SÉMIOTIKA BUDOUCNOSTI VÍT GVOŽDIAK vit.gvozdiak@upol.cz

Sémiotická skupina ČSKI semiotickaskupina.cz

Katedra obecné lingvistiky FF UP oltk.upol.cz

Current state of semiotics is not very good. [...] Everyone – without any special education – can use semiotics (as a word) ... trying to do something. Boris Uspenskij (Rozhovor s Ingou Külmojou), Tartu Summer School of Semiotics 2011.

Everyone is more or less in agreement on the existence of this process of signifying, and the nature of the elements on which it is based. But in the perspective of a generalized semiotics, the different types of sign are “more or less significant” so that it becomes difficult to make out the limits of their field. Pierre Guiraud: Semiology. London – Henley – Boston: Routledge – Kegan Paul 1975.

WHAT DO SEMIOTICIANS DO?

1 collect, document and systematically catalogue semiotic resources – including their history

2 investigate how these resources are used in speci#c historical, cultural and institutional contexts, and how people talk about them in these contexts – plan them, teach them, justify them, critique them, etc.

3 contribute to the discovery and development of new semiotic resources and new uses of existing semiotic resources

Theo van Leeuwen: Introducing Social Semiotics. London – New York: Routledge 2005.

SÉMIOTIKA BUDOUCNOSTI

(1) institucionální (2) terminologická (znak)

Culler, Jonathan: The Pursuit of Signs. London – New York: Rouledge 1981/2001. Bernard, Je$: Signs, Conviviality, and the Future. 10 Theses (příspěvek na 8. kongresu IASS/AIS, Lyon 2004). <http://jgalith.univ-lyon2.fr/Actes/articleAsPDF/BERNARD_Finale_pdf_20061022124150>.

I can assure you confidently that the future will be like the past. [...] I must add that while I am sure the future will be like the past, I am not sure in just what way it will be like the past. No matter what happens, the future will be in some way like the past. Nelson Goodman: Seven Strictures on Similarity. In: Problems and Projects. Indianapolis: Bobs-Merrill 1972.

Lze si tedy představit vědu, která studuje život znaků v životě společnosti. [...] Nazveme ji sémiologie [...]. [...] Protože zatím neexistuje, nelze říci, čím bude; má však právo na existenci a její místo je již předem vytyčené. Ferdinand de Saussure: Kurs obecné lingvistiky. Praha: Academia 1996. [orig. 1916]

DĚJINY SÉMIOTIKY

Jakobson, Roman: Coup d´oeil sur le développement de la sémiotique. Bloomington: Indiana University Publications 1975. Eschbach, Achim – Trabant, Jürgen (eds.): History of Semiotics. Amsterdam – Philadelphia: John Benjamins Publishing Company 1983. Todorov, Tzvetan: Theories of the Symbol. Ithaca: Cornell University Press 1984. Wellbery, David E.: Lessing's Laocoon: Semiotics and Aesthetics in the Age of Reason. Cambridge: Cambridge University Press 1984. Eco, Umberto – Marmo, Constantino (eds.): On the Medieval Theory of Signs. Amsterdam – Philadelphia: John Benjamins Publishing Company 1989. Clarke, D. S.: Sources of Semiotic. Readings with Commentary from Antiquity to the Present. Carbondale – Edwardsville: Southern Illinois University Press 1990. Deely, John: Four Ages of Understanding. Toronto – London – Bu$alo: Toronto University Press 2001. Rosen#eld, Sophia A.: A Revolution in Language. The Problem of Signs in Late Eighteenth-Century France. Stanford: Stanford University Press 2001. Deely, John: Augustine & Poinsot: The Protosemiotic Development. Scranton: University of Scranton Press 2009. [...]

ZÁKLADY MODERNÍ SÉMIOTIKY

(1) (proto)historie (2) otcové zakladatelé (Peirce, de Saussure)

Univerzalita moderní sémiotiky je založena na univerzalitě retrospekce.

UNIVERZALITA

Sémiotika redukuje dějiny ve prospěch struktury. Ricouer, Paul: Čas a vyprávění II. Kon#gurace ve #ktivním vyprávění. Praha: OIKOYMENH 2002.

