Propedeutika předmatematematických činností ...
Transcript of Propedeutika předmatematematických činností ...
Univerzita Hradec Králové
Pedagogická fakulta
Ústav primární a preprimární edukace
Propedeutika předmatematematických činností
prostřednictvím hry v podmínkách mateřské školy
Bakalářská práce
Autor: Bc. Markéta Pipková
Studijní program: B7507 Specializace v pedagogice
Studijní obor: Učitelství pro mateřské školy
Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Eva Krejčová, CSc.
Hradec Králové 2015
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala (pod vedením vedoucího bakalářské
práce) samostatně a s použitím uvedené literatury.
V Hradci Králové dne 30. 4. 2015
Poděkování:
Děkuji vedoucí bakalářské práce RNDr. PaedDr. Evě Krejčové, CSc. za metodické
vedení práce a cenné rady.
Anotace
PIPKOVÁ, Markéta. Propedeutika předmatematematických činností prostřednictvím hry
v podmínkách mateřské školy. [Bakalářská práce]. Hradec Králové: Pedagogická fakulta
Univerzity Hradec Králové, 2015. 71 s.
Bakalářská práce je zaměřena na propedeutiku předmatematických představ v mateřské
škole.
Teoretická část se zabývá logicko-matematickou inteligencí, vztahem dítěte a čísel
obecně, charakterizuje základní matematické představy a faktory, které je ovlivňují.
Popisuje některé pomůcky využitelné při rozvoji matematických představ. Posuzuje
provázanost matematiky s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní
vzdělávání. Zmiňuje pojmy, jako jsou projektová a tematická výuka.
Praktickou část tvoří tematický plán Rákosníček a hvězdy, který byl realizován ve
školním roce 2014/2015 v Základní škole a mateřské škole Rybitví.
Klíčová slova:
Předmatematické představy, předškolní vzdělávání, Rámcový vzdělávací program,
didaktická hra, tematický plán.
Annotation
Title: Propaedeutics of pre-mathematical activities through
games in terms of a kindergarten
PIPKOVÁ, Markéta. Propaedeutics of pre-mathematical activities through games in
terms of a kindergarten [Bachelor Dehree Thesis]. Hradec Králové: Faculty of Education,
University of Hradec Králové, 2015. 71 pp.
The Bachelor thesis is focused od propaedautics of pre-mathematical activities in terms
od kindergarten.
The theoretical part deals with the logical-mathematical intelligence, with relation
bethween child and numbers, it describes basics of mathematical concepts and factors,
which influence their development. It shows some of the useful tools and interdependence
with Framework educational program for preschool education. It mentions terms such as
project method and thematic education.
The practical part is comprised of the thematic project Rákosníček a hvězdy (Rákosníček
and stars) which was realized in the school year 2014/2015 in The Elementary school and
the Kindergarten Rybitví.
Key words:
Pre-mathematical activities, preschool education, Framework educational program for
preschool education, didactic game, thematic plan.
7
Obsah
1 Úvod ........................................................................................................................... 9
2 Logicko-matematická inteligence ............................................................................ 10
3 Základní matematické představy ............................................................................. 11
3.1 Faktory ovlivňující rozvoj matematických dovedností .................................... 12
3.2 Vývojové škály matematických představ ......................................................... 12
3.3 Oslabení specifických matematických schopností a dovedností ..................... 13
4 Pomůcky pro rozvoj matematických představ ......................................................... 14
4.1 Hry .................................................................................................................... 14
4.1.1 Společenské hry ......................................................................................... 14
4.1.2 Pohybové hry ............................................................................................. 14
4.1.3 Didaktické hry v matematice ..................................................................... 14
4.2 Stavebnice ......................................................................................................... 15
4.3 Pracovní listy .................................................................................................... 15
4.4 Básně a říkadla .................................................................................................. 15
4.5 Přírodní materiály ............................................................................................. 16
5 Dítě a čísla ................................................................................................................ 17
6 Matematika v rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání ......... 18
6.1 Klíčové kompetence a matematika ................................................................... 18
6.2 Vzdělávací oblasti a matematika ...................................................................... 19
7 Projektové a tematické vyučování ........................................................................... 20
7.1 Projektové vyučování ....................................................................................... 20
7.2 Co je to projekt? ............................................................................................... 21
7.3 Tematická výuka ............................................................................................... 21
8 Tematický plán Rákosníček a hvězdy ...................................................................... 22
8.1 Myšlenková mapa ............................................................................................. 23
8
8.2 Vlastní činnosti ................................................................................................. 24
8.2.1 První týden ................................................................................................ 24
8.2.2 Druhý týden ............................................................................................... 45
9 Realizace .................................................................................................................. 62
10 Reflexe, evaluace.................................................................................................. 63
10.1 První týden ........................................................................................................ 63
10.2 Druhý týden ...................................................................................................... 64
11 Závěr ..................................................................................................................... 66
12 Seznam použitých zdrojů ..................................................................................... 68
13 Seznam příloh ....................................................................................................... 71
9
1 Úvod
Matematika je v mateřské škole, podle mého názoru, opomíjenou oblastí vzdělávání.
Mnohé z mých spolužaček na pedagogické fakultě neměly v dětství matematiku rády,
a proto dnes do své praxe tyto činnosti zařazují minimálně nebo je nezařazují vůbec.
Zapomínají tak na to, že je potřeba dítě rozvíjet všestranně. Právě tento fakt byl jedním
z důvodů, proč jsem se v rámci své bakalářské práce rozhodla věnovat rozvoji
předmatematických představ.
Dalším důvodem bylo to, že považuji matematiku za jednu z nejdůležitějších
vzdělávacích oblastí využitelných v běžném životě. Domnívám se, že pro správné
pozdější použití matematiky v praxi, je důležité rozvíjet matematické a logické myšlení
již od útlého věku.
V teoretické části se nejprve zabývám logicko-matematickou inteligencí, která je pro
rozvoj těchto představ stěžejní. Dále popisuji základní matematické představy, faktory
ovlivňující jejich rozvoj a vývojové škály matematických představ. Také uvádím stručný
výčet pomůcek využitelných k rozvoji této oblasti. Zmiňuji vztah dítěte k matematice
a uvádím souvislosti s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání.
Protože praktickou část koncipuji v duchu projektového a tematického vyučování,
dotýkám se v teoretické části i těchto témat.
V rámci praktické části rozděluji obsah do několika oblastí – plán projektu, realizace
a reflexe. Stěžejní částí je návrh tematického plánu inspirovaného příběhy z dětské knihy
Rákosníček a hvězdy. Podrobně popisuji jednotlivé činnosti probíhající v průběhu dvou
týdnů. U každé aktivity uvádím cíle, motivaci, pomůcky, organizaci i možný způsob
reflexe. Kromě matematických činností však do projektu zahrnuji i aktivity hudební,
pohybové, výtvarné a snažím se tak o mezipředmětovou integraci a nenásilnou formu
výuky.
Na realizaci a reflexi uvedených námětů poukazuji v závěru praktické části. V přílohách
předkládám pracovní listy, další využité pomůcky a fotodokumentaci z realizace.
10
2 Logicko-matematická inteligence
Vývoj předmatematických představ nepochybně souvisí i s rozumovou vybaveností
jedince. Inteligencí související s matematikou se zabýval americký psycholog Howard
Gardner, který v roce 1983 formuloval teorii mnohonásobné inteligence. V té vymezil
sedm typů lidské inteligence, mezi něž patří i logicko-matematická. Podle této teorie má
v sobě člověk zakomponované všechny typy inteligencí, i když v různém poměru. Právě
proto by se hlavně v mateřských školách, kde ještě není zcela zřejmé, který typ inteligence
u jedince vyniká, měly rozvíjet všechny druhy. Schematické znázornění teorie můžeme
vidět na Obrázku 1.
„Logicko-matematická inteligence se podle Gardnerovy teorie týká schopnosti řešení
neverbálních problémů, práce s abstraktními symboly, čísly a znaky. Tento typ inteligence
bývá výrazně rozvinutý u vědců, matematiků, programátorů a dalších profesí vyžadujících
exaktní myšlení“ (Šnajdrová, 2013).
Obrázek 1: Gardnerova teorie mnohonásobných inteligencí (Zdroj: https://managementmania.com/cs/teorie-mnohonasobne-inteligence)
11
3 Základní matematické představy
S matematikou se dítě setkává již od útlého dětství, aniž by vědělo, že jde právě
o matematiku. Od narození dítě vnímá matematické pojmy používané v jeho okolí. Samo
později chápe matematiku na tzv. pasivní úrovni, kdy je schopné porozumět výrazům
jako „jedna ruka“, „druhá ruka.“ S aktivním použitím matematiky a logiky se seznamuje
v mateřské škole pomocí rozvoje nejen pojmů, ale i prostorové a časové orientace
a samozřejmě paměti.
Proto, abychom dítěti umožnili správný rozvoj předmatematických představ, si nejprve
musíme sami uvědomit, co vše matematika zahrnuje, a co vlastně tento pojem znamená.
Bednářová například ve své publikaci říká: „Matematika je prostředkem i výrazem
rozvoje myšlení, logického uvažování. Pro osvojení matematických dovedností nestačí
pouze mechanicky vyjmenovat číselnou řadu nebo psát číslice. Předškolní dítě potřebuje
rozvinout mnoho schopností, dovedností a získat potřebné vědomosti“ (Bednářová,
Šmardová, 2007, s. 47). Podle jiné definice pojem matematika pochází z řeckého
mathématikos (poučný) a původně se zabývala studiem čísel a geometrických tvarů.
(Hrabánek, 2015).
Mezi dovednosti, které dítě potřebuje pro správný vývoj předmatematických představ,
patří:
jemná i hrubá motorika;
grafomotorika;
prostorové vnímání;
zrakové vnímání;
vnímání času;
paměť.
Díky jemné i hrubé motorice dítě získává základní představy o světě, manipuluje
s předměty, zjišťuje jejich velikost, váhu, tvar, množství atd. Grafomotorika je
předpokladem pro správný úchop psacího náčiní a správné psaní číslic. Trénink
a pochopení prostorového a zrakového vnímání dítěti usnadňuje pozdější výuku
geometrie. Vnímání času napomáhá pochopení souslednosti dějů. K těmto schopnostem
bychom neměli opomenout přiřadit i schopnost se soustředit a paměť, zvláště paměť
krátkodobou (Pohlová, 2012).
