Energetika „Supermarket
příležitostí“ nebo „hypermarket
rizik“
Ing. Pavel Bartošviceprezident HK ČR
září 2007
Ministr životního prostředí Martin Bursík k energetice:
„máme před sebou supermarket příležitostí“
Ptám se za podnikatele:zda současný stav a očekávaný vývoj není
„hypermarketem rizik“ ???
Současné rozhodující problémy podnikatelského prostředí v ČR
dopravní infrastruktura dostupná ,technicky vzdělaná,
kvalifikovaná a práceochotná pracovní síla
efektivní energetika
Energetika: je veřejná služba pro koncové odběratele není cíl, ale nástroj k dosažení cílů je jedním z rozhodujících faktorů
podnikatelského prostředí není politika, ale technický exaktní obor
podléhající fyzikálním a přírodním zákonům
má globální rozměr a globální vlivy, zejména environmentální
dlouhodobá setrvačnost
Požadavky podnikatelů na energetické služby
efektivní energetika dlouhodobá spolehlivost dodávek cena zabezpečující konkurenceschopnost
dlouhodobě a v globálním rozměru energetika nesmí být nástrojem v
hospodářské soutěži kde nefunguje konkurence musí nastoupit
regulace optimální koexistence energetiky a
životního prostředí
Jak řešit vědecky, technicky, odborně,
zodpovědně v širokých souvislostech bez amatérských populistických vědecky a technicky nepodložených vizí
převzít zodpovědnost za zabezpečení vlastních energetických potřeb
rozhodnutí přijímat včas s ohledem na dlouhodobou setrvačnost v energetice
respektovat kontinuitu řešit v globálním rozměru a komplexně
Jak řešit
efektivně nakládat s energetickými surovinami, zdroji a energiemi – neplýtvat !!!
optimálně využívat tuzemský energetický potenciál – preferovat národní zájmy !!!
volit optimální mix energetických zdrojů a surovin s ohledem na národní specifika, národní zájmy a bezpečnost a na koncového odběratele
Jak řešit podporovat moderní energeticky
efektivní technologie a zařízení ve výrobě i spotřebě energie
pravdivě, objektivně a srozumitelně informovat o známých důsledcích navrhovaných řešení
slepě nepodporovat a nepřejímat ty požadavky EU, které odporují národním zájmům
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2040
Výr
oba
elek
třin
y [T
Wh]
Hnědé uhlí
Černé uhlíZemní plyn
Jádro
OZE
ukončení provozu JEDU
po roce 2020 deficit 20 TWhdovoz 8 mil tun ČU
dovoz ZP +5mld
Z hlediska nákladovosti je nejdražší dovážet elektřinu, dovoz ČU a zemního plynu bude cenově zhruba ekvivalentní, cca o 1/3 nižší.
Výhled energetických bilancí v ČR do roku 2040
Globální oteplování připusťme že existuje respektujeme všechny potenciální
faktory způsobující globální oteplení jakým podílem se na oteplování podílí
lidská činnost ??? a jakým energetika ???
mají navrhovaná opatření environmentální přínos, nebo se jedná o zbytečně vynakládané prostředky
jsou navrhovaná opatření EU smysluplná z globálního pohledu
Graf sluneční aktivity
Kam vedou špatná politická
rozhodnutí ?
Omezování těžby a využívání tuzemských energetických surovin
Důsledky: - nevyužití nerostného bohatství ČR - růst energetické závislosti ČR - znehodnocení historického know-how - nepřiměřený růst cen energií - snižování konkurenceschopnosti - ztráta pracovních míst – vývoz
zaměstnanosti - snižování životní úrovně - pokrytecká podpora „exportu“ ekologických
zátěží do jiných zemí
Nepřipustit přípravu výstavby nového jaderného
zdroje v ČR
Důsledky: - reálná hrozba kritického nedostatku
elektrické energie v ČR - neovlivnitelný růst cen el. energie - nevyužití schopnosti postavit jadernou
elektrárnu - zamezení razantního snížení prakticky
všech emisí, nejen CO2
- zamezení strategického posílení národního hospodářství
Zákaz státní podpory energetického využívání KO
Důsledky: - ročně se v ČR skládkuje a ještě dlouhou
dobu bude skládkovat přibližně 3 až 4 mil. tun komunálních odpadů, což představuje více jak 2 až 3 mil. tun hnědého uhlí
Využívání 20% energie z obnovitelných zdrojů do roku 2010
Důsledky: - na dosažení cíle může být teoreticky
spotřebováno víc energie z neobnovitelných zdrojů
- hrozba nedostatku surovin pro klasická odvětví (dřevařský a papírenský průmysl, výroba potravin aj.)
- nerespektují se efektivnější postupy, např. zvyšování účinnosti, aj.
Kritika vysoké energetické náročnosti českého průmyslu
Možné důsledky: - vytěsnění energeticky náročných
technologií mimo ČR a EU - dovoz těchto výrobků ze zahraničí - energeticky a z pohledu CO2 se nic
nevyřeší, zvýší se spotřeba energie na dopravu
- ztráta pracovních míst a cenného know-how
Výroba biolihu v ČR
Náklady na výstavbu dvou až tří lihovarů v ČR budou spláceny vývozem
biolihu do zahraničíDůsledky: - v ČR budou spotřebovávány
neobnovitelné energie - v zahraničí bude plněn limit přidávaného
biopaliva do benzínu - ČR nebude plnit % biolíhu v benzínu - zatížení náklady na nefektivní dopravu
biolihu do zahraničí
Preference využívání zemního plynu v ČR
Oficiální ruská strategie: - rozvíjet v Rusku uhelný průmysl a
jadernou energetiku pro pokrytí tuzemské spotřeby
- plyn a ropu přednostně exportovatDůsledky: - omezení těžby a spotřeby uhlí v ČR - celková spotřeba surovin a energie se
nezmění, včetně produkce CO2
- ztráta předpokladu, že se uhlí v ČR využije ekologičtěji jak v Rusku
Preference využívání zemního plynu v ČR
Důsledky: - při těžbě plynu uniká do ovzduší 5 až 10 %
CH4 - na dopravu plynu do ČR se v
kompresorových stanicích spotřebuje 25% dopravovaného plynu
- zemní plyn na vstupu do spotřeby má již sníženou účinnost o 30 až 35 %
- globální ekonomický i ekologický přínos je záporný
Jak dál ? Politická rozhodnutí musí respektovat
vědecké a technické argumenty Lidem (voličům) se musí sdělovat
pravda a skutečné důsledky prosazovaných technicky nepodložených opatření
Existují a jsou hájeny národní zájmy ? Kolik zbývá času ?? Co pro to udělá veřejná správa ??? Co pro to uděláme my ???? A vůbec, chceme to udělat ?????
Děkuji za pozornost
Top Related