Generalizace (lingvistického) strukturalismu (de Saussure), univerzální logika (Peirce), syntetičnost (Augustin), univerzální nástroj (Morris)

TRADICE JAKO BUDOUCNOST

Sémiotika je/byla postavena na autoritách. Jakmile autority zmizí, zmizí i sémiotika. Danesi, Marcel: Rozhovor s Ingou Külmojou. Tartu Summer School of Semiotics 2011. <http://blog.ut.ee/podpress_trac/web/1232/3/Danesi-interview.mp3>

Sémiotika = tradice – autority

TRADICE JAKO BUDOUCNOST

Artikulace a procesualizace tradičních konceptů (literární, #lmová, hudební, vizuální ... sémiotika)

Sémiotika jako „an instrument of sciences“, Morris, Charles: Foundations of the Theory of Signs [International Encyclopedia of Uni#ed Science 1 (2)]. Chicago: University of Chicago Press 1938.

tj. sémiotika jako metoda.

META-SÉMIÓZA JAKO KRITÉRIUM

„[M]eta-analysis across disciplines is extremely rare in the sciences, and the role of semioticians in this respect is crucial.“ Bouissac, Paul: Semiotics and the Science of Memory. Paper presented at the conference on Semiotics and the European Heritage (Dresden, 1999). <http://www.semioticon.com/people/articles/Semiotics%20and%20the%20science%20of%20memory.htm>.

Viz též Sonneson, Göran: Semiotics Inside-Out and/or Outside-In. How to Understand Everything and (with Luck) In,uence People. Revue Signata 2. Annales des Sémiotiques / Annals of Semiotics. Liège : Presses Universitaires de Liège 2011, s. 315–348.

No forms of semiotics […] can exist other than as a critique of semiotics. Julia Kristeva: Semiotics: A Critical Science and/or a Critique of Science. In: The Kristeva Reader. New York: Columbia University Press 1986. [orig. 1969]

BOHUŽEL

mezi sémiotiky neexistuje žádná shoda v tom, co a jak mají dělat; neexistuje ani žádný společný (meta)jazyk. Tarasti, Eero: Rozhovor s Ingou Külmojou. Tartu Summer School of Semiotics 2011 <http://blog.ut.ee/podpress_trac/web/1232/2/Tarasti-interview.mp3>.

NAŠTĚSTÍ

sémiotika nemusí být redukována na univerzální a koherentní jazyk či metodu.

Sémiotika je permanentní proces rekontextualizace, není to meta-analýza, ale spíše transanalýza.

SÉMIOTIKA JAKO VĚDA

Kritika univerzality retrospekce – kritika unverzality sémiotiky:

„[W]hether the price paid for the birth of semiotics is not too high“? Todorov, Tzvetan: Theories of the Symbol. Ithaca: Cornell University Press 1982, s. 58.

„[A] general theory of sign must avoid glottocentrism.“ Petrilli, Susan: Ten theses for the future anterior of semiotics. <http://www.susanpetrilli.com/PDF/Ten%20theses%20for%20the%20future%20anterior%20of%20semiotics.pdf> Srov. Deacon, Terence: The Symbolic Species. The Co-Evolution of Language and the Brain. New York: Norton 1997, zejm. s. 52n.

GLOBÁLNÍ SÉMIOTIKA

nikoli univerzální a neutrální, Srov. např. Posner, Ronald: Post-modernism, post-structuralism, post-semiotics? Sign theory at the #n de siècle. Semiotica 183, 2011, s. 9-30.

nýbrž síťová.

„[T]herʼs magic in the web of it“ Othello (akt 3, scéna 4)

(1a) The criterial mark of all life is semiosis (1b) Semiosis presupposes life. Sebeok, Thomas A.: Global Semiotics. Bloomington – Indianapolis: Indiana University Press 2001, s. 10.

GLOBALITA

jako kultura? konvergence sémiotiky a antropologie (a kulturálních studií, médiologie etc.)

Kultura je příliš přeceňovaný koncept. Viz např. Sperber, Dan: Explaining Culture. A Naturalistic Approach. Oxford: Blackwell Publishers 1996.

