Vestnik OSPO rijen 2015
-
Upload
odboryospo -
Category
Documents
-
view
83 -
download
0
description
Transcript of Vestnik OSPO rijen 2015
K
2015| říjen |č. 35, roč. III.
| str.01| www.ospo.cz | www.facebook.com/odbory | říjen 2015|
| |
Pracovní doba
Obecně je pracovní dobou doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele
práci, a též doba, kdy je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů za-
městnavatele. Dobou odpočinku je pak doba, která není pracovní dobou.
Stanovená týdenní pracovní doba
Základní délka stanovené týdenní pracovní doby činí 40 hodin týdně. Zaměstnanci pracující ve
dvousměnném pracovním režimu mají stanovenou týdenní pracovní dobu 38,75 hodin týdně,
v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu pak 37,5 hodin týdně. V kolektivní smlouvě
popřípadě ve vnitřním předpisu může být výše uvedený rozsah stanovené týdenní pracovní doby
zkrácen bez snížení mzdy, v praxi se nejčastěji objevuje zkrácení u jednosměnného pracovního
režimu na 37,5 hodin týdně. I v případě tohoto zkrácení se stále jedná o stanovenou týdenní
pracovní dobu.
Kratší pracovní doba
Kratší pracovní dobou je pracovní doba zkrácená pod rozsah stanovené týdenní pracovní doby.
Může být pouze individuálně sjednána mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a zaměstnanci
náleží mzda odpovídající sjednané kratší pracovní době.
Poradna: práce přesčas a ve svátek
Pracovní doba a s ní související
otázky jsou v oblasti obchodu
vždy často diskutovanou pro-
blematikou. Zvláště v době
aktuálního období, kdy se
v kalendáři objevuje několik
státních svátků a navíc jsou na
dohled vánoce, které někteří
stále ještě musí trávit prací.
Proto je jistě vhodné si některé
pojmy ohledně pracovní doby
opět připomenout.
Po
uži
to s
e sv
ole
ním
win
no
nd
(fr
eed
igit
alp
ho
tos.
net
)
Ilustrační fotografie
K
2015| říjen |č. 35, roč. III.
| str.02| www.ospo.cz | www.facebook.com/odbory | říjen 2015|
| |
Směna, směnné pracovní režimy
Směnou se rozumí část týdenní pracov-
ní doby bez práce přesčas, kterou je
zaměstnanec povinen na základě pře-
dem stanoveného rozvrhu pracovních
směn odpracovat. Dvousměnným pra-
covním režimem je režim práce, v němž
se zaměstnanci vzájemně pravidelně
střídají ve 2 směnách v rámci 24 hodin
po sobě jdoucích, třísměnným pracov-
ním režimem pak režim, v němž se
zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve 3 směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích.
Nepřetržitým pracovním režimem je režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně
střídají ve směnách v nepřetržitém provozu zaměstnavatele v rámci 24 hodin po sobě jdoucích,
přičemž nepřetržitým provozem je provoz, který vyžaduje výkon práce 24 hodin denně po 7
dnů v týdnu. Za směnný pracovní režim se považuje i případ, kdy dochází k souběžnému výko-
nu práce zaměstnanců na sebe navazujících směn nejdéle po dobu 1 hodiny. Jestliže je toto
souběžné překrývání výkonu jejich práce delší, jde o jednosměnný pracovní režim s posunutými
začátky směn jednotlivých zaměstnanců.
Přestávka v práci na jídlo a oddech
Zaměstnavatel je povinen poskytnout za-
městnancům přestávku v práci na jídlo a
oddech nejdéle po 6 hodinách (může tedy i
dříve) nepřetržité práce v rozsahu nejméně
30 minut. Pokud je přestávka rozdělena na
více částí, musí alespoň jedna její část činit
alespoň 15 minut. Rozdělená přestávka
musí být vyčerpána tak, aby v součtu povin-
ných 30 minut bylo dočerpáno nejpozději
po 6,5 hodinách od začátku práce.
Tato přestávka se nezapočítává do pracovní doby a není tedy ani placena. Proto ani zaměstnavate-
lé nemohou zaměstnancům během přestávky ukládat pracovní pokyny nebo je dokonce
z přestávky odvolávat za účelem plnění pracovních povinností. Zaměstnanci mohou v době pře-
stávky opustit i objekt zaměstnavatele.
