1

Společná obchodní Společná obchodní politika EUpolitika EU

VŠFS KS VŠFS KS Mezinárodní ekonomická Mezinárodní ekonomická

integraceintegraceLS 2006 - 07LS 2006 - 07

17. 3. 200717. 3. 2007

2

Cíl konzultaceCíl konzultace

• Seznámit studenty s vybranou společnou politikou EU.

• Dosud byla pozornost věnována společné měnové politice.

3

OSNOVA OSNOVA

1. Vybrané problémy společné obchodní politiky EU

2.Vybrané problémy exportní politiky zemí EU

4

LiteraturaLiteratura

Kučerová, Irah: Evropská unie: hospodářské politiky. Karolinum Praha 2006. ISBN 80-246-1212-7.

5

ad 1ad 1 –– Vybrané problémy Vybrané problémy SOP EUSOP EU

1.1 Úvod do SOP1.2 Cíle, podstata a nástroje SOP1.3 Společné preference vůči

třetím zemím

6

ad 1.1 - Úvodad 1.1 - Úvod• Vnitrounijní obchod (Intra-Community Trade) mezi

ČZ EU.– Principy JVT EU – dodávky (vývoz) a zásilky

(dovoz) – jejich H zjišťuje INTRASTAT – vnitřní statistický systém).

• Obchod s třetími zeměmi (vnější obchod – External-Community Trade).– Realizace v rámci SOP EU a na základě dohod

různého typu, které uzavírají ES s jedním státem či skupinou států. Podklady z celních dokumentů – EUROSTAT statistický úřad EU.

7

ad 1.1 – 1. pokračováníad 1.1 – 1. pokračování• Právní úprava obchodních vztahů s

třetími zeměmi – mezinárodní právo veřejné a právo komunitární.– Prameny mezinárodního práva

veřejného: Dohoda o zřízení WTO – uděluje ES výjimku ze zásady nediskriminace – ES není povinno aplikovat pravidla a zásady platné pro vnitrooblastní obchod na obchodní vztahy s třetími zeměmi.

8

ad 1.1 – 2. pokračováníad 1.1 – 2. pokračování• Dohody doprovázející Dohodu o WTO

– GATT 1994, GATS, Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPs).

• Další mezinárodní smlouvy (ujednání o mezinárodním obchodu textilem, bilaterální obchodní dohody).

9

ad 1.1 – 3. pokračováníad 1.1 – 3. pokračování• Z hlediska komunitárního práva se

na obchodní vztahy se třetími zeměmi aplikuje:– komunitární právo primární (zakládací

smlouvy o ES) – komunitární právo sekundární

(prováděcí akty k primárnímu komunitárnímu právu

– judikatury ESD.

10

Ad 1.1 – 4. pokračováníAd 1.1 – 4. pokračováníSpolečná zahraničně obchodní

politika:• Společná obchodní politika• Asociační politiky• Rozvojové politiky• Přidružení zámořských zemí a území.• My: Společná obchodní politika.

11

ad 1.2 Cíle, podstata aad 1.2 Cíle, podstata a nástroje SOPnástroje SOP

• SOP je založena na celní unii, která působí – dovnitř EU (zákaz vývozních a dovozních

cel a všech dávek s rovnocenným účinkem mezi ČS)

– vně – společné celní sazby ve vztahu ke třetím zemím (významný pilíř SOP).

12

ad 1.2 – 1. pokračováníad 1.2 – 1. pokračování

SOP se opírá o další pilíře:– nejen společný celní sazebník, ale i– společná ochrana vnitřního trhu,– společné preference vůči třetím zemím

a– společné vystupování navenek.

13

ad 1.2 – 2. pokračováníad 1.2 – 2. pokračování• Celní území ES není totožné s územím ES -

voda, vzduch, CU ES/Andorra, Turecko, Monako, San Marino.

• Cíle SOP: přispět ve společném zájmu k harmonickému rozvoji a liberalizaci světového obchodu (SO).

• Přechodné období do vybudování CU – tj. do konce r. 1968 - tzv. Harmonizace podpor exportu do třetích zemí tak, aby nebyla narušena soutěž

mezi podniky Společenství.

14

ad 1.2 – 3. pokračováníad 1.2 – 3. pokračování• Od 1. 1. 1969 – SOP výlučnou

pravomocí EHS. Výlučnost:– uplatňování jednotných zásad při

• úpravě celních sazeb• uzavírání celních a obchodních dohod• sjednocování liberalizačních opatření• formulaci vývozní politiky• přijímání obchodních ochranných opatření.