12
Ještě před samotnou výukou matematiky musí dítě znát některé přípravné pojmy tohoto
světa. Proto se v rámci propedeutiky seznamuje se základními barvami, s prostorovými
pojmy, rozdíly mezi věcmi, učí se pojmenovávat základní geometrické tvary, porovnávat,
tvořit celky a v neposlední řadě rozeznávat číslice (Doyon, 2003). Pro snadnější nácvik
těchto dovedností se v mateřských školách využívají mnohé metodické pomůcky.
S některými z nich se seznámíme v následující kapitole.
3.1 Faktory ovlivňující rozvoj matematických dovedností
Úroveň rozvoje matematických představ do jisté míry závisí na rozumových
předpokladech. Ty však nemusí znamenat stoprocentní úspěšnost v matematice. Pro
snadné zvládnutí školní matematiky je důležitá i průprava v předškolním věku a rozvíjení
dalších přirozených schopností. Mezi základní patří motorika hrubá i jemná. Pro dítě
v předškolním věku je důležité orientovat se v prostoru, zvládat manipulaci s předměty,
a teprve následně pracovat s obrázky či pracovními listy. Tyto činnosti úzce souvisí
i s vytvářením základů pro školní geometrii.
Důležitou rozumovou schopností je paměť. „Ta patří k základním psychickým
předpokladům, na nichž stavějí naše vzdělávací systémy – ve vzdělávání dětí, mládeže
i dospělých. Informace a poznatky (tj. učivo) je potřeba nejen sledovat, ale i udržet si je
v paměti a následně si je vybavit a reprodukovat nebo vhodně používat. Proto je do jisté
míry úspěšnost či neúspěšnost vzdělávání konkrétního jedince dána i úrovní jeho paměti“
(Nádvorníková, 2011). S krátkodobou pamětí úzce souvisí i schopnost koncentrace na
úkol.
Zrakové a sluchové vnímání také ovlivňuje vývoj předčíselných představ.
Prostřednictvím uvedených smyslů dítě určuje množství, třídí, porovnává, spojuje počet
s grafickým symbolem.
3.2 Vývojové škály matematických představ
Prvotní matematické myšlení neprobíhá nahodile, ale postupuje od jednoduššího ke
složitějšímu, od konkrétního k abstraktnímu. Můžeme specifikovat určité vývojové škály:
porovnávání, pojmy, vztahy (malý-velký, hodně-málo, menší-větší apod.);
třídění, tvoření do skupin (podle druhu, barvy, velikosti, tvaru apod.);
13
řazení (seřadí tři prvky podle velikosti, pojmenuje nejmenší-největší apod.);
množství (počítání předmětů v dané skupině);
tvary, pojmenování tvarů (kruh, čtverec, trojúhelník, obdélník) (Gošová, 2011).
Bednářová a Šmardová pro tyto vývojové škály vytvořily úkoly a přehledné tabulky, ve
kterých si učitelé mohou poznamenávat postup jednotlivých dětí v průběhu roku nebo
i několika let (2007).
3.3 Oslabení specifických matematických schopností
a dovedností
Oslabení předčíselných představ může mít řadu negativních dopadů. Příkladem jsou
problémy v oblasti grafomotoriky, které mohou mít vliv na psaní, rýsování a zápisy
početních operací. Potíže s diferenciací (záměny matematických symbolů) mohou být
zapříčiněny zhoršeným vývojem zrakového vnímání. Sluchové vnímání a řeč ovlivňují
zejména porozumění instrukcím a chápání matematických pojmů. Nedostatečná
krátkodobá paměť způsobuje obtíže s počítáním zpaměti, nesprávné vnímání času může
ovlivnit vnímání následnosti jednotlivých kroků. Tento výčet je však pouze nástinem
dalších možných problémů v matematice a poukazuje na obtížnost získávání
matematických dovedností a přechodu k abstraktnímu myšlení (Bednářová, 2007).
14
4 Pomůcky pro rozvoj matematických představ
Mezi pomůcky pro rozvoj matematických představ v mateřské škole můžeme zařadit
různé hry, stavebnice, pracovní listy, říkadla a básně nebo i přírodní materiály jako
například kamínky, mušle atd.
4.1 Hry
Již Komenský se zabýval učením hrou. Toho se využívá hlavně v mateřských školách,
kde převládá pohyb a tvořivost oproti sezení v lavicích a memorování. Hra je přirozenou
součástí dětského života, a proto se stala i nenásilnou metodou rozvoje dětských
schopností. To platí i v případě matematických představ.
U her všeobecně, ale zejména u her s matematickou a logickou tematikou, je třeba děti
vždy efektivně motivovat k činnosti. Děti by se díky správné motivaci hrou měly rozvíjet
a nenásilně učit.
4.1.1 Společenské hry
Klasickou hrou rozvíjející početní představy je všeobecně známá společenská hra
Člověče, nezlob se! Dítě si při hodu kostkou vytváří představu o počtu vhledem
(kardinální přístup) a následně počítá políčka na hrací ploše (ordinální přístup). Na
obdobném principu jsou založeny i další společenské hry např. Z pohádky do pohádky,
Husičky, Žížalky apod.
4.1.2 Pohybové hry
Vhodným prostředkem pro rozvoj prostorové orientace jsou pohybové hry. Propojení
matematické představy s pohybem představuje výborný způsob získávání
bezprostředních zkušeností zejména s orientací v prostoru, ale i seznamování s dalšími
oblastmi matematiky (počet, třídění, barvy).
4.1.3 Didaktické hry v matematice
Hry didaktické jsou primárně zaměřené na matematiku. Jejich hlavním úkolem je vytvářet
dovednosti, aniž by děti poznaly, že se něco učí. Didaktické hry jsou vhodné zejména pro
nácvik numerace a zvládnutí základních početních dovedností (sčítání, odčítání).
Můžeme je však využít i jinými způsoby. Některé didaktické hry přirozeně spojují
15
několik předmětů a odbourávají tak atomizaci získaných vědomostí a přispívají tak
k funkčnímu propojení a utváření souvislostí (Krejčová, Volfová, 1994).
Mezi hry vhodné pro rozvoj matematických představ patří například tangram,
rozpočítadla, na schovávanou, bludiště, skládanky a další, které například uvádějí
Krejčová a Volfová v publikaci Didaktické hry v matematice (1994).
4.2 Stavebnice
Stavebnice pomáhají při rozvoji prostorové orientace, která je důležitá zejména při
budoucí výuce geometrie. Děti vytvářejí různé stavby z kostek, lega, plastových,
dřevěných i látkových stavebnic, přičemž se seznamují nejen s různými materiály, tvary
a velikostmi, ale i s pojmy jako například vpravo, vlevo, před, za, pod, nad, vedle, atd.
Přirozenou cestou se tak učí poznávat a pojmenovávat okolní prostředí.
4.3 Pracovní listy
Pracovní listy se při průpravě na výuku matematiky dají využít mnoha způsoby. Ať už
grafomotorické listy pro přípravu na psaní číslic, různá bludiště na logické myšlení,
hledání a spojování stejného počtu nebo poznávání tvarů a barev. Pracovní listy skýtají
řadu možností pro rozvoj matematicko-logické inteligence.
4.4 Básně a říkadla
Existuje mnoho básní, písní a říkadel s matematickou tematikou. Pomocí nich se děti
seznamují s pojmem číslo, učí se číselnou řadu nebo i vnímání času. Mohou se naučit
nejen znát pojmy jako jedna, dva, tři atd., ale pomocí obrázkového doplnění i vnímat tvar
a vzhled odpovídajících číslic.
„Jedničku, tu poznáš hravě!
Podobá se stéblu v trávě,
vypadá jak jehla s nití,
s nulou patří do desíti.
Když chce Eva zašívat,
nit do ouška musí dát.
Kdo z vás, děti, asi tuší,
kolik mívá jehla uší?“ (Pospíšilová, 2008, s. 7).
16
4.5 Přírodní materiály
Přírodní materiály, jako například kamínky, listy, písek nebo i venkovní prostory můžeme
v přípravě na matematiku využít různými způsoby. Kamínky lze použít při třídění, řazení
nebo i poznávání různých tvarů a velikostí. Listy se hodí pro rozvoj jemné motoriky, pro
poznávání barev, velikostí i tvarů. Písek je dobrou pomůckou pro motorické schopnosti
dětí (stavby hradů z písku atd.). Nejlepší vyžití se však naskytne v přírodě. Ať už je to na
školní zahradě nebo v blízkém lese. Venkovní prostory umožňují dětem všestranný rozvoj
od prostorové orientace, přes hrubou a jemnou motoriku až po zrakové či sluchové
vnímání.
17
5 Dítě a čísla
S čísly se dítě setkává hned od začátku svého života, ale prozatím pouze pasivně. Bez
čísel se totiž lidský svět neobejde. Často si ani neuvědomujeme, kolikrát za den
používáme čísla nejen ve své řeči, ale i v psaném projevu nebo jen v myšlenkách.
Přemýšlíme, v kolik budeme vstávat, v kolik přijdeme domů, kolik rohlíků koupíme ke
svačině nebo za jak dlouho už bude víkend. Právě prostřednictvím těchto každodenních
úkonů a vět se s čísly setkávají také děti. Kolikrát za den dítěti řekneme, aby nám podalo
druhou ruku? A přesto, že ještě aktivně matematiku nevyužívá, druhou ruku nám podá.
„Zpívají-li děti píseň Jedna, dva, tři, čtyři, pět, cos to Janku, cos to sněd, většina dětí
pořadí slov jedna, dva, tři, čtyři, pět nepozmění, ani žádné z těchto slov
nevynechá…Znalost těchto slov i jejich odříkávání nemají však v tomto stadiu nic
společného s počítáním…Na druhou stranu ovšem znalost těchto slov mu později při
počítání pomáhá“ (Křížová, Mruškovičová, 1988, s. 51). Tento příklad přesně vystihuje
tzv. pasivní znalost čísel.
Plně chápat význam nejmenších čísel, tedy mít jejich aktivní znalost, by mělo dítě již před
nástupem do základní školy. Mělo by umět přiřadit číslo k počtu, pojmenovávat
a napodobovat číslice. V mateřské škole je nezbytné tyto dovednosti záměrně rozvíjet.