P
ou
žito
se
svo
len
ím js
crea
tio
nzs
(fr
eed
i-
git
alp
ho
tos.
net
)
Použito se svolením khunaspix (freedigitalphotos.net)
K
2015| říjen |č. 35, roč. III.
| str.03| www.ospo.cz | www.facebook.com/odbory | říjen 2015|
| |
Rozvržení pracovní doby – rovnoměrné a nerovnoměrné
Pracovní dobu rozvrhuje zásadně zaměstnavatel, a to dvěma základními způsoby, rovnoměrně
nebo nerovnoměrně. Zaměstnavatel je povinen určit začátek a konec směn. Při obou způso-
bech rozvržení pracovní doby nesmí délka směny překročit 12 hodin.
Rovnoměrným rozvržením pracovní doby se rozumí takové její rozvržení, kdy pracovní doba je
ve všech kalendářních týdnech stejně dlouhá (např. 40 hodin). Nemusí však být stejně dlouhá
v jednotlivých dnech v týdnu (např. pondělí a středa 10 hodin, úterý a čtvrtek 7 hodin, pátek 6
hodin, nebo pondělí až čtvrtek 10 hodin, pátek 0 hodin).
Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby představuje takové rozvržení, při němž je pracovní do-
ba rozvržena nerovnoměrně na jednotlivé týdny tak, že v některých týdnech je delší a v jiných
kratší než je stanovená týdenní pracovní doba. Mezi jednotlivými týdny jsou tedy v délce pra-
covní doby rozdíly, byť nepatrné. Avšak v rámci tzv. vyrovnávacího období, které je nejvýše 26
týdnů po sobě jdoucích (pouze v kolektivní smlouvě může být sjednáno až 52 týdnů po sobě
jdoucích) se stanovená týdenní pracovní doba v průměru na týden vyrovná (na 40 hodin, popř.
na zkrácenou stanovenou týdenní pracovní dobu). Častou chybou zaměstnavatelů u nerovno-
měrně rozvržené pracovní doby je uplatňování obecného měsíčního fondu pracovní doby uvá-
děného v tzv. plánovacích kalendářích. Plánovací kalendář není právním předpisem a pro rozvr-
hování pracovní doby je nepoužitelný. Každý zaměstnanec má svůj „individuální fond pracovní
doby“, který vychází z jeho rozvrhu směn. U nerovnoměrně rozvržené pracovní doby je napros-
to běžné, že vedle sebe pracují zaměstnanci, jejichž rozvržení pracovní doby je rozdílné, každý
může mít jiný počet odpracovaných hodin v rámci stejného období. Pokud jsou zaměstnanci
odměňováni měsíční mzdou, je tato mzda v každém měsíci vyrovnávacího období konstantní,
přestože se jednotlivé měsíce liší počtem odpracovaných hodin. Naopak u zaměstnanců odmě-
ňovaných hodinovou mzdou odpovídá tato hodinová mzda počtu skutečně odpracovaných ho-
din v jednotlivých měsících. Pokud by po uplynutí vyrovnávacího období, na které byla pracovní
doba nerovnoměrně rozvržena, měl zaměstnanec minusový schodek odpracovaných hodin
oproti plánovanému rozvrhu směn bez svého zavinění, jedná se o překážku v práci na straně
zaměstnavatele, po kterou zaměstnavatel nepřiděloval zaměstnanci práci a za tuto dobu za-
městnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel nemůže po za-
městnanci požadovat jakési napracování doby, kdy mu nebyl schopen přidělovat práci (např.
posílání zaměstnanců z plánovaných směn domů z důvodu aktuální nepotřebnosti jejich práce).
Pokud by po uplynutí vyrovnávacího období měl naopak zaměstnanec přebytek odpracovaných
hodin (to co by přesáhlo v průměru stanovenou týdenní pracovní dobu), jednalo by se o práci
přesčas.
Jak u rovnoměrně tak i nerovnoměrně rozvržené pracovní doby musí zaměstnavatel vypracovat
písemný rozvrh týdenní pracovní doby (u nerovnoměrného rozvržení na celé vyrovnávací ob-
dobí) a seznámit s ním případně i s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny před začát-
kem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné
době seznámení.
