/

i SV!l00JMrnNS t Iduben 2013

"St'astnYje lid, ktery dovede oslavovat, chadi, Hospodine. v Zlif'i tve twife. V tvem jmbm jasajiIlstavicnea honosi se tvOIlspravedlnosti. Nebot' 0/ jsi leskem jejich moci a tvOIlpNzni roste nasesUa Aleillja." (2188/89,16-18)

Moji mill,pro~ivame - to slovo obsahove naznacuje vet§f intenzitu zajmu a nasazeni - takZe bych jej asi

nemel ~ivat v te souvislosti, dobu velikonoeni. Proc - pnive vetsi intenzita zajrnu a nasazenf(v tomto pi'ipade v projevech zbofuosti: tedy vdecnosti Pauu Je~isi, nikoli statistickeho poteSelJifarMe) mizi pravidelne a rychle ji~ v oktavu velikonocnim. Je to mlsledek (lS1:upuprof!itmimusvetu. Ten je ~el Bohu v nasich krajinach obsahly a trvaly. Vsimli jste si napi'iklad jak maIo sev techto Casech k Velikonociun ji~ posHa blahopf3.nf? Jake jsou k tern stale fidSim u~fvanydopisnice a texty ? To rozhodne neodpovfda ryzvaul k "nove eva.ngelizaci". To ~ sezaregistrovalo i na odpoved.nychrnfstech, tak se vytvofil pojem "preevangelizace". V praxi ovsemvypadajf tak zvane "preevangelizacni" snahy talc, ~e je tendence lakat pohanskou vei'ejnost dokostela zabavnimi programy, ktere souvisejf s radostnou zvesti Je~iSe Krista zpusobem teftouchopitelnym, uvedomfme - Ii si, t.e vyhnal z chrlitnu v Jeruzaleme ty, kdo tam komercnezajist'ovali mibo~enskYprovoz a ne zabavu....

Za daH~itragikomickYprvek povafuji zavMeni civilniho pozdravu do ~ivota mfstnich cirkvfa instituci. Zvonive "dobry den", jirn~ jsem cas od Casu poeastovau i v nasem kostele, je sicepekny pozdrav, ale rozhodne nenf upozomenfm na existenci Boha a spasitelnou obet' Jet.lseKrista Je to sice "sve~i veti'ik" v naSelll prosti'edi pro nekoho, kdo je vnfma jako zatllchle. Alewoven vetftk, ktery pomaIla vyfoukat, co je~e zbylo z ceIistve ki'est'anske kultury, k nf~ patfilaucta k bo~llllU domu a pozdravy nepokryte zjevujicf existenci osob vdecnych za vykoupeni.Pokud se vydavame touto cestou, nahrazujeme sice stare norym, ale zarovei\. ki'est'anskepohanskYrn.At' dellitll co delilln, takh1e si novou evangelizaci nedok~i pi'edstavit ani za cenuintoxikace. K tomu, abycholll si "zbytecne nedelali starosti" 0 spasu svei'enych, je tu peknahypoteza Karla Ralmera, t.e vsichni lide jsou vlastne anonymni ki'est'ane. Vtipny posti'eh, jehot.autora z ohleduplnosti neuvedu je ten, t.e se ki'est'ane takovYchzasad mohou nekornu jevit, jakoanonyrnnf pohane. Obavlitll se, ~e nekdy i sanlotnemu Pauu Bolm. Pokud nas to znepokojuje, jeto s narni jeste dobre: dokud ~ijeme (ale nevfme jak dlouho jeSte) v tomto Case a prostoru,muzeme velikonocnf radost nyni trvale citovanou v liturgii, vyjadfit (lCaStina spoleenychmodlitbach, vzajenmou uctou a snaSenlivostf, charitou a navstevou nemocnych, ti'eba. Muzemetake konstatovat, ~e vsechno nejak dopadlle. U~proto ~e je gravitace. Jenomk Kristus na koncivelikonocnf doby zcela negravitacne vystoupil na Nebesa. A my bychomjej meli nasledovat. Kdochee, ten muze....

Ke spravnemu rozhodnuti Yam ~elmaul.