15

ad 1.2 – 4. pokračováníad 1.2 – 4. pokračování• Výlučnost znamená i

– rozhodování a sjednávání obchodních dohod na nadnárodní úrovni.

16

ad 1.2 – 5. pokračováníad 1.2 – 5. pokračování• Definice SOP není v primárním právu

(Smlouva o ES) obsažena. Vymezení je ale v posudku Evropského soudního dvora z r. 1994 – v souvislosti s Dohodou o WTO. Užší a širší pojetí obchodu. – Užší: obchod zbožím + službami;– širší: navíc platby, investice, obchodní a

hospodářská spolupráce.

17

ad 1.2 – 6. pokračováníad 1.2 – 6. pokračování• SOP + rozvojová politika = základem

integrované zahraničně obchodní politiky EU vůči třetím zemím.

• Výlučná pravomoc orgánů ES – není ale absolutní – v omezeném rozsahu vstupují i orgány členských států.

18

ad 1.2 – 7.pokračováníad 1.2 – 7.pokračování• ES v rámci SOP – klasické nástroje

MOP:podle povahy, resp. cíle opatření– tarifní (cla a dávky s obdobným

účinkem)– netarifní – především kvantitativní

restrikce.

19

ad 1.2 – 8. pokračováníad 1.2 – 8. pokračováníPodle subjektu přijímajícího opatření:– autonomní opatření– smluvní opatření. Společný celní sazebník – zajišťuje

jednotnou aplikaci SOP. Aplikuje se na dovozy zboží ze třetích zemí na území celní unie.

20

ad 1.3 – Společné preference ad 1.3 – Společné preference vůči třetím zemímvůči třetím zemím

• Všeobecný systém preferencí (GSP) – příklad systému preferencí pro asi 150 RZ (včetně zemí SNS).

• Celní výhody EU jednostranně a nerecipročně. Snížení nebo zrušení cel pro hotové výrobky a polotovary, někdy i suroviny dovážené z těchto zemí.

21

ad 1.3 – 1. pokračováníad 1.3 – 1. pokračování• Jedná se o autonomní opatření EU,

rozsah i podmínky poskytovaných celních preferencí se vůči jednotlivým zemím liší. Ekonomické a mimoekonomické podmínky.

22

ad 1.3 – 2. pokračováníad 1.3 – 2. pokračování

• Možnost vytváření tzv. neúplných zón VO a neúplných CU (integrace na základě průmyslových výrobků, eventuálně služeb). Netýká se obchodu se zemědělskými produkty. Příčina: vysoké dotace v zemědělství.

23

ad 1.3 – 3. pokračováníad 1.3 – 3. pokračování• Alžírsko, Egypt, Jordánsko, Libanon,

Sýrie, ACP, BJR Makedonie - neúplné.– ACP: volný přístup na vnitřní trh EU,

stabilizace příjmů.

Existují dohody o úplné ZVO (viz. dále).

24

ad 1.3 – 4. pokračováníad 1.3 – 4. pokračováníZóna volného obchodu úplná -komplexní charakter (politická,

ekonomická část).Nyní: Faerské ostrovy, Izrael, Maroko,

Palestinská území, Tunisko, JAR, Mexiko.

25

ad 1.3 – 5. pokračováníad 1.3 – 5. pokračování• Tři typy dohod

– Asociační (60. léta)– Evropské (90. léta)– Euro-středomořské (Barcelona 1995).Společný cíl - vytvoření ZVO:– Asociační – Kypr (platnost 1. 6. 73);

Norsko – vstoupila v platnost 1. 7. 1973.

26

ad 1.3 – 6. pokračováníad 1.3 – 6. pokračování• Evropské – Estonsko + Lotyšsko (platnost

1. 1. 1995 – 30. 4. 2004), ČSFR (platnost 1. 3. 1992 – 31. 12. 1992), Prozatímní dohoda o obchodu mezi ČSFR, ES a ESUO (platnost 1. 3. 1992), Rumunsko (platnost 1. 5. 1993 – 31. 12. 2006).

Eurodohoda ČR: podpis 10/93,

platnost 1. 2. 1995 – 30. 4. 2004.

27

ad 1.3 – 7. pokračováníad 1.3 – 7. pokračování• Euro-středomořské – např. Maroko

(platnost 1. 3. 2000), Palestinská území (1. 7. 1997, platnost 31. 12. 2001).

28

ad 1.3 – 8. pokračováníad 1.3 – 8. pokračováníSpecifická Dohoda o Evropském

hospodářském prostoru (EU + ESVO – Norsko, Island a Lichtenštejnsko, Švýcarsko oficiálně nikoli, reálně ano). Nevystupuje jako CU – nepoužívá SCS.

