SIMONA LEHOCK

download SIMONA LEHOCK

of 13

  • date post

    24-Feb-2016
  • Category

    Documents

  • view

    100
  • download

    0

Embed Size (px)

description

KYTOVCI. SIMONA LEHOCKÁ. Vědecká klasifikace…. Říše : živočichové Kmen : strunatci Podkmen :obratlovci Třída : savci Řád :kytovci . Charakteristika. - PowerPoint PPT Presentation

Transcript of SIMONA LEHOCK

Snmek 1

SIMONA LEHOCK

KYTOVCI

Vdeck klasifikace.e:ivoichovKmen:strunatciPodkmen:obratlovciTda:savcid:kytovci

Charakteristika Kytovce je mon na zklad vnj podobnosti myln povaovat za velk ryby; kytovci jsou vak savci. Jako pslunci tdy savc i kytovci maj tyto zkladn znaky:jsou teplokrevn.dchaj vzduch pomoc plic.rod iv mlata (ve vod)mlata koj mlkem.

..Dalm znakem odliujcm kytovce odrybje tvar ocasu. Ocas ryby jevertikln(svisl,kolm)a pohybuje se ze strany na stranu, zatmco ocas kytovce jehorizontln(vodorovn)a pohybuje se nahoru a dol.Kytovci jsousavci, pvodn suchozemt, plnpizpsoben na vodn ivot. Jejich tlo jevetenovit, pednkonetinyjsou pemnny vploutve. Malik zadn konetiny jsou zakrnl, nejsou propojeny s pte a jsou skryty uvnit tla. Ocas m vodorovn drpky. Kytovci jsou tm bezsrst a jsou obaleni silnou vrstvou podkonho tuku.

Vvoj.Za jednoho z nejstarch pedk kytovc, kter byl jet suchozemskm tvorem, je povaovnPakicetus, By se jedn o suchozemskho ivoicha, m adu znak,kter pipomnaj souasn kytovce a naznauj jejich pbuznost. Dleitm bodem ve vvoji kytovc jeAmbulocetus, kter il v oblasti Pkistnu ped 50-49 miliony lety a jeho stavba ukazuje na obojiveln zpsob ivota. DlePrvn kytovci se objevili veocnuasi ped 50 miliony let a osdlilimoev dob, kdy cel sou byla pokryta dungl. Pozstatky nejstarho pedka kytovc byly nalezeny na hranici v pedhHimalje. Byl pojmenovnProtocetusa zkoumn jeho pozstatk ukzalo, e lo o ivoicha spe podobnho dnenmploutvonocm, ale jet se zadnmi konetinami. Tato skupina vymela patrn vmiocnu, asi ped 15 miliony let, kdy se objevil rodSqualodonpedstavujc prvnozuben kytovce. Potravou a stavbou tla se nejvce podobal dnenm blzkm pbuznm pravch delfn,kosatkm..Obrzkov vvoj

Plavn a potpnKytovci mus pi lovu plavat vt rychlost ne loven ryby, pro kter je vodn prosted vlastn od samho potku. Zkladnm poadavkem dobrch plaveckch vlastnost je hydrodynamick tvar tla, ke ktermu se kytovci dopracovali. Vlastnm pohonnm apartem je pouze ocas, ploutve pedn i hbetn slou jen pro stabilizaci. Mimodn plaveck vlastnosti kytovc jsou zpsobeny vlastnostmi ke a schopnosti je mnit. Povrch ke je hladk a odpuzuje vodu. Dostane-li se ven z vody, voda z povrchu tla ihned stee a ke je such. Takov vlastnost ke sniuje na minimum ten ve vodnm prosted. Dle je mkk, velice prun a bhem plavn se svm povrchem pizpsobuje proudn okoln vody.Nkte plejtvci doki plavat a rychlost 65 km/h, kosatky a 55 km/h, delfni a 50 km/h a velryby jen 10km/h, delfni jsou schopni v prod vyskoit a do ve 5 m.

Dchn Jeliko jsou kytovci savci, potebuj ke svmu ivotu dchat vzduch. Kvli tomu jsou nuceni vyplavat na povrch, vydechnout oxid uhliit a nadechnout se erstvho vzduchu. Pirozen nemohou dchat pod vodou, take kdy se potop, svalov stah uzave dchac otvory (nozdry), kter zstanou uzaven, ne se znovu vyno na hladinu.

Potrava Meme kytovce rozdlit do dvou skupin: Naozuben, kte maj spoustu zub, je pouvaj k chytn ryb, chobotnic a jinch moskch ivoich. Svoji potravu nevkaj, prost ji celou spolknou. Mezi ozuben pat napklad delfni.Oproti tomukosticovcinemaj zuby vbec, msto toho maj rohovinov plty, kter vis z horn elisti. Tyto plty funguj jako veliknsk filtry, kter oddluj mal ivoichy z mosk vody(krill).

RozmnoovnObdobpenje u kytovc provzeno milostnmi hrami, vyskakuj z vody, tou se tly o sebe, hlad se ploutvemi. Vlastn pen probh ve vodorovn i svisl poloze, ob zvata se objmaj ploutvemi a bichy jsou pitlaena k sob. Samotnkopulaceprobh asi 30 sekund a opakuje se nkolikrt denn.Bezosttrv v prmrn 10 a 12 msc, vjimen a 16 msc. Samice rod zpravidla jen jedno mld, kter vychz z jejho tla ocasem naped. Matka jej hned nato postrkuje hlavou nad hladinu, aby se mld poprv nadechlo. Stejn tak mu pomh nastavovnm tla najtstruks mlkem,z kterho mu po uchopen stahem sval vstikuje mlko do tlamy. Mlata nejvtch samic (asi 30 m) dosahuj pi narozen dlky a 8 metr. Men druhy dosahuj pohlavn dosplosti po 2 a 4 ltech, vt druhy po 8 a 10 ltech. Men kytovci rostou asi 20 let, ti vt a 40 let.

nejvce znm zstupciVelryba grnskVelryba ernKeporkakPlejtvk obrovskBluha moskNarvalDelfn skkavKosatka dravVorva

Dkuj za shldnut prezentace