K
2015| říjen |č. 35, roč. III.
| str.04| www.ospo.cz | www.facebook.com/odbory | říjen 2015|
| |
Práce přesčas
Práce přesčas je práce konaná zaměstnan-
cem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho
souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní
dobu vyplývající z předem stanoveného roz-
vržení pracovní doby a konanou mimo rá-
mec rozvrhu pracovních směn. U zaměst-
nanců se sjednanou kratší pracovní dobou je
prací přesčas až práce přesahující stanove-
nou týdenní pracovní dobu (nikoliv tedy
jejich kratší pracovní dobu), těmto zaměst-
nancům nelze práci přesčas nařídit. Zaměst-
navatel může práci přesčas nařídit jen vý-
jimečně, a to v limitech do 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v roce. Nad tyto limi-
ty lze konat práci přesčas jen na základě dohody se zaměstnancem, nejvýše však v limitu 8
hodin v průměru týdně za tzv. vyrovnávací období, které činí nejvýše 26 týdnů po sobě
jdoucích, jen v kolektivní smlouvě ho lze sjednat až do 52 týdnů po sobě jdoucích. Forma
této dohody není zákonem předepsána, může být tedy i např. obsažena v pracovní
smlouvě, za dohodu se považuje i faktický nástup zaměstnance na tuto přesčasovou práci.
V praxi se někteří zaměstnavatelé stále dopouštějí chyb při kompenzaci přesčasové práce
zaměstnancům. Zaměstnanci přísluší za vykonanou práci přesčas dosažená mzda a příplatek
nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku. Tento přesčasový příplatek je splatný hned
v následujícím měsíci po měsíci, ve kterém byla přesčasová práce vykonána. Pokud tedy
např. zaměstnanec vykonal přesčasovou práci v měsíci říjnu, je příplatek za tuto přesčaso-
vou práci splatný spolu se mzdou za měsíc říjen, tedy v měsíci listopadu. Pokud by ho za-
městnavatel nevyplatil, má zaměstnanec možnost okamžitě zrušit pracovní poměr z důvodu
nevyplacení části mzdy do 15 dnů od uplynutí doby splatnosti. Někteří zaměstnavatelé za-
stávají názor, že příplatek za práci přesčas lze vyplatit až po uplynutí doby 3 měsíců po vy-
konání přesčasové práce. Takovýto názor nemá žádnou oporu v zákoně.
Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout, že místo příplatku za práci přesčas
bude zaměstnanci poskytnuto náhradní volno do 3 měsíců po výkonu práce přesčas nebo
v jinak dohodnuté době (tedy dříve i později). Pokud v této době zaměstnavatel zaměst-
nanci náhradní volno neposkytne, má pak zaměstnanec nárok na poskytnutí příplatku za
práci přesčas, který je splatný v nejbližším výplatním termínu po uplynutí doby, ve které
mělo být náhradní volno poskytnuto.
Po
uži
to s
e sv
ole
ním
ati
bo
dyp
ho
to (
free
-
dig
ita
lph
oto
s.n
et)
K
2015| říjen |č. 35, roč. III.
| str.05| www.ospo.cz | www.facebook.com/odbory | říjen 2015|
| |
Práce ve svátek
Pokud se jedná o vztah pracovní doby a
svátku, může v praxi nastat několik situací.
Připadne-li zaměstnanci na den svátku
naplánovaná směna, náleží zaměstnanci za
takto odpracovanou směnu ve svátek ná-
hradní volno v rozsahu práce konané ve
svátek, které mu zaměstnavatel poskytne
nejpozději do konce třetího kalendářního
měsíce následujícího po výkonu práce ve
svátek nebo v jinak dohodnuté době (tedy
dříve i později). Zaměstnavatel se může se
zaměstnancem dohodnout na poskytnutí
příplatku za práci ve svátek nejméně ve
výši 100 % průměrného výdělku místo náhradního volna. Pokud měl zaměstnanec ve svátek
pracovat, neboť měl naplánovanou směnu, ale směna mu odpadla v důsledku omezení provozu
či zavření provozovny, pak se tato doba posuzuje jako výkon práce, započítává se do stanovené
týdenní pracovní doby a zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku místo
mzdy, která mu ušla v důsledku svátku. Připadne-li svátek na den, kdy zaměstnanec neměl pra-
covat, neboť neměl naplánovanou směnu, nemá to žádný vliv na jeho rozvrh pracovní doby,
neboť zaměstnanec „svůj“ fond pracovní doby odpracuje v jiných dnech, kdy má směny naplá-
nované. Zaměstnanec, pokud pracuje v režimu nerovnoměrně rozvržené pracovní doby, svoji
stanovenou týdenní pracovní dobu naplní v průměru až za celé vyrovnávací období. Proto není
zákonný důvod, aby v tomto případě zaměstnavatel požadoval po zaměstnanci jakési „napraco-
vání“ svátku.