• Cíl: volný pohyb Z, S, osob a K. – Volný pohyb Z (produkty vyrobené v

signatářských zemích) – průmyslové výrobky ano, zemědělské nikoli.

29

ad 1.3 – 9. pokračováníad 1.3 – 9. pokračování– Volný pohyb služeb – ano, limity v

oblasti dopravy.– Volný pohyb osob: osoby ano,

společnosti – musí být v souladu s legislativou signatářů a musí mít sídlo v signatářských zemích.

– Volný pohyb kapitálu ano, možnost určitých restrikcí v signatářských zemích.

30

ad 1.3 – 10. pokračováníad 1.3 – 10. pokračování• Další oblasti společných úprav:

– Soutěžní politika – aplikace legislativy ES.

– Ochrana spotřebitele (v souladu s pravidly EU).

– Sociální politika (ochrana pracovníků při práci, uplatňování základních principů sociální politiky EU).

– Životní prostředí (pravidla EU).

31

ad 1.3 – 11. pokračováníad 1.3 – 11. pokračování– Statistika (standardy Eurostat).– Institucionální zabezpečení: Rada

EHP – obdoba ER (15/25+3); Společný výbor EHP; Společný parlamentní výbor + Konzultativní výbor EHP – diskuse s Hospodářským a sociálním výborem EU a Výborem regionů EU.

– Nová legislativa – příloha k DPH.

32

ad 1.3 – 12. pokračováníad 1.3 – 12. pokračování• Celní unie: Andorra, Turecko,

Monako, San Marino. • Z hlediska působnosti SCS nemusí

být celní území ES totožné s územím ES.

33

ad 2 – Vybrané problémy ad 2 – Vybrané problémy proexportní politiky zemí EUproexportní politiky zemí EU

2.1 Vybrané problémy proexportní politiky zemí EU

2.2 Implikace pro ČR

34

ad 2.1 – Vybrané problémy ad 2.1 – Vybrané problémy proexportní politiky zemí EUproexportní politiky zemí EU

Opatření v oblasti podpory vývozu – Smlouva o ES požadavek komunitární harmonizace systémů podpor vývozu poskytovaných ČS EU – nesmí být narušena soutěž mezi podnikatelskými subjekty z EU.

35

ad 2.1 – 1. pokračováníad 2.1 – 1. pokračování• První případ: podnikatelský subjekt

z ČZ EU exportuje na vnitřní trh nečlenské země EU. Zde není v konfliktu s jiným subjektem z ČZ EU. Eventuální problém není předmětem zájmu Evropské komise, měl by být předmětem zájmu příslušného národního úřadu pro hospodářskou soutěž.

36

ad 2.1 – 2. pokračováníad 2.1 – 2. pokračování

• Druhý případ: podnikatelský subjekt z ČZ EU exportuje na vnitřní trh nečlenské země EU. Zde se dostane do konfliktu s jiným podnikatelským subjektem z ČZ EU a to z důvodu exportní podpory. Řeší Evropská komise.

37

ad 2.1 – 3. pokračováníad 2.1 – 3. pokračováníPodpora exportu v EU• není centralizována;• limity: finanční možnosti ČZ a

dodržování legislativních principů v EU (soutěžní politika);

• Jednotlivé ČZ aplikují v rozdílné míře a dle svých možností 5 základních skupin nástrojů na podporu exportu.

38

ad 2.1 – 4. pokračováníad 2.1 – 4. pokračováníMarketingové služby a zahraniční

centra a zastoupení1. podpora prezentace v zahraničí2. poskytování informací, datových

souborů, analýz a studií3. zajišťování kooperačních příležitostí.

39

ad 2.1 – 5. pokračováníad 2.1 – 5. pokračováníExportní úvěry• dotace úroků• převzetí eventuálních závazků• odložená splatnost• vystavení garancí.

40

ad 2.1 – 6. pokračováníad 2.1 – 6. pokračování

Pojišťování exportu1. zajištění možnosti pojištění vývozu

na komerční bázi2. dtto – na částečně komerční bázi.

41

ad 2.1 – 7. pokračováníad 2.1 – 7. pokračováníRealizace investic přímo

ovlivňujících exportní výkonnost

1. infrastruktura2. vzdělání.

42

ad 2.1 – 8. pokračováníad 2.1 – 8. pokračování

Podpora exportu prostřednictvím institucí EU – především EK

1. reprezentace na mezinárodních setkáních, včetně mezinárodních organizací, hájení pozic a zájmů podnikatelských subjektů z ČZ EU

2. sledování zájmů podnikatelských subjektů z EU při jednáních s nečlenskými státy EU.

