Biblické postavi čky - jejich vznik, výroba a využití p ři ...katolických institucí je p...
Transcript of Biblické postavi čky - jejich vznik, výroba a využití p ři ...katolických institucí je p...
1
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
CYRILOMETODĚJSKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA
Katedra křesťanské výchovy
Mgr. Marie Klašková
Biblické postavičky -
jejich vznik, výroba
a využití při praktické práci s Biblí
Rigorózní práce
OLOMOUC 2008
2
OBSAH Úvod........................................................................................... 6
1. Cesta k porozumění Bibl i ............................................ 7
1.1. Recepce bibl ického textu...................................... 8
1.2. Využití symboliky bibl ického textu................... 9
1.3. Celostní př ístup......................................................11
2. Vznik postaviček a šíření...........................................12
2.1. Švýcarsko................................................................13
2.1.1. Vznik a vývoj postaviček ..........................................14
2.1.2. Problémy kolem vzniku ............................................20
2.2. Německo..................................................................22
2.3. Rakousko.................................................................24
2.4. Další evropské země a Amerika.........................26
2.5. Česká republ ika......................................................27
2.5.1. Počátky ....................................................................27
2.5.2. Obstarávání materiálu ...............................................28
2.5.3. První kurzy...............................................................29
2.5.4. Další kurzy a rozvoj..................................................29
2.5.5. Nové objevy .............................................................30
2.6. Slovensko................................................................31
3. Charakterist ika.............................................................32
3.1. Velikosti postaviček .............................................33
3.2. Materiál a složení postaviček.............................34
3.3. Praktické využití bibl ických postaviček..........35
3.4. Tvůrč í dí lny ............................................................36
3.5. Exkurs - Rekvizi ty................................................38
3.5.1. Zvířata......................................................................38
3.5.2. Rostliny....................................................................40
3.5.3. Doplňky k oblečení...................................................40
3.5.4. Hudební nástroje.......................................................41
3.5.5. Pracovní nástroje ......................................................41
3
3.5.6. Další rekvizity a dekorace.........................................41
3.5.7. Rekvizity jako prostor pro scénu...............................42
3.5.7.1. Faktické barvy............................................42
3.5.7.2. Symbolické barvy......................................43
4. Vyjadřovací schopnosti postaviček .........................47
4.1. Rozsah pohybu postaviček ..................................47
4.2. Polohy vyjadřující pohyb....................................48
4.3. Postoje vyjadřující pocity ...................................49
4.4. Postoje vyjadřující vztahy...................................50
5. Možnosti využití..........................................................53
5.1. Pravidelná setkání dospě lých nad Biblí...........54
5.2. Práce s Biblí v rodině ...........................................54
5.3. Katecheze dě t í a výuka náboženství.................55
5.4. Společenství mládeže...........................................56
5.5. Práce s handicapovanými.....................................57
5.6. Práce se seniory.....................................................58
5.7. Mše svatá.................................................................58
5.8. Mše svatá pro dě t i .................................................59
5.9. Pobožnosti s malými skupinami.........................61
5.10. Betlémy v rodinách a ve farnostech..................61
5.11. Výstavy na bibl ická témata.................................62
5.12. Terapeut ická praxe................................................63
6. Šance a meze bibl ických postaviček .......................66
6.1. Šance........................................................................67
6.2. Meze .........................................................................70
7. Bibl ická práce ve skupině ..........................................74
7.1. Př íprava moderátora na práci s Biblí................75
7.2. Průběh práce s Biblí pomocí postaviček..........78
7.2.1. První fáze – přístup k textu .......................................78
7.2.1.1. Představení se pomocí postavičky .........79
7.2.1.2. Meditace nad scénou.................................79
4
7.2.1.3. Brainstorming.............................................80
7.2.1.4. Pohybové impulsy......................................80
7.2.2. Druhá fáze - práce s textem.......................................81
7.2.2.1. Dramaturgické otázky...............................81
7.2.2.2. Barevné zvýraznění ...................................82
7.2.2.3. Grafické zachycení do tabulky...............82
7.2.2.4. Přehled..........................................................84
7.2.2.5. Další vhodné metody.................................84
7.2.3. Třetí fáze ..................................................................85
7.2.3.1. Klí čová scéna..............................................85
7.2.3.2. Několik scén postupně za sebou.............87
7.2.3.3. Několik tématických scén vedle sebe...88
7.2.3.4. Dvě protikladné scény..............................90
7.2.3.5. Průběžná inscenace „všichni, všechno“91
7.2.3.6. Průběžná inscenace s „mou“ rolí............93
7.2.3.7. Průběžná inscenace „herec - divák“......94
7.2.3.8. Postavička jako symbol účastníka.........95
7.2.3.9. Proměna v dnešní scénu...........................97
7.2.3.10. Dokončení př íběhu ..................................98
7.2.3.11. Bibl iodramatické př ístupy.....................99
7.2.3.11.1. Identi f ikace......................................102
7.2.3.11.2. Vnit řní monolog..............................103
7.2.3.11.3. Rozhovor s postavou - tehdy........105
7.2.3.11.4. Rozhovor s postavou – dnes.........106
7.2.3.11.5. Svíce jako symbol účastníka........108
8. Průběh kurzu...............................................................109
8.1. Návrh víkendového programu...........................109
8.2. Výroba postaviček...............................................110
8.3. Výroba a získávání rekvizit..............................112
8.4. Metodika práce s postavičkami ........................113
8.5. Bibl ická práce......................................................114
5
8.6. Vzdě lávání vedoucích kurzů .............................115
Závěr .......................................................................................117
ANOTACE ................................................................................118
RESUMÉ................................................................................119
RESUMÉ................................................................................120
Bibliografie .............................................................................121
Literatura k bibl ickým postavičkám............................121
Bible a prakt ická práce s Biblí.....................................123
Další l i teratura:.................................................................125
Webové stránky k bibl ickým postavičkám.................127
Č lánky na internetu..........................................................129
Další webové stránky......................................................130
Seznam obrázků a tabulek.................................................132
Seznam příloh............................................................................132
Př í lohy ....................................................................................133
Př í l . 1: Soubory obrázků : ...............................................133
Př í l . 2: Stručná metodika práce s postavičkami........138
Př í l . 3: CD ROM...............................................................143
Př í l . 3a: Učedníci na cestě do Emauz......................143
Př í l . 3b: Metodika nácviku pohybů a postojů ........143
Př í l . 3c: Výroba postaviček........................................143
Př í l . 4: Scénáře pro praktickou práci s Biblí .............144
Př í l . 4a: Učedníci na cestě do Emauz......................144
Př í l . 4b: Žalm 22...........................................................148
6
Úvod
Když jsem začala v lednu 2006 př ipravovat tuto práci,
neexistovala v naší zemi žádná publ ikace zabývající se biblickými
postavičkami, jej ich vznikem a prací s nimi. V červenci 2006
vydalo České katolické biblické dílo překlad knihy A.Hechtové,
Tvoř ivá práce s biblickými postavičkami. Jedná se o metodickou
pomůcku, zaměřenou hlavně na práci s postavičkami. Ve své práci
bych ráda bibl ické postavičky zařadi la do širší souvislosti. Mimo
nastudované l i teratury bych chtě la využít svých zkušeností
s vedením biblických kurzů , z kurzů výroby postaviček a také
z kurzů , kterých jsem se zúčastnila především v Německu a ve
Švýcarsku.
Po teologickém úvodu a zařazení práce s postavičkami
do rámce biblické pastorace se ve své práci se zabývám otázkou
vzniku biblických postaviček a jej ich šíření v rámci Evropy
i zámoř í . Pak se zaměř ím na jej ich charakterist iku a možnosti
vyjádření pohybu, pocitů a vztahů . S používáním biblických
postaviček se pojí také jej ich možnosti a meze. Stěžejní část práce
tkví ve využit í postaviček př i praktické práci s Biblí . Č lenění
tohoto oddílu jsem postavila na modelu tř í fází, který patř í do
skupiny celostních př ístupů k Písmu svatému. V př í lohách jsem
př ipravi la několik vzorově př ipravených biblických úryvků
zpracovaných s využitím bibl ických postaviček.
Daniel Kosch píše ve své knize Alte neue Bibel: V Bibl i
najdeme právě tol ik, kolik hledáme. Mnoho velkého a božského,
pokud velké a božské hledáme. Něco marného a historického,
pokud marné a historické hledáme. A vůbec nic, když vůbec nic
nehledáme.1 Praktická práce s Biblí poč ítá s očekáváním č lověka,
1 Srov. KOSCH, D., Alte neue Bibel, s. 8.
7
s jeho životní si tuací a problémy a zapojuje je do procesu četby
Bible ve společenství.
V České republice se biblické postavičky postupně rozšiřují
a moderátoř i bibl ických skupinek, animátoř i , katecheté a kněží
s nimi pracují č ím dál častě j i .
1. Cesta k porozumění Bibli
Druhý Vatikánský koncil znamenal v katol ické církvi mnoho
nového v př ístupu k Bibli. Vybízí „všechny věř ící, aby častým
č tením Písma svatého získal i „nesmírně cenné poznání Ježíše
Krista“ (Flp 3,8). „Vždyť neznat Písmo znamená neznat Krista.“
(sv. Jeroným). Ať tedy rádi př istupují př ímo k posvátnému textu
jak prostřednictvím posvátné l i turgie,… tak v četbě . Věř ícím
křesťanům musí být dokořán otevřen př ístup k Písmu svatému.“ 2
Koncil vybízí k zř izování biblických vzdě lávacích insti tucí, které
by slouži ly realizaci bibl ického apoštolátu.3 To bylo impulsem pro
vznik národních insti tucí věnujících se překladům Bible do
národních jazyků včetně výkladových poznámek, vzdě lávání
věř ících v četbě a znalostech Bible. Pozdě j i vznikla zastřešující
organizace Katol ická bibl ická federace.4 Posláním těchto
katol ických institucí je př inášet Boží slovo věř ícím, uč i t je, jak
Bibl i č íst a rozumě t j í . K tomu používá různých metod a př ístupů .
Pro praktickou práci s Biblí se jako jedna z úč inných metod
ukázala práce s biblickými postavičkami. Bibl ické postavičky jsou
však pouze jednou z možností, jak pracovat s poselstvím
biblických textů . Často se používají společně s dalšími metodami
prakt ické práce s Biblí. Metodicky smíšená práce s Biblí využívá
vedle biblických postaviček také j iných prostředků jako jsou
2 II. VATIKÁNSKÝ KONCIL , Věroučná konstituce „Dei Verbum“, č. 25 a 22. 3 Srov. II. VATIKÁNSKÝ KONCIL , Věroučná konstituce „Dei Verbum“, č. 25. 4 Více: http://www.c-b-f.org/start.php?CONTID=01_02_00&LANG=de - [cit. 15.3.2008]; BENZI, G., Federazione biblica cattolica, s. 77-79.
8
např íklad symboly, šipky s vysvě t luj ícím textem a barvy. Takřka
vždy předchází práci s postavičkami práce s textem, která je více
zaměřená na kognit ivní stránku č lověka. Ta pomáhá skupině
objevit obsahy, vztahy, souvislosti a motivy textu. Co č lověk sám
objeví a zažije, prohlubuje jeho víru, důvěru ve vlastní úsudek
a jeho křesťanskou zralost.5
1.1. Recepce biblického textu
Existuje mnoho př ístupů , jak se zabývat biblickým textem.
Metodologicky je můžeme rozdě l i t na metody zaměřené na autora
textu, metody zaměřené na text, metody zaměřené na obsah
a metody zaměřené na č tenáře. Graf ickým znázorněním vzniká
hermeneutický č tyřúhelník, resp. spirála.6 Praktická práce s Biblí
je druhem recepce biblického textu or ientovaným na č tenáře, která
č tenář i umožňuje překlenout vzdálenost mezi dobou autorů č i
prvních adresátů bibl ických textů a naší současností. Cílem je
správná aktualizace poselství bibl ických textů pro posilu života
víry křesťanů .7 Metodologicky můžeme dále rozlišit : dě j iny
působení bibl ického textu, hlubinně psychologický př ístup,
exegezi symbolů , bibl iodrama; kontextuální př ístupy v teologi i
osvobození a feministické teologi i.8 Obecně tot iž platí , že
l i terárním dílem se text stává pouze tehdy, najde-li č tenáře, kteř í
mu dají život tím, že si ho př isvojí. Př isvojení textu, ke kterému
může dojít individuálně nebo ve společenství, př ispívá k lepšímu
pochopení samotného textu. Co se př i osobním osvojování
biblického textu odehrává, záleží hlavně na č tenář i , na jeho
sociálním a kulturním kontextu, na jeho př ístupu k životu, ke
svě tu.
5 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 47-49. 6 Srov. OEMING, M., Úvod do biblické hermeneutiky, s. 17-18. 7 Srov. PAPEŽSKÁ BIBLICKÁ KOMISE, Výklad Bible v církvi, s. 63. 8 Více: OEMING, M., Úvod do biblické hermeneutiky, s. 107-159.
9
Zde se dotýkáme celých dě j in vl ivu Bible na č lověka.
Vyprávění o Ježíšově narození popsané v Lukášově evangeliu
zaujalo natolik svatého Františka z Assisi, že vytvoř i l první živý
betlém. V šedesátých letech 20. století byl tento př íběh impulsem
pro sestru Anitu Derungs, která udě la la první biblické postavičky,
a tak př ipravila betlém, jehož postavičkami mohly dě t i hýbat,
měnit jej ich polohu. Pozdě j i se postavičky sestry Anity začaly
využívat i ve vztahu k j iným textům a začaly se s nimi zachycovat
i j iné novozákonní a starozákonní př íběhy.
Prvotním účelem četby (nejčastě j i ve skupině) není
podrobné exeget ické, tedy vědecké zkoumání, ale četba,
jejímž cí lem je nechat se oslovi t , proměnit . Text má být
výzvou ke změně smýšlení. Postavená scéna má informovat
o minulost i . V této souvislosti se využívá poznatků exegetů .
Scéna může také aktual izovat poselství , hlásat ho v dnešní
době a pro současnou situaci, může také burcovat
a provokovat k zaujetí stanoviska, nebo může jen jednoduše
působit radost nebo vyvolat umě lecký dojem.
1.2. Využití symboliky biblického textu
Symbol je „výraz o dvojím smyslu, kde smysl
doslovný, bezprostřední, fyzický odkazuje na smysl skrytý,
obrazný, existenciální, ontologický atd.“9 V dnešní době je
používání symbolů mnohem rozšířeně jší než dř íve. Každá f irma,
polit ická strana i obchodní značka má své logo, které více č i méně
symbolicky zachycuje, o koho se jedná. Symboly mohou
vyjadřovat svů j význam v několika vrstvách. Jednotl ivé symboly
jsou spojeny s poznáním a zkušeností č lověka. Tvoř í tak základ
našich předpokladů a chápání. Ačkoli se v zevrubném poselství,
které sdě lují , mohou odrážet některé kulturní rozdíly, promlouvají
9 RICOEUR, P., Život, pravda, symbol, s. 161.
10
symboly ke všem l idem.10 Bibl ický text je pouze prostředkem pro
vyjádření významu. Poselství a životní zkušenost je zachycena
řeč í, zakódována do písma. Dnešní č tenář musí text opě t
dekódovat, aby se dobral poselství a významu, který autor chtě l
sdě l i t . 11 Biblické postavičky jsou též prostředkem pro zdůraznění
významu, který je nutné odvodit z biblického textu. Bez řádné
práce s textem jsou postavičky prázdné, bez výpovědi. Bible je
zásobárnou symbolických př íběhů , postav a č inů , které ukazují na
vztah č lověka k Bohu a opačně . Př i výkladu jde o nalezení vztahu
mezi konkrétními l idskými zkušenostmi a biblickými
„prasymboly“.12
Sama práce s postavičkami využívá symbolického
znázornění. Postavička je prostředek stat ický, aktér musí vybrat
jedno gesto, které symbolizuje celý pohyb. Také rekvizi ty, barvy
prostředí, oblečení vypovídá právě svou symbolikou.13 Úkolem
moderátora je pomoci účastníkům získat k symbolu emocionální
př ístup a poukázat na to, co je v pozadí věcí.14 Pomocí biblických
postaviček se nejčastě j i zachycují př íběhy – osudy praotců ,
události v knihách Rút, Ester, Tobiáš, Ježíšovy př íběhy č i Skutky
apoštolů . Postavičky však mohou být prostředkem pro zachycení
i zcela abstraktních textů – žalmů , proroctví. Tato práce však
vyžaduje řádnou dávku zkušeností a je třeba uvědomit si , že touto
metodou nelze znázornit každý text. Pokud se podař í – text se
nesmazatelně zapíše do pamě t i č tenáře.
10 Srov. KELNER, T., Symboly a jejich skrytý význam, s. 6-9. 11 Srov. MUCHOVÁ, L., Vyslovit nevyslovitelné, s. 102-103; OEMING, M., Úvod do biblické hermeneutiky, s. 17-18. 12 Srov. OEMING, M., Úvod do biblické hermeneutiky, s. 127-130. 13 Srov. WOLLSCHLAGER, M., WOLLSCHLÄGER, G., Symbol v diagnostice a psychoterapii, s. 23-25. 14 Srov. KASTOVÁ, V., Dynamika symbolů, s. 26.
11
1.3. Celostní přístup
Tento druh recepce biblického textu se vyznačuje celostním
př ístupem k Písmu svatému. Biblické texty vycházejí ze života
konkrétních l idí, zachycují jej ich situaci, problémy, krize,
zkoušky, ale i radosti a štěstí . Bible je psaná životem a pro život.
Lidé zakoušejí událost i celostně , tedy nejen duševně , ale
také tě lesně . Lidé vyjadřují poselství nejen slovy, ale umožňují
slovům „vtě lení“ pomocí svého neverbálního projevu. Proto
bychom ke svědectví celých dě j in spásy nemě l i hledat jen př ístupy
rozumové, ale celostní, které zapojí i tě lo a duši. Práce
s biblickými postavičkami odpovídá tomuto celistvému př ístupu.
V něm jsou prostorově znázorňovány scény, které slouží hlásání
zvěst i, aby mohla být úč inná.
Př i práci s textem je třeba poč í tat s urč i tým stupněm
předporozumění, jež vyrůstá z tradice, která umožňuje orientaci
v př i rozeném svě tě . Toto předporozumění může být
zprostředkováno působením vykládaného textu v dě j inách nebo j iž
dř íve přeč tenou l i teraturou č i zkušeností. Předporozumění může
být motivací pro četbu konkrétního biblického úryvku.15
„Rozhovor s textem je otevřen tím, že o textu máme jisté
předběžné vědomí, předporozumění, které však dovede nabýt
odstup vůč i sobě samému, respektovat vnitřní autonomii textu a po
konfrontaci s ním se vrací k sobě , opraví vlastní otázku, opě t se
obrací k textu v jeho širší souvislosti a vede k novému pochopení
sebe sama. Od části textu postupujeme k duchu celku a odtud
můžeme potom pochopit jednotl ivou část, postupujeme od tázání
k textu a zpě t. “ 16 Podle Ricoeura chápe č lověk sám sebe oklikou.
Prostřednictvím textu, který č lověka zaujme a prostřednictvím
15 Srov. POKORNÝ, P., Hermeneutika jako teorie porozumění…, s. 106-107. 16 SZONDI, P., Úvod do literární hermeneutiky, s. 124-125.
12
interpretace svého vlastního svě ta se k textu vrací s porozuměním
a následně začne lépe rozumě t i sám sobě .17
„Př ivlastnit si slovo znamená, že jeho pomocí nalézám novou
možnost svého jednání i sebepochopení, a tím i smysl své
existence. Kdybych nevědě l , že slovo mohu ně jak použít, že může
alespoň v něčem naplnit mů j život, neposlouchal bych je. Může jí t
o pochopení možností malých, momentálních a okrajových, pro
něž vnímám vzkaz, ale i o celkové rozvržení mého života.
Porozumění je př i jetí výkladu, kterým se výrok srozumitelně
projeví jako objevení, upřesnění nebo obohacení smyslu života.“18
Př i tomto druhu četby Písma svatého se do četby nezapojují
především rozumové schopnosti („hlava“), ale ve velké míře také
smyslové vnímání („ruce“) a emocionali ta („srdce“). V německy
mluvících zemích se ř íká, že př i prakt ické práci s Biblí se využívá
metody tř í „H“ – Hirn, Hände, Herz (hlava, ruce, srdce). Skupina
se snaží porozumě t textu společnou četbou a podrobným
zkoumáním a výkladem. Chce proniknout do jeho hloubky. Již
v této fázi se může objevit slovo č i vě ta, která se dotkne l idského
srdce, která osloví. Zapojením kreativních č inností, jako je třeba
práce s bibl ickými postavičkami, se biblická zvěst konkretizuje,
stává se osobním poselstvím.
V ě tš ina biblických textů je písemným vyjádřením životních
zkušeností jednotl ivce, skupiny l idí nebo společenství celého
národa. Je proto vhodné Bibli č íst a čerpat z dávných zkušeností
pro svou si tuaci, každodenní život.
2. Vznik postaviček a šíření
Bibl ické postavičky vznikly ve Švýcarsku. Vyvinuly se
z tradičních vánočních betlémů . Lidová tvoř ivost během let
17 Srov. POKORNÝ, P., Hermeneutika jako teorie porozumění…, s. 202. 18 POKORNÝ, P., Hermeneutika jako teorie porozumění…, s. 202.; SZONDI, P., Úvod do literární hermeneutiky, s. 124-125.
13
vytvoř i la nejrůzně jší betlémy. Nejčastě j i ze dřeva, ale i ze sádry,
z papíru, z těsta nebo z látek. Základní postavy tvoř í malý Ježíš
s Marií a Josefem.19 K nim se tradičně př idává také vů l a osel,
andě lé, pastýř i , mudrci od Východu. Z našich Betlémů známe také
postavičky muzikantů , pekařů , různých řemeslníků , matek s dě tmi,
mládeže a dě tí.
Původní biblické postavičky velikostí i částí použitého
materiálu odpovídají současným, ale celý vývoj od těch
prapůvodních je neuvěř i telný. Velký vývoj prodě laly v materiálu,
ze kterého je vytvořena hlava a hlavně v botičkách, které dávají
postavičce stabil i tu. Původní postavičky mě ly hlavu plněnou vatou
a nohy ze dřeva.
Obr. 1: Během psaní této práce jsem absolvovala kurz v centru
Matt ve Schwarzenbergu nedaleko Luzernu ve Švýcarsku, kde
probíhal jeden z prvních kurzů . Na fotografi i jsou úplně první
postavičky Marie, Josefa, Ježíše a jednoho z mudrců .
2.1. Švýcarsko
Literatura se velmi l iší v názoru, kdo je autorem biblických
postaviček. V zásadě existují dvě teorie. Obě se shodují v tom, že
postavičky vznikly ve Švýcarsku.
19 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 126.
14
2.1.1. Vznik a vývoj postaviček
První bibl ické postavičky vynalezla v průběhu letních
prázdnin roku 1964 sestra Anita Derungs, OP,20 jedna z řádových
sester kláštera I lanz ve Švýcarsku. Sestra Anita byla tehdy
vychovatelkou v I lanz. O snaze vytvoř i t pohyblivé postavičky
v klášteře Ilanz se dovědě la Josy Brunner.21 Byla vedoucí ,,Domu
matek“ ve Schwarzenbergu. Josy Brunner navázala kontakt se
sestrou Anitou Derungs. Tento kontakt vedl k prvnímu kurzu
„betlémských postaviček“ v Maria-Licht a pak i ve
Schwarzenbergu u Lucernu na podzim a v zimě roku 1964 a 1965.22
Sestra Anita odpovídá na otázku o vzniku a počátcích:
„Nebyl to mů j nápad, ale mé představené. Mě la jsem pro rodiče
dě tí (ženy) zachyt it l i turgický rok (Vánoce, půst, Velikonoce,
mezidobí). Tak jsem začala tvoř i t betlém. Nejdř íve jsem
přemýšlela, jak by to bylo nejjednodušší. Zkusila jsem vytvářet
postavičky z modelářské hlíny, Pak jsem je dvakrát vypáli la
v peci. Ale byly křehké, často se rozbíjely, postup byl moc
náročný (technologicky i f inančně) . Potom jsem zkusila j iný
materiál – drát, látku a olovo. Snažila jsem se udě lat takové
postavičky, aby jej ich proporce odpovídaly dospě lému č lověku.
V kantonu Graubünden byly vypsané kurzy a ženy se na ně hlási ly.
Pozdě j i jsem vzdě lávala vedoucí kurzů . Dne 11.11.1964 byl první
kurz v Maria Licht a pak o týden pozdě j i ve Schwarzenbergu
u Lucernu. O rok pozdě j i v roce 1965 byly tyto kurzy zopakovány.
Za dva roky si ženy vyrobi ly svatou rodinu, mudrce a pastýře.“23
20 Narozena 14. 9. 1921, Srov. ALBIN , V., Zum 80. Geburtstag…, s. 8-9.; http://www.kloster-ilanz.ch/aktuelles/sr_anita.htm - [cit. 22. 11. 2007]. 21 Více: ROSIO, M., Josy Brunner zum Gedenken, s. 8-9. 22 Srov. http://de.wikipedia.org/wiki/Biblische_Erz%C3%A4hlfiguren - [cit. 2006-03-12]; ABEGG-SCHÄFER, D. Dank an Frau Ursula Port Beeler und Herr Josef Beeler, s. 6-9. 23 DERUNGS, A., Rozhovor Marie Klaškové s Anitou Derungs v Ilanz dne 12. 2. 2008 v 10.00-11.30.
15
Obr. 2: Sestra Anita Derungs vytvář í nejen postavičky, ale také
maluje obrazy a modeluje skulptury.
Postavičky se začaly rozšiřovat. Procházely nejrůzně jšími
vylepšeními, např íklad od umě lkyně Alois Carigiet. Postavičky
mě ly však nohy ze dřeva, takže nebyly stabilní.24 Stále se tyto
prototypy zdokonalovaly, což dokazují některé dochované podoby
dř ívě jších postaviček. Avšak jej ich pohyblivost vykazovala velké
nedostatky. Byly použity např íklad nevhodné materiály, které se
př i pohybu zlomily, jako např íklad lámavý drát. Sestra Anita
Derungs pracovala s materiálem, který se nacházel v každé
domácnosti, nebo se dal levně opatř i t : elektrický drát na ruce,
sisalový provaz s drátem na nohy, zbytky látek, dřevo. Už v roce
1965 mě ly postavičky hlavu udě lanou z tvrdé pěny, nazývané
sagex, která byla potahována duvetinem a sametem.25 V tomtéž
roce zkusi la Brigi tta Wipf l i nahradit dosud používané dřevěné
boty botami z tvrdé sádry. Také Josy Brunner př išla na řadu
vylepšení. Původní boty podrazila olověnou deskou, takže byly
o něco těžší a postavička mě la vě tší stabil i tu.26 Na přelomu
šedesátých a sedmdesátých let se začaly používat celé boty
z olova. Vymyslela je sestra Anita Derungs, př ipravila formu
24 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 131-132. 25 Srov. http://de.wikipedia.org/wiki/Biblische_Erz%C3%A4hlfiguren - [cit. 2006-03-12]. 26 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 132.
16
a první boty z olova odl i l v roce 1968 farář Werner Thommen.
V roce 1973 byly vylepšeny a od roku 1975 se používá stejná
forma jako dnes, kterou př ipravi l umě lecký kovář Berchtold Frei.
Jeho syn Christoph po něm výrobu převzal a boty v různých
velikostech dodává dodnes.
Obr. 3: Vývoj bot od dřevěných přes sádrové až po olověné v
letech 1964-1975
První účastnice kurzů se podílely v následujících letech na
dalším vývoji postaviček.27 Mezi těmito č tyřmi až pě t i , ,ženami
první generace“ byla i Beatr ice Zimmermann, která pozdě j i
vynalezla okolo padesáti vylepšení a Maria Widmer, která se
seznámila s mladou Doris Egli .28 V roce 1966, tedy dva roky poté,
co sestra Anita tvoř i la postavičky v klášteře Ilanz, ukázala Maria
Widmer Doris Egl i , jak se postavičky vyrábě j í . Doris Egli př iš la
na další vylepšení a s jejím př ispěním dosáhla výroba postaviček
dalších změn. Její tvoř ivé a nápadité vědomosti se prokázaly jako
velice prospěšné. Doris Egli mě la i odpovídající vzdě lání,
studovala na Státní akademii výtvarného umění ve Stuttgartu.
Společná práce Doris Egl i a ostatních žen ve Schwarzenbergu
nebyla dlouhá. Konfl ikt vznikl kvů l i patentu, který si nechala
Doris Egli evidovat. Od roku 1976 se používá sisalovým provazem
obalený drát také na ruce. Do té doby se používal jen na nohy.
27 Srov. http://de.wikipedia.org/wiki/Biblische_Erz%C3%A4hlfiguren - [cit. 2006-03-12]. 28 Srov. http://www.immel-online.de/figuren.html - [cit. 2007-10-10].
17
Problém, jak oba dráty spoj it, vyřešila Doris Egli. Se svým mužem
vynalezl i kovovou svorku, která oba dráty pevně spoji la. Tuto
svorku si Doris Egli nechala patentovat pod názvem „Original-
Doris-Egli-Material“, a t ím si zajisti la autorská práva.29 Od roku
1979 j iž nedocházelo k významně jším změnám v materiálu koster
postaviček. V roce 1979 vznikla nadace Brändi v Horwu ve
Švýcarsku, která funguje jako chráněná dílna pro l idi
s handicapem a vyrábí kostry pro biblické postavičky.30
Obr. 4: Vývoj koster od roku 1964 až po současnost
První postavičky, které vytvoř i la sestra Anita byly o trochu
menší než dnešní postavičky vysoké zhruba 30 centimetrů . Od
počátku mě ly postavičky obličej jen naznačený tvarem, ale nemě ly
vyznačené oč i , nos ani ústa. Tato vizáž vylučovala strnulou
grimasu. Umožňovala naopak těm, kdo s postavičkami pracoval i,
zapoj it svou vlastní fantazi i, myšlenky a představy.
Nejvýznamně jším centrem výroby a práce s biblickými
postavičkami se stal Schwarzenberg ve Švýcarsku.31 Svým
významem a aktivi tami zastíni l i místo původního vzniku, klášter
29 Srov. http://de.wikipedia.org/wiki/Biblische_Erz%C3%A4hlfiguren - [cit. 2006-03-12]. 30 Srov. GLAUS, P., Produktion „Biblische Figuren Schwarzenberg“…, s. 10-11; DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 139-141. 31 Srov. http://www.biblische-figuren.at/grundlegendes/ursprung/index.html - [cit. 10. 3. 2007].
18
I lanz. Od roku 1964 zde probíhají kurzy výroby biblických
postaviček a pozdě j i i školení vedoucích kurzů .32 Na podně t Doris
Egli se začaly absolventky kurzů pravidelně setkávat. Od roku
1977 se tato setkání pořádají každý rok. Vždy se dotýkají tř í
hlavních bodů :
� řemeslné a technické otázky,
� kreativní a umě lecké problémy,
� náboženské prohloubení.
Ve Schwarzenbergu probíhá dále školení vedoucích kurzů
výroby a práce s biblickými postavičkami. Po sestře Anitě Derungs
převzala vedení Beatrice Zimmermann a pozdě j i Doris Abegg.
Nyní se dalšímu vzdě lávání věnuje Františka Schneider, Ruth
Erne, Priska Bischofberger a Barbara Ruf.33 Vznikl tak základní
škol icí kurz a pozdě j i i následné vzdě lávání j iž vyškolených
vedoucích. Důraz je kladen především na kvalitu, která se netýká
jen rukodě lného provedení, ale i duchovního pozadí
a náboženských znalostí.34 Po něm následuje každoroční setkávání
vedoucích a další školení a vzdě lávání. Celý postup výroby
neustále prochází urč i tým vývojem. Není sice už tak razantní jako
v šedesátých a sedmdesátých letech, ale nové vedoucí př ichází
s novými nápady a vylepšeními.35
Sestra Anita si sama vyrábě la i některé rekvizity
k postavičkám – ovce, osla, vola. První kurz však byl zaměřen jen
na výrobu postaviček. Rekvizi ty bylo možno zakoupit , nebo si
doma vyrobit. Pozdě j i se začala zdokonalovat zvířata a další
rekvizity. Základ však byl stále stejný – elektrický drát. Z ně j pak
vznikaly ovce, osel, velbloud a vů l . Sestra Anita také vytvoř i la
32 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 134-136; http://www.krippen.ch/images/gloria/gl2001-02.pdf - [cit. 12. 3. 2008]. 33 Srov. FURRER, R., Generalversammlung VKBFS vom 22. September 2007. http://www.vkbfs.ch/ files/berichtgv07a.pdf - [cit. 11. 3. 2008]. 34 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 136-137. 35 Srov. ABEGG-SCHÄFER, D., Grusswort zur Gründungsversammlung..., s. 5-7.
19
lampičku pro pastýře, pastýřskou hů l a j iné drobnosti. Pro
účastnice kurzů vymyslela také stř ihy na šaty pro jednotl ivé
postavičky – Mari i, Ježíše, Josefa, pastýře, mudrce z Východu.
Původní kurzy sestry Anity byly tř ífázové. V prvním kurzu si
účastník vytvoř i l Svatou rodinu, pastýře a andě la. Ve druhé fázi
mudrce z Východu a ve třetí zvířata – velblouda, ovce, vola a osla.
V sedmdesátých letech předala vedení kurzů svým nástupkyním.
Jednou z nejvýznamně jších byla Lucia Netzer-Peduzzi, která pro
prakt ickou práci vytvoř i la i teoretický základ. Od roku 1978 vedla
kurzy pravidelně ve Švýcarsku a od roku 1985 i v Německu.36
Stále častě j i byly postavičky spojovány nejen s př íběhem
o narození Ježíše Krista v Betlémě , ale také s dalšími biblickými
př íběhy. Spojení kurzů výroby postaviček s teologickými tématy
umožnilo postupnou změnu názvu. Kolem roku 1979 se z původně
používaného „Schwarzenberger Krippenfiguren“ začal stále více
vžívat název „biblische Figuren“ - „bibl ické postavi čky.“ Spojení
rukodě lné práce s dalším teologickým vzdě láním j iž k tomuto
způsobu práce bezprostředně patř í . Spojení teorie a praxe je
charakterist ické pro práci s biblickými postavičkami.37
Hlavní centrum výroby a práce s bibl ickými postavičkami je
v j iž zmiňovaném Schwarzenbergu u Lucernu. Na jaře 2006 na
mimořádném shromáždění VKBFS (Vereinigung Kursleiter innen
Bibl ische Figuren Schwarzenberg) bylo rozhodnuto, že vzdě lávání
bude přesunuto z centra Matt do Lassalle-Haus v Bad
Schönbrunn.38 Doris Egl i vede kurzy výroby postaviček ve
vzdě lávacím centru také v Bad Schönbrunn. Další kurzy jsou pak
vedeny v nejrůzně jších exercičních domech a na farách po celém
Švýcarsku.39 Třetím centrem je klášter I lanz, kde postavičky
36 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 133-134; GASSER, E., Bündner Krippenfiguren, s.5-8. 37 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 137-138. 38 Srov. RAESS, P., Auszug aus dem Protokol…, s. 5. 39 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 159-160.
20
vznikly a kde probíhají stále další kurzy. Sestra Anita Derungs,
která postavičky vynalezla, ještě ži je, má kolem 85 let, kurzy však
j iž od sedmdesátých let minulého století nevede.
