VEŘEJNÉ FINANCE

Doc. František Pavelka, CSc.Praha 2013

Obsah předmětu

1. Veřejné finance, veřejná volba2. Rozpočtová soustava, fiskální federalismus3. Veřejné příjmy4. Veřejné výdaje5. Rozpočtová a fiskální politika, veřejný deficit

a dluh6. Veřejné finance EU, trendy

Téma 1. Veřejné finance, veřejná volba

1.1. Veřejné finance, teoretická východiska1.2. Úloha a funkce veřejných financí1.3. Veřejná volba, kolektivní rozhodování1.4. Rozpočtová soustava

1.1. Veřejné finance,teoretická východiska

1.1. a) Veřejné finance,ekonomické příčiny vzniku

1.1. b) Finanční systémy ve smíšené ekonomice1.1. c) Úloha veřejných a soukromých financí v

alokaci statků a služeb 1.1.d) Finanční sektory

1.1. a) Veřejné finance, ekonomické příčiny vzniku

Veřejné finance jako součást tržního hospodářství

Trhy

Výrobních faktorů Finálních statků

Půda práce kapitál individuálních kolektivníchsoukromých

veřejných

1.1. a) Veřejné finance, ekonomické příčiny vzniku

Charakter spotřeby statků a služeb

Kolektivní individuální (společné, veřejné) (soukromé,

privátní)Veřejná správa realizace trhVeřejná moc autorita soukromí vlastníci veřejný sektor rámec soukromý sektorVeřejné finance financování soukromé finance Veřejná volba rozhoduje poptávka a nabídka

1.1.b) Finanční systémy ve smíšené ekonomice

Činnost \ sektor veřejný soukromý

Financování / makro Fondové, částečně z finančního trhu

Tržní (finanční trh), částečně z veřejných fondů

Financování / mikro Rozpočtové Samofinancování

Dodavatel služeb a statků veřejný soukromý

Finance Veřejné soukromé

Alokace Netržní Tržní

Rozhoduje Veřejná volba Poptávka a nabídka

Důsledky Neefektivnost Korupce

ExternalitySelhání trhu

Řešení důsledků Reformy Státní zásahy

1.1. c) Úloha veřejných a soukromých financí v alokaci statků a služeb

Statky a služby Zajištění Financování

Čisté kolektivní NedělitelnostNevylučitelnostNekvantifikovatelnost

Zabezpečení individuální, tržní cestou prakticky vyloučeno

Veřejné financování je nezbytné

Smíšené kolektivní DělitelnostVylučitelnostKvantifikovatelnost

Kolektivní (netržní) zajištění je výhodnější než individuální (tržní)

Převaha veřejného financování je vhodná

Smíšené individuální Kolektivní (veřejná) podpora individuálního zajištění je efektivnější než čistě tržní

Smíšené financování s převahou individuálního je vhodná

Čisté individuální (soukromé, tržní)

Kolektivní zajišťování je vyloučeno kvůli neefektivnosti

Veřejné financování prakticky vyloučeno

1.1.d) Finanční sektory

Finanční sektory

Veřejné finance Soukromé finance

Rozpočtování Podnikání Rozpočtování Podnikání

rozpočty finance rozpočty finance státní veřejných rodinné soukromých místní podniků neziskových podniků organizací Rozpočtové financování = výdaje jsou funkcí příjmů (vyrovnanost)Podnikatelské financování = příjmy jsou funkcí výdajů (investic)

(přebytkovost, zisk)

1.2. Úloha veřejných financí

1.2. a) Úloha veřejných financí v ekonomice1.2. b) Fiskální funkce veřejných financí1.2. c) Nástroje realizace fiskálních funkcí

1.2. a) Úloha veřejných financí v ekonomice

Administrativní (správní) Sociálně kulturní Ekonomická

Typické služby veřejného sektoru: veřejná správa, obrana, bezpečnost (převládající čisté kolektivní služby)

Typické služby mezního charakteru (spíše smíšené kolektivní), kde je vhodný převažující podíl veřejných financí

Typická oblast státních zásahů plynoucích jak z potřeby uspokojování statků a služeb investičního charakteru, tak ze selhávání trhu a externalit

Úloha veřejných financí

1.2. b) Fiskální funkce veřejných financí

FISKÁLNÍ FUNKCE VEŘEJNÝCH FINANCÍ

ALOKAČNÍ DISTRIBUČNÍ STABILIZAČNÍ STIMULAČNÍ

Efektivní alokace zdrojů podle výsledků rozhodování

Vyrovnání (zmírnění) teritoriálních a sociálních rozdílů dle principů spravedlnosti

Minimalizace negativních dopadů cyklického vývoje ekonomiky, selhávání trhu a externalit

Makro: Stimulace hospodářského růstu a snižovaní nezaměstnanostiMikro: Stimuace efektivnosti vynakládání veřejných zdrojů

1.2. b) Fiskální funkce veřejných financí - pokračování

• Alokační funkce – efektivnost produkce, zabezpečování a financování veřejných ststků a služeb (spíše mikrodopady)

