Využití práva v NNOVítězslav Dohnal, Petra Humlíčková, Eliška Kvitová

Hnutí DUHAFriends of the Earth Czech Republic

Š IKAHnutí DUHAŠKOLA OBČANSKÉ INICIATIVY

Projekt Školy občanské iniciativy pořádá Hnutí DUHA v roce 2012/2013 v rámci projektu Systém dalšího vzdělávání v oblasti aktivního občanství (CZ.1.07/3.1.00/37.0075), spolufinancovaném Evropským sociálním fondem a stát-ním rozpočtem České republiky v rámci Operačního pro-gramu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Autoři: Vítězslav Dohnal, Petra Humlíčková, Eliška Kvitová

Vydalo Hnutí DUHA, 2013

Š IKAHnutí DUHAŠKOLA OBČANSKÉ INICIATIVY

Hnutí DUHAFriends of the Earth Czech Republic

Využití práva v praxi NNO

Autoři: Vítězslav Dohnal, Petra Humlíčková, Eliška Kvitová

1. Právo na informacePrvním předpokladem, který musí být splněn, pokud se jednotlivci či skupiny chtějí angažovat při ochraně ži-votního prostředí, je dostatek informací. Má-li se občan rozhodnout, zda se zapojí do projednávání změn územ-ního plánu obce, do rozhodování o výstavbě dálnice nebo zda bude protestovat proti záměru vykácet příměstský les, musí se především o těchto záležitostech dozvědět a získat co nejvíce konkrétních údajů. Stejně tak potře-bují informace pro svou činnost nevládní organizace zabývající se ochranou kulturních památek, rasismem, zdravotně postiženými apod. Ty bude především zajímat, jaká opatření jednotlivé orgány podnikají, jak se za-bývají návrhy na zlepšení apod.

Důležitým zdrojem informací o tom, že bylo zahájeno nějaké řízení, o možnosti účastnit se nějakého řízení apod., jsou úřední desky. V platné právní úpravě se o nich hovoří většinou v souvislosti s tzv. doručováním a ozna-mováním veřejnou vyhláškou. Obecnou úpravu lze najít v § 26 správního řádu. Podle něj se písemnosti doručují veřejnou vyhláškou v případě, kdy nejsou správnímu orgánu známi účastníci řízení nebo jejich pobyt, nebo pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. Způsob v místě obvyklý je vždy právě úřední deska. Dále uvádíme jen některé případy, kdy zákony počítají s informováním pomocí úředních desek, resp. veřejnými vyhláškami:

1. 1. Zákon o svobodném přístupu k informacímOd 1. 1. 2000 vstoupil v účinnost zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Tento zákon upravuje práva občanů při snaze získat jakékoliv informace vztahující se k činnosti státních orgánů a orgánů územní samosprávy. Není tedy omezen na jednu určitou oblast, jako je tomu v případě zákona o právu na infor-mace o životním prostředí.

Pokud občané hodlají žádat o informace, týkající se životního prostředí, měli by postupovat podle speciální úpravy, tedy zákona č. 123/1998 Sb.

Podle zákona o svobodném přístupu k informacím je možné žádat o informace nejen „orgány státní správy a sa-mosprávy“, ale všechny „státní orgány“ - tedy například i Parlament. (O informace lze žádat též soudy, avšak poskytování informací o probíhajícím trestním řízení o rozhodovací činnosti soudů zákon vylučuje). Mezi po-vinné subjekty patří také veřejné instituce hospodařící s veřejnými prostředky - k nim můžeme zařadit například veřejnoprávní média. Měli byste se dostat ke všem informacím, ve kterých má stát či obec majetkový podíl.

Některé informace, například popis své organizační struktury, základní právní předpisy, které upravují jejich činnost, nebo postup, který musí být dodržen při vyřizování veškerých podnětů občanů, musí orgány zveřejnit i bez žádosti a zpřístupnit ve svém sídle a také na Internetu. Pokud občané žádají o informaci, která již byla tímto způsobem zveřejněna, může orgán místo poskytnutí informace odkázat na zdroj, kde ji lze vyhledat.

Kdo může o informace žádat: fyzické osoby, právnické osoby a to ústně, písemně nebo e-mailem. Lhůta pro poskytnutí informací je 15 dní, ve složitějších případech může být lhůta prodloužena o 10 dnů.

Podání žádosti je zdarma. Za co ovšem můžete zaplatit - materiálové náklady (pořízení kopií, CD/DVD), za mi-mořádně rozsáhlé vyhledání informací (informace o tom, jestli bude vyhledávání informací rozsáhlé, si můžete nechat říci předem i s odhadem výše úhrady a zdůvodněním.

Co nemusí subjekty, kterých se ptáte, poskytnout - utajované informace, obchodní tajemství, autorská díla, probíhající trestní řízení, rozhodovací činnost soudů (výjimka rozsudky), majetkové poměry osoby, která není povinným subjektem, osobní údaje fyzické osoby (výjimka příjemci veřejných prostředků – také zaměstnance veřejné správy)

I v rámci postupu podle tohoto zákona platí, že o odepření informace musí orgán vydat rozhodnutí, proti němuž se lze do 15 dnů odvolat. Pokud není informace poskytnuta ve stanovené lhůtě, je rovněž možné podat odvolání.

1. 2. Zákon o právu na informace o životním prostředíPodle zákona č. 123/1998 Sb. o poskytování informací o životní prostředí může kdokoliv žádat o jakékoliv in-formace týkající se alespoň částečně životního prostředí, a to bez udání důvodu. Poskytovat informace jsou po-vinny všechny orgány státní správy (například ministerstva, okresní úřady) i samosprávy (obce, vyšší územně správní celky). Mezi povinné orgány nepatří soudy a parlament, Nejvyšší kontrolní úřad a Česká národní banka.

