Zenov mistr Seung Sahn

Zenov kompas Sestavil a vydal Hyon Gak Sunim

vodn slovo Maha Ghosananda

Pedmluva Stephen Mitchell

DharmaGaia Praha 2006

Peloila Vra Hrov

KATALOGIZACE V KNIZE - NRODN KNIHOVNA R

Seung Sahn

Zenov kompas / zenov mistr Seung Sahn; sestavil a vydal Hyon Gak Sunim; vodn slovo Maha Ghosananda; pedmluva Stephen Mitchell; [peloila Vra Hrov]. - Praha: DharmaGaia, 2006. -(Mangalam. Velk ada) Peloeno z anglitiny

24-1/-9 * 241 * 242 * 244. 82 - uen buddhismu - thravdov buddhismus - mahjnov buddhismus - zen-buddhismus - populrn-naun publikace

22/24 - Nboenstv Dlnho vchodu. Indick nboenstv. Hinduismus. Buddhismus

Copyright by Kwan Um School of Zen, 1997 Translation by Vra Hrov, 2006 Czech edition by DharmaGaia, 2006 ISBN 80-86685-31-4

Obsah

vodn slovo 5 Pedmluva 7 Pedmluva vydavatele 9 vod: Kam jde? 15

I. BUDDHISMUS 25

1. Smysl buddhismu 27 2. Smry buddhismu 33 3. Struktura buddhismu 38

I I . HNAJNOV BUDDHISMUS 57

4. Vhled do pomjivosti (Osmero strast) 65 5. Vhled do neistoty (Pt lidskch tueb) 85 6. Vhled do ne-j 94 7. Podmnn vznikn 103 8. Dvanctilenn etzec podmnnho vznikn 112 9. tyi vzneen pravdy 115 10. Osmidln stezka 117 11. Ti peet existence 123 12. Ti druhy praxe 125

III. MAHJNOV BUDDHISMUS 129

13. Diamantov stra 140 14. Stra Srdce: Mah prad pramit hrdaja stra 146 15. Mahparinirvna stra 156 16. Lotosov stra 163 17. Chua-jen (Avatamsaka) stra 167 18. Pse o pirozenosti Dharmy 178 19. Pohled jedn mysli a karmy 182 20. Karma 203 21. est pramit 217

IV. ZENOV BUDDHISMUS (chamson) 223

22. Kategorie meditace 244 22. Nejvy vz zenu 248 24. Neulpvn na jazyku 264 25. Zvltn pedn 270 26. Mc pmo do mysli 277 27. Uzi svou pravou podstatu, sta se buddhou 281 28. Kong-an a vechny ppady 282 29. Sezen v zenov meditaci 287 30. Velk probuzen 290 31. Zpsoby meditace 294 32. Ti zkladn prvky zenu 299 33. sil v zenu 306 34. Zenov kruh 310 35. Co je buddhovsk pirozenost? 321 36. Ti vci pradni 326 37. e tak, jak je" 330 38. Kdy se dv dovnit, vnm skuten svtlo mysli 332 39. Cesta lid 334 40. Pouh vidn je buddhovskou pirozenost 337 41. Kam jde? 344 42. Ti brny zenovho mistra Tosola 350 43. Kter z nsledujcch ty vt znamen osvobozen se

od ivota a smrti? 353 44. Pvodn tv 355 45. Ti brny zenovho mistra Kobonga 357 46. Buddha je prv tak, jak je 359

ZVR

Jen jdi pmo, nevm 367

DODATEK

Deset bran: Potrava Mysli" 373

Prvn brna: oduv pes 376

Druh brna: oduovo Umyj si misky" 381 Tet brna: Songam vol: Miste!" 382 tvrt brna: Bdhidharma nem vousy 383 Pt brna: Hjangomv Mu visc na strom" 385 est brna: Odklepvn popela na Buddhu 386 Sedm brna: Ti Kobongovy brny. 388 Osm brna: Doksan si nese sv misky 391 Devt brna: Namdon zabj koku 395 Dest brna: My ere koi rdlo 402 Ti mui se prochzej 402

Slovnk pojm 405 Linie zenovho mistra Seung Sahna 407 Zenov kola Kwan Um 409

vodn slovo

Buddha kjamuni pedval velmi dleit uen o karm neboli o zkonu piny a nsledku, kter velmi jednodue formuloval ve tyech pslibech: ije-li lovk praktikovnm Dharmy svat i-vot - po kterm by mlo pijt nebe - je pro nj tento ivot rjem a za-jist se z nj bude dlouho tit. Pokud za tmto svtem dn jin svt neexistuje, bude ten, kdo jde cestou Dharmy, skuten osvobozen od neptelstv a strdn alespo v tomto ivot. Je-li zkon karmy vskutku platn a neomyln, potom ten, kdo nezpsobuje zlo, neme trpt. A i kdyby zkon karmy platn nebyl, dotyn zsk svm istm ivotem chvlu z st svch bystrch k, a to mu pinese tst." Tak zn tyi Buddhovy psliby. Ten, kdo uen Dharmy pijme, zsk jeho plody. Je ureno vem Buddhovm km.

Poprv jsem pijel do Ameriky v jnu roku 1980. V t dob se v m zemi vlilo. Usiloval jsem o mr a zastnil se Svtov konference v-novan nboenstv a mru, kter se konala pod ztitou OSN. V Kambodi bsnila vlka a obansk nepokoje, mnoho lid umralo. Nezdlo se vak, e by tomu nkdo vnoval pozornost. V Americe jsem neml kde bydlet a byl jsem takka bez prostedk.

Brzy po svm pjezdu jsem potkal zenovho mistra Seung Sahna. Teprve pozdji jsem se dozvdl, e je 78. patriarchou v pm linii od Bdhidharmy a Buddhy, velkm zenovm mistrem z Koreje. Tenkrt jsem vidl jen skromnho mnicha, kter mi poskytl msto k bydlen a pomohl mi v dob, kdy m nikdo jin nepodpoil. Tm nikdo se o mou innost vbec nezajmal.

Lmal jsem si hlavu s tm, jak na situaci ve sv zemi upozornit. A-koli jsme se tehdy neznali, zenov mistr Seung Sahn m bez vhn pijal. Stle jsem vak ml hlavu plnou starost.

Jsi mnich, neml by ses takhle trpit," ekl mi. Pro?" zeptal jsem se. Odpovdl mi: Jsi mnich, a to znamen, e u m tyi miliony

dolar!" Nemohl jsem tomu uvit. Um thravdovho mnicha to znlo ponkud poetile. Co tm mysl?"

Jsi mnich, a tak je kterkoli chrm na svt tvm domovem, to je jeden milion dolar. Od svch student vdy dostane aty, to jsou

- 5 -

dva miliony dolar. Po cel ivot ti budou lid dvat jdlo, abys mohl uskuteovat a uit Dharmu, to jsou ti miliony dolar. Kdy tv tlo onemocn, kad ti d lky - to jsou tyi miliony dolar. Jedin, co mus dlat, je praktikovat a uit ostatn lidi Dharmu. Je to velice jed-noduch. Jsi mnich, a to znamen, e jsi tak milion. Pro by sis ml dlat starosti? Ha ha ha ha!"

Zenov mistr Seung Sahn je mj velk uitel a nejlep ptel. Kdy jsem byl v New Yorku, poskytl mi pste, jdlo, lky a aty. Ukzal mi opravdov milosrdenstv. Dokonce m podal, abych v jeho zeno-vm centru, kde jsem pobval, uil jeho ky v duchu m vlastn tradi-ce. Dovolil mi pobt tam tak dlouho, jak jsem si pl. Umonil mi tm it ve Spojench sttech Dharmu, a pomoci tak sv rodn zemi. Ni-kdy na to nezapomenu.

Nevm. Jdi pmo. To je ivot a uen zenovho mistra Seung Sah-na. Jdeme-li touto cestou, nemme dn problmy; jestlie nemme problmy, nen tu dn napt. Problmy vdy zpsobuj napt -problmy minulosti a problmy budoucnosti. Ale tam, kde nejsou problmy, nen ani napt.

Vechno, co se dotk ivota zenovho mistra Seung Sahna, je ze-novm uenm. Je stle tady a te, v kadm okamiku je ptomn ve vech svch inech. To je velmi, velmi vzcn.

Kdy sed, stoj, prochz se, j, mluv, poslouch, pracuje - v ka-dm okamiku je jeho ivot velmi jasn. Proto je tak velkm mistrem. Jeho uen je zejm v kadm okamiku, ve vech inech - verbl-nch, fyzickch a mentlnch.

Zen zahrnuje vechna uen, vetn thravdy. V tto knize se do-tete, e obsahuje osmidlnou stezku: sprvn porozumn, sprvn mylen, sprvnou e, sprvn konn, sprvn it, sprvnou praxi, sprvnou dbalost a sprvnou meditaci, stejn jako tyi vzneen prav-dy. Proto i my vnmme velkho zenovho mistra Seung Sahna jako naeho mistra, uitele a ptele.

Nech to tak je.

S hlubokou ctou a vdnost, Samdech Preaeh Maha Ghosananda,

Nejvy patriarcha kambodskho buddhismu Zenov centrum v Providence Cumberland, Rhode Island

24. dubna 1997

- 6 -

Pedmluva

Zenov misti jsou povstn tm, jak odhazuj sv obo. Dky sv velk lsce vstupuj do plevele relativn pravdy. Pedep lk, potom pedep protilk na tento lk a nsledn na tento protilk pedep dal protilk. A tak to pokrauje, dokud se student konen nezbav sv zmatenosti a zaplaven lskou neekne: To je ono. Dkuji mnoho-krt, nyn jsem zcela zdrv."

Pravda je za slovy. Mli byste odloit vechno uen, dokonce i to Buddhovo," k Diamantov stra. Pro tedy tolik slov? Velk mistr z 9. stolet Jang-an ekl: Mm ve svm obchod vechny druhy zbo-. Kdy pijde nkdo, kdo shn krys hovno, prodm mu krys hovno. Kdo ale shn zlato, dostane ryz zlato."

Ryz zlato znamen, e tu dn zlato nen: nen tu nic na prodej ani nic ke koupi.

Ve skutenosti je as zavt krm, vzt zkaznka za ruku a jt se spo-lu napt.

Mnich se zeptal Ma-cua: Pro u vrok ,Mysl je Buddha'?" Ma-cu odpovdl: Abych utiil plac dt." Mnich ekl: A kdy pl ustane, co potom?" Ma-cu odvtil: Potom um ,dn mysl, dn Buddha'." Mnich na to: A co kdy nkdo nen pipoutn ani k jednomu z tchto

tvrzen?" Ma-cu odpovdl: eknu m u , dn byt'." Mnich ekl: A co kdy potk lovka, kter nen pipoutn vbec

k niemu: co ekne jemu?" Ma-cu odpovdl: Prost ho jenom nechm zakouet velk tao."

Zenov mistr Seung Sahn je rozen uitel a asn pohotov a vy-nalzav tvrce vstinch ren. Po pjezdu do Ameriky mnil svj slogan vdy po nkolika mscch. Jeden msc to bylo: Jdi pod p-mo," - co opakoval tak asto, e jsme mli dojem, a ten jsme zavali i ve snu, e je to njak pse, kterou zpv cel vesmr. O dva msce pozdji ns ponoukal: Jenom to dlej." (Bylo to dvno pedtm, ne

- 7 -

s touto frz piel jaksi koumk z firmy Nike.) Potom nsledovalo: Nezkoumej mysl ostatnch lid." Umte si to pedstavit.

Vechny tyto vynikajc npady a mnoho dalch zpsob uen, kter v knize Zenov kompas najdete, jsou ve skutenosti variac na je-din tma. Zenov mistr Seung Sahn prohlsil snad u milinkrt: Do Ameriky jsem pinesl jedin uen: mysl nevm. To je jedin, co potebujete vdt: ,Nevm'."

Samozejm, pokud se na trhu shnte po krysm hovnu, prod vm bobky t nejlep kvality. Jestlie se vak chcete vydat na zdlouhavou pou plevelem, stane se vam vbornm prvodcem. V Zenovm kompasu je obsaena Velk cesta a dvanct vedlejch cest. I kdyby vs cesta zmtla, kompas bude ukazovat vdy pmo na sever. Vychz to-ti pmo ze srdce velkho bdhisattvy, zenovho mistra Seung Sahna.

Stephen Mitchell

- 8 -

Pedmluva vydavatele

Stalo se to jednoho jarnho dne na potku 70. let. Mlad zenov student jmnem See Hoy vystoupil po schoditi zenovho centra v Los Angeles, veel dovnit, upravil si rakasu a posadil se vedle ostatnch student pipravench na veern zazen. Brzy na nj pila ada v roz-hovoru dokusan. Kdy zazvonil zvonek, vstoupil do mstnosti a uklonil se ped mistrem, velkm rim Kozanem, a usadil se k dokusanu.

Pot, co pedloil vechny sv kong-any, byl rozhovor u konce. D-ve, ne vak mstnost opustil, vythl zpod svho rakasu nkolik srolo-vanch volnch list a rozprostel je na zem ped riho Kozana. Ri," ekl, ped pr dny jsem potkal jednoho lovka, kter mi tuto listinu dal, abych se z n uil. Pr mi me objasnit jist vci tkajc se buddhistick a zenov praxe. Chtl bych vdt, co si o tom myslte." Tch asi patnct list bylo hust pokryto rukou psanmi nskmi znaky, dek po dku psan viditeln velmi energicky. Kad dek byl peliv doplnn strojem psanm anglickm pekladem. Chvilku listinu vyrovnval, pak ji uchopil do obou rukou a podal rimu. Ten ji pouze odloil za sebe a zazvonil, m dal znamen, e je dokusan u konce. Student se uklonil a odeel.

Po nkolik tdn se ri o tto zvltn, run zhotoven listin ped See Hoyem nezmioval. Jednou ke konci pravidelnho dokusa-nu se ri nathl za sebe a listinu vythl. Tentokrt u nebyla srolo-van, ale peliv peloen napl a jej pokren okraje byly vyrov-nan. Otevel ji a podval se na vodn stranu.

Chvli nic nekal. Jeho oi pejdly strnku odshora dol. Potom si odkalal. Je to dobr, velmi dobr. Od koho jsi to dostal?"

Dal mi to korejsk zenov mistr Seung Sahn, kdy byl naposled v Los Angeles," odpovdl See Hoy.

Hmmm." Chvli bylo ticho. Je tu vechno, co potebuje vdt o buddhismu. Ani o slovo vce, ani o slovo mn."

