Metodický list

Pořadové číslo: VY_32_INOVACE_II.A.20

Název pro školu: EU PŘ 20

Název materiálu: Houby – jednobuněčné, mnohobuněčné

Autor: Mgr. Petra Bainarová

Vzdělávací obor: Přírodopis

Anotace:

Prezentace slouží jako doplnění při výkladu učiva houby. Pomocí prezentace se žáci

seznámí s jednobuněčnými houbami, stavbou mnohobuněčných hub a jejich rozdělením.

Žáci si pomocí obrázků zopakují názvy běžných hub a jejich význam.

Klíčová slova: Kvasinka, kvašení, plíseň, parazit, antibiotika, houba, podhoubí

Druh učebního materiálu: prezentace v aplikaci PowerPoint

Očekávaný výstup:Žák se orientuje v klíčových slovech, popíše stavbu těla hub mnohobuněčných, zná jedlé

a jedovaté houby. Chápe význam kvasinek pro člověka.

Věková skupina: 12-13 let

Ověřeno dne: 6.5.2013

Třída: VII. B, 19 žáků, 13 chlapců, 6 dívek, SVP 0, 0 chlapci, 0 dívky

HOUBY JEDNOBUNĚČNÉ,

MNOHOBUNĚČNÉ

KVASINKY, PLÍSNĚ, HOUBY STOPKOVÝTRUSNÉ

Obr.1

TAXONOMICKÉ ROZDĚLENÍ HUB

HOUBY

Kvasinky

jednobuněčné houby

Kvasinka pivní

Kvasinka vinná

Plísně

Plíseň hlavičková

štětičkovec

Houby stopkovýstrusné

Žampión ovčí

Hřib satan

VÝZNAM HUB V PŘÍRODĚ

rozkládají organické látky (odumřelá těla rostlin a živočichů)

podílejí se na tvorbě humusu

žijí v symbióze s kořeny stromů (mykorhiza)

škodí na rostlinách (onemocnění)

způsobují onemocnění živočichů a člověka (otravy, kožní

choroby aj.)

získávají se z nich různé látky (např. penicilin – lék)

KVASINKY – POUZE OPAKOVÁNÍ

Jednobuněčné houby

Energii k životu získávají pomocí kvašení –

rozkládají organické látky na látky jednodušší, není potřeba kyslík

Z průmyslově využívaných kvašení je nejvýznamnější kvašení

alkoholové a mléčné.

Některé kvasinky ale mohou být původci chorob –

patogenní kvasinky mohou způsobit svěděné a pálení v

intimních místech

Zástupci – kvasinka pivní, kvasinka vinná

Slisované kvasinky se prodávají jako droždí - kvasnice

Obr.2

Obr.3 pivovarské kvasnice

PLÍSNĚ (ZÁPIS DO SEŠITU)

- houby mnohobuněčné

- plísně tvoří soubor houbových vláken – podhoubí

- pokud se setkají dvě různopohlavná podhoubí, dojde ke spojení a vyrůstají

výtrusnice s výtrusy – pomocí výtrusů se plísně rozmnožují

- zástupci: plíseň hlavičková – parazitická plíseň, znehodnocuje

potraviny

Štětičkovec (Penicillium) – některé štětičkovce se používají k

výrobě sýrů, z jiných se vyrábějí antibiotika – omezují

rozmnožování bakterií v těle

Kropidlák černý – způsobuje černou plíseň na ovoci a

zelenině

PLÍSNĚ

Obr.4 plíseň hlavičková

Obr.6 sýr camembert

Obr.5 štětičkovec

HOUBY STOPKOVÝTRUSNÉ - NADPIS DO SEŠITU

▪ Mnohobuněčné houby (pojem do sešitu)

Neopisovat, pouze ke čtení:

▪ Pokud se v zemi setkají dvě různopohlavná podhoubí, dojde ke spojení

– z takového podhoubí vyrůstá plodnice, která vytváří výtrusy – těmi se

houby rozmnožují

▪ Výtrusy vlivem větru nebo při dešti ven z klobouku a v zemi začnou

klíčit v podhoubí

STAVBA TĚLA HOUBY – ZÁPIS DO SEŠITU (CELÉ)

tělo hub je vláknité podhoubí (pod zemí), z něj vyrůstají u

některých druhů velké

lupenité

PLODNICE = „houby“

rourkaté

stavební látka: chitin

zásobní látka: glykogen a olej

rozmnožování: výtrusy (výtrusorodá vrstva = rouško)

PŘIŘAĎ JEDNOTLIVÉ ČÁSTI TĚLA HOUBY NA SPRÁVNÉ

MÍSTO (ZNÁTE Z 1.STUPNĚ):

Obr.7 muchomůrka růžovka

Výtrusorodé

rouško

třeň

Zbytky plachetky

pochva

prsten

klobouk

ŘEŠENÍ:

Obr.7 muchomůrka růžovka

Výtrusorodé

rouško

třeň

Zbytky plachetky

pochva

prsten

klobouk

DĚLENÍ PODLE STRAVITELNOSTI HUB PRO

ČLOVĚKA: (DO SEŠITU NĚKTERÉ PŘÍKLADY)

Jedlé, jedovaté nebo nejedlé? Názvy hub

NEJEDLÉ Hřib kříšť, hřib žlučník(hořčák)

JEDLÉ Bedla vysoký, holubinka namodralá, holubinka

mandlová, václavka obecná,

hřib dubový, čirůvka májová,

muchomůrka růžovka

JEDOVATÉ Muchomůrka červená, muchomůrka zelená, hřib

satan, lysohlávka česká,

závojenka olovová

ZÁSADY SBĚRU HUB,

1.POMOC PŘI OTRAVĚ HOUBAMI:

Obr. 18

Chodíš do lesa na houby?

Jaké jsou správné zásady při sběru a

uchovávání hub a napiš je stručně do

sešitu.

Jak by ses choval/a při otravě houbami?

Zkus opět napsat několik rad do sešitu.

Vše příští hodinu zkontrolujeme.

TEĎ JE ČAS NA POZNÁVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH

DRUHŮ HUB

viz. další prezentace

POUŽITÁ LITERATURA A INTERNETOVÉ ZDROJE:

Obr. 1: CHERNILEVSKY, G.. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Cep_in_basket_2006_G01.jpg

Obr.2: MASUR. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:S_cerevisiae_under_DIC_microscopy.jpg

Obr.3: PERNAK. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pivovarsk%C3%A9_kvasinky.jpg

Obr.4: LINDSEY, James. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Mucor.mucedo.-.lindsey.jpg

Obr.5: HALASZ, Peter. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Penicillium_Pengo.jpg

Obr.6: NJGJ. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Camembert.JPG

Obr.7: NEZNÁMÝ. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Perlpilz-1.jpg

Obr.8: HANKWANG. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Amanita_phalloides.jpg

Obr.9: HIUPPO. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Amanita_citrina_PL.jpg

Obr.10: LURIDIFORMIS. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Russ.ves.jpg

Obr.11: FIL22PLM. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Grandes_coulemelles.jpg

Obr.12: SALIX. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:2008-08-Agaricus-Stuttgartx7.JPG

Obr.13: SVAJCR. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:100904_Li%C5%A1ka_obecn%C3%A1_%28Cantharellus_cibarius%29_0004.JPG

Obr.14: STROBILOMYCES. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Boletus_edulis_EtgHollande_041031_091.jpg

Obr.15: BERNYPISA. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Boletus-satanas-3_crop.jp

Obr.16: AK CCM. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:2010-09-13_Boletus_luridus_Schaeff_104527_crop.jpg

Obr.17: KUNZE, Andreas. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:2007-07-14_Xerocomellus_pruinatus_1.jpg

Obr.18: [cit. 30.4.2013]. Sada klipartů Microsoft Office

KVASNIČKOVÁ, Danuše a kol. Ekologický přírodopis 7 - 2.díl. Praha: Fortuna, 1997, ISBN 80-7168-440-6.