• Redistribuční funkce – efektivost zajišťování geografické a sociální spravedlnosti (makro i mikrodopady) – distribuční spravedlivost

• Stabilizační funkce - efektivnost stabilizace vývoje ekonomiky, stabilizace vývoje ekonomických agregátů(makro dopady)

1.2. c) Nástroje realizace fiskálních funkcí

Veřejné příjmy Veřejné výdaje

Nenávratné Nenávratné

Daňové Běžné (alokační)

Nedaňové Transferové (redistribuční)

Investiční (alokační)

Návratné Návratné

Veřejné úvěry přijaté Veřejné půjčky poskytnuté

1.2. c) Nástroje realizace fiskálních funkcí - konkretizace

Základní nástroje fiskální politiky

vládní výdaje čisté daně (nákup statků a služeb) (daně mínus transfery)

transferové

1.2. c) Nástroje realizace fiskálních funkcí - konkretizace

Základní nástroje fiskální politiky

Automatické Diskreční

Vestavěné Konkrétní fiskálnístabilizátory opatření

Progresivní daně Změny daní a výdajů Transfery

1.3. Veřejná volba, kolektivní rozhodování

1.3. a) Veřejný sektor1.3. b) Veřejná volba – axiom1.3. c) Veřejná volba – principy1.3. d) Veřejná volba – účastníci1.3. e) Veřejná volba – daňová cena1.3. f) Veřejné finance a korupce

1.3. a) Veřejný sektor

VEŘEJNÝ SEKTOR, rysy

vlastnictví rozhodování kontrola cíl další cíl

veřejné Veřejna volba veřejná Veřejný zájem Správa věcí veřejných

VEŘEJNÝ SEKTOR, financování z

veřejných zdrojů vlastních zdrojů finančního trhu

1.3. b) Veřejná volba - axiom

Axiom teorie veřejné volbyVšichni účastníci se chovají racionálně:

Maximalizace prospěchu (užitku) s ohledem na vynaložené náklady

ProspěchPolitický Materiální

KriteriumPreference v rámci veřejného zájmu

1.3. c) Veřejná volba - principy

Veřejná volba

A)Hlasováním B) RozhodovánímParlament Veřejná správa

Kolektivní Individuální

Veřejná kontrola

1.3. d) Veřejná volba - účastníci

Voliči PoptávkaPolitici NabídkaLobisté (zájmové skupiny) Nátlak přes

prosazování skupinových zájmů na úkor jinýchSátní správa (byrokracie) Nátlak přes

informační asymetrii

1.3. e) Veřejná volba – daňová cena

Veřejná volbaVoliči rozhodují nejen hlasováním, ale i tím, za

jakou daňovou cenu (daňové břemeno) jsou ochotni ještě zaplatit za spotřebu veřejných statků a služeb.

Složená daňová kvóta

1.3. f) Veřejné finance a korupce

Definice Korupce - zneužití svěřených pravomoci s cílem nasměrovat pro soukromý zisk. Odehrává se na hraně veřejného a soukromého sektoruDopadyNegativní vliv na efektivnost – přednost nedostávají ti nejefektivnější. Hledání konkurenční výhody nekonkurenčními cestami. Mění strukturu ekonomiky a distribuce – preferuje neproduktivní aktivity vůči produktivním. Země s vysokou mírou korupce nemají zdroje na veřejné financeKlasifikaceKorupce ad hoc (případová) – příklad podplácení u přestupkůSystémová (propracovaný systém dlouhodobějších vztahů mezi subjekty)Institucionální (zabudovaná v legislativě šité na míru)Globální (přeshraniční, dobývání renty, poradenství)Nástroje proti Proces demokratizace a zvyšování transparentnosti veřejné volby. Posilování veřejné kontrol, participativní demokracie

Téma 2. Rozpočtová soustava

2.1. Rozpočtová soustava2.2. Veřejné rozpočty2.3. Rozpočtová pravidla2.4. Fiskální federalismus

2.1. Rozpočtová soustava

2.1.a) Ekonomické základy soustavy veřejných financí

2.1.b) Články soustavy veřejných financí jako společensko politické a teritoriální jednotky

2.1.c) Hierarchičnost rozpočtové soustavy2.1.d) Rozpočtová soustava2.1.e) Rozpočtová soustava a demokracie

2.1.a) Ekonomické základy soustavy veřejných financí

Charakter spotřeby kolektivních statků a služeb

celospolečenské lokální (místní)

státní centrální veřejné finance místní lokální územní veřejné finance

centralizované decentralizované

unijní obecní (municipální) federální okresní

republikové krajské (oblastní, regionální)

2.1.b) Články soustavy veřejných financí jako společensko politické a teritoriální jednotky

Funkční Normativní (organizační) přirozené Politické

Základní územní jednotky (celky) - obce, města, Vyšší územní celky – okresy, kraje, regiony, státy

Územní jednotka vymezená jako

centrum ekonomické,

společenské a politické činnosti

společenství obyvatel

Územní jednotka vymezená jako správní obvod fungující jako

územně geografický celek

2.1.c) Hierarchičnost rozpočtové soustavy

Nejvyšší územní celky (centrum –

stát) Nadregionální

svazky

Vyšší územní celky (okresy, kraje regiony)

Svazky měst a obcí

Základní územní celky (obce, města)

2.1.d) Rozpočtová soustava – teoretické vymezení

Soustava

peněžních fondů institucí

rozpočty centralizované státnímimorozpočtové decentralizované samosprávné

Finančních vztahů

tvorba rozdělování použití

peněžních fondů

nenávratné quasi návratné návratné

2.1.e) Rozpočtová soustava a demokracie

soustava

Agenturní Samosprávná Smíšená

Nižší stupně rozpočtové soustavy slouží pouze jako agentury pro plnění úkolů z centra. Místní orgány jsou jmenovány, nedisponují vlastními prostředky.