Mm to tedy studovat?" Ano, rozhodn. Studiem tto listiny si uen urit ujasn." Za nkolik let, kdy byla See Hoyovi pedna Dharma a stal se ze-

novm mistrem, vylil podrobn, jak Zenov kompas prohloubil jeho pochopen buddhistickho uen v dob, kdy byl mladm studentem

- 9 -

a snail se v pehrli rznch uen Dharmy, kter se potkem 70. let v Los Angeles vyrojily, najt svou cestu. Jednou ekl mezinrodn sku-pin zenovch student astncch se tmsnho intenzivnho me-ditanho stran: I kdy listina nebyla obshl, Zenov kompas mi objasnil, co je jdrem nebo podstatou Buddhova uen, mnohem ze-telnji ne vechny stry, kter jsem kdy etl.

Koncem 60. a potkem 70. let byla spolenost v Americe medita-cm velmi oteven. Uilo zde tehdy mnoho kvalifikovanch asijskch mistr. Nov meditan centra vech hlavnch vchodnch duchov-nch tradic rostla ve velkomstech a pi mnoha universitch jako hou-by po deti. Ddictvm z 60. let byla exploze zjmu o spolen, s-ten kltern ivot. Objevila se spousta novch knih pedkldajcch mnoho rznch pstup k meditaci a mnoho cest k probuzen.

Toto ponkud zvratn mnostv duchovnch cest bylo poehnnm pro ty, kte u byli unaveni dominujcmi duchovnmi tradicemi Z-padu. Hojnost vytvoila atmosfru, ve kter bylo a pli snadn nja-k uen najt, ale rozliit ryz uen od neinnho zase tak jednodu-ch nebylo. Z Ameriky se zanal stvat duchovn obchodn dm, v nm jsou vechny regly peplnny duchovnmi potebami. Jak se o situaci v Americe vyjdil zenov mistr Seung Sahn: Amerika byla jako supermarket, kde se nabz spousta dleitch mistr a nauk. Kdo vak poskytoval skuten Buddhovo uen? Jak mli lid zajmaj-c se o meditaci najt v tomto supermarketu svou cestu? Nebylo to vdy jasn, a mnoho zpadnch student duchovnch nauk pvodnmu Buddhovu uen neporozumlo. Mnoho lid lo po nesprvn cest. Proto se objevil Zenov kompas."

Zenov kompas je vtaek z jdra buddhistickho uen, kter pi-pravil osvcen, vhlasn a vznamn mistr Seung Sahn potkem 70. let, aby svm studentm usnadnil pochopen tch nejzkladnj-ch princip kad ze t hlavnch buddhistickch tradic. Neml v myslu nahradit vklad ster, ale sepsal Kompas tak, aby byl zpad-nm studentm meditace doplkem ke vem rznm naukm a aby jim usnadnil nalezen sprvn cesty, ani by se museli s obtemi pro-kousvat stejnmi strami. Jak jednou ekl: V Zenovm kompasu pedkldm pouze jdro buddhismu. Duina buddhismu je docela jin. V dnen dob najdete na Zpad hnajnovou duinu, mahjno-vou duinu, zenovou duinu. nskou, tibetskou, korejskou a japon-skou duinu. Ale kde se pod tm vm nachz jdro Buddhova uen?"

- 10 -

Nesnadnou lohou Kompasu bylo pedloit toto jdro ve zjednodue-n, ale nepli zkrcen form.

Kompas nebyl napsn jen pro studenty zenu. Podle zenovho mistra Seung Sahna sledoval od potku dva zmry. Za prv objasnit jdro uen buddhismu kadmu, kdo m zjem o pochopen pravho ue-n, a za druh rozit pohled vlastnch student zenu tak, aby se mohli obeznmit i s jinmi styly uen, ne je styl zenu. k se, e si dal vel-kou prci s upomnnm svch student, aby si udrovali velmi irok pohled na Buddhovo uen a nekatulkovali je do uvn elnch prostedk a do uen pouze z pohledu zenu. Kdy se pi jedn z pro-mluv, ze kterch je tato kniha sestavena, nkdo zeptal, pro on, zeno-v mistr, pedkld uen hnajnovho a mahjnovho buddhismu, odpovdl: Bte dom a podvejte se do sv lkrniky. Kolik lk tam mte? Jenom jeden?" Doporuuje svm studentm, aby si udro-vali tento pohled a porozumli jdru hnajnovho i mahjnovho uen stejn jako jdru zenu.

Kompas se pouv vce ne dvacet let v zenov linii, kterou zenov mistr Seung Sahn zaloil na Zpad jako zenovou kolu Kwan Um. Zkladn text o jednaticeti stranch zpotku pouvali zanajc stu-denti jako jednoduchou a srozumitelnou mapu buddhistickho uen, pouval se rovn k vuce uitel Dharmy a tak ke zkouen studen-t pi kong-anovch rozhovorech. Akoli byl text ve kole Kwan Um dobe znm, za hranice Sanghy se dostal zdkakdy. V prbhu let stu-denti zenovho mistra dali, aby se k rznm tmatm zmnnm v knize vyjdil podrobnji. V roce 1977 zaali uitel Dharmy v zeno-vm centru v Providence, Rhode Island, podat krtk meditan stran, zvan v korejskm jazyce jong meng don din, na nich zeno-v mistr Seung Sahn pronesl nkolik dlouhch sri e, ve kterch se o rznch aspektech buddhistick tradice uvedench v Zenovm kom-pasu zmioval podrobnji.

Souasn text se skld z nkolika sri promluv, kter zenov mistr Seung Sahn pednesl od roku 1977 na zklad Zenovho kompa-su. Je sestaven z pednek vedench v zenovm centru v Providence (duben 1988), v zenovm centru v Lexingtonu (kvten 1988), v zeno-vm centru v Hong Kongu (bezen 1993), v Mezinrodnm zenovm centru v Soulu v chrmu Hwagjesa (zimn meditan stran 1993-94), v zenovm centru v Singapuru (jaro 1994), v zenovm centru Dharmy v Los Angeles (prosinec l995). Poprv tento text obsahuje tak pe-

- 11 -

klad e, kter zenov mistr Seung Sahn pednesl na zklad Zenov-ho kompasu v rodn korejtin. Tyto ei byly pvodn publikovny v Koreji ve dvou knihch s nzvy Hora je modr, voda plyne a Msc v tisci ekch a vydavatel poskytl jejich peklad vhradn k pouit v tomto textu. Souasn text obsahuje tak zznam rozmluv pi ka-dodennm setkn se studenty v Mezinrodnm zenovm centru v Soulu v chrmu Hwagjesa v letech 1994-96.

Jednou z nejvce udivujcch vlastnost tohoto zenovho mistra je jeho mimodn spontnn a tm bezmezn energie. Ti, kte se astnili promluv, z nich je tato kniha sestavena, nebo je mli mo-nost alespo vidt na videozznamu, okamit poznali, e se zde dje nco, co je mimo dosah irho gnia. Je to neohranien, osvcen moudrost. V pednkch Zenovho kompasu, stejn jako v kad z e Dharmy zenovho mistra Seung Sahna, se poj ist, osvcen moudrost s porozumnm textm, jejich podn je mnohdy uen, jindy vn a asto prost vesel. Po celou dobu je vak sted - jdro -stle stejn: Jak se probudit a v kadm okamiku pomhat tomuto svtu? V textu je zachovna spontnnost mistrova mluvenho slova, kter, stejn dobe jako ltka sama, dokld jeho jedinen styl a vy-nalzav zpsob uen.

Tento text nen akademickm pojednnm ani se nesna bt v-decky vrohodn anebo stt v protikladu k ji napsanm textm nebo tradinm zpsobm vkladu. Stejn jako autor, kter tyto promluvy pednesl, ukazuje Zenov kompas nekompromisn na pvodn piro-zenost, kter se neopr o uhlazen vklad, ale zachz s tradic a jejm uenm z pohledu istho osvcenho porozumn a nestar se pli

o konvence. Tak zenov mistr u. Nakonec je teba vysvtlit pouit termnu hnajna (mal vz"),

kter odkazuje na ran obdob buddhismu. Mohli bychom zde pout i termn thravda (cesta starch"). Pouit tohoto termnu jsme

dlouho zvaovali. V pvodn osnov Zenovho kompasu stejn jako v pednesench promluvch, na jejich zklad byla tato kniha naps-na, pouv zenov mistr Seung Sahn tradin termn hnajna jako termn vztahujc se k uen buddhismu, kter pedchzelo plnmu rozkvtu buddhismu mahjnovho. Mnoho ten si pod pojmem thravda pedstav spe ivou buddhistickou tradici, jej koeny sa-haj do jihovchodn Asie, ne pvodn, historick obdob buddhismu a s nm spojen uen. Uen zenu, a zvlt uen tohoto zenovho

- 12 -

mistra, klade draz na celkovou nepipoutanost k jazyku jako k prvo-tnmu prostedku, kter osvobozuje od utrpen zpsobenho pojmo-vm mylenm. S ohledem na zachovn tohoto ducha jsme v textu ponechali termn hnajna.

K textu je pipojena st obsahujc deset zkladnch kong-an (n. kung-an, jap. kan), kter vybral zenov mistr Seung Sahn. Tmito kong-any je zastoupen celek sedmncti set nskch a korejskch kong-an pouvanch v n, Koreji a v souasnosti i na Zpad. st nazvan Deset bran" je svm pojetm vzdlena bnmu poetickmu a ponkud nejasnmu vkladu a akademick a etymologick veho-chuti. Pmm a pesnm rozborem povahy kadho kong-anu mistr podrobn vysvtluje zkladn esenci, smysl" kadho kong-anu. Tato st by mohla stt samostatn jako vznamn meznk v djinch zeno-vho uen a jako jeho poselstv Zpadu. Pedkld funkci kong-anu pesn vyjdenou kong-anem samotnm a pedevm psn uen, kter vyaduje zcela intuitivn a spontnn penesen kong-anu do pro-mnlivch situac kadodennho ivota, a tedy i jeho pouvn v ka-dm okamiku je snadno pochopiteln z iv podanho rozboru sprv-n funkce subjektu a objektu v kong-anu i v bnm ivot. Toto pesn uit je pevratnm pevedenm tradin horsk" kong-anov praxe do bnch situac ivota modern spolenosti.

Sestaven Kompasu z korejsky, nsky a anglicky napsanch prame-n trvalo pesn tyi roky. Po celou tuto dobu mi byla poehnnm pomoc mezinrodn skupiny bdhisattv zastupujcch ti kontinenty. Zvlt bych rd podkoval za veden, kter mi poskytoval ctihodn zenov mistr Dae Kwang, opat zenov koly Kwan Um. Zenov mistr Wu Bong (Centre Parisien de Zen - Kwan Um) a Stanley Lombardo JDPSN (mistr Dharmy), profesor klasickch vd university v Kansa-su, mi poskytovali rady v zvren fzi. Podkovn pat tak ctihod-nmu Do Mun Sunimovi JDPSN z Mezinrodnho zenovho centra v Soulu, ctihodnmu Hyang Um Sunimovi JDPSN ze Zenovho kl-tera Su Bonga, ctihodnmu Mu Sang Sunimovi ze Zenovho centra Dharma v Los Angeles, ctihodnmu Chong An Sunimovi, ctihodn-mu Hae Tong Sunimovi (Lee Jae-Gyun), ctihodnmu Myong Do Su-nimovi, J. W. Harringtonovi ze zenov koly Kwan Um, Kim Yong--Hyonovi z Konghang-Dong v Soulu, Lee Hyon-Yongovi z Pae a Soulu, Kim Ji-Eunovi z university Dongguk v Soulu, Lee Mun-Gyu-novi, Kim Tae-Okovi a Lee Jong-Hoonovi. Praka rivastavovi (Mu

- 13 -

Soeng) z centra buddhistickho uen Barre a Richardu Streitfeldovi, kte tento materil zpracovvali v jeho ppravn verzi. Dyanu Eagle-sovi, prezidentovi spolenosti Dharma Crafts, kter nyn stejn jako ji mnohokrt v minulosti se mnou lechetn a neoceniteln spolupra-coval. A ctihodnmu zenovmu mistru Seung Sahnovi pat nevslov-n vdnost pekraujc vechny hranice.

V neposledn ad je tato kniha vnovna pamtce zenovho mistra Su Bonga (See Hoy Liau), kter a do sv smrti v ervenci 1994 tvrd pracoval, aby toto uen spatil v titn podob. Nen to dvno, kdy coby mlad zenov student See Hoy Liau drel tento Zenov kompas v rukou. Ped temi lety tento mlad zenov mistr nhle zemel.

Kam odeel? Doufejme, e vm Kompas, kter prv drte v ru-kou, pome najt cestu tam, kam odeel on a kam musme odejt vichni.

Hyon Gak Sunim (P. Muenzen) Zenov klter Diamond Hill Zenov centrum v Providence

Cumberland, Rhode Island 1. srpna 1997

- 14 -

vod: Kam jde?

V dvjch dobch byl svt jednoduch. Dnen svt je velmi komplikovan. Je to tak pedevm proto, e na t to planet ije pli mnoho lid. Lidsk populace vzrostla a moc rychle. V roce 1945 zde ily dv miliardy lid. Pouh dv miliardy lid ily na zemi po mnoho tisc let lidsk historie. Ale jenom za poslednch padest let od druh svtov vlky se narodily dal ti miliardy lid. Ve srovnn s dnekem byla mysl tehdejch lid pomrn jed-noduch a ist. Dnes jsou lidsk bytosti mnohem sloitj. Na celm svt ije nyn t m est miliard lid a nkte vdci tvrd, e v ptch ticeti letech se narod dal ti miliardy. Tato skute-nost pmo souvis s nhlm vzrstem utrpen, kter lidsk a jin bytosti provaj. Podvejme se na to pozornji.

Dnes lid ij v mnohem tsnj blzkosti, co in jejich vztahy sloitjmi. Jejich touha po materilnch hodnotch je stle hlub a silnj. Jejich mylen i jejich ivoty jsou komplikovanj, a v ds-ledku toho je tu vce utrpen ne kdykoli dve. Dokonce i druhy utrpen se stvaj sloitjmi s tm, jak lid pichzej s novmi zbra-nmi a zpsoby, jak si navzjem ubliovat. Lid nezpsobuj utrpen pouze jeden druhmu. V dnen dob pinme utrpen i ostatnm bytostem ijcm na tomto svt. Ubliujeme vzduchu, vod, trv, stromm, vemu. Kcme cel lesy a vekerou zele. Zneiujeme vodu, vzduch a zemi. Lid stle kaj, e chtj svobodu, ale ve sku-tenosti jsou tmi nejvtmi dikttory na svt.