Informace musí úřady poskytnout nejpozději do 30 dnů, ve výjimečných případech do 60 dnů po obdržení žá-dosti. Zákon výslovně určuje důvody, za kterých mohou úředníci poskytnutí informací odepřít. Jedná se zejmé-na o utajované skutečnosti (dříve nazývané „státní tajemství“), obchodní tajemství, ochranu osobnosti a indi-viduálních údajů. Vždy však musí být zpřístupněny informace o emisích z podnikatelských provozů.

Jestliže povinný orgán z jakéhokoliv důvodu nechce požadované informace poskytnout, musí o tom vydat roz-hodnutí podle správního řádu (ke správnímu řízení viz níže). Zákon v tomto případě umožňuje podat odvolání. Odvolání se podává ve lhůtě 15 dnů od doručení rozhodnutí. Odvolání lze použít i v situaci, kdy již uběhla lhůta 30 dní a povinný orgán na vaše žádosti o informace vůbec nereaguje. Odvolání pak musíte podat do 15 dnů od uběhnutí 30 denní lhůty. O odvolání vždy rozhoduje nadřízený orgán.

Co musí obsahovat žádost o informace (pro potřeby obou zákonů) - kterému povinnému subjektu je žádost ur-čena a že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb. nebo zákona č. 123/1998 Sb. o poskytování informací o životní prostředí.• Fyzické osoby musí uvést jméno a příjmení; datum narození; adresa trvalého pobytu, doručovací adresa.• Právnické osoby: název; IČO; adresa sídla; adresa pro doručování.

Pokud v žádosti některá z informací o subjektu chybí je vyzvána k doplnění do 7 dnů ode dne podání žádosti, doplnit do 30 dnů - jinak dojde k odmítnutí žádosti o informaci.

Podrobný výklad zákona o právu na informace podává publikace Ekologického právního servisu (www.eps.cz). Kompletní průvodce právem na informace.

2. Účast veřejnosti na rozhodováníOchranu životního prostředí i dalších tzv. veřejných zájmů (například kulturních památek), ochranu lidských práv, péči o sociálně potřebné občany, boj proti drogám apod. svěřují právní předpisy převážně do rukou úřadů - orgánů veřejné správy. Ovšem najdou se i lidé mimo strukturu veřejné správy, kteří by se rádi zapojili do ochra-ny veřejných zájmů. Aby tito lidé a jimi vytvořené právnické osoby (nejčastěji občanská sdružení) měli možnost ovlivňovat dění ve svém blízkém i vzdáleném okolí, musí být splněno několik podmínek. První z nich je již zmí-něná informovanost veřejnosti, k čemuž je možné využit nástrojů, popsaných v předchozí kapitole. Dalšími podmínkami jsou pak ochota občanů angažovat se v záležitostech přesahujících jejich čistě osobní zájem a ko-nečně znalost právních postupů, jimiž lze tyto záležitosti ovlivnit.

Právní řád dává občanům a nevládním organizacím v různých oblastech různě silné možnosti účastnit se na rozhodování úřadů nebo jejich rozhodování ovlivňovat. Tyto možnosti se liší zejména svou účinností a pak také náročností na znalosti těch, kdo je využívat chtějí. V této publikaci není prostor pro to, popisovat všechny možnosti ve všech oblastech, kde jsou občané aktivní. Chceme vám spíše dát základní přehled o různých dru-zích použitelných právních nástrojů.

2. 1. Obecné možnosti

2. 1. 1. PeticeV případě, že zákony neumožňují občanům a nevládním organizacím využít žádný efektivnější prostředek k ná-pravě nepořádků, se kterými se setkali, zbývá jim vždy možnost podání stížností, podnětů, oznámení či petic.

V České republice je petiční právo garantováno už na ústavní úrovni čl. 18 Listiny základních práv a svobod a provedeno pak zákonem ze dne 27. března 1990, č. 85/1990 Sb., o právu petičním. Petice může spočívat ve formulování určité žádosti, návrhu nebo stížnosti a lze se s ní obracet na všechny orgány státní správy i územ-ní samosprávy ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů. Výkon petičního práva je chráněn, nemůže mu v něm být nikomu bráněno a zároveň nikdo nesmí být pro jeho výkon postihován. Stejně tak nelze nikoho k podpisu petice nutit. Petici může písemně podat každý sám nebo společně s jiným ve věcech veřejného zájmu (na rozdíl od stížností, jejichž předmětem je obvykle soukromý zájem) u orgánů do jejichž působnosti věc patří (tedy i například Parlamentu, který jinak není správním orgá-nem). Peticí se nesmí zasahovat do nezávislosti soudů, vyzývat k porušování Ústavy a zákonů, popírání nebo omezování osobních, politických nebo jiných práv.

K sestavení petice mohou občané vytvořit petiční výbor, který není právnickou osobou (nemá právní subjek-tivitu). Členové petičního výboru jsou povinni určit osobu starší 18 let, která je bude zastupovat ve styku se státními orgány.

Pokud podpisové archy neobsahují text petice, musí být označeny tak, aby bylo zřejmé o jakou petici jde, a musí na nich být uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil (např. všichni z petičního výboru), nebo toho, kdo je oprávněn ve věci petice zastupovat.

