Turecko 1945-2008 Jitka Jandorová
-
Upload
kirby-fletcher -
Category
Documents
-
view
36 -
download
1
description
Transcript of Turecko 1945-2008 Jitka Jandorová
Základní údaje o Turecku
• Hlavní město- Ankara
• Rozloha - téměř 800 000 km2
• Počet obyvatel- Téměř 70 000 000
• Úřední jazyk- turečtina
• Náboženství- Islám, menší skupina pravoslavných křesťanů
• Vznik- 29.10. 1923 po pádu Osmanské říše
• Zřízení- Republika
• Měna- Turecká lira
Mustafa Kemal Atatürk• Nevýznamnější osobnost
Turecka• První prezident 29.10. 1923-
10.11. 1938• Vytvoření moderního a
nezávislého národa• Vzorem mu byla „ Západní
civilizace“• Prosadil mnoho reforem-
islám, práva žen, příjmení, kalendář, polygamie
• Potlačování svobody tisku, slova…
• Nástupcem r. 1938 Ismet Inönü
Konec 2. sv. války
• Snaha Turecko o neutralitu- vyhnutí se válce se SSSR
• Neutralita byla hrozbou izolace
• Únor 1945 vyhlášení „symbolické války“ Německu a Japonsku= kvalifikace do řad zakládajících členů OSN
• Po válce docházelo k problémům s nedostatkem zboží a s vysokou inflací- 500%
• Sovětský svaz obvinil Ankaru z reakcionářství a obsadil turecko- bulharskou hranici 200 000 vojáky. SSSR požadovala určitá území a možnost zřízení vlastní základny- došlo k odmítnutí a Turecko se sbližovalo s Řeckem, Íránem a nakonec i s USA
Demokratizace Turecka
• 1947 finanční a vojenská pomoc od USA
• Transformace k politickému pluralismu
• Vládnoucí republikánská strana se ocitala v krizi- nespokojenost veřejnosti – zrušení titulu „národního vůdce“
• Posílení pozic soukromého sektoru
• Vznik nátlakových skupin zpochybňující monopol kemalistické špičky
• Zavedení voleb předsedy republikánské strany
1. Svobodné volby
• 1946- vznik demokratické strany v čele s Adnanem Menderesem
• 1947 prezident Inönü legitimizoval existenci opozice
• Květen 1950- první svobodné volby- vítězí demokraté ( 408 ze 477 křesel parlamentu)
• Prezident odešel do opzice a nazval porážku své strany za „největší vítězství“
1. Republika 1950- 1960
• Vláda demokratické strany• Prezidentem Celal Bayar • Menderes ze strachu z převratu činí čistky v řadách nejvyšších
vysokých státních úředníků a mezi armádními funkcionáři• Namísto očekávané demokratizace jsou přijaty zákony
omezující tiskovou svobodu, vysokoškolskou autonomii a opoziční aktivity- uplatňování autoritářské praxe
• Rozvoj zemědělství, potravinářského a stavebního průmyslu, elektrifikace (za pomoci USA)
• Díky nízkým zahraničním investicím a velkému zadlužování země vznikají vážné hospodářské problémy- zvyšuje se inflace, rozmáhá se černý trh, zvyšují se ceny
Zahraniční politika
• Orientace na kapitalistické země• 1945 členem OSN• Žádost o vstup do NATO, kterou uspíšila korejská válka• 18.2. 1952 Turecko spolu s Řeckem přijato do NATO• 1955 součást Bagdádského paktu (Írán, Irák, Pákistán, VB)• Komplikované vztahy s arabským světem- jediná partnerská
země byl Irák• Vyhrocení vztahu s Bulharskem- 1953 vyhoštěno 250 000
turecky mluvících muslimů• 1954 zvyšování napětí v souvislosti s vývojem tzv.