Proto je dnes tak velmi dleit, aby se lid konen probudili. Co nejdve musme najt svj sprvn kol. Pro ijeme na tomto svt? Co na tomto svt dlme? Odkud jsme pili, kdy jsme se narodili? Kam pjdeme, a zememe? Kdekdo odpov: J nevm." Takov jsou lidsk bytosti. Mysl si o sob, e jsou vjimen chyt-r zvata. Ale kdy se pozorn podvte na to, co se na svt dje, uvidte, e lid navzdory sv vlastn inteligenci jsou ve skutenosti ta nejhloupj zvata, kter nerozumj ani sama sob. Pes v, co m dlat. Koka v, co m dlat. Vechna zvata znaj svj kol

- 15 -

a pln jej. My vak svmu sprvnmu kolu a sprvn cest t mto svtem nerozumme a msto toho ijeme pouze sami pro sebe. Po njakm ase kad zestrne a zeme. Kam pjdeme, a zememe? Ale i kdy jsou lid tak inteligentn a chyt, odpov na tak dle-itou otzku neznaj.

Chceme-li tedy porozumt sami sob a pomoci i vem bytostem vymanit se z utrpen, musme nejdve pochopit, odkud to to utr-pen pichz. Ve vznik v naich myslch. Buddhistick uen ukazuje, e ve vychz z prvotn piny, podmnky a nsledku. Znamen to, e kdy se njak prvotn pina objev v uritch podmnkch, vdy to vede k uritmu nsledku. Pro se v dnenm svt rod tolik lid? Co je toho pinou? A co je nsledkem? Pro je tu tolik utrpen? Pro se zd, e kadm dnem jet vzrst? Snad nejzvanj pinou tak obrovskho nrstu ut rpen je to, e lid konzumuj stle vce masa. Ped druhou svtovou vlkou lid tolik masa nejedli. V Asii se maso jedlo jen pi zvltnch, sv-tench pleitostech, snad dvakrt do roka. Dnes maj Asiat maso nkolikrt denn. Stejn tomu bylo po cel generace i na Z-pad. V tomto stolet se maso konzumuje mnohem vce. Jak to tedy souvis s pibvajcm utrpenm na celm svt?

Po cel stalet platilo, e ten, kdo chtl jst maso, el do lesa a -pem zastelil jedno nebo dv zvata - pchi! Potom se vrtil dom a spolen se svou rodinou je sndl. To zve zemelo. Ale mezi zvetem a lovkem, kter je zabil a sndl, byl urit vztah. Je-jich karma byla do urit mry jasn. Kdy zve zemelo, mlo mo-nost trochu porozumt tomu, co se dje: Ach, tenhle lovk m sn! Mon e v ptm ivot dostanu j jeho!" Karma byla tedy vel-mi jednoduch. Tkala se pouze tohoto jednoho lovka a zvete. Mohla se vyeit mezi nimi a nakonec se vrtit jednoduchm pso-benm piny a nsledku zpt do rovnovhy. Ve 20. stolet se vak technologie zaala vyvjet pli rychle. Bylo vynalezeno mnoho spe-cilnch zbran a technik urench k zabjen stle vtho a vtho potu zvat. Kad den jsou jich po celm svt mechanicky zabje-ny miliony jen proto, aby mohla bt uspokojena lidsk dostiv mysl. Jedin stroj nyn doke ve vtein zabt tisce a tisce zvat. Sta, aby jeden lovk v njak tovrn, zcela vzdlen od vech tch

- 16 -

zvat, zmkl urit knoflk. Kdy zvata zemou, nhle a nsiln se z jejich umrajcch tl uvoln vdom. Tato zvec vdom pak blou-d sem a tam a hledaj nov tlo. Nevd, kam jdou.

Buddha ns uil, e ve vznik z prvotn piny, podmnky a n-sledku. Kdy je t mto zpsobem kadoron zabjeno mnoho mili-on zvat, vdom nkterch z nich se nevyhnuteln znovuzrod v lidskch bytostech. Mon e se tak stane jen v 0,00001 procen-tu ppad. Stle to vak znamen, e se najde mnoho lid, v nich psob njak druh zvecho vdom. Podvte-li se na lidi kolem sebe, uvidte, e a jsou jejich tve a tla lidsk, jejich vdom tak docela lidsk nen. Nkte lid maj ps vdom, nkte koi. Jin maj krli nebo had vdom. Mysli krvy, prasete, kuete, lva, tygra a hada jsou smchny dohromady. Vtina lid m asi z pti nebo deseti procent pvodn lidsk vdom a zbylou st tvo njak vdom zvec, kter ovld jejich mysl. Namsto je-jich pvodn lidsk schopnosti milovat, pomhat si a souctit dne-n lid jen bojuj jeden s druhm a s celm svtem. Nejsou schopni sprvnho souit s ostatnmi lidmi.

To neznamen, e je na zvatech nco patnho. Zkoumte-li ale chovn zvat, zjistte, e jsou zvykl t spolen pouze se zv-aty tho druhu a ostatn druhy pli v lsce nemaj. Ps mysl m rda zase jen ps mysl; nedoke vychzet s koi mysl. Hadi, lvi a krlci spolu nevychzej. Had vdom pouze nsleduje mysli ostatnch had a neprojevuje se soucitnm skutkem, kter by je spojoval s u t rpenm nkoho jinho. Ani ptci nemaj rdi jin dru-hy ptactva, a tak vytvej sv vlastn hejna, kter ltaj vzduchem pouze spolu. Kdy nkdo zato na jednoho z nich, tok asto optuje cel hejno. Takov je povaha zvec mysli. Souasn poli-tick situace ve svt je stejn. ijeme ve svt, kter se skld z mnoha malch zem, politickch a etnickch skupin - mnoh z nich jsou ozbrojen - a ty proti sob navzjem bojuj. Stle mlad- dti se dostvaj do styku se zbranmi a s rznmi formami nsil a chovaj se k jinm lidskm bytostem tak, jak by bylo ped deseti nebo dvaceti lety nemysliteln.

To ve pochz z pemry zvecho vdom ovldajcho nai mysl. V dnenm svt ije mnoho lidskch bytost, v nich psob

- 17 -

njak druh zvecho vdom, a protoe nejsou v peplnnm sv-t schopny spojit sv vdom s lidskm ivotem, vznik mnoho utrpen. Vtina lid se star jen o sv vlastn zjmy, a proto se ob-jevuje velk sklon k bojujc mysli. Lid se bez ohledu na to, co se kolem nich dje, nechvaj unet svmi vlastnmi mylenkami a nzory. Nco je v nerovnovze, a tak se zkonit rod utrpen.

V 70. letech jsem v Americe uil jednu studentku, kter doma chovala nkolik exotickch had. Mla je moc rda. A la kamko-li, byla zvykl nst hady omotan kolem krku. Mnoha lidem to na-hnlo hrzu. Pro ni samotnou to vak bylo velmi pirozen. V noci dokonce nechvala hady spt ve sv posteli. Kdy jednou pila do zenovho centra, zeptal jsem se j: Zastn se tento v-kend naeho tdennho stran?"

Ne," odpovdla. Pro?" Nemm nikoho, komu bych mohla svit sv hady. Mm je

moc rda a nevm o nikom, kdo by se mi o n dobe postaral, za-t mco budu meditovat."

ekl jsem j: Nelam si s t m hlavu. Pij do zenovho centra a usilovn cvi. Sv hady si vezmi klidn s sebou. eknu hospodi, aby ti pidlil vlastn pokoj. Me s nmi meditovat a tak se sta-rat o sv hady. Co tomu k?"

Byla naden: Ach ano. To je bjen npad." Pila tedy do ze-novho centra a zastnila se cvien.

Hned prvn den po jejm pchodu se ozval telefon. Volal jej bratr a byl velmi rozruen: Je tam moje sestra? Je tam moje ses-tra? Matka tce onemocnla. Le v nemocnici nkde daleko od-sud. Musme ji co nejdve navtvit."

Msto toho, aby poctila smutek nad nemocnou matkou, se ta to ena velice rozlila: Ne, te nemohu nikam odjet . Kdo by se po-staral o hady? Kdybych odjela, mohli by umt! Nkdo by jim mohl dt njakou patnou potravu. Hadi jsou velmi citliv, v..." Tak mluvila se svm bratrem. Ten vak nebyl pekvapen. Znal jej mysl u hezkou dku let. Prost zavsil.

Pr dn nato jeden z had onemocnl. Vbec nejedl a jenom le-el v kout. Ta ena byla najednou velmi ustaran. Pestala chodit

- 18 -

na cvien. Zaala obvolvat vechny mstn veterine, aby mezi nimi nala nkoho, kdo hadm skuten rozum. Nakonec nae stran opustila, aby nemocnho hada vzala k veterini. Kvli sv matce by neodjela, ale kdy trpl jeden z had, byla jej mysl oka-mit hluboce rozruena. To bylo velmi zajmav.

Vdom t eny bylo schopno mnohem vce souctit s hady ne s lidskmi bytostmi. Osud jejch had se j dotkal vc ne osud vlastn matky! Za t m lze vidt, e jej vdom bylo sten lidsk a sten had. Nemohla spolupracovat s lidmi, ale zcela snadno a automaticky se vila do situace had. Krom nich neumla souc-tit tm s nikm jinm. To je len! V dnen dob vak ije mno-ho podobnch lid, a tak u se to za len nepovauje. To je velmi zajmav pbh.

Samo zvec vdom nen ani dobr, ani patn. Kdy vak maji lid se silnmi pedstavami a tubami uvnit njak druh zvecho vdom, potom nejsou s to sv siln touhy a pedstavy ovldat. Kdy m zve hlad, naj se. Kdy je unaven, sp. Je to velice jednoduch. Ale lovk se naj, a stle nen spokojen. Dokonce i kdy u m pln aludek, jde ven a kon plno zlch skutk: zabj zvata jen pro zba-vu nebo pro jejich krsnou srst. Nkdo chyt ze sportu ryby. T ho, kdy ostatn tleskaj, smj se a potsaj mu rukou. Je astn, po-plcv se s ostatnmi po ramenou a nechv se se svm lovkem fo-tografovat. k si: To je spn den." Ale podvejme se na chyce-nou rybu. Vte, ta ryba nen pli astn. Mrsk sebou a - trp! Kde je voda? Kde je voda? Prosm, chci vodu!" lovk se raduje z lovku, zatmco ryba trp a umr pmo ped jeho oima. Vtina lid nen schopna splynout s velkm utrpenm, kter se nachz p-mo v jejich vlastn mysli. To je dnes zcela bn. A to nen nic pk-nho. Mysl, kter takto ije, nem soucit s utrpenm tohoto svta.

Lid nezabjej zvata jen kvli potrav. Ze zvec ke vyrbj boty, klobouky a aty. Ale ani to jim nesta. Z kost zhotovuj nhr-delnky, knoflky a nunice. V krtkm ase zabij obrovsk mno-stv zvat, aby sti jejich mrtvch tl prodali. Kvli svm dostem a silnmu zvecmu vdom mezi sebou bojuj a ni produ. Nev si ivota. Nyn je na celm svt mnoho problm: problmy s vo-dou, problmy se vzduchem, problmy s pdou a s potravou. Kad

- 19 -

den se objevuje mnoho novch problm, kter nevznikaj nhodou. Vechny je vytvej lid. Ani psi, ani koky, ani lvi, ani hadi, ani dn jin zvata nevytvej na tomto svt tolik problm jako lovk. Lid nerozumj sv prav pirozenosti a svm mylenm a dostmi zpsobuj tomuto svtu mnoho utrpen. Proto nkte -kaj, e lovk je tm nejhorm zvetem na svt. Nkter nboen-stv oznauj souasnou situaci za konec svta".

Je to jen konec nynjho lidskho vdom. Pvodn lidsk pi-rozenost tento problm nem. Buddhistick uen souasnou si-tuaci nenazv koncem svta", ale k, e svt pln dozrl. Jako ovoce na stromu. Nejprve se objev kvty. Ty poslze opadaj a z-stanou jen mal plody, kter rostou a promuj se v ovoce. Ovoce je zprvu zelen, ale po njakm ase se na stran obrcen ke slun-ci zan krsn zbarvovat. V t chvli je ji jedna polovina ovoce zbarven, zatmco druh je stle zelen. Uplyne as a cel plody zskaj krsnou barvu. Pak u m ovoce svou barvu a tvar, ale jet mu chyb vn, protoe uvnit jet nen zcela zral. Sta vak pr dn a dozraje pln.

Trvalo to dlouho, ne se z kvtu stalo ovoce. Po mnoho msc stoupala energie od koen stromu vzhru a slunen energie na-hromadn v listech proudila smrem dol a umoovala tak ovoci rst. Tato zmna probhala bhem dlouhho obdob tm celho roku, kdy byl na strom kvt, pak plod a nakonec ovoce.

Nyn je vak tok energie ze stromu k ovoci peruen. Jakmile ovo-ce dozraje, zanou se v nm velmi rychle, bhem nkolika mlo dn, dt zmny. Jeho tvar u nen tak pkn a barva tak jasn. Zane vak siln vont a m velmi sladkou chu. To znamen, e je pezrl. Brzy se na jeho povrchu objev nkolik skvrn - drobn ern teky signalizujc zmnu. Bhem nkolika mlo dn je cel ovoce pokryto spoustou skvrn. V okamiku, kdy se tyto skvrny objev, ji nelze hni-lobn proces zpomalit ani zastavit. Ovoce shnije jen pr dn pot, co dozrlo. Pak u se ned jst. Uvnit jsou vak ukryta semena. Kdy je ovoce zcela shnil, jeho semena jsou prv zral.

Souasn situace ve svt je jako toto ovoce. Po mnoho stolet lidsk historie ovoce rostlo. Nejprve tu byl kvt, kter pedstavo-val pouze vru v njakho boha i vnj slu. Poslze se objevily

- 20 -

plody a zaaly se vyvjet. Nejdve byla zral jen jedna polovina ovoce, jen jedna polovina mla nleitou barvu a dobrou chu. To byl okamik, kdy se na svt objevil kapitalismus a komunismus. Nedvn promna ovoce se zaala dt velice rychle. Komunismus zanikl a cel plody jsou te jinak zbarveny. Jsou zral a maj jen jednu barvu a jednu chu: penze. U tu nejsou dn ideologie vy-chzejc z rozdlnch nzor. Cel svt tou po penzch a ener-gie kadho jedince je siln pitahovna t mto smrem. Tento svt nem dnou skutenou cestu - jen chu penz. U se tak objevi-lo mnostv hnilobnch skvrn: msta jako Stedn vchod, Rwanda, Jugoslvie, Severn Korea, nyn dokonce i Amerika, Rusko, na a Japonsko. Od chvle, kdy se zhroutil komunismus, objevilo se mnoho malch nrod a etnickch seskupen, kter proti sob za-aly bojovat. Vzniklo mnostv soukromch armd a bnm se stal obchod se zbranmi hromadnho nien.