2.1.2. Problémy kolem vzniku
Literatura udává dva způsoby vzniku.40 Jedna verze
předpokládá postupný vývoj od l idových betlémů přes touhu dát
betlémské postavičky do pohybu až po realizaci sestry Anity
Derungs z kláštera I lanz, která vytvoř i la bet lémské postavičky
z elektrického, sisalem obaleného drátu. Tak bylo možné s nimi
pohybovat. Postupně byly zdokonalovány až do nyně jší podoby.
Druhá verze vychází od Doris Egli. Ta chtě la svým č tyřem
dě tem udě lat betlém, a tak vytvoř i la postavičky ze sisalem
obaleného drátu. Sama k tomu vypráví: „V naší mladé rodině se
zrodi lo vyprávění př íběhu s biblickými postavičkami. „Mami, co
dě lala Maria s Ježíšem, když j i nenásledoval, neposlouchal?“ „Kde
dě lala Maria, taťka a chlapec piknik? A mě l i také dřevo a kameny
na ohniště?“ Naše č tyř i dě t i pozorně poslouchaly vyprávění,
napjatě pozorovaly drama, kri t icky prožívaly zobrazení
postavičkami. Uč i l i jsme se s nimi… Od přátel v našem
společenství jsme byli požádáni, abychom naši práci sdílel i dále,
a brzy jsme byl i zahrnuti dotazy a požadavky z farností, škol
a organizací, abychom vedli kurzy a společně tvoř i l i bibl ické
postavičky. V mnoha farnostech a inst itucích jsou dnes naše
postavičky, vysoké až 140 cm, 50 cm nebo 30 cm. Biblické
postavičky zprostředkovávají náboženské obsahy skrze scénický
obraz.“41
Doris Egli si však nechala tyto postavičky patentovat jako
první, č ímž si chtě la zajist it autorská práva na biblické postavičky.
40 Kvůli autorským právům na tento nápad probíhaly v sedmdesátých letech právní spory a situace není zcela vyjasněná dodnes. Podrobněji: DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 126-185. 41 Srov. http://www.egli-figuren.de//content/view/25/156/ - [cit. 15. 3. 2008].
21
To se jí ale nepodař i lo právně prosadit, protože se na jej ich výrobě
nepodílela sama, ale zásluhy patř í i j iným ženám. Bylo jí tedy
pouze umožněno si patentovat výrobní jméno pod názvem
,,Original-Doris-Egli-Material“ . Nazývá je „Egli-Figuren“, tedy
Egli-postavičky, a materiál pro ni vyrábí f irma Knorr.42
Postavičky od Doris Egli se od postaviček ze
schwarzenberské školy l iší v několika bodech. Mají mohutné
vlasy, které dě lají celou hlavu výrazně vě tší než je 1/8 tě la. Vlasy
bývají často rozpuštěné nebo v drdolu. V obličeji mají naznačený
nos, celý je ve tvaru stř íšky odshora dolů . I postavičky vysoké 30
cm mají na ruce palec postavený kolmo k ostatním prstům (jako
rukavice palčáky).43 Postavičky jsou celé potažené kůží –
duvetinem, včetně bř icha. Doris Egli s oblibou používá jakékoliv
látky i na starozákonní postavičky, tzn. kvě tované, s puntíky,
kostkované, umě lé materiály. Postavičky bývají i v moderním
oblečení – v rif l ích, svetru, tr ičku, apod. Postavičky ze
Schwarzenbergu podléhají př ísně jším pravidlům, i když také zde
mají některé lektorky (včetně Anity Derungs) dva druhy
postaviček – v bibl ickém oblečení a v moderním oblečení.
Po prostudování veškeré dostupné l i teratury a webových
stránek se př ik láním k první verzi vzniku. Je doloženo, že sestra
Anita Derungs mě la první kurz j iž v roce 1964, zatímco sama
Doris Egli píše, že postavičky vynalezla v roce 1966. Je málo
pravděpodobné, že by dvě ženy bydlící pár ki lometrů od sebe
napadla stejná myšlenka vytvoř i t pohybl ivou postavičku ze zcela
totožného materiálu, stejných proporcí a velikost i. Myslím si, že
postavičky vynalezla Anita Derungs. Př ínos Doris Egli je tom, že
ona rozšíř i la používání postaviček na všechny bibl ické př íběhy
a začala je více zapojovat do práce s Biblí. Je však pozoruhodné,
42 Srov. http://de.wikipedia.org/wiki/Biblische_Erz%C3%A4hlfiguren - [cit. 12.3.2006]. 43 Srov. http://www.badel.de/Beate - [cit. 2008-02-01].
22
že Doris Egli nikde na svých webových stránkách nepíše o tom, že
by se postavičky nauč i la dě lat od Anity Derungs nebo jejích
pokračovatelek. Př i tom v histori i tvorby postaviček sestry Anity je
výslovně zmíněno, že Doris Egli př ivedla na kurz Maria Widmer
v roce 1966.
2.2. Německo
V roce 1978 se na setkání ve francouzském Taize seznámila
rodina Knoch z Mägerkingenu s rodinou Marty ze švýcarského
Luzernu. Rodina Knoch se velmi brzy seznámila s biblickými
postavičkami, protože v té době Ida Marty vedla kurzy výroby
biblických postaviček. V roce 1980 se farář Werner Koch stal
vedoucím v nadaci Urach. A tak první kurz výroby biblických
postaviček v Německu proběhl v Bad Urach v ř í jnu roku 1981 pod
vedením Idy Marty a Wernera Knocha. Od začátku však nechtě l i
pořádat jen kurzy k výrobě postaviček, ale součástí kurzu byla
i práce s bibl ickým textem a s j iž hotovými postavičkami.
Následně začali nabízet kurzy bibl ické práce s hotovými
postavičkami, aby se zájemci mohli plně soustředit na význam
biblických textů v dnešní době .44
V letech 1981 – 1994 vedla Ida Marty 32 různých kurzů
v nadaci Urach. Rok a pů l po prvním kurzu byl v únoru roku 1983
uspořádán první kurz pro vyškolení nových lektorů pod vedením
Doris Egli. Byla pozvána, protože se velkou částí podílela na
jej ich vzniku. Očekávaly se od ní nové impulsy. Avšak její nápady
byly pro Idu Marty a Wernera Knocha moc přeumě lkované. Proto
se rozhodl i, že vezmou školení nových lektorů do svých rukou.
Tak vzniklo každoroční setkání lektorů pod vedením W. Knocha
a I. Marty.45 Ze společné práce Wernera Knocha a Idy Marty
44 Srov. http://de.wikipedia.org/wiki/Biblische_Erz%C3%A4hlfiguren - [cit. 2006-03-12]; DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 161-162. 45 Srov. http://de.wikipedia.org/wiki/Biblische_Erz%C3%A4hlfiguren - [cit. 2006-03-12].
23
vznikla kniha ,,Jako bys sám byl u toho“ s bibl ickými př íběhy
a prožitky od W. Knocha a i lustrované I. Marty.46 Od roku 1991
přebraly vedení kurzů především Marie-Luise Pöpel a Sigrid
Meyer. Vzdě lávání nových lektorů je vždy vedeno odborným
teologem, aby se mohlo prohlubovat spojení postaviček
s biblickými texty.47
Nezávisle na personálním vedení nadace Urach mají kurzy
s biblickými postavičkami své pevné místo v programu. O tyto
kurzy byl stále vě tší zájem, a tak rostl i počet lektorů . V oblast i
Würtenberg jsou tyto postavičky známé pod názvem ,,Egl i-
Figuren,“ protože ženy po návštěvě Doris Egli pracovaly s Egli-
materiálem. S postupem času nebylo dostatečné množství Egli-
materiálu pro všechny kurzy a jeho dodávky nebyly pravidelné.
Proto chtě l i p řejít na kostry a ostatní materiál ze Schwarzenbergu.
To však vyvolalo ostrý nesouhlas původní školi telky lektorů Doris
Egli. V roce 1997 byl založen nový spolek bibl ických postaviček,
který dostal název: „Arbeitsgemeinschaft Biblische Figuren –
ABF“. Nato se Doris Egli od nadace Urach a ABF distancovala.
ABF převzala nabídku kurzů , vyškoli la nové lektory a doplnila
nabídku kurzů s 50ti, 70ti a 140ti cm postavičkami. Pozdě j i byla
nabídka kurzů rozšířena ještě o kurzy výroby zvířat – osla, vola,
velblouda, ovcí, koz.
Bibl ické postavičky se začaly více používat v biblických
kroužcích, př i bohoslužbách, mších pro dě t i , mateřských školkách,
výuce náboženství, př ípravě na první sv. př i j ímání, a př i
výstavách.48
Jak jsem j iž naznač i la, také v Německu vznikl spor ohledně
volby materiálu pro biblické postavičky. Existovaly dvě různé
f irmy. Jedna vyrábě la kostry pro bibl ické postavičky pocházející
46 Viz: KNOCH, W.; MARTY, I., Als ob du selbst dabei wärest. 47 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 162-163. 48 Srov. http://de.wikipedia.org/wiki/Biblische_Erz%C3%A4hlfiguren - [cit. 2006-03-12].
24
ze Schwarzenbergu. Druhá vyrábě la kostry pro Egli-postavičky.
Obě f irmy se vzájemně nařkly z výroby plagiátů . Spor byl opě t
složitě soudně řešen.49
V Německu se hlavním centrem výroby biblických
postaviček stalo městečko Bad Urach, ve kterém v osmdesátých
letech začaly kurzy biblických postaviček a ve kterém je také sídlo
ABF. V oblasti Baden-Württemberg pořádá kurzy i Doris Egli, a to
nejčastě j i v klášteře Denkendorf50 nebo Schöntal. Již od
osmdesátých let probíhají kurzy v Hohebuchu. V této oblasti je až
100 vyškolených lektorek kurzů bibl ických postaviček!
V severním Bavorsku v Řezně se nezávisle na hlavním
proudu vyvinuly menší postavičky. Jsou vysoké jen asi 8-15 cm
a nazývají se „Regensburger Bibelf iguren – Řezenské biblické
postavičky.“
V roce 1993-1994 začaly i první kurzy v bývalém východním
Německu. Jsou organizované především v městě Schmochti tz
u Drážďan, v Berlíně a v Duryňsku. Biblické postavičky jsou
v celém Německu známé především pod názvem „Egli-Figuren“,
i když pocházejí ze schwarzenberské školy.
2.3. Rakousko
Až v devadesátých letech 20. století se postavičky dostávají
přes Německo do Rakouska.
Řádové sestry Regina Fucik, SSM, a Anemarie Holzer, SSM
(sestry od Bolestné matky), poznaly postavičky v Německu a od
roku 1993 organizují kurzy ve Františkánském centru ve Vídni. Na
jej ich doporučení proběhl v roce 1995 první kurz v „Haus der
Sti l le“ v Heil igenkreuz ve Štýrsku. Pozdě j i si některé z účastnic
udě la ly lektorský kurz buď ve Schwarzenbergu nebo u Doris Egli.
49 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 164-170. 50 Srov. http://www.kloster-denkendorf.de/kurse_fuer_egli-figuren.htm - [cit. 2006-05-10].
25
Kurzu ve Schwarzenbergu se zúčastni la také Elizabeth
Waltersdorfer, která jako vyučená tkadlena byla vel ice rychle
z této kombinace ruční a duševní práce nadšená. Pod jej ím
vedením pak v roce 2001 proběhl kurz pořádaný Katolickou
biblickou federací - subregionem Střední Evropa, kterého se
zúčastni l i i tř i zástupci Českého katol ického bibl ického díla
z České republiky.
V ě tší popularity se bibl ickým postavičkám dostalo po vydání
knihy Anneliese Hechtové, Kreativní práce s Bibl ickými
postavičkami51. A. Hechtová uvádí na konci knihy kontakty na
lektory kurzů výroby bibl ických postaviček.52 Tato kniha se přes
Bibl ické dílo v Klosterneuburgu a v Linci rozšíř i la mezi širší
publ ikum, a tak postavičky získaly na popularitě .53 Mezi první
odborně vyškolené lektorky patř í sestra Bernadette Wagner,
Elisabeth Waltersdorfer a Martha Leonhartsberger, které
absolvovaly kurz ve Schwarzenbergu a sestra Annemarie Holzer,
která má lektorský kurz od Doris Egl i. V březnu 2004 absolvovala
2. generace (5 žen) školení ve Schwarzenbergu. V Rakousku,
podobně jako ve Švýcarsku č i v Německu, probíhá každoroční
setkání lektorů a lektorek. Tato pravidelná setkání umožňují
výměnu názorů , zkušeností, kontaktů a rozvoj přátelských
vztahů .54
V Rakousku vzniklo sdružení Bibl ische Figuren Österreich
(BFÖ).55 Tato organizace vznikla 1. 7. 2006 a sdružuje vedoucí
kurzů výroby bibl ických postaviček především z Rakouska, ale
také z ČR (jsem č lenkou od r. 2007). Na svých webových
stránkách (www.biblische-f iguren.at) nabízí kurzy jednotl ivých
51 Vydalo v roce 1998 Katholisches Bibelwerk ve Štutgartu. Do češtiny přeložena a vydána v roce 2006 Českým katolickým biblickým dílem. 52 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 110-111. 53 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 179-180. 54 Srov. http://www.biblische-figuren.at/geschichte/oesterreich/index.html - [cit. 2006-09-22]. 55 Srov. http://www.biblische-figuren.at - [cit. 2006-09-22].
26
lektorek, fotky z kurzů , základní informace o biblických
postavičkách.
2.4. Další evropské země a Amerika
Práce s biblickými postavičkami se rozšiřuje dále za hranice
Švýcarska.56 Do Francie se biblické postavičky dostaly ze
Švýcarska v 80. letech 20. století . První kurz výroby postaviček
proběhl ve Versai l les v l istopadu 1989 pod vedením Idy Marty ze
Švýcarska. S postavičkami se ve Francii pracuje v některých
farnostech (Pař íž, Marseil le, východní část Francie), zatím se však
nerozšíř i ly natolik, jako např . ve Švýcarsku. Ve Francii prozatím
nevznikla žádná organizace, která by sdružovala l idi zabývající se
prací s bibl ickými postavičkami.
Postupně se tato metoda šíř í také do Lucemburska, Švédska
a Finska. Kurzy výroby biblických postaviček jsou vě tšinou
organizovány ve spolupráci s vyškoleným lektorem nebo lektorkou
z Německa. Ve Švédsku ži je lektorka, která má od roku 2006
l icenci ze Schwarzenbergu.
Díky misionářům a dalším kontaktům se práce s biblickými
postavičkami dostala i do Latinské Ameriky. Chile má od roku
2000 dvě vyškolené lektorky. V tamním dynamickém prostředí si
postavičky získávají velkou oblibu.
Několik kurzů proběhlo díky iniciativě jedné německé
lektorky i v Indonésii. Je otázkou, jestl i se tam tato metoda uchytí
i navzdory velké vzdálenosti a kulturní rozdílnosti.57
56 Srov. http://de.wikipedia.org/wiki/Biblische_Erz%C3%A4hlfiguren - [cit. 2006-03-12]. 57 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 180.
27
2.5. Česká republika
2.5.1. Počátky
Praktickou práci s Biblí spojenou s biblickými postavičkami
poznali představitelé Českého katolického bibl ického díla na
pravidelném setkání ředitelů a dalších spolupracovníků inst itutů
Katolické biblické federace - subregion Střední Evropa,
pořádaném v italském Brixenu v roce 1999. Součástí pracovního
setkání bývá i seznámení s novými metodami biblické pastorace.
Práce s biblickými postavičkami zástupce Českého katolického
biblického díla velmi zaujala.
Začal se proto př ipravovat kurz pro zástupce Bibl ických
insti tutů ze střední a východní Evropy. Až v červenci roku 2001 se
podař i lo tento kurz uskutečnit. Proběhl v Domě t icha – Haus der
Sti l le - v Hei l igenkreuz u Štýrského Hradce. Zúčastni l i se ho dva
zástupci z Polska, dvě účastnice z Maďarska a tř i zástupci
Bibl ického díla z České republiky. Kurz proběhl v týdnu 1.-
7.7.2001. Jeho součástí byla nejen výroba bibl ických postaviček
a oveček, ale také práce s Biblí. E. Waltesdorfer nám ukázala nové
možnosti, jak se dá bibl ický text znázornit bibl ickými
postavičkami, a tak posluchače vtáhnout do dě je.
Z kurzu jsme si do Bibl ického dí la př ivezli 10 postaviček
znázorňujících dospě lé postavy, dvanácti letého hocha a šesti letou
dívku, dvě postavičky znázorňující miminka a několik ovcí. Kromě
toho jsme nakoupil i také další rekvizity – zmenšené nádoby,
hudební nástroje, hů l , lampičku pro pastýře, klec s párem hrdliček
a 15 cm vysokého osla. Účast na kurzu včetně materiálu byla
sponzorována KBF – subregion Střední Evropa a nadací Biblia.
28
2.5.2. Obstarávání materiálu
Zač ít kurzy v našich podmínkách nebylo jednoduché. Kostry
biblických postaviček vyráběné ve Švýcarsku byly pro nás cenově
nedostupné. Proto jsme hledal i někoho, kdo by je byl schopen
vyrobit u nás. Podař i lo se navázat spolupráci s Chráněnou dílnou
v Ludgeřovicích u Opavy. Díky osobní angažovanosti pana Lukáše
Volného se podař i lo sehnat č lověka, který by odl i l olověné boty.
Velký problém byl se samotným drátem a sisalovým
provazem, které tvoř í základ kostry. Sisalový provaz utkaný tak,
aby se j ím dal prostrč i t drát, se u nás nedal sehnat. Proto byl
sisalový provaz nahrazen horolezeckým lanem. Chráněná dílna pak
vytvoř i la několik prototypů koster s různými druhy drátů . Drát
nesmě l být ani př í l iš tvrdý, protože by nešel ohýbat, ale ani př í l iš
měkký, protože by se postavička borti la. Musel být z takového
materiálu, aby se př i opakovaném ohýbání nelámal. To je hodně
nároků na obyčejný drát. Po několika pokusech se podař i lo vybrat
ten správný, s odpovídající tuhostí i pružností.
Nečekané problémy nastaly s materiálem používaným na
hlavu. Jedná se o zvláštní typ polystyrénu, zvaný styropur. Po
dlouhém shánění byl i tento materiál k dispozici, a tak se mohly
kostry zač ít v chráněné dílně vyrábě t.
Otázkou zůstávalo, kde vezmeme materiál vhodný na vlasy.
Pro tento účel se používá srst (kůže i s chlupy) od různých zvířat.
Přes kontakty se Slovensko, Slováckem a Polskem jsme sehnal i
nejrůzně jší zbytky kůží od kožešníků , č i nakoupil i celé velké kůže
na trhu. Díky osobní angažovanosti paní Jarmily Dostálkové se
podař i lo sehnat velké množství polyesterového rouna na vycpání
tě l í ček u postaviček.
Dř íve velmi moderní tzv. „počesaný silon“ nebol i
„duvetine“, který se používá jako kůže postaviček, byl nyní jen
těžko k sehnání. Několikrát se ho podař i lo koupit ve výprodejích
29
zbytků látek v Brně . Pozdě j i objevi ly kolegyně ze Slovenského
biblického díla továrnu v Liptovském Svatém Mikuláši, která tuto
látku vyrábě la a byla ochotna nám ji na požadovaný odstín
i obarvit. V roce 2007 továrna zkrachovala, takže další zdroj
počesaného silonu se nyní opě t hledá.
Pak bylo třeba nakoupit látky na šaty, nastř íhat spodní košile
a kalhoty, nažehl i t plátno pro tě l í čko, nastř íhat pruhy pružné
bavlny na zpevnění končetin a nastř íhat počesaný silon; poté kurzy
mohly zač ít .
Na první kurzy si účastníci vozi l i vlastní šicí stroje, se
kterými byly neustále potíže. Někteř í př ivezli nefunkční stroj, j iní
na něm neumě l i šít. Problém se šicími stroji se vyřeši l
dlouhodobým zapů j čením kvalitních strojů značky Pfaff od sester
dominikánek z Dolních Bojanovic.
2.5.3. První kurzy
První kurz proběhl v nově opraveném sídle Českého
katol ického bibl ického díla v Dolanech u Olomouce na podzim
2002. Zúčastni lo se ho 16 l idí – 15 žen, jeden muž a moderátoř i .
První kurz byl zkouškou časové náročnosti, př ipravenosti
materiálu, nářadí atd. Trval od pátečního odpoledne až do
pozdního nedě lního večera.
2.5.4. Další kurzy a rozvoj
Kurzy se staly velmi populárními. Nejvě tší zájem byl
o víkendové kurzy, př ípadně prodloužené víkendy – od č tvrtečního
večera. V Dolanech jsou víkendové kurzy každé dva měsíce pro
max. 16 l idí pod vedením P. Petra Chalupy a Mgr. Marie
Klaškové. O prázdninách probíhá i týdenní kurz výroby a práce
s biblickými postavičkami v Dolanech. Č innost Českého
katol ického biblického dí la se nezaměřuje jen na Dolany, proto
30
byly kurzy realizovány i v j iných místech v České republ ice –
např . : Český Těšín, Vidče, Zlaté Hory, Město Albrechtice, Jič ín,
Francova Lhota, Vnorovy, České Budě jovice, Písek, Hradec
Králové, Pardubice, Horní Lideč…
Během kurzů se zpř ísni la výstupní kontrola. Postavička musí
být na konci kurzu zcela dokončena. Zjist i lo se, že to, co č lověk
nedokonč í na kurzu, j iž doma nedodě lá.
2.5.5. Nové objevy
Během př ípravy na kurzy docházelo k neustále novým
nápadům a vylepšením. Podař i lo se vytvoř i t dům jinou technikou,
než jaká byla představena v Rakousku. Na základ jsem použila
stejný materiál – polystyrén. Abych dosáhla vzhledu izraelských
domů , nepouži la jsem sádru, která se drolí a zanechává bílé stopy
na koberci, ale polystyrén jsem obali la za použití kašírovací
techniky novinami. Na spodní část domu jsem př idala zbytek
dlaždice, což sníži lo těžiště a zvýši lo stabil i tu domu. Na závěr
jsem dům natřela bílou matnou barvou (Balakryl). Dům se nedrolí ,
nepadá a slouží svému účelu.
Podobné techniky se využi lo i př i stavbě lodi. Loď je jednou
z dů leži tých rekvizit pro některé biblické př íběhy (např . vyprávění
o Jonášovi, o bouř i na moř i nebo o zázračném rybolovu). Základ
lodi byl opě t polystyrén a drát. Polystyrén vytvoř i l základ lodi
a drát umožnil dát lodi potřebný tvar. Dále se postupovalo
podobně jako u tvorby domu – kašírovací technikou. Loď
z polystyrénu a drátu se obalovala novinami a lepidlem na tapety.
Po zaschnutí se přetřela různými odstíny hnědé barvy, aby mě la
vzhled dřeva.
V některých detailech se podař i lo usnadnit a zrychlit práci –
pro lepení bot, hlavy a kopýtek u ovcí se používá rychle tuhnoucí
31
lepidlo z tavné pistole. Během kurzů se př iš lo i na několik nových
stř ihů na šaty pro ženy i muže.
Pokusil i jsme se vytvoř i t osla a velblouda k postavičkám.
Účastníci je opakovaně žádali (do chléva v Betlémě , útěk do
Egypta, vjezd do Jeruzaléma, př íběhy praotců , atd). Tato zvířata je
možné koupit j iž hotová v Churu ve Švýcarsku. Osel však stojí asi
600 Kč , velbloud 750 Kč . Jsou proto pro mnoho katechetek
nedostupná. Základ pro výrobu osla tvoř í plastový osel nebo zebra
pro dě t i z kolekce „Svě t zvířat“, př ípadně drátěná kostra, která se
používá na ovečky i velblouda. Z kůže se vytvoř í kopyta a hlava.
Osel se pak omotává koudelí nebo šedočerným polyesterovým
rounem od hlavy až ke kopytu. Pro velblouda se používá vlna
z velbloudí srsti. Uši jsou z kůže a na hř ívu a ocas se použi je
kousek srst i, která se na j iž skoro hotové zvíře nalepí.
2.6. Slovensko
Na kurz do Dolan př i jely i dvě zástupkyně Slovenského
katol ického bibl ického díla. Zúčastnily se několika víkendových
kurzů a jednoho týdenního. Vytvoř i ly si tak několik postaviček, se
kterými začaly pracovat na Slovensku. O postavičky začal být
velký zájem, a proto začalo Slovenské bibl ické dílo nabízet kurzy
výroby biblických postaviček i na Slovensku. Nadále pokračuje
intenzivní spolupráce s Českým katolickým bibl ickým dílem –
výměna materiálů , nákup rekvizit, nové zkušenosti a nápady, apod.
Na Slovensku probíhají kurzy postupně ve všech diecézích pod
vedením Jany Glončákové.
32
3. Charakteristika
Hned na počátku uvedení této metody do ČR nastal problém
s překladem. Jak vhodně přeložit německý termín „biblische
Figuren“ nebo též často používaný „Erzählf iguren.“ Čeština zná
mnoho výrazů , jak přeložit německé slovo „die Figur“. Stejný
kořen slova je v českém termínu f igurka, ten se však používá
hlavně u stolních her (Č lověče, nezlob se apod.). Další možností je
panáček a panenka. Zvláště pak ženský rod panenka označuje
dě tské hračky. Nabízel se také termín loutka č i marioneta. Oba
termíny už mají bl íže k jej ich významu. Obojí často symbolizuje
živého č lověka, s obojím se dá pohybovat a používají se v divadle.
Nakonec zvítězil termín bibl ická postavička. Ani tato zdrobně l ina
však není zcela dokonalým překladem, co se významu týče. Tento
termín se v našich zemích ujal a nyní se j iž běžně používá.
Bibl ické postavičky jsou pomůckou primárně určenou
k př iblížení biblických př íběhů l idem všech věkových kategori í, od
dě tí až po seniory. Existuje několik druhů podle velikosti (15, 30,
50, 70 a 140 cm). Postavičky mají tě lo z drátu obaleného sisalem,
botičky z olova a hlavu ze styropuru. Na oblečení se používají
jednoduché materiály jako jsou vlna, bavlna, len a hedvábí.
Postavičky nemají namalovaný obličej, takže jej ich hlavní
vyjadřovací síla je v gestech.58
Díky své konstrukci jsou velmi pohyblivé a dokáží zachytit
takřka jakýkol iv biblický př íběh. Postavená scéna pak je impulsem
pro podrobně jší zabývání se textem, meditaci, aktualizaci.
Postavička může vyjádř i t pocity skrze držení tě la a gesta. Radost,
strach, nadě je, zoufalství a smutek, otevřenost a uzavřenost, př i jetí
i odmítnutí. Samozřejmě může č lověk stavě t s postavičkami také
j iné př íběhy, ale těžiště je právě v biblické práci. Oblečení
58 Srov. http://de.wikipedia.org/wiki/Biblische_Erz%C3%A4hlfiguren - [cit. 2006-03-12].
33
i rekvizi ty jsou zaměřeny na dobu před 2000 lety. Biblické texty je
tak možné viditelně zachyt it a nechat se j imi oslovit, vnímat je
nejen intelektem, ale i smysly a emotivní stránkou.
Bible vypráví o l idech, kteř í skutečně ži l i , kteř í mě l i plno
zážitků a zkušeností s Bohem i l idmi. Zachycení pomocí
biblických postaviček vybízí k vyj it í od biblického poselství,
k přemýšlení o našem každodenním životě , práci a smyslu života.59
Postavičky tak umožňují neobvyklý př ístup k Písmu svatému.
Obr.5: Muž, žena a dítě
3.1. Velikosti postaviček
Existuje několik velikostí bibl ických postaviček. Neznámě jš í
a také nejčastě j i používané jsou postavičky vysoké asi 30 cm. Pro
betlémy do kostelů byly vytvořeny postavičky vysoké 50 cm. Pro
scény před oltářem ve velkých kostelech vznikly dokonce
i postavičky vysoké 70 a 140 cm. V Řezně dě laj í postavičky
vysoké jen 15 cm.60 Standardní postavička má výšku 30 cm,
a proto je tato práce zaměřena právě na tuto velikost, z níž se
vyvinuly všechny ostatní. Výrobní postup u ostatních velikostí je
velmi podobný. Všechno je však vě tší, př ípadně menší. Hlavní
59 Srov. http://milerski-eglifiguren.de/9987/home.html - 14. 4. 2006. 60 Srov. http://www.bibelfiguren.de/pressebericht.htm - 14. 4. 2006.
34
rozdíl mezi 30 a 50 cm vysokými postavičkami je nejen v jej ich
výšce, ale také ve vytvarování rukou. Vyšší postavičky mají
vytvarované prsty na rukou i na nohou, zatímco u menších
postaviček jsou vě tšinou jen naznačeny. Doris Abegg vyvinula
ruce pro vysoké postavičky, které mají krásně vypracované prsty
a hlavně palec, který je jako u č lověka kolmo k ostatním prstům.
Ruka vypadá jako l idská.
Sada postaviček 30 cm vysokých obsahuje tř i vel ikosti
dospě lých osob (odstupňované po dvou centimetrech – cca 26, 28,
30 cm), postavičku miminka (cca 8 cm), asi šesti letého (cca 14
cm) a dvanácti letého (cca 18 cm) dítě te. Nejvyšší postavička se
používá pro znázornění muže, především Ježíše, Abraháma,
Mojžíše, popř . andě la. Ze střední dospě lé postavičky může
vzniknout muž č i vyšší žena a nejmenší vel ikost dospě lé
postavičky se používá pro ženu nebo mládež. Postavička
dvanácti letého dítě te se často používá pro Ježíše č i Davida,
šesti leté dítě pro l ibovolné dě t i a miminko pro narozeného Ježíše,
Mojžíše, apod.
3.2. Materiál a složení postaviček
Postavičky mají základní kostru ze dvou kusů 50 cm
dlouhého drátu obaleného provazem (sisalem č i horolezeckým
lanem). Oba dráty jsou spojeny kovovou svorkou. Horní končetiny
jsou zakončeny svorkou a očkem, které se pak přetvaruje na ruku.
Dolní končetiny jsou zakončeny pouze svorkou. Na př ipravenou
kostru se př idává hlava, kterou tvoř í styropur o vel ikosti 4 x 5 x 6
cm. Boty jsou z olova, váží 135 gramů .
35
Obr. 6: Složení postaviček – styropur, olověné boty, sisalový
provaz s drátem
Během postupu se kostra obaluje pružným trikotem, obšívá
plátnem, plní se vatou. Obličej a ruce jsou tvořeny z jemných
dřevěných pil in, spojených př írodní klovatinou z rybích kostí .
Prodává se pod výrobní značkou Schubimehl, Holzform, apod.
Kůže je tvořena látkou zvanou počesaný si lon č i duvetine.
Oblečení je také z př írodních materiálů – len, vlna, bavlna,
hedvábí, viskóza. Vlasy jsou ze srstí zvířat (hlavně ovce, ale i pes,
nutrie, králík, koza). Nově bývají i z některých druhů umě lých
kůží. Pokrývka hlavy (závoj, šátek, turban) je vytvořen
z barvené gázoviny nebo organtinu.
3.3. Praktické využití biblických
postaviček
Pomocí biblických postaviček se znázorňuje bibl ický text.
Jednotl ivé postavičky zachycují konkrétní jednající bibl ické
postavy. Takto zachycený biblický obraz, ať už vytvořený
účastníky nebo moderátorem, působí na účastníky biblické práce,
mše svaté, dě t i př i katechezi, návštěvníky výstav, apod.
Postavičky často pomáhají v mezil idské komunikaci. To, co
36
č lověka zaujme, ať už pozit ivně č i negativně , ho pak nutí o tom
mluvit, vyjádř i t svů j názor, zamyslet se.
Postavičky samozřejmě samy o sobě nemluví. Záměr tvůrce
vyjadřují skrze držení tě la a gestikulaci. Tímto způsobem často
sdě l í více, než co by mohlo být vyjádřeno pouze slovy.61
Předpokládá se, že jen pě t až deset procent urč i té výpovědi
opravdu souvisí s mluveným slovem. Zbývající část se skládá
z prvků jako situace, souvislost i, vztahy, intonace a gesta.62 Právě
využitím těchto neverbálních projevů jsou postavičky tak působivé
a oslovující.63
Někdy se č lověk dostane i do si tuace, ve které gesty
postavičky vyjádř í daleko více než slovy. Skrze zapojení více
smyslů zůstane biblické poselství č lověku mnohem déle v pamě t i .
Různé možnosti využití př i prakt ické práci s Biblí popisuj i
v kapitole nazvané „Biblická práce ve skupině“ .
I přes veškerou kreativi tu a nejširší možnosti použití se však
nikdy nesmí zapomenout na primární účel postaviček. Vždy musí
sloužit bibl ickému poselství. To stojí neustále na prvním místě
a biblické postavičky jsou jen nástrojem k jeho lepšímu
pochopení.64 Cílem četby Bible a práce s biblickými postavičkami
je vždy setkání s Bohem a proměna vlastní existence skrze Boží
slovo.65
3.4. Tvůr čí dílny
Bibl ické postavičky (velikost i 30 cm) není možné zakoupit
hotové. To je jedna ze zásad jej ich výroby a práce s nimi. Jedinou
možností, jak je získat, je vlastnoruční výroba. Postavička by
61 Srov. http://www.erzbistum-hamburg.de/inhalt/christliches_leben/aktuelle_themen/bibl_Figuren.htm - [cit. 2006-06-19]. 62 Srov. http://www.bibelfiguren.de/pressebericht.htm - [cit. 2006-04-14]. 63 Srov. http://www.gini.neumann.altmuehlnet.de/index.php?fuseaction=umgang – [cit. 2007-12-21]. 64 Srov. http://www.bibelfiguren.de/pressebericht.htm - [cit. 2006-04-14]. 65 Srov. GRÜN, A., Hlubinně psychologický výklad Písma, s. 6.
37
nemě la být ani darovaná, a to z několika důvodů . Vlastnoručně
vyráběná postavička doslova ožívá před oč ima. Zvláště k první
mívá její tvůrce si lný osobní vztah. Ten, kdo j i vyrábí, už na ni
myslí. Koho by mohla představovat? Bude to muž č i žena, č lověk
mladý č i starší? Jaké bude mít šaty, doplňky? Postavička tak
dostává urč i tý charakter.66 Nevznikne však postavička, která by
znázorňovala jen jednu biblickou postavu, např . Abraháma; ale
č lověk tak vytvář í staršího, moudrého, Bohu oddaného muže, který
v j iné situaci může znázorňovat j iného praotce, ale také Nikodéma
z Janova evangel ia nebo apoštola Pavla na některé z jeho cest.
Každý, kdo si vytvář í postavičku, vkládá do ní něco svého. Snad
lze ř íci , že mezi ním a postavičkou vzniká urč i té pouto. Proto se
také postavičky nedají jen tak předávat dál, ale zůstávají tomu,
kdo si je vyrobil. Každá postavička je jedinečná.
V České republice se dají postavičky vyrobit na kurzech
pořádaných Českým katolickým bibl ickým dílem, které probíhají
po celé republice. Aktuální nabídka se nachází na internetových
stránkách www.bible-cz.org a www.bibl ickepostavicky.cz. Není
ani možné si koupit pouze kostru a zbytek si dodě lat doma. Ze
zkušenosti vyplývá, že č lověk leccos zapomene, něco si zjednoduší
a postavička by pak nemě la odpovídající vlastnosti . Proto na
kurzech musí každá postavička projít závěrečnou prohlídkou
vedoucí kurzu, zda má vše, co má mít.