Nižší územní jednotky plní své specifické funkce prostřednictvím demokraticky volených místních orgánů.K tomu jsou vybaveny vlastními příjmy, majetkem a vlastním (místním) rozpočtem

Nižší územní celky pracují na samosprávných principech, ale jménem centra plní úkoly na ně přenesené. K tomu dostávají z centra zdroje.

2.2. Veřejné rozpočty

2.2.a) Koncepce2.2.b) Soustava veřejných rozpočtů ČR2.2.e) Instituce soustavy veřejných rozpočtů ČR2.2.c)Rozpočtový proces2.2. d) Rozpočtový proces v ČR

2. 2.a) Koncepce

Přístupy ke konstrukci rozpočtové soustavy

Univerzální Specializovaná Smíšená Jediný rozpočet pokrývající potřebu všech kolektivních statků a služeb

Každý významný druh kolektivní spotřeby je financován specializovaným fondem (rozpočtem) se svými vlastními příjmy

Základní druhy kolektivních potřeb jsou financovány z rozpočtu, ostatní pak z mimorozpočtových fondů.

2. 2.a) Koncepce – pokračování

Klady a zápory

Univerzální Specializovaná Smíšená Synergické efekty z koncentrace příjmů a výdajů, Nebezpečí subjektivizmu, nerovnoměrného uspokojování kolektivních potřeb

Minimalizace subjektivizmu, nebezpečí nedostatku zdrojů v některých fondech

Maximalizace předností a minimalizace rizik předchozích koncepcí. Základní přístup: z rozpočtu se financují zejména čisté kolektivní potřeby, z mimorozpočtových fondů pak spíše smíšené kolektivní potřeby

2.2.b) Soustava veřejných rozpočtů ČR

Veřejné rozpočty centrální úrovně

Státní rozpočet Národní fond CPOKapitoly (cca 40) (peníze EU) (cca 50)

Jednotky centrální úrovně s individuálními rozpočty

Mimorozpočtové fondy Fondy sociálního zabezpečení

Veřejné rozpočty ůzemní úrovně Rozpočty a fondy obcí, krajů, dobrovloných svazků obcí a MPO

CPO = Centrálně řízené příspěvkové organizace, MPO = místně řízené příspěvkové organizace

2.2.c) Instituce soustavy veřejných rozpočtů ČR

Rozpočtoví správci Centrální úrovně Místní úrovně

Ministerstva Státní fondy orgány samosprávy

CPO OrgS MPO OrgS MiF ObchS

Škol.zaříz. Veř.výzk.Org.

2.2.d) Rozpočtový proces Základní etapy rozpočtového procesu

Sestavování návrhu • První polovina

předcházejícího fiskálního roku

Schválení zákonem nebo usnesením• Druhá polovina

předcházejícího fiskálního roku

Plnění rozpočtu • Běžný fiskální rok

Kontrola a schválení závěrečného účtu• Následující fiskální

rok

2.2.d) Rozpočtový proces - pokračování

Sestavování návrhu Schvalování Plnění Závěrečný účet

Správci příslušné částí rozpočtu , jeho příjmů a výdajů, předávají své návrhy odpovědným orgánům. (ministerstvo financí nebo místní samosprávné orgány). Návrhy se opírají o rozpočtový výhled předpokládaných příjmů a výdajů na několik příštích období (dnes na 3 období) nebo též o dlouhodobý rozpočtový výhled nebo program.

Na úrovni státu obvykle zákonem, na místní úrovni závazným usnesením.Při neschválení nastupuje rozpočtové provizorium (základem je rozpočet předchozího období)

Pokladní plnění stojí na dvou možných principech:Akruální princip. Příjmy a výdaje se považují za uskutečněné v momentě kdy příslušný akt nabude platnost. Hotovostní (cash) princip: Příjmy a výdaje se považují za uskutečněné v okamžiku, kdy peníze jsou připsány nebo odepsány z účtu (pokladny).

Kontrola: průběžná (v průběhu fiskálního roku) a závěrečná (závěrečný účet). Kontroluje se zejména dodržování výdajových limitů, účelovost a hospodárnost vynakládání veřejných prostředků Využíván je i audit, rating a ze strany vyšších stupňů i monitoring.

2.2.e) Rozpočtový proces v ČR

• Návrh zákona zpracovává MF se správci kapitol, ÚSC a SF• MF stanoví celkové výdaje na základě střednědobého

výdajového rámce, který MF předloží vládě do 15.4. a vláda projedná do 30.4.