Toto ovoce rostlo dlouhou dobu. Ale jakmile dozrlo, zaalo rych-le hnt. Kdy zane njak druh ovoce hnt, ned se jst. Avak uvnit plodu jsou semena. Ta jsou nyn pipravena: mohou dlat cokoli.

Lid se tedy mus brzy probudit a najt sv pvodn semena, svou pvodn pirozenost. Jak se vak ke sv pvodn pirozenosti vrtme? Asi ped dvma a pl tisci lety se ml Buddha velmi dob-e. Byl princem jmnem Siddhrtha a ml vechno, na pomyslel. Ale nerozuml sm sob: Co jsem? J nevm." V Indii byl tehdy hlavnm nboenstvm brahmanismus - nboensk systm na Z-pad astji oznaovn jako hinduismus. Ten vak nemohl na Sid-dhrthovu otzku po podstat ivota a smrti sprvn odpovdt. Siddhrtha tedy opustil palc, odeel do les a po dobu esti let provdl rzn duchovn cvien pln odkn. Nalezl stedn ces-tu mezi oddvnm se poitkm a extrmnm odknm. Jednou asn rno, kdy meditoval pod s t romem bdhi, spatil na vchod oblohy hvzdu. V ten okamik - B U M ! - mlad princ Siddhrtha doshl probuzen. Probudil se, a stal se tak Buddhou. Doshl J. To znamen, e doshl prav lidsk pirozenosti bez pomoci njak vnj sly, nboenstv nebo boha. To je Buddhovo uen.

Tm nikdo v dnenm svt nerozum sm sob. Buddha byl velmi odhodlan lovk s neustle zkouejc mysl. Uil ns, jak je

- 21 -

dleit tu to otzku vyeit. Dve, ne zeme, mus dospt ke sprvnmu smovn. Mus dospt k tomu, co jsi. ten mnoha ster nebo zpvy zasvcen Amitbhovi ti trochu pomohou - nen to ani dobr, ani patn. Pro vak te tolik ster? Pro stle zpv zpvy buddhy Amitbhy? Je tedy velmi dleit objasnit sv smo-vn. Buddha ns u, jak je dleit najt v ivot prav smovn. Co jsem? Musm doshnout svho pravho J - to je to nejdlei-tj, co mohu udlat." Najde-li sv prav J, najde tak sprvnou cestu. Odkud jsi piel, kdy ses narodil? Kam pjde, a zeme? Co je prv te tvm sprvnm kolem? Kad v, jak kol m jeho tlo. Nkdo je prvnkem, jin doktorem, idiem nklaku, zdravotn sestrou, studentem, manelem, manelkou, dttem. To jsou koly naich tl, nae vnj koly. Co je vak kolem tvho pra-vho J? Buddha ns uil, e ivot za ivotem musme jt Velkou ces-tou bdhisattvy a zachrnit vechny bytosti od utrpen. Abyste byli s to zachrnit vechny bytosti, muste nejprve zachrnit sami sebe. Jak mete chtt zachrnit ostatn lidi, nejste-li schopni zachrnit sami sebe? Proto nejprve musme doshnout svho pravho J, sv prav pirozenosti. Pravou pirozenost nelze najt v knihch nebo v pojmovm mylen. Znalosti kterhokoli, by velmi vzdlanho doktora vd se nemohou rovnat sle ani jedinho okamiku jasnho vhledu do na pvodn pirozenosti. Nejpmj cestou k tto zku-enosti je meditace. To je velmi dleit bod.

Sprvn medi tace znamen porozumn svmu pravmu J. Tato cesta zan a kon otzkou Co jsem?". Je to velice jednodu-ch uen a nen na nm nic zvltnho. Kdy zamte otzku Co jsem?" skuten do hloubky, vyno se jedin odpov - Nevm". Vechno mylen je zcela odetnuto a vy se navracte ke sv mysli, kter je ped mylenm. Dosaenm tohoto nevm jste ji doshli svho pravho J. Vrtili jste se ke sv pvodn pirozenosti, kte-rou je mysl ped mylenm. Tmto zpsobem mete doshnout sprvn cesty a pravdy a ijete sprvn ivot, kter vede k zchra-n vech bytost od utrpen. Nazv se to Probu se". To je proi-tek prav meditace.

Pro se tato kniha jmenuje Zenov kompas? Buddhistick uen odhaluje skutenost, e tento svt je ocenem utrpen. Kad se

- 22 -

narod, trp, strne a umr. Narodme se znovu, trpme, strneme a umrme. Kad bytost se rod stle znovu a znovu. Kvli naim tubm a lpnm se tak dje u od potku vk. Sanskrt tento ko-lobh vyjaduje slovem samsra - ve se opakuje stle dokola. Od-povdajc sinokorejsk vraz je kohe - ocen utrpen". Buddha uil, e pes ocen samsry musme peplout na lodi moudrosti , na lodi pradni. A jako kad zaocensk plavidlo i tato lo potebuje kompas.

eknme, e se rozhodnete plout z Los Angeles do Koreje. Na-lote na lo dostatek potravy, obleen a lk potebnch pro to, aby peilo vae tlo. Jak se vak dostanete k cli? Nejdleitj je znt jasn smr plavby. Jestlie nemte jasn smr, mete bloudit ocenem cel roky. Lehce se ztratte. Mezitm vm teba dojdou potraviny nebo ztroskotte na njakm ostrov. Na va cest je vce ne cokoli jinho dleit smr: Jak najdu Koreu? Jak se tam dostanu? Kde je Korea?"

Abyste nalezli sprvn smr, potebuje te kompas. Nemaj-li n-monci kompas, po tom navzdory dobr lodi, pesnm mapm a pznivmu poas nejsou schopni urit sprvn smr. Bezesporu se na cest ztrat a do cle nedoraz. Kdy vak pi jakkoli pouti sprvn pouvte kompas, mete najt pravou cestu. Potom uvi-dte, e vae prav cesta le vdy pmo ped vmi.

Chcete-l i porozumt svmu pravmu J, mus te medi tovat . Pouze udrujte otzku Co jsem?". Nevm... Je vak mnoho dru-h uen, kter na t to cest mete nsledovat. Tibetsk bud-dhismus, nsk buddhismus, korejsk zen, japonsk zen a Namu mjh renge-kj, vipassanu, t ranscendentln meditaci, meditaci istho svtla. Praxi ist zem, tantrick buddhismus a esoteric-k buddhismus. Zvlt na Zpad dnes existuje mnoho rznch uen. Co je jasn uen a jak psob? Jak dalece m p mo do mysli? Jak nm pomh najt pravou cestu, pravdu a ivot, kte-r je pirozen a pln souctn se vemi bytostmi? Proto vznikl tento Kompas: aby vm pomohl nalzt pravou podstatu Buddhova uen ve tech hlavnch buddhistickch smrech.

Jedno star vchodn ren prav: Na horkou nemoc hork lk, na studenou nemoc studen lk." Lid t rp nemoc slov a mylen,

- 23 -

proto je obas me vylit prv lk podan ve form slov a myle-n. Proto je zde Zenov kompas. Pokud nebudete na slovech Kompa-su ulpvat a budete pouze udrovat mysl nevm", tj. mysl zcela ode-tnajc vechno mylen, pak vm lk slov a mylen podvan na strnkch Kompasu pome nalzt sprvnou cestu. Vy sami se dobe-rete podstaty Buddhova uen. Budete-li vak lpt na slovech, by to budou slova samotnho Buddhy, propadnete se rovnou do pekla. Nsleduje mnoho slov vynikajcch uen: slova hnajny, slova ma-hjny, slova zenu, nsk slova, sanskrtsk slova, korejsk slova, ja-ponsk slova, americk slova a polsk slova. Jsou tu slova pravdiv i liv, slova dobr i patn. Nkdy zde nejsou dn slova. Chcete-li doshnout svho pravho J, k dnmu z tchto slov se nepoutejte. Budete-li tvrdit, e hnajnov buddhismus je to sprvn buddhis-tick uen, ocitnete se v nesnzch. Budete-li tvrdit, e mahjnov buddhismus je to sprvn uen, ocitnete se v jet vtch nesn-zch. A prohlste-li, e sprvn uen je zen, potom polette jako p rovnou do pekla. Nedrte se slov tohoto Kompasu. Vnmejte pouze to, co vm ukazuj, a potom to prost dlejte.

Nejdleitj je nauit se intenzivn udrovat Velkou otzku Co jsem?". Budete-li odhodlan udrovat tu to otzku, objev se pouze nevm". Nen zde mylen. Nejsou zde ji dn slova, pro-toe veker mylen je pln odetnuto. Nazvme to nevm". Jin jmno je prav J nebo prav pirozenost. Nkdy se tomu k probuzen, satori nebo ken. Pvodn vak tento bod nem jmno ani formu. Jestlie jej doshnete, doshnete hnajnovho bud-dhismu, mahjnovho buddhismu i zenu. Doshnete poznn, e hnajna, mahjna a zen jsou jednm a t m samm bodem. Co jsem?" Jmno tohoto bodu je nevm".

Vm, e budete st slova t to knihy, ani na nich budete ulp-vat, pjdete pouze pmo nevm, budete to bez pestn deset tisc let stle znova a znova zkouet, doshnete probuzen a zachrnte vechny bytosti od utrpen.

Zenov mistr Seung Sahn Mu z hory Dok Seung

Chrm Hwa Gye Sah, Seoul, Jin Korea 1. srpna 1997

- 24 -

I. BUDDHISMUS

- 25 -

- 26 -

1. Smysl buddhismu

Nejprve doshni probuzen, potom u vechny bytosti.

Ped dvnmi asy chodval po ulicch a tritch Athn eck filosof Sokrates a uil sv studenty. kval jim: Muste porozu-mt sami sob! Muste porozumt sami sob! Muste porozumt sami sob!" Jednoho dne mu jeden student ekl: Sokrate, stle ns nabd, e musme porozumt sami sob. Ale co ty? Rozum sob? V, kdo jsi?"

Ne, nevm," odpovdl Sokrates. Ale t o m u t o 'nevm' ro-zumm." To je velmi pozoruhodn uen. Buddhistick praxe pou-kazuje na stejnou zkuenost. Vtina lid prochz svmi ivoty bez sebemenho pont o tom, m jsou.

O svt toho vme hodn, ale sami sob nerozumme. Pro pili lid na svt? Pro ijeme na tomto svt? Kvli lsce? Kvli pen-zm? Kvli slv a uznn? ijete kvli sv en, kvli svmu mui, nebo kvli svm dtem? Pro ijete na tomto svt? Kdy vm n-kdo polo tu to otzku, mon mu velmi pohotov odpovte: iji pro sv dti. iji proto, abych pro n vydlal dost penz nebo pro-st proto, aby se mly dobe." Takto uvauje vtina lid. ij pou-ze pro svou rodinu, pro rychle pomjejc spoleensk uznn, pro radost z umleck tvorby anebo proto, aby doshli vlivnho posta-ven. Kad se chce mt dobe. Kdy se pozorn podvte na tento svt, uvidte, e vtina lid j, sp a ije pouze pro sv vlastn pot-en. Ale to nen skuten smysl lidskho ivota. Pro ivot na tom-to svt to m jen doasn vznam. Copak mohou bt lid skute-n astni, jestlie nepijdou na to, m jsou?

Buddha il v Indii ped dvma a pl tisci lety. Pochzel z krlov-sk rodiny byl princ a jeho jmno bylo Siddhrtha Gautama. Ml se velice dobe. il v pekrsnm palci a mohl mt ve, na po-myslel: dobr jdlo, ndhern aty, mnoho krsnch en, vysok

- 27 -

postaveni. Byl krlovskm synem a jednoho dne ml zddit mocn krlovstv. To by bvalo bylo ndhern, jene v nitru byl Buddha neastn, protoe nerozuml sm sob. Nerozuml ivotu a nero-zuml smrti. Hluboce se rmoutil nad tm, e vechny bytosti t rp nemocemi a nakonec zestrnou a zemou. O d t u d vyvrala jeho Velk otzka po sv vlastn pirozenosti a po pirozenosti vech by-tost. Co jsem? J nevm.. ." V t dob byl v Indii rozen brah-manismus - nboensk forma hinduismu. Toto nboenstv vy-znval tm kad. Avak brhmanismus nemohl dt mladmu princi odpov na tak oehavou otzku. Byl jet neastnj. Pro pichzej lid na t en to svt? Pro kad den jme? Co jsem?" Jedl, ale jdlo pro nj nemlo dnou chu. Poslouchal hud-bu, ale netila ho. Pekrsn palc se mu stal vzenm.

Jednou v noci Siddhrtha palc opustil. Opust i l svou rodinu, svou krsnou enu i sv mal dt. Oholil si hlavu, stal se mni-chem a odeel do les. Po dobu esti let velmi usilovn a tvrd praktikoval. Co jsem? Nevm. . . " Staten udroval takto jedno-bodov zamenou otzku. Jednoho rna, kdy sedl pod stro-m e m bdhi, uvidl na vchodn obloze Ji tenku. V tom okami-ku - B U M ! - se Siddhrtha a hvzda stali jednm. Doshl sv prav pirozenosti. Jeho mysl byla celm vesmrem v nekone-nm ase a prostoru a t en to vesmr nebyl nim jinm ne jeho vlastn mysl. Vidl, e zde nen ani ivot, ani smrt . Nic, co by kdy pichzelo nebo odchzelo. kme, e se probudil a doshl sv prav pirozenosti. Obshl cel lidsk vdom: vidl, e kdy se objev nevdomost, objev se mysl. Kdy se objev mysl, objev se dost. A se objev jakkoli dost, objev se tak ivot a smrt , pichzen a odchzen, tst a smutek. Buddha udroval mysl nevm na sto procent - jenom pmo nevm - a poznal, jak zasta-vit t en to nekonen cyklus. pln se osvobodil z vnho kolo-bhu zrozen a smrti; z kolobhu, v nm jsou uvznny vechny bytosti . Zcela doshl sv sprvn cesty, pravdy a poznal, jak m sprvn t. Nazv se to probuzen.

