Psychologie prce

MUDr. Markta Petrovov

LF MU Brno, Klinika pracovnho lkastv FN USA

Psychologie prce

Studuje rzn druhy pracovn innosti (profese) a zjiuje, za jakch podmnek je prce a pracovn prosted nejpznivj pro duevn zdrav pracovnka.

Sleduje hledisko ergonomick: soulad mezi pracovnmi poadavky a osobnmi monostmi pracovnka

epidemiologick: mra rizika ohroen duevnho zdrav pi prci a prosted, kde je prce vykonvna

kolem psychologa je snit pracovn stres na minimum.

Psychologie prce npl oboruvypracovn charakteristik prac, pracovi a profes

hodnocen socilnch faktor pracovnho prosted a prce

posuzovn pracovnch prostedk (stroj a zazen) a prosted) z hlediska inenrsko psychologickho

aplikace sociologickch metod pro ely pracovnho lkastv

vbr pracovnk, poradenstv pro volbu povoln u vybranch profes

analza pracovnho selhn, jeho pin a projev vetn razovosti

Metody psychologie prce

Zkladem je:pozorovn, rozhovor, anamnza, standardizovan dotaznky, stupnice, klasick psychologick testy.

Metodologick poadavky:

standardizace (hodnocen vsledk jednotlivce se srovnv svsledky zskanmi ve stejnm testu na velkch skupinch osob)

validita (shoda mezi vnjm kriteriem a vsledkem testu) objektivita (jednotn instrukce, jednotn vyhodnocen)

spolehlivost (shoda mezi vsledky dosaenmi vmetod po asovm odstupu - retest)

Prevence v psychologii prce

vytven a zavdn program podpory zdrav (okrajov i odvykn kouen, prevence nvyk)

soustedn pozornosti na odstrann nebo snen psychick monotonie

vyuvn monosti participace zamstnanc, ast na rozhodovn

pihlen kindividulnm potebm pracovnk

management stresu respektovn osobn odolnosti, zmny chovn, uvdomn, zven kondice

Psychick zt jako rizikov faktor pracovnho prosted Nevyvol zpravidla nemoc zpovoln. Podl se na vzniku a rozvoji nespecifickch onemocnn. Ovlivuje pracovn pohodu zamstnanc.

Rizikov faktor psychick zt zven nroky na:vnmnpozornostpampedstavivostmylen rozhodovn

Kontraindikace pro prci v riziku psychick zte:zvan duevn poruchy, tk poruchy chovn, velmi zvan psychosomatick onemocnn

Posouzen psychickch nrok prceVnucen pracovn tempo - psov vroba mus se poddit stroji

Monotonie stle stejn podnty kontrola nedostatek podnt monitorovn, ekn na vzcnou situaci. Vznik tlum, zhoren pozornosti krtk stejn pohyby opakovan i riziko JNDZ

Smnn provoz tsmnn a nepetrit provoz - nron na zmnu spnkovho a cirkadinnho ryrtmu, rytmu ivota vrodinpouze non prce - vznamn riziko

asov tlak petena pozornost a asov kapacita velkm mnostvm kol, termnovan koly, okamit rozhodovn, prce pesas

Zten sociln interakce prce sosobami psych. naruenmi, nepizpsobivmi, vyadujcmi pi druh osoby

Riziko ohroen zdrav druhch osob nutnost dodrovat pravidla bezpenho chovn

Prce v noci

Charakteristika: prce mezi 22. a 6. hodinou. Zamstnancem pracujcm v noci je zamstnanec, kter bhem non doby pravideln odpracuje nejmn 3 hodiny ze sv pracovn doby v rmci 24 hodin po sob.