I když je matematika řečí čísel, neměli bychom zapomínat na názorné ukázky a učení
prožitkem (Blahníková, 2007). Kuřina ve své publikaci Matematika a porozumění světu
uvádí: „Pro děti po vstupu do první třídy je velice důležité, aby bylo počítání s čísly
spojené s realitou jejich života, s jejich jazykem, aby se čísla vázala k předmětům
a situacím, se kterými se děti denně dostávají do kontaktu a mají s nimi svou vlastní
zkušenost“ (2009, s. 167). Z tohoto poznatku vyplývá, že bychom čísla měli propojovat
s okolním světem například počítáním mincí v dětské pokladničce, počítáním
projíždějících aut, rozlišováním menšího a většího počtu stromů na zahradě atd.
18
6 Matematika v rámcovém vzdělávacím programu pro
předškolní vzdělávání
Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (dále jen RVP PV) je od roku
2004 státním závazným kurikulem pro výchovu a vzdělávání dětí v České republice. RVP
PV vymezuje hlavní požadavky, podmínky a pravidla pro institucionální vzdělávání dětí
předškolního věku a jako takový představuje základní východisko pro tvorbu školních
vzdělávacích programů (Smolíková, 2004).
RVP PV se zaměřuje na akceptování specifik dětského vývoje, umožnění individuálního
rozvoje a vzdělávání, vytváření základů klíčových kompetencí. Dále pak definuje kvalitu
vzdělávání, zajišťuje srovnatelnou pedagogickou účinnost a vytváří prostor pro rozvoj
různých kompetencí (Smolíková, 2004).
6.1 Klíčové kompetence a matematika
Oblasti matematiky se dotýkají tyto klíčové kompetence vymezené v RVP PV:
Kompetence k učení
„soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje
a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů
získanou zkušenost uplatňuje v praktických situacích a v dalším učení
učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost
a záměrně si zapamatuje; při zadané práci dokončí, co započalo; dovede
postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům“
(Smolíková, 2004, s. 12).
Kompetence k řešení problémů
„problémy řeší na základě bezprostřední zkušenosti; postupuje cestou pokusu
a omylu, zkouší, experimentuje; spontánně vymýšlí nová řešení problémů
a situací; hledá různé možnosti a varianty (má vlastní, originální nápady);
využívá při tom dosavadních zkušeností, fantazii a představivost
při řešení myšlenkových i praktických problémů užívá logických, matematických
i empirických postupů; pochopí jednoduché algoritmy řešení různých úloh
a situací a využívá je v dalších situacích
19
zpřesňuje si početní představy, užívá číselných a matematických pojmů, vnímá
elementární matematické souvislosti“ (Smolíková, 2004, s. 13).
Komunikativní kompetence
„ovládá dovednosti předcházející čtení a psaní
domlouvá se gesty i slovy, rozlišuje některé symboly, rozumí jejich významu
i funkci“ (Smolíková, 2004, s. 13).
6.2 Vzdělávací oblasti a matematika
Matematické činnosti se prolínají ve všech vzdělávacích oblastech RVP PV, v některých
však nepřímo. Pro potřeby této práce uvádím pouze ty oblasti, ve kterých jsou matematika
a s ní související dovednosti (paměť, časoprostorová orientace atd.) přímým záměrem.
Dítě a psychika
„porozumět slyšenému (zachytit hlavní myšlenku příběhu, sledovat děj
a zopakovat jej ve správných větách)
naučit se zpaměti krátké texty (reprodukovat říkanky, písničky, pohádky,
zvládnout jednoduchou dramatickou úlohu apod.)
poznat některá písmena a číslice, popř. slova
chápat prostorové pojmy (vpravo, vlevo, dole, nahoře, uprostřed, za, pod, nad,
u, vedle, mezi apod.), elementární časové pojmy (teď, dnes, včera, zítra, ráno,
večer, jaro, léto, podzim, zima, rok), orientovat se v prostoru i v rovině, částečně
se orientovat v čase
naučit se nazpaměť krátké texty, úmyslně si zapamatovat a vybavit − řešit
problémy, úkoly a situace, myslet kreativně, předkládat „nápady“ − nalézat nová
řešení nebo alternativní k běžným“ (Smolíková, 2004, s. 19-21).
20
7 Projektové a tematické vyučování
V současné době se zejména na základních školách využívají různé alternativní metody
vyučování. Dvěma z možných alternativ použitelných i v mateřské škole jsou projektové
vyučování, neboli učení v projektech a tematická výuka.
7.1 Projektové vyučování
Projektové vyučování je v poslední době hojně uplatňováno v českých základních
i mateřských školách. Musíme si ale uvědomit, že učení v projektech není v žádném
případě objevem posledních let. Zrod této formy se obecně přičítá americkým pedagogům
z přelomu 19. a 20. století. „Zřejmě první projektové vyučování se objevuje v USA pod
vlivem psychologa a pedagoga Johna Deweye“ (Dlabola, 2009). Dewey
a jeho následovníci zpracovali tuto tematiku nejen teoreticky, ale i prakticky, čímž dali
nám, dnešním pedagogům, další nový podnět pro práci s dětmi. Je tedy jisté, že učení
v projektech se využívá již téměř sto let, a to v takové podobě, v jaké bylo vymyšleno.
Tento koncept je tedy velmi nadčasový nejen svým osobnostním přístupem k dítěti, ale
i možnostmi, které poskytuje pro plnění zásad a cílů dnešního školního kurikula RVP PV.
Abychom pochopili význam projektového vyučování v pedagogice, musíme si nejprve
vysvětlit, co pod pojmy projekt a projektové vyučování chápeme, jak a proč se využívá.
Projektové vyučování definuje například Dvořáková takto: „Projektové vyučování je
úkolem žáka, za který přebírá plnou odpovědnost, přímo, logicky a systematicky směřuje
od motivace, mapování a třídění přes řešení ke konkrétnímu produktu. Produkt určuje
celkový proces a závěrečný výsledek“ (2009, s. 14).
Existuje řada názorů proč využívat právě projekty. Vybrala jsem pouze některé
z uváděných předností:
integrace různých předmětů, oborů;
rozvoj samostatnosti a odpovědnosti dítěte;
rozvoj klíčových kompetencí;
propojení výuky a života.
21
7.2 Co je to projekt?
V didaktické teorii můžeme nalézt hned několik vymezení pojmu projekt, názory různých
odborníků se mohou lišit a definice mohou být nejednotné. Pro potřeby této práce jsem
vybrala několik definic projektu. Lojdová například uvádí: „Projekt je komplexní, reálný
a smysluplný úkol (problém, téma), s nímž se žák identifikuje a přebírá za něj
odpovědnost, a jehož výsledkem je konkrétní výstup (produkt)“ (2012, s. 4). Další
z definic uvádí Kasíková ve své knize Kooperativní učení, kooperativní škola: „Projekt
je specifický typ učebního úkolu, ve kterém mají žáci možnost volby tématu
a směru jeho zkoumání, a jehož výsledek je tudíž jen do určité míry předvídatelný. Je to
úkol, který vyžaduje iniciativu, kreativitu a organizační dovednosti, stejně tak jako
převzetí odpovědnosti za řešení problémů spojených s tématem“ (2001, s. 49). Obecně
můžeme projekt popsat jako úkol, který má smysl, vychází z potřeb dítěte a života, má
praktický výsledek, integruje předměty a poskytuje globální pohled na problém.
Důležitým prvkem projektu je nejen výsledek, ale i samotný proces, prožívání, sociální
učení, celistvé rozvíjení osobnosti. Projekty jsou také typické změnou role učitele, kdy se
pedagog stává rádcem a pomocníkem, ne autoritativním vůdcem.
7.3 Tematická výuka
Na rozdíl od projektu, který se snaží dítě navést k danému cíli, vychází tematické
vyučování z určeného tématu, které může integrovat různé předměty, poznatky a obory;
pojímá téma zeširoka. Z tématu pak dále vytváříme další podtémata. „Integrovaná
tematická výuka je otevřený vzdělávací model, jehož prostřednictvím děti dosahují
vzdělávacích cílů formulovaných ve vzdělávacích standardech (vědomostí, dovedností,
postojů)“ (Portál in Krejslová, 2008, s. 29). Tematická výuka v mateřských školách
probíhá většinou v ucelených blocích, které jsou předem naplánované. Všechny činnosti
v bloku jsou zaměřeny na dané téma a měly by všestranně rozvíjet dětskou osobnost
a potenciál. V mnohých mateřských školách je plánování podle daných témat běžným
způsobem přípravy výuky.
22
8 Tematický plán Rákosníček a hvězdy
Pro praktickou část bakalářské práce jsem si vybrala navržení a praktické ověření
výukového bloku zaměřeného na předmatematické činnosti. V plánu využívám prvky
projektového a tematického vyučování. Jsou v něm zahrnuty nejen činnosti matematické,
ale i výtvarné, pohybové, hudební a další. Celek je koncipován na dva týdny, ale je
otevřený (lze jej upravovat nejen časově, ale i obsahově).
Vzdělávací nabídku jsem sestavila do týdenních bloků, každá část je inspirována a
motivována několika pohádkami z knihy Rákosníček a hvězdy (Kincl, 1996). Pořadí
činností v daném týdnu lze libovolně měnit, některé aktivity mohou být vyřazeny či
nahrazeny jinými.
Celý plán jsem pro lepší přehlednost strukturovala do třech základních částí:
myšlenková mapa;
vlastní činnosti;
realizace a reflexe projektu.
Cíle jednotlivých činností vycházejí z Konkretizovaných očekávaných výstupů RVP PV
vydaných v roce 2012 Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen KOV).
Součástí práce jsou také přílohy, ve kterých uvádím další materiály potřebné pro
úspěšnou realizaci, a také fotodokumentaci ze samotného uskutečnění plánu.