Ale pravda, j doshl, byla vysokm stupnm poznn. Jak ji uz-psobit, aby pomohla tomuto trpcmu svtu? Ve chvli, kdy Bud-dha doshl probuzen, uvidl, jak se vechny ctc bytosti rod,

- 28 -

t rp a umraj; znovu rod a t rp a umraj; a znovu rod a t rp a um-raj v nekonenm kolobhu strast. Vidl miliardy bytost chyce-nch v odvkm cyklu zrozen, st, nemoc a smrti, je jsou bez pestn stle a stle dokola vedeny svmi dostmi, hnvem a ne-vdomost. Nazv se to samsra. Chci tohle. Chci tamto. Tohle mm rd. Tamto nemm rd." Kdy Buddha doshl probuzen, uvidl, e kad ctc bytost velmi trp. Vichni byli na u t rpen zvykl a ani je nenapadlo, e by nco nebylo v podku. Bylo by v-bec mon, aby tomu, co Buddha vidl, nkdo uvil? Jak mm ostatn lidi uit?" pemlel. Bylo to stejn, jako by se nkter vy-soce kvalifikovan doktor vd pokouel uit mal dti: copak by mu mohly rozumt? Ct c bytosti byly natolik ovldny svou vlastn mysl plnou dost a byly natolik pipoutny ke svmu utr-pen, e velmi pochyboval o tom, zda by byl vbec nkdo schopen jeho uen pi jmout. V strch stoj, e Buddha se zapoetm sv-ho uen vhal. Teba by se mu lid smli, dokonce by ho mohli za jeho kacsk vhled i zabt. To ve si velmi dobe uvdomoval. Mohl navdy zstat v nirvn, ve svm probuzenm stavu neome-zenho klidu a blaenosti a nikdy z nj nevyjt.

Buddha vak ml s trpcmi bytostmi nesmrn soucit. Vstal ze svho msta pod s t romem bdhi a opustil klid a blaenost nirvny. Odeel do mst plnch svr, aby zde zaal uit. Opustil svou dob-rou situaci. Neulpl na klidu a tichu. Neulpl na sv blaenosti. Nezstal v nirvn, ve stavu, kde nen utrpen, ivot ani smrt. Vr-til se do hlunho svta plnho spor, aby zachrnil vechny bytos-ti od utrpen, aby jim ukzal, e mohou tak jako on doshnout sv pvodn pirozenosti. Zkuenost probuzen tu nebyla jen pro nho samotnho. To je velmi dleit. Je to vyjdeno znaky teda, tebi: Velk lska a Velk souctn. Buddha doshl probuzen, doshl svho velkho posln a posln vech bytost. To byl potek bud-dhismu na tomto svt.

Obecn je te rmnem buddhismus oznaovno uen historick postavy jmnem kjamuni Buddha. Ale co pesn znamen ter-mn buddha? Buddha nen nic zvltnho. Slovo buddha pochz ze sanskrtu a znamen probuzen". Doshnete-li sv mysli, dosh-nete svho pravho J, probudte se ze svho snu o utrpen. Jeden

- 29 -

vynikajc uitel ekl: Mysl je buddha, buddha je mysl." Jestlie doshnete sv mysli, to znamen, doshnete-li svho pravho j, stanete se buddhou. Buddhistick uen neznamen tedy nic jin-ho ne to, e Buddha kjamuni doshl sm sebe. Doshl zcela sv mysli, a tm doshl mysli vech bytost. Zrove doshl sprvnho psoben t to mysli - pomhat vem ostatnm bytostem. To je vel-mi dleit.

Buddhismus je ve skutenosti velice jednoduch: pouze se sami sebe hluboce ptejte: Co jsem?" Nevm.. . Buddha sedl est let a jenom udroval mysl nevm. Velk zenov patriarcha Bdhi-dharma sedl v jeskyni v ao-linu devt let a tak pouze udroval mysl nevm. A tak se vs ptm, kdo jste? Odkud jste pili, kdy jste se narodili? Kam pjdete, a zemete? Doshnete-li tchto otzek, doshnete svho pravho J a stanete se nejvym z e zvat. Jestlie jich vak nedoshnete, bude to stejn, jako byste byli kokou, psem nebo njakm jinm zvetem. Knihy vm toto dosaen neumon, nezskte je za penze, dokonce ani Buddha nebo njak bh vm k nmu nepomohou. Proto je velmi dleit sprvn meditan praxe. Jak doshnout svho pravho J, jak do-jt plnho dosaen pravdy a sprvnho ivota?

K dosaen tohoto bodu vede mnoho cest. Existuj mnoh nbo-enstv, mnoh duchovn smry. Ve skutenosti vak jsou na svt jenom dv nboenstv: objektivn a subjektivn. Vyznvn objek-tivnho nboenstv znamen vru v njakho boha, slu nebo ve zvltn bytosti, kter existuj vn ns samch. Je to vra v jakousi slu, kter ovld cel svt a vechny lidsk bytosti. Lid si mysl, e vra v takovho boha nebo v takovou slu jim nco pinese: sta-nou se astnmi, budou se ctit dobe. Mon e zskaj zvltn energii nebo magickou slu, mon se stanou svatmi. Mon e se dostanou do nebe. Nkte lid z t to tradice kaj, e usiluj o splynut s bohem, a provdj meditace, kter by jim to pomohly uskutenit . Stle tu vak je vytven njakho objektu, s nm se lze sjednotit. Proto se jedn se o objektivn nboenstv.

Buddhismus je naopak subjektivn nboenstv. Usiluje o pm vhled do podstaty samho byt, ponaje vhledem do podstaty nae-ho byt. Co jsem?" Co je ,j' a odkud toto ,j' pilo?" Odkud jsem

- 30 -

piel, kdy jsem se narodil? Kam pjdu, a zemu? V tu chvli, kdy se sami sebe takto zeptte, je vechno mylen odetnuto. Vnitn a vnj se zcela sjednot. Tak subjekt a objekt se pln sjednot, protoe bez mylen ani subjekt, ani objekt neexistuje. Kdy si polo-te tuto otzku - Co jsem?", Jenom nevm..." - potom se vy, ves-mr a vechno - BUM! - stanete jednm. Buddhistick uen vdy poukazuje na pirozenost na mysli: Lidsk bytosti jsou takov a takov. Takto se nae utrpen objevuje a takto se z nj meme vy-manit." Nen zvisl na knihch a studiu. Nespolh na to, e by bh nebo njak vnj sla za ns mohli tyto otzky zodpovdt. Veker buddhistick uen nm ukazuje, jak pomoc otzky Co jsem?" do-shneme nevm, kter je na pravou pirozenost, nam pravm J. Buddhistick uen vdy poukazuje na pm proitek na prav pirozenosti, a tak skuten dosahujeme sprvn cesty, pravdy po-znn a sprvnho ivota. Lze tak vidt, e Buddhovo uen ve sku-tenosti dnm nboenstvm nen; je cestou.

Smyslem buddhismu je: Nejprve doshni probuzen, po tom u vechny bytosti." Je to stejn jako dv kola kry. Bez obou kol se nikam nedostanete. Jestlie budete pln pehlet obyejn lidi, svou cestu nemete nalzt. Ale nevyvinete-li dostaten sil k tomu, abyste poznali sami sebe, nemete se stt buddhou. Pro-to kme, e probuzen a pomoc vem bytostem jsou jako dv kola kry. Jzdou po obou kolech dosahujeme Buddhovy zem. Mete znt osmdest tyi tisc ster buddhistickho knonu Tripitaka. Neporozumte-li vak sami sob a nebudete-li ve svm dennm i-vot pomhat lidem, potom je vechno vae porozumn naprosto zbyten. Ve chvli, kdy bude vae tlo umrat, ani sto doktort nepome vaemu pravmu J nalzt svou cestu. Jeden vynikajc uitel ekl: Jeden in je lep ne deset tisc mylenek." To je to-t jako Velk lska, Velk souctn, Velk cesta bdhisattvy; zna-men dosaen sprvnho psoben mysli, je vede k zchran vech bytost od utrpen.

Abyste doshli smyslu buddhismu, muste nejprve doshnout probuzen: muste doshnout pravdy a muste doshnout sv pi-rozen moudrost i ( p r a d ) . Mus te doshnout sprvn cesty v tomto svt. Potom muste zachrnit vechny bytosti od utrpen.

- 31 -

To je pravm kolem lid. Jakmile doshnete svho pravho J, do-shnete i univerzln podstaty. Znamen to, e doshnete jednoty s celm vesmrem; pochopte, e vy a ostatn bytosti nejste od sebe nikdy oddleni, nebo ve ve vesmru je ve skutenosti te podstaty. Doshnete tak stavu celho svta: mnoho, mnoho bytos-t stle velice tce trp. A vechny ty bytosti se vbec neli od va vlastn mysli. To je pozoruhodn zkuenost. Buddha uil, e ve vech naich nesslnch pedelch ivotech musela bt kad jednotliv bytost, jakkoli mal, alespo jednou nam otcem nebo matkou. Co mete dlat, zaijete-li takov vhled? Budete-li udr-ovat mysl nevm vdy a vude, v kol se objev velmi jasn p-mo ped vmi. Dosaen svho pravho J jednodue znamen, e okamik za okamikem udruji sprvnou situaci, sprvn vztah a sprvn psoben na tomto svt. Psobm v tomto vesmru is-t, abych zachrnil vechny bytosti. Dosaen probuzen a uen ostatnch bytost nejsou tedy dv rzn vci. Kdy se vrtte ke sv mysli, kter je ped mylenm, ve se stane jednm.

Copak je v tomto bod mon nepomhat vem bytostem? Vae sprvn situace, sprvn vztah a sprvn psoben se jasn objev pmo ped vmi. Pravm kolem probuzen je pomoc vem ostat-nm bytostem - skuten to nen nic zvltnho. To je prav smysl buddhismu.

- 32 -

2. Smry buddhismu

Hnajnov buddhismus Mahjnov buddhismus Zenov buddhismus

Buddhistick uen lze rozdlit podle t hlavnch tradic na hna-jnov buddhismus, mahjnov buddhismus a zenov buddhis-mus. Buddhismus vak ve skutenosti nen buddhismem. Nen to njak vc". Buddhismus prost znamen dosaen p mho vn-mn skutenosti prv takov, jak je. Jednou se kdosi zeptal ze-novho mistra odua (n. ao-ou, jap. Du): Pro piel Bdhidharma do ny?" Jinmi slovy to znamenalo: Jak je v-znam buddhismu?" odu odpovdl: Cypi na zahrad." A ja-ksi mnich se zeptal zenovho mistra Madoa (n. Ma-cu): Co je Buddha?" Mistr odpovdl: dn mysl, dn Buddha." Pvod-n zde dn hnajnov buddhismus, mahjnov buddhismus ani zenov buddhismus nebyl. Buddhismus je pouze nzev cesty, je vede k dosaen naeho pravho J a k pomoci vem ostatnm by-tostem. To je vak pro mnoho lid velmi obtn. A tak se na tomto svt objevil Buddha, doshl probuzen a uil po dobu tyiceti pti let. Nejprve uil tzv. hnajn. Uil tyem vzneenm prav-dm - o tom, e vechen ivot je pomjiv, a proto je utrpenm, a o tom, jak se z tohoto u t rpen vymanit. Uil podmnnmu vzni-kn a praxi rznch vhled.

Jak se mysl jeho k postupn vyvjela, zanal Buddha uit tomu, co pozdji dostalo nzev mahjna. Je to cesta przdnoty. Nkdy se nazv Velkou cestou bdhisattvy: Slibuji, e nevstou-pm do nekonenho klidu a blaenosti nirvny, dokud nebude i ta posledn bytost zbavena utrpen." Nakonec, kdy ji byli jeho ci zcela zral, zaal uit zen. Dva a pl tisce mnich se tenkrt shro-mdilo na Supm vrchu, aby vyslechlo jeho e Dharmy. Buddha vak neotevel sta, jenom sedl a nehbal se. Uplynulo nkolik

- 33 -

minut. ci na nj napjat hledli v domnn, e nco nen v po-dku. Mon e je n uitel dnes nemocn. . ." Kdy zane ue-n?" Nakonec se Buddha sehnul, utrhl kvtinu a zvedl ji do vky. Nikdo vak nevdl, co to znamen. Vichni se ohleli a stle e-kali, a zane promlouvat o Dharm, a zane uit. Jen jeden k ze zadn ady, Mahkjapa, se zasml: Ach!" Tehdy Buddha ekl: Pedvm ti svou pravou Dharmu." Tak se Mahkjapa stal prvnm Buddhovm nstupcem v linii, kter pokrauje a do sou-asnosti. Bylo to pedn beze slov a bez ei, smovalo pmo od mysli k mysli. Zpsoby uen hnajny, mahjny a zenu jsou na-prosto odlin. Kad uv jinch technik. Sleduj vak stejn smr a maj tent smysl: jak se lovk me probudit a pomoci tomuto svtu.

Hnajna u: Kdy se objev mylen, objev se j". Kdy se ob-jev j", cel svt se rozdl na dvojice protiklad. Ren Descartes ekl: Myslm, tedy jsem." To je tot. Jestlie mte j jsem", mte tak j nejsem". Z mylen v protikladech vak pochz byt a nebyt, ivot a smrt, dobro a zlo, ve. To vytv utrpen. Hnaj-na u: objev-li se mysl, objev se tak dharma. S dharmou se ob-jev jmno a forma. Se jmnem a formou se objev libost a neli-bost, dobro a zlo, ivot a smrt, radost a smutek. Hnajna pak tu to sfru, ji vichni obvme, nazv svtem utrpen". Cel ivot je u t rpen a utrpen je ivot. Samsra. Uen hnajny k, e ijeme v pomjivm svt plnm utrpen, a ukazuje nm, jak se z nj m-eme vymanit. Svt u t rpen je tvoen pouze nam vlastnm myle-nm. Uen hnajny nm ukazuje, jak se vymanit z tohoto svta protiklad, ze svta ivota a smrti a doshnout e absolutna ne-boli nirvny. V nirvn nen ani ivot, ani smrt, nen tu pichzen ani odchzen, nen tu nahoe ani dole. Je to stav plnho klidu a blaenosti. Dosaen plnho stavu przdnoty - nirvny - je nej-vym clem hnajnovho uen.

Mahjnov uen zan v tomto bod przdnoty a ne-j". Tam, kde hnajnov uen kon. Ukazuje nm, jak ns zkuenost przdnoty me dovst k dosaen plnho svta". Znamen to, e kdy je vae mysl pln, vechno je vdy pln. Slunce, Msc a hvzdy - ve je pln. Ut rpen je pln. tst je tak pln. Co

- 34 -

nen pln? Jedna slavn bse k: Kad vc, a ta i ona, je pln. Kad vc, a ta i ona, to m." Udrujete-li tu to mysl (ude- do stolu), po tom v tomto bod nen dn vn a nen dn uvnit. Nen v nm dn objekt ani subjekt. (Ude.) Vy jste ves-mrem; vesmr je vmi. Nkdy to nazvme absolutnem. (Ude.) Absolutno znamen pln".