Kurzu se vě tš inou účastní 8-18 l idí, podle schopností
vedoucí skupiny. U nás se osvědč i ly víkendové kurzy, př ípadně
prázdninové č i týdenní. Ve Švýcarsku jsou oblíbené večerní
šesti týdenní kurzy, kdy se po šest večerů po třech hodinách tvoř í
postavičky. Výhodou je, že odpadají náklady za ubytování
a stravu. Tyto kreativní kurzy probíhají vě tšinou na farách,
66 Srov. ALSENZ, C., ALSENZ, S., Arbeitsbuch Biblische Erzählfiguren, s. 37-42.
38
v duchovních centrech, exercičních domech a j iných vhodných
zař ízeních.
3.5. Exkurs - Rekvizity
Pro stavbu scény je třeba mít nejen biblické postavičky, ale
také jednoduché rekvizity. Jedna ze zásad práce s biblickými
postavičkami ř íká, že postavičky musí vždy stát na ně jakém
podkladu (látce, kamení, kůře, písku). Př i rozeně je třeba
k postavičkám př idat dům, strom, studnu, zvířata nebo také některé
doplňky oděvu, jako např . mošny, hů l , šperky, pracovní pomůcky,
hudební nástroje, apod. Některé rekvizity se dají koupit67, j iné je
třeba si vyrobit. Proto vznikly vedle kurzů výroby biblických
postaviček i kurzy výroby rekvizit k postavičkám.
Pro č lověka je velkou pomocí, když vidí scénu jako celek
s množstvím doplňků a rekvizi t vypovídajících o biblické době ,
o tehdejších zvycích, pracovních pomůckách a způsobech jednání.
Některé biblické scény jsou pak vyzdobeny s velkým smyslem pro
detai l. Někdy ovšem tyto detai ly odvádí pozornost od hlavní
výpovědi textu.
Př i používání rekvizit by č lověk mě l mít neustále na pamě t i
hlavní poselství textu a celou scénu vytvoř i t tak, aby toto poselství
zachycovala a zvýrazňovala; aby se nestalo, že nepotřebné, i když
krásné rekvizi ty odvádě j í pozornost j inam. Proto mají být použity
jen ty postavičky, o kterých se text výslovně zmiňuje nebo které
předpokládá, stejně tak i rekvizity.68
3.5.1. Zvířata
Zvířata jsou v mnoha př íbězích velmi dů leži tou rekvizitou.
Velmi často se v Bibl i vyskytují ovce. Ve Starém zákoně , hlavně
67 Srov. http://tor-zur-wirklichkeit.com/cgi-bin/shop/index.cgi - [cit. 2008-01-02]. 68 Srov. ALSENZ, C., ALSENZ, S., Arbeitsbuch Biblische Erzählfiguren, s. 43-45; HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 21-23.
39
v př íbězích o praotcích, č teme o neustálém putování z místa na
místo. Tento nomádský způsob života předpokládal dobytek,
hlavně ovce a kozy. Beran je dů ležitou rekvizitou např . v př íběhu
o obě tování Izáka (Gn 22). V Novém zákoně je mnoho podobenství
o pastýř i a ovcích, např . o dobrém pastýř i (J 10), o ztracené ovci
(Mt 18). Pastýř i byli také první, kteř í se př iš l i poklonit do
Betléma. S ovcemi jsou úzce spojeny i kozy. Stáda ovcí a koz
bývala často pohromadě nebo v těsné blízkost i.
Dalším dů ležitým zvířetem pro přepravu l idí i materiálu byl
osel. V Bibl i č teme o mluvící osl ici (Nm 22), o ztracených
oslicích Saulova otce (1 Sam 9-10), vů l a osel se znázorňují u jeslí
(Iz 1,3), oslátko hraje významnou roli př i Ježíšově vjezdu do
Jeruzaléma (Mt 21). Osel se vyskytuje i v mnoha dalších
př íbězích.
Pro výrazně jší zachycení karavany poslouží velbloud, zvláště
v př íběhu o prodání Josefa. Lidová tradice staví velblouda
k mudrcům putujícím poklonit se narozenému králi v Betlémě .
Velbloudi zastávají významné místo př i výběru nevěsty pro Izáka
(Gn 24).
Někteř í moderátoř i mají znázornění vola č i telete. Toto zvíře
se j iž tradičně staví do Betléma, ač se o něm evangel isté výslovně
nezmiňují, ale může být použit i v j iných př íbězích. Myslím však,
že není bezpodmínečně nutné mít ho mezi rekvizi tami.
V některých př íbězích ještě vystupuje pes – doprovází
Tobiáše na jeho cestě (Tob 6), bývá společníkem pastýřů , pomáhá
sháně t stádo dohromady.
Mezi dů leži té vodní živoč ichy patř í ryby. Ať už velká ryba,
která vystupuje v knize Jonáš (Jon 2) a Tobiáš (Tob 6), tak i ryby,
které se běžně lovi ly a jedly. Využijeme je př i zachycení evangelia
o rozmnožení chlebů a ryb (Mt 14 a 15), o zázračném rybolovu (Lk
5, J 21).
40
Někde se používá i drobná drůbež, jako třeba slepice,
kohout, kačeny, křepelky. Tyto rekvizity jsou vhodné pro výstavy
zachycující scény z biblických př íběhů , ale pro biblickou práci
nejsou nutné, a mohly by spíše odvádě t od textu.
3.5.2. Rostliny
Izrael je země na jedné straně plná zeleně a množství stromů ,
na druhé straně pustá a vyprahlá poušť. Pro inscenaci bibl ických
př íběhů se však hodí 1-3 umě lé palmy nebo ně jaký l istnatý strom,
nejlépe umě lý f íkovník. V našich podmínkách můžeme použít
strom vytvořený z vě tví vrby kroucené (Salix tortuosa). Osvědč i l y
se také různé samorosty č i kousky kmene vinné révy.
Z menších rostl in se používají snopy obilí, nebo alespoň
zrní, sláma a seno. Tyto rekvizity hojně využijeme v př íbězích
o Josefovi (Gn 41-45), v knize Rút (Rt 2), v Ježíšových
podobenstvích (Mk 4) a př i znázornění běžného života l idí ži j ících
v biblických dobách.
3.5.3. Doplňky k oblečení
Postavičky mají mnoho doplňků , které je dobré používat,
neodvádě j í- l i od poselství textu. Existuje velké množství pokrývek
hlavy – šátky, turbany, šály. Muži nosi l i přes šaty přehozený
plášť. Postavičku na cestě můžeme zvýraznit mošnou č i vakem na
vodu. Pastýř i dáme do ruky hů l , králi korunu na hlavu. Ženy
používaly odjakživa různé šperky, které nosi ly vě tšinou na krku č i
na hlavě . Pro zachycení těhotenství existuje těhotenské bř icho,
které se př i loží postavičce pod šaty - využije se např . př i setkání
Marie a Alžbě ty (Lk 1) nebo ve vyprávění o Támar (Gn 38), apod.
41
3.5.4. Hudební nástroje
V Bibli najdeme nejrůzně jší hudební nástroje. Citaru, na
kterou hrál král David (1 Sam 16), harfu (2 Sam 6) nebo f létnu pro
pastýře č i loutnu. Dále pak množství bicích nástrojů (bubínky,
tamburíny, chřestítka). Nesmíme zapomenout ani na šófar (beraní
roh; do češtiny se obvykle překládá jako polnice), na který se
tradičně troubi lo (Joz 6).
3.5.5. Pracovní nástroje
Mezi vybavení domu bezesporu patř í nejrůzně jší zmenšené
keramické nádoby – džbány, džbery, kádě , mísy, misky, konvičky,
lampičky, kalichy apod. Také koše a košíky z proutí a kožené
měchy na vodu č i víno.
Někteř í moderátoř i vlastní i zmenšený tkalcovský stav, různé
zmenšené pomůcky k opracování dřeva – pilu, hoblík, kozu,
kladivo, nože.
Mezi dů ležité pracovní pomůcky patř í zmenšený l is na
olivový olej, mlýnek na mouku a kamenný vál k zpracování těsta.
3.5.6. Další rekvizity a dekorace
K biblickým postavičkám neodmysli telně patř í zmenšený
dům. Pro biblickou práci se nehodí uzavřený prostor, do kterého
by nebylo vidě t, proto dům bývá tvořen jen symbolicky dvěma
stěnami, a tak neskrývá vnitřní prostor. U př íběhů praotců
využijeme nomádský stan, který je tvořen jen z tyč í, látek č i kůží
a provazů .69 V mnoha př íbězích se mluví o městské bráně , ve které
byl č i lý ruch. V bráně se soudilo, diskutovalo, žehnalo. Studna je
také jednou z dekorací, která se velmi často využívá. Mnoho
biblických př íběhů se odehrálo u studny. Kde byla studna s vodou,
tam byl i život.
69 Srov. ABEGG-SCHÄFER, D., Nomadenzeltkurs, s. 11.
42
Mezi drobné dekorace patř í chlebové placky, svitek Písma,
svícen, lampy pro družičky na svatbu a nádobky na olej , cihly pro
otroky v Egyptě .
3.5.7. Rekvizity jako prostor pro scénu
Utváření a dekorace prostoru barevnými šátky také může
hodně napovědě t o venkovním prostředí (poušť, jezero, louka,
cesta), ale také o vnitřním dění (radostné událost i znázorněné
pomocí svě t lých šátků a neradostné pomocí tmavých odstínů).70
3.5.7.1. Faktické barvy
Moderátor si musí př ipravit sadu látek, která bude sloužit
jako podklad pod postavičky. Látky by mě ly být z měkkého
materiálu, v př írodních tónech, v různých odstínech jedné nepř í l iš
výrazné barvy. Doporučuje se mačkaná viskóza nebo velké
množství gázoviny. Co mohou jednotl ivé barvy znázorňovat je
zachyceno v následující tabulce:
BARVA ZACHYCENÉ PROST ŘEDÍ
různé odstíny hnědé půda, hl ína, země , cesta
červenohnědá, žlutá,
žlutohnědá
poušť, pustina, neúrodná
půda, cesta
různé odstíny modré řeka, jezero, moře
různé odstíny šedé kamenitá země , městské
dláždění, podlaha v domě
různé odstíny zelené pole, pastviny, les, oáza
Obr. 7: Tabulka tzv. „faktických barev.“
70 Srov. http://www.bibelfiguren.de/pressebericht.htm - [cit. 2006-04-14].
43
Látky je možné doplnit drceným korkem, pískem, různě
velkým kamením a j inými materiály, které zvýrazní to, co látka jen
naznačuje.
3.5.7.2. Symbolické barvy
Př i vytváření scén s biblickými postavičkami se používá
symbolické znázornění. Často se používají barevné šátky. Př i
symbolickém znázornění si můžeme dovol it i hodně výrazné a syté
barvy. Výbornou pomůckou mohou být šátky nazývané výkladový
materiál , které se používají př i metodách Franze Ketta. U nás je
v současnosti ši je chráněná dílna v Ostravě-Kunč i čkách.71 Barevné
látky můžeme ještě doplnit barevnými papírovými šipkami, kruhy
a kartičkami.
Symboličnost barev se v průběhu věků mění, jak od kultury
ke kultuře, tak individuálně psychologicky. Např íklad v Orientu je
bílá barvou smutku. Pro Evropany bývala modrá vždy symbolem
víry, zatímco pro Č íňany je znakem nesmrtelnost i. Zelená, dnes
známá jako symbol nadě je a přátelství, byla ve středověku
symbolem lásky. Islám povýšil zelenou barvu na barvu
slavnostní.72
V našem kulturním prostředí bývají vě tšinou barvám
př i řazovány významy, které jsem pro vě tší přehlednost zachyti la
do následující tabulky:73
71 Kontakt na chráněnou dílnu: Charita sv. Alexandra, Holvekova 651/28, 71800 Ostrava-Kunčičky, www.charitasvalexandra.cz 72 Srov. http://lilyann-thumn.blog.cz/0706/symbolika-barev - [cit. 2008-02-19]. 73 Srov. http://www.abf-ev.de/ - [cit. 2006-05-01]; GOETHE, J. W., Smyslově morální účinek barev, s. 37-46 a 81-83; NORRIS, S., Tajemství léčení barvami, s 35, 50, 62, 86-87; KELNER, Symboly a jejich skrytý význam, s. 11-17.
44
V Ý Z N A M B A R E V
Bílá l i turgický
rok Velikonoce, Vánoce, Zelený č tvrtek
symbolika
Je výrazem č istoty a pořádku, symbolizuje
počátek bytí, svě t lo, nevinnost, duševní
č istotu bez hř íchu, dobro. Může být
symbolem i pro uzavřenost, prázdnotu
a nemoc.
Černá l i turgický
rok Možno použít př i pohřebních obřadech
symbolika
Je výrazem prázdnoty, nicotnosti , smutku.
Symbolizuje konec, uzavřenost, kl id,
vážnost, tmu, zlo a smrt. Je to barva
tajemství.
Šedá l i turgický
rok Nevyužívá se
symbolika
Vyjadřuje kl id, neutrali tu, j istotu,
zdrženlivost a neangažovanost. Může také
symbolizovat nerozhodnost, bezútěšnost,
netečnost a smutek.
Hnědá l i turgický
rok Nevyužívá se
symbolika
Je to zemitá barva, která př ipomíná plodnou
půdu, př ipravenou pro setbu. Je symbolem
pro stř ízl ivost, mlčenlivost a vážnost. Může
symbolizovat pocit povinnosti , ale častě j i
znamená zemitost, př i rozenost a bezpeč í.
Vyzařuje z ní důvěrnost a prostota.
45
Žlutá l i turgický
rok Nevyužívá se
symbolika
Má v sobě optimismus a povzbuzení. Bývá
výrazem vzrušení, veselí a radosti, také
vítězství. Barva zastupující Boží př í tomnost.
Oranžová l i turgický
rok Nevyužívá se
symbolika
Vyvolává pocit radosti, sí ly, vzrušení.
Dodává pocit tepla, spokojenosti, přátelství
a pohody. Jde o barvu veselí, ale i vzdoru,
brutality a hrůzy.
Červená l i turgický
rok Letnice, barva mučedníků a Ducha svatého
symbolika
Symbolizuje život, sílu, dynamiku, č i lost, je
výrazem podnikavosti, žádostivosti
a tvoř ivého úsi lí. Samozřejmě je symbolem
ohně a krve, boje, utrpení a mučednictví.
Často vyjadřuje i vášeň a náruživost, lásku
a půvab, ale i nebezpeč í a nouzi.
Fialová l i turgický
rok Doba postní a adventní
symbolika
Symbolizuje dynamiku a statečnost,
nedočkavost a snad i dramatičnost.
Vyjadřuje povýšenost, důstojnost, mystickou
tajemnost a utlumenou vášeň . Výborně může
vyjádř i t i skrytou touhu, bojácnost,
rozpolcenost nebo cit l ivost.
Modrá l i turgický
rok Mariánská barva, starodávná Kristova barva
46
symbolika
Vyjadřuje kl id, jas, mír a pasivitu, touhu
i věrnost, jemné city, soustředěnost
a oddanou spokojenost. Př ipomíná nebe,
nekonečnost, nedosažitelnost a hlubokou
víru. Symbolizuje zbožnost, moudrost, sílu
a praktičnost, ale i chlad a mráz.
Zelená l i turgický
rok Liturgické mezidobí
symbolika
Vyvolává kl id a pohodu, vyjadřuje
životodárnou energii př írody, a proto je
pokládána také za barvu j istoty a růstu.
Symbolizuje nadě j i , přátelství, mládí
a př í rodu, bezpeč í a j istotu. Může být také
symbolem pro jedovatost, shnilost,
ztrouchnivě lost.
Zlatá l i turgický
rok Slavnosti a svátky
symbolika
Je symbolem pro Boha, svě t lo, moc, úctu,
nádheru, lesk a bohatství. Je barvou
nejvyšších hodnot zastoupených ideal ismem,
velkorysostí a šlechetností . Vyjadřuje kl id
a vyrovnanost.
Růžová l i turgický
rok 3. nedě le adventní a 4. nedě le postní
symbolika
Symbolizuje jemnost, milost, lásku. Může
však vyjadřovat i přeslazenost č i kýčovitost.
74
Obr. 8: Tabulka tzv. „symbolických barev.“
74 Srov. http://vyznam-barev.najdise.cz/zlata-barva - [cit. 2008-03-01].
47
4. Vyjad řovací schopnosti postaviček
Kromě mimiky obličeje může postavička napodobit skoro
všechny postoje č lověka. Je samozřejmě omezená v pohybu –
nikdy nebude chodit. K tomu však ani není určena. Není to ani
panenka, ani marioneta. Biblické postavičky mohou si lně
zapůsobit pomocí vytvořených obrazů , které jsou sice statické, ale
mohou zachyti t hloubku pocitů a prožitků . Pro kvali f ikovanou
biblickou práci s biblickými postavičkami je třeba znát jej ich
výrazové možnosti, které jsou dány tvarem tě la a jeho pohybovými
možnostmi. Výpovědní síla postaviček je závislá na kvalitě
zachycení jej ich výrazu.75
4.1. Rozsah pohybu postaviček
Postavička má podobný pohybový rozsah jako č lověk. Díky
drátu, který je ohebný v kterémkol i místě , má rozsah pohybu
dokonce i vě tší. Dů ležité je osvoj i t si dvě zásady. Postavičku
nikdy neuchopujeme za hlavu, ale za tě lo, ruce č i nohy. Hlava je
nejkřehč ím materiálem celé postavičky.76
Druhou zásadou je výchozí pozice, která je stejná pro
vyjadřování jakéhokol i pohybu č i postoje. Postavička stojí
s nohama lehce od sebe a rozpaženýma rukama do tvaru „T“.
Procvičování gestikulace a výrazu se může orientovat podle
prvků l idského pohybu, protože postavičky jsou zhotoveny tak, že
dokáží napodobit proporcemi a pohybl ivostí l idské tě lo.
75 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 12; MÜLLER, R. M., BROMMENSCHEN-KEL, M., Adam, wo bist du?, s. 22-23 76 Srov. http://www.gini.neumann.altmuehlnet.de/moglichkeiten.html - [cit. 2006-04-24].
48
Obr. 9: Základní pozice „T“
4.2. Polohy vyjadřující pohyb
Drát postavičky se má ohýbat jen v těch místech, kde má
č lověk kloub. V pohybu se vždy vychází z pozice „T“. U horní
končetiny se začne pohybem v ramenním kloubu, pak v lokti ,
v zápěstí a v ruce - postavička umí také zatít pěst. Pak se přesune
k pohybu dolních končetin. Nejdř íve v kyč l i a pak v koleni. Kvů l i
olověné botě není pohyblivá v kotníku. Pak se postavička vrátí
opě t do výchozí pozice „T“ a účastníci zkouší pohybovat s trupem.
Postavičku nahrbí, nahnou dopředu a pak zakloní. Trupem se dá
pohybovat i do stran, př ípadně j i v trupu můžeme otoč i t dozadu.
S pohybem trupu souvisí i pohyb hlavy. Pokud se hlava uchopí
celou dlaní, lze j i sklonit nebo zaklonit a také lehce pootoč i t
doprava č i doleva. Př i pohybu je však třeba dbát zvýšené
opatrnosti.77
Procvičování pohybu postavičky se po dílč ích cvičeních
zaměř í na pohyb celého tě la. Zač íná se stabilními symetrickými
pohyby – stoj rozkročmo, v podřepu, vkleče na obou kolenou.
Pohybuje se nejen nohama, ale př idávají se př i rozeně i ruce, trup
a hlava. Od symetrických pohybů se přechází k asymetrickým.
V poloze „T“ se přenáší váha stále více na jednu nohu až
postavička stojí právě jen na jedné noze.78 Tato poloha je dů ležitá
77 Srov. MÜLLER, R. M., BROMMENSCHENKEL, M., Adam, wo bist du?, s. 22. 78 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 12-13.
49
pro vyjádření chůze, př i které jedna noha stojí pevně na zemi
a zaj išťuje těžiště a druhá slouží pouze jako opora.
Př i znázorňování pohybu je vždy dů leži té, aby vypadal co
nejpř i rozeně j i . Ze zkušenosti vyplývá, že pokud si někdo není
j istý, jak pohyb zachytit, zkusí ho nejdř ív provést sám a pak na
postavičce (sezení, ležení, tanec). Č lověk si více uvědomí, kterým
směrem je tě lo př i rozeně nakloněné, v kterých místech a do jakého
úhlu jsou klouby ohnuté.
Mnozí pohybují převážně pažemi nebo rukama, méně
nohama, ještě méně hlavou a skoro vůbec trupem. Je však třeba
uvědomit si, že nositelem výrazu je celá postavička, od hlavy až
k patě . Síla její výpovědi narůstá v míře, v jaké je postoj odshora
dolů harmonický.
4.3. Postoje vyjadřující pocity
Postavička dokáže zachytit nejen pohyb v prostoru, ale také
vnitřní dění. Předpokládá se, že až 95 % jakéhokoliv sdě lení
probíhá neverbální komunikací.79 „Neverbální komunikace
zahrnuje širokou oblast toho, co signalizujeme beze slov č i spolu
se slovy jako doprovod slovní komunikace. Neverbálně
komunikujeme:
� gesty, pohyby hlavou a dalšími pohyby tě la
� postoji tě la
� výrazy tváře (mimikou)
� pohledy oč í
� volbou a změnami vzdálenosti a zaujímáním pozice
v prostoru (př ibl ižováním a oddalováním se)
� tónem hlasu a dalšími neverbálními aspekty řeč i
79 Srov. KOL.AUT., Řeč těla, s. 226.
50
� oblečením, zdobností, fyzickými a j inými aspekty
vlastního zjevu.“80
Z těchto sedmi bodů používáme př i práci s postavičkami 4-5
bodů (1., 2., 5., 7., u bodu 4. – postavička sice nemá oč i , ale
vzájemná poloha obou obličejů naznač í, zda jsou nebo nejsou dvě
postavičky v očním kontaktu). Postavičce chybí mimika obl ičeje
a řeč , ale může se vyjadřovat celým tě lem. Pro vě tší zvýraznění
gest má delší ruce než proporcionálně odpovídá běžnému č lověku.
Vyjadřování pocitů potřebuje urč i tý cvik. I zkušený
moderátor musí dbát na nebezpeč í kl išé, kterému lze snadno
podlehnout. Urč i tý pocit mohu zachyti t mnoha různými postoji tě la
a není pravda, že pouze jeden postoj je správný č i nej lepší. Př i
práci s biblickými postavičkami je třeba neustále zapojovat
kreat ivi tu a fantazii, zkoušet stále nové postoje. Existuje také
množství l i teratury, která se věnuje neverbálnímu jednání. Vlastní
pozorování a také tato l i teratura může být velkou pomůckou pro
moderátory biblických setkání.81
Př i tréninku s účastníky se zkouší základní pocity – smutek,
radost, strach, usebraná modlitba.
4.4. Postoje vyjadřující vztahy
Př i vytváření scény je vzájemný vztah osob dů ležitým
aspektem, kterému se musí věnovat mnoho pozornosti. Postava
z př íběhu má obvykle vztah k minimálně jedné další postavě , není
rozhodující, zda je vztah pozit ivní č i negativní. Je třeba si
vyzkoušet, jakou výrazovou sílu má blízkost a vzdálenost jedné
postavičky vůč i druhé. Postaví se dvě postavičky naproti sobě
a pak se mění vzdálenost mezi nimi, př ib l ižují se a oddalují. Co
80 VYBÍRAL , Z., Psychologie komunikace, s. 81. 81 K neverbální komunikaci existuje dostatečná množství literatury: VYBÍRAL , Z., Psychologie komunikace; KOL.AUT., Řeč těla; PEASE, A., Řeč těla; BRUNO, T., Řeč těla, CLAYTON , R., Reč tela; ČERNÝ, V., Řeč těla, HARTLEY, M., Řeč těla v praxi; TEGZE, O., Neverbální komunikace; THIEL, E., Mluvíme tělem; atd.
51
tato měnící se vzdálenost může znamenat (intimitu, blízkost,
odstup, nepřátelství)?82
Dbá se také na „oční kontakt“. Navzdory tomu, že postavičky
nemají oč i , mohou být jej ich obličeje př i rozhovoru v kontaktu,
nebo se pohledem míjet.
Pro zachycení vztahů je dů ležitá nejen horizontální
vzdálenost mezi postavičkami, ale i vzdálenost vertikální. Je
možné postavit jednu postavičku na vyvýšené místo a druhou pod
ni. Pak jednu postavit a druhou posadit , př ípadně pokleknout.
Vztah mezi postavami, které jsou v různé výšce se různě mění
a vě tšinou není rovnocenný (nadřazenost, moc, poddanost, úcta,
pokání).83
Po pohybu do dálky, do výšky je třeba ještě zkusit rotaci;
postavit postavičky naproti sobě , pak vedle sebe a pak za sebe.
Každý z těchto postojů vyjadřuje j iný vztah mezi jednajícími
postavami, j inou si tuaci.
Př i sestavování scény se často používá více než dvou
biblických postaviček, proto je třeba se zamyslet a zkusit si
zachyt it vztahy ve skupině , př ípadně vztahy skupiny vůč i
jednotl ivci:
uzavřená x otevřená skupina
uspořádaná x chaotická skupina
kl idná až pasivní x „živá“ skupina
skupina mající jeden cíl x roztř íštěná skupina
uvolněné vztahy x napjaté a svárl ivé vztahy
sedící skupina x stojící skupina
jednotl ivec ve vztahu ke skupině : př i jatý x nepř i jatý84
82 Srov. KOL.AUT., Řeč těla, s. 226-228. 83 Srov. THOMSON, P., Tajemství komunikace, s.119-132. 84 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 15.
52
Je třeba mít stále na vědomí, že neexistuje jen jedna
možnost, jak tyto vztahy znázornit . Př i práci ve skupině musí být
možnost diskutovat nad různými možnostmi zachycení, aby byl
výsledný obraz co nejvýrazně jší.
53
5. Možnosti využití
S pomocí bibl ických postaviček se dá velmi dobře př ib lížit
textům Starého a Nového zákona. Umožňují lépe pochopit text
i beze slov. Mezi možnosti uplatnění bibl ických postaviček patř í :
� Pravidelná setkání dospě lých nad Biblí
� Práce s Biblí v rodině
� Mše svaté
� Mše svaté pro dě t i
� Různé formy pobožností a bohoslužeb s malými skupinami
� Katecheze dě tí i dospě lých
� Večery rodičů př i př ípravě na svátosti (křest, eucharistie)
� Mateřské školy
� Vyučování náboženství na základní a střední škole
� Společenství mládeže
� Modlitební a meditativní společenství dospě lých
� Rozjímavé zahájení pracovní porady
� Duchovní cvičení, rozmluvy a terapie
� Práce s mentálně a fyzicky handicapovanými l idmi
� Práce se seniory
� Manželské a rodinné terapie
� Výstavy na biblická témata
� Vánoční bet lémy v rodinách, společenstvích a kostelech85
Na některé z vyjmenovaných bodů se nyní zaměř ím
podrobně j i .
85 Srov. http://www.abf-ev.de/ - [cit. 2006-04-28]; http://www.bibel.lu/ article.php3?id_article=52 - [cit. 2006-05-18]; http://www.erzbistum-hamburg.de/inhalt/christliches_leben/aktuelle_themen/bibl_Figuren. htm - [cit. 2006-04-28]; http://www.milerski-eglifiguren.de/9987/home.htm - [cit. 2006-04-14]; http://www.biblischefiguren.de - [cit. 2007-09-28].
54
5.1. Pravidelná setkání dospělých nad Biblí
Bibl ické postavičky se nejčastě j i používají př i prakt ické
práci s Biblí pro dospě lé. Mnoho biblických textů lze výborně
zachyt it pomocí bibl ických postaviček. Mnohé texty jsou
vystavěny jako drama. Skrze scénické vyjádření se stávají
zřetelně jší urč i té akcenty, které by př i č tení č i rozhovoru vůbec
nevynikly. Text se díky scénickému ztvárnění někdy ukazuje ze
zcela j iného úhlu pohledu.86 Už př i samotné tvorbě scény dostávají
význam slova, která by se j inak jen rychle přešla. Např . na druhém
břehu, před městem nebo cestou. Během pomalého tvoření scény je
dobře patrné, která postava zaujímá jaký postoj č i gesto.87
I v naší republice jsou společenství, která s postavičkami
s oblibou pracují . Postavičky často vlastní moderátor nebo někdo
ze skupiny, který touto metodou nadchne i ostatní. Pro biblickou
práci stač í 3-5 postaviček. Problém, kde vzít vě tší počet
postaviček a dalších rekvizi t, se dá vyřešit i t ím, že si celé
společenství č i farnost objedná kurz výroby bibl ických postaviček.
O metodách a způsobu práce se podrobně j i zmiňuji v kapitole
„Biblická práce ve skupině . “
5.2. Práce s Biblí v rodině
V mnoha křesťanských rodinách č tou rodiče dě tem
z obrázkové Bible. Mám dobrou zkušenost z rodin, které mají
několik postaviček doma. Vždy v sobotu večer si přeč tou nedě lní
úryvek evangelia nebo první č tení. Dě t i ho pak převyprávě j í ,
chvíl i s i o něm s rodič i povídají. Rodičům mohou pomoci otázky –
Kde se př íběh odehrává? Kdo v něm vystupuje? Co je v př íběhu
dů ležité? Jaké si můžeme vzít poučení? Dě t i si pak vyberou scénu,
která je nejvíce oslovila a pokusí se j i s rodič i znázornit pomocí
86 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 40. 87 Srov. ALSENZ, C., ALSENZ, S., Arbeitsbuch Biblische Erzählfiguren, s. 25-27.
55
postaviček. Př i nedě lní bohoslužbě pak dávají dobrý pozor, jest l i
bylo č teno to, co den před tím četl i s rodič i doma. Postavená scéna
má své místo v domácnosti po celý týden až do další soboty.
Postavičky tak slouží jako př íprava na mši svatou a vyzývají
k společné četbě z Písma a modlitbě celé rodiny.88
Jinou variantou je práce s postavičkami po návratu z nedě lní
bohoslužby. Dě t i př i mši svaté musí dobře poslouchat, co se četlo.
Po návratu domů si znovu převyprávě j í , co slyšel i, co k tomu ř íkal
kněz a pak se pokusí jedno z č tení zachyt i t pomocí postaviček.
Tzv. kostelní a domácí prostředí se tak př i rozeně propojí .
Sluchový vjem z kostela se doplní o zrakový a hmatový vjem
z domova. Scéna opě t může zůstat na vyhrazeném místě
v domácnosti celý týden.
5.3. Katecheze dětí a výuka náboženství
Již od mateřské školy probíhá ve škole č i na faře katecheze
dě tí a výuka náboženství. Pro katechetu mohou být biblické
postavičky velkou pomůckou. Pro každou věkovou skupinu je
samozřejmě třeba př izpůsobit metodu práce s bibl ickými
postavičkami. U malých dě tí je často lepší si scénu postavit j iž
předem. U dě tí může př ipravená scéna vyprovokovat očekávání, co
zajímavého se bude dít. Dě t i jsou tak j iž předem motivovány, což
ulehč í katechetovi počáteční fázi. Katecheta pak může vzít
některou postavičku ze scény do ruky a zač ít jejím jménem
vyprávě t bibl ický př íběh. Katecheta může také scénu stavě t
s pomocí dě t í. Někdo př inese látku, která znázorňuje pole, j iný
př inese látku pro cestu, další pro potok, někdo j iný př inese
kameny, domeček, palmu, zvíře. Další pak př inese postavičku,
která bude zastupovat Ježíše, j iný některého z učedníků , další
slepého a tak dále. Dě t i se tak akt ivně zapojí do celého procesu.
88 Srov. MEISINGER, G., Biblische Figuren - mit Figuren das Evangelium erzählen, s. 26-27.
56
Vytvořený obraz si pak daleko lépe zapamatují , než kdyby j im celý
př íběh katecheta jen vyprávě l .
Př i výuce na druhém stupni č i na střední škole je práce
s postavičkami komplikovaně jší. Podrobně j i se o ní zmiňuji
v následující kapitole „Společenství mládeže“. Navzdory všem
úskalím může být využití bibl ických postaviček př i bibl ické
katechezi a práci s biblickým textem hodnotnou alternativou.
5.4. Společenství mládeže
Mladiství se v pubertě ocitají na rozhraní mezi dě tstvím
a dospě lostí, proto práce s bibl ickými postavičkami je v této
skupině často náročná. Postavičky j im př ipomínají panenky, které
jsou př i rozeně spojeny s obdobím dě tství, které mladiství právě
opusti l i . Tvorba scény z postaviček je pro ně proto často
napodobováním dě tských zábav přecházejícím až v zesměšnění
celé č innosti . Už samotnou nabídku hry vnímají někdy jako
provokaci. Velký rozdíl v př i jetí této metody biblické práce je
i mezi hochy a dívkami, kterým jsou postavičky často bl ižší.
Kdo chce pracovat s postavičkami mezi mládeží, musí mít
předem k mladým vztah, mít o ně zájem, mít jej ich důvěru a být
j imi akceptován. Mladé l idi je třeba motivovat, dodat j im odvahy,
pochváli t je a ocenit jej ich snahu. Moderátor by je mě l vést od
individualismu ke spolupráci ve skupině a sám se do č innosti
tvoř iv ě zapojit .89 Moderátor může také zprostředkovat, co pro něho
postavičky znamenají, jaký mají význam. Moderátor musí do práce
s postavičkami dobře uvést, to znamená, že musí ukázat, co se
s nimi může dě lat a jak scéna může vypadat. Během práce
s postavičkami musí být jasně daná pravidla.90 Př i tom je však třeba
velké tolerance ze strany moderátora, protože mladiství s oblibou
89 Srov. SMAHEL, R., Učitel a jeho žáci, s. 7-11. 90 Srov. GODDETOVA, E. T., Umění jednat s dospívajícími, s. 11-15.
57
tato pravidla překračují. Mladiství mají velký strach, že se
zesměšní. Na to musí brát moderátor ohled př i výběru metody
práce s postavičkami.91 Kdo se však nenechá odradit a sám se
s touto metodou identif ikuje, může s ní mít velký úspěch
i u mladistvých, mnozí mladiství si j i oblíbí a často pozdě j i
vyžadují př i bibl ické práci.92 Mladí bývají velmi kreat ivní. Tato
forma práce by mohla vyústi t v bibl iodrama, které (je- l i odborně
vedeno) může být pro mladé l idi hlubokým zážitkem a velkým
př ínosem v jej ich dospívání a v hledání vlastní identity. 93
5.5. Práce s handicapovanými
Pro l idi s tě lesným č i duševním handicapem jsou biblické
postavičky dobrou možnosti, jak se vyjádř i t . Tito l idé jsou často
omezeni ve schopnosti vyjádř i t se slovně . Také postup myšlení
a jednání může být více č i méně pomalejší. Postavičky jsou zde
dobrou pomůckou pro názorné vyjádření jak pro samotné osoby
s handicapem, tak pro ty, kdo s nimi pracují. Handicap zpomalení
hraje v práci s postavičkami dů ležitou funkci a je třeba s ním také
vědomě poč ítat a př izpůsobit práci podle druhu a stupně post ižení.
Tito l idé se velmi často nechají spontánně oslovit některou
postavičkou a snadno se s ní identi f ikují.94 S postavičkami však
není úplně jednoduché pohybovat a také nemusí vždy stát
v potřebném gestu, které by č lověk chtě l zachyt it. Lidé, kteř í mají
problémy s jemnou motorikou, mohou dát postavičce žádané gesto
a postoj jen velmi pomalu a s různě velkými obtížemi. Moderátor
může pomoci s postavením postavičky č i sám postavičkami
pohybovat. Obojí musí být dě láno s velkou cit l ivostí a pochopením
91 Srov. ALSENZ, C., ALSENZ, S., Arbeitsbuch Biblische Erzählfiguren, s. 23-25. 92 Srov. BREM, G., HEINN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 38-39. 93 Srov. MÜLLER, R. M., BROMMENSCHENKEL, M., Adam, wo bist du?, s. 25-26. 94 Srov. ANTWEILER, D., GRILLMAIER , G., Auf Lebensspuren mit Figuren, s. 56-59.