23
8.1 Myšlenková mapa
„Rybník Brčálník“
zapouštění barev, zvířata
v rybníce, voda
„Cesta do nebe“
tvořivé myšlení, rozvoj
fantazie
„Stíny - beránci“
stínové divadlo,
pracovní list
„Barvy oblohy“
pozorování oblohy,
míchání barev,
malba
„Tvary hvězd“
pečení hvězd a dalších tvarů,
porovnávání, skládání obrázků
z různých tvarů, tangram „Rákosníček a hvězdy“
četba, soustředěný poslech,
chápání významu textu, prožívání
situací, hledání čísel v příbězích
„Hvězdy, souhvězdí“
počítání hvězd v souhvězdích,
velikosti, motorika
„Ve hvězdárně“
exkurze, námětová
hra „Raketa“
fyzikální pokus, tvoření
raket z plastů
„Naše planeta Země“
výroba planet, zpěv,
sluneční soustava
24
8.2 Vlastní činnosti
Nabízené aktivity vycházejí z textů pohádek a asociací spojených s nimi. Jednotlivé
činnosti jsou pro zajištění přehlednosti vypsány v tabulce. U každé je uveden cíl,
motivace, popis, pomůcky a organizace. Reflexe je prováděna v závěru každého dne.
Konkrétní cíle jsou převzaty z dokumentu Konkretizované očekávané výstupy RVP PV.
8.2.1 První týden
První týden je inspirován dvěma příběhy, a to Jak Rákosníček předjížděl Velký vůz a co
z toho bylo a Jak Rákosníček zachraňoval mráčky beránky před hvězdným orlem.
Pondělí
Ranní činnosti
Cíl:
„Upřednostňovat užívání pravé či levé ruky při kreslení či v jiných činnostech,
kde se preference ruky uplatňuje.
Rozpoznat odlišnosti v detailech (např. vyhledat a doplnit chybějící část
v obrázku, jednotlivé části složit v celek, nalézt cestu v jednoduchém labyrintu,
složit puzzle, hrát pexeso, domino, loto).
Sledovat očima zleva doprava a dle potřeby i zprava doleva, případně v dalších
směrech, jmenovat objekty zleva doprava, vyhledat první a poslední objekt
ve skupině, vést čáru zleva doprava, shora dolů.
Objevovat význam ilustrací, soch, obrazů...
Projevovat zájem o poznávání písmen a číslic, prohlížet si knihy (atlasy,
encyklopedie, obrázkové knihy, leporela), znát některé dětské knihy a vyprávět
o nich, informace vyhledat v encyklopediích“(KOV, 2012, s. 3, 7, 9, 11).
Popis činností:
Prohlížení knihy.
Vystřihování motivů z omalovánek.
Puzzle Rákosníček.
Pomůcky: Kniha, omalovánky, nůžky, puzzle atd.
25
Organizace: Individuální, skupinová činnost.
Seznámení s tématem: Jak Rákosníček předjížděl Velký vůz a co z toho bylo
Cíl:
„Mít přiměřeně bohatou slovní zásobu, dokázat osvojená slova aktivně uplatnit
v řeči, používat větší množství slovních obratů, správně určovat a pojmenovávat
věci a jevy ve svém okolí.
Používat jednoduchá souvětí, vyjádřit myšlenku, nápad, mínění, popsat situaci,
událost, vyjádřit svoje pocity, prožitky.
Dodržovat pravidla konverzace a společenského kontaktu – řečovou kázeň
(např. dokázat naslouchat druhým, vyčkat, až druhý dokončí myšlenku, sledovat
řečníka i obsah, dokázat zformulovat otázku, samostatně a smysluplně
odpovědět na otázku, umět komentovat zážitky a aktivity, posuzovat slyšené).
Sledovat a zachytit hlavní myšlenku příběhu, vyslechnutý příběh převyprávět
samostatně, věcně správně, popř. dokázat odhadnout, jak by mohl příběh
pokračovat.“
Soustředěně poslouchat pohádku, hudební skladbu, divadelní hru (např.
sledovat pozorně divadelní představení a následně ho reprodukovat), nenechat
se vyrušit – neodbíhat od činnosti, pracovat v klidu (např. vyřešit labyrint)“
(KOV, 2012, s. 6, 7).
Motivace:
„Děti, představte si, že se na nás dnes přišel podívat host. Jmenuje se
Rákosníček. Znáte ho? Ale ještě než za námi přijde, přečteme si o něm
pohádku.“
Popis činností:
Četba pohádky (případně poslech CD, DVD), využití obrázků k pohádce.
Poslech znělky televizní pohádky Rákosníček.
Seznámení dětí s maňáskem Rákosníčkem – každé dítě si s Rákosníčkem podá
ruku a řekne mu své jméno.
26
Pomůcky: Kniha, maňásek Rákosníček, obrázky, znělka z večerníčku, případně
CD/DVD.
Organizace: Frontální činnost.
Porovnávání a ostré lineární uspořádání: „Pomůžeme Rákosníčkovi?“
Cíl:
„Rozumět a používat základní pojmy označující velikost (malý - velký, větší –
menší, nejmenší – největší, dlouhý- krátký, vysoký - nízký, stejný).
Posoudit početnost dvou souborů a určit počet do 6 (např. o kolik je více
a o kolik je méně, kde je stejně).
Chápat, že číslovka označuje počet (např. 5 je prstů na ruce, 5 je kuliček)“
(KOV, 2012, s. 10).
Motivace:
Maňásek Rákosníček: „Děti, já mám takový velký problém. Já totiž sám
nepoznám, co je velké a co malé. Pomůžete mi?“
Učitelka: „Co myslíte, děti, zvládneme Rákosníčka naučit co je velké a co
malé?“
Popis činností:
Děti vymýšlejí způsob, jak zjistí, kdo z nich je větší a kdo menší. Porovnávají
vzájemnou výšku tím, že se postaví zády k sobě.
Děti se seřadí podle velikosti od nejmenšího po největší - stojí na provaze
a nesmí z něj při řazení spadnout, uspořádávají podle velikosti předměty ve
třídě (autíčka, kostky, míče atd.).
Porovnávání obrázků s hvězdami – větší x menší.
Pomůcky: Autíčka, kostky, míče, obrázky hvězd, lano.
Organizace: Frontální, skupinová činnost.
27
Pohybová hra: „Rákosníček a velký vůz“
Cíl:
„Běhat, skákat, udržovat rovnováhu na jedné noze.
Pohybovat se bezpečně ve skupině dětí.
Pohybovat se dynamicky po delší dobu (např. běhat při hře 2 minuty a více)“
(KOV, 2012, s. 3).
Motivace:
„Pamatujete si, jak v pohádce Rákosníčkovi ujel Velký vůz a on ho musel honit?
Na to si právě zahrajeme. Jeden z vás bude Rákosníček a ostatní budou Velké
vozy.“
Popis činností:
Modifikace hry „Na honěnou“. Děti běhají po třídě jako velké vozy a jeden
(či více) Rákosníčků je chytá. Chycené děti se posadí na zem.
V rolích Rákosníčka a velkých vozů se děti střídají.
Pomůcky: Triangl pro zvukové signály na začátku a konci hry.
Organizace: Frontální činnost.
Tvorba n-tic: „Souhvězdí“
Cíl:
„Orientovat se v číselné řadě 1 – 10, vyjmenovat ji, porovnat, že 5 je více než
4, chápat číslo jako počet prvků.
Posoudit početnost dvou souborů a určit počet do 6 (např. o kolik je více
a o kolik je méně, kde je stejně).
Chápat, že číslovka označuje počet (např. 5 je prstů na ruce, 5 je kuliček).
Jednoduchý problém vyřešit samostatně i ve spolupráci s kamarády, při
složitějších se poradit, postupovat podle pokynů a instrukcí.
Zapojovat se do činností, komunikovat a kooperovat s dětmi i se známými
dospělými, odmítnout neznámé dospělé.
Umět kooperovat, dohodnout se s ostatními.
28
Nebát se požádat o pomoc, radu“ (KOV, s. 10, 11).
Motivace:
„Představte si, že každý z vás se teď na chvilku promění v hvězdičku. A takové
hvězdičky mají za úkol hezky svítit a vytvářet souhvězdí. Víte, co je to
souhvězdí? Každé souhvězdí se skládá z určitého počtu hvězdiček. Vy budete
hvězdičky a musíte zajistit, aby vás byl v souhvězdí správný počet.“
Popis činností:
Učitelka dětem ukazuje obrázky souhvězdí se zvýrazněnými hvězdami.
Děti spočítají hvězdy na obrázku a podle tohoto počtu se spojují do n-tic (trojic
– osmic)
Pomůcky: Obrázky souhvězdí (Příloha I – Pomůcka 1–6).
Organizace: Frontální činnost.
Fyzikální pokus: „Raketa“
Cíl:
„Uvědomovat si, co je nebezpečné.
Nechat se získat pro záměrné učení.
Projevovat zájem o nové věci, dotazovat se při neporozumění, zkoušet,
experimentovat“ (KOV, 2012, s. 5, 11).
Motivace:
„Děti, teď si společně ukážeme, jak může taková raketa vypadat a létat.“
Didaktická poznámka:
Upozorníme děti na nebezpečnost pokusu a na to, aby pokus nikdy nezkoušely
samy.
Popis činností:
Do plastové lahve nalijeme cca dva decilitry lihu, uzavřeme a zatřepeme s ní,
aby uvnitř vznikly lihové páry. Zbylý líh vylijeme zpět do původního obalu.
U víčka s dírkou zapálíme zápalku. Lihové páry se zapálí a lahev odletí, jako
by to byla raketa.
29
Děti odstartují odlet rakety odpočtem (10, 9, 8,….)
BEZPEČNOST! Zabezpečíme lahev s lihem proti požití dětmi! Děti udržíme
v dostatečné vzdálenosti od ohně!
Pomůcky: Plastová lahev s děravým víčkem, líh, zápalky.
Organizace: Učitelka předvádí pokus, děti ho frontálně sledují. Provádíme venku.
Reflexe
„Která souhvězdí jsme poznali v první pohádce?“
„Jak Rákosníček pomohl lampářce?“
„Co se vám nejvíce líbilo?“
„Pamatujete si, kolik hvězd mělo největší souhvězdí?“
Úterý
Ranní činnosti
Cíl:
„Odhadnout, na co stačí, uvědomovat si, co neumí a co se chce naučit
(vyhledávat příležitosti, umět požádat o pomoc).
Přijmout povinnost, soustředit se na činnost a samostatně ji dokončit.
Rozumět a používat základní pojmy označující velikost (malý - velký, větší –
menší, nejmenší – největší, dlouhý- krátký, vysoký - nízký, stejný).