celkov zven zt

zven nroky na

psychickou slokubiologick reim, individuln snenlivost a pizpsobivostimunitn systmzrakov apart

zven riziko pracovnch raz

KI: Zvan celkov onemocnn, zvan psychick, psychosomatick onemocnn, zvan poruchy imunitnho systmu, individuln problmy se zmnami biorytmu, DM s aplikac inzulnu, vechny choroby s nutnost dodrovn pravidelnho reimu, thotn a kojc eny, mladistv

Zaazen innost do kategorie prce faktor psychick zt

kategorie 2 vnucen pracovn tempo monotonie 3 smnn nebo nepetrit provoz

kategorie 3 prce pouze vnonch smnch kombinace 3 faktor dle NV523/2002 Sb.

kategorie 4 nen pro psychickou zt stanovena

Vliv pracovnho prosted a pracovnho procesu

osvtlenuspodn pracovnho mstaosobn prostor pracovnkamikroklimanespecifick inky hlukutechnostressoptimalizace pracovnho reimu: rozdlen prce, pestvky, sluebn cesty, pesasyzaazen monosti aktivnho odpoinku

Pracovn podmnky na selhn jednice se mohou podlet nroky profese a pracovnho prosted

monotnn prce

nezvykl pracovn tempo

nerovnovha vpracovnm rytmu, nevyhovujc organizace prce

nevyhovujc uspodn pracovnho msta

profese svysokou odpovdnost a velkmi nroky na operativn rozhodovn, dc profese

profese vyadujc vysokou koncentraci pozornosti

prmyslov kodliviny majc afinitu kCNS

Vbr, rozmsovn, vcvik a hodnocen pracovnk

Rozhodujc lohu ve vbru a rozmsovn pracovnk maj specializovan vedouc pracovnci zamstnavatele personalist, HR oddlen.

Komplexn diagnostika osobnosti, temperamentu a schopnost spad do poradenstv ze strany psycholog. Zdravotnci posuzuj pracovn zpsobilost a vhodnost konkrtnho pracovnho zaazen, poradensk loha.

Psychosociln atmosfra na pracovitiStres souvisejc sprac: peten i nevytenost, obavy znezamstnanosti demotivace pracovnka, konflikt rol ikana na pracoviti, sexuln obtovn

Vedouc pracovnk: role je ovlivnna jeho osobnost - formln d prac. skupinu nutn pirozen autorita, sociln adaptace, dominance, interpersonln senzitivita, odborn znalosti voboru, zkuenost vjednn slidmi, ne konzervativnost vprci

Pracovn skupina:vznamn ovlivuje pracovnky i mezilidsk vztahy na pracovitilid ve skupin si vytv adu pravidel, nvyk a zvyklost usnadujcch jejich vzjemn souitjsou ureny role jednotlivch len skupiny /izolovan pracovnci jsou asto vnepjemn situaci, pod tlakem ostatnch/ Sociln klima skupiny lze zjiovat sociometrickmi metodami.

Vztah lovka kprci

motivace pracovnka pro innost je individuln a mn se vzvislosti na vnjch podmnkch (vchova, st, stav, hmotn zabezpeen )

optimln je soulad mezi zamenm pracovnka a zjmy a cli zamstnavatele

Uspokojen zprce

je dno objektivnmi podmnkami i subj.vlastnostmi jedince. Zkladnmi motivujcmi prvky jsou poteby, zjmy, nvyky, postoje a morln kriteria.

vyjaduje, jak lovk vzhledem ksob i cel spolenosti hodnot vykonvanou innost, jak msto zaujm vjeho ivot i provn

nelze zredukovat na uspokojen materiln, vznam m i spoleensk presti profese, perspektiva profesnho rstu, mezilidsk vztahy, firemn kultura apod.