• MF vypracuje předběžný návrh příjmů a výdajů SR podle kapitol a předloží vládě do 31.5., vláda projedná do 20.6.

• MF oznámí správcům kapitol částky do 30.6.• Správci kapitol, SF, kraje (včetně za obce) předloží podklady do

30 dnů od žádosti MF (*nevztahuje se na Kancelář prezidenta, PS, Senát, Ústavní soud, NKÚ, Kancelář veřejného ochránce práv)

• Správci kapitol předloží návrh MF do 31. 7.

2.2.e) Rozpočtový proces v ČR - pokračování

• MF návrhy zařadí do návrhu SR a předloží vládě• MF předloží návrh zákona vládě do 31.8. • Pokud vláda s návrhy nesouhlasí, přeloží rozpočtovému

výboru PS, který rozhodne do 15.9.• Vláda předloží návrh zákona PS• V PS 3 čtení podle Jednacího řádu• Při neschválení zákona PS do 31.12. – rozpočtové provizorium

(hospodaření podle schválených P a V předchozího roku, V se kapitolám uvolňují do 1/12 celkové roční částky měsíčně)

2.3. Rozpočtová pravidla

2.3.a) Rozpočtové principy2.3.b) Rozpočtová skladba2.3.c) Rozpočtová skladba – třídy2.3.d) Rozpočtová skladba funkční2.3.e) Návrh příjmů a výdajů rozpočtových

kapitol a státních fondů na léta 2013 až 2015

2.3.a) Rozpočtové principy (zásady)

Nejdůležitější principy• Úplnost • Jednota • Pravdivost• Reálnost• Časová ohraničenost• Rovnováha• Publicita• Účelovost, efektivnost, hospodárnost• Princip přednosti výdajů před příjmy

2.3.b) Rozpočtová skladba

OrganizačníOdpovědnostní

Druhová Funkční Odvětvová

Konsolidační

Kapitoly Třídy Skupiny Záznamovéjednotky

dle ministerstev

Položky Oddíly

Seskupení položek atd.

Paragrafy

2.3.c) Rozpočtová skladba - třídy

Příjmy Výdaje Financování1. Daňové 5. Běžné 8. Financování 2. Nedaňové 6. Kapitálové3. Kapitálové4. Dotace

2.3.d) Rozpočtová skladba funkční

Skupina 1. Zemědělství a lesní hospodářstvíSkupina 2. Průmyslová a ostatní odvětví

hospodářství Skupina 3. Služby pro obyvatelstvoSkupina 4. Sociální věci a politika zaměstnanostiSkupina 5. Bezpečnost státu a právní ochranaSkupina 6. Všeobecná veřejné správa a služby

2.3.e) Návrh příjmů a výdajů rozpočtových kapitol a státních fondů na léta 2013 až 2015

Fiskální cíle pro deficit veřejných rozpočtů

– v roce 2013 ve výši 2,9 % HDP,– v roce 2014 ve výši 1,9 % HDP

- roce 2015 ve výši 0,9 % HDP Po vyrovnanost Dočasné plošné snížení výdajů rozpočtových kapitol v roce 2014

o 11,9 mld. Kč a v roce 2015 o 24,8 mld. Kč, a to do doby přijetí výdajových opatření v oblasti zjednodušení agend a

zrušení duplicit ve státní správě

2.3.e. Návrh příjmů a výdajů rozpočtových kapitol a státních fondů na léta 2013 až 2015

pokrač.Přehled základních ukazatelů státního rozpočtu v letech

2013 až 2015

Dle usnesení vlády č. 457 z 26. června 2012

V mld. Kč 2013 2014 2015

příjmy 999,2 1 031,4 1 074,5

výdaje 1 092,2 1 101,4 1 104,5

schodek -100 -70 -30

2.4. Fiskální federalismus

2.4. a) Cíle fiskálního federalismu2.4. b) Cesty fiskální decentralizace2.4. c) Nástroje fiskální decentralizace2.4. d) Decentralizace alokační funkce2.4. e) Modely fiskálního federalismu2.4. f) Kombinované modely v ČR2.4. g) Teorémy fiskální decentralizace

2.4. a) Cíle fiskálního federalismu

Optimalizace• využití fiskálních funkcí veřejných financí cestou jejich

decentralizace• vertikální a horizontální struktury rozpočtové

soustavy• finančních vazeb v rozpočtové soustavě (způsobu

tvorby, rozdělování a užití veřejných financí)• přiřazení veřejných příjmů (daňové určení,

rozpočtové určení daní) a veřejných výdajů jednotlivým částem rozpočtové soustavy

2.4. b) Cesty fiskální decentralizace

Fiskální decentralizace

dekoncentrace přenášení samospráva působnosti

2.4. c) Nástroje fiskální decentralizace

Příjmové - rozpočtové určení daní

Přirážky Participace Svěřené a Místní daně

Výdajové - transferyÚčelové, neúčelové, podmíněné, nepodmíněné

2.4. d) Decentralizace alokační funkce

Základní hledisko Charakter veřejných statků

Veřejné statky

Národní Regionální Lokální

2.4. e) Modely fiskálního federalismu

Modely

vertikální horizontální

centralizovaný decentralizovaný kombinovaný

2.4. f) Kombinované modely v ČR

Do 2000 Po 2000Vl. příjmy SR Vl. příjmy SR

dotace dotace Vl. příjmy RR

dotaceVl.Př. MR Vl.Př. RR Vl. příjmy MR dotace

2.4. g) Teorémy fiskální decentralizace

Oatesův teorém centralizace(Vertikální decentralizace)

Centralizace dosáhla svého optima, když ztráty z centralizace = přínosům z decentralizace

Tieboutův model a Tieboutova hypotéza.