Porovnat a uspořádat předměty dle stanoveného pravidla (např. od nejmenšího
k největšímu; poznat, co do skupiny nepatří), třídit předměty minimálně dle
jednoho kritéria (např. roztřídit knoflíky na hromádky dle barvy, tvaru,
velikosti).
Sledovat očima zleva doprava a dle potřeby i zprava doleva, případně v dalších
směrech, jmenovat objekty zleva doprava, vyhledat první a poslední objekt
ve skupině, vést čáru zleva doprava, shora dolů.
Upřednostňovat užívání pravé či levé ruky při kreslení či v jiných činnostech,
kde se preference ruky uplatňuje.
Tužku držet správně, tj. dvěma prsty, třetí podložený, s uvolněným zápěstím.
Vést stopu tužky při kresbě, apod.
30
Pracovat se stavebnicemi, skládankami (stavět z kostek, navlékat korálky,
skládat mozaiky, zavázat kličku).
Zvládat výtvarné činnosti, provádět jednoduché úkony s výtvarnými pomůckami
(např. tužkou, pastelem, štětcem, nůžkami) a materiály (např. papírem-
překládání, textilem, modelovací hmotou)“ (KOV, 2012, s. 3, 10).
Popis činností:
Námětová hra „Na hvězdáře“ – děti si hrají s dalekohledy, teleskopem.
Pracovní listy (2 varianty obtížnosti):
o vybarvení velkých obrázků (Příloha A).
o spojení hvězd od nejmenšího po největší (Příloha B).
(u obou variant je potřeba dodat individuální vysvětlení vlastního řešení).
Kresba, malba souhvězdí, Rákosníčka atd.
Puzzle Rákosníček (Příloha J – Foto 10–11).
Stavba dráhy pro Velký vůz z kostek.
Prohlížení encyklopedií.
Pomůcky: Dalekohledy, teleskopy, encyklopedie, papíry, výtvarné potřeby, pracovní
listy, puzzle, kostky, stavebnice.
Organizace: Individuální, skupinová činnost.
Rozcvička „Jak se rozcvičuje Rákosníček“
Cíl:
„Postavit se zpříma a udržet správné držení těla po dobu vnější kontroly.
Vyrovnávat svalové dysbalance v běžném pohybu.
Zvládat nižší překážky, zvládat různé druhy lezení.
Pohybovat se bezpečně ve skupině dětí.
Přizpůsobit či provést jednoduchý pohyb podle vzoru či pokynů.
Být pohybově aktivní po delší dobu (10 minut a více) v řízené i spontánní
aktivitě“ (KOV, 2012, s. 3).
31
Motivace:
„Rákosníček, když ráno vstane a vyjde ven z rybníka Brčálníka, musí se
pořádně protáhnout. Zkusíme to jako on.“
Popis činností:
Rozcvička – motivované zdravotní cviky.
Organizace: Frontální činnost.
Hra v roli: „Smutná Lampářka“
Cíl:
„Používat jednoduchá souvětí, vyjádřit myšlenku, nápad, mínění, popsat
situaci, událost, vyjádřit svoje pocity, prožitky.
Sledovat a zachytit hlavní myšlenku příběhu, vyslechnutý příběh převyprávět
samostatně, věcně správně, popř. dokázat odhadnout, jak by mohl příběh
pokračovat.
Rozvíjet a obohacovat hru podle své představivosti a fantazie.
Spontánně vyprávět zážitky ze svého okolí, z různých vyprávění, či co dítě
prožilo příjemného i nepříjemného.
Vyjádřit vlastní jednoduché pohybové představy, rytmický doprovod nebo
melodii (např. vymýšlet krátké dramatické scénky, naznačit, vyjádřit pomocí
pantomimy konkrétní činnost, pohybem ztvárnit slyšenou melodii“ (KOV, 2012,
s. 3, 8).
Motivace:
„Teď si, děti, zahrajeme na vílu Lampářku. Pamatujete si ji z pohádky? Co
dělala? Proč byla smutná?“
Popis činností:
Děti představují brečící vílu (protože nestihla zapálit všechny hvězdy včas),
vyjadřují, co si asi myslí a co cítí.
Uprostřed komunitního kruhu leží svícny, některé svíčky zapálené, jiné
zhasnuté.
Pomůcky: Svíčky.
32
Organizace: Frontální činnost.
Problémová situace: „Co může Rákosníček pro vílu Lampářku udělat?“
Cíl:
„Používat jednoduchá souvětí, vyjádřit myšlenku, nápad, mínění, popsat
situaci, událost, vyjádřit svoje pocity, prožitky.
Sledovat a zachytit hlavní myšlenku příběhu, vyslechnutý příběh převyprávět
samostatně, věcně správně, popř. dokázat odhadnout, jak by mohl příběh
pokračovat.
Rozvíjet a obohacovat hru podle své představivosti a fantazie.
Spontánně vyprávět zážitky ze svého okolí, z různých vyprávění, či co dítě
prožilo příjemného i nepříjemného.
Vyjádřit vlastní jednoduché pohybové představy, rytmický doprovod nebo
melodii (např. vymýšlet krátké dramatické scénky, naznačit, vyjádřit pomocí
pantomimy konkrétní činnost, pohybem ztvárnit slyšenou melodii)“ (KOV,
2012, s. 3, 8).
Motivace:
„Jak bychom mohli Lampářce pomoci, aby už nebyla smutná?“
Popis činností:
Děti hledají možná řešení v komunitním kruhu.
Společné vyřešení situace – zapálení svíček.
Pomůcky: Zápalky, svíčky.
Organizace: Frontální činnost.
Výtvarná činnost: „Výroba planet“
Cíl:
„Zvládat výtvarné činnosti, provádět jednoduché úkony s výtvarnými
pomůckami (např. tužkou, pastelem, štětcem, nůžkami) a materiály (např.
papírem-překládání, textilem, modelovací hmotou).
33
Kreslit, malovat, modelovat, vytrhávat, stříhat, lepit, vytvářet objekty
z přírodních i umělých materiálů.
Tvořivě využívat přírodní i ostatní materiály při pracovních a výtvarných
činnostech, experimentovat s materiály, poznávat a využívat výrazové možnosti
(vytvářet různé plošné a prostorové útvary, mísit barvy, zkoumat odlišné účinky
suchých a vlhkých podkladů, aj.).
S materiály, barvami (např. vytvořit koláž, smíchat barvy, zapouštět barvy do
klovatiny).
Experimentovat s výtvarně netradičními materiály.
Využívat tvůrčí a výtvarné techniky k výzdobě prostředí“ (KOV, 2012, s. 4, 8).
Motivace:
„Pamatujete si, jak Rákosníček letěl na raketě do vesmíru? On dokonce mohl
doletět na některé planety. Rozdělíme se do skupin a každá si vyrobí planetu,
na kterou spolu s Rákosníčkem doletěla.“
Popis činností:
Diskuze, práce s encyklopedií – „Jak vypadá planeta?“
Každá skupina dětí si vybere gumový míč (různé velikosti).
Míč skupinky nakašírují a nechají uschnout.
V dalších dnech (případně odpoledne), po uschnutí, děti pomocí střihového
papíru a tapetového lepidla vytvoří na míči reliéfní povrch. Nechají zaschnout.
Po zaschnutí skupinky planety nabarví temperovými barvami.
Hotové planety pojmenují.
Pomůcky: Gumové míče různých velikostí, tapetové lepidlo, různé odstřižky papírů
(toaletní papír, papírové kapesníky, noviny), střihový papír, tapetové lepidlo,
temperové barvy, štětce, encyklopedie, obrázky.
Organizace: Skupinová činnost.
Reflexe
„Jaké planety jsme poznali?“
„Jak jsme pomohli Lampářce?“
„Komu se líbila rozcvička, ten si stoupne doprava.“
34
Děti stojí v řadě. „Kdo se cítil dobře jako smutná Lampářka, udělá krok
dopředu.“
Středa
Ranní činnosti
Cíl:
„Zvládat výtvarné činnosti, provádět jednoduché úkony s výtvarnými
pomůckami (např. tužkou, pastelem, štětcem, nůžkami) a materiály (např.
papírem - překládání, textilem, modelovací hmotou).
Kreslit, malovat, modelovat, vytrhávat, stříhat, lepit, vytvářet objekty
z přírodních i umělých materiálů.
Odhadnout, na co stačí, uvědomovat si, co neumí a co se chce naučit
(vyhledávat příležitosti, umět požádat o pomoc).
Přijmout povinnost, soustředit se na činnost a samostatně ji dokončit.
Rozumět a používat základní pojmy označující velikost (malý - velký, větší –
menší, nejmenší – největší, dlouhý - krátký, vysoký - nízký, stejný).
Porovnat a uspořádat předměty dle stanoveného pravidla (např. od nejmenšího
k největšímu; poznat, co do skupiny nepatří), třídit předměty minimálně dle
jednoho kritéria (např. roztřídit knoflíky na hromádky dle barvy, tvaru,
velikosti).
Sledovat očima zleva doprava a dle potřeby i zprava doleva, případně v dalších
směrech, jmenovat objekty zleva doprava, vyhledat první a poslední objekt
ve skupině, vést čáru zleva doprava, shora dolů.
Upřednostňovat užívání pravé či levé ruky při kreslení či v jiných činnostech,
kde se preference ruky uplatňuje.
Tužku držet správně, tj. dvěma prsty, třetí podložený, s uvolněným zápěstím.
Vést stopu tužky při kresbě, apod.
Pracovat se stavebnicemi, skládankami (stavět z kostek, navlékat korálky,
skládat mozaiky, zavázat kličku).
Zvládat výtvarné činnosti, provádět jednoduché úkony s výtvarnými pomůckami
(např. tužkou, pastelem, štětcem, nůžkami) a materiály (např. papírem-
překládání, textilem, modelovací hmotou).
35
Projevovat zájem o poznávání písmen a číslic, prohlížet si knihy (atlasy,
encyklopedie, obrázkové knihy, leporela), znát některé dětské knihy a vyprávět
o nich, informace vyhledat v encyklopediích“ (KOV, 2012, s. 3, 8, 10).
Popis činností:
Výroba planet (viz úterý).
Kresba, malba souhvězdí, Rákosníčka atd.
Puzzle Rákosníček.