Petice musí být písemná, podpisy se sbírají na petiční archy. Každý podporovatel se musí na petici podepsat a uvést svoje jméno, příjmení a bydliště (není nutné rodné číslo). Je dobré kromě kolonek na jméno, příjmení, bydliště a podpis, připojit také možnost dopsat e-mail podporovatele. Získáte tak množství adres lidí, které za-jímá kauza, kterou řešíte a můžete s nimi dále pracovat. Podepsat petici může každý – to znamená i lidé bez ob-čanství nebo cizinci. Ke shromažďování podpisů mohou být archy vystaveny na místech přístupných veřejnosti a k tomuto není potřeba povolení. Není potřeba mít povolení na umístění petičního stánku, ale jen v případě, že jsme na veřejném majetku. Pokud bychom si stánek chtěli postavit na soukromém pozemku, tak je potřeba mít povolení. Stánek i na veřejném prostranství nesmí vadit v průchodu či průjezdu.

Státní orgán, kterému je petice adresována, je povinen ji přijmout. Nepatří-li věc do jeho působnosti, postoupí ji příslušnému orgánu do pěti dnů. Orgán, který petici přijal, je povinen její obsah posoudit a do třiceti dnů písem-ně odpovědět. Obsah odpovědi záleží pouze na něm a není ji možné přezkoumat u jiného, nezávislého, orgánu.Zvláštním případem podávání petic jsou petice adresované oběma komorám Parlamentu ČR - tedy Poslanecké sněmovně podle § 113 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, a podle § 142 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu. Obsah obou těchto ustanovení, a tedy i postup obou komor při projed-návání petic, je stejný. Peticí se v obou případech zabývá petiční výbor Poslanecké sněmovny, resp. Senátu. Ten ji předloží podle jejího obsahu věcně příslušnému výboru nebo komisi, které mohou rozhodnout, že pisatele petice (zástupce petičního výboru) osobně vyslechnou, případně že uvědomí příslušného člena vlády. Po pro-vedeném šetření je příslušný výbor nebo komise povinna vyrozumět autora petice o svém stanovisku, případně o přijatých nebo jiným orgánům navržených opatřeních. Petiční výbory předkládají Poslanecké sněmovně a Se-nátu dvakrát ročně souhrnné zprávy o přijatých peticích, jejich obsahu a způsobu vyřízení. Petiční výbor se také zabývá peticí, která má více jak 10.000 podpisů.

Elektronické petice jsou moderním online nástrojem pro sběr podpisů. Bohužel podle zákona o právu petičním je potřeba mít na petici podpis nebo elektronický podpis. Pokud toto petici neobsahuje, nemusí se jí státní or-gán zabývat (nedostanete žádnou odpověď). Ačkoli se elektronickou peticí nebudou zabývat státní orgány, je to skvělý prostředek pro vaši kampaň. Upozorníte na problém, pokud se vám podaří nasbírat zajímavý počet podpisů, tak můžete petici medializovat. K elektronické petici můžete připojit také kolonku s uvedením emailu podporovatelů petice, kterým můžete zasílat aktuální informace a díky tomu je zásobovat čerstvými informace a např. je mobilizovat i pro případ přímé akce (demonstrace, blokáda, apod.).

Petiční platformy:• http://jednej.cz – Nestranná platforma pro založení zdarma online petice. Jsou zde vypsány i všechny plá-

nované demonstrace na území České republiky.

• http://www.petice.biz/ - Další platforma pro založení online petice.• http://www.petice.net/ - Další platforma pro založení online petice.• http://change.org/ - Mezinárodní platforma pro založení online petice.• http://www.avaaz.org/en/petition/ - Globální webové hnutí.

2. 1. 2. ShromažďováníJistě jste se již někdy setkali s tím, že někdo pořádal demonstraci, happening nebo protestní akci. Ať už je bude-me neformálně nazývat jakkoliv, ať se jich účastní sto tisíc lidí nebo deset místních aktivistů, z hlediska zákona jde o shromáždění, pořádané podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím.

Shromážděním samotným samozřejmě nic nevyřešíte. I pokud by se na vámi pořádané demonstraci sešla větši-na občanů obce, nemusí zastupitelé jejich požadavky respektovat. Ale věřte, že pak budou minimálně k jednání s vámi ochotnější. Tato ochota bude nepřímo úměrná době zbývající do voleb - čím kratší doba zbývá do voleb, tím větší ochotu zastupitelů, úředníků, poslanců a dalších veřejných činitelů lze očekávat.

Pořádání shromáždění je někdy považováno za radikální, krajní prostředek pro vyjádření názoru. Je na vás, v které fázi snah o ovlivnění věcí veřejných se k pořádání shromáždění odhodláte (nebo zda vůbec), nebojte se to však udělat. Organizovat shromáždění je vaším právem!

Shromáždění (demonstraci) je oprávněna svolat každá fyzická osoba starší 18 let anebo právnická osoba (na-příklad občanské sdružení, vzniklé podle zákona o sdružování občanů). Svolavatel i účastníci shromáždění se přitom musí řídit zákonem č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, a také jej samozřejmě mohou využívat k ochraně svých práv.

Svolavatel shromáždění musí jeho konání písemně oznámit obecnímu úřadu (do kterého spadá území, kde chceme akci pořádat), a to tak, aby obecní úřad oznámení obdržel alespoň 5 dnů před plánovaným konáním. V oznámení je povinen uvést především účel shromáždění, den a místo jeho konání, dobu zahájení, jde-li o shro-máždění na veřejném prostranství též předpokládanou dobu jeho ukončení, a další náležitosti uvedené v § 5. Při samotném shromáždění je svolavatel především povinen zajistit jeho pokojný průběh.