Telo Kristovo - cirkev

V nasem minulem zamysleni jsme mluvili 0 eucharistii jakoZto "teleKristove". Telem Kristorym se vsak neoznacuje jen eucharistickY chleb, aletez spolecenstvi verfefeh, kteri eucharistii slav!. Tedy cfrkev je telemKristorym, protoze krest'ane, kteri Krista veucharistii prijimaji, se s nimv Duchu svatem stavaji ,Jedno telo a jedna duse" (3. eucharisticka modlitba).Predevsim teologie po Druhem vatikanskem koncilu znovu obnovila tutostarobylou myslenku: Cirkev vznika z eucharistie. Siaveni mse svate tedy nenijen jedna z mnoha cinnosti cfrkve, nybrz je "zdrojem a vrcholem zivotacfrkve". Tuto uzkou souvislost mezi eucharistii a cirkvi se pokusime kratcevylozit.Jezisova posledni vecere souvisi s Paschou Izraele. Pri tom to svatku sistarozakonni lid pripominal vysvobozeni z Egypta, a proto i sve zrozenijakoZto Boziho Iidu. Svatek vsak nebyl pouze pripominkou, ale stalymzdrojem zivota a jednoty Izraele. JeziSova slova posledni vecere vsakneodkazuji jen na Paschu Izraele, nybd take na smlouvu na Sinaji. Obe·udalosti maji pro Izrael konstitutivni vyznam. JeziS jako Beranek obetovany zaspasu sveta ustanovuje na zaklade nove smlouvy nove, univerzalnispolecenstv!. Centrem JeziSovy posledni vecere je jeho telo, vydane za spasusveta, ktere je novym chramem, norym kultem, sjednocuje kfest'any k novea vyssi jednote nez kult a chram starozakonni.Apostol Pavel mluvi 0 cirkvi jako Kristove tele ve 12. kapitole Prvniho listuKorint'anum: "Vy jste telo Kristovo, a kaZdy z vas je jednim z jeho udu" (lKor 12,27). Toto vyjadreni vsak rovnez neni pouhou metaforou, nybdvyjadruje eucharisticky charakter cfrkve: "Neni kalich pozehnani, za nejzdekujeme, ucasti na krvi Kristove? A neni chJeb, ktery lameme, ucasti na teleKristove? Protoze je jeden chleb, jsme my mnozi jedno telo, nebot' vsichnimarne podfl na jednom chlebu." (l Kor 10,16-17). Proto, jak shmuje JosephRatzinger, "vyjadfeni, ze cfrkev je tela Kristovo, znamena, ze eucharistie, v niznam Pan dava sve telo a vytvari jedno telo z nas, je trvale misto vznikanicirkve." Kristus neni tedy pouze zakladatel cfrkve, ci jeji pouhy Ideov)' llcitela vzor, nybrZ staly eucharistickY princip jejiho zivota ajejijednoty.

Eucharisticke pojeti cirkve rozvinul v dejinach predevsim svatY Augustin.Tento cirkevni otec popisuje eucharistii jako zvlastni pokrm, ktery neni jakoostatni jidlo vstfeban v cloveka, nybrZ opacne: Clovek se premenujev eucharistickY pokrm, v Krista, ktereho prijima. Tato myslenka vyjadrujezakladni rozmer eucharistie: Cim vice se clovek promenuje v Krista, tim

neztnici, ale stale vice nachazi svou vlastni identitu ve spolecenstvi cirkve, vespolecenstvi bratri a sester.Co to pro nas znamena konkretne? Kdyz slavime msi svatou, Kristus nas vyvadiz vezeni vnitrni samoty a spojuje se s nami v jednote lasky. Takto Jezis vytvariz izolovanych jedincu svou cirkev. To ovsem znamena, ze ti, ktefi pfijimajiKrista veucharistii, si nemohou b)it lhostejni, nebo zit ve vzajemne nenavisti.Nase mezilidske vztahy jsou skutecnosti velice krehkou a casto velmikomplikovanou, v eucharistii vsak nachazime uzdraveni a posileni nasi slabelidske lasky. Nase lidske souziti v cirkvi zde na zemi neprozivame jako trvalystay harmonie, ale jako cestu k vecnosti, a proto take jako cestu plnou napetii sporu. Na teto ceste nas vsak eucharisticky Pan provazi a stale znovu a znovunas mezi sebou smiruje a sjednocuje.

o obdarovaniJako mala holcickajsem vefila, ze darky nosi JeziSek. V me naivni pfedstave

roztomily chlapecek s nadlidskou silou a ohromnou mosnou. Neco mezikulturistou, kouzelnikem a sladk)im ruzolfchTI miminkem. Jak jinak by totizdonesl darky vsem detem?