kyperského problému
2. Republika 1960- 1980• 27. 4. 1960- svržení vlády A. Menderese nižšími armádními
důstojníky- vojenský převrat• Hlavou státu, předsedou vlády a ministrem obrany byl jmenován
Cemala Gürsel- (prezidentem 1961- 1966)• Vzniká výbor národní jednoty (VNJ)- veškerá moc ve státě-
konfrontace s demokraty- 1960 dochází k jejich rozpuštění• Převrat r. 1960 měl pokrokový charakter- snaha pokračovat v
reformách Atatürka, prosazování sociálně demokratických myšlenek namísto dosavadního populismu
• VNJ r. 1961 popravila oběšením Menderese a další státníky na základě vykonstruovaných obvinění
• 1962 rozpuštění VNJ Gürselem- přispění k demokratické neutralizaci
2. republikaReforma ústavního systému
• 1961- nová ústava ( přijata referendem)
• Politické svobody, tolerance politických aktivit
• Horní komora parlamentu- senát 105 členů
• Dolní komora parlamentu- národní shromáždění 450 členů
• Menší politické strany se dostaly do sněmovny
• Zákony musejí projít oběma komorami
• Vytvoření nezávislého ústavního soudu
• Ústava garantovala svobodu soudnictví, tisku a vysokého školství
• Rada národní bezpečnosti- dohled nad politikou a politiky
2. republika• 1963 vítězství Strany spravedlnosti v komunálních volbách• Pokračovatelé Demokratické strany• Předsedou Süleyman Demirel• Turecko dosahovalo vysokého hospodářského růstu• Nedocházelo k potlačování občanských svobod, televize a rozhlas mohli
otevřeně kritizovat vládu• SS se stává více představitelkou průmyslové buržoázie- zráta voličů ve
prospěch radikálně nacionalistické a proislámské pravice• V čele Republikánské vesnické národní strany je Alparslan Türkeš• Vznik militantní organizace s radikálně nacionalistickým programem „ 9
paprsků“- tvrdý nacionalismus, antikomunismus• 1969- změna názvů strany na Stranu národní akce- Türkeš jako zastánce islámu
jako součásti národního dědictví• V 60. letech vstupuje na politickou scénu Bülent Ecevit- oblíbenec levice, 1966
generálním tajemníkem Republikánské lidové strany
70. léta• Protiamerická „nálada“ • Arménský teror jak na turecké diplomaty, tak na turisty- požadavek
přijetí odpovědnosti za arménskou genocidu z roku 1915 a vznik arménského státu
• Demirelova vláda nedokázala násilí zabránit, parlament byl paralizován- 2. zásah armády do politiky
• 12. 3. 1971- požadavek náčelníka generálního štábu o vytvoření silné reformní vlády, která bude dodržovat kemalistické principy- ultimátum- hrozba převzetí moci
• Demirel rezignoval• Novým premiérem se stal Nihat Erima- reprezentant republikánské
strany• Teroristické útoky pokračovaly- záminka armády k zadržování
turecké levice- uvězněno na 5000 osob (novináři, studenti, spisovatelé)
70. léta
• Přijetí změn v ústavě (omezení svobody tisku, zrušení autonomie univerzit, rozhlasu, televize, redukce pravomoci ústavního soudu)
• Vznik zvláštních bezpečnostních soudů- vypořádání s velkým počtem uvězněných
• Posílení státu na úkor občanské společnosti
• Demirel dokázal obnovit svůj vliv na rozhodování o nejdůležitějších státních záležitostech
• 1973 volba nového prezidenta- senátor Fahri Korutürk (politické strany odmítli, aby hlavou státu byl automatiky náčelník generálního státu)
Konec 2. republiky• 1973- 1980- největší politické subjekty v zemi- Republikánská
lidová strana a Strana spravedlnosti nebyly schopny žádného kompromisu
• Problémy politického násilí, hospodářská krize, nedostatek pracovních příležitostí
• Do konce druhé republiky dochází ke střídání moci mezi Demirelovou SS a Ecevitovou RLS
• Do vlády zasahují i strany nacionalistů (Türkeš) a islámistů• Dále pokračují nepokoje v ulicích, útoky jsou směřovány proti
pravici i levici a zasahují i do veřejného života, dochází k politickým vraždám
• Duben 1980- obě největší strany se nedokázaly shodnout na nové hlavě státu
3. Republika (1980- 1991)
• Třetí vojenský převrat- 12.9. 1980 – očištění systému od dosavadních představitelů moci
• Rozpuštění parlamentu, zbavení poslanců imunity• Zemi řídila Národní bezpečnostní rada, jmenovala novou vládu
vedenou admirálem Bülentem Ulusuem• Během jednoho roku bylo zatčeno 120 000 lidí, 3 600 ortelů trestů