(Horizontální model decentralizace)

Decentralizace dosáhla svého optima, když mezní užitek z mobility = mezním nákladům mobility

Téma 3. Veřejné příjmy

3.1. Klasifikace veřejných příjmů3.2. Přímé daně 3.3. Nepřímé daně3.4. Daňové teorie. Daňový přesun

3.1. Klasifikace veřejných píjmů

3.1. a) Obecná klasifikace veřejných příimů3.1. b) Veřejné příjmy v ČR 2011- objem3.1. c) Veřejné příjmy v ČR 2011 - struktura

3.1.a) Obecná klasifikace veřejných příjmů

Daňové Nedaňové Návratné

Přímé DůchodovéMajetkové

Kvazi daně (příspěvky na sociální zabezpečení)

Úvěry

NepříméUniversální (DPH) Selektivní (spotřební)

Poplatky, cla, prodej majetku, výnosy z cenných papírů atd.

Příjmy z emisí dluhových cenných papírů

Financování čistých statků a služeb

Financování smíšených statků a služeb

3.1. b)Veřejné příjmy v ČR 2011- objem

Mld Kč.

Daně nepřímé 331,1Daně přímé 172,9Daně majetkové 11,7Cla a poplatky 7,7Pojistné sociálního zabezpečení 366,8Ostatní příjmy 28,2Transfey a dotace 94,2Příjmy celkem 1012,7

3.1. c) Veřejné příjmy v ČR 2011- struktura

V %

Daně nepřímé 32,70%Daně přímé 17,07%Daně majetkové 1,16%Cla a poplatky 0,76%Pojistné sociálního zabezpečení 36,22%Ostatní příjmy 2,79%Transfey a dotace 9,30%Příjmy celkem 100,00%

3.1. d) Veřejné příjmy v ČR 2011 včetně návratných

objem strukturanepřímé daně 331,1 28,65%přímé daně 172,9 14,96%majetkové daně 11,7 1,01%clo a poplatky 7,7 0,67%pojistné sociálního zabezpečení 366,8 31,74%ostatní přímé 28,2 2,45%transfery 94,2 8,15%úvěrovépříjmy 142,8 12,36%celkem příjmy 1155,5 100,00%

3.2. Přímé daně

Přímé daně

z příjmů majetkovéosob

Fyzických Právnických

nemovitostí z movitostí převodovépozemky (silniční) dědickástavby darovací

z převodů

3.3. Nepřímé daně

Nepřímé daně

Univerzální z Selektivní

Obratu Přidané spotřební ekologické cla(prodeje) hodnotyKaskádovéRozdílové

paliva alkohol tabák maziva

3.4. Výše daní

Sazba daně

Procentní Pevná

Degresivní lineární progresivní (rovná)

stupňovitá klouzavá přímá

Předmět daněDaňový základSazba daně Plátce daněDaňový poplatníkSprávce daně

3.5. Daňový přesun

Daňový přesun: přesun daňového břemene mezi plátcem daně a daňovým poplatníkem

Nepřímé daně - přesun zvýšení daněZávisí na cenové elasticitě poptávky Vysoká elastičnost – přesun směrem k plátci daně (prodávajícímu)Nízká elastičnost - přesun směrem k daňovému poplatníkovi (kupujícímu)

Přímé daně Tam, kde plátce a poplatník nejsou totožní (většinou u převodových daní)

3.6. Daňové principy

Princip

Spravedlnosti Efektivnosti Princip Náklady - Prospěchu (užitku) - Administrativní - Platební schopnosti - Daňové (berní způsobilosti) břemeno

3.7. Příjmy místních samosprávných rozpočtů

Příjmy

Nenávratné návratné

Vlastní transfery úvěry obligace(dotace) (komunální)

Daňové nedaňové ostatní účelové neúčelové

Svěřené běžné podmíněnéSdílené (podílové) kapitálové nepodmíněnéMístníSprávní poplatky

Téma 4. Veřejné výdaje

• Charakteristika: výdaje finančních prostředků veřejné rozpočtové soustavy s cílem realizace fiskálních funkcí státu

• Klasifikace: veřejné výdaje na spotřebu a investice a transferové výdaje.