Z důvodů uvedených v § 10 zákona (jestliže by oznámený účel shromáždění směřoval k výzvě popírat nebo omezovat práva občanů, k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti, dopouštět se násilí nebo hrubé neslušnosti nebo jinak porušovat ústavu a zákony) rozhodne obecní úřad o zákazu shromáždění. Je povinen rozhodnout bezodkladně, nejpozději do tří dnů od okamžiku, kdy obdržel platné oznámení.

Proti rozhodnutí o zákazu shromáždění může svolavatel do 15 dnů od jeho doručení podat opravný prostředek u soudu. Soud o něm musí rozhodnout do tří dnů. Jestliže rozhodnutí obecního úřadu zruší, je svolavatel opráv-něn shromáždění uspořádat podle původního oznámení nebo později.

Pokud se shromáždění koná, i když bylo zakázáno, nebo nebylo oznámeno, může jej pracovník obecního úřadu rozpustit. Svolavateli hrozí v tomto případě pokuta za přestupek. Rozpuštěno může být i řádně oznámené shro-máždění, pokud v jeho průběhu nastanou okolnosti, které by odůvodňovaly jeho zákaz.

Proti rozpuštění shromáždění může svolavatel nebo účastník shromáždění do 15 dnů podat námitky u soudu. Soud rozhodne, zda shromáždění bylo nebo nebylo rozpuštěno v souladu se zákonem.

Při pořádání shromáždění si vždy zajistěte dostatek organizátorů, kteří budou „dohlížet“ na osoby, které se by vaší akce účastní. Můžete také vykázat osoby, které vám nabourávají vaší akci např. rasistickými výkřiky, sprostými transparenty nebo slovně napadají účastníky akce. Také můžete požádat o pomoc policii, která je na shromáždění přítomna.

2. 1. 3. Ovlivňování orgánů obce a krajeObec v samostatné působnosti je řízena zastupitelstvem, radou a starostou. To vše jsou volení funkcionáři, zá-stupci vybraní občany, aby po čtyři roky spravovali obecní záležitosti. Chcete-li tedy dosáhnout toho, aby obec realizovala něco v oblasti své samostatné působnosti, musíte přesvědčit zastupitele.

Prvním krokem proto vždy je určit, zda to, co po městu chceme, může město skutečně udělat, jinými slovy, spa-dá-li vámi požadovaná aktivita do samostatné působnosti. K tomu pár příkladů:• chcete, aby město vybudovalo na sídlišti dětské hřiště - pokud se jedná o městský pozemek, musí zastupitelé

vyčlenit v rozpočtu peníze na zpracování projektové dokumentace a na samotnou stavbu. Zastupitelé ov-šem nebudou rozhodovat o vydání stavebního povolení (bude-li potřeba), to je věcí stavebního úřadu a tedy působnosti přenesené. Pokud by se například ukázalo, že v místě, kde byste hřiště rádi viděli, brání jeho výstavbě například podzemní vedení, nemůže zastupitelstvo stavebnímu úřadu nařídit, aby stavbu povolil.

• chcete, aby město zakročilo proti dealerům drog před místním hudebním klubem - můžete se obrátit na městskou policii, aby k podniku častěji zajížděly hlídky. Pokud strážníci nevyhoví, můžete se obrátit na starostu, popř. jiného zastupitele pověřeného řízením městské policie, a pokud ani u něj neuspějete, oslovíte celé zastupitelstvo. Žádný ze jmenovaných však nemůže úkolovat policii státní, pouze starosta ji může požádat o spolupráci.

• chcete, aby město lépe pečovalo o oběti domácího násilí, zejména matky s dětmi. Můžete požádat zastupite-le, aby město zřídilo pro tyto situace azylový dům, bezplatnou poradenskou linku nebo centrum (obojí bude samozřejmě vyžadovat peníze z obecního rozpočtu). Může se však ukázat, že zamýšlené poradenství pro děti spadá pod činnosti, které vyžadují podle zákona o sociálně právní ochraně dětí povolení krajského úřa-du. Pokud krajský úřad povolení nevydá, můžete zjišťovat, zda město udělalo vše pro to, aby povolení mohlo dostat, a tlačit přes zastupitelstvo na zodpovědné úředníky, aby podali žádost znovu a tentokrát bezchybně.

Jak vidno, i na úrovni obce se uskutečnitelnost většiny nápadů odvíjí od finančních možností. Je na rozhodnutí obce, resp. jejích zastupitelů, jak naložíš penězi z rozpočtu, které nejsou vázané pro výkon přenesené působnos-ti. Proto je velmi důležité sledovat sestavování městského rozpočtu, zejména pokud byste rádi iniciovali finanč-ně náročnější aktivity. Budete-li například chtít, aby město zrekonstruovalo starou kotelnu na sídlišti pro účely klubu mladých, nedá se předpokládat, že se v již schváleném rozpočtu najdou dostatečné prostředky. I pokud by s vaším návrhem zastupitelé souhlasili, pozdrží se celá akce minimálně o rok. Samozřejmě můžete jít také cestou dotačních programů jednotlivých obcí/měst/krajů a se svým občanským sdružení řešit problém samo-statně s finančním přispěním města.

O tom jak vystoupit před obecním zastupitelstvem si můžete také přečíst na internetových stránkách NESEHNU-TÍ, v sekci Občanské oko, naleznete příručku ke stažení – Člověče, zapoj se!: http://www.obcanskeoko.cz/

3. Účast občanů při ochraně životního prostředí

Nejvíce úkolů a nástrojů při ochraně životního prostředí svěřují právní předpisy do rukou orgánům veřejné správy, správním úřadům. Ty by se měly zabývat zodpovědně každou nově navrhovanou činností, která může mít vliv na kvalitu životního prostředí (stavbou, těžbou nerostů, kácením stromů apod.). Zákony předepisují podmínky, které musí investor splnit, aby mohl svůj záměr realizovat.