smrti, ve věznicích docházelo k mučení vězňů• Politika zastrašování- konec vln teroristických útoků• Docházelo k potlačování levice- ideologie pravice ( Turecko- islámská
syntéza)• Snaha nastolení smíru ve společnosti, prohlubování islámského étosu• vyloučení politiků z aktivní politiky, kteří dominovali před rokem 80
Změna liberální ústavyVolba prezidenta, Vlastenecká strana• Rozšíření pravomoci prezidenta, vlády a Národní bezpečnostní
rady• Omezení individuální svobody, svobody tisku• Schválení nové ústavy bylo svázáno s volbou prezidenta• V referendu ústavu přijalo 91% obyvatel• 1982-prezident- Kenan Evren- 7 leté funkční období (jediné
přímé volby)• 1983 do čela se dostává Vlastenecká strana v čele s Turgutem
Özalou- pozvolná liberalizace, schopnost oslovovat obyčejné lidi
• Po roce 1984 návrat Demirela, Ecevita Türkeše do politiky
Turecko za „vlády“ Turguta Özala
• Integrace Turecka do světové politiky• Posilování náboženství v politice a společnosti• Prosazení funkční tržní ekonomiky s exportním zaměřením• Rozvoj demokracie• Odstranění informačního monopolu státního rozhlasu a TV• Došlo k hospodářskému růstu, bohatla střední vrstva• Modernizace infrastruktury, zdůraznění konkurenceschopnosti• Rozvoj turistiky, textilního průmyslu• Zvyšování propasti mezi bohatými a chudými• Dočasné omezování zásahu armády do státních záležitostí• Konec 80. let- vzrůst inflace, korupce- pokles premiérovy
popularity, porážka jeho strany v komunálních volbách• 1989 se stává 2. civilním prezidentem (do roku 1993)
Válka v Kurdistánu• Kurdové měli v Turecku všechna občanská práva, jsou stejně jako Turci
muslimové, nikdy je nedělili bariéry (sňatky)• Museli se zříci národních aspirací ( obyvatelé Turecka jsou Turci), důrazné
prosazování asimilace kurdské menšiny, zákaz používáni Kurdštiny • Do poloviny 20. století mluvíme o konfliktu mezi moderním tureckým
národem a kurdskými zaostalými kmeny- s růstem vzdělanosti se objevila kurdská inteligence se zformulovaným národním programem
• Prosazování kurdské identity, levicového programu• Nejradikálnější se stala Strana kurdských pracujících (PKK) (1978, zal.
Abdullahem Öcalenem)• Ozbrojené boje, partizánství• 1984- vypověděla PKK turecké vládě otevřenou válku. Turecko na to
vyzbrojilo vesničany a vytvořilo tzv. vesnické gardy• Boje si vyžádali na 30 000 obětí• Během války v zálivu se prezidentu Özalovi podařilo dostat PKK do
izolace
Důsledky války s Kurdy
• 80. léta- změna situace v tureckém Kurdistánu- destrukce klasických kurdských vesnic, přemístění obyvatel do „ spádových vesnic“ na okraji velkých měst
• Hloubější poznávání svého jazyka a kořenů
• Možnost publikovat a vysílat ve vlastním jazyce (zrušení zákazu používání kurdštiny v roce 1991)
• Vláda premiéra Özala realizovala plány rozvoje oblastí s převážně kurdským osídlením- v jihovýchodní Anatólii (energie- vodní elektrárny, zavlažování- přehrady), plány projektu sahají až do roku 2010
Turecko po pádu železné opony (1991-2000)
• Snaha liberalizace společenského života• Snaha přiblížit Turecko EU- změny k přístupu k otázkám
lidských práv, anulování jazykového zákona z roku 83 o zamezování používání kurdštiny
• 1993- 2000- novým prezidentem zvolen Sülyeman Demirel• První žena ve vládě- premiérka Tansu Čillierová- ekonomka• Chřadnoucí ekonomika, korupce, inflace 148 %, hrozba
finanční krize, růst chudoby, únik kapitálu ze země- „promrhaná dekáda“
• 1995- předčasné volby- vítězství proislámské strany Necmettina Erbakana- Čillerová se dohodla s Erbakanem na vytvoření společné vlády- Erbakan v čele vlády
Premiér Necmettin Erbakana
• První islámský premiér vyvolala ve spol. ostrou polarizaci• Změny v hospodářské oblasti- zvýšení platu úředníků, podpory
zemědělcům, • Listopad 1996- skandál „ Susurluk“- havárie auta ve kterém byl
vysoký policejní představitel, drogový dealer, poslanec vládní strany, královna krásy= obrovský rozsah korupce
• Zahraniční politika- odstoupil od dřívějších snad vyvést zemi z NATO, uzavřít americké vojenské základny, přerušit vztahy s Izraelem
• Snaha o pevnější vztahy s islámskými zeměmi- preference vytvoření „společného islámského trhu“, jako protiváhy „křesťanské“ EU.
