Vlastnosti elektromagnetického vlnění

VY_32_INOVACE_09-18

Šíření elektromagnetického vlnění

B

E

v

Dochází ke změnám elektrického pole v magnetické a opačně

Vektory E , B , v jsou na sebe kolmé Obr.1

Rychlost elektromagnetického vlnění

Ve vakuu (ve vzduchu) je to rychlost světla c

je to mezní rychlost ve vesmíru

V látkovém prostředí je menší

18

00

10.997923.,21 msc

1810.3 msczaokrouhleně

rr

cv

Polarizace vlnění Elmg. vlnění je příčné vlnění jsou kolmé na

směr šíření (i vzájemně na sebe)

U nepolarizovaného vlnění se směr kmitání vektorů mění

U polarizovaného vlnění kmitají vektory ve stálých rovinách

Dipól vysílá polarizované vlnění- v rovině dipólu leží v rovině kolmé (anténní dipóly jsou vodorovné)

E , B

E ,B

E ,B

E

B

Odraz a ohyb elektromagnetického vlnění Od vodivých překážek se elmg. vlnění odráží podle

zákona odrazu

α

α/

p

p/

k

p – dopadající vlněníp/ - odražené vlněník – kolmice dopaduα- úhel dopaduα/ - úhel odrazu

Odraz je výrazný hlavně u vlnění s krátkou vlnovou délkou

Vlnění s dlouhou vlnovou délkou se za překážky ohýbá

/ p, p/ ,k –leží v jedné rovině

Obr.2

K polarizaci a odrazu vlnění

Obr.3 Obr.4

V případě a) vlnění k přijímací anténě nedorazí-vodiče mřížky jsou rovnoběžné s dipóly a elmg. vlnění pohltí

V případě b) vlnění k přijímací anténě dorazí-vodiče mřížky jsou kolmé k dipólům a elmg. vlnění projde

Plochý vodič je pro elmg. vlnění překážka,kterou neproniká , odráží se od ní a může vzniknout stojaté vlnění

Interference vlnění Jedná se o skládání dvou vlnění ,výsledkem

kterého může být zeslabení nebo zesílení výsledného vlnění

Koherentní vlnění - vlnění o stejné frekvenci a s časově neměnným dráhovým rozdílem Δl

Je-li dochází k zesílení vlnění

Je-li dochází k zeslabení vlnění2

2 kl

2

12

kl

Lom vlnění Přechází-li elmg. vlnění z

jednoho prostředí do druhého zachovává se frekvence vlnění a jeho rychlost a vlnová délka se mění.

Platí Snellův zákon lomu

2

1

sin

sin

v

v

α

p

p/

k

β

1v

2v

Obr.5

Spektrum elektromagnetického vlnění

Vlnová délka – λ m

Druh Příklady užití

< 10-12 Záření γ (gama) Lékařství,defektoskopie

10-12 - 10-9 Rentgenové záření Lékařství ,defektoskopie

10-9 - 10-7 Ultrafialové záření Solárium

10-7 -10-6 Světelné záření Vidění

10-6 -10-4 Infračervené záření Tepelný efekt,ovládače

10-4 -10-1 Mikrovlny Radary,trouby, mobily

10-1 -104 Televizní a rozhlasové vlny

Rozhlas,televize

>104 Technické proudy Energetika

Děkuji za pozornost

Autor DUM: RNDr.Jana BochenkováAutor obrázků 1,2,5 a tabulky: RNDr.Jana Bochenková

Zdroj obrázků 3,4:LEPIL, Oldřich a Přemysl ŠEDIVÝ. Fyzika pro gymnázia: Elektřina a magnetismus. 3. vyd. Praha: Prometheus, 1995, s. 254,255. ISBN 80-85849-47-X.