Prohlížení encyklopedií, obrázků souhvězdí.
Pomůcky: Encyklopedie, papíry, výtvarné potřeby, puzzle, rozpracované planety.
Organizace: Individuální, skupinová činnost.
Pohádka Jak Rákosníček zachraňoval mráčky beránky před hvězdným orlem
Cíl:
„Používat jednoduchá souvětí, vyjádřit myšlenku, nápad, mínění, popsat
situaci, událost, vyjádřit svoje pocity, prožitky.
Sledovat a zachytit hlavní myšlenku příběhu, vyslechnutý příběh převyprávět
samostatně, věcně správně, popř. dokázat odhadnout, jak by mohl příběh
pokračovat“ (KOV, 2012, s. 6).
Motivace:
Poslech pohádky Jak Rákosníček zachraňoval mráčky beránky před hvězdným
orlem (čtená předchozí den před odpočinkem).
„Děti, o čem byla pohádka, kterou jsme četli včera před spaním?“
Popis činností:
Děti sedí v komunitním kruhu na zemi.
Učitelka pokládá návodné otázky: „Kdo rozháněl beránky? Jaký trik vymyslel
Rákosníček nejdřív? Proč obarvení nevyšlo? Čím orla zahnali?“
Organizace:
Frontální činnost.
36
Zpěv písně Naše země kulatá
Cíl:
„Rozlišit zvuky a známé melodie, rozlišit a napodobit rytmus.
Vyjadřovat se zpěvem, hrou na jednoduché rytmické či hudební nástroje,
hudebně pohybovou činností (viz výše).
Zapamatovat si krátké říkanky, rozpočítadla, jednoduché básničky, písničky
a reprodukovat je, přijmout jednoduchou dramatickou úlohu.
Rozpoznat geometrické tvary - čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník“ (KOV,
2012, s. 7, 17).
Motivace:
„Děti, co kdybychom dnes zazpívali Rákosníčkovi písničku? A naučíme se
novou, která bude o naší zemi, o hvězdě a o raketě.“
Popis činností:
Děti sedí na zemi u klavíru. Učitelka nejprve zahraje a zazpívá celou píseň, poté
se po částech píseň učí děti.
Seznámení s textem – tvar kulatý, vyhledávání v prostoru.
Pokud už děti píseň alespoň částečně umí, můžeme jim dát různé hudební
nástroje a hrát a zpívat několikrát nebo si během zpěvu kutálet míčem v kruhu.
Pomůcky: Klavír, noty (Příloha H), hudební nástroje (dřívka, triangl, rytmická vajíčka,
atd.).
Organizace: Frontální činnost.
Rozpoznávání stínů
Cíl:
„Rozpoznat geometrické tvary - čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník.
Rozumět a používat základní pojmy označující velikost (malý - velký, větší –
menší, nejmenší – největší, dlouhý- krátký, vysoký - nízký, stejný)“(KOV, 2012,
s. 10).
37
Motivace:
„Děti, vzpomínáte si, jak Rákosníček ukryl beránky před orlem? Kdo z vás ví,
co to ten stín vlastně je? Zkusíme teď poznat, k čemu daný stín patří.“
Popis činností:
Učitelka připraví dřevěný rám, který potáhne průsvitným materiálem (například
střihovým papírem). Má připravenou baterku a několik tvarů z tvrdého papíru
(vždy dvě kopie).
Zatemníme místnost.
Rozsvícením baterky za „oponou“ a přiložením papírového tvaru vytváří
učitelka (případně i děti) stíny.
Ostatní děti hádají, který z tvarů má takový stín.
S tvary můžeme za oponou různě otáčet, přibližovat a oddalovat je.
Pomůcky: Připravený rám, kartonové (papírové) tvary, baterka (lampička) (Příloha I –
Pomůcka 9).
Organizace: Frontální činnost.
Stínové divadlo – improvizace
Cíl:
„Používat jednoduchá souvětí, vyjádřit myšlenku, nápad, mínění, popsat
situaci, událost, vyjádřit svoje pocity, prožitky.
Rozvíjet a obohacovat hru podle své představivosti a fantazie.
Spontánně vyprávět zážitky ze svého okolí, z různých vyprávění, či co dítě
prožilo příjemného i nepříjemného.
Vyjádřit vlastní jednoduché pohybové představy, rytmický doprovod nebo
melodii (např. vymýšlet krátké dramatické scénky, naznačit, vyjádřit pomocí
pantomimy konkrétní činnost, pohybem ztvárnit slyšenou melodii)“ (KOV,
2012, s. 3, 8).
Motivace:
„Děti, co kdybychom Rákosníčkovi zahráli nějakou pohádku?“
38
Popis činností:
Děti si zkouší napodobit různá zvířátka pomoci prstů. Každá skupinka (čtyři až
šest dětí) vymyslí krátký příběh, který samostatně nacvičí a zahraje ostatním
dětem.
Pomůcky: Připravený rám, loutky, maňásci, baterka.
Organizace: Skupinová činnost.
Reflexe
„Která pohádka se vám líbila nejvíc?“
„Co je to stín?“
Čtvrtek
Ranní činnosti
Cíl:
Odhadnout, na co stačí, uvědomovat si, co neumí a co se chce naučit
(vyhledávat příležitosti, umět požádat o pomoc).
Přijmout povinnost, soustředit se na činnost a samostatně ji dokončit.
Rozumět a používat základní pojmy označující velikost (malý - velký, větší –
menší, nejmenší – největší, dlouhý- krátký, vysoký - nízký, stejný).
Porovnat a uspořádat předměty dle stanoveného pravidla (např. od nejmenšího
k největšímu; poznat, co do skupiny nepatří), třídit předměty minimálně dle
jednoho kritéria (např. roztřídit knoflíky na hromádky dle barvy, tvaru,
velikosti).
Upřednostňovat užívání pravé či levé ruky při kreslení či v jiných činnostech,
kde se preference ruky uplatňuje.
Tužku držet správně, tj. dvěma prsty, třetí podložený, s uvolněným zápěstím.
Vést stopu tužky při kresbě, apod.
Pracovat se stavebnicemi, skládankami (stavět z kostek, navlékat korálky,
skládat mozaiky, zavázat kličku).
39
Zvládat výtvarné činnosti, provádět jednoduché úkony s výtvarnými pomůckami
(např. tužkou, pastelem, štětcem, nůžkami) a materiály (např. papírem-
překládání, textilem, modelovací hmotou).
Projevovat zájem o poznávání písmen a číslic, prohlížet si knihy (atlasy,
encyklopedie, obrázkové knihy, leporela), znát některé dětské knihy a vyprávět
o nich, informace vyhledat v encyklopediích“ (KOV, 2012, s. 3, 8, 10).
Popis činností:
Námětová hra – „U rybníku Brčálníku“ – stavba Rákosníčkova domečku.
Puzzle Rákosníček, hvězdy.
Prohlížení a kresba souhvězdí.
Pomůcky: Encyklopedie, papíry, výtvarné potřeby, puzzle, molitanové kostky, látky,
atd.
Organizace: Individuální, skupinová činnost.
Básnička Hvězdy
Cíl:
„Rozlišit zvuky a známé melodie, rozlišit a napodobit rytmus.
Vyjadřovat se zpěvem, hrou na jednoduché rytmické či hudební nástroje,
hudebně pohybovou činností (viz výše).
Zapamatovat si krátké říkanky, rozpočítadla, jednoduché básničky, písničky
a reprodukovat je, přijmout jednoduchou dramatickou úlohu“(KOV, 2012,
s. 7, 17).
Motivace:
„Děti, my si tady už několik dní povídáme o Rákosníčkovi, ale taky o hvězdách.
Dnes se spolu o těch hvězdičkách naučíme básničku. Budeme k tomu potřebovat
nejen pusu, ale i naše těla.“
Popis činností:
Učitelka s dětmi stojí v kruhu, poprvé básničku (vlastní text) řekne sama a
předvádí pohyb, při dalších opakováních se přidávají děti.
Hvězda, hvězda, hvězdička, (střídavé ukazování pravou a levou rukou k nebi)
40
je tak hrozně maličká. (ukazování prsty malé množství)
Tam nahoře na nebi (ukazování rukama do vzduchu)
vesele si velebí. (naznačení spánku rukama)
Svítí na nás z oblohy (rozevírání dlaní směrem před sebe – „reflektory“)
nikdo ji k nám neshodí. (lehnutí na zem)
Opakování.
Organizace: Frontální činnost.
Pohybová hra „Najdi obrázek“
Cíl:
„Zaregistrovat změny ve svém okolí (všimnout si a rozpoznat, co se změnilo
např. ve třídě, na kamarádovi, na obrázku).
Pohybovat se bezpečně ve skupině dětí“ (KOV, 2012, s. 3, 6).
Motivace:
„Teď si zahrajeme tak trochu na detektivy. Po třídě se nám totiž schovaly různé
postavičky z Rákosníčka, hvězdy a dokonce i sám Rákosníček. Jsou nakreslené
na obrázcích a my je teď musíme najít, aby se tu neztratily a nebylo jim
samotným smutno. Každý z vás teď tedy musí najít jeden zatoulaný obrázek
a přinést ho sem ke mně.“
Popis činností:
Učitelka předem schová obrázky po třídě.
Děti hledají schované obrázky. Každý si svůj obrázek donese zpět na koberec
a posadí se do kruhu.
Pojmenování obrázků.
Můžeme hru ztížit zařazením dalšího úkolu – např. hledáme potichu, chodíme
po špičkách, děláme dlouhé kroky atd.
Pomůcky: Obrázky.
Organizace: Frontální činnost.
41
Třídění nalezených obrázků
Cíl:
„Rozpoznat některé grafické znaky s abstraktní podobou (např. zná některé
číslice, písmena, dopravní značky).
Porovnat a uspořádat předměty dle stanoveného pravidla (např. od nejmenšího
k největšímu; poznat, co do skupiny nepatří), třídit předměty minimálně dle
jednoho kritéria (např. roztřídit knoflíky na hromádky dle barvy, tvaru,
velikosti).
Orientovat se v číselné řadě 1 – 10, vyjmenovat ji, porovnat, že 5 je více než 4,
chápat číslo jako počet prvků.
Posoudit početnost dvou souborů a určit počet do 6 (např. o kolik je více
a o kolik je méně, kde je stejně).