Globální sémiotickou hranicí je prostředí.

GEOSÉMIOTIKA

je „the study of the social meaning of the material placement of signs in the material world“. Scollon, Ron – Scollon, Suzie Wong: Discourses in Place. Language in the Material World. London – New York: Routledge 2003, s. 110.

Teorie umístění značek, cedulí a nápisů s ohledem na jejich materiální kvality (velikost, font...) a transkulturnost Viz též Blommaert, Jan – Huang, April: Semiotic and spatial scope: Towards a materialistic semiotic. Working Papers in Urban Language & Literacies 62. London: King's College London 2010.

UMWELT

(1) Sémiotická povaha objektů v prostředí není těmto objektům inherentní.

(2) Samo toto prostředí není univerzální, nýbrž species-speci#c, tj. pre-artikulováno percepčním ústrojím.

Jakob von Uexküll A Foray into the Worlds of Animals and Humans. Minneapolis – London: University of Minnesota Press 2010. [orig. 1934]

Srov. např. Deely, John: Umwelt. Semiotica 134, 2001, s. 125–135.

SÉMIÓZA

je způsob orientace v Umweltu.

Sémiotika je nauka o sémióze jakožto orientaci v Umweltu.

UMWELT A INNENWELT

Organismus jako subjekt Innenwelt: soubor reprezentací zkušeností s prostředím

„The #rst task of research on such environments [Umwelt] consists in seeking out the animalʼs perception signs and, with them, to construct the animalʼs environment. “ von Uexküll, Jakob 1934/2010, s. 53.

VON NEUMANNOVA SONDA

je vesmírné plavidlo interagující s prostředím (kovy, nerosty, těžba) a se svou základnou.

Sebe-replikace: (1) přístup k součástkám (2) algoritmus pro vytvoření repliky

von Neumann, John: Theory of Self-Reproducing Automata. Urbana – London: University of Illinois Press 1966.

MEZE GLOBÁLNÍ SÉMIOTIKY

prostředí + subjekt Sémióza = von Neumannova sonda jako ne-náhodný a rekurentní proces interpretace rozpoznatelných prvků Umweltu

„Meaning is the child of physics.“ Wheeler, John Archibald: Bits, quanta, meaning. In: Giovanni, A. et al. (eds.) Problems in Theoretical Physics. Salerno: Salerno University Press 1984, s. 123.

Srov. též Kristeva, Julia: Semiotics. A Critical Science and/or a Critique of Science. In: Moi, T. (ed.) The Kristeva Reader. New York: Columbia University Press 1986, s. 75–88. [orig. 1969]

ALIQUID STAT PRO ALIQUO

Znak je něco, co může stát za něco úplně jiného (než bychom mohli očekávat). Bernard, Je$: Signs, Conviviality, and the Future. 10 Theses.

Strukturální model znaku (formání elegance) vs Dekódovací schopnosti (psychological truth) García, Erica C.: Grasping the Nettle: Variation as Proof of Invariance. In: Waugh, L. R. – Rudy, S. (eds.) New Vistas in Grammar: Invariance and Variation. Amsterdam – Philadelphia: John Benjamins Publishing Company 1991, s. 33–59.

ČISTÁ, MODERNÍ SÉMIOTIKA

Znakové funkce jsou formálně elegantní, imanentní, anti-psychologické a reduktivní, resp. nejsou ani „v“ subjektu, ani v Umweltu. univerzální strukturální sémiotika, hyperstrukturalismus

Znak není reprezentace (Morris, Peirce).

SUBJEKT A ZNAKY

(1) Existenciální sémiotika Tarasti, Eero: Existential Semiotics. Indiana: Indiana University Press 2001. Hirsch, Richard: Language as re,ective experience. Semiotica 182, 2010, s. 215–228. Petrilli, Susan - Ponzio, Augusto: Transcendence and alterity: On life, communication, and subjectivity. Semiotica 184, 2011, s. 229–250. Duits, Rufus: Tarasti’s existential semiotics: Towards a functional model. Semiotica 192, 2012, s. 577–603.

(2) Kognitivní sémiotika sémióza a kognice?