Nepřetržitý odpočinek mezi směnami
Zaměstnavatel je povinen zaměstnancům poskytnout mezi koncem jedné směny a začátkem
následující směny nepřetržitý odpočinek nejméně 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.
Ten může být u zaměstnanců starších 18 let ve výjimečných případech uvedených v zákoně
zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích za podmínky, že následující odpočinek
mezi směnami bude o tuto dobu zkrácení prodloužen.
Nepřetržitý odpočinek v týdnu
Zaměstnavatel je povinen zaměstnancům poskytnout nepřetržitý odpočinek v týdnu (každých 7
dnů po sobě jdoucích) v trvání alespoň 35 hodin. Tento odpočinek nemusí vždy připadat na
sobotu a neděli. Ve výjimečných případech uvedených v zákoně může zaměstnavatel u zaměst-
nanců starších 18 let rozvrhnout pracovní dobu tak, že nepřetržitý odpočinek v týdnu bude činit
nejméně 24 hodin za podmínky, že zaměstnancům bude poskytnut nepřetržitý odpočinek
v týdnu tak, aby za období 2 týdnů činila délka tohoto odpočinku celkem alespoň 70 hodin.
Autorem textu je právní oddělení OSPO
Po
uži
to s
e sv
ole
ním
Stu
art
Mile
s (
free
dig
ita
lph
o-
tos.
net
)
K
2015| říjen |č. 35, roč. III.
| str.06| www.ospo.cz | www.facebook.com/odbory | říjen 2015|
| |
Koncem září se již po několiká-
té sešla pracovní skupina, která
se zabývá firmou Amazon a
vznikla z popudu mezinárodní
odborové centrály UNI Global
Union. Cílem pravidelných se-
tkávání je mezinárodní výměna
informací a zkušeností a záro-
veň domluva společného po-
stupu napříč zeměmi, ve kte-
rých Amazon působí.
Setkání se odehrávalo v areálu
výstaviště v německém Lipsku,
kde se zároveň konal i volební
kongres německých odborů
Ver.di. Úvodem zástupci jed-
notlivých zemí představili situ-
aci v konkrétních státech.
V Polsku již sklady fungují zhru-
ba rok. Přesto si členové odbo-
rového svazu Solidarnosc myslí,
že jsou stále na začátku. Zatím
se totiž tolik neprojevily pro-
blémy, se kterými se setkávají
například v Německu. Přesto už
inspektoři bezpečnosti práce
v polských skladech objevili
některé závady, které musela
firma nechat opravit. Poláci již
mají v Amazonu základní orga-
nizaci, přesto je podle nich
těžké získávat nové členy také
z toho důvodu, že zaměstnava-
tel musí mít přesný seznam
zaměstnanců v odborech, pro-
tože jim ze mzdy strhává člen-
ský příspěvek pro odbory. Tato
neanonymita prý některé po-
tenciální členy odrazuje. Situa-
ce je zároveň komplikovaná
kvůli tomu, že ve firmě údajně
působí dva odborové svazy.
V Německu i nadále pokračují
stávky kvůli nízkým mzdám.
Zaměstnancům stále nevyho-
vuje prostředí skladů, chybějící
klimatizace, ale také přílišná
vzdálenost do oddychových
místností, kde zaměstnanci
tráví přestávky. Ty se jim totiž
počítají od přerušení práce,
přestože dostat se do oddy-
chové místnosti někdy trvá i 15
minut. Majitel a zakladatel
firmy Amazon Jeff Bezos je prý
ale přesvědčen, že média tyto
problémy zveličují a jeho za-
městnanci jsou většinou spoko-
jení. Vyzval tedy všechny za-
městnance, kteří mají nějaký
problém, aby mu napsali email.
