body-european-regulators-electronic-communications-berec

Návrh nařízení o podpoře připojení k internetu v místních komunitách a veřejných prostorách (WiFi4EU)

https://ec.europa.eu/digital-single-market/news-redirect/34228

Datum: 22. 11. 2017

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

BE BG CZ DK DE EE EL ES FR HR IE IT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO SI SK FI SE UK EU

12 Mb/s–30 Mb/s 30 Mb/s-100 Mb/s

Maloobchodní ceny pevného širokopásmového připojení (EUR PPP) – samostatné nabídky, podzim 2016

0

10

20

30

40

50

60

70

80

BE BG CZ DE EE EL ES FR HR IE IT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO SI SK SE UK EU

12 Mbps–30 Mbps 30 Mb/s–100 Mb/s

Maloobchodní ceny pevného širokopásmového připojení (EUR PPP) – balíčky s internetem, pevným telefonem a televizí, říjen 2016

Strana 16 |

PŘÍLOHA

Tabulka 1 – Index digitální ekonomiky a společnosti 2016 – konektivita

Název země Kód země Hodnocení (0–1)11

Nizozemsko NL 0,81

Lucembursko LU 0,78

Belgie BE 0,77

Dánsko DK 0,76

Švédsko SE 0,75

Spojené království UK 0,74

Německo DE 0,71

Litva LT 0,70

Malta MT 0,67

Portugalsko PT 0,67

Irsko IE 0,64

Finsko FI 0,64

Lotyšsko LV 0,63

Maďarsko HU 0,63

Rakousko AT 0,63

Evropská unie 28 EU 0,63

Česká republika CZ 0,62

Estonsko EE 0,62

Španělsko ES 0,59

Slovinsko SI 0,57

Francie FR 0,55

Kypr CY 0,54

Rumunsko RO 0,54

Slovensko SK 0,54

Itálie IT 0,53

Polsko PL 0,52

Bulharsko BG 0,52

Řecko EL 0,48

Chorvatsko HR 0,45

11 Aby bylo možné ukazatele vyjádřené v různých jednotkách agregovat v rámci dílčích oblastí a oblastí indexu DESI, byly tyto ukazatele normalizovány. Normalizace byla v indexu DESI provedena metodou min–max, která spočívá v lineární projekci každého ukazatele na stupnici

v rozmezí 0–1. V případě ukazatelů s kladným směrem (tj. vyšší hodnota je lepší) byla hodnota 0

v normalizované stupnici přiřazena k minimální hodnotě v původní stupnici ukazatele a hodnota 1 v normalizované stupnici k maximální hodnotě ve stupnici ukazatele. U ukazatelů se záporným směrem se postupovalo opačně. Aby bylo možné provádět mezičasová srovnání hodnot indexu,

byla minima a maxima pro normalizaci každého ukazatele zafixována a budou se pro normalizaci používat i v budoucích verzích indexu DESI.

Strana 17 |

Tabulka 2 – Situace v členských státech ohledně procesu udělování práv v pásmech, která byla v programu politiky rádiového spektra určena pro poskytování bezdrátových širokopásmových služeb elektronických komunikací

Pásmo Dílčí

pásmo

700 MHz

800 MHz

900 MHz

1 500 MHz

1 800 MHz

2,5–2,69 GHz

3,4–3,8 GHz

3,4–3,6 GHz 3,6–3,8 GHz

Dostupné spektrum

(MHz)

60 70 150 190 200 200

AT √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ (alespoň zčásti)

Ž

BE √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ Ž

BG Ž √√√ √√√ N √√√ (alespoň zčásti)

Ž

CY √√√ √√√ √√√ √√√ N N

CZ √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ (alespoň zčásti)

√√√

DE √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ √√√

DK √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ (alespoň

zčásti) / N

√√√ (alespoň

zčásti) / N

EE √√√ √√√ √√√ √√√

(alespoň zčásti)

√√√ √√√

EL √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ (alespoň zčásti)

N

ES √√√ √√√ √√√ √√√ Ž

FI √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ (alespoň

zčásti)

N

FR √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ (alespoň zčásti)

N

HR √√√ √√√ √√√ N √√√ (alespoň zčásti) / N

N

HU √√√ √√√ √√√ √√√ (alespoň

zčásti)

√√√ (alespoň zčásti)

N

IE √√√ √√√ √√√ Ž √√√ (alespoň zčásti)

√√√

IT √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ (alespoň zčásti)

√√

LT √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ (alespoň zčásti)

√√√ (alespoň zčásti)

LU √√√ √√√ √√√ √√√ N N

LV √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ (alespoň

zčásti)

√√√

MT √√ √√√ √√√ (alespoň zčásti)

N √√√ (alespoň zčásti)

N

NL √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ (alespoň zčásti)

N

PL √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ √√√

PT √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ (alespoň

zčásti)

RO √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ (alespoň zčásti)

√√√ (alespoň zčásti)

SE √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ (alespoň zčásti)

√√√

SI √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ (alespoň zčásti) / N

√√√ (alespoň zčásti) / N

Strana 18 |

SK √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ (zčásti) / √√

UK √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ √√√ (alespoň zčásti)

√√√ (zčásti) / √√

√√√ – hotovo; √√ – proces udělování práv probíhá; N — nedostatečná poptávka po více než

polovině pásma; Ž — žádný plán / žádné informace