Zvířata jako potrava
-
Upload
tereza-vandrovcova -
Category
Education
-
view
69 -
download
4
Transcript of Zvířata jako potrava
Zvíře jako potrava
6. hodina (25. 3. 2015)Úvod do Animal Studies
Katedra sociologie, FF UK v Praze
Mazlíčci vs potrava
Nástin počátků konzumace masa
• První primáti (před 50 miliony let)– konzumace převážně rostlinné potravy: ovoce,
ořechy, zelené listy; ale též hmyz a ptačí vejce– ale zároveň i všežravé formy (mršiny)
• Australopithecus (před 3 miliony let)– začal konzumovat maso (drobné živočichy) jako
doplněk převážně rostlinné potravy
Australopithecus
• 1) bipedalismus (vzpřímená chůze)• 2) konzumace masa • 3) rozvoj mozku– korelace mezi bipedalismem a rozvojem mozku?– korelace mezi masem a rozvojem mozku?
The Expensive-Tissue Hypothesis
• Aiello a Wheeler (1995): – „konzumace masa nebo jiných výživných zdrojů
potravy vedla k rozvoji mozkové tkáně“• mediální zkratka „maso nás udělalo chytrými“– další zdroje: ovoce, hlízy, olejnatá semena a ořechy– maso však mělo ve studii prominentní postavení –
móda tzv. paleolitického stravování
Energetics and the Evolution of Human Brain Size
• Navarette, Schaik a Isler (2011): – při kontrole proměnné „tuková tkáň“ nebyla
korelace mezi velikostí mozku a konzumace masa průkazná
– záporná korelace mezi velikostí mozku a tukové tkáně kvůli energii potřebné k přenášení
– lidé a kytovci– výhoda snadného pohybu– tukové zásoby nebránily vývoji mozku– maso jen jeden z mnoha faktorů energetické bilance
• Vylepšení diety (maso, hlízy, ořechy)• Bipedalismus + používání nástrojů• Nové způsoby úpravy potravin
• Homo habilis (před 2 miliony let)– začal lovit a používat kamenné nástroje, ale stále je
jeho potrava převážně rostlinná• Homo erectus (před 1 milionem let)– používání ohně, schopnost skladovat ořechy a hlízy
během zimy, sofistikovanější nástroje k lovu. Strava: maso, ovoce, výhonky, vejce a hmyz
• Homo sapiens (před 125 000 lety)– postupné rozvíjení metod zpracování potravin:
krájení, mletí, pečení a vaření– největší zastoupení masa v potravě – doba ledová– 9000 př. n. l. – domestikace zvířat, vznik
zemědělství
Evoluční význam konzumace masa
• Přizpůsobení se prostředí – konkurenční výhoda– Chladné období – živočišná strava– Nedostatek zvěře – rostlinná strava
• Samotný akt lovu – rozvoj sociálních dovedností
• Více kalorií• Lze aplikovat na dnešní svět?
Od zemědělství k industrializaci• Vznik zemědělství (8 – 10 000 př. n. l.)– Domestikace zvířat – ovce, kozy, krávy– Kultivace pšenice, ječmene a luštěnin– Zastoupení masa – cca 10% (dle oblasti)
• 14. – 18. století – Maso = luxusní zboží nejbohatších vrstev – Běžná strava: chléb, ovesné a luštěninové kaše– V novověku též brambory, rajčata a kukuřice
• 19. století – nástup industriální revoluce
Industriální revoluce
• Polovina 19. století• Růst objemu a intenzity živočišné výroby– Rostlinná výroba – zvýšení o 37 %– Živočišná výroba – zvýšení o 204 %
Jakubec, Jindra (2006). Dějiny hospodářství českých zemí od počátku industrializace do konce habsburské monarchie, str. 124.
20. století - Evropa
• První světová válka – nedostatek všeho• Mezi válkami – nárůst konzumace, ale i obliba
vegetariánství (foto)• Druhá světová válka– Nedostatek masa– Ale fungující přídělový
systém
20. století - Evropa
• 1949-1989 – konzumace masa na historicky nebývalé úrovni, jak na západě, tak na východě– Velkochovy a družstva umožňují velkou produkci– Doporučení lékařů: jezte živočišné bílkoviny!
Intenzivní šlechtění• Důraz na vysokou užitkovost– Několikanásobně více masa, mléka, vajec– Krátká doba: méně krmiva, energií atd.
20. století - USA
90. léta až současnost
• Mírný pokles konzumace masa– I čeští lékaři doporučují snížení konzumace masa– Odklon od červeného k bílému masu
• Roste počet vegetariánů v populaci• V rozvojových zemích však konzumace masa
vzrůstá + populační růst = problém?