Tento pln svt" je pravdou. Jestlie vae mysl odala vech-no mylen, po tom dn mylen nen. Nen-li tu dn mylen, nen tu ani dn j". Nen-li tu dn j", potom je vae mysl ist jako prostor, znamen to, e je ist jako zrcadlo. Pouze od-r vechny vci, kter se ped n objev pesn takov, jak jsou: obloha je modr, s t rom zelen, pes tk Haf! Hafl" , cukr je sladk. Ve, co vidte, co slyte, co ctte, co ochutnvte, eho se dotkte - ve je pravdou prv takov, jak to je. Tomu kme pln svt".

Dosaen plnosti svta znamen dosaen pravdy. Buddha nm vak ukzal, e se zde nememe zastavit. Skuten, ve je pln prv takov, jak to je; ve je pravdou. Obloha je modr: to je pravda. Cukr je sladk: to je pravda. Prv v tu to chvli vtr venku ohb stromy: to je tak pravda. Musme vak uinit jet jeden krok: jestlie doshnete pravdy, jak ji uijete, aby ve vaem ivot sprvn psobila? Jinmi slovy: jak pomete vem ostatnm ct-cm bytostem? Mahjnov buddhismus znamen vnmn przd-noty vech vc. Z t to hlubok zkuenosti plyne dosaen, jak tato pravda pomh ivot za ivotem vem bytostem. Nazvme to Vel-kou lskou a Velkm souctnm neboli Velkou cestou bdhisattvy: Okamik za okamikem iji pouze pro ostatn bytosti."

A co je zen? Zen nikdy nemluv o absolutnu a o svt protikla-d. Nepokou se vysvtlit, co to je przdnota, pravda nebo pln svt. Zenov praxe nikdy nic nevysvtluje. Zen m pmo do nai mysli, k naemu pravmu J, a tak meme pmo doshnout pro-buzen a pomoci vem bytostem. Zen neklade draz na jazyk a zna-losti - je zde prost praxe meditace. Zenov uen nikdy nezkou-m svt protiklad ani absolutno a nikdy nemluv o plnm svt. Veker zenov uen m do va mysli prv v tomto okamiku. Co dlte prv te? Zenov uen ns vdy obrac k tomu, co na-

- 35 -

zvme svtem okamiku". Tento okamik je velmi dleit. Je v nm obsaeno pln vechno - nekonen as a nekonen pro-stor. (Hlasit ude svou hol do stolu.) Je v nm prav cesta, prav-da a sprvn ivot. (Hlasit ude do stolu.) V okamiku! V tomto jedinm okamiku je ve (ude ) , a v okamiku zde nen nic (znova ude). Jestlie doshnete okamiku, doshnete veho. To je zen. Nen zde dn mysl (der ) , dn Buddha (der) , dn Bh (der ) , nic! (der.) Ale je zde mysl (der) i Buddha (der) i Bh (der) , je zde vechno! Provn t to skutenosti je zen.

Ti hlavn buddhistick tradice se pomoc rozdlnch technik dobraj te zkuenosti. eknme napklad, e nevte, jak vypad meloun. Jet jste jej nikdy nejedli. Podte-li hnajnovho bud-dhistu, aby vm vysvtlil, co je to meloun, dostane se vm takov-to odpovdi: Meloun vyrst z malch ernch semnek, kter jsou zaseta v zemi. Ta vykl a nasad mal vhonky. Brzy vyrostou stvoly. Tyto stvoly rostou a rostou, a se objev kvty. Kvty se pro-mn v plody a ty se stle zvtuj, dokud nedoshnou sv velikos-ti. Potom je mon nkdo sn nebo shnij a semnka se dostanou zptky do zem. A cel proces se opakuje znova: semnko, klek, stvol, kvt, plod. A tak to jde stle a stle dokola." Toto se jinmi slovy nazv dvanctilenn etzec odvislho vznikn. Semena melounu, potom ovoce a znova semena a ovoce - stle a stle do-kola, bez pestn. Toto uen se zabv pedevm vahou o ase, o tom, co se bhem asu mn.

Mahjnov buddhismus se asu nevnuje. Meme ci, e ma-hjnov buddhismus je spjat zejmna s prostorem neboli for-mou". Kdy se zeptte mahjnovho buddhisty, co je to meloun, zejm vm odpov: Vte, meloun m zelenou slupku se svtlmi a tmavmi pruhy. Me bt pkn tk. Jste-li na Zpad, je vod-n meloun iat jako m na ragby. Jste-li v Koreji, m tvar fotbalo-vho me. Na povrchu je tvrd a uvnit mkk. Kdy dozraje, je uvnit erven a tak m mal ern semnka. erven st je slad-k, zatmco bl sladk nen, a zelen st je t rochu trpk." Mahj-nov pohled se zabv formou, t m, co je pravdou melounu. Mah-jnov buddhis ta vm rovn vysvtl, e vechny ty to tyi vlastnosti - barva, vha, chu a tvar - jsou pln przdn.

- 36 -

Zpsob zenovho uen je velmi jednoduch a pm. Jestlie se chcete dozvdt, co je to meloun, vezmte n a kus melounu si uznte. Potom vlote pltek melounu do st - BUM! Vae zkue-nost! Slova, knihy ani uen tu to zkuenost vyjdit nemohou. I kdybyste peetli sto knih o melounech a vyslechli sto pednek o tom, co je meloun, nic z toho by vs neuilo tak dobe jako to je-din sousto. Co je to meloun?" BUM! Ach! Tohle je meloun!" Tak jste doshli melounu a toto dosaen je tu navdy. Proto je ze-nov uen popisovno jako nezvisl na slovech, zvltn pedni mimo stry, mc pmo do mysli; uzi svou pravou pirozenost, sta se buddhou". K poznn melounu nen poteba slov - dokonce i dti jej mohou poznat! To je zpsob zenovho uen.

- 37 -

3. Struktura buddhismu

Drahocenn klenot objekt vry emocionln Buddha

Vymann se z bolesti samdhi krsa vra a dosaen radosti

Drahocenn klenot filosofick intelektuln Dharma

Cesta z nev- svatost domosti prad pravda porozumn mka k probuzen osvobozen

Drahocenn klenot etick mentln Sangha

Ukonen zla a konn sla dobro praxe dobra

Z obecnho hlediska se lidsk vdom skld ze t st: z cit, rozumu a vle. Bolest i radost maj svj pvod v na citov povaze, porozumn pochz z rozumov povahy a jednn vyvstv z vle. Jak vak tyto ti sloky sladit, aby tomuto svtu pomhaly? To je velmi dleit. Buddhismus poskytuje lidskmu vdom ti lky. L nemoci zpsoben mylenm, nemoci, je vytvej utrpen.

- 38 -

Tyto lky umouj nvrat k na pvodn pirozenosti. Jmenuj se Buddha, Dharma a Sangha. kme jim tak Ti klenoty.

as, prostor, pina a nsledek vytvej tento svt. Jsou tmi nejmocnjmi silami v ivot tm vech lid. dn z nich vak ve skutenosti neexistuje, a jak uvidme pozdji, vechny vytv vhradn nae mylen. Jak je po tom mon, e ns tak siln ovlivuj? Mysl lovka je tvoena city, rozumem a vl. Rozum, cit a vle jsou mnohdy ve vz jemnm nesouladu a asto nejsme schopni je ovldat. Tehdy zakrvaj nae prav J. Nazvaj se ti mraky. Dky nerovnovze mezi city, rozumem a vl podlehneme iluzi a uvme v existenci asu a prostoru a jsme ovldni pinou a nsledkem. Ztrcme svou cestu t mto svtem, a zpsobujeme tak sob i ostatnm vce utrpen. Oprot i t em mrakm existuj v buddhismu Ti klenoty - Buddha, Dharma a Sangha.

Klenot Buddha

Kdo nebo co je to buddha? Slovo buddha pochz ze sanskrtu a je odvozeno ze slovesnho zkladu, jen znamen probudit se". Je to dal ze zpsob, jak ci doshni svho pravho J". Jestlie doshnete svho pravho J, s tanete se buddhou . Ale buddha nen nim zvltnm, nim, co by bylo vn vs. Buddha znamen, e kdy doshnete svho pravho J, doshnete sv vlastn mysli. Jeden vynikajc uitel kdysi ekl: Mysl je buddha; buddha je mysl." Jak tedy doshnete svho pravho J? Prvn klenot spojuje nai citovou zkuenost s duchovnm cvienm a hlednm probuzen.

Zpotku, kdy se svou prax teprve zante, mte pouze vru v Buddhu kjamuniho a jeho uen. Miluji Buddhu. Chci bt jako on." To jsou vae city spojen s buddhismem skrze Klenot Buddhu. Jestlie pokrauje te ve cvien, mylen se zkliduje a nen ji tak sloit. Dky tomu si uvdomte, e kdy se mysl pro-iuje, mylen a city se uvdj do rovnovhy. Pokud takto uvede-te sv mylen do rovnovhy s city, mete se zbavit u t rpen a dojt tst. Zatmco se vnj podmnky stle mn, vae mysl je nehyb-n. Vidte jasn, slyte jasn, ctte jasn, jasn vnmte chut

- 39 -

a hmatem - ve je krsou prv takov, jak to je. Potom uvte, e obloha je skuten modr a strom zelen a e pes tk Hafl Haf!". Mete vit vemu. Jednou, kdy zenov mistr Unmun (n. Jun-men) vychzel ze zchodov budky, pistoupil k nmu je-den mnich a zeptal se: Co je to buddha?" Zenov mistr prv hle-dl na dlouhou devnou hl, kter slouila k itn zchodu. Hl se zrovna suila na slunci. Mistrova odpov znla: Such hovno na holi." To je vechno. Vnmn pravdy je stejn. Je to ivot z oka-miku na okamik. Nazvme to Klenot Buddha.

V pojet Klenotu Buddhy krsa znamen, e pokud je vae mysl nehybn, pak ve je krsn, nebo ve je pravdou. Tato krsa vak nevyjaduje vnj vzhled nebo pitalivost. Ped nkolika lety jsem vyuoval v Pai. Kdosi ze zenovho centra m pozval na v-stavu obraz, kter probhala v jednom vhlasnm muzeu. Bylo tam mnoho zajmavch umleckch prac. Jeden vznamn obraz visel zcela osamocen na velk stn. Pi pohledu z protjho kon-ce mstnosti se nedalo rozeznat, co na obraze je. el jsem k nmu a brzy jsem jej uvidl zcela zeteln. Byly na nm dv star, obno-en a drav ponoky - ve zlatm rmu! Ponoky byly podn pinav. Tento obraz byl vak povaovn za nejlep z cel vstavy. Kad v tom muzeu kal: , to je znamenit dlo!" Kdosi nm sdlil, e muzeum za nj zaplatilo spoustu penz.

Ale kdo by stl o tyto pinav, obnoen ponoky visc v dra-hm rmu na zdi vhlasnho muzea? Co ty ponoky mly pedsta-vovat? Jak byl jejich vnitn vznam?

Vnitn vznam obrazu spoval v tom, e njak lidsk bytost v tch ponokch hodn dlouho chodila. Vloila do nich spoustu energie a sil. asem se ponoky obnosily a objevilo se v nich plno dr, bylo na nich vidt mnoho utrpen. Tento obraz se starmi po-nokami pedstavuje velmi dleit bod. U ns nco o ivot lo-vka. Ty ponoky jsou prv takov, jak jsou. Jsou soust oby-ejnho kadodennho ivota, kter vtina lid nebere na vdom. Akoli jsou ty ponoky pinav, jejich vznam je krsn. Co je to buddha?" Such hovno na holi!" Zenov mistr Unmun a tyto po-noky u tomu sammu. Vzhled ponoek vak lze st povaovat za krsn. Kde se tedy ta krsa bere?

- 40 -

Prav krsa pramen v na nehybn mysli, V sanskrtu tu to mysl nazvme samdhi. Znamen hlubokou meditaci - nehybnost. Sa-mdhi je prost nae ist, pvodn pirozenost. Kdy je vae mysl nehybn, ve je krsn prv takov, jak to je. Kdy je vak vae mysl v pohybu, potom ani krsn obraz, krsn krajina nebo jin krsn vci, kter se ped vmi objev, se kvli rychlm zmnm ve va mysli nezdaj krsn. Kad to ji nkdy zail. Pokud jste napklad rozilen, je vm smutno nebo jste v depresi, me znt i lbezn pta cvrlikn za oknem jako hluk, kter vm jde na ne-rvy. Protoe ulpvte na svch pocitech nebo vnjch podmnkch, s jejich promnami se neustle mn i vae mysl. Pod dokola! Ztrcte svj sted. S takovou mysl pak mete i tu sebekrsnj krajinu vnmat jako smutnou a oklivou. Lahodn jdla vm ne-chutnaj. Nemm to rd!" Nejdleitj je tedy udrovat z oka-miku na okamik nehybnou mysl. To je skuten vznam sam-dhi. Znamen to, e mysl je nehybn pi sezen, stn, leen, zen auta, mluven, stle. Jestlie udrujete nehybnou mysl pi kad innosti, vnmte skutenou krsu tohoto obyejnho svta, pro-toe vidte vci prv takov, jak jsou. Mete toto poznn str-vit tak, e se promn moudrost .

Nehybn mysl dv vzniknout ve. Kdy se vae mysl nehbe, mete zcela spontnn uvit v krsu tohoto svta. Uvte, e cel svt je ji pravdou. To se nazv vra. Vra v Buddhu coby ob-jekt vry na rozdl od ostatnch nboenstv ve skutenosti zname-n vru ve sv prav J. Vra znamen, e vte ve sv prav J, ve svou pvodn pirozenost: vy u jste buddhou! Vte svm om, um, nosu, jazyku, tlu a mysli. Vte s tromm, obloze, Buddho-vi, Bohu. V te vemu. Jednou se m kdosi zeptal: Soen Sa Nime, v v Boha?"

Samozejm!" odpovdl jsem. Dotyn byl okovn: Jsi zenov uitel, copak je mon, abys

vil v Boha?" Vm svm om, um, nosu, jazyku, tlu a mysli, pro bych

nevil i vemu ostatnmu? Vm tomuto zelenmu stromu, t to modr obloze, tkajcmu psovi, vni tyinky, tak pro bych nev-il v Buddhu nebo v Boha?"