Chápat, že číslovka označuje počet (např. 5 je prstů na ruce, 5 je kuliček).
Porovnat a uspořádat předměty dle stanoveného pravidla (např. od nejmenšího
k největšímu; poznat, co do skupiny nepatří), třídit předměty minimálně dle
jednoho kritéria (např. roztřídit knoflíky na hromádky dle barvy, tvaru,
velikosti)“ (KOV, 2012, s. 10).
Motivace:
„Ztracené obrázky jsme vypátrali, teď je musíme vrátit zpět do jejich domečků.
A představte si, že u toho Rákosníčka to mají tak chytře vymyšlené, že aby
poznali, kde bydlí, mají na dveřích čísla. Děti, znáte čísla?“
„Dobře, už jsme se s Rákosníčkem přesvědčili, že čísla známe. Ale jak zjistíme,
kdo bydlí ve kterém čísle?“
„Musíme najít takové obrázky, kde je stejný počet bytostí, jako je číslo na
dveřích jejich domečků.“
Popis činností:
Děti sedí v kruhu na zemi.
Uvnitř kruhu jsou na kartičkách umístěny číslice, které si s dětmi připomeneme
nebo se je naučíme.
42
Každé dítě spočítá bytosti na svém obrázku a položí je k odpovídající kartě.
Ostatní děti kontrolují správnost řešení.
Společně spočítáme, kolik bytostí bydlí u každých dveří.
Můžeme najít, u kterého čísla bydlí nejvíce bytostí a u kterého nejméně.
Pomůcky: Obrázky, kartičky s číslicemi. (Příloha I – Pomůcka 7; Příloha J – Foto 17)
Organizace: Individuální přiřazování, frontální kontrola.
Reflexe
Společná kontrola přiřazování obrázků ke kartičkám.
„Komu se líbila básnička, zvedne pravou ruku.“
„Kdo si básničku zapamatoval, ukáže pět prstů.“
„Kdo je rád, že jsme všem bytostem pomohli najít domov, sedne si na zem.“
Pátek
Ranní činnosti
Cíl:
Přijmout povinnost, soustředit se na činnost a samostatně ji dokončit.
Rozumět a používat základní pojmy označující velikost (malý - velký, větší –
menší, nejmenší – největší, dlouhý- krátký, vysoký - nízký, stejný).
Porovnat a uspořádat předměty dle stanoveného pravidla (např. od nejmenšího
k největšímu; poznat, co do skupiny nepatří), třídit předměty minimálně dle
jednoho kritéria (např. roztřídit knoflíky na hromádky dle barvy, tvaru,
velikosti).
Sledovat očima zleva doprava a dle potřeby i zprava doleva, případně v dalších
směrech, jmenovat objekty zleva doprava, vyhledat první a poslední objekt
ve skupině, vést čáru zleva doprava, shora dolů.
Upřednostňovat užívání pravé či levé ruky při kreslení či v jiných činnostech,
kde se preference ruky uplatňuje.
Tužku držet správně, tj. dvěma prsty, třetí podložený, s uvolněným zápěstím.
Vést stopu tužky při kresbě, apod.
43
Pracovat se stavebnicemi, skládankami (stavět z kostek, navlékat korálky,
skládat mozaiky, zavázat kličku).
Zvládat výtvarné činnosti, provádět jednoduché úkony s výtvarnými pomůckami
(např. tužkou, pastelem, štětcem, nůžkami) a materiály (např. papírem-
překládání, textilem, modelovací hmotou).
Projevovat zájem o poznávání písmen a číslic, prohlížet si knihy (atlasy,
encyklopedie, obrázkové knihy, leporela), znát některé dětské knihy a vyprávět
o nich, informace vyhledat v encyklopediích“ (KOV, 2012, s. 3, 8, 10).
Popis činností:
Námětová hra – „U rybníku Brčálníku“ – stavba Rákosníčkova domečku.
Puzzle Rákosníček, hvězdy.
Kresba souhvězdí.
Pomůcky: Encyklopedie, papíry, výtvarné potřeby, puzzle, molitanové kostky, látky,
atd.
Organizace: Individuální, skupinová činnost.
Překážková dráha
Cíl:
„Běhat, skákat, udržovat rovnováhu na jedné noze.
Zvládat nižší překážky, zvládat různé druhy lezení.
Pohybovat se dynamicky po delší dobu (např. běhat při hře 2 minuty a více).
Být pohybově aktivní po delší dobu (10 minut a více) v řízené i spontánní
aktivitě“ (KOV, 2012, s. 3).
Motivace:
„Děti, představte si, jak dalekou cestu má Rákosníček do nebe. A co musí
překonat za překážky! Zkusíme ho spolu přenést přes všechny překážky, které
ho na cestě čekají.“
Popis činností:
Učitelka společně s dětmi sestaví ve třídě překážkovou dráhu.
Děti po jednom překážkovou dráhu zdolávají.
44
Pomůcky: Lavička, pěnové nášlapy, lano, obruče.
Organizace: Frontální činnost.
Mráčci beránci
Cíl:
„Zvládat výtvarné činnosti, provádět jednoduché úkony s výtvarnými
pomůckami (např. tužkou, pastelem, štětcem, nůžkami) a materiály (např.
papírem-překládání, textilem, modelovací hmotou).
Kreslit, malovat, modelovat, vytrhávat, stříhat, lepit, vytvářet objekty
z přírodních i umělých materiálů.
Rozvíjet a obohacovat hru podle své představivosti a fantazie.
Tvořivě využívat přírodní i ostatní materiály při pracovních a výtvarných
činnostech, experimentovat s materiály, poznávat a využívat výrazové možnosti
(vytvářet různé plošné a prostorové útvary, mísit barvy, zkoumat odlišné účinky
suchých a vlhkých podkladů, aj.).
Experimentovat s výtvarně netradičními materiály.
Využívat tvůrčí a výtvarné techniky k výzdobě prostředí“ (KOV, 2012, s. 4, 8).
Motivace:
„Děti, jak by takový mráček beránek mohl vypadat? Zkusíme si takové vytvořit,
aby tu měl Rákosníček nějaké kamarády.“
Popis činností:
Děti se rozdělí do čtyř skupin a z připravených materiálů vytvářejí mráčky
beránky podle vlastní fantazie.
Pomůcky: Látky, papíry, nůžky, tužky.
Organizace: Skupinová činnost.
Reflexe
„Co se ti líbí na mráčkovi první (druhé, třetí, čtvrté) skupiny?“
Pokus o sebehodnocení: „Co se ti dnes podařilo? Co ti šlo? Co ti dělalo
problémy a proč?“
45
8.2.2 Druhý týden
Druhý týden je inspirován pohádkami Jak Rákosníček vyzrál na nebeského jezdce
a Jak Rákosníček zachránil polárku před slunečním paprskem.
Pondělí
Ranní činnosti
Cíl:
„Rozpoznat geometrické tvary - čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník.
Upřednostňovat užívání pravé či levé ruky při kreslení či v jiných činnostech,
kde se preference ruky uplatňuje.
Tužku držet správně, tj. dvěma prsty, třetí podložený, s uvolněným zápěstím.
Vést stopu tužky při kresbě, apod.
Napodobit základní geometrické obrazce, různé tvary, popř. písmena.
Pracovat se stavebnicemi, skládankami (stavět z kostek, navlékat korálky,
skládat mozaiky, zavázat kličku).
Zvládat výtvarné činnosti, provádět jednoduché úkony s výtvarnými pomůckami
(např. tužkou, pastelem, štětcem, nůžkami) a materiály (např. papírem-
překládání, textilem, modelovací hmotou).
Kreslit, malovat, modelovat, vytrhávat, stříhat, lepit, vytvářet objekty
z přírodních i umělých materiálů.
Rozlišit zvuky a známé melodie, rozlišit a napodobit rytmus“ (KOV, 2012, s. 3,
4, 10).
Popis činností:
Pracovní listy – překresli domeček a hvězdu (Příloha D).
Vystřihování geometrických tvarů.
Stavba z kostek.
Puzzle (Příloha J – Foto 43–46).
Zopakování písně Naše země kulatá.
Pomůcky: Pracovní listy, puzzle, kostky, noty, klavír, barevné papíry, nůžky.
Organizace: Individuální činnosti u stolečku, skupinové činnosti.
46
Pečeme hvězdy a tvary
Cíl:
„Kreslit, malovat, modelovat, vytrhávat, stříhat, lepit, vytvářet objekty
z přírodních i umělých materiálů.
Udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce.
Rozlišit známé chutě a vůně i zápachy (např. slané, sladké, kyselé, hořké, vůni
koření, různých pochutin).
Rozlišit hmatem vlastnosti předmětu (např. strukturu povrchu), určit tvar,
materiál, počet, velikost“ (KOV, 2012, s. 4, 7).
Motivace:
„Děti, už jste někdy doma mamince pomáhaly péct cukroví? To je dobře, že to
umíte. Když tady ve školce máme Rákosníčka jako hosta, tak bychom ho neměli
nechat o hladu, že? Tak co kdybychom mu společně upekli sladké hvězdy?“
Popis činností:
Spojíme stoly ve třídě a posypeme je moukou. Děti si sednou kolem stolů
a každé dostane kus lineckého těsta a vybere si vykrajovátko. Děti těsto tvarují
a válejí, poté do něj vykrajují hvězdy nebo jiné tvary (kolečka, trojúhelníky).
Povedené tvary děti skládají na plech a posypávají vanilkovým cukrem.
Společně odneseme do školní kuchyně, poprosíme paní kuchařku o upečení.
Pomůcky: Listové těsto (nebo jiné), hladká mouka, vanilkový cukr (případně skořice),
vykrajovátka, válečky, plechy.
Organizace: Frontální vysvětlení, individuální činnost.
Poslech pohádky „Jak Rákosníček vyzrál na nebeského střelce“
Cíl:
„Mít přiměřeně bohatou slovní zásobu, dokázat osvojená slova aktivně uplatnit
v řeči, používat větší množství slovních obratů, správně určovat a pojmenovávat
věci a jevy ve svém okolí.
47
Používat jednoduchá souvětí, vyjádřit myšlenku, nápad, mínění, popsat situaci,
událost, vyjádřit svoje pocity, prožitky.