Odolnost k zti

Ztov situace jsou bn, odolnost k mncm se podmnkm je individuln.

existuj exponovan profese svysokou mrou psychick zte

existuj problmov osobnosti sni schopnost odolvat zti (duevn vlastnosti je vedou k sociln nedoucm formm jednn a k selhn ve vypjatch situacch)

vkonkrtnch situacch se obtn pizpsobovn pracovnka projevuje

astmi zdravotnmi problmy, dostmi o rzn vyeten snegativnm vsledkem, prodluovn PN pro banln onemocnn

poklesem pracovn vkonnosti, zmnou chovn a emonch reakc na pracoviti

nepimenou reakc na odvodnnou kritiku, odporem ke vem zmnm

Adaptace kprci a kpracovn poziciAdaptace:

organismus se pizpsobuje podmnkm prosted, urit rovni podnt

souhrn 2 dj: pasivn akomodace kprosted a aktivn asimilace pizpsoben si prosted

lovk se pizpsobuje smyslovmi orgny i psychikou

Frustrace zkladnch lidskch poteb zpsobuje psychickou zt a stres, ty mohou vyvolat zmny socilnho chovn ve smyslu poruch adaptace.

Pracovn podmnky a psychick reakce

Jedinec, kter se nedoke pizpsobit pracovn situaci a selhv, me reagovat onemocnnm, razem pracovnm i nepracovnm nebo fluktuac.

Typy onemocnn:

neurotick reakce neurastenick syndrom spojen se somatickmi obtemi KV a GIT anxiozita a emon tenze dlouhodob probhajc neurza sdepresivn slokou psychosomatick onemocnn akutn psychogenn reaktivn psychza

Zvltn skupiny pracovnk mladistv - nedokonen psychick a fyzick vvoj organismu, zalenn do pracovnho procesu

eny odlinosti enskho organismu, thotenstv, kojen, nvrat po MD, sociln situace ovlivuje i pracovn motivaci

handicapovan zdravotn znevhodnn osoby, tlesn i duevn nemoci, nevidom, s poruchou sluchu, ei, zchvatovit a psychiatrick onemocnn, abusus alkoholu a drog - sebehodnocen, sebedvra, monost vyuit schopnost kvkonu pvodn profese, volba jin vhodn profese

star pracovnci somatick i psychick zmny organismu, vsouasnosti poetn nrst , problematick zamstnatelnost, diskriminace kvli vku

cizinci podnikatel, manaei, ale i manuln pracujc. Vk, kulturn a jazykov barira, pracovn podmnky, razy

Mobbing ikana na pracoviti

Clem je pokodit druhho lovka, znevit jeho soukrom i pracovn ivot, profesn zdatnost. Naruit sebevdom, vyvolat pocit viny a sebepohrdn, zahnat do izolace.Konenm clem je donutit jedince k odchodu z pracovit

zkenost mobbingu spov v jeho skrytosti, zdnliv nhodnosti ve skutenosti jde o clen, pravideln a promylen toky

Na obti zvis vznik mobbingu jen mlo, hlavn roli hraje osobnost mobbera a pedevm prosted - nevhodn firemn kultura.

Spoutem bv konflikt.

Mobbing ikana na pracovitiProjevy mobbingu jsou velmi rznorod:

verbln toky neverbln tokyzken techniky zamlovn informac, mazn dat, ztrta vsledk prce obti, viry v PC

Negativn dsledky pro jedince, firmu i spolenost.

U jedince vznikaj psychick, psychosomatick, sociln nsledky.

Obrana: identifikace neptele, volba sprvn strategie,veden zznam, hledn spojence, informovn nadzenho, vyhledn odborn pomoci Nejlep obranou je prevence.

Posttraumatick syndrom = normln reakce na nenormln situaci Psychick reakce na traumatizujc zitek:

nehodansil (pepaden, trn, znsilnn)prodn a technick katastrofy (ohe, vbuch)zsahy z povoln (hasii,armda, zchrani, policie)ast ve vlce

tk se postienho i svdka situace

Nezvykl, traumatizujc zkuenost, organismus je peten, neum zpracovat. Reakce je individuln.

Me se projevit bezprostedn i s odstupem asu. Trvn tdny i msc