- 41 -

Mete vit vemu. Takov vra znamen poznn, e vy a ve ostatn nejste nikdy oddleni. (Ude do stolu.) Tento bod. Vy a vesmr nejste dv rozdln vci, nikdy nejste oddleni. eknme, e njak mu a jeho ena v ve sv prav J. Nachzej se zrovna kad na jinm mst, jejich tla jsou oddlena. Ale protoe jejich mysl je stle v jednot, ve skutenosti nikdy oddleni nejsou. Po-kud vte ve sv prav J, mete vit vemu: vy a ve ostatn jste se ji sjednotili. Tomu kme vra. Mnoh nboenstv u, e Bh a j jsou dv oddlen vci. J jsem tady a Bh je tamhle. Vit t mto zpsobem znamen vit v nco, co existuje vn vs a co ne-lze uvidt. Takov je vra vtiny vcch. Tehdy mluvme o objek-tivnm nboenstv, nebo vytv objekt vry a v, e ten objekt existuje skrze vru. Takov uen nen pln.

Ale jak jsme ji ekli, buddhismus je subjektivn nboenstv. Nem subjekt a nem objekt. Ve skutenosti ani nboenstvm nen. Jeden vznamn uitel prohlsil: Mysl je buddha. Buddha je mysl." To je ve. Vra v Buddhu je pouze zpsob, kter ukazuje, jak uvit v sebe sama, ve svou pravou pvodn pirozenost. Ty jsi bud-dhou, buddha je tebou! Ve, co vid, sly, ct, ochutnv, eho se dotk, ve je pravdou, ve je krsou, ve je buddhou prv ta-kov, jak to je. S nehybnou mysl je dokonce i hovno krsn! Pro ne? A vm bude tato zkuenost jasn, vae prav cesta se objev zcela jasn pmo ped vmi. Klenot buddhy tedy znamen udro-vn nehybn mysli z okamiku na okamik, v jakkoli situaci, za jakchkoli podmnek.

Klenot Dharma

Buddha uil, e vechno u t rpen je vytveno na mysl, my-lenm. My lid chpeme pli mnoho. Jestlie pli mnoho ch-peme, mme tak mnoho problm. Kdy mme mlo porozu-mn , p o t o m m m e prob lm jen t rochu . Kdy vak zcela udrujeme mysl nevm, nic nen problm. Siln udrovn pouze mysli nevm znamen nvrat k prvotnmu bodu, k na mysli, kter je ped mylenm. Mylen vytv porozumn a vechno vae porozumn je pouze mylenkou nkoho jinho. Pokud tu to

- 42 -

mylenku zcela nestrvte, po tom po cel svj ivot nsledujete pouze cestu nkoho jinho. Nkdo napklad ekne: Obloha je modr." Nkdo jin prohls: Strom je zelen." Ale sama obloha nikdy nek: J jsem modr." Strom nikdy nek: J jsem ze-len." Jenom lid kaj: Obloha je modr. Strom je zelen." Kdysi dvno v dtstv vm nkdo sdlil: Obloha je modr." A od t doby si nesete tu to mylenku stle s sebou. Pes nikdy nek: Obloha je modr." Koka nikdy nek: Strom je zelen." Pes tak nikdy nek: J jsem pes." Koka nikdy nev v to, e je kokou. Vechny ty mylenky vytvej lid a potom za n bojuj . Jejich pohled je chybn. Vytvej barvu, velikost, tvar, as, pro-stor, jmna a formy. Vytvej pinu a nsledek, ivot a smrt , pichzen a odchzen. Nic z toho pvodn neexistuje. Ve vy-chz z mylen, ve je tvoeno mylenm. Je to jen mylenka n-koho jinho. Ameriani maj americkou mylenku: kaj psovi dog. Korejci maj zase korejskou mylenku, nenazvaj ji dog, ale kaj: To je gje". Co z toho je sprvn? Pokud si chcete bt sto-procentn jisti, jd te se zeptat psa: Jsi pes?" D vm zajmavou odpov. Jestlie chceme strvit vechno porozumn a prom-nit je v moudrost , musme se nejprve vrtit k mysli, kter je ped mylenm. V tomto bod nen jmno ani forma. Lid tomu kaj mysl, pirozenost, podstata, Bh, j, Buddha, duch, due nebo vdom. Prvotn vak v tomto bod nen jmno ani forma, nebo je jet ped mylenm. Jakmile tedy otevete sta, abyste jej n-jak pojmenovali, ji jste uinili velkou chybu.

Rozumov strnka hraje v ivot lid vznamnou roli. Descartes ekl: Myslm, tedy jsem." Takov je lovk. Mylen nen pvod-n ani dobr, ani patn. Kad vak na svm mylen ulpv, a tak se dostv do nesnz. Kad v, e jeho mylen je sprvn a e mylen ostatnch lid sprvn nen. To je hlavn pina u t rpen na tomto svt. Jak uzpsobit mysl a mylen tak, aby sprvn pso-bilo a pomhalo ostatnm? To je velmi dleit.

Jestlie chceme tomuto svtu porozumt , musme se nauit svoje mylen sprvn pouvat. Pokud jsme schopni pouvat svj rozum jasn, me nm bt v na praxi velmi npomocen. Kad je k nemu, po em tou, trvale pipoutn. Chci toto."

- 43 -

Chci tamto." A vykoum tu to cigaretu, budu se mon ctit lpe." Posledn sklenku, a nechm toho." Nkdy si rzn formy pipoutanosti a lpn nejsme s to uvdomit ani po nkolika le-tech cvien. Obvykle mme njak mentln nvyky, kter nm bez ustn zakrvaj cestu. asto se po dlouhou dobu vbec ne-projev. Nkdy se takov pipoutanost vyno zcela nhle bhem cvien. Pokud n rozum nefunguje sprvn, stane se, e se ne-chme tou to mysl touhy vst. Projev se jako njak zdnliv ne-kodn pocit nebo nutkn. Ale kdy n rozum funguje sprvn a nae poznn je jasn, jsme schopni vidt pinu i nsledek, kter by z naeho slepho nsledovn tohoto pocitu vyplynuly. Ach, to je jen mj pocit. Ten pocit je przdn, vte? Nsledov-n toho to pocitu by vedlo jen k utrpen . Nepomohlo by to m mysli, m m u cvien ani m m u ivotu."

I kdy po nem velmi toume nebo mme njak siln emoce, meme vnmat, jak tento svt ve skutenosti je. Pocity ns neo-vldaj, protoe skrze jasn poznn vidme, k jak pin a nsled-ku by oddn se takovm pocitm vedlo. Rozum je tedy velmi d-leit. Nkte lid jej nazvaj sprvn pohled".

Buddha uil, e nevdomost zpsobuje utrpen . Ale co je to nevdomost? Nevdomost znamen pehlen skutenosti , e vechno na tomto svt je pomjiv. Pokud to chpete pouze konceptuln, je v pohled jen intelektuln a vaemu ivotu ne-me pomoci. Jestlie jste nedoshli svho pravho J, po tom ve skutenosti nechpete ani ivot, ani smrt . K tomu, abyste mohli doshnout probuzen, je velmi dleit odloit nevdomost . Jak to udlte? Nejprve muste strvit sv porozumn. Kdy je sku-ten strvte, po tom obloha je modr" se stane va vlastn skutenost . Strom je zelen" se stane vam proitkem. Vae porozumn se bhem asu stv skutenou moudrost . Vae ne-vdomost se promuje s t m, jak se vae mysl otevr. Kdy sv porozumn strvte pln, kme, e jste doshli probuzen. Moudrost se rod zcela pirozen s va pokraujc prax, s t m, jak stravujete sv porozumn. Tak je buddhist ick uen spojeno s na rozumovou strnkou. Takov je psoben Dharmy - Kleno-tu Dharmy.

- 44 -

Klenot Sangha

Sangha pedstavuje mravn strnku praxe, rozvjen sprvnho ivota. Nkte lid j kaj morlka. Sprvn ivot vychz z na vle, z naeho stedu. Pokoume se odloit sv patn nvyky a jt sprvnou cestou, na n pouze pomhme vem bytostem. Pokud je n sted nehybn, meme t ist a sprvn pro blaho ostat-nch. Nkdy tomu kme sprvn smr. To je Buddhovo zkladn uen - z okamiku na okamik udrovat v ivot sprvn smr -pouze pomhat ostatnm bytostem. Pro dlm toto?" Pro chci dlat tamto? Je to jen pro m nebo pro vechny bytosti?" Sangha nm pomh jt smrem k probuzen a pomoci vem ostatnm by-tostem.

Abychom mohli udrovat sprvn smr, potebujeme ve svm i-vot njak zkladn vodtka. Tato vodtka neboli pedpisy ns vdy smruj k zchran vech bytost od utrpen. V sanskrtu se tomuto druhu praxe k la. Pedpisy znamenaj sprvnou cestu neboli Dharmu, protoe skuten vznam slova Dharma je prav cesta". Sprvn cesta je tedy sprvn ivot, kter z okamiku na okamik pomh vem bytostem. Je to velice jednoduch! Kdy se lid for-mln zavazuj k buddhistick praxi, naleznou toit" v podob T klenot: v Buddhovi, Dharm a Sanze. Pi obadu pijmaj pt pedpis, kter formuloval samotn Buddha a kter ns podncuj k tomu, abychom se zdreli zabjen, lhan, kraden, cizolostv a u-vn toxickch ltek. Jsou stejn ve vech buddhistickch tradicch. Vedou ns k udrovn ist mysli a ke sprvnmu ivotu. Mlokdo dovede t sprvn sm od sebe. Proto existuj tyto pedpisy, kter ns vedou. Krtce ped Buddhovou smrt se jeho ci shromdili kolem svho uitele. Byli zcela pirozen znepokojeni, nebo nev-dli, kdo je povede, a jejich uitel vstoup do nirvny. Jeden mnich se tehdy zeptal: Kdo ns bude uit, a odejde?" Buddha odpov-dl: Nech jsou vam prvodcem pedpisy."

Pedpisy nejsou nic zvltnho. Jsou to pirozen pravidla, kter pomhaj na praxi. Proto je nazvme Dharma. Napklad: na jae jsou stromy obsypny kvty, na podzim sklidme plno ovoce. Kdyby stromy nerozkvetly, nesklidili bychom dn ovoce. To je

- 45 -

zkon prody. Pijde jaro, potom lto, podzim a nakonec zima. tyi obdob se stdaj stle dokola. To je Dharma tohoto svta. V zim je plno snhu. To je tak Dharma. Kdyby zaalo v lt sn-it, dostali bychom se do nesnz! Mon e kdy je ve Spojench sttech lto, je v Jin Americe snh. Ale kdyby snilo v Severn Americe v lt, v podku by to nebylo. Tento zkon zajiuje sprvnou funkci prody. Kdy na jae nerozkvetou dn stromy, kad hned v, e to nen v podku! Na podzim nebude dn skli-ze ovoce. To nen sprvn! Za celou zimu se neobjev jedin sn-hov vloka, jenom to zatracen rozplen slunce. To tak nen sprvn! Zvltn poas, tuhle zimu vbec nenapadl snh!" Ha ha ha ha! Pravidlem je: zima - snh, jaro - kvty, lto - hork slunce, podzim - ovoce. Proda m sv vlastn pedpisy a ty jsou stle stejn. Nikdo o nich nepochybuje.

Lid vak nejsou schopni pravidla dodrovat. Jeden z pedpis k, e pokud chceme, aby nae meditan praxe nesla ovoce, ne-mli bychom uvat omamn ltky. Mnoho lid vak namt: Pro ne? J se rd napiji. Cigarety mi chutnaj. Jsem svobodn!" Nkdo je dokonce upozorn: Ale to nen dobr, nepome to tvmu tlu, nepome to tv mysli, nepome to vbec niemu!" To je mi jedno! Nestarm se o sv tlo! J jsem svobodn!" Ha ha ha ha! Po-tom se div, pro jejich meditan praxe nen siln. Div se, pro je jejich zdrav chatrn a pro nemaj istou mysl. Tento druh svo-body" vytv problmy: lid nedodruj urit pirozen pravidla a vytvej mnoho ut rpen sob i ostatnm, protoe nedok udr-et istou mysl. Stromy nevytvej utrpen. Voda nevytv utrpe-n. Na tomto svt nen nic, co by samo od sebe zpsobovalo utr-pen. Dokonce ani pes nebo koka nevytvej tolik u t rpen a posuzovn. Kad zve je v souladu se svou situac, nsleduje sv pirozen pedpisy. Jestlie je nedodr, nepeije. Kdy nese-ene potravu, nebude jst. Pokud nepezimuje ve svm brlohu, ne-peije zimu. Jestlie nejedn v souladu se svou pirozenost, ze-me. A tak je kad zve pouze v souladu s vlastn situac.

Lid jsou velmi zajmav. Jsou to ta nejchytej zvata, a pi tom zpsobuj sami sob i celmu okolnmu svtu nejvce utrpen. Je to tak proto, e vtina lid nen schopna jednat v souladu s vlastn si-

- 46 -

tuac. Drme se njak pedstavy o svobod, a tak nememe do-drovat dokonce ani ta pravidla, kter jsou tu proto, aby nm po-mohla. Jsme v nepirozen situaci. Lid mysl pouze na sv" pocity, sv" podmnky, sv" situace. Tento pocit je mnohdy v ne-souladu s bhem vesmru, jde tedy o nepirozenou situaci. Ta vzni-k nedodrovnm pirozench pravidel, pedpis. Lid chtj mt pouze p jemn pocity, provat p jemn chvle a nachzet se v pjemn situaci. To je jen touha. Odkud vak pichz? Muste se pro nco rozhodnout a pak to z okamiku na okamik jenom dlat. Pokud to dovedete a dte se pedpisy, energie va mysli bude st-le jasnj a silnj. Kdy vae mysl zesl, dn dobr situace vmi nepohne a patn vs nerozhz. Budete moci svou zkuenost strvit a okamik za okamikem ji sprvn uvat. Pokud vak ne-jste schopni svou zkuenost strvit a objev se patn situace: Achich ouvej!" - t rp te a nejste s to jasn psobit ku pomoci ostatnm. A kdy se ocitnete v dobr situaci: Ach!" - zanete se ctit tak pjemn, e mete pestat praktikovat, a a dobr situa-ce odezn, budete znova t rpt . A tak se vae mysl pohybuje vdy podle toho, jak se mn vnj podmnky.

Nejdleitj je udrovat sprvn smr - t pro vechny bytos-ti - bez ohledu na to, zda se nachzte v dobr nebo ve patn si-tuaci. Nebute pipoutni k dobr ani ke patn situaci. Jenom si uvdomujte, jak patnou nebo dobrou situaci promnit ve sprv-nou. Potom budete schopni ut jakoukoli situaci ku pomoci vem bytostem. Nsledn se objev opravdu dobr situace, opravdu dob-r pocity, opravdu dobr podmnky a opravdov tst. To je Velk lska, Velk souctn, Velk cesta bdhisattvy.