Toho chtějí nejen německé
odbory využít a zahltit mu
emailovou schránku. Německá
situace je také zvláštní podpo-
rou od zákazníků Amazonu. Ti
mohou poslat německému
vedení firmy předtištěný kore-
spondenční lístek, na kterém
požadují pro zaměstnance vyšší
a důstojnou mzdu. Zároveň
připojí svoji adresu, protože
firma je prý povinna na každou
zprávu odpovídat.
Situace v České republice je
známá. Funguje jeden sklad
v Dobrovízi u Prahy, který byl
otevřen začátkem září 2015.
Pracuje v něm prozatím 1600
kmenových zaměstnanců, kteří
mají průměrný výdělek kolem
110 korun na hodinu a jsou
nyní v tříměsíční zkušební do-
bě. Problémy se možná poprvé
výrazněji projeví
v předvánočním období, kdy
firma kvůli zvýšenému provozu
plánuje najmout i agenturní
zaměstnance. Druhý sklad
v České republice zatím nestojí.
Plánovanou výstavbu u Brna
nepodpořilo tehdejší městské
zastupitelstvo. Firma má však
údajně v nejbližší době jednat
už s novým zastupitelstvem.
Odbory v Evropě se spojují kvůli Amazonu
Účastníci mezinárodního jednání
K
2015| říjen |č. 35, roč. III.
| str.07| www.ospo.cz | www.facebook.com/odbory | říjen 2015|
| |
Svaz v polovině října přijal
vzácnou návštěvu. Kolegové
z italského odborového svazu
UILTuCS letos v únoru přivítali
naše členy ze spotřebních druž-
stev, nyní sami naopak přijeli
na jednání do České republiky.
Italskou delegaci přijali na Sva-
zu českých a moravských spo-
třebních družstev. Druhý den
se hosté jeli podívat do prodej-
ny COOP Terno v Českých Bu-
dějovicích.
Po uzávěrce: Sněmovna poslala zákon o sváteční otevírací době
do dalšího čtení
Poslanecká sněmovna 20. října schválila v prvním čtení zákon o prodejní době v maloobchodě a
velkoobchodě. Zákon tedy nyní putuje do dalšího kola čtení. Podrobnosti vám přineseme v listo-
padovém čísle věstníku.
Svaz navštívili italští kolegové
K
2015| říjen |č. 35, roč. III.
|Věstník Odborového svazu pracovníků obchodu. Šéfredaktorka: Aneta Bednářová, tel: 721 782 171, email: [email protected]. OSPO Věstník, ročník III., číslo 35, vyšlo 26. října 2015. Měsíčník.|
|str.08| www.ospo.cz | www.facebook.com/odbory |říjen 2015|
Elektronická evidence tržeb
(EET) je díky mediální pozor-
nosti stále aktuálním tématem,
které je zajímavé jak pro pod-
nikatele, zaměstnance i zákaz-
níky. Také proto uspořádalo
Ministerstvo financí České re-
publiky 1. října na výstavišti
v pražských Letňanech konfe-
renci, která detailně představila
dopady i technické aspekty
zavedení EET.
Konferenci, která se konala při
veletrhu FOR GASTRO & HO-
TEL, zahájil ministr financí An-
drej Babiš, který je neúnavným
obhájcem zavedení evidence.
Princip fungování představila
jeho náměstkyně pro daně a
cla Simona Hornochová. Tech-
nické detaily ohledně přístrojů
a pokladen pak upřesnil gene-
rální ředitel Státní pokladny
Centra sdílených služeb Hanuš
Weisl.
Babiš představil na veletrhu elektronickou evidenci tržeb
Odborová konfederace představuje novou kampaň
V minulém čísle jsme informo-
vali o nové vizualizované kam-
pani Českomoravské konfede-
race odborových svazů
(ČMKOS). Hlavním heslem pro-
jektu je Odbory vždy na vaší
straně! a konfederace na plaká-
tech a videích představuje jed-
notlivé profese od slévačů až po
zdravotníky. Vizualizaci doplňu-
je také nové profesionální video
o sociálním dialogu, na které se
můžete podívat zde:
http://bit.ly/1Ko8Jzr. Fragment z videa ČMKOS