58
vůč i skupině . Pomoc je vhodná jen tehdy, když č lověk nabídku
pomoci př i jme, anebo o ni sám požádá.95
5.6. Práce se seniory
Senioř i jsou skupinou, která na postavičky reaguje velmi
pozit ivně . Př ipomínají j im sice hračky a panenky z mládí, ale na to
může moderátor vhodně navázat. Senioř i vyžadují delší čas na
„rozehřátí“. Př i práci s nimi je třeba vytvoř i t atmosféru pohody,
přátelství, zač í t setkání j iž dř íve nabídkou kávy, čaje; zajímat se
o jej ich momentální radosti a starosti. Pak je práce se seniory
osvěžením pro moderátora i skupinu.96 Senioř i ztrácejí zábrany,
které mají l idé středního věku a často se velmi lehce ponoř í do
celého př íběhu, mají různé podně tné návrhy př i tvorbě scény
a dobře se identi f ikují s jednotl ivými postavami ve scéně .97
Z praktického hlediska je pro seniory výhodně jší stavě t postavičky
ve středu kruhu na konferenční stolek než př ímo na zem.
5.7. Mše svatá
Také př i mši svaté mohou najít bibl ické postavičky své
místo. Ve velkých farnostech však může nastat urč i tý problém,
který spoč ívá ve velkém množství l idí, kteř í sedí č i stojí daleko od
oltáře a od scény z postaviček, která je v presbytář i . Mnoho l idí na
scénu nevidí, ni jak se nepodílelo na její tvorbě , a tak k ní nemá
žádný vztah. Urč i tým řešením je vynalezení postaviček vysokých
70 a 140 centimetrů . Scéna z takto velkých postaviček je daleko
lépe vidě t, a proto se může i lépe využít. V menších
společenstvích, př i bohoslužbách pro urč i tou omezenou skupinu
l idí, může být evangeli jní scéna i z klasických postaviček velkým
př ínosem. Existují různé varianty využití postaviček př i mši svaté.
95 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 39-41. 96 Srov. WALSH, D., Skupinové hry, s. 24-25. 97 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 70-71.
59
Od jedné jediné postavičky po př ipravenou scénu s mnoha
postavičkami a rekvizitami. Vždy je dů ležitý postoj kněze a jeho
ochota zapoj it urč i tou postavičku č i celou scénu z postaviček do
mše svaté. Pak se kreativi tě meze nekladou. V každém př ípadě
může využít scénického znázornění pro lepší pochopení biblického
poselství nebo pro zdůraznění urč i tého aspektu.98
5.8. Mše svatá pro děti
Bibl ické postavičky jsou v německy mluvících zemích a stále
častě j i i u nás s obl ibou používány př i mších svatých pro dě t i . Mše
svatá pro dě t i je bohoslužbou, ve které hraje dů ležitou roli spojení
četby, modl itby a zpěvu s uspořádáním prostoru (oltář , ambon,
prostor pro dě t i a ostatní věř ící). Použití bibl ických postaviček př i
mši svaté pro dě t i umožňuje spojení l i turgie a vyprávění.
Vyprávěním bibl ických př íběhů je možné interaktivně předávat
i víru. Př i bohoslužbě může být scéna z postaviček postavena na
vyvýšeném místě před oltářem, aby na ni všechny dě t i dobře
vidě ly. Postavená scéna doplňuje a rozšiřuje běžně známý pohled
na oltář se svící, kyticí, kř ížem. Už samotná změna ve známém
prostoru dě t i upoutá.
Př i č tení z Bible může scéna z bibl ických postaviček před
oltářem pomoci navázat na myšlenky a obsahy nedě lní bohoslužby.
Dě tem se snadně j i spojí tematické nebo l i turgické souvislosti
jednotl ivých bohoslužeb.
Bibl ické postavičky vybízejí dě t i , aby si na ně sáhly, aby
s nimi samy pracovaly. Vypravěč (kněz, katecheta) nejčastě j i
používá j iž postavenou, dobře promyšlenou scénu před oltářem.
Náročně jší formou je zapojení dě tí do tvoření scény během
vyprávění. Dě t i mohou př inést látku, vytvoř i t cestu, doplnit
a dozdobit j i kamínky a vě tv i čkami. Takováto spolupráce dě tí je
98 Srov. MÜLLER, R. M., BROMMENSCHENKEL, M., Adam, wo bist du?, s. 24-25.
60
výborná také z pedagogického hlediska.99 Bibl ické postavičky však
nejsou žádné hračky pro dě t i , postavení scény vyžaduje peč l ivost
a čas. Postavičky jsou vzácné a křehké, a proto se nedávají dě tem
na hraní. Navzdory těmto výhradám je smysluplné s menší
skupinkou dě tí společně stavě t scénu. Lektor může dě t i nechat
přemýšlet, kterou scénu z př íběhu společně vyberou. Dě t i si mohou
postavičky ohmatat a také s nimi zkusit opatrně pohybovat, dát j im
urč i tý postoj. Dě t i se velmi snadno identif ikují s postavičkou,
zvláště pak, pokud s ní mohly samy pohybovat. Vypravěč musí
myslet také na to, že dě t i do deseti let často berou vyprávění
doslovně . Pokud mají sluchový vjem doplněný o zrakový vjem,
utvrdí se v nich představa: „ tak přesně to bylo, a ne j inak“.
Bibl ické př íběhy mají hlubší smysl. Jejich význam spoč ívá v tom,
že to, co se odehrálo před mnoha lety, je aktuální i nyní, Bible
mluví i k nám, dnes.
Bibl ické postavičky jsou dů ležitým médiem pro vyprávění
biblických př íběhů . Existuje však mnoho j iných metod, jak Bibli
př i bohoslužbě dě tem př ib líži t, různé metody je třeba stř ídat.
Bibl ické postavičky osloví mnoho dě t í, u mladších dě tí bez rozdílu
pohlaví. Pozdě j i však mohou mít s těmito „panenkami“ kluci
problém. Proto je třeba neulpě t na jedné metodě , byť j i vypravěč
rád používá.100
Scénu z postaviček je dobré nechat ještě někol ik dní před
oltářem, nebo j i přemístit např . do speciální vi tríny u vchodu do
kostela, kde se na ni mohou dě t i př i j í t znovu s rodič i podívat, a tak
si př ipomenout, o čem jim kněz nebo katecheta vyprávě l .
Scénu je možné během urč i tého období rozvíjet nebo
pozměnit. Např . v době adventní může být před oltářem vytvořená
krajina s Jordánem, cestou a Janem Kř t i telem.
99 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 37-38. 100 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 24-27.
61
5.9. Pobožnosti s malými skupinami
Bibl ické postavičky můžeme kreativně využít i př i
pobožnostech – př i modli tbě růžence, kř ížové cestě , májových
pobožnostech a podobně . 101 Existuje mnoho možností. Pomocí
postaviček můžeme zpracovat růžencová tajemství, zastavení
kř ížové cesty, modlitbu „Otče náš,“102 i obrazy ze života Panny
Marie. Moderátor, nebo lépe skupinka př ipravující pobožnost, si
doma postupně př ipraví z postaviček jednotl ivá zastavení. Scénu si
z několika stran vyfotografují a pak staví další scénu, kterou si
opě t vyfotografují… Tak postupují , až mají zachycena všechna
zastavení č i tajemství růžence. Na všech zastaveních tak může být
stejná biblická postavička zachycující hlavní postavu. Fotograf ie
pak v poč í tač i protř ídí, upraví a vytvoř í z nich sadu obrazů pro
pobožnost, které pak pomocí data-projektoru promítají během
pobožnosti.103
Druhou možností je vytvoř i t jednotl ivé scény po vnitřním
(nebo i vně jším) obvodu celého kostela. Pro tuto práci je j iž
zapotřebí vě tšího množství postaviček (na růženec min. 25
postaviček, na kř ížovou cestu kolem 30 postaviček). Růženec nebo
kř ížovou cestu se pak společenství modlí v pohybu od jednoho
tajemství / zastavení k druhému. Díky pohybu je do modli tby
vložena urč i tá dynamika. Pro mládež často neoblíbená pobožnost
tak může získat na př i tažlivost i.
5.10. Betlémy v rodinách a ve farnostech
Bibl ické postavičky byly primárně určené pro stavbu
betléma. Základní sada postaviček, kterou si l idé př i jedou vyrobit,
je svatá rodina – Maria, Josef a Ježíš, tedy mladá žena, mladý muž
101 Srov. ABEGG-SCHÄFER, D., Auferstehung – nicht ohne Leiden und Tod, s. 6-31. 102 Srov. BISCHOFBERGER, P., Das „Vater unser“ für die Kursarbeit nach Weihnachten, s. 15-16. 103 Srov. BEK, B., LINK, P., Glauben erfahren und ausdrücken, s. 57-68.
62
a miminko. Z dalších postaviček si pak vyrobí staršího muže
a starší ženu a dospě lého Ježíše. Tato základní sada 3 mužů , 2 žen
a 1 dítě te stač í pro tvorbu všech biblických př íběhů .104 Mnoho l idí
si vyrobí základní sadu bibl ických postaviček a pravidelně si
z nich staví na Vánoce betlém, který je originální právě v tom, že
postavičky mohou každý den nebo i několikrát denně měnit svou
pozici. Často se také stává, že se domluví celá farnost a společně
vytvář í betlém z biblických postaviček. Během roku používá tyto
postavičky kněz nebo katechetka př i bibl ické katechezi a v době
adventní nebo až na Vánoce se z nich staví v kostele betlém. Po
několika letech a př i zapojení více l idí z farnost i může vzniknout
originální betlém úctyhodných rozměrů .105
Sestra Anita Derungs vytvář í bet lém j iž od roku 1964. Každý
rok př idává jednu č i několik nových postaviček. Její betlém,
zaujímající plochu 15 m2, je pozoruhodný prolínáním různých
časových rovin. Sama ho popisuje slovy: „Vytvoř i la jsem
Abraháma, Davida s Jonatánem, Rút, Noemi, Josefa. Celý Ježíšův
rodokmen. Všichni jdou do Betléma. V mém betlémě je zachycen
i útěk do Egypta. Setkává se v něm několik časových rovin. Stavím
ho celou dobu adventní a hotový je na Boží narození. Jsou v něm
starozákonní postavy, ale i postavy z dnešní doby. V mém betlémě
najdete i africkou královnu oblečenou do barevných látek se
spoustou šperků , také poustevníky, dě t i z ul ice, Eskymáky. Je to
jednoduše velké putování národů do Betléma.“106
5.11. Výstavy na biblická témata
Ve Švýcarsku, Německu a Rakousku jsou velmi oblíbené
výstavy z biblických postaviček. U nás tato forma práce
104 Srov. http://members.aon.at/krippenfiguren - [cit. 2007-05-11]. 105 Tímto způsobem pravidelně tvoří betlém jedna farnost v Č.Budějovicích, v Ostravě-Porubě, ve Vnorovech aj. 106 DERUNGS, A., Rozhovor Marie Klaškové s Anitou Derungs v Ilanz dne 12. 2. 2008 v 10.00-11.30.
63
s biblickými postavičkami ještě nebyla doceněna. Výstava však
může být i urč i tou formou evangel izace. Postavičky je možné
vystavit v muzeu, v nákupním centru, na obecním úřadě , v domě
pro seniory, v klubu pro matky s dě tmi, ve škole, v kostele a kapli ,
ve vzdě lávacím č i duchovním centru.
Organizátor a tým real izátorů vymyslí nosné téma výstavy
a rozdě l í je na jednotl ivé scény. Existuje nepřeberné množství
různých možností. Jednou z nich je zpracování Ježíšova života
v několika obrazech: Narození v Betlémě – Útěk do Egypta –
Dvanácti letý v chrámě – Křest v Jordánu – Povolání učedníků –
Zázračný rybolov – Kázání na hoře – Ukř ižování – Vzkř íšení –
Nanebevstoupení.107
Další možností je zpracování jednotl ivých zastavení kř ížové
cesty, jak je známe z obrazů v kostelech. Nové možnosti skýtá
zachycení jednotl ivých tajemství růžence. Zajímavé by také bylo
zpracovat v několika obrazech dě j iny spásy od stvoření po Ježíše
Krista, nebo cesty apoštola Pavla, č i př íběhy některé ze
starozákonních postav (Abrahám, Jakub, David, apod.). Tímto
způsobem je možné v někol ika obrazech zachytit celé biblické
knihy. Př ímo se nabízí kniha Rút, Ester, Judit, Jonáš, Tobiáš.
5.12. Terapeutická praxe
Bibl ické postavičky se využívají také př i terapeutické práci.
Jako východisko pro terapii je možné použít vhodný bibl ický text.
„V evropské tradici je Bible vnímána jako „zrcadlo“ l idského
nitra, jako materiál pro subjektivní projekční zpracování. Tento
terapeutický př ístup předpokládá, že každý č lověk má své vlastní
specif ické předporozumění, …na které se zaměřuje terapeut, který
je tř ídí a zpracovává metodami analyt ické práce.“108 Hlubinně
107 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 113-121. 108 REMEŠ, P., HALAMOVÁ , A., Nahá žena na střeše, s. 20.
64
analyt ický př ístup k Bibl i poprvé rozvinul psycholog a teolog
E. Drewermann ve svém díle Hlubinná psychologie a exegeze.
Předpokládá, že autoř i Bible promítali do biblických př íběhů
archetypální obrazy svého nevědomí a že tyto obrazy mají moc
rezonovat s obrazy a symboly uloženými v duši č tenáře. Nemá
tedy smysl př ít se o to, co se reálně histor icky událo a co je ve
vyprávění symbolem. Dů ležité je, že Bible nám vypráví, co se
stalo, tak aby to pro nás mě lo uzdravující význam. Existenciálně
analyt ický př ístup vychází z logoterapeutické školy V. E. Frankla
a jeho žáka A. Längleho. Dle jej ich teorie je každá situace výzvou
pro naplnění ně jakého smyslu. To má dů leži tý psychoterapeutický
význam, protože vědomí smyslu dokáže překonávat bolest i
a obtíže života. Existenciálně analytická exegeze objevuje sí lu
biblického poselství zejména hledáním podobností mezi tehdy
a tam (v Bibli ) a nyní a zde (v životě č tenáře). Biblické př íběhy
obsahují motivy lásky, radosti, bolest i, smrti , v iny, hledání smyslu
života a mnoho dalšího, což může být inspirací pro objevení cíle,
kterého se č lověk může př idržet a jít za ním.109
Stále více l idí vyhledává terapeuta (i věř ícího terapeuta) pro
nejrůzně jší problémy (deprese, manželské problémy, potíže
v rodině , s výchovou, mobbing, šikana, domácí nási lí, sekty,
extrémismus u dě t í atd.). Pro tuto práci je však nutný odborně
vyškolený terapeut (psychoterapie, ideálně spolu s teologií).110
Vodítkem k řešení situace mohou být vybrané vhodné biblické
př íběhy a jej ich zachycení pomocí biblických postaviček.
Postavičky je v terapii možné použít i bez biblického textu.
Př i manželské č i rodinné terapii mohou být biblické postavičky
prostředkem pro vyjádření vztahů mezi manžely a v rodině . Každý
z účastníků terapie si vybere jednu postavičku, která ho bude
109 Srov. REMEŠ, P., HALAMOVÁ , A., Nahá žena na střeše, s. 19-21; FRANKL, V. E., Lékařská péče o duši, s. 43, 80-84, 195; VYMĚTAL, J., A KOL., Obecná psychoterapie, s.197-198, 218-232. 110 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 92-95.
65
zastupovat. Klienti mohou pracovat dohromady, nebo každý sám
tvoř i t scénu na základě zadání a pak je vzájemně srovnávat.
Vyškolený terapeut zadá téma („konkrétní problémová situace“,
„ trávení volného času“, „pohled klíčovou dírkou k nám domů“,
„ jak to vypadá, když př inesu domů špatnou známku“, „mů j vztah
k Bohu“…). Účastníci terapie postupně staví postavičky do scény,
terapeut sleduje celý proces, všímá si jej ich vzájemné spolupráce,
vztahů , rozdílnost i scén… Tato metoda je dynamič tě jší než
kreslení obrázků . Klientům umožňuje jednodušší zachycení vztahů ,
pohybu, postoje jedné postavy ke druhé. Před dokončením scény je
možné s postavičkami pohybovat, měnit jej ich vzájemnou
vzdálenost, postoj. Jakmile je scéna hotová, mohou j i kl ient i
zvenč í pozorovat, komentovat, odpovídat na dotazy terapeuta.111
Č lověk př icházející k terapeutovi v těžké životní si tuaci
často obtížně slovy vyjadřuje to, co cítí a jak s ním l idé jednají.
Postavičky pomáhají v názorném vystavění si tuace a ve vidění
různých možností řešení. Prostřednictvím biblických postaviček
může č lověk jasně j i podat návrhy řešení, nebo i odhalit omyl,
který ho spoutává.112
I samotný kurz výroby biblických postaviček může mít
terapeutické úč inky. Zvláště př i ztrátě blízké osoby (dítě te,
manžela, rodiče) může být konkrétní postavička médiem vedoucím
ke zpracování bolesti a frustrace.
Sestra Anita Derungs, která postavičky vynalezla, mně př i
rozhovoru předala svou osobní zkušenost: „Stalo se to na přelomu
80 a 90 let. … Dě t i z Altdorfu se př ipravovaly na první svaté
př i j ímání. Dnes už nevím, jestl i j ich bylo 8 nebo 12. Dě t i mě ly
víkendovou př ípravu v objektu, který náhle zasypala lavina,
a všechny dě t i pod ní zemřely. Pak byl svě tový kongres betlémů
111 Srov. MAJZLATOVÁ, K., Dramatoterapia v liečebnej pedagogike, s.108-111. 112 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 40; MÜLLER, R. M., BROMMENSCHENKEL, M., Adam, wo bist du?, s. 26.
66
v Innsbrucku. V Rakousku, Německu i Švýcarsku se betlémy
především vyřezávají. … Byla tam výstava betlémů a setkání
betlemářů . Večer za mnou př išla jedna paní a zezadu mě objala.
Neznala jsem ji, ona se mně představila: „Já jsem Brigi te
z Altdorfu. Byla jsem na tvém prvním kurzu.“ Nepoznala jsem ji ,
nečekala jsem ji tu. A pak mně ř íkala, že mně musí něco ř íct. Že
za ní př išly matky těch dě t í z Altdorfu, jestl i by pro ně neudě lala
kurz postaviček. Mě la z toho však strach, a proto si vzala čas na
rozmyšlenou. Nevědě la, jak pracovat s ženami po takto těžkém
traumatu. Já jsem jí řekla: „Brigit, to bys mě la udě lat.“ Ženy si
př inesly oblečení svých mrtvých dě t í a z něho ušily šatičky pro
postavičky. Jedna z nich pronesla: „Pamatuješ, tuto zástěrku? Tu
nosi la má dcerka.“ Díky tomuto kurzu tyto ženy zpracovaly svou
bolest. Byl to pro mě nejsi lně jší kurz výroby biblických
postaviček. Bolest a smrt patř í k životu. Postavičky j im dodaly
odvahu a sílu jít dál. Žít.“113 S podobnou zkušeností jsem se
setkala také př i lektorském kurzu ve Švýcarsku, kdy škol itelce
Doris Abbeg př i havári i zemřely obě dě t i a manžel zůstal po úrazu
hlavy trvale postižený. Také jí k př i jetí této skutečnosti pomohla
výroba a práce s bibl ickými postavičkami a následné školení
nových lektorek.
6. Šance a meze biblických postaviček
Obecně se uznává, že z didaktického hlediska splňují
bibl ické postavičky velmi mnoho požadavků na úč inné
zprostředkování biblického textu.Jedná se o názorný prostředek.
Č lověk tak může vnímat bibl ický text více smysly. Nejen sluchem,
ale i zrakem. Vzhledem k tomu, že postavičky tvarem
a proporcemi svého tě la př ipomínají l idské tě lo, umožňují tak
snadné ztotožnění se s nimi. Lidé, kteř í pravidelně pracují
113 DERUNGS, A., Rozhovor Marie Klaškové s Anitou Derungs v Ilanz dne 12. 2. 2008 v 10.00-11.30.
67
s biblickými postavičkami, ztrácejí ostych a dokáží se lépe
vyjádř i t slovy i gesty v běžném životě .114
Žádná metoda biblické práce není zcela univerzální. Kdo
chce pracovat s biblickými postavičkami, potřebuje znát nejen
jej ich výhody, ale také jej ich meze a hranice.115
6.1. Šance
Práce s bibl ickými postavičkami vede k vě tšímu vnímání řeč i
tě la. Č lověk si musí uvědomit, jaký postoj bude nejlépe vyst ihovat
daný okamžik. Také je nucen zaměř i t se na vztahy mezi
jednotl ivými postavami v př íběhu a pak tyto vztahy zachytit
pomocí postaviček. Př i práci s bibl ickými postavičkami často
dochází k rychlejšímu a úč inně jšímu dialogu s hlubinnými
vrstvami textu, než je tomu př i analyt ické práci.116
Scénu netvoř í sám moderátor, ale zapojuje se do ní každý
z účastníků . To je vytrhuje z pasivity a povzbuzuje ke kreativní
č innosti a odpovědnosti za vzniklé dí lo. Než se začne tvoř i t urč i tá
scéna, je třeba najít kl íčový okamžik, dohodnout se, která scéna
z př íběhu se bude znázorňovat. Společná práce samozřejmě
podporuje komunikaci a kooperaci ve skupině .117
Během práce vznikne obraz, který se j iž dál nepohybuje. To
umožňuje další práci ve skupině (bibl iodrama, rozhovor, t ichá
meditace aj.). Př i delším pozorování, př ípadně př i další práci, s i
č lověk může všimnout vztahů a okolností, které mu zatím unikaly,
zaměř i t se na hlubší vnímání jednotl ivých postav.
Tě lo, ruce, nohy i hlavu má postavička pohyblivé. Výhoda
práce s nimi spoč ívá nejen v tom, že se dají postavit do téměř
jakékoli polohy, ale také je třeba citu a trpě l ivosti, aby postavička
114 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 68. 115 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 31. 116 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 168. 117 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 68.
68
v zamýšlené poloze vydržela. Je třeba j i dobře vyvážit. To
samozřejmě potřebuje čas, cvik a zkušenosti.118 Pomalý pohyb
postaviček a jej ich gest ikulace během zpracovávání textu
zvýrazňuje velmi dobře změny, popř . pohyb př i postupu biblického
vyprávění. Vstřebávání během pomalého zpracovávání umožňuje
sledování práce ve skupině všemi účastníky. Nevede pouze
k poznání průběhu, ale především sleduje, k čemu nás chce text
svým poselstvím inspirovat. Tak se často př i práci s postavičkami
objeví také některé poznatky a textové souvislosti , které tu byly
i dř íve, kterých jsme si však nevšimli.119
Př i pomalém průběhu biblické práce a velké koncentraci na
řeč tě la a gesta postaviček ustupuje slovní vyjádření do pozadí.
Text, znázorněný postavičkami, si lně vypovídá sám za sebe, bez
velkého komentáře. Např íklad př i změně polohy některé
postavičky ve scéně , když ustavující slovně komentuje rychleji,
než vůbec stihne postavičku ustavit do vybrané polohy. Proto často
dochází k rozvinutí dialogu a postavičky zůstávají v jedné poloze.
Postavená scéna je vě tš inou statická, intenzivní práce se často
obejde i beze slov. Když někdo mluví, vě tšinou jen krátkými
vě tami, dů leži tými slovy. Teprve po sehrání, když probíhá reflexe,
je řeč opě t velmi nutná a dů ležitá.120
Účastník si také sám určuje, jak hluboko zapojí sám sebe do
práce s biblickými postavičkami. Může se s postavičkou zcela
identif ikovat, nebo se od ní distancovat a jasně rozlišovat mezi
svými pocity a vyjadřováním postavičky. Č lověk se také může
podívat na celou scénu současně a z různých směrů . To je hlavní
rozdíl mezi prací s postavičkami a klasickou hrou v rolích.
Skutečnost, že č lověk skrze postavičku vstoupí do role některé
z biblických postav, mu pak umožňuje snáze z ní opě t vystoupit .
118 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 31. 119 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 68. 120 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 34-35.
69
Přehraná scéna často vyvolává velmi si lné pocity a někdy probouzí
i bolestné vzpomínky. Práce s postavičkami umožňuje účastníkovi
svobodně se rozhodnout, jak hluboce se do své role ponoř í. Úplné
vtažení do dě je nebo urč i tý odstup je zcela v rukou účastníků .121
Př i stavění vybrané scény z bibl ického úryvku se dají krásně
vyjádř i t vztahy mezi jednajícími postavami. Blízkost, odstup,
přátelství, nenávist a další.
Stále znovu se stává, že ten, kdo vidí postavičky poprvé, je
zklamán č i překvapen, že nemají obličej. Běžně jsme zvyklí na
oční kontakt, dívat se do obl ičeje a používat mimiku. Zbytek tě la
jen doprovází výraz obličeje. U biblických postaviček je tomu
právě naopak. Jej ich velké vyjadřovací schopnosti jsou právě
v řeč i tě la. Proto mají také nepatrně delší ruce, než jsou obvyklé
proporce č lověka, aby vynikla gesta. Jejich komunikace spoč ívá
v držení tě la a v gestech. Je jasné, že některá gesta č i držení tě la
mohou mít více významů . U postaviček někdy zdánlivě
protichůdné situace mohou z vně jšku vypadat podobně . V běžném
lidském kontaktu je právě to korigováno mimikou obl ičeje.
U postaviček dostávají mnohá gesta svů j pravý význam v interakci
s dalšími jednajícími postavami.122
Jedním z velkých problémů by bylo vytvoř i t takový obličej,
aby byl pěkný, nerušil celkový dojem z postavy. Dalším
problémem by byl výraz obl ičeje – jak obličej namalovat, aby
vyjadřoval všechny pocity – radost, smutek, překvapení.
Postavička s úsměvem od ucha k uchu by těžko mohla znázorňovat
zkroušenou postavu (např . Joba post iženého nemocí a utrpením).
Chybě j ící obl ičej může být mimořádnou šancí pro naši
představivost a kreativi tu. Vybraná biblická postava se pak nepojí
s konkrétními rysy obličeje, ale ponechává prostor pro vlastní
121 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 33. 122 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 33-34.
70
fantazii. Výrazně se to projeví u rysů Ježíše Krista. Každý obrázek
č i f i lm nám Ježíše pojí s konkrétním obličejem. Všichni se snaží
co nejpravděpodobně j i rekonstruovat Ježíšovy rysy. Ježíšův pohled
byl j istě důvěryhodný a následováníhodný. Jak ho však zachytit?
Díky neexistenci Ježíšovy fotograf ie si může každý představit
„svého“ Ježíše. U ostatních biblických postav je tomu podobně .
Chybě j ící obličej nás vede k vyjadřování, které nás denně
doprovází, kterému ale věnujeme málo pozornosti a které je často
věcí podvědomí, k vyjadřování řeč í tě la. Bez obličeje u postaviček
musíme být k řeč i tě la pozorně jší . Biblické postavičky mohou být
pomůckou k vě tší koncentraci na řeč svého tě la i ostatních l idí.123
Bibl ické postavičky jsou proto úžasným prostředkem pro
l idi, kteř í se stydí vyjádř i t svým vlastním tě lem, „hrát divadlo, být
ve svě t lech ref lektorů“ . Postavička slouží jako médium, jehož
prostřednictvím mohou snáze mluvit, vyjádř i t své pocity,
myšlenky.124 Na postavičce se lépe znázorňují gesta, která by
č lověk rád vyjádř i l , ale cítí se trapně , nebo se stydí. Biblická
postavička tak slouží jako zástupce pro vyjádření každého ze
skupiny. I stydliví l idé, kteř í běžně moc nemluví a divadlo by
v žádném př ípadě nehráli , se do takovéto práce po vybídnutí
a povzbuzení se zápalem zapojí.
I l idé, kteř í se do stavění scény nezapojují, mohou být na
závěr osloveni hotovou scénou, od které se samozřejmě mohou
distancovat, ale do které se také mohou nechat vtáhnout.125
6.2. Meze
Možnosti práce s biblickými postavičkami mají samozřejmě
i své meze. Nezř ídka se stává, že l idé, kteř í pracují vědecky, mají
výhrady k práci s postavičkami. Př ipadá j im jako hraní si
123 Srov. http://www.gini.neumann.altmuehlnet.de/tipps.html - [cit. 2006-10-10]. 124 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 32. 125 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 68-69.
71
s panenkami, což biblickému textu nepř ísluší. Zvláště někteř í
exegeté mají pocit , že jde o zlehčování biblických textů , Božího
slova.126 Je proto třeba poč ítat i s takovýmto př ístupem.
Tato metoda se někdy nehodí pro pubertální mládež. Mladí
sami sebe vnímají jako l idi, kteř í se konečně zbavil i dě tství a jsou
dospě l í . Hrát si s panenkami je pro ně dě t inskou záležitostí. Jedná
se vě tšinou o hochy ve věku 13 – 16 let.127
Problém bývá s nadměrným používáním rekvizit. Pokud
č lověk použi je všechny rekvizity, které má k dispozici (dům,
stromy, zvířata, šperky, nádoby aj.), může se ve výsledné scéně
zcela ztrat it hlavní poselství textu. Lidé sice budou obdivně kývat,
jak je to úžasné, ale stádo krásných ovcí může zcela přehlušit
hlavní výpověď . Podobně je tomu s postavičkami. Ty, které v textu
nevystupují a nejsou pro znázornění vybrané scény dů leži té, je
lépe do scény nevkládat. Podobně jako rekvizity odvádě j í od
hlavního poselství. Existuje urč i té pravidlo: Jestl iže rekvizi ta č i
postava hraje v textu dů ležitou roli, mě la by být uplatněna, j inak
ne.128
Je třeba si uvědomit, že ne všechno se dá vyjádř i t gesty
postaviček. Rozmanité výpovědi textu se zjednoduší a redukují na
výpovědi, které může č lověk vyjádř i t svým tě lem. Mnoho odstínů
zvěst i nelze vyjádř i t bibl ickými postavičkami kvů l i jej ich
omezeným výrazovým možnostem. Je proto třeba dát si pozor na
zjednodušená klišé (např . modlící se č lověk musí klečet, mít
sepnuté ruce a hlavu lehce v záklonu. Nebo smutný č lověk má
vždy svěšenou hlavu a ruce před obl ičejem, apod.). Tomu se však
dá zabránit, pokud na to moderátor upozorní, nebo když práci
koriguje.129
126 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 70. 127 Podrobněji v kapitole 5.4. Společenství mládeže. 128 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 70. 129 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s.70.
72
Může se stát, že moderátor podsouvá vlastní projekce
biblickým postavám, lpí na urč i tém rozestavění biblických
postaviček, apod. Zkušený moderátor by se této chyby nemě l
dopouště t.
Bibl ické postavičky mají omezenou schopnost vyjádření,
protože nemají obličej. Obl ičej je náš nejsi lně jší výrazový
prostředek s mnoha tisíci malých svalů . Díky chybě j ící mimice
nejsou možné některé jemné nuance vyjádření.130 Mnozí l idé nejsou
navíc vyškoleni v převádění vnitřního postoje do výrazu tě la.
O takové převádění však jde př i práci s postavičkami, a tak může
vzniknout kol ize. Postavička pak používá gesta, která spolu
nesouvisí, má škrobený postoj, nebo je gesto jen naznačeno, ale je
nevýrazné.131
Často bývá problém se znázorněním neviditelného – Boha,
ďábla, andě la, Božího hlasu, apod. To je omezení, které př i práci
s biblickými postavičkami často pocítíme. Všechny tyto
neviditelné skutečnosti se dají znázornit pomocí symbolu – hoř ící
svíce, barevné látky nebo provázku. Zde se nejvíce ocení
kreat ivi ta moderátora i skupiny.132
Bibl ické texty neposkytují často žádné údaje o tom, jak
se urč i té události odehrály. Jsme proto odkázáni na svou fantazii
a musíme se pak rozhodnout pro jednu z možností, což vede
k zúžení č i jednostrannosti . Oděv a doplňky pro biblické
postavičky se zhotovují podle nejnově jších historických poznatků .
V Bibli není popisováno, jak vypadal tehdejší oděv a takřka žádný
dobový oděv se nedochoval. Proto vě tšina oděvů na postavičkách
vychází z předpokladů , z fantazie tvůrců o tom, co je orientální.
U dě t í vzbuzují plastické scény dojem, že přesně tak, a ne
j inak, to bylo. Neuvědomují si, že sestavená scéna je pouze jedním
130 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 35. 131 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 70-71. 132 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 71.
73
z mnoha možných komentářů . Tak mohou vzniknout potíže nalézt
pozdě j i v textu j iné poselství.133
U nových účastníků je třeba jasně vymezit rozdíl mezi
bibl ickými postavičkami a panenkami č i marionetami. Nejedná se
ani o hru s panenkami ani o marionetové divadlo. Postavičky
např íklad neumě j í běhat jako marionety nebo jako chodící
panenky. Pohyb je vytvářen tak, že někdo vezme ze scény jednu
postavičku, změní její polohu a opě t j i vrátí do scény. Takovýmto
způsobem by nešlo hrát divadlo ani s panenkami, ani
s marionetami. Př i tom př i hře s postavičkami je tento způsob zcela
běžný a takřka jediný možný. Postavičky samozřejmě panenky
mohou př ipomínat, ale moderátor by mě l str iktně dbát na to, aby
se mluvilo o biblických postavičkách, nikoliv o panenkách,
f igurkách, loutkách, marionetách č i j iných hračkách pro dě t i . 134
Někteř í moderátoř i hodnotí postavičky tak, že je chrání
a uctívají skoro jako ”svaté”. Je třeba však mít stále na pamě t i , že
jsou jen a pouze pracovním materiálem ve službě poselství, které
se tak oživuje, stává se srozumitelným a lépe př ístupným.
Celkově je třeba př i zvažování možností a mezí práce
s biblickými postavičkami mnohem více ocenit užitek než těžkosti.
Pro mnoho l idí se stalo biblické poselství pomůckou v životě
a víře na základě práce s biblickými postavičkami.135
133 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 71. 134 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 36-37. 135 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 70-71.
74
7. Biblická práce ve skupině
Existuje velké množství metod, jak č íst Bibl i. Jednou
z nejstarších metod, která nyní zažívá své obrození, je lectio
divina.136 Ve své práci se však zaměř ím na metody praktické práce
s Biblí, př i kterých je možné využít bibl ické postavičky.
Metody praktické práce s Biblí př istupují k Bibli empiricky.
Vycházejí mimo j iné z přesvědčení, že texty obsahují a skrývají
zkušenosti, které se dotýkají zkušeností č lověka v každé době .
Bibl ický text se stává protě jškem pro navázání rozhovoru.137
Četba ve skupině má mnoho předností. Skupinu l idí zaujme
více momentů , než je schopen zachyt it jednotl ivec. Mnoho otázek
se vyřeší společnou výměnou názorů . Společenství může sloužit
také jako korektor vlastních názorů , myšlenek a výkladů některých
biblických míst. Pravidelné setkání nad Biblí ve skupině může být
také impulsem pro soukromou četbu doma. Mnoho bibl ických textů
je písemným zachycením společných zkušeností urč i té skupiny
nebo celého národa. Společná praktická práce s Biblí často vede
k prohloubení vztahů ve společenství. Také pro ně platí: „… kde
jsou dva nebo tř i shromážděni ve jménu mém, tam jsem já
uprostřed nich!“ (Mt 18,20)138
Pro praktickou práci s Biblí je dů leži tý rozhovor ve skupině .