• 28. 2. 1997- 4. vojenský převrat, proti premiérovi Erbakanovi- cílem bylo omezit vliv politického islámu, odstranění jejich přívrženců z politického života, navrhli prodloužit školní docházku z 5-ti na 8 let
• 18. 6. 1997 premiér odstoupil
Turecko v 21. století
• Prezident Ahmet Necdet Sezer
• Hospodářská krize 2001- 2002- nestabilita na finančním trhu, centrální banka přišla o 5 mid. Dolarů- MMF poskytl Turecku půjčku ve výši 11, 4 mld. Dolarů
• Vláda přijala rozsáhlý program privatizace jež zahrnoval banky, elektrárny, aerolinky,distribuci pohonných hmot,…
• V reakci na útoky islámské sítě al- Ká‘ida 1. září 2000 se Turecko připojilo k „válce proti terorismu“- umožnilo americkým letadlům využívat turecký vzdušný prostor- na oplátku získalo Turecko příslib další finanční pomoci
• Změny v Turecké ústavě
Strana spravedlnosti a rozvoje
• 2002-založena Strana Spravedlnosti a rozvoje (AKP) v čele s charismatickým Recepem Tayyipem Erdoganem
• Strana se reprezentovala jako „konzervativní demokratická muslimská síla otevřená dialogu chránící tradiční rodinné hodnoty“
• 2003- Erdogan jmenován předsedou vlády
• Za úspěch strany mohla v nemalé míře pokračující katastrofická hospodářská situace- nezaměstnanost 15 %
• Na rozdíl od ostatních islámských pol. Stran APK začala propagovat západní demokratické hodnoty, lidská práva, vládu zákona, oddanost vlasti než národu nebo náboženské komunitě
• 2003 se AKP odmítla přidat po boku USA k válce v Iráku- ztratila tak možnost čerpat finanční prostředky- jejich strategické partnerství přestalo v praxi fungovat
• Erdoganova vláda vysílá mírové sbory do Iráku• V zemi nadále pokračovlay střety ohledně koexistence laického
státu a islámu• Důležité ústavní reformy- rozšíření práv demonstrantů, možnost
používání kurdštiny v médiích, okamžitý přístup vězňů k právníkům, parlament získal větší dohled nad vojenskými výdaji
• Listopad 2003- bombové útoky na synagogu a britský konzulát• Leden 2004- zákaz trestů smrti, zrušení státních bezpeč. Soudů• Začalo se veřejně diskutovat o arménských masakrech 1915• Volby r 2004 skončily výrazným vítězstvím AKP (41% hlasů)
• Květen 2007- volba prezidenta- jediným kandidátem byl Abdüllah Gül ( ministr zahraničních věcí)- parlament podle očekávání prezidenta nezvolil- nedostal potřebné 2/3 hlasů všech poslanců.
• V Turecku tímto nastává politická krize- anulování prvního kola voleb ústavním soudem na základě uznané žaloby opoziční Lidové republikánské strany.
• 22. 7. 2007 se uskutečnily předčasné parlamentní volby. Opět zvítězila Strana spravedlnosti a pokroku (AKP)v čele s premiérem Erdoganem. Strana získala 47,6% všech platných hlasů=po dalších pět let bude v Turecku vládnout, aniž by potřebovala koaličního partnera.
• Úspěch AKP je přičítán pozitivním výsledkům dosavadní vlády premiéra Erdogana který přivedl Turecko k branám Evropy, když po dlouhých letech Unie záhajila s Tureckem v roce 2004 přístupová jednání. Také hospodářská situace země se výrazně zlepšila a roční hospodářský růst se pohybuje kolem 7%.
Turecko a Islám
• 50. léta- širší prostor pro vyjádření muslimské náboženské identity, svolávání k modlitbě v arabštině, rozvoj ve vyučování a vydávání náboženské literatury
• 80. léta- snaha o překlenutí vzájemné politické nevraživosti náboženstvím- „turecko- islámská syntéza“
• Propojení demokracie a vládnoucích špiček s identitou muslimské většiny
• Zdůrazňování historických svazků Turků se všemi muslimi• Počátkem 21. století vyplynulo z výzkumů Bosporské univerzity v
Istambulu, že až 97% Turků považuje islám za svou víru, za muslimy se označilo 35% dotázaných. Dále bylo zjištěno, že 92% lidí dodržuje půst v průběhu ramadanu. 67% uvedlo, že jsou proti zasahování náboženství do politiky. 77% lidí souhlasilo s názorem, že ženy by měly mít možnost rozhodnout si zda budou nosit islámský šátek na veřejných místech a univerzitách.
