HOUBY jednobuněčné, mnohobuněčné Kvasinky, plísně, houby stopkovýtrusné
description
Transcript of HOUBY jednobuněčné, mnohobuněčné Kvasinky, plísně, houby stopkovýtrusné
Metodický list
Pořadové číslo: VY_32_INOVACE_II.A.20
Název pro školu: EU PŘ 20
Název materiálu: Houby – jednobuněčné, mnohobuněčné
Autor: Mgr. Petra Bainarová
Vzdělávací obor: Přírodopis
Anotace:Prezentace slouží jako doplnění při výkladu učiva houby. Pomocí prezentace se žáci seznámí s jednobuněčnými houbami, stavbou mnohobuněčných hub a jejich rozdělením. Žáci si pomocí obrázků zopakují názvy běžných hub a jejich význam.
Klíčová slova: Kvasinka, kvašení, plíseň, parazit, antibiotika, houba, podhoubí
Druh učebního materiálu: prezentace v aplikaci PowerPoint
Očekávaný výstup:Žák se orientuje v klíčových slovech, popíše stavbu těla hub mnohobuněčných, zná jedlé a jedovaté houby. Chápe význam kvasinek pro člověka.
Věková skupina: 12-13 let
Ověřeno dne: 6.5.2013
Třída: VII. B, 19 žáků, 13 chlapců, 6 dívek, SVP 0, 0 chlapci, 0 dívky
Obr.1
Jednobuněčné houby Energii k životu získávají pomocí kvašení –
rozkládají organické látky na látky jednodušší, není potřeba kyslík
Z průmyslově využívaných kvašení je nejvýznamnější kvašení alkoholové a mléčné.
Některé kvasinky ale mohou být původci chorob – patogenní kvasinky mohou způsobit svěděné a pálení v intimních místech
Zástupci – kvasinka pivní, kvasinka vinná Slisované kvasinky se prodávají jako droždí - kvasnice
Obr.2
Obr.3 pivovarské kvasnice
- houby mnohobuněčné
- plísně i houby stopkovýtrusné tvoří soubor houbových vláken – podhoubí
- pokud se setkají dvě různopohlavná podhoubí, dojde ke spojení a vyrůstají výtrusnice s výtrusy – pomocí výtrusů se plísně rozmnožují
- zástupci: plíseň hlavičková – parazitická plíseň, znehodnocuje potraviny
Štětičkovec (Penicillium) – některé štětičkovce se používají k výrobě sýrů, z jiných se vyrábějí antibiotika – omezují rozmnožování bakterií v těle
Kropidlák černý – způsobuje černou plíseň na ovoci a zelenině
Obr.4 plíseň hlavičková
Obr.6 sýr camembert
Obr.5 štětičkovec
Mnohobuněčné houby Pokud se v zemi setkají dvě různopohlavná podhoubí, dojde
ke spojení – z takového podhoubí vyrůstá plodnice, která vytváří výtrusy – těmi se houby rozmnožují
Výtrusy se dostanou vlivem větru nebo při dešti ven z klobouku a v zemi začnou klíčit v podhoubí
Houby můžeme dělit na: jedlé, nejedlé, jedovaté Podle spodnice klobouku: rourkaté (hřib pravý),
lupenité (bedla vysoká)
Obr.7 muchomůrka růžovka
Výtrusorodé rouško
třeň
Zbytky plachetky
pochva
prsten
klobouk
Obr.7 muchomůrka růžovka
Výtrusorodé rouško
třeň
Zbytky plachetky
pochva
prsten
klobouk
Obr.9Obr.8
Obr.11
Obr.10
Obr.13
Obr.12
Muchomůrka citrónová, jedovatá!Muchomůrka zelená, jedovatá!
Bedla vysoká, jedlá
Holubinka mandlová, jedlá
Liška obecná, jedlá
Žampion ovčí, jedlý
Obr.15
Obr.14
Obr.16
Obr.17
Hřib satan, jedovatý!
Hřib smrkový, jedlý
Hřib Koloděj, jedlý
Hřib žlutomasý – „babka“jedlá
Obr. 18
Chodíš do lesa na houby?
Zjisti, jaké jsou správné zásady při sběru a uchovávání hub a napiš je stručně
do sešitu
Obr. 1: CHERNILEVSKY, G.. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Cep_in_basket_2006_G01.jpg
Obr.2: MASUR. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:S_cerevisiae_under_DIC_microscopy.jpg
Obr.3: PERNAK. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pivovarsk%C3%A9_kvasinky.jpg
Obr.4: LINDSEY, James. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Mucor.mucedo.-.lindsey.jpg
Obr.5: HALASZ, Peter. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Penicillium_Pengo.jpg
Obr.6: NJGJ. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Camembert.JPG
Obr.7: NEZNÁMÝ. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Perlpilz-1.jpg Obr.8: HANKWANG. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Amanita_phalloides.jpg Obr.9: HIUPPO. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Amanita_citrina_PL.jpg Obr.10: LURIDIFORMIS. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Russ.ves.jpg Obr.11: FIL22PLM. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Grandes_coulemelles.jpg Obr.12: SALIX. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:2008-08-Agaricus-Stuttgartx7.JPG Obr.13: SVAJCR. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:100904_Li%C5%A1ka_obecn%C3%A1_%28Cantharellus_cibarius%29_0004.JPG Obr.14: STROBILOMYCES. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Boletus_edulis_EtgHollande_041031_091.jpg Obr.15: BERNYPISA. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Boletus-satanas-3_crop.jp Obr.16: AK CCM. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:2010-09-13_Boletus_luridus_Schaeff_104527_crop.jpg Obr.17: KUNZE, Andreas. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:2007-07-14_Xerocomellus_pruinatus_1.jpg
Obr.18: [cit. 30.4.2013]. Sada klipartů Microsoft Office
KVASNIČKOVÁ, Danuše a kol. Ekologický přírodopis 7 - 2.díl. Praha: Fortuna, 1997, ISBN 80-7168-440-6.