Jednotl ivec může jen těžko vést empir ický dialog s bibl ickým
textem. Ve skupině dochází k výměně zkušeností, vzájemnému
naslouchání, diskuzi, rozhovoru v menší skupině i v plénu. Zvláště
př i bibl iodramatické práci s biblickými postavičkami se
předpokládá j istý stupeň vzájemné důvěry a ochota otevírat se
textu i skupině . To klade dva požadavky: za prvé musí účastník
136 Více: VERTEUIL, M., Svítilnou mým nohám je tvé slovo, s. 29. 137 Srov. http://www.pastorace.cz/index.php?typ=texty&sel_char=B&sel_tema=26&sel_podtema=677&s el_text=1704 - [cit. 2008-01-10]. 138 Srov. HECHT, A., Zugänge zur Bibel, s. 5-7.
75
mít odvahu a právo vyjadřovat vlastní očekávání, potřeby, pocity.
Za druhé pak musí s respektem př istupovat ke každému č lenu
skupiny, k jeho pocitům a náladám. Pouze když každý respektuje
osobitost druhých, může vzniknout důvěrná atmosféra, kterou
spoluvytvářejí všichni, aniž by však byli nuceni se vždy
vyjadřovat.139
7.1. Příprava moderátora na práci s Biblí
Text a mů j osobní př ístup:
Moderátor vybere text. Chce-l i pracovat s bibl ickými
postavičkami, musí př i výběru zohlednit i tuto skutečnost. Nej lépe
se postavičky využijí v př íbězích, které mají konkrétní dě j . Může
to být:
� jedno z nedě lních l i turgických č tení
� postupné č tení některé biblické knihy140
� dané téma a k němu vybírat jednotl ivé texty141
� účastníci si sami přejí některý text, apod.
� Vybraný text si moderátor několikrát přeč te, nej lépe nahlas.
Často je velmi př ínosné přeč íst si různé překlady – např :
Český ekumenický překlad, Český katolický překlad
a překlad Nového zákona od Ondřeje Petrů , Kralický
překlad, aj.
� Podrobně si sám rozebírá celý text:
� Co se mně jednoznačně l íbí?
� Jaká je moje předchozí zkušenost s textem (notoricky známý
text, nový text, tradičně nejasný text…)
139 Srov. http://www.pastorace.cz/index.php?typ=texty&sel_char=B&sel_tema=26&sel_pod tema=677& sel_text=1704 - [cit. 2008-01-10]. 140 Srov. HIRMER, O., Sie werden auf meine Stimme hören!, s. 18-19. 141 Dostatek témat: SMALE , I., Nad Biblí bez nudy.
76
� Jsou v textu slova, slovní spojení, vě ty, které se opakují?
(vůdč í motivy, kl íčová slova). V jakém jsou vzájemném
vztahu, v protikladu?
� Mohu objevit urč i tou dramatiku textu? Kde má své
vyvrcholení?
� Co je mi nejasné?
� Co si musím nechat vysvě t l i t pomocí komentáře, slovníku,
mapy, webových stránek č i j iných materiálů? (např . :
historické pozadí, místa, jména, zvyky a životní styl dané
doby …)
� Co mě zlobí, rozč i luje, udivuje, těší, dotýká se mě osobně?
� Co ř íká tento př íběh, text, mně samotnému? Č ím je dů ležitý
pro mou víru?142
Zaměř ím se na znázornění postavičkami :
� Které postavy v textu vystupují, jsou popsány (vzhled,
vnitřní pohnutky – nálada, temperament, city)
� Základní dramaturgické otázky: Kdo, co, kde, kdy, jak, proč?
Moderátorovi může být pomůckou načrtnutá skica. Př i ní si
lépe uvědomí, které postavy zde vystupují, kolik bude
potřebovat bibl ických postaviček, jaké rekvizity se uplatní
atd. Moderátor si tak lépe všimne, jaké další pomůcky bude
potřebovat, využije-l i pomoci symbolů , obrazů , šipek č i
kartiček s textem, apod.; které prostředky zdůrazňují
výpověď textu a které jsou jen zkrášlujícím doplňkem? Př i
práci ve skupině se pak spíše využívají barevné kruhy
z papíru, na které se napíší jména vystupujících postav
a s jej ichž pomocí se hledá odpovídající místo pro danou
postavu ve scéně .
142 Srov. BAUER, D., MEISSNER, A., MOOS, B., PORSCH, F., WIELAND , W., Grundkurz Bibel - AT sešit 1, s. 25.
77
� Jaké mají mezi sebou vztahy?
� Jak by se text dal znázornit pomocí biblických postaviček?
Pro účastníky:
� Ve kterém místě , č ím se tento text dotýká účastníků?
� Jaké reakce může tento text vyvolat? (povzbudit, potěšit,
prohloubit depresi…)
� Je v textu urč i tý motiv č i smysl, na který bych rád upozornil
účastníky?
Metodické plánování:
� Moderátor si musí objasnit cíle daného setkání s bibl ickým
textem.
� Moderátor si také musí jasně def inovat obsahové důrazy
v textu.
� Která metoda je vhodná pro tento text? Jak bude probíhat
celé setkání (v jednoduchosti je krása – př ipravit si několik
metod, nekombinovat j ich př í l iš mnoho dohromady). Jedna
myšlenka by mě la propojovat jednotl ivé fáze práce setkání.
Časové a organizační plánování:
� Rámcově odhadnout čas na jednotl ivé kroky v průběhu
celého setkání (nezapomenout na uvítání, modlitbu, sdí lení,
př ípadně i přestávku).
� Promyslet, který krok mohu př ípadně zkrát it.
� Stanovit si dobrý a kl idný závěr (nikdy nepřestat uprostřed
práce, ale zakonč i t setkání).
78
� Reklama, pozvánky, př íprava materiálů (kopie textů , tužky
na psaní, bibl ické postavičky, látky, dů leži té rekvizity,
ostatní pomůcky).143
7.2. Průběh práce s Biblí pomocí
postaviček
Př i č lenění této kapitoly vycházím z velmi rozšířené
a oblíbené metody – modelu tř í fází. Do tohoto modelu zasadím
metody, které je možné využít př i praktické práci s Biblí
pomocí bibl ických postaviček. Model tř í fází je metoda, která bere
ohled na to, že ži jeme v j iné době a v j iném kulturním prostředí
než l idé, o nichž píše Bible. Každý č len skupiny př istupuje k četbě
Bible s j inými každodenními zkušenostmi. Proto dř íve než se
dostaneme k textu, zabýváme se tím, co se s textem pojí z našeho
života. V první fázi se pokusíme překlenout časovou, kulturní
i náboženskou vzdálenost mezi námi a mezi l idmi, kteř í sepsali
a pro které byl sepsán tento text. Ve druhé fázi se zaměř íme na
podrobnou práci s textem, jejímž cí lem je textu porozumě t, objevit
souvislosti v kontextu, všimnout si zajímavostí, dů ležitých míst,
apod. Tato fáze má individuální a kolekt ivní část. Třetí část má
propojit obě předchozí. Jejím cílem je, aby poznatky získané ve
druhé fázi neobohati ly jen rozum, ale aby se dostaly do vztahu
k našemu životu – jednání, myšlení, pocitům.144
7.2.1. První fáze – přístup k textu
První fázi práce s bibl ickým textem můžeme j inak nazvat
„zahř ívací“. Cílem této fáze je př istoupit k textu na základě své
143 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 60-62; ALSENZ, C., ALSENZ, S., Arbeitsbuch Biblische Erzählfiguren, s. 33-34. 144 Srov. HECHT, A., Zugänge zur Bibel, s. 69-75; BAUER, D., MEISSNER, A., MOOS, B., PORSCH, F., WIELAND , W., Grundkurz Bibel - NT sešit 1, s. 8-12.
79
vlastní zkušenosti . Metoda hodně souvisí s hlavním poselstvím
vybraného úryvku nebo s tématem celého setkání nad Biblí.
7.2.1.1. Představení se pomocí postavičky
Postavičky mohou posloužit jako výborný prostředek
k seznámení se. Moderátor př ipraví židle do kruhu a doprostřed
scénu – pole, kopec, poušť , cestu s rozcestím, strom,… Bez
postaviček. Všechny postavičky vyskládá do řady na j iné místo
v místnosti . Účastníci si nejdř ív vyberou, která postavička se j im
nejvíc líbí, nebo která je nejlépe vystihuje. Každý z účastníků si
vybere jednu biblickou postavičku a vrátí se na své místo v kruhu.
Pak moderátor pustí t ichou hudbu, př i které každý postaví skrze
postavičku sám sebe někam do scény. Podle momentální situace
(v běhu – stále nestíhám, v kl idu pod stromem – o víkendu
odpoč ívám, na rozcestí - rozhoduji se, jak dál v životě) . Až
všichni uloží postavičku na své místo ve scéně , následuje
představování. Každý ukáže na „svou“ postavičku, nebo si j i
vezme do ruky a řekne své jméno, něco o sobě , proč si vybral tuto
postavičku, proč j i postavil tam, kam j i postavil. Může také př idat,
kdo je jeho oblíbenou postavou v Bibli. Moderátor pozorně
naslouchá, každý může ř íct jen tol ik, kolik chce. Nikoho nenutí.
Klady: Postavička jako médium pomáhá nesmě lým l idem
mluvit o sobě .
Nevýhody: Pro tuto metodu je třeba mít dostatek postaviček,
minimálně tol ik, kolik je účastníků .
7.2.1.2. Meditace nad scénou
Moderátor př ipraví scénu, která zachycuje urč i tý text, nebo
se ně jak vztahuje k biblickému úryvku, který chce probírat. Takto
předem př ipravená scéna může sloužit jako úvodní meditace nebo
80
počáteční impuls k diskusi. Její velkou výhodou je, že si j i
moderátor může dobře promyslet a př ipravit do nejmenších detailů .
Scéna proto může být velmi působivá. Účastníci j i mají během celé
práce s Biblí před oč ima, proto se často vrývá hluboko do
pamě t i . 145
Klady: Účastníci jsou v kl idu uvedeni do biblické práce,
nejsou přetěžováni, hned z počátku na ně nejsou kladeny téměř
žádné nároky.
Nevýhody: Scénu tvoř í sám moderátor, proto se může stát, že
nevystihne č i zdůrazní něco j iného, než by vyzdvihli sami
účastníci. Účastníci jsou v pasivní rol i.
7.2.1.3. Brainstorming
Moderátor př ipraví do středu jednoduchou scénu
z postaviček, která se vztahuje k tématu setkání. Může být
provokativní, může to být jen jedna z jednajících postav ustavená
do výrazného postoje. Účastníci pak komentují obraz v několika
fázích. Nejdř íve odpovídají na otázku „Co vidím?“, pak na otázku
„Co cítím?“. Potom následuje podrobné vysvě t lení obrazu, popř .
i př iblížení autora a chvíle t icha.146
Klady: Jednoduše se zapojí všichni účastníci, kteř í chtě j í .
Nevýhody: Je třeba dát pozor na str iktní rozč lenění – nejdř ív
zrak a pak cit.
7.2.1.4. Pohybové impulsy
Č teme-li úryvek, který se odehrává na cestě , nebo se hodně
př i něm mluví o pohybu (cesta do Emauz, Exodus, apod.), může
145 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s.34-35; HECHT, A., Zugänge zur Bibel, s. 64-66. 146 Srov. http://www.telfs.com/pramhaas/erzaehlfiguren/moeglichkeiten.htm - [cit. 2007-05-04].
81
být dobrým impulsem i pohyb účastníků . V prostorné místnosti
může moderátor všechny vyzvat, aby se procházeli. Jejich pohyb
doprovází krátkými impulsy – Jak jdu, když jsem smutný, když
mám radost (otázky se mohou př ímo vztahovat k pocitům, které
mohla mít postava vybraného biblického úryvku). Účastníci se
soustředí na své tě lo, na to, jak se pohybuje, v jaké poloze jsou
ruce ve vztahu k nohám, jaké je držení hlavy. Pozorování se pak
uplatní př i práci s postavičkami.
Klady: Do sedavé práce se vnese dynamika pohybu.
Nevýhody: Nelze provést v malé místnost i.
7.2.2. Druhá fáze - práce s textem
Druhá fáze modelu tř í fází obrací pozornost př ímo k textu.
Vede k důkladnému zabývání se textem. Má-li úryvek č lověka
oslovit, mě l by mu rozumě t. Cílem tohoto kroku je vést účastníky
k zapojení se, ke hledání a objevování souvislostí, k rozšíření
vědomostí. Vždy je dobré mít úryvek okopírovaný pro každého
účastníka, aby si do ně j mohl dě lat poznámky, podtrhávat, apod.
7.2.2.1. Dramaturgické otázky
Základní otázky: Kdo? Kde? Co? Kdy? Jak? Proč? Tyto
otázky pomohou ve snadné orientaci v textu a také umožní dobré
znázornění postavičkami. Na jednotl ivé otázky mohou účastníci
odpovídat na zvláštní papír, nebo si různými barvami č i druhy
podtržení dě lat poznámky do textu.
KDO? – kdo v př íběhu vystupuje, které postavy jsou
výslovně zmíněny, které se předpokládají. Vybrat, které z nich
jsou klíčové a dů ležité a které jsou vedlejší
KDE? – kde se událost odehrává, na kterém místě?
V př írodě , ve městě , na kopci, v domě č i j inde? Je zde ně jaký
82
pohyb, posun z místa na místo? Moderátor si všímá sloves
vyjadřujících pohyb.
CO? – co se dě je? Co vystupující postavy dě lají? Jaké mají
vzájemné vztahy? Jakým tématem se př íběh zabývá?
KDY? – kdy se událost odehrává? Zmiňuje text denní dobu,
přesnou hodinu, roční období? Je to pro událost dů ležité? Který
moment se díky času objasní?
JAK? – jak je celá událost vylíčena, jak jsou popsány
jednotl ivé osoby?147
PROČ? – Proč je událost vyprávěna? K čemu nás chce
př ivést? Proč j i mám č íst právě já dnes?
Klady: Přehlednost, lze použít i u delších textů .
Nevýhody: Nevýhoda žádná.
7.2.2.2. Barevné zvýraznění
Podtrhávání různými barvami – pomůže odhalit skryté
souvislosti , objevit hlavní motiv č i téma, apod. Mohou se jednou
barvou podtrhávat slova, která se opakují (proč asi?), j inou barvou
slovesa vyjadřující pohyb, další barvou vystupující postavy, j inou
barvou místní a časové údaje. Vystupující postavy jsou pak
vodítkem pro tvorbu scény, jej ich zvýraznění podtržením pak
usnadní jej ich vyhledávání v textu.
Klady: Názorné a barevně přehledné č lenění.
Nevýhody: Náročné u delších textů .
7.2.2.3. Grafické zachycení do tabulky
Účastníci zapisují do př ipravené tabulky jednotl ivé vě ty
z vybraného úryvku. Všímají si tak místa, kde se dě j odehrává
147 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 60.
83
(popř . jeho změny), dále doby, jednajících osob, č inností, objektů ,
př ímých řeč í mezi vystupujícími osobami, opakování situace č i
jednání a kontrastů .148
Klady: Pro technicky nadané l idi výborná pomůcka.
Nevýhody: Nelze použít u delších textů .
M k 8 , 2 2 - 2 6 místo doba osoby jednání objekt řeč opakování kontrasty
do Betsaidy
Přišli
(lidé) Přivedli k němu slepce a prosili jej (Ježíše) aby se dotkl ho (slepého)
(Ježíš) I vzal toho slepého za
ruku
a vyvedl ho (slepého) z
vesnice potřel mu slinou oči
vložil na něho ruce
a ptal se ho (slepého) "Vidíš něco?"
On
(slepec) pozvedl oči
a řekl:
"Vidím lidi,
vypadají jako
stromy a chodí."
vidí
částečně
Potom mu (slepci) znovu položil ruce na oči slepý prohlédl
byl
uzdraven a viděl
všecko zcela zřetelně
vidí
zřetelně
domů Ježíš poslal ho (bývalého
slepce)
a přikázal mu (bývalému
slepci)
"Ale do vesnice
nechoď!"
Obr. 10: Tabulka – zachycení textu Mk 8,22-26
148 Srov. HECHT, A., Zugänge zur Bibel, s. 52-53.
84
7.2.2.4. Přehled
Sestavení přehledu:
� Zvýraznit prostorová místa v textu.
� Načrtnout pohyby z místa na místo, od jedné osoby k j iné.
Všímat si sloves vyjadřujících pohyb. Vně jší pohyb může
odkazovat na vnitřní změnu.
� Jaké jsou vztahy mezi postavami? Které postavy k sobě mají
blízko? Která postava je kl íčová?
� Co je středem scény, na co se text zaměřuje (postava,
událost, téma).
� Jakou má text strukturu? Jedná se o l ineární průběh, o cestu
tam a zpě t, nebo dochází k obratu, k napě tí, střetu dvou
svě tů . Má text koncentr ickou strukturu?149
Klady: Dobrá graf ická názornost, dají se tak zachytit i velké
textové celky (např . Jakubovy př íběhy).
Nevýhody: Nevýhoda žádná.
7.2.2.5. Další vhodné metody
� Metoda Vasteras, metoda Bludesch150, Linecká metoda,
metoda bibl ických kroužků .
� Srovnávání různých překladů (nejlépe originál a překlady.
SZ – hebrejsky, NZ – řecky, s překlady do různých jazyků ,
nebo v rámci jednoho jazyka různé překlady (Český
ekumenický překlad, Bible kralická, překlady Bognerův a
Petrů , Jeruzalémká Bible, aj.). Moderátor by mě l vybrat
krátký text a vytisknout ho do sloupců vedle sebe pro lepší
srovnávání.
149 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 26-28. 150 Srov. HECHT, A., Zugänge zur Bibel, s. 28-39.
85
� Synoptická četba evangeli í151 - takto lze srovnávat nejen
úryvky evangel ií, ale i texty, které se v Bibli opakují (např .
některé žalmy, Pavlovo obrácení, apod.)
� Využití odkazů (pod čarou nebo na okraj i) – pomohou najít
podobné texty, zmínky v j iných částech Bible, uvádí do širší
souvislosti .
� Moderátor může vymyslet několik otázek, které se př ímo
vztahují k textu. Mezi nimi by však nemě la chybě t otázka
„ Čemu nerozumím?“ a otázka týkající se pragmatického
využití „K čemu mě l být text využit? Čeho chtě l autor textu
dosáhnout?“.
7.2.3. Třetí fáze
Třetí fáze práce modelu tř í fází pomáhá propojit probíraný
biblický text se životem každého z účastníků . Rozumové poznání,
ke kterému jsme dospě l i během druhé fáze práce s textem, má být
nyní zapojeno do života, aktualizováno, prožito. Tato fáze
předpokládá vě tší č i menší zapojení účastníků . Může být hodně
kreat ivní, nebo meditativní. V této fázi se uplatní i bibl io-
dramatické př ístupy.
7.2.3.1. Klí čová scéna
Po podrobné práci s textem hledají účastníci s moderátorem
klí čový okamžik. Může se jednat o vrchol celého vyprávění,
dů ležitý moment č i okamžik zvratu. Jednotl ivé návrhy si
moderátor zapíše č i pamatuje.
Následuje volba toho návrhu, který budeme ve skupině
zachycovat. Moderátor jen ř ídí diskuzi, direktivně do ní
nezasahuje. Účastníci se vě tšinou shodnou, př ípadně mohou
i hlasovat.
151 BEDŘICH, S.; SVOBODA, P. Česká synopse evangelií.
86
Podle zvoleného klíčového okamžiku př ipraví účastníc i
s moderátorem scénu, ve které se vše bude odehrávat (pomocí
otázky - KDE?).
K postavám, které v klíčovém okamžiku vystupují , vybereme
odpovídající bibl ické postavičky. Začneme vždy od těch
nejdů ležitě jších. Nemusí být zachyceny všechny postavy,
o kterých se mluví (např . místo 12-ti učedníků mohou být zástupně
jen 2). Použijeme jen ty, které jednají a jsou pro zachycení
okamžiku dů ležité.
Účastníci postaví vybrané postavičky do scény. Každý může
jej ich postoj změnit, diskutuje se nad tím, jaký zaujímají postoj,
v jaké jsou vzdálenosti od sebe. Moderátor do diskuse zasahuje
v okamžiku, kdy je to nutné. Sám nevnucuje své představy, cítí- l i
však nej istotu účastníků , nabídne několik impulsů č i návrhů .
Jakmile jsou všichni s vytvořenou scénou spokojeni, přeč te
moderátor nebo některý z účastníků znovu celý text a ostatní
sledují zachycenou scénu.
Může následovat další bibl iodramatická práce popsaná
v kapitole „Bibliodramatické př ístupy“ nebo př ímo ref lexe.
Reflexe: Co jsem zažil, objevil? Jak na mě nově text
zapůsobi l díky zachycené scéně , klíčovému okamžiku? Mám
ně jaký nový poznatek? Jak se mně pracovalo ve skupině?152
Klady: Z textu je vyzdvižen klíčový – nejdů ležitě jší okamžik
a ten je vizualizován. Každý má svobodu v míře svého zapojení do
procesu. Dá se použít i na delší texty, z monotónnosti dlouhého
textu je vyzdviženo to nejdů ležitě jší.
Nevýhody: Může dojít ke sporu ohledně výběru klíčového
okamžiku (pro každého je klíčové něco j iného). Proto je zde
dů ležitá role moderátora.
152 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 35.
87
7.2.3.2. Několik scén postupně za sebou
Podle velikost i skupiny a délky textu rozdě l í moderátor
skupinu po práci s textem na dvě až tř i podskupiny. Součást práce
s textem může být rozdě lení textu na několik odstavců č i
tématických celků .153 Každá podskupina pak dostane jeden
odstavec. Do skupinek se buď l idé rozdě l í podle oslovení urč i tým
odstavcem, nebo je moderátor rozdě l í metodou „první, druhý.“
Každá skupinka si znovu přeč te svů j díl textu a hledá
okamžik, který znázorní. Moderátor průběžně sleduje obě
skupinky, do jej ich práce zasahuje jen minimálně .
Podskupiny pracují v jedné místnost i, scénu staví jen asi
metr až dva metry od sebe, aby pak bylo možné kolem obou scén
udě lat kruh.
Podskupiny postaví podkladovou scénu, ve které se jej ich
část textu odehrává. Pak vyberou k vystupujícím postavám
odpovídající bibl ické postavičky.
Účastníci postaví vybrané postavičky do scény. Každý může
jej ich postoj změnit, diskutuje se nad tím, jaký zaujímají postoj,
v jaké jsou vzdálenosti od sebe. Moderátor jen sleduje všechny
podskupiny. Jedná-l i se o událost na cestě , dbá, aby jednotl ivé
scény s cestou a postavičky na nich šly stejným směrem, aby na
sebe jakoby navazovaly.
Jakmile jsou všichni s vytvořenou scénou spokojeni,
shromáždí se kolem první scény. Nejdř íve mluví t i , kdo tuto scénu
nestavě l i (Co vidím? Jak to na mě působí? Co cítím? Čeho si
všímám? Čemu nerozumím? Co mně tu chybí?). Pak představí
zachycenou scénu její autoř i . Doplní, co nebylo řečeno. Př iblíží
svů j záměr, myšlenku č i teologii znázornění. Postupně se takto
projdou všechny scény.
153 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 35.
88
Pak se účastníci posadí do kruhu okolo všech scén
dohromady. Moderátor propojí jednotl ivé scény provazem
(pomyslnou červenou nit í, která jednotl ivé scény jednoho př íběhu
spojuje).
Moderátor nebo některý z účastníků znovu přeč te celý text
a ostatní jej sledují v jednotl ivých scénách.
Může následovat další práce ve skupině podrobně j i popsaná
v kapitole „Bibliodramatické př ístupy“ nebo př ímo ref lexe,
meditace, č i modli tba.
Reflexe: Co nového jsem objevil? Jak na mě text zapůsobi l
díky zachycení v několika po sobě jdoucích scénách? V čem je pro
mě aktuální?
Klady: Vhodné pro vě tší skupinu, kdy menší podskupiny
tvoř í jednotl ivé scény. Díky malým podskupinám je aktivně
zapojen každý z účastníků . Výborná metoda pro dlouhé texty,
protože je rozdě l í na více oddílů .
Nevýhody: Moderátor musí sledovat jednotl ivé podskupiny.
Může se stát, že se v jedné potkají l idé málo aktivní č i nezkušení
a práce pak vázne.
7.2.3.3. Několik tématických scén vedle
sebe
Na jednom setkání č i víkendovém kurzu se nemusí probírat
jen jeden text, ale několik krátkých, tématicky podobných úryvků .
Moderátor př ipraví téma a k němu odpovídající texty. Např .
téma: Vztah Petra a Ježíše (texty: povolání Petra, Petrovo vyznání
o Mesiáši, Poslední večeře, Petrovo zapření, setkání se vzkř íšeným
Ježíšem).
Jedná se o krátké úryvky, které se postupně rozebírají př i
práci s textem.
89
Skupina se rozdě l í na tol ik podskupin, kolik je vybraných
tématických úryvků . Do skupinek se buď l idé rozdě l í podle zájmu
o některý z úryvků , ale tak, aby všechny podskupiny byly př ibl ižně
stejně velké.
Každá skupinka si znovu přeč te svů j text a hledá okamžik,
který znázorní. Moderátor průběžně dění sleduje a minimálně do
ně j zasahuje.
Všechny podskupiny pracují ve stejné místnost i. Scény staví
buď v jedné l ini i , jak následovaly texty za sebou nebo
v jednotl ivých rozích místnost i; ale tak, aby scénu mohla obklopit
celá skupina a dobře na ni vidě la.
Podskupiny př ipraví rekvizity, vytvoř í scénu a pak vybírají
k jednotl ivým postavám odpovídající bibl ické postavi čky.
Účastníci postaví vybrané postavičky do scény. Každý může
jej ich postoj změnit, diskutuje se nad tím, jaký zaujímají postoj,
v jaké jsou vzdálenosti od sebe, moderátor jen sleduje všechny
podskupiny.154
Jakmile jsou všichni s vytvořenou scénou spokojeni,
shromáždí se kolem jedné scény. Nejdř íve dostanou prostor t i , kdo
tuto scénu nestavě l i – Co vidím? Jak to na mě působí? Co cít ím?
Co mě oslovuje? Co je nejasné? Následně autoř i doplní, co nebylo
řečeno. Postupně se takto projdou všechny scény.
Pak si účastníci zapálí svíce a prochází se po místnosti okolo
jednotl ivých scén. Moderátor, anebo z každé skupinky jeden
z účastníků , př i tom znovu č te všechny texty. Do scény, která mě
oslovuje, k postavě , která je mně blízká, dám zapálenou svíci.
Jakmile každý vloží do některé scény svou svíci , sednou si
všichni do kruhu.
Reflexe: Co mě nejvíc oslovilo? Do které scény jsem dal
svou svíci? Která postava je mně v mé životní situaci nejbližší?
154 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 62-63.
90
Jak na mě nově text zapůsobi l díky zachyceným scénám? Objevil
jsem nové souvislosti?
Klady: Vhodné pro vě tší skupinu, kdy jednotl ivé podskupiny
tvoř í jednotl ivé scény. Díky malým podskupinám je aktivně
zapojen každý z účastníků . Vhodné také pro synoptická vyprávění,
která se v urč i tých bodech l iší (zachycení odl išností). Dobrá
metoda pro propojení starozákonních a novozákonních textů .
Nevýhody: Takto lze pracovat jen s krátkými úryvky, j inak
by byla zvláště práce s textem moc zdlouhavá. Moderátor musí
sledovat jednotl ivé podskupiny. Může se stát, že se v jedné potkají
l idé málo aktivní č i nezkušení a práce pak vázne.
7.2.3.4. Dvě protikladné scény
Moderátor si př ipraví dva texty, které spojuje urč i té téma,
ale vzájemně si oponují, odporují155 (např . mnoho uzdravených na
různých místech, žádné uzdravení v Nazaretě).
Jedná se o krátké úryvky, které se postupně rozebírají př i
práci s textem, př i které se zvláště zaměř íme na to, co oba texty
spojuje a v čem se l iší, př ípadně proč .
Skupina se rozdě l í na dvě podskupiny buď podle zájmu
o daný úryvek, anebo podle metody „první, druhý“. Obě
podskupiny by mě ly být př ibl ižně stejně velké.
Každá podskupina si znovu přeč te svů j text a hledá okamžik,
který znázorní.
Obě podskupiny pracují ve stejné místnosti, nedaleko od
sebe tak, aby obě scény mohla obklopit celá skupina a dobře na ně
vidě la.
155 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 36-37.
91
Podskupiny př ipraví potřebné rekvizity, vytvoř í podkladovou
scénu a pak vybírají k jednotl ivým postavám odpovídající bibl ické
postavičky.
Účastníci postaví vybrané postavičky do scény. Jejich postoj
se mění tak dlouho, až je vě tšina č lenů podskupinky spokojená.
Všímáme si také, v jaké vzdálenosti jsou postavičky od sebe,
moderátor jen sleduje všechny podskupiny.
Jakmile jsou všichni s vytvořenou scénou spokojeni,
shromáždí se kolem první scény. Scénu představí někdo z autorů ,
ostatní ho doplní. Ti, kdo scénu nestavě l i , mohou pak klást otázky.
Moderátor pak u každé scény znovu přeč te zadaný úryvek.
Postupně se takto projdou obě scény.
Může následovat další bibl iodramatická práce popsaná
v kapitole „Bibl iodramatické př ístupy“ nebo krátká chvíle t icha
zakončená modlitbou a ref lexe.
Reflexe v kruhu: Co mě nejvíc oslovi lo? Jak mně tato práce
pomohla v pochopení obou textů , jej ich teologie? Co jsem zaži l,
objevil, co se mně propoji lo?
Klady: Vhodné i pro vě tší skupinu, kdy dvě podskupiny tvoř í
jednotl ivé scény. Díky malým podskupinám je aktivně zapojen
každý z účastníků . Vhodná metoda pro porozumění textům, které
si zdánl ivě odporují.
Nevýhody: Náročné na př ípravu a výběr vhodných textů .
7.2.3.5. Průběžná inscenace „všichni,
všechno“
Moderátor s účastníky př ipraví scénu (bez postaviček) tak,
aby odpovídala celému vyprávění a nemusela se během další práce
měnit (pomocí otázky -KDE?).
92
Společně vyhledáme v celém textu vystupující postavy
a př idě l íme j im odpovídající postavičky, které je budou
znázorňovat (pomocí otázky - KDO?).
Moderátor přeč te první verš a účastníci se snaží zachyti t jej
pomocí postaviček. Každý může pohybovat každou postavičkou.
Scéna zachycující první verš se mění tak dlouho, až jsou všichni
spokojeni. Úloha moderátora spoč ívá v č tení textu a v sledování
tvorby jednotl ivých scén. On sám nepř ináší své představy, jen
když vidí u účastníků velkou nejistotu, nabídne ně jaké impulsy,
návrhy.
Pokračuje se verš po verši. Vždy je přeč ten a následně
zachycen v pohybu č i změněném postoji postaviček.
Po zinscenování poslední scény je celý text ještě jednou
moderátorem přeč ten.
Závěrečná scéna zůstává na svém místě a ostatní j i mohou
v t ichu sledovat.
Reflexe: Jak jsem se cít i l během scénického ztvárňování? Co
jsem zažil, objevil? Jak na mě nově text zapůsobil? Mě l jsem chuť
se aktivně zapojit, nebo jsem jen př ih l ížel?156
Klady: Text je zachycen obraz za obrazem, scéna za scénou.
Umožňuje dobrou vizualizaci. Účastníci se uč í toleranci,
neverbální komunikaci a jemným změnám ve vyjádření urč i tého
dě je.
Nevýhody: Jednotl ivé scény se postaví a po chví l i zas mění.
Na konci zůstane stát poslední scéna, která nemusí být právě
klí čová. Nelze použít na dlouhé texty, práce by se časově velmi
protáhla a někteř í účastníci by se mohli už nudit.
156 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 55-58.
93
7.2.3.6. Průběžná inscenace s „mou“ rolí
Pomocí odpovědi na otázku: „Kde se př íběh odehrává?“
př ipraví moderátor s účastníky scénu (bez postaviček) tak, aby
odpovídala celému vyprávění a nemusela se během další práce
měnit.
Každý sám v t ichu přemýšlí nad tím, která role z textu je mu
blízká, nebo ho něč ím oslovuje. Každý si vybere jednu vystupující
postavu a k ní odpovídající postavičku. Je třeba poč ítat s tím, že
dojde ke zdvojení č i ztrojení některých postav, naopak některé
dů ležité postavy, jako např . Ježíš, si nikdo nevybere.
Každý postaví svou postavičku do scény a představí j i : „Já
jsem Maria, Matouš, žena u studny…“
Moderátor přeč te první verš a účastníci se snaží zachyti t jej
každý pomocí své vybrané postavičky. Každý pohybuje jen svou
postavičkou. Během této fáze práce se nemluví. Až všichni vytvoř í
požadovaný postoj, č te se další verš.
Pokračuje se verš po verši. Vždy je přeč ten a následně
zachycen v pohybu č i změněném postoji postaviček.
Po zinscenování poslední scény je celý text ještě jednou
moderátorem přeč ten.
Závěrečná scéna zůstává na svém místě a ostatní j i mohou
v t ichu sledovat.
Každý si vezme svou postavičku do ruky a pohodlně se usadí
do kruhu židlí. Až nyní př i jdou na řadu slova.
Reflexe: Proč jsem si vybral právě tuto postavu z textu? Jak
jsem se cít i l během scénického ztvárňování? Jak se mně podař i lo
ztotožnit s vybranou postavou? Č ím mě text nově oslovi l?
Každý se rozlouč í s vybranou postavičkou a vrátí j i zpě t na
její původní místo mimo scénu. 157
157 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 58-60.
94
Klady: Naprostá svoboda ve výběru role, některé postavy se
mohou opakovat. Výběr podle momentální životní situace
a nálady.
Nevýhody: Nejdů ležitě jší postavy se v př íběhu často
neobsadí (Ježíš, hlavní protagonista).
7.2.3.7. Průběžná inscenace „herec -
divák“
Moderátor může j iž předem př ipravit scénu (bez postaviček),
se kterou se bude následně dále pracovat.
Společně vyhledáme v celém textu vystupující postavy
a napíšeme je na papír.
Obsadíme jednotl ivé role – každá role musí být obsazena
právě jednou. Není možné některou roli vynechat (dů ležitou rol i) .
Každý, kdo si vybral urč i tou roli, vybere si k ní i odpovídající
postavičku.
Moderátor přeč te první verš a účastníci se snaží zachyti t jej
pomocí postaviček. Nyní „hrají“ jen t i , kdo mají př idě lené role.
Ostatní dě j pozorují. Scéna zachycující první verš se mění tak
dlouho, až všichni předají „své“ postavičce odpovídající postoj.
Úloha moderátora spoč ívá v č tení textu a v sledování tvorby
jednotl ivých scén. Během inscenace se nemluví, diváci neradí, jak
by to mě lo být „správně“ .
Pokračuje se verš po verši. Vždy je přeč ten a následně
zachycen v pohybu č i změněném postoji postaviček.
Po zinscenování poslední scény je celý text ještě jednou
moderátorem přeč ten.
Závěrečná scéna zůstává ve středu kruhu.