• Makroekonomické důsledky veřejných výsledků

4.1. Veřejné výdaje

Hlavní úkol veřejných výdajů financování fiskálních funkcí veřejných rozpočtů

z potřeby finančního zajištění těchto fiskálních funkcí vyplývají principy

právního zajištění závazků členění veřejných výdajů

ze zákona smluvní přímé (G) transferové (T) (262,1 mld.) (též vládní) (1028,5 mld.)

povinné (734,6 mld.) nepovinné (341,7 mld.) na spotřebu (Gc) na investice Gi

2011 (129,1 mld.) (135,1 mld.)

4.2. Veřejné výdaje a fiskální funkce veřejných rozpočtů

Fiskální funkce

Alokační Redistribuční Stabilizační Stimulační

Výdaje na spotřebu statků a služeb Výdaje přímé, běžné

Gc

Transferové výdaje sociálně kulturního a kohezního charakteru

Tr

Návratné výdaje a výdaje typu automatických regulátorů (transferové)

Ts

Výdaje kapitálového charakteru , výdaje přímé, investiční

Gi

4.3. Makroekonomické důsledky veřejných výdajů

Běžné veřejné výdaje Gc a kapitálové veřejné výdaje jsou součásti agregátní poptávky AD. Jestliže Gc + Gi = G, pak můžeme psát:

AD = C + I + G + (NX)kde AD je agregátní poptávka, C je soukromá spotřeba, I jsou soukromé

investice, G jsou přímé veřejné výdaje a (NX) je saldo vývozu a dovozu. Jestliže vznikne nerovnováha typu AS > AD, pak růst G může působit pozitivně

na ekonomickou rovnováhu a hospodářský růst Při nepružnosti agregátní nabídky AS se může stát, že změna výše G začne tzv.

vytěsňovat soukromou spotřebu nebo soukromé investice. Nebo vyvolávat inflační tlaky.

4.4. Veřejné výdaje, úspory a investice

C + S = C + IS = I

Abychom mohli investovat, musíme se vzdát spotřeby C ve prospěch investičních úspor S. Pro zajištění trvale udržitelného růstu musí být dosaženo rovnováhy mezi úsporami a investicemi. Není-li ji dosaženo tržním mechanismem (úroky), může zasáhnout stát. Jestliže je S > I, může stát navýšit výdaje o dG = S – I cestou deficitu.

V případě S < I, stát může svým přebytkem doplnit chybějící úspory.

4.5. Veřejné výdaje v modelu IS LM

Model IS LMRůst vládních výdajů G financovaný cestou

deficitu posouvá v krátkém období křivku IS (investiční úspory) doprava a tak stimuluje hospodářský růst .

Zvyšování úrokových měr však může vést k vytěsňování soukromých investic.

Téma 5. Rozpočtové financování

• Institucionální a programové financování. Projekty PPP.

• Oceňování efektivnosti rozpočtového financování. Použití metod Input – output, CMA, SBA, CEA, CUA.

• Veřejné nákupy a veřejné zakázky. Příčiny růstu veřejných výdajů.

5.1. Metody rozpočtování

Výdaje ze zákona Výdaje smluvní

Plánují se podle platných pravidel a na základě odhadu vývoje faktorů, které je ovlivňují (např. starobní důchody, zdravotní péče, podpora v mateřství apod.)

Základní metody: nabídkové x poptávkové;institucionální x programové; Indexování x cílování

5.1. Metody rozpočtování, pokračování

Nabídkové rozpočtování – rozpočet předchozího roku se upravuje podle očekávaných změn v běžném fiskálním roce

Poptávkové rozpočtování – rozpočet sestavován na základě veřejného zájmu, veřejné volby, veřejných preferencí

Institucionální rozpočtování – rozpočet je sestavován v návaznosti na zaměření činnosti a hlavní úkoly a poslání veřejné instituce

Programové rozpočtování – zdroje jsou alokovány mezi jednotlivé programy pro které jsou stanoveny výkonové ukazatele umožňující jejich hodnocení a porovnávání

Výkonové (normativní) rozpočtování – zdroje se alokují podle výkonových ukazatelů (např. počet studentů, počet nemocných apod.)

Indexové rozpočtování – plánované výdaje odvozují indexem změny proti předchozímu období

Cílování (rozpočtování podle výsledků) – zdroje se alokují podle stanovených cílů a míry jejich dosažení

5.2. Systémy zabezpečení veřejných statků a služeb

MAKE OR BUYZabezpečení statků a služeb

Make Buy PPP

Dodavateli (poskytovateli) jsou samotné orgány státní a místní moci a správy a jejich organizační složky.

Dodavateli jsou veřejné, smíšené nebo i soukromé orgány a organizace. Výkony jsou nakupovány.

Dodavateli jsou většinou soukromé firmy, na financování se podílejí veřejné i soukromé zdroje. Jedná se především o investiční akce.

5.3. Hodnocení efektivnosti veřejných výdajů

metoda Analýza Hodnoceno

CMA Minimalizace nákladů Kvalita plnění úkolů a cílů

CBA input-output Poměr výstupů ke vstupům

CEA Efektivnost vynaložení zdrojů Náklady na jednotku výkonu

CUA Užitečnost nákladů Přírůstek užitku

Hospodárnost - splnění cíle s minimem nákladůEfektivnost - s danými náklady dosažení maxima výsledkůUžitečnost - stupeň uspokojení potřeb

5.4. Veřejné zakázky, veřejná soutěž

Veřejné zakázky, veřejná soutěž – Tvorba konkurenčního prostředí v rozpočtovém financování

Definice: Veřejnou zakázkou je zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem veřejné zakázky a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací.