3.1. Účast na přípravě územních plánůÚzemní plány jsou dokumenty, které stanoví, jak má být v budoucnosti využíváno určité území. Určují plochy vhodné k jednotlivým lidským činnostem a stanoví tzv. limity využití území (příkazy a zákazy). Proces pořizová-ní územních plánů je upraven ve stavebním zákoně. Pro ovlivňování toho, co bude na území obce kde postave-no, je územní plán klíčovým dokumentem. Jednou schválený územní plán platí na daném území několik let. Je proto mimořádně důležité přípravu územních plánů sledovat. S tím je bohužel dost silně v kontrastu omezená možnost veřejnosti dosáhnout nápravy nezákonností, ke kterým při pořizování a schvalování územních plánů dojde. Přesto nezbývá než využívat alespoň to málo, co zatím k dispozici je.

Každý občan má právo nahlédnout do všech dokumentů, které byly získány v procesu pořizování územního plánu. Tento proces se člení do tří základních fází, jimiž jsou práce na zadání, konceptu, a konečném návrhu územního plánu. Každý z těchto dokumentů je samostatně schvalován příslušným úřadem.

Některé zákony upravují několik různých řízení, z nichž některá jsou vedena podle správního řádu a některá ne. Příkladem může být stavební zákon, kde na proces tvorby územních plánů se správní řád vůbec nevztahuje (nejde o správní řízení), kdežto řízení o vydání rozhodnutí o povolení stavby správním řízením je. S každým z těchto postupů jsou přitom spojeny mj. i jiné možnosti účasti veřejnosti.

Před schválením musí být ovšem každý z nich po dobu 30 dnů vystaven u pořizovatele, tak aby do něj každý mohl nahlédnout a do 15 dnů od posledního dne vystavení uplatnit své připomínky. Až poté následuje v každé z uvedených fází veřejné projednání zastupitelstvem. Místo a den projednání musí obec oznámit veřejnou vy-hláškou. Obvyklým způsobem zveřejnění vyhlášky je její vyvěšení na úřední desce obce.

Privilegovanější postavení mají vlastníci nemovitostí, jejichž vlastnické právo je dotčeno řešením územního plánu. Ti mají právo podat proti konceptu řešení územního plánu námitky. Pokud tak učiní, má každý z nich právní nárok na písemné sdělení, zda bylo námitkám vyhověno, nebo vyrozumění, proč jim vyhověno nebylo. Z toho vyplývá, že pořizovatel se musí zabývat každou podanou námitkou zvlášť a nemůže je všechny hromadně pojmout do souborného stanoviska tak jako připomínky ostatních občanů.

Pokud občan, který námitku podal, není spokojen s jejím vyřízením, může podat ve fázi projednávání návrhu územního plánu nesouhlas s vyřízením svých námitek.

O námitkách de facto rozhodne až příslušný úřad při schvalování územního plánu, protože pořizovatel má po-vinnost předložit mu ke schválení vedle návrhu územního plánu i návrh rozhodnutí o námitkách a o nesouhlasu s vyřízením námitek.

Pro celkové pochopení problematiky územního plánování a možnosti vstupu do jeho řešení doporučujeme in-ternetové stránky Ekologického právního servisu. Zde naleznete manuál „O územním plánování stručně a jas-ně“:http://www.eps.cz/sites/default/files/publikace/o_uzemnim_planovani.pdfCo je potřeba k tomu, aby bylo možné postavit například nový supermarket, hotel nebo tovární halu? A kdy do toho můžou mluvit občané?http://www.eps.cz/sites/default/files/publikace/eps_pruvodce_povolovanim_staveb.pdf

3. 2. Účast v procesu posuzování vlivů na životní prostředíU některých významnějších staveb a záměrů musí ovšem ještě před zahájením povolovacích správních řízení proběhnout procedura posuzování vlivů na životní prostředí, nazývaná zkráceně proces EIA. Celý postup se řídí zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a prováděcí vyhláškou k němu č. 457/2001 Sb.

Celý proces EIA začíná okamžikem, kdy investor předloží krajskému úřadu nebo Ministerstvu životního pro-středí základní informaci o chystaném záměru, tzv. oznámení. Poté investor na základě připomínek a vyjádření občanů, státních orgánů, zpracovává podrobnější materiál nazývaný dokumentaci. Pak hodnotí nezávislý od-borník vybraný ministerstvem životního prostředí nebo krajským úřadem. Kdokoliv, včetně občanů a nevlád-ních organizací má v průběhu procesu právo nahlížet do všech zpracovaných materiálů a může k nim vznášet připomínky. Kdokoliv se také může účastnit veřejného projednání celého záměru.

Správní orgán, který vede proces EIA, je povinen všechny tyto dokumenty (oznámení, závěr zjišťovacího řízení, dokumentaci, posudek, stanovisko) zveřejnit třemi způsoby (§ 16 zákona č. 100/2001 Sb.):a) na úředních deskách dotčených územních samosprávných celků,b) na internetu (http://portal.cenia.cz/eiasea/view/eia100_cr), ac) nejméně ještě jedním v dotčeném území obvyklým způsobem (například v místním tisku, rozhlase apod.).