Kdyz jsem pobrala trochu rozumu, pochopila jsem, ze je potreba radovat seze vsech darku pod vanocnim stromkem, nebot' v opacnem pfipade zarmoutimsve darce (iiz bylo jasne, ze darky nenosi ruzolfci kulturista). Pravdou je, zeu mekousu (rozumejte - mekke darky- tzn. ponozky, pletene kamase, v lepsimpfipade svetr) to stalo trochu premahani. ©

Ptate se, proc Vam tady povidam 0 vanocich? Pocasi venku by mne mohloinspirovat, ale je to uplne jinak. Docela nedavno jsem pochopila, ze dareknemusi mit jen materiaIni podobu. Vubec to neni ta uhledna krabices nadhernou masH. A uz vubec nemusi byt spojen s vanoci Cijinym v)iznamnymdnem. \

Chtela bych na tomto miste podekovat vsem zpevakum, se kterymi sepotkavam kazdy t)iden na pravidelnych zkouskach, a spolecne se snazime,abychom svym zpevem alespoii trochu ozdobili bohosluzby v nasem kostele.Mili zpevacci, jsem s Varni moc rada, vazim si velice Vasi spolecnosti a prace,kterou s velkou vytrvalosti vykonavate.

Chtela bych take podekovat panu farari. Jiz nekolik let vytvari bajecnezazemi pro nase zkousky - vlidne prijeti, praskajici dfevo v krbu, salek teplehocaje. Podporuje nas i financne. Jen diky nemu muzeme kazdorocne vyrazit navYlet. Minuly t)iden zakoupil, za nemaly financni obnos, pro sbor elektricke

varhany, diky kterym budeme moci zpivat i v pripade,ze nebudeme mitvarhanika. Pane faniri, patfi Yam velke podekovani za vse, co pro nas delate.

A v neposledni rade mne radosti naplnuje spoluprace se sborem evangelickecirkve, ktera jiz trva nekolik let. Letosni spolecne zpivani pri bohosluzbe naHod Bozi velikonocni to jen potvrzuje. Sbormistryne evangelickeho sbom,pani Jana Uhlikova, je take dobrodincem naseho sbom. Neni to poprve, codoprovazela sbor na varhany. Casto take dochazela na nase zkouskya vypomohla radou ci s v)tberem skladeb.

Jsem velice vdecna za tyto dary, kterych se mi dostava. Preji vsem v tom tovelikonocnim case, at' muzete prozivat stejnou radost, jakou jsem naplnenaija. Preji Yam, at' dokazete najit radost ve vsednodennich vecech a udalostech,ktere nam mnohdy pripadaji jako samozrejmost, ale samozrejmosti nejsou.Dekuj i Bolm, ze mohu pauit do farnosti, kde se maji tide radi a vzajemne sipomahaji. Barbara Ccistkaw]

Mil i ctenari SML,o kostele sv. Martina v Tosovicichjsem mnoho nezjistil a k me Iitosti se ani

s nikym u neho nebo v nem nepotkal, presto jsem pri jeho navsteve mel velkouradost, ze jsem si ho mohl prohlednout. Jiz pfi jeho prvnim spaueni jsem melvelkou radost, pfipadalo mi jakoby nekdo prenesl vez hradu Bouzova, zmensilji a vztycil na pruceli tohoto nevelkeho kostela. Pri blizsim prozkoumani nejdevsak 0 presnou kopii, ale oM veze jsou si dost podobne. Navzdory lidskenepfitomnosti jsem si kostel mohl prohlednout i uvniu, protoze byl pfistupnyod vchodu az k lanu natazenemu uprostred a opatrenemu ceduli s napisemNEVSTUPOVAT, ALARM.fotografie z kostelajsou na webovych strimktichhttp://voset.rajce.idnes.czJll_dovolena_2012_ kostel_ svateho _Martina_Tosovice_pondeli/