Turecko a EU• 1963- uzavření s EHS asociační dohody- harmonizace právních předpisů v
hospodářské oblasti s právem EHS a odstraňování obchodních bariér• 1987- žádost o členství v EHS- členské státy odmítají přijmout zásadní
rozhodnutí ve vztahu k dalšímu rozšíření. EU se zaměřuje na vytvoření celní unie s Tureckem
• 1995- dokončení projektu celní unie mezi EU a Tureckem• 1999- na helsinském summitu je Turecko začleněno do skupiny
kandidátských zemí- nejsou ale zahájeny přístupové rozhovory• 2002- Kodaňský summit- Turecko usiluje o stanovení termínu zahájení
přístupových jednání- stanoveno na prosinec 2004• Prosinec 2004- Bruselský summit- rozhodnutí o začátku přístupových
rozhovorů na základě naplňování kodaňských kritérií• 10.3. 2005- začátek přístupových rozhovorů• 12.11. 2006- Rada EU zjišťuje neplnění přístupových podmínek a
pozastavuje přístupové rozhovory• 2014- nejdřívější rozšíření EU o Turecko
Kyperská krize
• 1954- počátky kyperského problému• Snaha řeckých nacionalistů vyhostit Brity z ostrova• Řekové chtějí připojit Kypr k Řecku= nesouhlas Turků• Turkové chtějí rozdělení Kypru= nesouhlas Řeků• => vytvoření nezávislého Kypru- rozdělení moci• 16.8. 1960- vznik nezávislé Kyperské republiky• Prezidentem byl Řek- arcibiskup Makariosa, viceprezidentem Turek• 1963- návrh Makariosa zrušení tureckého práva veta v kyperském
parlamentu- propukly nepokoje• Vlna protiamerické nevole- am. Prezident Lyndon Johnson zakázal
Turkům použít americké zbraně a varoval je, že pokud vyústí krize v sovětské intervence, nepřijde NATO Turecku napomoc
Kyperská krize• 1974 obnovení problémů tzv. Kyperské krize- svrhnutí Makaria, vyhlášení
sjednocení s Řeckem. Turecká vláda žádá o pomoc VB, ta odmítá- dochází k intervenci na vlastní pěst pod vedením Ecevita- vylodění Turecké armády na Kypru- obsazení 40% rozlohy ostrova
• Vzniká Attilova linie- rozdělení Kypru na dvě části• 1983- vyhlášení Severokyperské turecké republiky- její existenci kromě
Turků nikdo neuznával• 1.5. 2004- přijetí Kypru do EU- členství se vztahuje pouze na řeckou část• Prosinec 2002- předložení návrhu Kofi Annanem o sjednocení Kypru• 24.4. 2004- referendum na ostrově (vytvoření společného parlamentu)-
64,9 % kyperských Turků bylo pro, 75% kyperských Řeků bylo proti• Dodnes panuje mezi oběma částmi ostrova nevraživost- Turecko nepouští
kyperské lodě do svých přístavů, letadla na svá letiště• EU klade Turecku podmínku o uznání Kyperské republiky, to odmítá. Dále
požaduje odstranění všech překážek pro volný pohyb zboží• Problém Kypru je Turecko ochotno řešit na úrovni OSN, ne s EU
Významné osobnosti TureckaPrezident Turecka Süleyman
Demirel (1993- 2000)Prezident Turecka Ahmet Necdet
Sezer (2000- 2007)
Použité zdroje
• http://www.psp.cz/kps/pi/PRACE/pi-3-055.pdf
• http://www.euractiv.cz/evropa-dnes0/clanek/erdogan-znovu-vitezem-parlamentnich-voleb-v-turecku
• http://www.euractiv.cz/evropa-dnes0/analyza/prezidentske-volby-v-turecku-situace-po-prvnim-kole
• http://cs.wikipedia.org/wiki/Turecko
• Turecko- stručná historie státu, Gabriel Pirický, nakl. Libra, Praha 2006, ISBN 80- 7277-323-2, 196 stran