Písemné vyjádření je možné podávat k oznámení záměru, k dokumentaci a k posudku. Může je podat každý, a to vždy do stanovené lhůty od zveřejnění informace o nich (tj. do 20 dnů ode dne zveřejnění informace o oznáme-ní, do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o dokumentaci a do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o posud-ku; k posudku se lze vyjádřit také na veřejném projednání).

Sledujte úřední desky a výše uvedené internetové stránky. Pokud se do řízení budete chtít přihlásit, tak neotálej-te a žádost pošlete na daný úřad.

Výsledkem procesu EIA je stanovisko, které má povahu odborného doporučení pro další povolovací řízení. Sta-novisko EIA je pro další povolovací řízení nezávazné. Znamená to, že například stavební úřad, který po vydání stanoviska EIA povede územní řízení o povolení umístit stavbu v lokalitě navržené investorem, může povolení vydat, i když stanovisko EIA bude záporné.

3. 3. Správní řízeníVšechny záměry, které mohou poškodit zdraví lidí, jejich majetek nebo životní prostředí, musí být povoleny státními orgány. K těmto záměrům patří například vypouštění odpadních vod, různé stavební záměry, kácení stromů, těžba nerostných surovin apod.

Správní řízení upravuje v ČR zejména správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.), který stanoví obecný postup ve správním řízení a kterého se užije, nestanoví-li jiné zákony postup zvláštní. Nejefektivnějším způsobem, kterým se občané mohou snažit zasahovat do konkrétních otázek ochrany životního prostředí, je právě účast ve správních řízeních, v nichž se tyto otázky projednávají.

Orgán vydávající povolení k určité činnosti musí zjistit, zda záměr neohrožuje zdraví, majetek, životní prostředí nebo jinak neporušuje právní předpisy. Jednotlivé zákony například stanoví jaké podmínky musí dodržet při své činnosti stavebníci, určují emisní limity, předepisují, co musí doložit zájemce o těžbu nerostů. K tomu, aby kompetentní orgán mohl vydat rozhodnutí, musí být shromážděny všechny potřebné důkazy, které se k věci vztahují, například odborné posudky, rozbory vody a hornin, mapy, stavební dokumentace.

Orgán rovněž musí posoudit všechny návrhy a připomínky veřejnosti, které byly v souvislosti se zamýšleným záměrem uplatněny. Každé povolení se vydává až poté, co se k němu vyjádří všichni, koho může záměr ovlivnit. K nim patří další státní orgány (například hygienici, památkáři), obce, vlastníci pozemků a budov v ovlivněném území a často i sdružení občanů. Souhrnně se jim říká účastníci řízení. Účastníkem řízení nemůže být každý, kdo o to projeví zájem, ale pouze ten, komu toto postavení zákon přiznává. Základní okruh účastníků určuje správní řád, ovšem zvláštní zákony často tento okruh vymezují odlišně.

To, co jsme až doposud uvedli o postupu při povolování zásahů do životního prostředí, platí obdobně i při posti-hování méně závažných porušení právních předpisů (ne trestných činů.). Zákony například zakazují výstavbu v národních přírodních rezervacích, kácení dřevin bez povolení, vjezd automobilů do lesa. Jestliže někdo tyto zákazy poruší, zahájí proti němu správní‘ orgány správní řízení. Jeho výsledkem je zpravidla uložení pokuty, v případech pokračující škodlivé činnosti její zákaz. Jedná se o tzv. sankční správní řízení.

Práva účastníků řízení:Účastníci řízení mají důležitá práva, která jim umožňují účinně chránit své zájmy, případně zájmy veřejné. Ze-jména mají právo (nejedná se o konečný výčet):1. Na přímý přístup k celému spisu, který správní úřad o řízení vede (§ 38 odst. 1). S tím je spojeno právo činit

si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části (§ 38 odst. 4). - mohou nahlížet do všech dokumentů, listin, posudků a protokolů, pořizovat si z nich výpisy a kopie.

2. Osobně se účastnit všech jednání - mohou být přítomni při všech ústních jednáních, místních šetřeních, výsleších svědků a znalců. Mohou zde klást dotazy a žádat vysvětlení. Z každého jednání se pořizuje proto-kol, který přítomní podepisují a mohou žádat jeho opravy a doplnění, pokud by neodpovídal skutečnému průběhu jednání.

3. Podávat návrhy a připomínky - mohou kdykoliv písemně nebo ústně při osobní návštěvě u státního orgánu sdělit své názory, náměty a výhrady k projednávané věci.

4. Požadovat provedení dalších důkazů a sami je předkládat - mohou si například nechat vypracovat vlastní znalecký posudek, pozvat další svědky.

5. Právo vyjádřit se před vydáním rozhodnutí ke všem podkladům pro rozhodování (§ 36 odst. 3), a ke způ-sobu jejich zjištění, případně žádat jejich doplnění. Je nepřípustné, aby účastník neměl možnost vyjádřit se k některému z podkladů rozhodnutí, protože s ním nebyl seznámen. Taková situace by byla důvodem ke zrušení rozhodnutí.

6. Právo na právní pomoc a poučení ze strany správního orgánu, zejména v tom smyslu, aby pro neznalost právních předpisů neutrpěli v řízení újmu podle § 3 odst. 2 a § 19 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb („starého“ správního řádu). Jedná se o jednu z obecných základních zásad správního řízení. Správní orgán by napří-klad měl účastníky jednoznačně informovat o lhůtách, v nichž mohou uplatnit svá práva, včetně možnosti podat odvolání - důležité je to například při komplikované úpravě doručování veřejnou vyhláškou. Rovněž by je měl upozornit na případná formální pochybení v jejich podáních tak, aby mohlo dojít k včasné nápra-vě, případně jim pomoci s jejich odstraněním.