Obec Tosovice (nemecky Tasch'endorf), nyni cast mesta Odry v okreseNovy Jicin, se rozklada 4 km severov)tchodne od Oder, na mimem navrsi mezikopci Hvezdova (434m) a Mlynsk)rm kopcem (396m) v nadmorske vysce 402m., na okraji Chranene krajinne oblasti Poodfi od r. 1991 a okraji Prirodnihoparku Oderske vrchy od r. 1994 V obci je v)tznacny strom (lipa velkolista) ..Tosovicemi prochazi silnice z Oder do Fulneka. K Odram byly Tosovicepripojeny 1. 1. 1976. V r. 1850 mely Tosovice 368 obyvatel, v roce 1950 podosidleni 264 obyvatel, v roce 2001 zde trvale zilo 207 obyvatel, v roce 2002205 obyvatel. V roce 2009 zde bylo evidovano 66 adres. V obci je Sbordobrovolnych hasicu se zbrojnici, prodejna potravin a pohostinstvi.

http://voset.rajce.idnes.czJll_dovolena_2012_

Tosovice se prvne pfipominaji v r. 1362 jako sOllcast oderskeho panstvi. Z r.]38] pochlizi zminka 0 vysadach zdejsiho fojtstvi, udeleneho jakemusiHefmanskemu. V r. ]673 se tosovicti zucastnili selskeho povstani, proti svevrchnosti, pficemz rychtar byl uveznen. Od poccitku 18. stol. bylo obecnimpecetnim znamenim majuskulni pocatecni pismeno m'lzvu obce - T.

Soucasti obce byl i dfeveny vetrny mlyn, stal jihovychodne od obcev nadmofske vysce 447 m, u polni cesty z Tosovic k b}'vale hospode Pochetav osade Hvezdova (Sternfeld), 0 to ve vzdalenosti 900 m j ihorychodne odkostela v Tosovicich. Pomistni jmeno "Mlynsky kopec" (Mi.ihlberg) severne odTosovic nesouvisi se zadnym vetrnym mlynem, nybd dostal sve jmeno podleblizkeho stareho vodniho "Tosovskeho mlYlla" c. 43 na Husim potoku.

Stfedoveke osidleni az po konec druhe svetove valky bylo ciste nemecke, poroce 1918 s Ilepatrnou ceskou mensinou.

V Tosovicich se narodil sochaf a fezbaf Jan Schindler (1822 - 1893), ktery sepodilel na ryzdobe videnske opery, radnice a umeleckohistorickeho muzea veVidni.Nejryznamnejsi firmou jsou Keramicke zavody, na vyrobu kachli prokrbova kamna. Od roku 2002 je v obci v provozu Ski centrum se dvemi umelevybudovanymi sjezdorymi drahami s umelym zasnezovanim

V letech ] 5 ]0-] 9] 0 stal v Tosovicich dfeveny kostel zasvecenysv. Martillovi. Nynejsi kostel byl vystaven v letech 1914-1916.

Vnitfni zafizeni puvodniho dfeveneho kostela bylo zcasti pfevezenoa uchovano ve Slezskem zemskem muzeu v Opave (oltar sv. Trojice, obrazMadonyapod.).

Kostel je jedllolodni, je vystaven uprostfed hfbitova a stavebnim materialembyl kamen a palella cihla. Pfedni portaJ tvofi kulata vez s mensimi postranimivezickami. Vez i vezicky jsou ukonceny jehlanovite a na jejich koncich jsouumisteny kfize. Ve vezi je mensi zvon. Vchod do kostela tvofi masivniobloukova vyzdoba. Nad vchodem je sousosi sV. Alzbety, sytici chlebemhladove. Strop kostela je obloukoviry, tvoTici kfizovou kopuli. Na bocnichstenach je po jednom velikem, obloukovitem okne. Okna jsou malovanaa znazorlluji Kfest a Umuceni Pane. Kneziste je proti lodi zuzeno a oddelenojednim schodem. Na evangelijni strane je kazatelna zhotovena z americkehomodfinu. Na protejsi strane v rohu je umistena socha Panny Marie Lurdske.V knezisti je oltar s dfevenym svatostankem. Oltafni obraz znazorllujesv. Martina sediciho na koni a davajiciho cast plaste zebrakovi. Z kneziste vedevchod do sakristie. Na kurujsoujednomanualove varhany.