Veřejné zakázky

nadlimitní podlimitní malého rozsahu > limit 1 mil < limit pod 1 mil.soutěž soutěž bez soutěžeLimity se stanoví vyhláškou

5.5. Veřejný deficit

• Veřejný deficit (schodek) – záporný rozdíl mezi veřejnými příjmy a veřejnými výdaji běžného fiskálního roku.

• Veřejný deficit v širším pojetí: záporný rozdíl mezi veřejnými příjmy a veřejnými výdaji všech složek rozpočtové soustavy na úrovni institucí centrální vlády (státní rozpočet, národní fond, CPO), mimorozpočtových fondů, fondů sociálního zabezpečení a institucí územních samosprávných celků.

• Veřejný deficit 2011 mld. Kč (vlastní výpočet autora)

Státní rozpočet

Mimorozpočtové fondy

Sociál zabezpečení

Místní finance

celkem

130,7 6,6 4,2 1,1 142,7

5.6. Struktura veřejného deficitu

• Stkrutura veřejného deficitu: deficit cyklický a deficit strukturální• Deficit cyklický – schodek vyvolaný cyklickými výkyvy hospodářského růstu • Strukturální deficit – je schodek, který zbývá po separování vlivu hospodářského

cyklu. Strukturální deficit je počítán při zohlednění současných úrovní veřejných výdajů a daňových příjmů za předpokladu, že ekonomika funguje na úrovni potencionálního produktu. Strukturální deficit tedy svým způsobem ukazuje dopad produkční mezery do veřejných financí

• Strukturální a cyklický deficit 2011 v mld. Kč (vlastní odhad autora podle pramenů MF ČR)

Schodek

Cyklický

Očištěný

Ostatní vlivy

Strukturální

Úroky Primární

-142,8 -44,6 -98,2 -2,9 -95,3 -53,5 -41,6

5.7. Veřejný dluh

• Veřejný dluh – úhrn celkové zadluženosti všech institucí centrální vlády, mimorozpočtových fondů a institucí mistní samosprávy. Představuje vlastně souhrn ročních deficitů upravený o splátky veřejného dluhu.

• Fiskální brzda - maximální míra veřejného dluhu nebo ročního veřejného schodku. Může být stanovena absolutní částkou nebo jako poměr dluhu k vybranému ekonomickému agregátu (např. hrubý domácí produkt)

• Fiskální útes - eufeministický výraz pro fiskální brzdu stanovenou absolutní částkou (použito v USA)

5.7. Financování veřejného dluhu

Veřejný dluh 2011 (v mld. Kč)

Vnitřní dluh podle finančních instrumentů k počátku a konci roku v mld.

1. leden půjčky splátky jiné 31.12.

celkem 1344,1 464,3 313,5 4,5 1499,4

vnitřní 1036,3 458,1 312,2 0 1182,2

Zahr 307,8 6,2 1,3 4,5 317,2

Celkem T bonds T bills Bonds Float

úspory Kr dobé úvěry

1182,2 853,0 162,6 146,2 20,4 0,0

-312,2 -102,1 -187,7 -2,0 -0,0 -20,4

+458,1 +124,5 +237,0 +55,8 +20,4 -20,4

1036,1 830,6 113,3 92,4 0,0 0,0

Téma 6. Sociální zabezpečení

• Sociální zabezpečení jako soubor institucí, zařízení a opatření pro předcházení, změkčení a likvidaci následků sociálních událostí občanů.

• Systémy: sociální pojištění, sociální podpora, sociální pomoc• Metody financování: solidární, pojistná a fondová (kapitálová).

Více zdrojové financování • Způsoby realizace sociálního zabezpečení: nepřímé, přímé,

adresné

6.1 Sociální zabezpečení- struktura

Sociální pojištění: Pojištění ztráty pravidelných peněžních příjmů z důvodů

• Věku - penzijní pojištění• Nemoci – zdravotní pojištění• Ztráty zaměstnání – pojištění v nezaměstnanosti

Sociální podpora a sociální výpomoc Sociální podpora řeší případy snížení příjmů z dočasných důvodů (mateřství,

výchova dětí apod.)Sociální výpomoc řeší ztrátu peněžních příjmů z jednorázových příčin nebo z

důvodů růstu životních nákladů.

6.1 Sociální zabezpečení- struktura pokračování

Sociální zabezpečení rok penze zdraví práce podpo

ravýpomoc

celkem

2013 394,0 31,7 19,9 22,8 42,5 510,9

2014 402,4 32,7 20,3 23,9 43,6 522,9

2015 413,6 34,3 19,7 24,2 45,5 537,3

6.2. Systémy financování sociálního pojištění

V praxi se často používá kombinace těchto různých možností, nebo se systémy navzájem doplňují

Průběžný (rozpočtový, solidární)

Pojistný Kapitálový

Založen na kvazi daňových, tj. povinných odvodech do ročního rozpočtu. Povinné pro všechny, úroveň zajištění závisí na rozpočtovém omezení.