SÉMIÓZA A KOGNICE 1

Sémiotika studuje znaky. Kognitivní věda studuje reprezentace, resp. procesy, nemá teorii znaku. Srov. Sonneson, Göran: The meaning of meaning in biology and cognitive science: A semiotic reconstruction. Sign Systems Studies 34, 2006, s. 135–213.

(1) Kognitivní vědu lze podřadit sémiotice. Elmar Holenstein: Interview. In: Benatti, R. (ed.) Scripta Semiotica 1. Frankfurt/M. – Berlin – Bern – New York – Paris – Wien: Peter Lang 1992, s. 133–150.

(2) Interdisciplinarizace (sémiotika jako věda) Sonneson, Göran: Here comes the semiotic species: Re,ections on the semiotic turn in the cognitive sciences. In: Wagoner, B. (ed.) Symbolic Transformation. The mind in movement through culture and society. London - New York: Routledge 2010, s. 38–58.

SÉMIÓZA A KOGNICE 2

Sémióza a kognice jsou procesy spjaté (pokud ne totožné). Brandt, Peer Aage: Toward a Cognitive Semiotics. In: Fastrez, P. (ed.) Recherches en Communication 19. Dossier Cognitive Semiotics. Louvain: Université catholique de Louvain 2004, s. 1–13. Daddesio, Thomas C.: On Minds and Symbols. The Relevance of Cognitive Science for Semiotics. Berlin – New York: Mouton de Gruyter 1995. Zlatev, Jordan: What is cognitive semiotics? SemiotiX 6, 2011 <http://www.semioticon.com/semiotix/2011/10/what-is-cognitive-semiotics/>.

ZNAK JAKO SCHÉMA

Schéma je abstraktní reprezentace elementárních časoprostorových interakcí mezi entitami derivované z percepce rekurentní napříč doménami (např. inkluze)

Thom, René: Mathematical Models of Morphogenesis. Chichester: Ellis Horwood 1983.

KOGNITIVNÍ PERSPEKTIVA

Znak není produktem modulárního generátoru, který je imanentní a existuje na nějakém nespeci#kovaném místě vně lidského organismu. Viz Bundgaard, Peer – Stjernfelt, Frederik: Logic and cognition. In: Cobley, P. (ed.) The Routledge Companion to Semiotics. London - New York: Routledge 2010, s. 57–73.

KOGNITIVNÍ MODEL SÉMIÓZY

Terenzi, Graziano: Semiosis in cognitive systems. Semiotica 171, 2008, s. 131–162.

IKÓN, INDEX, SYMBOL

Jaké je plausibilita této typologie?

Daddesio, Thomas C.: On Minds and Symbols. The Relevance of Cognitive Science for Semiotics. Berlin - New York: Mouton de Gruyter 1995.

(1) Ikón (2) Index (předchozí symbolická generalizace) (3) Symbol schéma

IKÓN, INDEX, SYMBOL Sonneson, Göran: Here comes the semiotic species: Re,ections on the semiotic turn in the cognitive sciences. In: Wagoner, Brady (ed.) Symbolic Transformation. The mind in movement through culture and society. London - New York: Routledge 2010, s. 38–58.

Podobnost a soumeznost jsou přítomné všude v Umweltu, ale neutvářejí znak.

FIRSTNESS SECONDNESS THIRDNESS

PRINCIPLE Iconicity -- --

GROUND Iconic ground Indexical ground Symbolic ground

SIGN Iconic sign Indexical sign Symbolic sign

SÉMIOTIKA (MJ. KOGNITIVNÍ)

„Tradiční“ a kognitivní sémiotika nejsou konkurenční směry, spíše se opírají jeden o druhý.

Kognitivní perspektiva jako impulz pro empirické/experimentální ověřování.

RADIKÁLNÍ KOGNITIVISMUS?

Není kognitivistická kritika strukturálních a behaviorálních modelů pouze transpozicí těchto konceptů do kognitivního slovníku?