95
Reflexe: Moderátor nechá promluvit obě strany – herce
i diváky. Jak na mě dě j působi l, když jsem byl v pozici diváka? Co
mě oslovilo v pozici herce? Co jsem zažil, objevi l?158
Klady: Text je zachycen obraz za obrazem, scéna za scénou,
což umožňuje pozorné sledování změn. Účastníci si mohou vybrat
mezi akt ivní č i pasivní účastí. Pasivní diváci mohou pozorně
sledovat jednotl ivé změny scén, aniž by museli přemýšlet, jak
postavit „svou“ postavičku.
Nevýhody: U textů , kde vystupují např . jen 2 postavy, může
dojít k nezájmu diváků , kteř í jen sledují a nemají prostor, aby se
sami mohli zapojit .
7.2.3.8. Postavička jako symbol účastníka
Tato metoda předpokládá předcházející podrobnou práci
s textem (viz. Práce s textem).
Moderátor s několika účastníky př ipraví scénu (bez
postaviček) předem.
Společně vyhledáme v celém textu vystupující postavy a dvě
až tř i nejdů ležitě jší napíšeme na kruhy z papíru (průměr kolem
5 cm). Nedě láme j ich víc, i když v př íběhu vystupuje více postav.
Pokusíme se jeden okamžik z textu znázornit pomocí kruhů
ve scéně . 2-3 kruhy se jmény hlavních postav umístíme do
př ipravené scény. Zde si všímáme hlavně vzdálenosti mezi sebou,
které mohou vypovídat o vzájemných vztazích. Účastníci tak
dlouho mění polohu kruhů , až jsou všichni spokojeni.
Nyní se každý zamyslí nad tím, která postava je mu z př íběhu
nejbl ižší, která odpovídá jeho současné životní si tuaci, na jejímž
místě by rád byl, nebo poblíž které by se nejradě j i vid ě l . Může
158 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 60-61.
96
vybírat ze všech postav, které v textu vystupují, př íp. i z těch,
které se předpokládají.
Poté, co si vybere některou z vystupujících postav, najde k ní
i odpovídající bibl ickou postavičku.
Vybranou postavičku ustaví do postoje, který vypovídá
o jej ích pocitech, názorech, př ípadně vztahu k j iným postavám.
Může být v pohybu, sedě t, stát, ležet, dů ležitá jsou gesta,
neverbální komunikace. Pak j i uloží na př ís lušné místo do scény.
V této chvíl i jsou pomůckou kruhy papíru se jmény
nejdů ležitě jších postav. Chce-l i někdo např . postavit svou
postavičku blízko Ježíši, tak by nevědě l , kde se Ježíš v této scéně
nachází. Nyní j i postaví do blízkosti kruhu se jménem Ježíš. Tato
fáze práce probíhá v t ichu, bez zbytečných slov a komentářů .159
Jakmile všichni uloží prostřednictvím biblických postaviček
sami sebe do scény, sednou si okolo ní a nejdř íve j i v t ichu
pozorují . Moderátor může pust it t ichou hudbu.
Pak moderátor vyzve ke sdílení. Kdo chce, může ostatním
sdě l i t , kterou postavu si vybral, která je mu blízká, kde by
v př íběhu vidě l sám sebe, proč zaujímá právě tento postoj.
Moderátor může položit několik doplňujících otázek. Účastník má
volnost v tom, kol ik toho chce ř íct. Buď může ř íct jen koho si
vybral, nebo i uvést své důvody, př íp. odpovídat na otázky
moderátora.
Sdílení může být zakončeno chvílí t icha č i modli tbou.
Reflexe: Č ím mě tato práce oslovila? Bylo pro mě náročné
postavit sám sebe do scény? Jak mně tato metoda umožnila lépe
porozumě t textu?
Klady: Umožňuje jasně formulovat, kde se nacházím já
osobně v této situaci.
159 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 56.
97
Nevýhody: Předpokládá skupinu, která se navzájem zná,
u mládeže vě tšinou nejdou rozhovory moc do hloubky
7.2.3.9. Proměna v dnešní scénu
Po podrobné práci s textem hledají účastníci ve svých
vzpomínkách, v okolí podobnou scénu dneška. Př ipomíná mně
tento př íběh ně jakou mou zkušenost? Účastníci mohou navrhnout,
co je napadá, jaké propojení s dneškem.
Z několika návrhů pak vyberou jeden, který oslovuje vě tšinu
účastníků a pokusí se tuto si tuaci zachyt it pomocí biblických
postaviček. Je také možné skupinu rozdě l i t na dvě podskupiny –
jedna zachytí bibl ickou scénu a druhá dnešní. Někteř í moderátoř i
mají i postavičky v současném oblečení (v rif l ích, svetru, koši l i).
Pro tuto práci se pak hodí i tyto moderní postavičky.
Ten, jehož př íběh je vybrán, znovu podrobně vypráví svou
zkušenost a účastníci mají možnost se ptát na detaily, které jsou
dů ležité pro scénické zachycení.
Skupina př ipraví scénu, ve které se vše bude odehrávat
a vybere postavičky, které budou zastupovat současné jednající
postavy.
Účastníci postaví vybrané postavičky do scény. Každý může
jej ich postoj změnit, diskutuje se nad tím, jaký zaujímají postoj,
v jaké jsou vzdálenosti od sebe, moderátor do diskuse zasahuje
v okamžiku, kdy je to nutné. Sám nevnucuje své představy, ale
může nabídnout několik impulzů č i návrhů .
Může se dále pokračovat metodou popsanou v kapitole
„Bibliodramatické př ístupy“ nebo př ímo ref lexí.
Reflexe: Co jsem zažil, objevil? Jak se mně propoji l tehdejší
text s dnešní událostí? Jak na mě nově text zapůsobil díky scéně
zachycující situaci každodenního života? Mám ně jaký nový
poznatek? Jak se mně pracovalo ve skupině?
98
Klady: Propojení biblického textu se současností. Biblické
obsahy jsou často drženy vzdálené od reality. Tímto př iblížením
vznikají často překvapivě nové otázky, text najednou promlouvá ze
zcela nové perspektivy.160
Nevýhody: Na některé texty se těžko hledá paralelní
současná situace.
7.2.3.10. Dokončení příběhu
Některá biblická vyprávění mají otevřený konec. Jsou
zakončeny buď otázkou (jako např . kniha Jonáš), nebo konč í
jakoby uprostřed situace a nedotahují do konce jednotl ivé detaily
(např . v podobenství o milosrdném otci se nedozvíme, zda-l i p ř išel
ještě starší bratr na hostinu č i nikoliv).
Po podrobné práci s textem účastníci přemýšlejí , proč text
dál nepokračuje, proč není dokončen? Své poznatky ř íkají nahlas
a diskutují o nich. Cílem není zj ist i t , proč tomu tak bylo, ale jen si
nastínit možné důvody.
Dále se pokračuje v různých návrzích na dokončení př íběhu.
Během diskuse se účastníci shodnou na urč i tém návrhu, který se
pokusí zachytit scénou z postaviček.161
Skupina př ipraví podklad pro scénu, ve které se vše bude
odehrávat a vybere postavičky, které budou zastupovat jednající
postavy. Je také možné změnit scénu, kterou mě l moderátor
př ipravenou na úvod a postavičky z ní použít k vytvoření nového
závěru.
Účastníci postaví vybrané postavičky do scény a snaží se j im
dát odpovídající postoje a gesta. Moderátor sleduje dynamiku
skupiny. Zasahuje v okamžiku, kdy skupina odbočuje od tématu,
nebo dojde-l i ke sporu.
160 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 55-56. 161 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 56.
99
Může následovat další práce popsaná v kapitole
„Bibliodramatické př ístupy“ nebo ref lexe
Reflexe: Co jsem zažil, objevil? Jak na mě působí text nyní,
když je „dokončený“? Podař i lo se mně odpovědě t na otázku, proč
má otevřený konec? Co mně pomohlo k lepšímu porozumění textu?
Klady: Odpověď na touhu po dokončení př íběhu. Nutí
č lověka k aktivnímu zaujímání postoje a zapojení se do dě je.162
Nevýhody: Vybraný závěr není jediný možný, někdo to může
vnímat jako zasahování do biblického textu, jeho dopisování, které
č lověku nepř ísluší.
7.2.3.11. Bibliodramatické p řístupy
Bibl iodramatické př ístupy163 jsou takové př ístupy
k biblickému textu, které spojují scénické znázornění postavičkami
s vlastním prožíváním. Ztotožněním se s vystupujícími biblickými
postavami pomocí biblických postaviček se může objasnit mnoho
z našeho vlastního prožívání. Pro mnoho l idí je to dobrá cesta, jak
se intenzivně vcít i t do vztahů v biblických textech a současně s i je
promítnout na svou vlastní situaci.164
Bibl iodrama částečně vychází z psychodramatu, které objevil
a praktikoval L. Moreno. Psychodrama je formou skupinové
psychoterapie, kdy jde nejprve o nezávazné sebepřemístění do role
hrané postavy. Č lověku, který spolu se skupinou dramaticky
přehrává urč i tou si tuaci, je nejprve dán volný prostor, ve kterém
se může projevit. V průběhu hry se zpravidla ukáže, že zprvu cizí
role se nevědomě naplňuje vlastními zkušenostmi a pocity. Č lověk
162 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 56. 163 Více: OEMING, M., Úvod do biblické hermeneutiky, s. 134-135; HECHT, A., Bibliodrama und Exegese, s. 6-10; CHALUPA, P., Četba Písma svatého v procesu formace, s. 46-52; TEICHERT, W., Wenn die Zwischen – raume tanzen; ANDRIESSEN, H. DERKSEN, N., Lebendige Graubensvermittlung im Bibliodrama; WARNS, E. N., Bibliodrama als Prozess. Další odkazy na literaturu: http://www.bibelwissenschaft.de/wibilex/das-bibellexikon/details/quelle/WIBI/zeichen/e/referenz/15309/ //cache/c3e82e5eee/#h6 - [cit. 2008-03-18]. 164 Srov. TEICHERT, W., Wenn die Zwischen – raume tanzen, s. 40.
100
si př i hře může uvědomit své vnitřní, hluboko usazené konfl ikty,
proto je třeba odborně vyškoleného vedoucího, nej lépe
psychoterapeuta, který s otevřenými pocity dokáže vhodně
zacházet.165 Bibl iodrama př i hře a následné práci vychází
z některého z bibl ických textů . Různých forem bibl iodramatu je
nepřeberné množství.
V této práci se však nejvíce budu zajímat o metodu, která se
často nazývá bibliodrama s postavičkami. Přebírá mnoho
z bibliodramatu, č lověk však nehraje roli sám, ale prostřednictvím
biblické postavičky. Ta umožňuje i nesmě lým l idem se vyjádř i t
a promluvit . Výhodou je také velikost postaviček. Scénu a vztahy
v ní znázorněné mohu bez problémů vidě t z výšky, z boku,
v detailu. Klasické bibl iodrama to neumožňuje. Pomocí biblických
postaviček vyjádř ím urč i tý vztah, vnitřní prožívání, apod. Scéna
zůstane statická a mohu si j i pozorně prohlédnout. Př i práci
s vlastním tě lem je celý dě j více v pohybu.166
Př i poslechu zajímavého př íběhu je do ně j č lověk vtažen.
Může zač ít vidě t sám sebe nově . Př íběh odhaluje, kdo jsem já, co
se v mé vlastní duši dě je. Zprvu cizí př íběh se může stát mým
př íběhem. Často se stává, že č lověk nevědomě začne spojovat dě j
anonymního př íběhu se svým životem, se svými zkušenostmi. Dě j
se pak může protahovat a dotvářet do dalších souvislostí. Č lověk
se pak na zprvu neosobní př íběh začne dívat v j iném svě t le, začne
mu nově , j inak rozumě t , př íběh se tak stává jeho př íběhem, Boží
slovo se dostává ke konkrétním naslouchajícím uším.167
Dvě nejčastě j i používané metody bibliodramatického
př ístupu jsou identif ikace a aktualizace. Obě metody umožňují
ztotožnění s vybranou biblickou postavou. Č lověk mluví za ni,
s ní, a tak jí umožňuje „ožít“. Tyto metody umožňují intenzivní
165 Srov. OEMING, M., Úvod do biblické hermeneutiky, s. 134-139. 166 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 52. 167 Srov. GRÜN, A., Hlubinně psychologický výklad Písma, s. 15-16.
101
ponoření s prožívanými vlastními životními osudy do osudů a dě jů
v Bibli. M ůže tak vzniknout velmi oslovující intenzivní dialog.
Text mnoho věcí neuvádí, nezmiňuje, t iše přechází. Pomocí těchto
metod můžeme poodhalit něco z předpokládaného vnitřního hnutí
jednajících postav. Tak se životní osudy „tehdy“ mohou úzce
propojit z životními osudy „dnes“. Nesmíme zapomenout na možná
nebezpeč í. Vlastní projekce mohou význam textu posunout zcela
j iným směrem, než byla původní výpověď . Moje vlastní pojetí
urč i té biblické postavy nemusí být jediné možné. Tato práce
předpokládá podrobnou práci s bibl ickým textem a j iž postavenou
scénu. Vázanost na text není pro bibliodrama jen omezením, ale
i jeho silnou stránkou. Skupina, která spoléhá na tento text, není
ponechána sama sobě ani odkázána pouze na nápady vedoucího
skupiny. „V textech se setkává se silnými partnery rozhovoru,
kteř í zaručují, že na konci vyjde najevo více, než mohli na začátku
vědě t všichni dohromady.“168 V Bibli najdeme velké množství
př íběhů , které jsou v podstatě velmi hutně formulovanými dramaty
se stručnými scénograf ickými údaj i. Jednou z hlavních zásad
bibliodramatické práce je svoboda v zapojení každého z účastníků .
Moderátor má za úkol povzbudit nesmě lé č leny, ale nikoho do
č innosti nenuti t.169 Př i bibl iodramatu s postavičkami a po něm
následuje rozhovor moderátora se č leny skupiny. Forma, kterou
pracuje bibliodrama, není jedinou, spásonosnou cestou, ale
metodicky zintenzívněnou prací, která napomáhá k ještě lepšímu
porozumění biblickým textům.170
Během bibliodramatu s postavičkami může dojít u některého
z účastníků k vyplavení emocí, k pláč i . Ten je doprovodným
znakem různých emocí (smutek, l í tost, dojetí, štěstí). Může být
168 BALDERMANN , I., Úvod do biblické didaktiky, s. 155. 169 Srov. CAMPBELLOVA, J., Techniky arteterapie, s. 36-38. 170 Srov. BALDERMANN , I., Úvod do biblické didaktiky, s. 151-156; LIEBMANN , M., Skupinová arte-terapie, s. 44-46.
102
katalyzátorem, který uvolňuje napě tí. Je třeba nechat pláč i prostor,
(tzn., aby moderátor falešným utěšováním nebránil plakat). Je-l i
moderátor vyškolený v psychoterapii , může pomáhat pojmenovat
aspekty zážitku vyvolávajícího pláč . Moderátor cit l ivě , ale věcně
verbalizuje pocitové a významové aspekty prožívání. Pláč
a situace č i zážitek, které ho vyvolaly, tak mohou být kognit ivně
zpracovány a zařazeny do smysluplného sebeporozumění.171
7.2.3.11.1. Identifikace
Tato metoda předpokládá předcházející práci s textem (viz.
Práce s textem) a postavenou scénu, kterou mohu tímto způsobem
rozví jet (viz. navázat na kapitolu „Klíčová scéna“ nebo „Několik
scén postupně za sebou“).
Účastníci sedí kolem společně vytvořené scény v jednom
kruhu. Moderátor j im představí další postup. Identif ikace je
hlubším př i jetím role, kdy př i j ímáme nejen vně jší znaky biblické
postavičky, která zastupuje jednající bibl ickou postavu, ale i její
pocity a hodnoty.172
Kdo bude chtí t, vezme si ze scény některou z biblických
postaviček a promluví jejím jménem. Může vyjádř i t to, co by
biblická postava asi řekla: „Já, jako Petr, bych chtě l ř íct…“ „M ů j
apoštol Petr ř íká / ptá se / nerozumí:…“ Může také vyjádř i t něco
z toho, co si myslí, co jí běží hlavou: „Já, jako Abigai l, s i
myslím…“ „Moje Abigail by asi nahlas neřekla, ale myslí si …“
apod. Jakmile domluví, vrátí postavičku zpátky do scény.173
Někdo j iný může na předcházející výpověď reagovat,
odpovědě t na otázku, nebo zač ít úplně z j iného konce. Může si vzít
j inou postavičku nebo tu stejnou a např . ř íct: „Moje Abigail by ale
řekla …“ Může se jednat o dvě zcela rozdílné výpovědi, pojetí.
171 Srov. TIMULÁK , L., Základy vedení psychoterapeutického rozhovoru, s. 160. 172 Srov. VALENTA, M., Dramaterapie, s. 96. 173 Srov. BEK, B., LINK, P., Glauben erfahren und ausdrücken, s. 14-17.
103
Zde se nehodnotí, co je správně a co ne. Moderátor jen sleduje,
aby nebylo prosazováno pojetí jednoho z účastníků a ostatní bráno
jako chybné. Platí zásada, že se nehodnotí, všechno je dobře.
Komentáře č i nesouhlas mají své místo až v následující ref lexi.
Tato práce pokračuje tak dlouho, dokud se budou účastníci
zapojovat a chtí t se vyjádř i t , nebo pokud dovolí časový
harmonogram. Moderátor pak tuto část zakonč í a následuje další,
v této práci velmi dů ležitý bod – ref lexe.
Reflexe: Jak se mně dař i lo ztotožnit se s urč i tou bibl ickou
postavou? Č ím byla pro mě tato práce obohacením, ochuzením?
Jak mně tato metoda umožni la lépe porozumě t textu?
Klady: Umožňuje pochopení postavy a jej ího jednání
„zevnitř“ . N ěkterá z výpovědí mně může otevř ít zcela nový pohled
na si tuaci. Mohu dojít k poznání, že osudy, problémy a radosti l idí
tehdy, jsou velmi podobné těm mým a vzít si z nich př ík lad,
ponaučení.
Nevýhody: Někteř í účastníci mají tendenci brát své vlastní
představy jako jediné správné a tím umlčet všechny ostatní. Pokud
se účastníci dobře zapojí, je tato práce velmi náročná na čas.
7.2.3.11.2. Vnit řní monolog
Po práci s textem a společném postavení scény (viz navázat
na kapitolu „Klíčová scéna“) se účastníci posadí okolo scény do
kruhu. Moderátor j im představí další postup.
Kdo bude chtí t, vezme si ze scény některou z biblických
postaviček, nechá si j i v dlani a vede nahlas vnitřní monolog: „Já,
jako Petr, si myslím… na jedné straně rozumím…, ale na druhé
straně vůbec nechápu… Pokud však udě lám… co si o mně
pomyslí…“ Jakmile domluví, rozlouč í se s postavičkou a vrátí j i
104
zpátky do scény. Ostatní tomuto monologu naslouchají . Nijak ho
nekomentují . Mluví jen ten, kdo má postavičku v ruce.174
Někdo j iný si může vzít stejnou nebo j inou postavičku
a pokračovat podobně jako jeho předchůdce. Monolog může být
různě dlouhý – pár sekund až jedna č i dvě minuty. Moderátor dává
impulzy, povzbuzuje účastníky, aby se nebáli a zapoji l i . I zde
platí , že nehodnotíme, co a jak bylo řečeno. Komentáře č i
nesouhlas mají své místo až v závěrečné ref lexi.
Tato práce pokračuje tak dlouho, dokud se budou účastníci
zapojovat a dokud nebudeme omezeni časem. Moderátor musí
poč ítat s dostatkem času na ref lexi, která je př i bibl iodramatické
práci velmi dů ležitá.
Reflexe: Jak se mně dař i lo ztotožnit se s urč i tou bibl ickou
postavou? Co jsem si uvědomil př i vlastním monologu? Co mě
zaujalo na monologu někoho j iného? Č ím byla pro mě tato práce
obohacením, ochuzením? Jak mně tato metoda umožnila lépe
porozumě t textu?
Klady: Umožňuje pochopení postavy a jej ího jednání
„zevnitř“ . Pomocí vnitřního monologu si mohu uvědomit možné
př íč iny a důsledky jednání některé z biblických postav, ale i své
vlastní. Některá z výpovědí mně může otevř ít zcela nový pohled na
situaci. Vnitřní dialog odhaluje problémy, způsobuje, že si mohu
vně jší dě j vnit řně představit a sledovat ho - a vede tak dál.
Nevýhody: Někteř í účastníci mají tendenci brát své vlastní
představy jako jediné správné a tím umlčet všechny ostatní. Může
se stát, že někdo bude chtí t vést monolog pů l hodiny. Moderátor
musí v tomto př ípadě šetrně zasáhnout. Pokud se účastníci dobře
zapojí, je tato práce velmi náročná na čas.
174 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 53-54.
105
7.2.3.11.3. Rozhovor s postavou - tehdy
Po práci s textem a společném postavení scény (viz navázat
na kapitolu „Klíčová scéna“ nebo „Několik scén postupně za
sebou“ nebo „Několik scén vedle sebe“) se účastníci posadí okolo
scény do kruhu. Moderátor j im představí další postup.
Účastníci zůstávají dál sami sebou, l idmi 21. století . Jen
jeden z nich se vrátí do doby, o které vypráví text, vezme si do
ruky některou z vystupujících postav. Nejdř íve j i představí a řekne
o ní, co sám chce: „Já jsem Petr, jmenoval jsem se Šimon, ale
Ježíš mně dal jméno Petr. Doma mám ženu a tchýni…“ Jakmile
domluví, mohou se ho ostatní ptát. Účastníci se ptají z pozice
současného č lověka, č lověk mající postavičku v ruce, odpovídá
jejím jménem. Účastníci se např . ptají : „Petře, co si myslíš
o Ježíšovi, je skutečně Mesiášem? Jaký máš k němu vztah? Co si
myslíš o Ježíšově jednání?“ Ten, kdo má v ruce postavičku, má
právo na jakoukol iv otázku odmítnout odpovědě t a kdykoliv vrátit
svou postavičku zpě t do scény. Pokud jsou dotazy zaměřené na
nepodstatné detaily, nebo se zač ínají ubírat zcela j iným směrem,
může moderátor svým dotazem vráti t diskuzi zpě t k tématu č i j i
opatrně ukonč i t . Moderátor vždy na závěr poděkuje tomu, kdo
odpovídal. Ten se rozlouč í se „svojí“ postavičkou a vrátí j i zpě t do
scény.175
Další si vybere j inou z vystupujících postav. Opě t se nejdř ív
představí a pak dá prostor dotazům.
Pokračujeme tak dlouho, dokud jsou ještě nepředstavené
postavičky, účastníci se chtě j í zapojovat a dovolí nám to časové
možnosti. Následuje velmi dů ležitý bod – ref lexe.
Reflexe: Jak se mně dař i lo ztotožnit se s urč i tou bibl ickou
postavou? Jak bylo pro mě náročné vystavit se palbě otázek? Která
otázka č i odpověď mě nejvíc oslovila? Č ím byla pro mě tato práce
175 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 55.
106
obohacením, ochuzením? Jak mně tato metoda umožnila lépe
porozumě t textu?
Klady: Často dochází k hlubokému rozhovoru, ve kterém se
setkává současné vidění svě ta s tím tehdejším. Často jsou odkryty
poznatky a zkušenosti mnoha zúčastněných. Může dojí t
k prohloubení porozumění některým teologickým tématům
a skutečnostem.
Nevýhody: Některé otázky mohou zabíhat do nepodstatných
detai lů , úlohou moderátora je vracet diskuzi zpě t k tématu. Často
mluví jen vedlejší postavy, vě tš inou se l idé bojí vzít si do ruky
např . Ježíše a mluvit jeho jménem. Některé dotazy jsou odborně
teologické a l idé na ně nemusí umě t odpovědě t, č i odpoví dle
svého chápání, které nemusí být teologicky zcela korektní. Časově
náročná práce, kterou nelze náhle přerušit a ukonč i t .
7.2.3.11.4. Rozhovor s postavou – dnes
Práce s textem a př ipravená scéna jako v předcházejícím
př ípadě (viz navázat na kapitolu „Klíčová scéna“ nebo „Několik
scén postupně za sebou“ nebo „Dvě protikladné scény“). Účastníci
sedí okolo scény v kruhu. Moderátor je uvede do další práce.
Všichni účastníci zůstávají dál sami sebou, l idmi 21. století.
Jako by se tento př íběh odehrál včera, dnes. Jen jeden z nich si
vezme do ruky některou z vystupujících postav. Nejdř íve j i
představí a řekne o ní, co sám chce: „Já jsem samařská žena
u studny, ži j i trošku j inak, než všichni okolo...“ Jakmile domluví,
mohou se ho ostatní ptát. Účastníci se ptají z pozice současného
č lověka, č lověk mající postavičku v ruce odpovídá tak, jak by
jednal dnes, s poznáním, které má, se svými zkušenostmi, se
současnými dorozumívacími prostředky. Účastníci se např . ptaj í :
„Jsi spokojená s tím, jak ži ješ? Už ti to někdo vytýkal? Nebojíš se,
107
že tě Ježíš odsoudí?“ Ten, kdo má v ruce postavičku, má právo na
jakoukol iv otázku odmítnout odpovědě t a kdykol iv vrátit svou
postavičku zpě t do scény. Moderátor celou akci sleduje a je-l i
třeba, tak do ní zasahuje. Na závěr vždy poděkuje tomu, kdo
odpovídal. Ten vrátí postavičku zpě t do scény.176
Př i rozhovoru může dojít k odkrytí bolavých míst, někdy se
může některý z účastníků i rozplakat. Moderátor by mě l velmi
cit l iv ě reagovat; viz bod – terapeutická praxe.
Další si vybere j inou z vystupujících postav. Opě t se nejdř ív
představí a pak dá prostor dotazům. Po vyčerpání všech možností
moderátor tuto část zakonč í a následuje ref lexe.
Reflexe: Jak se mně dař i lo ztotožnit se s urč i tou bibl ickou
postavou? Jak bylo pro mě náročné vystavit se palbě otázek? Jaké
vnímám rozdíly mezi jednáním tehdy a dnes? Která otázka č i
odpověď mě nejvíc oslovila? Č ím byla pro mě tato práce
obohacením, ochuzením? Jak mně tato metoda umožnila lépe
porozumě t textu?
Klady: Dochází k hlubokému rozhovoru, ve kterém se
setkává současné vidění svě ta s tím tehdejším. Často jsou odkryty
poznatky a zkušenosti mnoha zúčastněných. Může dojí t
k prohloubení porozumění některým teologickým tématům
a skutečnostem. Výborná metoda pro skupinu dospě lých, která se
dobře zná a navzájem se dokáže podržet. Př i dostatečném časovém
prostoru j i lze použít jako druhou fázi předcházející metody.
Nevýhody: Některé otázky mohou zabíhat do nepodstatných
detai lů , úlohou moderátora je vracet diskusi zpě t k tématu. Také
někteř í mají tendenci diskusi zesměšňovat č i mít př í l iš dotěrné
dotazy. Některé dotazy jsou odborně teologické a l idé na ně
nemusí umě t odpovědě t, č i odpoví dle svého chápání, které nemusí
176 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 55-56.
108
být teologicky zcela korektní. Moderátor by se k tomu mě l vráti t
př i ref lexi. Časově náročná práce, kterou nelze náhle přerušit
a ukonč i t . Nepř í l iš vhodné pro mládež.
7.2.3.11.5. Svíce jako symbol účastníka
Jako př íprava poslouží postavená scéna podle některé
z přecházejících kapitol .
Účastníci sedí okolo společně vytvořené scény v jednom
kruhu. Moderátor př ipraví do kruhu okolo postaviček malé čajové
svíce a pak představí další postup.
Do tiché instrumentální hudby každý přemýšlí , která z postav
je mu nejbližší, na kterém místě v př íběhu by nyní stál on sám,
nebo na kterém místě by rád byl. Pak si postupně každý vezme
jednu svíčku, zapálí j i (např . od paškálu, nebo od svíce, která byla
ve středu během práce s textem) a položí do blízkost i vybrané
biblické postavičky. Během toho č i po návratu na své místo může
sdě l i t ostatním, proč se staví právě do této pozice, k této postavě .
Účastníci mají naprostou svobodu, takže mohou svíci jen v t ichu
položit a nijak nekomentovat. Se svící manipuluje vždy jen jeden
č lověk. Další může pokračovat, až se předcházející vrátí na své
místo. Během této práce ostatní nic nekomentují. Promluvit může
jen ten, kdo má svíci v ruce.
Postupně každý uloží zástupně sebe samého do scény.
Moderátor pak ještě ztiší hudbu nebo j i zcela vypne. Vě tšinou je
atmosféra př ipravená k modlitbě č i meditaci.
Reflexe: Č ím byla pro mě tato práce obohacením? Jak mně
tato metoda umožnila lépe porozumě t textu? Bylo pro mě náročné
postavit sám sebe do scény? Jak na mě scéna působí nyní? Je
ně jaké místo, kde je hodně svící? Proč?
109
Klady: Umožňuje jasně formulovat, kde se nacházím já
osobně v této situaci? Nenáročné na čas.
Nevýhody: Nevýhody jen technické – vylit í vosku do koberce
a na látky.
8. Průběh kurzu
Kurzy vždy bývají minimálně dva a pů l dne, tedy obvykle
víkend. Tato doba umožňuje nejen zhotovení asi dvou biblických
postaviček, ale i poznání metody práce s postavičkami. Výroba
postaviček je vždy pevně spojená s metodikou práce
s postavičkami a s bibl ickou prací. Během kurzu si č lověk nejen
vyrobí biblické postavičky a nauč í se s nimi pracovat, ale také
proži je bibl ickou práci s jedním konkrétním úryvkem. Kurzu se
účastní 10-15 l idí, podle toho, kolik si zadá vedoucí kurzu.177
Kurzy mohou probíhat v exercičních domech, vzdě lávacích
střediscích, centrech mládeže, na farách i j inde, kde je k dispozici
velká, dobře osvě t lená místnost vybavená stoly a židlemi a menší
místnost s kobercem na praktickou práci s Biblí.178
8.1. Návrh víkendového programu
Pátek
18-19 h zahájení kurzu – představení se pomocí
postavičky
19-22 h pracovní blok I : př íprava hlavičky – ořez, č ištění,
tvorba obličeje, omotávání končetin
22h večerní meditace nad scénou (tématicky spojené
s biblickou prací ze soboty)
Sobota
8h ranní meditace nad scénou
177 Srov. http://www.werkstatt-waltersdorfer.at/bibelwerkstatt.html - [cit. 2007-06-22]. 178 Srov. http://www.raaf-eglifiguren.de/ - [cit. 2007-06-23]; též: http://www.gini.neumann.altmuehlnet. de/herstellung.html - [cit. 2007-06-23].
110
8,30-12 h bibl ická práce s postavičkami + mše svatá
(možnost)
14-18 h pracovní blok II : tvorba trupu, potahování kůží,
šití spodních a vrchních šatů ,
19-20 h metodika práce s biblickými postavičkami
20-22 h pracovní blok III : dokončování šatů , šití vlasů ,
zapletení vlasů u ženy, tvorba pokrývky hlavy,
př íp. výroba miminka
22 h večerní modlitba
Nedě le
8h modl itba – např . Zachariášovo kantikum
9-11 h pracovní blok IV: šití bot, tašek, vaků na vodu;
tvorba rekvizit – ovečky, osel, velbloud
11-12 h mše svatá
13 h zakončení kurzu
8.2. Výroba postaviček
Nebudu podrobně popisovat technický postup výroby jedné
biblické postavičky, jen stručně vysvě t l ím smysl některých částí
postupu.179 Každý, kdo si chce vytvoř i t vlastní bibl ickou
postavičku, dostane do ruky jeden pár olověných bot, hranol
styropuru a kostru z drátu a provazu, která tvoř í ruce, nohy a tě lo.
Práce zač íná u hlavy. Jakmile je ořezána do patř i čného tvaru, tvoř í
se obl ičej. Ten se dě lá ze směsi jemných dřevěných pi l in
a př í rodní klovatiny (drcené rybí kosti) . Touto hmotou se
vytvaruje obličej (bez oč í, nosu a úst), jen hladká plocha, která po
uschnutí ztvrdne a nemohou se v ní př i práci vytvoř i t rýhy jako ve
styropuru.180
179 Stručný postup v obrazech je v příloze na CD ROM s názvem „Výroba postaviček“. 180 Srov. MÜLLER, R. M., BROMMENSCHENKEL, M., Adam, wo bist du?, s. 18-20.
111
Jakmile je hlava dokončená a po někol ika hodinách i zaschlá,
př ipevní se k postavičce olověné boty. Ty snižují těžiště těsně nad
zem, takže postavička může zaujímat téměř jakoukol iv polohu
a nepadá.
Další dů ležitou částí je omotávání celé kostry pružným
trikotem, který má za cíl zesíl i t ruce a nohy a hlavně zpevnit celou
postavičku. Pak se př išívá bř íško, které je vycpáno vatou nebo
polyesterovým vláknem. Bř íško je zde nejen z estet ických důvodů ,
ale také jako další prvek, který udržuje stabil i tu. Je-l i dobře
vycpáno, postavička velmi dobře drží v jakékoliv poloze.
Následuje polepení hlavy, rukou a nohou počesaným
silonem, který zastupuje l idskou kůži. Zde si č lověk může vybrat
z několika barev, svě t lejší pleť, tmavší nebo zcela hnědočernou.
V této fázi už postavičce chybí jen oblečení. To předpokládá
minimálně dvě vrstvy. Spodní prádlo a šaty. Spodní prádlo je č istě
funkční záležitostí . Skryje nohy a ruce omotané pružným trikotem,
č ímž se zabrání jeho odmotávání př i bibl ické práci nebo př i práci
s dě tmi. Na spodní prádlo, které mají muži j iné než ženy, se
oblékají šaty. Látka na šaty musí být z př írodního materiálu,
jednobarevná č i pruhovaná. Nedá se použít látka s kvě ty nebo
j iným potiskem, protože l idé takové materiály v bibl ické době
nepoužívali a neumě l i je vyrobit . Před použit ím je třeba látku
několikrát vyprat, nejlépe na 90, nebo alespoň 60 stupňů Celsia,
aby se vypraly všechny impregnace a látka změkla. Z tohoto
důvodu jsou ideální látky nastř íhané z často používaného oblečení.
Moderátorka př i školení vedoucích doporučovala jako nejlepší
materiál bavlněné a často prané pánské košile. Látka je vě tš inou
lehká, měkká a poddajná. Pevně jší a si lně jší látky se mohou použít
na plášť , který mívali muži přehozený přes vrchní šaty.
Až je postavička celá oblečená, dostane vlasy. Jako vlasy se
používají srst i různých zvířat, převážně ovcí. Vlasy se ši jí nebo
112
lepí. V týlu zpevňují hlavu ze styropuru, takže je pak odolně jší .
Žena má vlasy vždy zapletené do copu a přes ně přehozený šátek.
Muž může být bez pokrývky hlavy, ale často také nosí šátek č i
turban. I pokrývku hlavy je třeba před použit ím pořádně vyprat
a dostat z ní všechny impregnace. Pak se teprve barví. Ženy i muži
mohou mít pokrývku tvořenou ze dvou různě barevných šátků .
Obr. 11: Postupné tvoření dospě lé postavičky a miminka.