Systém je založen na principu neživotního pojištění, respektive úrazového pojištění. Je stanovena výše náhrad a od ní se odvozuje výše příspěvku. Pojištění může být povinné nebo nepovinné.

Systém se opírá .o principy životního kapitálového pojištění.

6.3. Systémy financování sociální podpory a pomoci

Systémy financování sociální podpory a výpomoci

nepřímé Přímé Adresné

Peníze obdrží instituce poskytující příslušné sociální služby

Pomoc obdrží osoba zajišťující příslušné sociální služby

Peníze obdrží přímo sám adresát podpory, spotřebitel služeb

6.4. Důchodové pojištění ČR

• Základní důchodové zabezpečení • Podle zákona o důchodovém pojištění jsou osoby účastné tohoto pojištění

zabezpečeni v životních situacích jako je stáří, invalidita a úmrtí živitele. Tehdy mají plátci pojistného nárok na vyplácení dávek důchodového zabezpečení.

• Pro vznik nároků na dávky důchodového pojištění je podmínkou naplnění stanovené doby placení pojistného a dosažení důchodové věku

• Výše dávek se odvíjí od zdanitelných příjmů pojištěnce• Dodatečné možností důchodového zabezpečení (od 2013)• Důchodové spoření• Dodatečné penzijní spoření

6.5. Pojistné na sociální zabezpečení

Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje platby na: • nemocenské pojištění (2,3 %), • důchodové pojištění (28 %), • příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (1,2%)

Zaměstnanci – jen důchodové pojištění (6,5%)Zaměstnavatelé – důchodové (21,5 %), a nemocenské a na zaměstnanost

(možno i 3,3%)OSVČ - důchodové (28 %) a nemocenské (2,3%)

Téma 7. Veřejné finance Evropské unie

• Rozpočet Evropské unie• Příjmy rozpočtu EU• Výdaje rozpočtu EU• Finanční rámec (Finanční výhled) EU• Veřejné finance Evropské unie

7.1. Rozpočet Evropské unie

• Jednoroční souhrn příjmů a výdajů Evropské unie

• Příjmy a výdaje musí být vyrovnány (nepřipouští se deficit)

• V EURO• Limit max. 1,24 GNI EU• 2010 – 141 mld. EU

7.2. Příjmy rozpočtu EU

• Tradiční vlastní zdroje (poplatky a cla z dovážených zemědělských produktů,zejména z cukru)

• Podíl na DPH• Podíl dle GNI• Ostatní (různé poplatky)

7.3. Výdaje rozpočtu EU

• Strukturální politika (udržitelný růst)• Ochrana a řízení přírodních zdrojů

(zemědělství)• Vnitřní politika• Zahraniční politika• Administrativa

7.3. Výdaje rozpočtu EU - pokračování

Dva druhy výdajů

Pro platby (výdaje pro daný fiskální rok)

Pro závazky (výdaje k použití pro více roků v rámci finanční perspektivy)

7.4. Finanční rámec EU

Poprvé v roce 1988, pětiletá, od roku 1993 sedmileté finanční rámce, finanční výhledy, finanční perspektivy

Stanoví• Maximální velikost rozpočtových výdajů v

jednotlivých letech• Strukturu výdajů jednotlivých rozpočtů

7.5. Veřejné finance EU

Maastrichtská konvergenční kritéria (1992)Ceny, úroky, devizové kurzy, veřejný deficit a

veřejný dluh Pakt stability a růstu (1997)• Systém včasného varování• Soubor varovných opatření

7.6. ČR a rozpočet EUSouhrnná čistá pozice ČR ve vztahu k rozpočtu EU: 2004 - 30.06.2009(mil. €)  2004 2005 2006 2007   2008 2009 2004-2009 

Příjmy z rozpočtu EU

             

Strukturální akce 193,4   212,1  468,3  992,9 1680,1  1962,8  5509,8

Zemědělství  90,8  398,1  503,5  634,9  584,2 876  3087,5

Vnitřní politiky  26,9  48,6  55,9  56,8  85,6  87,0  360,8

Předvstupní nástroje  157,1  72,2  90,4  19,7  24,5  29,2  393,0

Kompenzace  332,3  300,0  201,9  0  0  0  834,2

Celkové příjmy z rozpočtu EU

 800,4  1031,0  1320,0  1704,3  2375,0  2955,0 10185,8

Platby do rozpočtu EU

             

Tradiční vlastní zdroje (cla)

 58,9  136,7  149,0  178,9  207,6  167,9  899,1

Zdroj z DPH  78,6  140,9  173,7  198,1  224,7  174,2  990,2

Zdroj z HND  416,7  681,9  747,7  780,0  989,0  1012,7  4628,0

Celkové platby do rozpočtu EU

 554,2  959,5  1070,5  1157,1  1421,2  1354,8  6517,4

               

Čistá pozice vůči rozpočtu EU

 246,2  71,5  249,5  547,3  953,7  1600,2  3668,4