Jak jen mm zdraznit, e buddhistick pedpisy nejsou ureny k tomu, aby uinily n ivot poklidnm. V mahjn, a zvlt v zenu, jsou pedpisy uvny k jedinmu elu - umouj nm pomhat vem bytostem.

Jeden slavn pbh vyprv o mnichovi, kter se stal nrodnm uitelem nskho csae, protoe projevil hlubok soucit prv tm, e dodrel pedpisy. Kdysi dvno il v n mnich, kter se jmenoval Hedung. Byl velmi chud a prost. Zekl se dokonce i ivota v kltee a zvolil si potuln ivot v horch. Podal pomoc-

- 47 -

nou ruku kadmu, kdo to poteboval. Vichni znali jeho laskavou a soucitnou dui, jeho nesmrnou lsku, zahrnujc i ty nejmen bytosti.

Jednoho dne se jako obvykle vydal ebrat. Podzim se chlil ke konci. Hedung il v jeskyni hluboko v horch a k pekn zimy poteboval velk mnostv zsob. Brzy mla nastat zima a on by ne-mohl sestoupit z prudkho srzu a opatit si jdlo a tepl obleen. Proto se snail, aby si ve nezbytn obstaral co nejdve. Uel mno-ho mil a nohy ml z t chze cel opuchl. S miskou na ebrn v ruce, t lumokem napchovanm potravou, lky, jinmi nutnmi zsobami a novou pikrvkou se konen zaal ubrat k horm. Cesta vedla rozlehlmi, vtrnmi dolmi. Ml u polovinu vstu-pu za sebou, kdy ho nhle pepadla banda lupi. Obstoupilo ho pt neptelsky vyhlejcch hromotluk, ohnli se kyji a noi a hulkali: Podvejme se, kohopak to tu mme! Hej, starej mni-chu! Co to nese?"

Ach, jen njak zsoby na zimu.. ." Jsi ebrk," ekli. No a my jsme taky ebrci. Pro bys nm

tedy nedal hned te vechny svoje zsoby? Ha ha ha ha!" Za hlasi-tho chechtn se pomalu zaali pibliovat k Hedungovi. Dva z nich ho popadli za ramena.

Ale Hedung se nebl. Jeho oi naplnil soucit s tmito lupii, nebo vidl, e jsou v zajet sv karmy. Dobr.. . ," ekl, vezmte si to vechno." Loupenci se vrhli na jeho penze. Vzali vechno jeho jdlo, kter mu mlo pomoci pekat zimu. Okradli ho do-konce i o lky a jeho jedinou pikrvku. Ale to nebylo vechno. Kdy vidli, e jim mnich neklade dn odpor, zaali z nj strh-vat aty. Za chvli byl pln nah. Mli vak obavy, e by mohl do-bhnout do vesnice a povdt o loupei strnkm dve, ne se jim poda utct pry. Museli mu v tom zabrnit. Vidli, e He-dung je mnich, a nemli odvahu ho zabt. Ale vimli si, e je velmi mrumilovn, a tak ho pinutili lehnout si na zda na chladnou zem, k n ho za zpst a kotnky pivzali vysokou horskou tr-vou, kter rostla kolem.

Ha ha ha! Ten starej mnich nedoke ublit ani trv, a pi-tom by mu to mohlo zachrnit ivot! Blzen star! Ha ha ha!"

- 48 -

Stli okolo nj a hodnou chvli se hlasit ehtali. Potom se sebrali a zaali sestupovat dol do dol. Na zdech nesli vechny He-dungovy zsoby.

Trva byla tenk a Hedung by ji mohl snadno vy t rhnout a osvobodit se. Dsledn vak dodroval vechny pedpisy. Bud-dha uil, e nesmme zmait jedin ivot," pomyslel si. Pece bych tu trvu nezabil." A tak zstal leet, obrcen tv k obloze. Bylo velmi chladno.

Druh den rno ho vzbudil dusot koskch kopyt nesouc se dolm. Zem dunla, jako by se blilo cel vojsko. Co se to dje?" blesklo mu hlavou. Nebyl to nikdo jin ne sm csa, kte-r si vyjel s druinou svch ministr a nejvym generlem na lov. Kdy csa uvidl nahho mnicha lecho v trv, velice se rozltil. Na Vchod bylo tehdy odhalovn nahoty hlubokm pes tupkem dokonce i mezi obyejnmi lidmi. Odhalovat in-t imn sti svho tla ped samotnm csaem bylo prost ne-mysliteln.

Csa propadl zchvatu zuivosti: Generle!" Ano, pane!" Vid to, co vidm j?" Ano, pane!" Zabij ho! Okamit! Rozumls?" Ano, pane!" Generl se pitil k Hedungovi tak blzko, e ho

jeho k div neudupal k smrti. Seskoil z kon a vytasil irok me. Urazil jsi csae. To zaplat ivotem." Generl zvedaje svj me uvidl, e Hedung nem strach. Namsto toho byly jeho oi klidn, jasn a pln soucitu.

Generle, pokej chvilku! Nevad, e m zabije," ekl He-dung, ale nejprve, prosm, rozva tu to trvu. Mon se budu sv-jet, a budu umrat, a mohl bych ji vytrhnout ze zem. Nerad bych tu nevinnou trvu zabil." Generl na nj hledl a nemohl uvit svm um. Oi starho mnicha byly naplnny nesmrnou starost. Generle," opakoval Hedung, rozva, prosm, tu trvu." Gene-rl zabil v bitvch stovky mu a nikdy to s jeho mysl nehnulo. Avak Hedungova klidn tv a slova pln soucitu zashla jeho mysl jako p. Stl jako omren. Nechal klesnout me. Toho sta-

- 49 -

rho mnicha zabt nemohl. Msto toho poklekl vedle nj a zeptal se: Pro se tolik star o tu bezcennou trvu?"

Buddha uil, abychom nemaili dn ivot," ekl Hedung, proto nechci zabt ani tu to trvu. Takov je Buddhovo uen."

Kdy csa vidl, jak si jeho generl s mnichem povd, vzteky zesinal: Generle! Co to tam dl? Pro s nm mluv? Okamit ho zabij, nebo zabiju j tebe!" Ale generl se tak nebl. Pomalu doel k csai a zopakoval mu cel svj rozhovor se starm mni-chem. Csa byl tmi slovy ohromen. Ach, tohle e ekl?" Csa strvil se svou druinou poslednch nkolik dn lovem. Te byla jeho mysl velmi siln zasaena. Zabil mnoho zvat, jejich tla mla bt dopravena do palce a ke vycpny. Zabil jsem vechna ta zvata jen tak, pro ukrcen chvle. Ten star mnich neubl do-konce ani stblu trvy, a pi tom by mu to zachrnilo ivot."

Csa pistoupil k Hedungovi. Vidl, e tv starho mnicha je navzdory vemu zmatku kolem klidn, ba dokonce z radost. Vyzval Hedunga, aby mu vyprvl, jak se to vechno sebhlo. Kdy Hedung vyprvl o svm pepaden, byl csa hluboce po-hnut a pomyslel si: Ten mnich pekal celou noc v nevldnm chladu jen proto, aby nevytrhl trvu a nezabil ji. Jak soucit. . ."

Vae Velienstvo, mm velkou starost," ekl Hedung. Rozva-te, prosm, tu trvu, nebo zahyne."

Ach ano, ano..." Navzdory svmu vysokmu postaven se csa sehnul a opatrn trvu rozvzal. A to nebylo vechno, vnoval He-dungovi svj vlastn kabt a nadil jednomu dvoanovi, aby mni-chovi pjil sv kalhoty. Omlouvm se, ctihodn mnichu," ekl csa. Byl jsem ti dny na lovu a jen z pouhho rozmaru a loveck vn jsem zabil mnoho zvat. Ty bys ani pro zchranu vlastnho ivota nezniil jedin stblo trvy! Sta se, prosm, mm uitelem! Poj s nmi do palce." Hedung csae doprovodil zptky do jeho palce a stal se nrodnm uitelem cel Cny.

Pedpisy tedy nejsou pouze pravidla, kter by urovala meze na-eho jednn. Vtina lid, zvlt na Zpad, m sklon je za ome-zen povaovat. Ve skutenosti vak znamenaj sprvn smr. Po-kud se jimi dte, dosahujete laskavosti. Sprvn jednn se dje samo od sebe, nemuste zkoumat, co je vn a co je uvnit. Je mo-

- 50 -

n to z okamiku na okamik jenom dlat, nebo pedpisy ji sm-ruj nai cestu ke sprvnmu kolu - pomoci vem bytostem. Po-tom mete vit svmu pravmu j na sto procent. Nazv se to svoboda, jinmi slovy svatost. Tak se tomu k sta se bud-dhou". ijete bez pekek: vae mysl je przdn, a tak je przdn i vae jednn. Jenom to dlejte, prosti jakkoli pekky. To je Klenot Sangha.

Jak vidme, struktura buddhistickho uen je velmi jasn: Bud-dha, Dharma a Sangha, tedy Ti klenoty (sinokorej. sambo). Exis-tuj ti rovn T klenot: potek T klenot, forma T klenot a pravda T klenot. Podvejme se na to trochu pozornji. Pot-kem T klenot je historick postava Buddhy kjamuniho, dle skuten uen Dharmy, kter ped dvma a pl tisci lety on osob-n vysvtloval v rznch stech Indie dve, ne se objevily stry, a nakonec pvodn shromdn mnich a laik, kte slyeli a n-sledovali Buddhovo uen za jeho ivota - pvodn Sangha. To je tedy pvodn Buddha, jeho pvodn ei Dharmy a pvodn Sangha lid, kte jeho uen naslouchali a nsledovali je. Proto potek T klenot" (jinesambo).

Uplynulo ji dva a pl tisce let od chvle, kdy se na svt p-vodn Ti klenoty objevily. Nyn mme formu T klenot" (san-dansambo). Pvodn Buddha, Dharma a Sangha zmizeli. Jak je dnen podoba Buddhy, Dharmy a Sanghy? V kadm chrmu je njak socha Buddhy. V nskch a korejskch chrmech m tato socha zlatou barvu, na Sr Lance a v Thajsku je Buddha bl, v ja-ponskch chrmech nejsou sochy tolik propracovan. A u zlat, bl nebo prost, Buddha je vdy jen hmotnou podobou pvodn-ho buddhy. V dnen dob existuje tyiaosmdest tisc ster. Jed-n se o zpisy Buddhova uen, jeho e Dharmy. Existuje tak mnoho knih, kter obsahuj uen a pbhy vynikajcch uitel. To ve jsou rzn podoby Dharmy, kterou Buddha pvodn ped-nel. Sangha pvodn znamenala pouze spoleenstv lid, kte ili za ivota Buddhy, naslouchali jeho uen a uvdli je v praxi. Dal buddhistick spoleenstv se pak ila po celm asijskm svt (Sr Lanka, Kamboda, Thajsko, Vietnam, na, Korea, Japonsko,

- 51 -

Tibet, Mongolsko ad.). Dnes se mnoh buddhistick spoleenstv objevuj i na Zpad, zvlt v Americe, ale i v evropskch zemch i jinde. To je nov buddhistick Sangha, forma, v n se dnes proje-vuje pvodn Sangha. Ve dohromady se to nazv forma T kle-not" (sundunsambo].

Pvodn Buddha, Dharma a Sangha ji zmizeli. Podoby, kter dnes pvodnho Buddhu, Dharmu a Sanghu pedstavuj, jsou rz-n. Li se od msta k mstu, od zem k zemi a od chrmu k chr-mu. Co jsou tedy prav Buddha, prav Dharma a prav Sangha? V Koreji a v n pro to existuje vraz sta se jednm se Temi klenoty" (ilchesambo). Tvoje ist mysl je buddha. Kdy z svtlo tv mysli z okamiku na okamik - je to Dharma. Jestlie tv mysl psob v jakkoli situaci bez pekek - je to Sangha. Bud-dha je tedy tv ist mysl, Dharma je tv jasn mysl a Sangha je tv mysl, kter okamik za okamikem psob pirozen bez jakchko-li pekek k zchran vech ctcch bytost.

To jsou vechno velmi krsn slova. Co je ale ve skutenosti is-t mysl? Co je jasn mysl? Co je mysl bez pekek? Kdysi dvno se nkdo zeptal zenovho mistra odua (n. ao-ou, jap. D-u): Co je to buddha?" odu odpovdl: Jdi se napt aje!" Jin-dy se ho kdosi jin zeptal: Co je to Dharma?" Jdi se napt aje!" Co je to Sangha?" Jdi se napt aje!" Nazvme to skuten Ti klenoty" (il jongsambo), co znamen, e kdy pijete aj se skute-n jasnou mysl, stvte se v tu chvli skutenm Buddhou, skute-nou Dharmou a skutenou Sanghou. To je velmi jednoduch, ka-dodenn mysl. odu ml na rzn otzky jednu odpov: Jdi se napt aje!" Jestlie tomu nerozumte, muste si jt hned te vypt lek aje. Jestlie jej nemte rdi, mete si dt Coca-Colu nebo mln koktejl. Ha ha ha ha! Tak doshnete oduova pravho uen. Doshnete nejvyho uen Buddhy a uen vech vynikaj-cch uitel. Tehdy doshnete skutenho Buddhy, skuten Dharmy a skuten Sanghy. Je to zcela jasn.

V naem zkladnm textu se k, e Klenot Buddha znamen krsu, Klenot Dharma pravdu a Klenot Sangha morlku nebo las-kavost. Odpovdajc sinokorejsk znaky jsou in son mi. Jak ale krsa, pravda a laskavost souvisej s Buddhou, Dharmou a San-

- 52 -

ghou? O jak krse se zde mluv? Jak je vztah mezi krsou, prav-dou a laskavost? Kad v televizi vidl soute krsy. Pihls se mnoho en a z nich se vybere ta nejlep". Porotci hodnot krsu neboli mi kad eny. Vmaj si vak pouze jejho oblieje a tla.

ena s krsnm obliejem a krsnm tlem a projevy plnmi pva-bu a jistoty sout vyhraje. Skuten krsa a pravda nejsou vak jen ve vzhledu naeho tla a oblieje. Skuten krsa a pravda se nal-zaj v na mysli. Jak vypad nae mysl? Jak je zpsob naeho my-len? Jak dky sv mysli jednme? Obyejn je nae mysl pln ne-vdomho mylen, libost a nelibost, a kvli tomu se zd bt okliv. Jestlie vak usilovn cvite a nevdomost