43

ad 2.2 – Implikace pro ČR ad 2.2 – Implikace pro ČR

Změny OP ČR po vstupu do EU• ZVO s EHP (EU + 3)

– obchod s průmyslovými výrobky plně liberalizován k 1. 1. 2001 – po vstupu do EU prakticky beze změny;

– zemědělské produkty – nikoli (možnost kompenzací u ryb, mořských produktů – Norsko, Island);

44

ad 2.2 – 1. pokračováníad 2.2 – 1. pokračování– Státy ESVO v EHP nepřebírají legislativu ES v

oblasti rybářství – nepodílejí se na společné rybolovné politice.

Konec ZVO s pobaltskými státy a CU ČR – SR.Pět zemí odchází z CEFTA.Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko – dohodyB+R do 31. 12. 2006 Relativně malé problémy ve vztahu k B a R

(válcované materiály, textil).

45

ad 2.2 – 2. pokračováníad 2.2 – 2. pokračování– Překážky v obchodě s Chorvatskem

(fáze asymetrické liberalizace CH – EU).SNS– Konec dohod o obchodní a ekonomické

spolupráci (ČR bilaterální obchodní dohody s 10 z 12 ČZ SNS – mimo Arménii a Gruzii, kde dohody byly podepsány, ale nevstoupily v platnost).

46

ad 2.2 – 3. pokračováníad 2.2 – 3. pokračování– Dohoda o partnerství a spolupráci ES –

SSSR (1989) – neúčastní se Bělorusko, Tádžikistán, Turkmenistán

– Zhoršení přístupu na český trh (SCS EU).– RF – ropa, zemní plyn

• komerční báze• zemní plyn - dodávky 1998-2013• tranzit 1998-2020• EU uplatňuje nulové sazby.

47

ad 2.2 – 4. pokračováníad 2.2 – 4. pokračování• Severní Amerika

– pozitivní i negativní dopady, možný vznik kompenzací pro USA

– vstupem do EU pro ČR zrušen Všeobecný systém preferencí na dovozy ze zemí OECD – ČR využívala výjimečně

– certifikační procedura – Dohoda o vzájemném uznávání certifikátů EU – USA.

48

ad 2.2 – 5. pokračováníad 2.2 – 5. pokračování– zemědělské produkty (USA vývozci –

zhoršení přístupu na trhy ČR – tarifní i netarifní opatření, cenová konkurence – subvencovaná produkce EU)

– investice – prostor pro USA nebude redukován, tato oblast řízena na národní úrovni.

49

ad 2.2 – 6. pokračováníad 2.2 – 6. pokračování• Střední a Jižní Amerika – EU širší

dohody o spolupráci s integračními seskupeními Mercosur a Andským společenstvím, dále s Mexikem a Chile. ČR bilaterální obchodní dohody s 16 zeměmi LA a 4 zeměmi Karibské oblasti. – nutno počítat s plošným rozšířením

dohod – kvalitativní rozšíření vztahů– perspektivní prohloubení vztahů.

50

ad 2.2 – 7. pokračováníad 2.2 – 7. pokračování– ZVO EU s Mexikem a Chile –

asymetrická liberalizace, dodatečná cla.– Preferenční dohody EU s LA

(asymetricky ve prospěch LA.

• Země Afriky a Blízkého východu– Euro-středomořské dohody

• např. Maroko, Jordánsko, Egypt, Libanon, Izrael, Palestinská samospráva.

51

ad 2.2 – 8. pokračováníad 2.2 – 8. pokračování– u dovozu průmyslových výrobků 0%,

postupná liberalizace u vývozu.– Konec ZVO Izrael – ČR.– Účast v Euro-středomořském

partnerství.– Rada pro spolupráci v Zálivu (Saudská

Arábie, SAE, Kuvajt, Katar, Bahrajn. Omán) – ZVO.

– Subsaharská Afrika – preferenční dohoda.

52

ad 2.2 – 9. pokračováníad 2.2 – 9. pokračování

– JAR – Dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a JAR (ZVO) z roku 1999.

– Asijské země – rámcové dohody• regulují příliv zboží do EU - textil• na rozdíl od českých dohod jsou přesněji

specifikovány.

53

ad 2.2 – 10. pokračováníad 2.2 – 10. pokračování– Austrálie, Nový Zéland

• velmi liberální podmínky, bez zásadních změn

• určité zlepšení vyjednávací pozice – Ministerské konzultace EU – Austrálie.