Symbol Grounding Problem Harnad, Stevan: The Symbol Grounding Problem. Physica D 42, 1990, s. 335–346.

systematičnost (kognitivní, ani strukturální) není sama o sobě zárukou úspěšné orientace v Umweltu

KOGNITIVNÍ TYP

primární sémióza (percepce) úspěšná identi#kace prvků Umweltu privátní (kognitivní) návod pro úspěšnou referenci Eco, Umberto: Kant and the Platypus. Essays on Language and Cognition. San Diego – New York – London: Hartcourt 1999, s. 130n.

EVOLUCE KT

9–13 měsíc: znaková funkce (dvojí asymetrie) 14–19 měsíc: intencionalita/komunikace Srov. DeLoache, Judy S. – Burns, Nancy M.: Early Understanding of the representational function of pictures. Cognition 52, 1994, s. 83–110.

20–27 měsíc: konvencionalita (iconic/indexical ground mizí) od 28 měsíce: systematičnost

Zlatev, Jordan - Andrén, Mats: Stages and transitions in children’s semiotic development. In: Zlatev, J. et al. (eds.) Studies in Language and Cognition. Newcastle: Cambridge Scholars 2009, s. 380–401.

KT NEJSOU DOSTATEČNÉ JO

Úspěšná sémióza nemusí být výsledkem privátních KT

Jádrový obsah komunikační homologizace Intersubjektivní, tj. veřejné vyjasnění základních rysů prvků Umweltu Eco, Umberto: Kant and the Platypus. Essays on Language and Cognition. San Diego – New York – London: Hartcourt 1999, s. 136n.

JO A ÚSPĚŠNÁ SÉMIÓZA

Účastnící komunikace kooperují na návodech úspěšné orientace.

Znakové funkce jsou interlokuční. Roberts, Gillian L. – Bavelas, Janet Beavin: The Communicative Dictionary: A Collaborative Theory of Meaning. In: Stewart, J. (ed.) Beyond the Symbol Model. Re&ections on the Representational Nature of Language. Albany: State University of New York Press 1996, s. 135–160.

JO A ÚSPĚŠNÁ SÉMIÓZA

(1) K nerozporné referenci je v komunikaci potřeba stále méně slov Clark, H. H.: Referring as a colaborative process. Cognition 22, 1986, s. 1–39.

(2) Zásadně nižší schopnost overhearer identi#kovat referent Schober, M. – Clark, H. H.: Understanding by addressees and overhearers. Cognitive Psychology 21, 1989, s. 211–232.

(3) Arbitrárnost je výsledkem komunikační kooperace Fay, Nicolas – Garrod, Simon – Roberts, Leo: The #tness and functionality of culturally evolved communication systems. Philosophical Transactions of the Royal Society B 363, 2008, s. 3553–3561.

JO A ÚSPĚŠNÁ SÉMIÓZA

(4) Trvanlivost znaků v médiu nemá vliv na utváření komunikační shody, má ale vliv na kompozicionalitu komunikátů (dvojí artikulace) Galantucci, Bruno - Kroos, Christian - Rhodes, Theo: The e$ects of rapidity of fading on communication systems. Interaction Studies 11, 2010, s. 100–111.

A NAPŘ. DALŠÍ

Slovník vs encyklopedie Marconi, Diego: Lexical Competence. Cambridge – London: MIT Press 1997.

Modelling Systems Theory Sebeok, Thomas A. – Danesi, Marcel: The Forms of Meaning. Modeling Systems Theory and Semiotic Analysis. Berlin – New York: Mouton de Gruyter 2000.

[...]

GLOBÁLNÍ MEDIÁLNÍ EXPERIMENTÁLNÍ

SÉMIOTIKA BUDOUCNOSTI JE

GLOBÁLNÍ a. pokračující artikulace autorit + interdisciplinární b. sémioetika a globalizace c. předpokladová (vs bez-předpokladová) PŘEDPOKLADOVÁ (UMWELT / VON NEUMANNOVA SONDA) a. biosémiotika a metajazyky přírodních věd b. antroposémiotika MEDIÁLNÍ A KOGNITIVNÍ ANTROPOSÉMIOTIKA a. sémiotické modely kognice b. kognitivní modely sémiózy EXPERIMENTÁLNÍ a. dětská sémióza b. Komunikační kooperace

DĚKUJI.

vit.gvozdiak@upol.cz