Autorem kostela je Leopold Bauer (1. zafi ]872 Krnov - 7. fijna ]938Videii), rakousky a pfedevsim slezsky architekt, ktery na pocatku 20. stoleti

opustil katolickou cirkev, ale roku 1906 se do nf vn'itil, nebot' si tim zajistiladopci bohateho Bratislavana Gezy Arpada Szlubka a zacal se psat jako Bauer- Szlubek. Tento ziStny krokjej materialne zaopatril a mohl se tak dale venovatjen tvurcf cinnosti. Benedikt Jelinek

Diecezni setkani mlade.ze s otcem Biskupem 2013Letos jsme vyrazili na setkani tri, Jakub ,Samuel a Honza. Cesta do Plzne

byla mraziva a zdlouhava. Vyrazili jsme v pul druM odpoledne. V KariovychVarech si chlapci vyzkouse!i sami koupit jizdenku v autobuse do Plzne, slo jimto na vybornou. Kolem pul pate jsme dorazili do Plzne. Na biskupstvi sepomalu schazela mladez, jak Plzeiiska, tak mladez z cele dieceze. V sest hodinvecer to vypuklo, v katedrale zapel pevecky sbor znamou pfsnicku You ReiseMy Up a kfizova cesta zacata. Bylo to silne. Lidf kolem 250 az 300. Nakazdem zastaveni se vystrfdala jedna farnost, ktera se prihlasila k neseni kffzea vzdy u zastaveni predvedla divadlo nebo nejary pribeh s kfest'anskoutematikou. I nase hochy jsem zpovzdali sledoval, jak se pripojili k nejakefarnosti a nesli kHz. Bylo to dojemne a zaroven silne. Lide, chlapci, pratelea take !ide, ktere jsem ani neznal, ale vsichni se modli a kraceji za kfizem. Poskonceni jsme sli na biskupstvi, kde jsme dostali nejakou miiamku, kluci seseznamili s norymi kamarady. Noc jsme stravili u Salesianu Dona Bozka. Tamjsme se seznamili s mladezi z Horsovskeho Tyna a Domazlic. Modlitba v kaplia tichy zpev z Taize me dosta!i, bylo mi opravdu dobre.

Rano snidanicka a pak jsme vyrazili na sraz mhideze, ktery se konal v sale stfednilioodbomeho uciliste elektrotechnickeho Plzeii Skvriiany. Zacaly chvaly, pak pfislimoderatofi,ti pozvali na podium biskupa mons. Frantiska Radkovskeho. Ten nasvsechny pfivital a zapalil vekou svici, na podiu se objevil prvni host, reziser JifiStrach. Pfekvapilo me ze patfi spiSe db konzervativni casti katolicke cirkve a ma radtradicni msi sv. i kdyz se nevyhyba take msi novo-cirkevni. Dale pokracoval srazmladeze tim, ze bylo biskupovi pfedano 20 ruzi od 20 mladych lidi z nasi dieceze,protoze dieceze slavi letos 20 let. Pak pustil Petr Blazek, feditel DCM, prezentaci, naktere byli mladi, ktefi se narodili pfed 20 lety a fotky jak vypadaji dnes. Kdyzjim bylomene, tak dali fotku nejblizsi terminu pfed 20 lety. Program pokracoval skupinkamiktere vedli animatoi'i a bohoslovci. DalSim hostern byl PRAGE CELLO QUARTET,ktery zahral Zllarne melodie z filmu. Po pfestavce nasledovalo sveceni ratolesti a msesvata, kterou slouzil Mons. Frantisek RadkoYsky. Na zpatecni cestu pro nas pfijel nUS

Pater, kluci z toho meli velkou radost, na Patera se eely den tt::sili. V aute jsme sivypniveli zazitky ze srazu mladeze a uz se tesime na dalSi rocnik :-)p.asist. J. Neveceral

Pletenf pomlazek na fare.Dekujeme panu Vincurkovi ze venoval svuj volny cas a ucil plest ehlapee

z nasi famosti pomlazky. Tesfme se na pristi rok, moe dekujeme, dorost odsv. Martina.

30.4. Bude prespavacka na vezi + opekani buM, kdo bude mit zajem, tak sehlaste u Honzy, s sebou karimatku a spaeak ..Na signaleeh nova fota a prezentaee + v elektronieke podobe Blog -Svatomartinske listy. SML cte na signaleeh kolem 70 lidi za mesic.