8.3. Výroba a získávání rekvizit
Rekvizity jsou nedílnou součástí bibl ických postaviček. Již
jsem se zmiňovala o tom, jaké existuj í rekvizity. Některé rekvizity
se dají koupit . Např íklad umě lá palma, ke které je dobré udě lat
olověný č i kamenný podstavec, aby dobře držela stabil i tu. Živá
rostl ina pro tento účel není vhodná, protože velmi trpí př i
transportu. Kromě palmičky, kterou je třeba koupit, si šikovná
moderátorka může vyrobit strom z vrby kroucené (Salix tortuosa)
nebo z j iných vě tví . Je možné koupit nejrůzně jší nádoby – džbány,
mísy, misky, kalichy, vědra na vodu atd. V některých obchodech
najdeme i miniaturní proutěné koše, kovové svícny, královskou
korunu č i různé šperky. V prodejnách hraček se dají koupit i různá
zvířata, jen je třeba dbát na to, aby odpovídala velikostí
postavičce a byla potažena srstí.
Snad nejdů ležitě jší rekvizitou jsou látky, které slouží jako
podklad pro vytvářené scény. Vě tšina moderátorů s i je sama šije.
113
Velmi dobře vypadá také obarvená gáza, kterou lze koupit
v obchodě se zdravotnickými potřebami. Pro vytvoření kopce se
používají pyt líky vyplněné pískem nebo zrním, slunečnicovým
semínkem apod.
V ě tš inu rekvizi t je však nutné si vyrobit. Kašírovací
technikou se dá udě lat dům a loď . Základ z polystyrénu se obaluje
novinami a lepidlem na tapety. Po zaschnutí se dům natře na bílo,
č i šedo-bílo a loď na různé odstíny hnědé, aby př ipomínala
dřevěná prkna.181
Na kurzech výroby rekvizit se vě tšinou vyrábí kromě domu,
př íp. lodi hlavně zvířata - ovce, kozy, osel, vů l , kůň a velbloud.
Ovce a kozy mají stejný základ tvořený drátem a pak se omotávají
ovč ím rounem, až získají požadovaný tvar. Na ostatní zvířata se
používá hračka pro dě t i odpovídajících rozměrů , která se omotává
vláknem č i alpakou.
Mezi rekvizi ty patř í i kameny, které se dají nasbírat v okol í
bydl iště . Jako atrapa kamení mohou sloužit kousky smrkové kůry
nabarvené na šedobílo. Jsou lehč í na přepravu a vypadají jako
bř idl ice č i vápenec. Dále se používají různé druhy samorostů ,
které se dají objevit v lese nebo také koupit v potřebách pro
akvaristy. Velmi dobře vypadají i nařezané kousky starého kmenu
vinné révy. Moderátorky používají na vysypání cesty drcený korek
nebo i písek.
8.4. Metodika práce s postavičkami
Ke kurzu výroby biblických postaviček automaticky patř í
také metodika práce s postavičkami. U začátečníků je třeba projí t
j i celou. U pokroč i lých se moderátor vždy zaměř í na některou část
a tu důkladně procvičuje (hlavně vyjadřování pocitů gesty
a vzájemnou interakci dvou a více postaviček).
181 Přesný postup jsem zavěsila na internet na www.biblickepostavicky.cz - [cit. 2007-11-11].
114
Stručnou metodiku, která je v př í loze, moderátor okopíruje
účastníkům. Může j im také doporuč i t vhodnou l i teraturu, např .
knihu od A. Hechtové, Tvoř ivá práce s biblickými postavičkami,
kterou vydalo v roce 2006 České katol ické biblické dílo.
Vedoucí kurzu názorně ukazuje účastníkům pohybové
možnosti postavičky. Od postojů vyjadřujících pohyb (sezení,
stání, chůze, tanec) až po řeč tě la, vyjadřování vnitřních pocitů
a postojů (smutek, radost, modlitba, setkání, zlost). Účastníci se
uč í pracovat nejen s jednou postavičkou, ale také ve vztahu
k j iným postavičkám. V bibl ických př íbězích vě tš inou vystupuje
víc l idí než jeden, a tak se uč í i interakci ve skupině . Účastníci si
zkouší různé, často protichůdné situace. Např . setkání dvou osob,
které se rády vidí, anebo i těch, které se setkávají jen z povinnosti .
Je to poznat na jej ich postoji, poloze hlavy, rukou, naklonění
a natočení tě la.
Pro tuto práci je ideální, je-l i k dispozici j iná místnost než
ta, ve které se postavičky vytvářejí, nejlépe vybavená kobercem.
V této místnost i se pak může pokračovat v práci s konkrétním
biblickým úryvkem a biblickými postavičkami bez nutnosti
pracovní místnost uklízet a vytvářet v ní nový prostor pro j iný
druh práce.
8.5. Biblická práce
Praktická ukázka práce s biblickým textem je vždy součástí
kurzu výroby biblických postaviček. Biblický text vybírá
moderátor podle l i turgické doby (č tení z nedě le) nebo podle
tématu kurzu (kurz výroby betléma – př íběh o narození Ježíše
Krista) nebo jeden ze vzorově př ipravených textů182 z metodiky,
182 Je možné využít i dalších připravených textů: http://www.biblickedilo.cz/ckbdweb/ kategorie.aspx?kid=9 - [cit. 2008-02-04]; WELLMANN , B. A KOL. AUT., Zwölfmal Bibel.; LAMBERTY-ZIELINSKI, H., LÜTJEN, P. A KOL. AUT., Lydia.; BAUER, D. A KOL. AUT., Abraham.; BAUER, D. A KOL. AUT., Zeiten Wende.; WELLMANN , B. A KOL. AUT., Zehn gebote.; ELTROP, B., HECHT, A., LAMBERTY-ZIELINSKI, H., THEUER, G., Frauen – Streit.; Frauen – Trauer.; Frauen – Feiern Feste.
115
kterou mají účastníci k dispozici (A. Hechtová, Tvoř ivá práce
s biblickými postavičkami). Podrobně jší průběh jednotl ivých částí
prakt ické práce s Biblí je rozveden v deváté kapitole. Praktické
ukázky vybraných biblických textů pro různé skupiny jsem uvedla
v př í lohách.
8.6. Vzdělávání vedoucích kurzů
Vedoucím kurzů bibl ických postaviček se může stát jen ten,
kdo prošel vzdě lávacím školením v centu MATT ve Švýcarském
Schwarzenbergu.183 Tyto kurzy j iž mají tradici od roku 1964. Zde
se vyučuje ve skupinkách po osmi účastnících. Bez tohoto školení
není možné vést další kurzy.184 Absolvovala jsem kurz pod
vedením Doris Abegg, která tyto kurzy vedla přes 20 let. Školení
je velmi precizně př ipravené a propracované je i další vzdě lávání
těchto vyškolených vedoucích. Postup výroby se neustále
vylepšuje a č lověk tak nezůstane př i zastaralých metodách.
Kurz je pořádán vždy pro 6-8 l idí, program je od 7.30 do
23.00 každý den, kurz trvá týden. Den zač íná ranní meditací nad
př ipravenou scénou, četbou př íslušného biblického úryvku
a reakcemi účastníků (co mě oslovi lo, zaujalo). Pak následuje
vytváření bibl ických postaviček. V současnosti má v 11.00 hodin
teologickou přednášku k textu dne Ursula Port-Beeler. Celé
odpoledne až do pozdního večera se pokračuje ve výrobě
postaviček. Č lověk si vyrobí postavičku v několika fázích postupu,
malé dítě také v několika fázích a sadu hlav ze styropuru, na které
je dobře vidě t, jak se mají ořezat, aby postavička vypadala dobře.
Jednu postavičku zcela dokonč í. Na základním kurzu je to vě tš inou
Panna Maria. Na tomto základním kurzu se vždy probírají první
dvě kapitoly Lukášova evangel ia. Moderátorka má př ipravené č tyř i
183 Srov. http://www.bzmatt.ch - [cit. 2006-03-05]. 184 Srov. http://www.vkbfs.ch/files/schwarzenberg.html - [cit. 2006-06-22].
116
úryvky a č tyř i j im odpovídající scény. Zvěstování Marii, setkání
Marie s Alžbě tou, hledání místa v Betlémě , klanění pastýřů . Každý
den pak jedna dvojice zkusí úryvek dne sama jinak zachyti t
pomocí postaviček. A ráno dalšího dne se nad scénou diskutuje.
Co je dobře, kde je chyba, co je třeba upravit, aby postoj tě la
odpovídal výpovědi. Na vlastních chybách se č lověk nejl íp uč í.
Podobné vzdě lávání probíhá také pod vedením Doris Egli
a v Německu v Bad Urach.185 Nejvě tší tradici a nejpodrobně j i
propracované je pravděpodobně vzdě lávání v centru Matt ve
Schwarzenberku u Luzernu.
V rámci dalšího vzdě lávání vyškolených moderátorů se může
rozšíř i t specializace moderátora na 50ti a 70t i centimetrové
postavičky (u Doris Egli i na 140ti centimetrové). Skupiny bývají
po 10-12 účastnících. Předpokládají se znalost i z biblist iky a také
znalosti v oblasti metodického postupu. Společně se pak procvičují
gesta a správné držení tě la. 186
185 Srov. http://www.klosterjakobsberg.de/urach/programm.php?nr=MU - [cit. 2006-05-10]. 186 Srov. http://www.aro-schaefer.privat.t-online.de/werkst80.htm#Egli - [cit. 2006-05-22].
117
Závěr
Práce nabízí kompetentní pohled na otázku biblických
postaviček. Využila jsem př i její tvorbě i svou deseti letou praxi
v metodách praktické práce s Biblí. Př ínos práce vidím v tom, že
jako první se soustavně j i v ěnuje histori i a problémům kolem
vzniku biblických postaviček. Snažila jsem se nastínit teologický
základ práce s postavičkami a zařadit j i tak do širší souvislosti
bibl ické exegeze. Věnuje se také praktickému využit í v různých
věkových a sociálních vrstvách. Nezapomíná na možnosti
a omezení př i práci s nimi. Důkladně jsem se také věnovala využití
bibl ických postaviček př i praktické práci s Biblí. Záměrně jsem
jen stručně popsala výrobní postup, protože bez odborného vedení
je znalost jednotl ivých kroků nevyužitelná. Myslím si, že
v budoucnosti by bylo možné podrobně j i se zabývat biblickou
teologií a zasazením této metody mezi př ístupy k biblickému textu.
I přes zmíněná omezení může být práce př ínosná pro všechny, kdo
se věnují pastoraci a s bibl ickými postavičkami pracují.
118
ANOTACE
Př í jmení a jméno autora: Mgr. Klašková Marie
Insti tuce: Univerzita Palackého v Olomouci,
Cyri lometodě jská teologická fakulta,
katedra křesťanské výchovy
Název práce: Bibl ické postavičky – jej ich vznik, výroba
a využit í př i prakt ické práci s Biblí
Počet stran: 159 + CD ROM
Počet př í loh: 7
Počet t i tulů použité l i teratury: 81
Počet internetových zdrojů : 41
Klí čová slova: biblické postavičky
prakt ická práce s Biblí
Bible
vzdě lávání
bibl ická pastorace
katecheze
celostní př ístupy
Rigorózní práce se zabývá vznikem biblických postavi ček
a jej ich šířením ze Švýcarska do dalších zemí včetně ČR. Dále se
věnuje charakteristice bibl ických postaviček a možnostem
vyjádření pohybu, pocitů a vztahů . Stěžení část práce spoč ívá ve
využití postaviček v biblické pastoraci. V př í loze jsou vzorově
vypracovaná biblická setkání.
119
RESUMÉ
KLAŠKOVÁ Marie : Biblické postavi čky – jej ich vznik,
výroba a využití př i prakt ické práci s Biblí
Rigorózní práce
Rigorózní práce nabízí kompetentní ucelený pohled na
otázku bibl ických postaviček. Její př ínos spoč ívá v tom, že jako
první v českém jazyce se soustavně věnuje problémům kolem
vzniku biblických postaviček, jej ich výrobě a šíření práce s nimi
ve svě tě se zaměřením na Českou republiku. Vychází
z teologických základů práce s postavičkami a řadí je tak do širší
souvislosti bibl ické exegeze.
Část práce je věnována charakterist ice biblických postaviček
a možnostem, jak vyjadřují pohyby, pocity a vztahy. Zaměřuje se
také na prakt ické využit í v různých věkových a sociálních
vrstvách. Nezapomíná na možnosti a omezení př i práci s nimi.
Stěžejní část práce spoč ívá ve využit í postaviček v bibl ické
pastoraci. Tato část je postavena na modelu tř í fází, který patř í do
skupiny celostních př ístupů k Písmu svatému. V př í loze jsou
vzorově vypracovaná biblická setkání s využit ím biblických
postaviček. Práce může být př ínosem pro všechny, kdo pracují
s Biblí v pastoraci, tedy pro kněze, jáhny, katechety a katechetky,
animátory, terapeuty. Může být obohacením také pro všechny, kdo
hledají kreativní př ístupy k Bibli .
120
RESUMÉ
KLAŠKOVÁ Marie: Biblical Figures – their origin,
creat ion and application in the pract ical work with the Bible
The thesis provides a competent and complex view of the
issue of bibl ical f igures. The contribution of this work l ies in the
fact that as a f irst thesis written in the Czech language it
systematically deals with questions on the origin of the biblical
f igures as wel l as with their spread around the world with a focus
on the Czech Republ ic. The thesis is based on theological
foundations of working with the f igures thus making them part of
a broader context of bibl ical interpretation.
One part of the thesis discusses the characteristics of bibl ical
f igures and possibil i t ies how the f igures express movement,
emotions and relat ionships. This part also focuses on practical use
with people of various age and social levels mentioning both the
opportunit ies and l imits of working with the biblical f igures. The
central part of the thesis deals with the use of the biblical f igures
in biblical pastoral work. This part is based on a three steps model
which belongs to a group of holistic approaches to the Bible. In
the appendices section there are concrete examples of working
with the Bible with the application of the biblical f igures. This
thesis can be conductive to those who work with the Bible in
pastoral work, i .e. priests, deacons, catechists, animators,
therapists. I t can be an inspiration for all who look for creative
approaches to the Bible.
121
Bibliografie
Literatura k biblickým postavi čkám
A BEGG-SCHAFER, D. Auferstehung – Nicht ohne Leiden und Tod.
Schwarzenberg: Matt, 2000.
A BEGG-SCHAFER, D. Dank an Frau Ursula Port Beeler und Herr
Josef Beeler. In: VKBFS Werkjournal, 12/2006,
Schwarzenberg: Matt, 2006.
A BEGG-SCHÄFER, D. Grusswort zur Gründungsversammlung
Kursleiterinnen Biblische Figuren Schwarzenberg VKBFS. In:
VKBFS Werkjournal, 1/2000, Schwarzenberg: Matt, 2000.
A BEGG-SCHÄFER, D. Nomadenzeltkurs. In: VKBFS Werkjournal,
11/2005, Schwarzenberg: Matt, 2005.
A LBIN , V. Zum 80. Geburtstag von Schwester Anita Derungs OP.
In: Gloria, 2/2001, Lausanne: Schweizerische Vereinigung der
Krippenfreunde, 2001.
A LSENZ, C.; A LSENZ, S. Arbeitsbuch Biblische Erzählf iguren.
Wuppertal: R. Brockhaus, 1999.
A NTWEILER, D.; GRILLMAIER , G. Auf Lebensspuren mit Figuren.
München: Deutscher Katechetenverein, 2000.
BEK, B.; L INK , P. Glauben Erfahren und Ausdrücken: Ein Werkbuch
zur Arbeit mit Biblischen Erzählf iguren. München: Don
Bosco, 2002.
B ISCHOFBERGER, P. Das „Vater Unser“ für die Kursarbeit nach
Weihnachten. In: VKBFS Werkjournal, 10/2005, Schwarz-
zenberg: Matt, 2005.
BREM G.; HEIN, L. Glauben ins Spiel bringen. Werkstattbuch
Erzählf iguren. Düsseldorf: Schwabenverlag, 2003.
122
DALFERTH, W. Und er Rührte sie an… Mit bibl ischen Erzählf iguren
glauben gestalten, erfahren, feiern. Stuttgart: Junge
Gemeinde, 2001.
GASSER, E. Bündner Krippenfiguren. In: Gloria, 2/2001, Lausanne:
Schweizerische Vereinigung der Krippenfreunde, 2001.
GLAUS, P. Produktion „Biblische Figuren Schwarzenberg“ im AWB
Horw, ein Unternehmen der Stiftung Brändi. In: VKBFS
Werkjournal, 2/2001, Schwarzenberg: Matt, 2001.
HECHT, A. Kreatives Arbeiten mit biblischen Figuren. Methoden,
Übungen und Bibelarbeiten. Stuttgart: Katholisches
Bibelwerk, 1998, Pozdě j i p řeloženo: HECHTOVÁ, A. Tvoř ivá
práce s biblickými postavičkami. Dolany: České katolické
biblické dílo, 2006.
K NOCH, W.; M ARTY , I., Als ob du selbst dabei wärest, biblische
Geschichten zum Miterleben. Reutl ingen: Stift Urach, 1991.
K OPP, A. Martha, Eine Frau mit Profil. Herrenberg: Selbstverlag,
2003.
M EISINGER, G. Biblische Figuren - mit Figuren das Evangelium
erzählen. In: Unsere Kinder, 3/2004, Linz: Caritas Österreich,
2004.
M ÜLLER, R. M.; BROMMENSCHENKEL, M. Adam, Wo bist du? + CD
ROM. Mainz: Matthias-Grünewald-Verlag, 2004.
RAESS, P. Auszug aus dem Protokol der ausserordentl ichen
Generalversammlung vom 29. Apríl 2006. In: VKBFS
Werkjournal 12/2006, Schwarzenberg: Matt, 2006.
ROSIO, M. Josy Brunner zum Gedenken. Pionierin in geistiger
Bildungsarbeit. In: VKBFS Werkjournal, 8/2004, Schwarzen-
berg: Matt, 2004.
DERUNGS, A. Rozhovor Marie Klaškové s Anitou Derungs v I lanz
dne 12. 2. 2008 v 10.00-11.30 zaznamenaný na diktafon,
přepsaný a přeložený.
123
Bible a praktická práce s Biblí
Bible – Český ekumenický překlad. Praha: ČBS, 2000.
BEDŘ ICH, S.; SVOBODA, P. Česká synopse evangelií. Olomouc:
MCM, 1995.
A NDRIESSEN, H.; DERKSEN, N. Lebendige Graubensvermittlung im
Bibliodrama. Mainz: Matthias-Grünewald-Verlag, 1989.
BALDERMANN , I. Úvod do biblické didaktiky. Jihlava: Mlýn, 2004.
BAUER, D. A KOL . AUT ., Abraham. Ein biblisches Lese- und
Arbeitsheft. Stuttgart: Katholisches Bibelwerk, 1993.
BAUER, D. A KOL . AUT ., Zeiten Wende. Lese- und Arbeitsbuch zu
Deuterojesaja. Stuttgart: Katholisches Bibelwerk, 1999.
BAUER, D.; M EISSNER, A.; M OOS, B.; PORSCH, F.; W IELAND , W.
Grundkurs Bibel – Altes Testament. 10 Dílů, Stuttgart:
Katholisches Bibelwerk, 1993.
BAUER, D.; HECHT, A.; M OOS, B.; PORSCH, F.; W IELAND , W.
Grundkurs Bibel – Neues Testament. 8 Dílů , Stuttgart:
Katholisches Bibelwerk, 1989.
BENZI, G. Federazione Biblica Cattolica. In: Grandi temi della
pastorale biblica, Torino: Elledici, 2002.
B ISSOLI, C. Apostolato Biblico. In: Grandi temi della pastorale
biblica, Torino: Elledici, 2002.
CZECH, J. Biblické příběhy v proměnách času. Praha: Portál, 2006.
ELTROP, B.; HECHT, A.; L AMBERTY -Z IELINSKI , H.; THEUER, G.
Frauen – Streit. Frauen Bibel Arbeit. Stuttgart: Katholisches
Bibelwerk, 1999.
ELTROP, B.; HECHT, A.; L AMBERTY -Z IELINSKI , H.; THEUER, G.
Frauen – Trauer. Frauen Bibel Arbeit. Stuttgart: Katholisches
Bibelwerk, 2002.
124
ELTROP, B.; HECHT, A.; L AMBERTY -Z IELINSKI , H.; THEUER, G.
Frauen – Feiern Feste. Frauen Bibel Arbeit. Stuttgart:
Katholisches Bibelwerk, 2003.
GRÜN, A. Hlubinně psychologický výklad Písma. Praha: ČKA, 1994.
HECHT, A. Bibliodrama und Exegese. In: Bulletin Dei Verbum.
Bibliodrama, die Bibel ins Spiel bringen, 66-67/2003.
Stuttgart: KBF 2003.
HECHT, A. Zugänge zur Bibel. Stuttgart: Katholisches Bibelwerk,
2003. Pozdě j i Přeloženo HECHTOVÁ, A. Kreativní přístupy
k Bibli, Brno: Kartuziánské nakladatelství ve spolupráci
s Českým katolickým biblickým dílem, 2008.
H IRMER, O. Sie werden auf meine Stimme hören. München: Missio,
1991.
CHALUPA , P. Četba Písma svatého v procesu formace. In: Četba
v procesu formace. Pracovní seminář katedry pastorální a
spirituální teologie CMTF UP a centra Alett i v Olomouci
uskutečněný ve dnech 1. 5. – 3. 5. 2003, Velehrad: Refugium,
2003.
II. V ATIKÁNSKÝ KONCIL . Věroučná konstituce „Dei Verbum“ o
Božím zjevení. Kostelní Vydř í: Karmelitánské nakladatelství,
2002.
K OSCH, D. Alte neue Bibel. Luzern: Schweizerisches katholisches
Bibelwerk und Schweizerische Bibelgesellschaft, 2000.
L AMBERTY -Z IELINSKI , H.; L ÜTJEN, P. A KOL . AUT ., Lydia:
Geschäftsfrau, Gastgeberin, Gemeindeleiterin. Stuttgart:
Katholisches Bibelwerk, 2002.
OEMING, M. Úvod do biblické hermeneutiky. Praha: Vyšehrad,
2001.
PAPEŽSKÁ BIBLICKÁ KOMISE. Výklad Bible v církvi. Praha: Zvon,
1996.
125
POKORNÝ, P. Hermeneutika jako teorie porozumění od základních
otázek jazyka k výkladu Bible. Praha: Vyšehrad, 2005.
REMEŠ, P.; HALAMOVÁ , A. Nahá žena na střeše. Praha: Portál,
2004.
RICOEUR, P. Život, pravda, symbol. Praha: Oikoymenh, 1993.
SMALE , I. Nad Biblí bez nudy. Praha: Samuel, 2004.
SZONDI, P. Úvod do li terární hermeneutiky. Brno: Host, 2003.
TEICHERT, W. Wenn die Zwischen – Raume tanzen. Stuttgart: Kreuz,
2001.
V ERTEUIL, M. Svíti lnou mým nohám je tvé slovo. Praha: Pastorační
středisko, 1998.
WARNS, E. N.; FALLNER , H. Bibliodrama als Prozeß. Leitung und
Beratung, Bielefeld: Lutherverlag, 1994.
WELLMANN , B. A KOL . AUT ., Zwölfmal Bibel. Entdecken: Lese- und
Arbeitsbuch zur Bibel. Stuttgart: Katholisches Bibelwerk,
2002.
WELLMANN , B. A KOL . AUT . Zehn gebote. Entdecken: Lese- und
Arbeitsbuch zur Bibel. Stuttgart: Katholisches Bibelwerk,
2001.
Další literatura:
BRUNO, T. Řeč tě la: přesvědčte svou mimikou, gesty a držením tě la.
Praha: Grada, 2007.
CAMPBELLOVÁ , J. Techniky arteterapie. Praha: Portál, 1998.
CLAYTON , P. Reč tela: čítajte gestá, hovorte svojimi pohybmi.
Praha: Cesty, 2004.
ČERNÝ, V. Řeč tě la: neverbální komunikace pro obchodníky i pro
běžný život. Brno: Computer Press, 2007.
FRANKL ,V. E. Lékařská péče o duši. Brno: Cesta, 1996.
GODDETOVÁ, E. T. Umění jednat s dospívajícími. Praha: Portál,
2001.
126
GOETHE, J. W. Smyslově-morální úč inek barev. Hranice: Fabula,
2003.
K ASTOVÁ, V. Dynamika symbolů. Praha: Portál, 2000.
K ELNER, T. A. Symboly a jejich skrytý význam. Praha: Metafora,
2007.
K OL. A UT. Řeč tě la: výklad, mimoslovní komunikace, porozumění
signálům. Havlíčkův Brod: Fragment, 2002.
L IEBMANN , M. Skupinová arteterapie. Praha: Portál, 2005.
M AJZLANOVÁ , K. Dramatoterapia v l iečebnej pedagogike. Bratis-
lava: Ir is, 2004.
M UCHOVÁ, L. Vyslovit nevyslovitelné. Brno: CDK, 2005.
NORRIS, S. Tajemství léčení barvami, Praha: Svojka & Co, 2004.
PEASE, A. Řeč tě la: jak porozumě t druhým z jejich gest, mimiky a
postojů tě la. Praha: Portál, 2001.
ROMANOWSKA, B. A. Muzikoterapie. Frýdek-Místek: Alpress, 2005.
SMAHEL , R. Uč itel a jeho žáci. Olomouc: MCM, 1996.
TEGZE, O. Neverbální komunikace. Praha: Computer Press, 2003.
THOMSON, P. Tajemství komunikace. Brno: Alman, 2001.
THIEL , E. Mluvíme tě lem: řeč tě la prozradí víc než tisíc slov. Praha:
Knižní klub, 1997.
T IMU ĽÁK , L. Základy vedení psychoterapeutického rozhovoru.
Praha: Portál, 2006.
V ALENTA , M. Dramaterapie. Praha: Grada, 2007.
V YBÍRAL , Z. Psychologie komunikace. Praha: Portál, 2005.
V YM ĚTAL , J. A K OL. Obecná psychoterapie. Praha: Psychoanalytic-
ké nakladatelství J. Kocourek, 1997.
WALSH, D. Skupinové hry a č innosti pro seniory. Praha: Portál,
2005.
WOLLSCHLÄGER, M.; WOLLSCHLÄGER, G. Symbol v diagnostice a
psychoterapii. Praha: Portál, 2002.
127
Webové stránky k biblickým postavičkám
A RBEITSGEMEINSSCHAFT BIBLISCHE FIGUREN. [online]. Sonnenbühl.
[cit. 2006-05-01; 2006-04-28]. Dostupný z WWW: <http://
www.abf-ev.de>
A RBEITSSTELLE FÜR EVENT. RELIGIONSPÄDAGOGIK OSTFRIESLAND -
PRÜTZ, M., ERZÄHLFIGUREN NACH DORIS EGLI . [online].
Aurich. [cit. 2006-05-22]. Dostupný z WWW: <http://
www.aro-schaefer.privat.t-online.de/werkst80.htm#Egli>
A SSOCIATION SUISSE DES A MIS DE LA CRÈCHE. [online]. [cit. 2008-
03-12]. Dostupný z WWW: <http://www.krippen.ch/index.
php?option=com_weblinks&catid=6&Itemid=8>
B IBLICKÉ POSTAVIČKY . [online]. Olomouc. [cit. 2007-11-11].
Dostupný z WWW: <http://www.biblickepostavicky.cz>
B IBLISCHE ERZÄHLFIGUREN M ICHAELA RAAF . [online]. Ulm. [cit.
2007-06-23]. Dostupný z WWW: <http://www. raaf-eglif igu
ren.de>
B IBLISCHE ERZÄHLFIGUREN NACH DORIS EGLI . [online]. Baar. [cit.
2008-03-15]. Dostupný z WWW: <http:// www. egli-f iguren.
de/erzaehlf iguren.htm>
B IBLISCHE FIGUREN – FIDES HOLLEMANN . [online]. Schleswig. [cit.
2007-09-28]. Dostupný z WWW: <http://www.biblischefigur
en.de>
B IBLISCHE FIGUREN, M ICHAELA STÜRNER. [online]. Oberndorf a. N.
[cit. 2007-11-15]. Dostupný z WWW: <http://www.biblische-
figuren.eu>
B IBLISCHE FIGUREN ÖSTERREICH. [online]. Heiligenkreuz am
Waasen. [cit. 2006-09-22; 2007-03-10; 2007-03-22; 2007-05-
10]. Dostupný z WWW: <http://www.biblische-figuren.at>
ČESKÉ KATOLICKÉ BIBLICKÉ DÍLO . [online]. Dolany. [cit. 2008-02-
04]. Dostupný z WWW: <http://www.biblickedilo.cz>
128
D IE IMMELS B IBLISCHE FIGUREN. [online]. Bad Endbach. [cit. 2007-
10-10]. Dostupný z WWW: <http://www.immel-online.de/
f iguren.html>
DOMINIKANERINNEN I LANZ . [online]. I lanz. [cit. 2007-11-22].
Dostupný z WWW: <http://www.kloster-ilanz.ch/aktuelles/
sr_anita.htm>
DOROSE EPOLET. [online]. Pfinztal. [cit. 2007-11-06]. Dostupný
z WWW: <http://www.dorose-freizeiten-mit-herz.de/de>
ERZÄHLFIGUREN NEHMEN GESTALT AN. [online]. Bad Endbach. [cit.
2007-11-15]. Dostupný z WWW: <http://guenterod.feg.de/
hans/erzaehlf iguren_nehmen_gestalt_an.swf>
ERZÄHLFIGUREN - SUSANNE PRAMHAAS . [online]. Telfs. [cit. 2007-
05-04]. Dostupný z WWW: <http://www.telfs. com/pramhaas/
erzaehlf iguren>
FRANK UND BEATE BADEL . [online]. Garbsen. [cit. 2008-02-01].
Dostupný z WWW: <http://www.badel.de/Beate>
GINI NEUMANN , K URSLEITERIN FÜR BIBLISCHE ERZÄHLFIGUREN
NACH DORIS EGLI . [online]. Eichstätt. [cit. 2006-04-24; 2006-
10-10; 2007-06-05; 1007-06-23; 2007-12-21]. Dostupný
z WWW: <http://www.gini. neumann.altmuehl net.de>
K REATIVWERKSTATT B IRGIT L ANGER. [online]. Waren. [cit. 2006-
07-26]. Dostupný z WWW: <http://www.bewegliche-figu
ren.de>
K RIPPENFIGUREN CORNELIA HEHLE. [online]. Hörbranz. [cit. 2007-
11-05]. Dostupný z WWW: <http://members.aon.at/krippenfi
guren/>
K RIPPENFIGUREN CORNELIA HEHLE. [online]. Hörbranz. [cit. 2008-
01-02]. Dostupný z WWW: <www.tor-zur-wirkl ichkeit.com>
M ILERSKI RENATE. [online]. Eberdingen. [cit. 2006-04-14].
Dostupný z WWW: <http://milerski-eglif iguren.de>
129
UTE SCHULZ - BIBLISCHE ERZÄHLFIGUREN NACH DORIS EGLI .
[online]. Rot am See. [cit. 2008-01-21]. Dostupný z WWW:
<http://www.eglif iguren-scholz.de>
V EREINIGUNG K URSLEITERINNEN B IBLISCHE FIGUREN
SCHWARZENBERG. [online]. Gipf-Oberfrick. [cit. 2006-06-22;
2008-03-11]. Dostupný z WWW: <http://www.vkbfs.ch>
WERKSTATT WALTERSDORFER. [online]. Heiligenkreuz am Waasen.
[cit. 2007-06-22]. Dostupný z WWW: <http://www. werkstatt-
waltersdorfer.at>
Články na internetu A BEGG-SCHÄFER, D. SCHWARZENBERGER BIBLISCHE FIGUREN. I N:
K IRCHE HEUTE, RÖMISCH-KATHOLISCHES PFARRBLATT DER
NORDWESTSCHWEIZ. [online]. Basel. [cit. 2008-01-02].
Dostupný z WWW: <http://www.kirche-heute.ch/index.php?
AusgabenNummer=37&Jahr gang=32>
ERZBISTUM HAMBURG. [online]. Hamburg. [cit. 2006-04-28; 2006-
06-19]. Dostupný z WWW: <http://www.erzbistum-hamburg.
de/inhalt/christliches_leben/aktuelle_themen/bibl_Figuren.ht
m>
FURRER, R. Generalversammlung VKBFS vom 22. September 2007.
IN: V EREINIGUNG K URSLEITERINNEN B IBLISCHE FIGUREN
SCHWARZENBERG. [online]. Gipf-Oberfrick. [cit. 2008-03-11].
Dostupný z WWW: <http://www.vkbfs.ch/ f i les/berichtgv07a.
pdf>
GEMEINSCHAFT L UMEN CHRISTI, I NGRID THERESIA STEIN. [online].
Maihingen. [cit. 2008-01-20]. Dostupný z WWW: <http://
www.lumenchristi.de/kem/kurse/biblische_erzaehlf iguren_dor
is_egli.htm>
PASTORALE BIBLIQUE DIOCÉSAINE DE L UXENBOURG. [online].
Luxenbourg. [cit. 2006-05-18]. Dostupný z WWW:
<http://www.bibel. lu/article.php3?id_article=52>
130
REGENSBURGER B IBELFIGUREN, B IBELJAHR 2003 – SUCHEN UND
FINDEN. [online]. Sinzing. [cit. 2006-04-14]. Dostupný
z WWW: <http://www.bibelf iguren.de/pressebericht.htm>
Další webové stránky B ILDUNGSZENTRUM M ATT . [online]. Schwarzenberg. [cit. 2006-03-
05]. Dostupný z WWW: <http://www. bzmatt.ch>
CATHOLIC B IBLICAL FEDERATION. [online]. Stuttgart. [cit. 2008-03-
15]. Dostupný z WWW: <http://www.c-b-f.org>
DAS WISSENSCHAFTLICHE B IBELLEXIKON IM I NTERNET. [online].
Stuttgart. [cit. 2008-03-18]. Dostupný z WWW: <http://www.
bibelwissenschaft.de>
CHARITA SV . A LEXANDRA . [online]. Ostrava-Kunč i čky. [cit. 2008-
02-02]. Dostupný z WWW: <http://www.charitasvalexandra.
cz>
K ATHOLISCHE K IRCHE IN DER STEIERMARK. [online]. Graz. [cit.
2006-08-10]. Dostupný z WWW: <http://www.graz-seckau.at/
pa/bibel/methoden4.php>
K LOSTER DENKENDORF. [online]. Denkendorf. [cit. 2006-05-10].
Dostupný z WWW: <http://www.kloster-denkendorf.de/kurse_
fuer_egli-f iguren.htm>
L ILYANN THUMN . [online]. Neurčeno. [cit. 2008-02-19]. Dostupný
z WWW: <http://l i lyann-thumn.blog.cz/0706/symbolika-
barev>
NAJDISE.CZ, PETR ŠOURAL. [online]. Frýdek Místek. [cit. 2008-03-
01]. Dostupný z WWW: <http://vyznam-barev.najdise.cz/zla
ta-barva>
PASTORAČNÍ STŘEDISKO. [online]. Praha. [cit. 2008-01-10].