7. Právo namítat podjatost pracovníka správního orgánu a žádat jeho vyloučení z projednávání a rozhodo-vání o věci, jestliže se zřetelem na poměr pracovníka k projednávané věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům lze pochybovat o tom, že jeho rozhodování bude nestranné (§ 14 odst. 2). Účastník je podle správního řádu přímo povinen tyto okolnosti správnímu orgánu oznámit, pokud se o nich dozví. O vylouče-ní pracovníka z účasti na řízení z důvodu podjatosti rozhoduje jeho nadřízený.

8. Odvolat se proti rozhodnutí (§ 81 odst. 1) - jestliže nejsou účastníci spokojeni s vydaným rozhodnutím, mohou do 15 dnů od chvíle, kdy jim bylo doručeno, písemně vyjádřit nesouhlas. V odvolání vysvětlí, proč s rozhodnutím nesouhlasí a navrhnou, aby bylo zrušeno nebo změněno. O odvolání rozhoduje nadřízený orgán. Může rozhodnutí zrušit, změnit nebo potvrdit. Může jej také zrušit a vrátit věc k novému projednání a rozhodnutí prvoinstanční mu orgánu.

9. Podat žalobu k soudu - pokud účastníci nesouhlasí ani s odvolacím rozhodnutím, protože se domnívají, že bylo porušeno jejich právo, mohou do 60 dnů od jeho doručení navrhnout u soudu, aby rozhodnutí zrušil.

Jak je vidět z předchozích řádků, získat postavení účastníka řízení je pro možnost aktivní účasti v řízeních o vě-cech veřejného zájmu zcela klíčové. Existuje několik možnosti jak se účastníkem stát:

Podle § 27, 28 Správního řádu je účastníkem ten, o jehož právech a povinnostech má být v řízení rozhodnuto v řízení zahajovaném na žádost je vždy účastníkem žadatel, jde-li o správní řízení sporné, jsou účastníky navr-hovatel a osoba, do jejichž práv a povinností se má na základě podaného návrhu zasáhnout – odpůrce. V řízení zahájeném z moci úřední, jsou účastníky osoby, jimž míní správní orgán rozhodnutí adresovat. Účastníkem je i ten, jehož práva a povinnosti mohou být rozhodnutím přímo dotčeny (§ 27/2) – v řízení o žádosti je žadatel povinen označit další jemu známé účastníky, povinností správního orgánu je tyto účastníky případně vyhledat. Účastníkem je i ten, kdo tvrdí, že o jeho právech a povinnostech má být rozhodováno, nebo jehož práva a povin-nosti mohou být rozhodnutím přímo dotčeny, dokud se neprokáže opak, správní orgán musí vždy pravomoc-ným usnesením deklarovat, zda je taková osoba účastníkem (§ 28/1). Účastníkem je ten, komu zvláštní právní předpis postavení účastníka přiznává (§ 27/3) – jde o účastníky nad rámec vymezení § 27, 28, jejich postavení podle nich nelze posuzovat, jde o subjekty, které v určitých typově určených řízeních prosazují právem chráně-né zájmy, popř. svá práva, což vyplývá z jejich postavení nebo úkolů, které mají ve veřejné správě, dále může jít o případy, kdy se procesní cestou poskytuje možnost uplatňovat určité zájmy v řízení subjektu, který by jinak účastníkem nebyl. V praxi bude ovšem záležet na správním orgánu, zda subjektu postavení účastníka přizná, nebo ne. Navíc zvláštní zákony (například stavební zákon v případě územního a stavebního řízení) často určují okruh účastníků odchylně a správní řád se pak vůbec nepoužije podle stavebního zákona jsou účastníky řízení mimo jiné vlastníci pozemků a staveb přímo sousedících s uvažovanou stavbou. Pokud fyzická nebo právnická osoba sama nevlastní pozemek, díky němuž by se stala účastníkem řízení, může přesvědčit vlastníka, který toto postavení má, aby v řízení prosazoval zájmy příznivé pro životní prostředí. Může se také pokusit vhodný poze-mek odkoupit.

podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Tento zákon dává možnost účastnit se řízení občanským sdružením (právnickým osobám), nikoliv jednotlivcům. Podle jeho § 70 může místně příslušná jed-notka občanského sdružení, jehož hlavním cílem podle stanov je ochrana přírody a krajiny a která má právní subjektivitu, požádat, aby ji úřady předem informovaly o všech zahajovaných řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny.

K úřadům, na něž má smysl žádost posílat, patří především obecní úřady obcí s rozšířenou působností, stavební a krajské úřady, správy národních parků a chráněných krajinných oblastí. Podle úpravy účinné od 28. 4. 2004 (zákon č. 218/2004 Sb.) je žádost podle § 70 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. platná 1 rok a musí být místně a věcně specifikovaná. Není tedy možné podávat zcela obecné „generální“ žádosti (což byla běžná praxe před citovanou novelou) a je důležité evidovat datum podání žádosti. Jako „věcná specifikace“ by mělo postačit vy-mezení typu správních řízení, o která má sdružení zájem (buď obsahově - např. řízení o kácení dřevin, řízení týkající se dopravních staveb - nebo podle příslušných ustanovení právních předpisů). Jako místní specifikace pak například území obce či chráněné krajinné oblasti (nebo jejich část), případně i „celý obvod místní pří-slušnosti správního orgánu“. Na základě podané žádosti úřady sdružení informují v okamžiku, kdy se zahajuje nějaké řízení. Pokud se chce sdružení řízení účastnit, musí svůj zájem do 8 dnů písemně úřadu potvrdit.