Dekuji za ruzne podmety a napady ktere mate. Pomahajf tak vytvaret zivespolecenstvi v nasi famosti. Diky moe Honza

Radostny ruzenec1 p. Vlkova Antonin Sterzik2 p. Koubova p. Pidrmanova3 p. Rissova Lucie Daiikova p. KrafCikova4 p. Nevecei'al p. Matejkova5 p. Kocova p. V. Gejgusova p.Tyrmerova

Ruzenec svetla1 p. Kfizova p. Graseova Mudr. Fibich2 p. Jakubesova p. Cihak Josef Sterzik3 Helenka Ki'izova p. Sterzik p. Sterzikova4 p. Pecenkova p. Pavel Netahlo manz. Kolenovi5 p. Sedlakova MUDr. Pavel Kfiz p. Pavel Vinct1rek

Bolestny ruzenec .' ""1 p. Palenikova p. Petr Zettl Simon Sterzik2 p. Tararik p. Petr Fryvaldsky Matous Sterzik3 p. Dagmar Matysova p. Petr Netahlo B. Sterzikova4 p. Gederova p. Hiklova p. Ruzickova5 p. Rychtarova p. Vincurkova p. Zettlova

Slavny ruzenec1 p. Jaroslav Biba Jakub Palenik2 Martin Panek Sarka Gregorova3 Mirka Gederova p. Hrachovcova4 p. Bedliva p. Jelinek5 p. Fryvaldska p. Wlinscherova

Pi'ipravujeme z Paterem akci Noc kostelu na hrade, kdo by mel napad jakobohatit program d~jte vedet.Sheercharity pokracuje i nadaIe :-)pastor. asist. Jan Nev~efal tel.737422878, email: rimkatfarnostnejdek@seznam.cz

Modlitby za nejmenIl duben 2013za odvahu a ochotu krest'anu pracovat ve zdravotnictvi

7. dubna pani Irma Soubustova10. dubna Terezie Castkova19. dubna Mirka Gederova26. dubna pani Dagmar Matysova27. dubna Simon Sterzik

Blahoprejeme a vyprosujeme Bof.i pof.ehntini

Mili ctenari SML, letosni velikonoee pfipodly ve vztohu k vydavtmi SML ponekudmimo. Minule cislo vyslo ctyfi tjJdnypred nimi a toto cislo vyehazi jit tjJden po nieh,proto jsem Jim zde nevenovol nmoho prostoru. 0 eo mene prostoru mely zde, 0 to vfeejsem se no ne tesil, 0 to vfee jsem je s'radostf protival a 0 to viee jsem i letos nodsenz jejieh prubehu v nasi fornosti, predevsim pak z prlibehu liturgie a hlavne sborovehozpevu. Na sborovyeh zkouskQch jsme se na velikonoce pfipravovali ut 0 Noveho rokua i pres nervozitu a napeff pfed bohoslutbami jsme zazpivoli k vetSi slave Botls radostl a chuff. Vzhledem ke sve pfislusnosti ke zpevakum i k ministrantlim, jsemmohl bohoslutby sledovat z obou konctt naseho krasneho kostela 0 mel jsem motnostradovat se ze zpivani i z poslouchani. DalSi pfflezitost zazpivat si a protit liturgiekesvatky mame vsiehni at v mesfci kvetnu, 9. oslavime Nanebevstoupeni Pane, 19.Seslani Dueha svateho, 26. Slavnost Nejsvetejsi trojice a 30. Tela a Krve Pane, ale tobude at v kvelnu. Benedikt Jelinek

Lum-gickj kalendtif na DUBEN 20131.duhna pondeli pond~livelikonocniho oktavu7. dubna nedele 2. nedele velikonocni8. dubna pondeli Slavnost Zvestovani Pane

14.duhna nedele 3. nedelevelikono6ni16.duhna utery sv. Bernadetta Soubirousova21. dubna nedele 4. nedele velikonocni23. dubna utery sv. Vojtecha,biskupa a mucednika24. duhna stI'eda sv. Jiti25. dubna 6tvrtek sv.Marka,evangelisty28. duhna nedele 5. nedelevelikono6ni29. dubna pondeli sv.KatetinySienske, pannya ullitelky cirkve, patronky Evropy

Narozeniny vefarnosti DUREN 20132. dubna Arnold Sterzik ml.5. dubna Zdenek Krejci6. dubna pan Vaclav BedlivY6. dubna pan JosefTararik

mailto:rimkatfarnostnejdek@seznam.cz