Dostupný z WWW: <http://www.pastorace.cz>
131
STIFT URACH. [online]. Bad Urach. [cit. 2006-05-10]. Dostupný
z WWW: <http://www.klosterjakobsberg.de/urach/ programm.
php?nr=MU>
W IKIPEDIA [online]. San Francisco. [cit. 2006-03-12]. Dostupný
z WWW: <http://de.wikipedia.org/wiki/Biblische_Erz%C3%A
4hlf iguren>
132
Seznam obrázků a tabulek Obr. 1: První postavičky 15
Obr. 2: Sestra Anita Drungs 17
Obr. 3: Vývoj bot 18
Obr. 4: Vývoj koster 19
Obr. 5: Muž, žena a dítě 35
Obr. 6: Složení postaviček 37
Obr. 7: Tabulka tzv. „faktických barev“ 44
Obr. 8: Tabulka tzv. „symbolických barev“ 48
Obr. 9: Základní pozice „T“ 50
Obr. 10: Tabulka – zachycení textu Mk 8,22-26 85
Obr. 11: Postupné tvoření dospě lé postavičky a miminka 114
Obr. 12: Postavičky v pohybu 135
Obr. 13: Postoj postaviček vyjadřující vztah k Bohu 136
Obr. 14: Postoj postaviček vyjadřující nálady a pocity 137
Obr. 15: Zachycení gesta na postavičce 138
Obr. 16: Jednoduché scény s využitím rekvizit 139
Obr. 17: Žalm 22 157
Seznam příloh Pří l. 1: Soubory obrázků 135
Pří l. 2: Stručná metodika práce s postavičkami 140
Pří l. 3: CD ROM 145
Pří l. 3a: Učedníci na cestě do Emauz CD
Pří l. 3b: Metodika nácviku základních pohybů a postojů CD
Pří l. 3c: Výroba postaviček CD
Pří l. 4: Př ipravené scénáře 146
Pří l. 4a: Učedníci jdoucí do Emauz 146
Pří l. 4b: Žalm 22 150
133
Přílohy
Příl. 1: Soubory obrázků:
Obr. 12: Postavičky v pohybu:
Jít kl idně Spěchat, běžet
Spát, odpoč ívat Vztekat se, zuř i t
Tanč i t , poskakovat Tleskat rukama
134
Obr. 13: Postoj postaviček vyjadřující vztah k Bohu:
Meditovat Chváli t Boha, radovat se
Modli t se Prosit , žádat
Naslouchat Být př ipraven
135
Obr. 14: Postoj postaviček vyjadřující nálady a pocity:
Rezignovat Truchli t , plakat
Zoufat si Zděsit se, zaleknout se
Odmítat Nesouhlasit, oponovat
136
Obr. 15: Zachycení gesta na postavičce podle j iného
č lověka:187
187 ANTWEILER, D., GRILLMAIER , G., Auf Lebensspuren mit Figuren, s. 18.
137
Obr. 16: Jednoduché scény s využitím rekvizit:
Četba svitku Písma Rút a Boaz
Hra na loutnu Radost z dítě te
Milosrdný Samaritán Farizej a celník
138
Příl. 2: Stručná metodika práce
s postavičkami
Tato metodika je pomůckou všem, kdo si sami vyrobil i
bibl ické postavičky a budou s nimi dále pracovat. Podrobně jší
rozbor je v kapitole „Vyjadřovací schopnosti postaviček.“
Stručnou metodiku moderátor vytiskne účastníkům kurzů , aby mě l i
vodítko pro úvod do práce s postavičkami ve své farnosti . Dále j im
doporuč í další l i teraturu, zvláště do češtiny přeloženou knihu A.
Hechtové. Jako pomůcka může posloužit i soubor „Nácvik
pohybu“ uložený v př í loze na CD ROM.
Pokud se práce s biblickými postavičkami účastní l idé, kteř í
tuto metodu neznají, je třeba udě lat stručný úvod. Je možné ho
i rozdě l i t na několik večerů , nebo jeden večer věnovat jen
procvičování pohybu a vyjadřovacích schopností postaviček. Více
je v knize A. Hechtové, Tvoř ivá práce s biblickými postavičkami,
vydané Českým katolickým biblickým dílem.
Vybavení: prostor s kobercem nebo stoly do kruhu, biblické
postavičky, látky.
Výchozí pozice: Účastníci udě la jí kruh okolo př ipravených
postaviček, které jsou položeny doprostřed. Každý si vybere jednu
z dospě lých postaviček a jednu látku jako podklad pod svou
postavičku. Biblické postavičky se vždy staví do ně jakého
prostředí (interiér č i exter iér). Nikdy nemůže stát postavička jen
na koberci č i na stole. Splývá s okolním prostředím, kdežto
zvláštní podklad j i vyzvedne a zdůrazní oproti okolí . Látky, které
se používají jako rekvizity mohou mít význam faktický (např . :
modrá jako moře a řeka, zelená jako tráva, žlutá jako poušť , šedá
jako městská dlažba), anebo význam symbolický (např . : žlutá
vyjadřující radost, červená lásku, černá smutek, zelená nadě je
atd.).
139
Vznik: Moderátor stručně informuje o vzniku bibl ických
postaviček – vynalezla je sestra Anita Derungs v roce 1964 ve
Švýcarsku. Odtud se přes Rakousko rozšíř i ly až do České
republiky.
Složení: Moderátor nejdř íve všem př iblíží, z čeho se
postavička skládá. Základním materiálem je drát obalený
provazem, olověné botičky a hlava z materiálu podobného
polystrénu, zvaném styropur.
Základní zásady: Účastníci se nauč í základní manipulaci
s postavičkou. Nikdy se nechytá za hlavu, ale za tě lo, ruce č i
nohy. Hlava je nejkřehč ím materiálem na postavičce.188 Účastníci
uvedou postavičku do výchozí pozice „T“, kdy nohy srovnají od
kyč le až po kotník tak, aby postavička bez problémů stála, ruce se
také narovnají a rozpaží. Tě lo i hlava se narovná do vzpř ímeného
postoje. Toto je výchozí pozice pro jakýkoliv pohyb.
Základní pohyby: Drát postavičky se ohýbá jen v těch
místech, kde má č lověk kloub. Ruka: ramenní kloub, loket,
zápěstí, pěst. Noha: kyčel, koleno, kotníkem se nepohybuje. Trup:
předklon, záklon, rotace vpravo a vlevo. Hlava: poklonění,
zaklonění, naklonění doprava, doleva, pootočení doprava, doleva.
Př i pohybu hlavou je třeba hlavu uchopit celou dlaní. Př i pohybu
je však třeba dbát zvýšené opatrnosti.
Postavičku uvedeme do pozice „T“. Zkusíme, jaké má
nejvě tší a nejmenší rozpě t í – rukou i nohou. Také zkusíme, ve
které rovině je postavička především akt ivní – v rovině pasu,
hrudníku, horních č i dolních končetin.189
Nácvik pohybu: Účastníci si zkusí několik běžných pohybů .
Nejdř íve sezení (na židli, „na turka“, nohu přes nohu), pak ležení,
stání, chůzi, tanec. U mladších účastníků bývá zajímavé, když
188 Srov. http://www.gini.neumann.altmuehlnet.de/index.php?fuseaction=umgang - [cit. 2007-06-05]. 189 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 14.
140
pracují ve dvojici, kdy jeden si sám zvolí ně jakou polohu a v ní
zůstane a druhý se snaží tuto polohu znázornit bibl ickou
postavičkou. Č lověk si u toho více uvědomí, jakým směrem je tě lo
př i rozeně nakloněné, v kterých místech jsou klouby ohnuté, do
jakého úhlu, apod.
Nácvik postoje: Metodika pokračuje vyjadřováním vnitřních
pocitů a pochodů . Účastníci zkusí zachytit smutek, radost,
modl itbu, přemýšlení, okamžik rozhodnutí, vnitřní nesouhlas atd.
Zde může moderátor upozornit na nebezpeč í k l išé, které může
vzniknout. Typické je modlící se č lověk na kolenou s hlavou
upřenou do oblak. Pokud ve skupině vě tšina postaví postavičku
stejně , může je vyzvat, aby zkusi l i j iný postoj, a tak je př ivést
k vě tšímu přemýšlení a tvoř ivosti .
Od práce jednotl ivce se přesuneme k práci ve dvojicích.
Každá dvojice dostane j inou kart ičku s některým z těchto pocitů ,
postojů a vztahů : láska, př i jetí, usmíření, obdarování, spor,
napě tí, vztek, agrese, utlačování, potrestání, obrana, útěk,
rozhovor, poučování, pozorné naslouchání, žebrání, nuda, apod.
Pomocí dvou postaviček se pokusí výrazně znázornit obsah
zadaného slova. Pak se postupně prochází dvoj ice za dvojicí
a ostatní hádají, co mohou postavičky znázorňovat. Účastníci se
tak uč í na svých vlastních chybách dobrému a výraznému
znázornění jednotl ivých pocitů a postojů . Společně pak hovoř í
o různých možnostech vyjádření. Moderátor zde sleduje mj. i „oční
kontakt“ postaviček. Přestože nemají oč i , je dů ležité, dívají- l i se
př i rozhovoru na sebe, nebo se jej ich pohledy míjejí v různých
úhlech.
Práce ve dvojicích pokračuje zkoušením vhodné vzdálenost i
mezi jednajícími postavami. Všechny dvojice zkusí zachyti t
setkání dvou l idí. Postavičky dávají do různé vzdálenosti. Různě je
př ibl ižují a oddalují, až najdou vhodnou pozici. Uvažují také
141
o tom, co může vzdálenost znamenat. Jinak daleko od sebe budou
dva milující se l idé, j inak l idé, kteř í se vidí poprvé a j inak l idé,
kteř í jsou ve sporu. Pro každý př ípad je „správná“ j iná vzdálenost.
Nyní se skupina rozdě l í na dvě podskupiny a bude pracovat
se všemi postavičkami ve své skupince. Zkusí zachyti t vztahy ve
skupině :
uzavřená x otevřená skupina
uspořádaná x chaotická skupina
kl idná x „živá“ skupina
skupina mající jeden cíl x roztř íštěná skupina
mírumilovná x soupeř ící skupina
jednotl ivec ve vztahu ke skupině – př i jatý x nepř i jatý
Účastníci pak sledují ustavení postaviček ve své skupince
a srovnávají ho s protě jší skupinkou. Jaké jsou rozdíly? Co je
shodné?
Možnosti využití: Moderátor nastíní možnosti, kde všude se
dají bibl ické postavičky použít: setkání nad Biblí, katecheze dě tí ,
mše svatá, práce se seniory, s rodinami, s tě lesně i duševně
handicapovanými, bibl ické výstavy, manželské a rodinné terapie,
apod.
Šance a meze: Moderátor také upozorní na možné šance, ale
i omezení, která př ináší práce s biblickými postavičkami.
Bibl ická práce: Moderátor představí různé možnosti , jak
př ipravit bibl ické setkání s využit ím biblických postaviček.
Účastníci si musejí být vědomi toho, že každé práci s postavičkami
musí předcházet práce s biblickým textem. Postavičky jsou jen
pomůckou ve službě Božímu slovu, nikoliv naopak.
Dramaturgie: Př i práci s bibl ickým textem a následně
i postavičkami může posloužit několik dramaturgických otázek:
KDO? Které postavy se vyskytují v textu? Hlavní postavy,
vedlejší postavy, okrajové postavy.
142
CO? Co tyto postavy dě laj í? Jaké mají vzájemné vztahy?
Blízkost – odstup. Moderátor si všímá sloves vyjadřujících dě j .
KDE? Jak vypadá okolí? Kde se scéna odehrává?
V př írodě , doma, ve městě , na poušti , j inde.
KDY? Denní doba, přesná hodina? Zachytíme neviditelné
prvky? Který moment se díky času objasní? Najdeme v textu
dů ležitý okamžik, který však trval velmi krátkou dobu – byl jako
blesk?
JAK ? Je dobré si předem načrtnout skicu. Potřebujeme
k ztvárnění ještě j iné prostředky a metody? Použití symbolů ,
obrazů , š ipek č i kartiček s textem. Které prostředky zdůrazňují
výpověď textu a které jsou jen zkrášlujícím doplňkem?
Právě tak je prospěšné uvědomit si základní prvky vytváření
scény: choreograf ie, vztahy hlavních a vedlejších postav, význam
barev př i uspořádání prostoru, oděv postaviček, užití rekvizi t ,
úč innost gestikulace a postoje.190
190 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 12.
143
Příl. 3: CD ROM
Příl. 3a: Učedníci na cestě do Emauz
Soubor: Emauzy.pps
Příl. 3b: Metodika nácviku pohybů a
postojů
Soubor: NacvikPohybu.pps
Příl. 3c: Výroba postaviček
Soubor: VyrobaPostavicek.pps
144
Příl. 4: Scénáře pro praktickou práci
s Biblí
Příl. 4a: Učedníci na cestě do Emauz
Text: Lk 24, 13-35
Pomůcky: okopírované texty, rekvizity pro tvorbu scény
(látky, kameny, palma), dostatečný počet postaviček (min. pro
každého účastníka jednu), barevné f ixy.
Časový předpoklad: 2 hodiny
Př íprava místnost i: moderátor uspořádá židle do kruhu. Do
středu kruhu vytvoř í scénu, ve které bude cesta, těsně před jedním
koncem bude rozcestí. Kraj inu může doplnit kameny, palmou (bez
zvířat a postaviček). Na j iné místo v místnosti (mimo kruh)
př ipraví bibl ické postavičky. Pro moderátora může být pomůckou
soubor „Emauzy“ uložený na př i loženém CD ROM.
Průběh praktické práce s Biblí:
Př ístup k textu:
� Moderátor uvítá všechny účastníky, uvede je do programu
večera a začne setkání krátkou modlitbou.
� Moderátor vyzve účastníky, aby si vybrali bibl ickou
postavičku, která se j im nejvíc líbí, nebo která je nej lépe
vyst ihuje. Každý z účastníků si vybere jednu biblickou
postavičku a vrátí se na své místo v kruhu.
� Pokud účastníci ještě nepracovali s biblickými postavičkami,
moderátor stručně vysvě t l í , jak se s nimi pohybuje, k čemu
slouží.
� Pak moderátor pustí t ichou hudbu, př i které každý postaví
skrze postavičku sám sebe někam do scény. Podle
momentální situace (v běhu – stále nestíhám, v kl idu pod
145
stromem – o víkendu odpoč ívám, na rozcestí - rozhoduj i se
jak dál v životě apod.).
� Až všichni uloží postavičku na své místo ve scéně , následuje
představování. Každý ukáže na „svou“ postavičku, nebo si j i
vezme do ruky, (pokud se účastníci neznají, tak se nejdř íve
představí) a řekne proč s i vybral tuto postavičku, proč j i
postavil tam, kam ji postavil. Jak se cítí, co očekává.
Moderátor pozorně naslouchá, každý může ř íct jen tol ik,
kolik chce. Nikoho nenutí.
Práce s textem:
� Moderátor rozdá okopírované texty Lk 24, 13-35.
� Účastníci hledají, kdo v př íběhu mluví (Ježíš, Kleofáš, druhý
učedník, 11 apoštolů , vypravěč) .
� Účastníci si mezi sebe rozdě l í role a př íběh přeč tou v rolích
(osvědč i lo se, když moderátor předem upozorní na urč i té
záludnosti v textu – např . v.19-24 – mohou č íst oba učedníci
současně , nebo se stř ídat po vě tách. Ve v. 29 a 32 opě t mluví
oba současně , ve v. 34 mluví všech 11 učedníků).
� Moderátor rozdá barevné f ixy (každý si může vzít jednu nebo
tř i barvy) a vysvě t l í metodu Västeras.191 Účastníci si udě lají
v textu tř i značky:
� „?“ v místě , kterému nerozumím
� „ !“ v míst ě , které je dů ležité
� „ “ v místě , které mě oslovilo
� Účastníci mají 8-10 minut na opatření textu značkami. Pak se
moderátor může zeptat, jest l i někdo má text zcela bez
otazníků (tento č lověk může být pomocníkem př i hledání
odpovědí na otázky druhých).
� Skupina se nejdř íve zaměř í na otazníky. Kdo chce, sdě l í
ostatním, kde má otazník a krátce řekne, čemu nerozumí.
191 Srov. HECHT, A., Zugänge zur Bibel, s. 28-29.
146
Skupina se pak snaží společně najít odpověď . Takto se
postupně projdou všechny otazníky.
� Dále se skupina zaměř í na vykř i čníky – co je dů ležité
v textu. Opě t může každý ř íct, kde má vykř i čník a krátce
vysvě t l i t proč .
� Značku srdíčko prozatím necháme jen tiše v textu. Vrátíme
se k ní pozdě j i .
S textem do života:
� Moderátor požádá účastníky, aby postavičky ze scény vráti l i
na původní místo mimo kruh.
� Moderátor pustí t ichou hudbu a vybere si tř i postavičky
(znázorňující Ježíše, Kleofáše a druhého učedníka). Skupina
sedí t iše v kruhu. Poslouchá hudbu a sleduje moderátora,
který do původní scény staví dva učedníky na cestě
v rozhovoru s Ježíšem. Může zvýraznit (např . nápisem) na
jednom konci cesty Jeruzalém, na druhém konci Emauzy.
Učedníky staví směrem na Emauzy. Pokud účastníci mají
tendenci tvoření komentovat, tak zopakuje, aby t iše
naslouchali hudbě .
� Moderátor se vrátí na své místo v kruhu a vyzve účastníky ke
sdílení, kde si vyznač i l i srdíčka. Kdo bude chtít, přeč te
slovo, verš, kde má zaznačené srdíčko. V této chvíl i to
nedoprovází žádným komentářem. Pokud má někdo srdíčko
na stejném místě , může ho opě t přeč íst. Zde nevadí, že
některá místa budou č tena třeba 10x. Účastníci č tou jeden po
druhém, mezi nimi je vždy chvíl i pauza. Ostatní se dívají na
scénu a nechávají na sebe působit výpovědi ostatních.
� Moderátor meditaci zakonč í modli tbou a písní – „Na cestu
s námi, vyjdi Pane!“
� Následuje sdílení a ref lexe.
147
Text – LUKÁŠ 24,14-35 24 ,13Téhož dne se dva z nich ubíral i do vsi jménem Emaus,
která je od Jeruzaléma vzdálena asi tř i hodiny cesty, 14a rozmlouvali spolu o tom všem, co se událo. 15A jak to v řeč i
probíral i, př ipoj i l se k nim sám Ježíš a šel s nimi. 16Ale něco jako
by bráni lo jej ich oč ím, aby ho poznali . 17Řekl j im: "O čem to spolu cestou rozmlouváte?" Oni zůstal i
stát plni zármutku. 18Jeden z nich, jménem Kleofáš, mu odpovědě l :
"Ty jsi asi jediný z Jeruzaléma, kdo neví, co se tam v těchto dnech
stalo!" 19On se j ich zeptal: "A co to bylo?" Oni mu odpovědě l i :
"Jak Ježíše Nazaretského, který byl prorok mocný slovem i skutkem
před Bohem i přede vším l idem, 20naši velekněží a č lenové rady
vydal i, aby byl odsouzen na smrt, a ukř ižoval i ho. 21A my jsme
doufali, že on je ten, který má vykoupit Izrael. Ale už je to dnes
třetí den, co se to stalo. 22Ovšem některé z našich žen nás
ohromily: Byly totiž zrána u hrobu 23a nenalezly jeho tě lo; př išly
a vyprávě ly, že mě ly i vidění andě lů , kteř í ř íkali, že je živ.
24Někteř í z nás pak odešl i k hrobu a shledali , že je to tak, jak ženy
vypravovaly, jeho však nevidě l i ." 25A on j im řekl: "Jak jste
nechápaví! To je vám tak těžké uvěř i t všemu, co mluvi l i proroci! 26Což nemě l Mesiáš to vše vytrpě t a tak vejí t do své slávy?" 27Potom začal od Mojžíše a všech proroků a vykládal j im to, co se
na něho vztahovalo ve všech částech Písma. 28Když už byl i blízko vesnice, do které šl i , on jako by chtě l
j í t dál. 29Oni však ho začali přemlouvat: "Zůstaň s námi, vždyť už
je k večeru a den se schyluje." Vešel tedy a zůstal s nimi. 30Když
byl spolu s nimi u stolu, vzal chléb, vzdal díky, lámal a rozdával
j im. 31Tu se j im otevřely oč i a poznali ho; ale on zmizel jej ich
zrakům. 32Řekli si spolu: "Což nám srdce nehořelo, když s námi na
cestě mluvi l a otvíral nám Písma?" 33A v tu hodinu vstali a vráti l i
se do Jeruzaléma; nalezli jedenáct učedníků a jej ich druhy
pohromadě . 34Ti j im řekl i: "Pán byl opravdu vzkř íšen a zjevil se
Šimonovi." 35Oni pak vypravovali , co se j im stalo na cestě a jak se
j im dal poznat, když lámal chléb.
148
Příl. 4b: Žalm 22
Úvodní poznámka: Tato biblická práce je vhodná pro
zkušeného moderátora a skupinu, která j iž pracovala s biblickými
postavičkami. Pro nezkušeného moderátora i skupinu může být
velmi náročná.
Text: Ž 22, 1-32
Pomůcky: bibl ická postavička do úvodní scény, barevné
kartičky, nastř íhané proužky papíru, barevné kruhy, velký papír
formátu A2-A3, f ixy, různě barevné papíry formátu A4, papír
s okopírovaným textem – na jedné straně 22,1-22a, na druhé straně
zbytek se zdůrazněným veršem 22b, nakopírované obrázky k žalmu
22, kl idná hudba, biblické postavičky (př ibl ižně jednu na
účastníka), látky, drobné rekvizity, zpěvník (Koinonia, Taizé aj.) .
Časový předpoklad: dva bloky asi po 3 hodinách, t j .
6 hodin.
Př íprava místnosti: moderátor uspořádá židle do kruhu.
Pokud je k dispozici velká místnost, tak kruh udě lá spíše v jedné
polovině , aby bylo možné se přesunout na druhou část programu
do druhé poloviny místnosti. Do středu kruhu položí tmavou látku
a na ni kleč ící postavičku s hlavou skloněnou až k zemi a s rukou
vztaženou k nebi.
Průběh praktické práce s Biblí:192
Př ístup k textu:
� Moderátor uvítá účastníky, nastíní j im průběh celého dne
a začne setkání vhodnou písní.
� Účastníci sedí v kruhu, ve středu kruhu kleč í postavička,
která má hlavu skloněnou k zemi a jednu ruku vztahuje
k nebi.
192 Srov. ELTROP, B., HECHT, A., LAMBERTY-ZIELINSKI, H., THEUER, G., Frauen – Trauer, Frauen Bibel Arbeit. s. 44-49; DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 39-45.
149
� Moderátor uvede účastníky do techniky zvané brainstorming
- každý se může vyjádř i t , jak na ně j scéna působí: „Já
vidím…“, „Já cítím…“, „Mám dojem, že…“ Moderátor, nebo
některý z účastníků zachycuje jednotl ivé reakce účastníků na
velký papír. Nikdo nekomentuje, je-l i to dobře č i špatně .
Všechny názory, byť prot ichůdné, se napíší na papír.
� Moderátor přeč te první část textu, tzn. Ž 22,2-6, alespoň
dvakrát za sebou.
� Účastníci hledají spojitost mezi tím, co právě s lyšeli a tím,
co společně napsali během brainstormingu na papír.
Následuje sdílení.
Práce s textem:
� Práce s touto částí textu – účastníci si jen podtrhají, čemu
nerozumě j í , co je nejasné. Prozatím bez dalšího komentáře.
Vrátíme se k tomu pozdě j i .
� Moderátor přeč te další část žalmu 22,7-22a. Pak požádá
jednoho z účastníků , aby přečetl tuto část ještě jednou.
Ostatní jen naslouchají.
� Podrobná práce s celým textem první poloviny žalmu, tedy
22,1-22a, bude probíhat ve dvojicích. Účastníci se rozdě l í
sami, nebo je rozdě l í moderátor rozpoč í táním. Úkoly pro
dvoj ice:
� Společně podtrhat obtížná a nejasná místa v druhé
polovině přeč teného textu (22,7-22a).
� Vyhledat místa, která známe i z j iných částí Bible, např .
z evangelií (využít i odkazů pod čarou - moderátor může
vysvě t l i t , k čemu slouží a jak se podle nich hledá).
� Najít obrazy ve verších 7-22a, vypsat je na papír.
� Jakmile jsou všechny dvoj ice s prací hotovy, vyzve je
moderátor, aby se vráti ly do kruhu a společně se probírají
150
jednotl ivé body. Všechny objevené obrazy ze třetího úkolu
se napíší na menší papíry a položí se do středu kruhu.
S textem do života:
� Moderátor vyzve dvoj ice, aby si vybraly jednu z karti ček
s obrazem, které jsou př ipravené ve středu kruhu
z předcházející práce ve dvoj icích. Vybranou kartičku
dvoj ice nikomu neukazuje. Dále si vyberou jeden papír
formátu A4 (př ipravené jsou různé barvy), kterým se pokusí
znázornit vybraný obraz. Nesmí používat j iné pomůcky, jen
papír ( je možné ho skládat, mačkat, trhat, ale nesmí se ani
stř íhat, ani na ně j psát). Dvojice se rozptýlí po místnosti
a pracují na zadaném úkolu. Moderátor k této práci pustí
t ichou hudbu.
� Když je dvojice hotová, vrátí se zpě t do kruhu a položí své
dílo do středu kruhu. Kartičku s obrazem, který zachycovala,
si prozatím ponechá u sebe.
� Všichni pozorují jednotl ivá díla. Moderátor je postupně
ukazuje a ostatní komentují, co vidí, co by to mohlo být za
obraz. Když se j im podař í odhalit, co autoř i tvoř i l i , p ř idají
k dílu kartičku s názvem obrazu. Takto se projdou všechna
díla.
� Sdílení: účastníci mají možnost se vyjádř i t , jak se j im dař i lo
př i tvoření ve dvoj icích, co j im komplikovalo práci a co př i
tom zaži l i .
PŘESTÁVKA - oběd
Př ístup k textu:
� Moderátor během přestávky př ipraví pro účastníky sezení
v j iné části místnosti. Výsledky práce z prvního bloku však
151
musí zůstat zachovány, protože se k nim ještě budeme vracet
v průběhu práce.
� Do nového kruhu uloží moderátor látku (svě t lou, jasnou),
vezme postavičku z úvodní scény a změní její postoj –
postavička stojí s radostně pozdviženýma rukama a dívá se
vzhůru.
� Účastníci se posadí do kruhu a moderátor uvede setkání
podobně jako v první části. Účastníci se vyjadřují: „Já
vidím…“ „Mám dojem, že…“. Své pocity ř íkají nahlas,
vzájemně je sdí lí, ni jak je nehodnotí.
� Moderátor uvede účastníky do práce s tě lem: Každý se
pokusí vlastním tě lem zachyti t postoj, který zaujímá
postavička (moderátor nechá dostatek času na vyzkoušení,
zpočátku i na smích, účastníci se postupně uklidní).
Moderátor pustí t ichou hudbu, kterou může zpočátku
provázet slovy: „Pokusím se vnímat sám sebe, jaké mám
pocity? Pak zkusím sám na sobě zachyt it postavení
postavičky na začátku biblické práce (kleč ící, skloněná
hlava, vztažená ruka). Chvíl i v této pozici zůstanu a pak j i
pomalu přeměním do radostného postoje s pozdviženýma
rukama. Toto cvičení několikrát zopakuji .“ Moderátor pak
nechá dostatečně dlouhé ticho doprovázené jen t ichou
meditační hudbou. Účastníci podle svých pocitů mění oba
postoje, až si na závěr sednou zpě t na své místo.
� Moderátor vyzve účastníky k zamyšlení. Dá j im k tomu
impulzy: „Jaká výpověď se skrývá za závěrečným postojem?
Co jsem cít i l , když jsem sám na sobě zakoušel změnu
postoje? Ze schouleného, úzkostného př i zemi do otevřeného
a radostného?“ Každý se svů j dojem pokusí zachyt it na
př ipravené proužky papíru.
152
� Účastníci se s proužky papíru shromáždí kolem výsledků své
práce z prvního bloku (díla z mačkaného, skládaného č i
trhaného papíru) a každý přeč te, co si zapsal a proužek
položí jako sluneční paprsek okolo původních výtvorů . Bez
dalšího komentáře se tiše posadí na zem.
� Moderátor přeč te si lným hlasem verš 22b – „A tys mně
odpovědě l “ (Pán mě vyslyšel).
� Účastníci bezprostředně reagují a píší na př ipravené kartičky
- jaké pocity jsou obsaženy v tomto zvolání? (např : důvěra,
vděčnost apod.). Tyto kartičky se položí přes první výtvory
z trhaného papíru.
� Moderátor dá impulz: „Jak se nyní má modlící se č lověk?“
„Jak se změnil jeho postoj?“ Účastníci mohou v duchu nebo
nahlas reagovat: „Domnívám se, že…“
Práce s textem:
� Společně č těme další část textu 22,22b-32, každý jeden verš.
� Moderátor pak všechny vyzve, aby hledal i a pojmenovával i
jednotl ivé vystupující postavy, č i skupiny postav (např . :
„bratř í“, „ t i , kdo se bojí Hospodina“ atd.). Jednotl ivé
postavy č i skupiny napíšeme na barevné kruhy a položíme na
zem okolo středové scény.
S textem do života:
� Účastníci se opě t rozdě l í do dvojic (mohou být stejné jako
v první části, nebo se mohou změnit). Každá dvojice si
vybere jeden kruh, na kterém jsou napsány vystupující
postavy nebo skupiny postav.
� Moderátor má př ipravené bibl ické postavičky. Představí
účastníkům další postup. Dvojice se zamyslí nad tím, jakým
způsobem by bylo možné zachyti t vybranou osobu č i skupinu
osob pomocí postaviček. Kolik j ich budeme potřebovat, jaký
153
budou mít postoj, co budou vyjadřovat? Na jakou
podkladovou látku je postavíme?
� Každá dvojice vytvoř í malý obraz, který položí kolem scény
s paprsky uprostřed kruhu. K obrazu př ipojí kruh s nápisem
postavy č i skupiny postav.
� Závěrečná meditace – moderátor pustí t ichou hudbu,
účastníci se pohodlně usadí v kruhu a pozorují
mnohovrstevný obraz před sebou. Moderátor meditaci
provází slovy: „Osamě lý a vystrašený č lověk volá ve své
nouzi k Bohu a očekává vysvobození. Bůh se k němu obrací,
pomáhá mu přenést se přes nouzi a tíseň a otevř í t se
společenství. Obohacuje společenství o svou zkušenost.
Kolikrát jsem já vystrašený, zaslepený, obrácený jen do
sebe, kolikrát se věci vyvíjej í j inak, než bych sám chtě l
a mám pocit, že Bohu je to jedno, že je někde v dál i, nebo že
vůbec neexistuje.. . Pak se něco změní, Bůh zasáhne, já
časem zpě tně vidím, že to všechno mě lo smysl, že celé to
bahno, kterým jsem si prošel, bylo jedno velké Boží
požehnání. Obohacen a proměněn touto zkušeností mohu
pomáhat druhým, otevř ít se společenství, žít v církvi, ve
farnosti , v rodině , v přátelství…“
� Možný doplněk: Kdyby se skupina velmi dobře znala, může
následovat svědectví, sdílení životních zkušeností
s podobnou situací, která mnohé obohatí. Toto však musí
moderátor velmi cit l ivě odhadnout a lépe je tento krok
vynechat, než jej zasadit do křečovité atmosféry!
� Závěr : Každý účastník obdrží část obrazu. Jedná se o sedm
nakopírovaných černobílých obrázků , na kterých je zachycen
č lověk v různých postojích odpovídajících jednotl ivým
částem žalmu 22. Na posledním obraze stojí postavička
s pozdviženýma rukama. Obrázky, které je možné si
154
vymalovat, jsou doplněny o př íslušný verš žalmu a všichni
mohou společně postavit ze všech dílů obrazu velký obraz
zachycující žalm 22.
� Moderátor zakonč í setkání modl itbou, je možné se i ve dvou
chórech pomodlit žalm 22 ( jako se modlí breviář) .
� Sdílení: Co mě oslovilo? Jak ke mně text nově promluvil?
155
Obr. 17: Žalm 22193
1. „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“ Ž 22,1
2. „Proč jsi tak daleko?“ Ž 22,1
3. „Všem, kdo mě vidí, jsem jenom pro smích!“ Ž 22,8
4. „Zachraň mě!“ Ž 22,22
5. „Tys mě Pane vyslyšel!“ Ž 22,22
6. „Proto Ti Pane děkuji před celým společenstvím!“ Ž 22,23
7. „Chvalte ho!“ Ž 22,24
193 DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 43.
156
Text: ŽALM 22, 1-32 1Pro předního zpěváka. Podle "Laně za ranních červánků" .
Žalm Davidův. 2Bože mů j , Bože mů j , proč jsi mě opusti l? Daleko spása má,
ač o pomoc volám. 3Bože mů j , volám ve dne, a neodpovídáš, nemohu se ztišit
ani v noci. 4Ty jsi ten Svatý, jenž trůní obklopen chválami Izraele. 5Otcové naši doufali v tebe, doufali, tys j im dal vyváznout. 6Úpě l i k tobě a unikl i zmaru, doufali v tebe a nebyl i
zahanbeni.
7Já však jsem červ a ne č lověk, potupa l idství, povrhel l idu. 8Všem, kdo mě vidí, jsem jenom pro smích, šklebí se na mě ,
potřásají hlavou: 9"Svěř to Hospodinu!" "Ať mu dá vyváznout, ať ho
vysvobodí, když si ho oblíbi l !" 10Ty jsi mě vyvedl z života matky, chovals mě v bezpeč í
u jej ích prsou. 11Na tebe jsem odkázán už z lůna, z života mé matky ty jsi
mů j Bůh. 12Nebuď mi vzdálen, bl ízko je soužení, na pomoc nikoho
nemám! 13Množství býků mě kruhem svírá, bášanští tuř i mě
obstoupil i . 14Rozevírají na mě t lamu jak řvoucí lev, když trhá koř ist. 15Rozlévám se jako voda, všechny kosti se mi uvolňují , jako
vosk je mé srdce, rozplynulo se v mém nitru. 16Jako střep vyschla má sí la, jazyk mi př isedl k patru. Vrháš
mě do prachu smrti ! 17Smečka psů mě kruhem svírá, zlovolná t lupa mě obkličuje;
sápou se jako lev na mé ruce a nohy,
157
18mohu si spoč í tat všechny své kosti. Pasou se na mně svým
zrakem. 19Dě l í se o mé roucho, losují o mů j oděv. 20Nebuď mi vzdálen, Hospodine, má sí lo, pospěš mi na
pomoc! 21Vysvoboď mou duši od meče, chraň jediné, co mám, před
psí t lapou; 22azachraň mě ze lví t lamy, před rohy jednorožců ! –
22bA tys mi odpovědě l .
23O tvém jménu budu vyprávě t svým bratř ím, ve shromáždění
tě budu chválit . 24Kdo se bojíte Hospodina, chvalte ho! Ctě te ho, všichni
potomci Jákobovi, celé Izraelovo potomstvo, ži j před ním v bázni! 25Nepohrdl poníženým, v opovržení ho nemě l . Když trpě l
př íkoř í, neukryl před ním svou tvář , slyšel, když k němu o pomoc
volal. 26Od tebe vzejde mi chvála ve velikém shromáždění. Své
sliby splním před těmi, kdo se ho bojí . 27Pokorní budou j íst dosyta, budou chváli t Hospodina ti , kdo
se na jeho vů l i dotazují . Vaše srdce bude žít navždy. 28Rozpomenou se a navrátí se k Hospodinu všechny dálavy
země . Tobě se budou klaně t všechny čeledi pronárodů . 29Vždyť Hospodinu náleží kralovat, i nad pronárody
vládnout. 30Všichni tuční v zemi, t i , kdo jedli a kdo se klaně l i , všichni,
kteř í sestupují v prach, musí před ním padnout na kolena; a jej ich
duše si život nezachová. 31Potomstvo bude mu sloužit. O Panovníku budou vyprávě t
dalšímu pokolení, 32to př i jde a bude hlásat jeho spravedlnost l idu, který se
zrodí: "To uč ini l on!"