Konzumace masa ve světě
Konzumace masa ve světě
• 2 miliardy lidí – převažuje živočišná strava (USA, EU, Austrálie)
• 4 miliardy lidí – převažuje rostlinná strava– ALE Začínají následovat „náš“ model
Ekologické otázky živ. produkce
• Nadměrná produkce krmiv v Jižní Americe• Emise skleníkových plynů• Spotřeba vody• Prostorová náročnost
Rostlinná vs. živočišná strava jejich vliv na ekostopu
Jak často konzumujete produkty živočišné výroby? Téměř vždy 1,6, nikdy 0,6
Další aspekty stravování a jejich vliv na ekostopu
• Průmyslové balení: větší část 1,1, velmi málo 0,9• Importované jídlo: import 1,1, regionální 0,8• Množství: mnohem větší 1,3, menší 0,8
Jak snížit uhlíkovou stopu
• Oxfordská studie (2014): Dietary greenhouse gas emissions of meat-eaters, fish-eaters, vegetarians and vegans in the UK
• Snížení konzumace masa o polovinu: snížení uhlíkové stopy o 30 %.
• Přechod na vegetariánství: snížení uhlíkové stopy o 45 %
• Přechod na veganství: snížení uhlíkové stopy o 60 %.
Produkce krmiv v JA
Emise skleníkových plynů
• 16-20 % celosvětové produkce skleníkových plynů (Co2, CH4, N2O) je emitováno živočišnou produkcí (více než emise z dopravy).
• Chovy zvířat emitují 65 % lidmi produkovaných oxidů dusíku a 37 % metanu. Zdroj: UN Livestock's long shadow report 11/06
Spotřeba vody• Varování Stockholm International Water
Institute (SIWI, 2012)
Prostorová náročnost
• Zdroj: Cowspiracy (2014)
Prostorová náročnost
Rozlišovací schémata
• Jedlá a nejedlá zvířata • Rozdíly napříč kulturami• Reálné vlastnosti vs. sociální konstrukty
Rozlišovací schémata u nás
• Jedlá zvířata:– prase, kráva, kuře/slepice, krůta/krocan, ovce,
jelen, divoké prase, králík (?)...
• Nejedlá zvířata: – Pes, kočka, opice, delfín, morče, papoušek, labuť,
antilopa, kůň (?)...
Rozlišovací schémata jiných kultur
• Jedlá zvířata:– Morče (Peru), pes (Čína), kůň (Kazachstán)...
• Nejedlá zvířata: – Kráva (Indie), prase (Židé, Arabové), králík (USA)...
Co na obalech nenajdeme
Co na obalech nenajdeme
Co na obalech nenajdeme
Zdraví zvířat i lidí
• Velkochovy – velké riziko kumulace nemocí– Epidemie ptačí chřipky, prasečí chřipky, BSE...
• Antibiotika – ze zákona se nesmí podávána plošně, ale často porušováno
• Dlouhé transporty a špatné zacházení na jatkách – maso plné stresových hormonů
• Špatné pracovní a hygienické podmínky zaměstnanců
Udržitelná spotřeba
• Welfare, veganství, flexitariánství, permakultura?
Alternativní stravování a zdraví
• Proměna lékařského paradigmatu ve vztahu k veganství a vegetariánství– Sabaté, J. (2003). „The contribution of vegetarian
diets to health and disease: a paradigm shift?“• Tato proměna se týká zejména Kanady, USA,
UK, Austrálie, je znatelná i např. v Německu.• Stanoviska institucí: NHS (UK), Americká
dietetická asociace, Kanadští dietologové, USDA (USA), NHMRC (Austrálie).
Správně sestavený jídelníčekvlevo konvenční – vpravo vegan
Kvalitativní rozhovor 1/2
• Téma: karnismus• Respondent: majitel domácího mazlíčka a
zároveň konzument masa• 1. okruh otázek: domácí mazlíček• 2. okruh otázek: hospodářské zvíře– U obou: vztah k němu, jeho povaha, zda je
individuum, jsou-li srovnatelní, kdy je možné ho zabít, jak by s ním mělo být zacházeno atd.)
– Důležité je dodržet pořadí okruhů
Kvalitativní rozhovor 2/2
• Měl by být proveden minimálně s 1 osobou (délka 20 - 60 minut), nahrán na diktafon/tablet aj., poté přepsán a vyhodnocen
• Formát odevzdaného úkolu: dotazník (či okruhy témat), shrnutí výsledků a v příloze přepsaný rozhovor
• Délka 20 - 60 minut, diktafon, přepis, vyhodnocení
• Deadline: 30. 4. 2015, 3 body
Čtení na příště:
Singer, P. (2001). Osvobození zvířat. Praha: Práh, kapitola 1. Všichni tvorové jsou si rovni (str. 17 - 37)
Děkuji za pozornost