Podle úpravy účinné od 1.1. 2007 postačí k naplnění „informační povinnosti“ správního orgánu, pokud je infor-mace o zahájení řízení zveřejněna na úřední desce příslušného správního orgánu a současně způsobem umožňují-cím dálkový přístup, tedy na internetu (na internetu musí být ostatně podle § 26 odst. 1 správního řádu přístupný celý obsah úřední desky). V tomto případě se občanské sdružení musí do řízení přihlásit do 8 dnů od zveřejnění informace na úřední desce.

Podle § 71 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny jsou účastníky řízení vedených podle tohoto zákona i obce, pokud se řízení týká jejich územního obvodu. V zákoně č. 114/1992 Sb. nenalezneme žádné ustanovení, které by z účasti v řízeních podle tohoto zákona vylučovalo subjekty, které splňují podmínky účastenství podle správ-ního řádu (zejména § 27 odst. 2). Praxe orgánů ochrany přírody však vytvořila jakési „zvykové právo“, podle nějž jsou účastníky řízení podle tohoto zákona pouze tři skupiny subjektů: navrhovatel (ten, kdo žádá orgán o vydání určitého rozhodnutí), obec a občanská sdružení, pokud se do řízení přihlásí.

podle § 115 odst. 6 zákona č. 254/2001 Sb, o vodách. Podle něj občanské sdružení, jehož cílem je podle jeho stanov ochrana životního prostředí, je oprávněno být informováno o zahajovaných správních řízeních vede-ných podle tohoto zákona, pokud o tyto informace vodoprávní úřad požádá; žádost musí být co do předmětu a místa řízení specifikována. Občanské sdružení má postavení účastníka řízení vedeného podle tohoto zákona, jestliže písemně požádá o postavení účastníka řízení do 8 dnů ode dne sdělení informace podle odstavce 6.

podle zákona č-. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. I tento zákon přiznává občanským sdružením možnost stát se účastníkem následných řízení. Vydáním stanoviska EIA totiž úřední kolotoč zdaleka nekončí. Následují nejčastěji různá řízení podle stavebního zákona nebo podle horních předpisů. Těchto ná-sledných řízení se mohou účastnit občanská sdružení a obecně prospěšné společnosti, pokud:1. podala v zákonných lhůtách písemné vyjádření v některé fázi procesu EIA2. příslušný úřad ve stanovisku EIA uvedl, že vyjádření do něj zahrnul3. správní úřad rozhodující v následném řízení nerozhodne, že veřejné zájmy, které občanské sdružení hájí,

nejsou v tomto řízení dotčeny.

Jde samozřejmě o zhoršení postavení občanských sdružení oproti stávajícímu zákonu. Na dvou úrovních tak budou moci správní úřady omezovat požadavky veřejnosti na účast v následných řízeních.

Ve správních řízeních (zejména územních a stavebních) se rozhoduje o otázkách, které většinou mají vliv na ce-lou řadu rozličných zájmů v území, například na kvalitu ovzduší, hladinu hluku, kvalitu půdy, na lidské zdraví, na ochranu rostlin a živočichů, kulturních památek atd. Všechny tyto zájmy mají chránit zvláštní správní or-gány, jejichž příslušnost je dána zákony. V rámci správního řízení vystupují jako tzv. dotčené orgány státní správy. Činí tak tím, že se v průběhu řízení vyjadřují, dávají stanoviska, souhlasy apod. Postavení dotčených

orgánů se liší zejména podle míry závazností jejich vyjádření. Podle některých předpisů je vyjádření dotčeného orgánu závazné, což znamená, že mohou v krajním případě vydání rozhodnutí svým nesouhlasem zablokovat. Jestliže například rozhoduje stavební úřad o vydání stavebního povolení na území národní přírodní rezervace, musí v průběhu řízení zajistit souhlas MŽP. Pokud MŽP souhlas neudělí, stavební úřad nesmí povolení vydat. Podle jiných předpisů bývají vyjádření dotčených orgánů nezávazné, což znamená, že se v průběhu řízení musí vyjádřit, orgán, který rozhoduje, však nemusí jejich vyjádření respektovat.Jestliže by úřad přesto rozhodl bez jednání s dotčeným orgánem nebo v přímém rozporu s jeho závazným sta-noviskem, mohou účastníci řízení využít opravných prostředků. Ostatní občané mohou na tuto skutečnost upo-zorňovat obecnými podněty a stížnostmi, nebo podat podnět k přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení.

Převzato z materiálů Školy občanské iniciativy z roku 2002 od Vítězslava Dohnala, doplněno o aktuální právní úpravy a postupy. Nejedná se o vyčerpávající výčet, ale o základní přehled.

Rozšiřující odkazy:http://www.infoprovsechny.cz/ - Informace pro všechny patří mezi webové nástroje, které vám usnadňují ak-tivní účast na veřejném dění. Služba je součástí projektu Otevřená společnost: http://www.otevrete.cz/cs/

Ekologický právní servis – poradna, zde najdete odpověď na většinu vašich otázek týkajíc se práva a ochrany přírody a krajiny.

Š IKAHnutí DUHAŠKOLA OBČANSKÉ INICIATIVY

Hnutí DUHAFriends of the Earth Czech Republic

Informační materiál vznikl v rámci projektu Systém dalšího vzdělávání v oblasti aktivního ob-čanství (CZ.1.07/3.1.00/37.0075), spolufinancovaném Evropským sociálním fondem a stát-ním rozpočtem České republiky v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence-schopnost.