Dodržovat pravidla konverzace a společenského kontaktu – řečovou kázeň
(např. dokázat naslouchat druhým, vyčkat, až druhý dokončí myšlenku, sledovat
řečníka i obsah, dokázat zformulovat otázku, samostatně a smysluplně
odpovědět na otázku, umět komentovat zážitky a aktivity, posuzovat slyšené).
Sledovat a zachytit hlavní myšlenku příběhu, vyslechnutý příběh převyprávět
samostatně, věcně správně, popř. dokázat odhadnout, jak by mohl příběh
pokračovat.
Soustředěně poslouchat pohádku, hudební skladbu, divadelní hru (např.
sledovat pozorně divadelní představení a následně ho reprodukovat), nenechat
se vyrušit – neodbíhat od činnosti, pracovat v klidu (např. vyřešit labyrint)“
(KOV, 2012, s. 6, 7).
Motivace:
„Děti, než nám paní kuchařka upeče cukroví, chvíli si odpočineme a
poslechneme si pohádku. Co vy na to? Pohádka bude opět o Rákosníčkovi.
Pozorně poslouchejte, co zase zažije za vesmírné dobrodružství.“
Popis činností:
Děti zaujmou pohodlnou pozici na koberci.
Učitelka čte pohádku.
Pomůcky: Kniha.
Organizace: Frontální činnost.
Časová souslednost Jak Rákosníček vyzrál na nebeského střelce
Cíl:
„Sledovat a zachytit hlavní myšlenku příběhu, vyslechnutý příběh převyprávět
samostatně, věcně správně, popř. dokázat odhadnout, jak by mohl příběh
pokračovat.
Vyprávět příběh s vizuální či akustickou oporou (podle obrázků, s dopomocí
otázek atd.).
48
Orientovat se v časových údajích v rámci dne (např. dopoledne, poledne,
odpoledne).
Rozlišovat základní časové údaje, uvědomit si plynutí v čase (např. noc, den,
ráno, večer, dnes, zítra, včera, dny v týdnu)“ (KOV, 2012, s. 8, 9).
Motivace:
Maňásek Rákosníček: „Děti, já jsem u té pohádky dočista usnul. A teď mám
veliký problém. Nevím, o čem ta pohádka byla. Vy si to, děti, ještě pamatujete?
A zkusíte mi vyprávět, o čem paní učitelka četla?“
Popis činností:
Děti se rozdělí do několika skupin po čtyřech až šesti dětech.
Každá skupina dostane balíček obrázků k vyslechnutému příběhu. Děti musí
obrázky ve skupinách seřadit tak, jak se odehrávala pohádka.
Vizuální i sluchová kontrola, pokus o reprodukci textu.
Pomůcky: Sady obrázků s pohádkou (dostatečný počet pro všechny skupiny)
(Příloha I – Pomůcka 8).
Organizace: Skupinová činnost.
Třídění, počítání, porovnávání a uspořádávání upečeného cukroví
Cíl:
„Rozpoznat geometrické tvary - čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník.
Rozumět a používat základní pojmy označující velikost (malý - velký, větší –
menší, nejmenší – největší, dlouhý- krátký, vysoký - nízký, stejný).
Porovnat a uspořádat předměty dle stanoveného pravidla (např. od nejmenšího
k největšímu; poznat, co do skupiny nepatří), třídit předměty minimálně dle
jednoho kritéria (např. roztřídit knoflíky na hromádky dle barvy, tvaru,
velikosti).
Orientovat se v číselné řadě 1 – 10, vyjmenovat ji, porovnat, že 5 je více než 4,
chápat číslo jako počet prvků.
Posoudit početnost dvou souborů a určit počet do 6 (např. o kolik je více
a o kolik je méně, kde je stejně).
49
Chápat, že číslovka označuje počet (např. 5 je prstů na ruce, 5 je kuliček).
Chápat jednoduché souvislosti, nacházet znaky společné a rozdílné, porovnat,
dle společných či rozdílných znaků (např. vybrat všechny předměty vyrobené ze
dřeva), zobecňovat vybrat ovoce, zeleninu, hračky, nábytek, dopravní
prostředky atd.), řešit jednoduché labyrinty, rébusy a hádanky“(KOV, 2012,
s. 10).
Motivace:
„Děti, podívejte se, co se tady stalo! Hvězdičky se nám pomíchaly s kolečky a
dokonce i s trojúhelníčky. Co s tím budeme dělat? Musíme je rozdělit.
Hvězdičky dáme na jeden tácek, kolečka na druhý a trojúhelníčky na třetí.“
Popis činností:
Děti se rozdělí do tří skupin, každá skupinka vybírá z tácu určené tvary
a dává je na připravený talíř.
Když jsou všechny tvary roztříděné, děti ve stejných skupinkách spočítají, kolik
kusů cukroví mají. Zjišťují, kdo jich má nejvíce a kdo nejméně.
Po sečtení děti uspořádávají svoje cukroví podle velikosti od nejmenšího po
největší.
Ochutnávka cukroví.
Pomůcky: Cukroví, talíře (tácy).
Organizace: Skupinové činnosti.
Reflexe
Společná kontrola seřazení obrázků.
Ochutnávání cukroví.
„Kdo si myslí, že jsme upekli dobré cukroví, vyskočí.“
„Kdo si dobře pamatoval celý příběh, půjde si stoupnout k oknu.“
„Koho bavilo péct cukroví, lehne si na zem.“
50
Úterý
Ranní činnosti
Cíl:
„Rozpoznat geometrické tvary - čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník.
Upřednostňovat užívání pravé či levé ruky při kreslení či v jiných činnostech,
kde se preference ruky uplatňuje.
Tužku držet správně, tj. dvěma prsty, třetí podložený, s uvolněným zápěstím.
Vést stopu tužky při kresbě, apod.
Napodobit základní geometrické obrazce, různé tvary, popř. písmena.
Pracovat se stavebnicemi, skládankami (stavět z kostek, navlékat korálky,
skládat mozaiky, zavázat kličku).
Zvládat výtvarné činnosti, provádět jednoduché úkony s výtvarnými pomůckami
(např. tužkou, pastelem, štětcem, nůžkami) a materiály (např. papírem-
překládání, textilem, modelovací hmotou).
Kreslit, malovat, modelovat, vytrhávat, stříhat, lepit, vytvářet objekty
z přírodních i umělých materiálů.
Rozlišit zvuky a známé melodie, rozlišit a napodobit rytmus“ (KOV, 2012, s. 3,
4, 10).
Popis činností:
Pracovní listy – překresli hvězdu a domeček (Příloha D).
- slabiky (Příloha F).
Vystřihování geometrických tvarů (Příloha G).
Stavba z kostek.
Puzzle.
Zopakování písně Naše země kulatá.
Pomůcky: Pracovní listy, puzzle, kostky, noty, klavír, barevné papíry, nůžky.
Organizace: Individuální činnosti u stolečku, skupinové činnosti.
51
Pohybová hra „Střelcův šíp“
Cíl:
„Běhat, skákat, udržovat rovnováhu na jedné noze.
Pohybovat se bezpečně ve skupině dětí.
Pohybovat se dynamicky po delší dobu (např. běhat při hře 2 minuty a více)“
(KOV, 2012, s. 3).
Motivace:
„Děti, představte si, že jste se teď proměnily ve střelcův šíp. Ten létal do kruhu.
Budeme běhat do kruhu jako on, ale musíme dát pozor, aby se nám z toho
nezamotaly hlavy. Když uslyšíte tento zvuk (triangl), trefíte se do některé z hvězd
(obručí).“
Popis činností:
Po obvodu třídy se rozmístí malé obruče (nejlépe stejný počet, jako je dětí), děti
běhají do kruhu kolem obručí (jako střelcovy šípy) a na zvukové znamení
učitelky skočí do obruče (trefí hvězdu).
Postupně počet obručí snižujeme.
Pomůcky: Obruče, triangl.
Organizace: Frontální činnost.
Grafomotorika
Cíl:
„Upřednostňovat užívání pravé či levé ruky při kreslení či v jiných činnostech,
kde se preference ruky uplatňuje.
Tužku držet správně, tj. dvěma prsty, třetí podložený, s uvolněným zápěstím.
Vést stopu tužky při kresbě, apod.
Napodobit základní geometrické obrazce, různé tvary, popř. písmena“(KOV,
2012, s. 4).
52
Motivace:
„Zkusili jsme si běhat jako šíp. Teď si zkusíme nakreslit, jak šíp létal. Nejdříve
prstem ve vzduchu, potom na tabuli a nakonec na papír.“
Popis činností:
Kreslení kruhu prstem do vzduchu.
Kreslení kruhu na tabuli nebo prstem do písku.
Kreslení kruhu na papír.
Pomůcky: Pískovna, tabule, velké papíry (min. A3), tužky trojhranné.
Organizace: Frontálně kreslení ve vzduchu, skupinově do písku a na tabuli,
individuální kreslení na papír.
Poznávání tvarů
Cíl:
„Rozpoznat geometrické tvary - čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník.
Porovnat a uspořádat předměty dle stanoveného pravidla (např. od nejmenšího
k největšímu; poznat, co do skupiny nepatří), třídit předměty minimálně dle
jednoho kritéria (např. roztřídit knoflíky na hromádky dle barvy, tvaru,
velikosti).
Posoudit početnost dvou souborů a určit počet do 6 (např. o kolik je více
a o kolik je méně, kde je stejně)“ (KOV, 2012, s. 10).
Motivace:
„Střelcův šíp létal do kruhu, co má také tvar kruhu? Jaké další tvary znáte?“
Popis činností:
Poznávání a pojmenovávání tvarů z papíru.
Děti jsou rozděleny do skupin – každá skupina hledá předměty různých tvarů
(kruh, čtverec, trojúhelníku).
Třídění papírových tvarů ve skupinách – každá skupina dostane balíček
barevných papírových tvarů. V každé skupině děti třídí tvary podle různých
kritérií (velikost, barva, tvar).
53
Pomůcky: Běžné předměty ve třídě, papírové tvary.
Organizace: Skupinová činnost.
Pobyt venku - hledání tvarů v přírodě
Cíl:
„Rozpoznat geometrické tvary - čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník“ (KOV,
2012, s. 10).
Motivace:
„Děti, co kdybychom si zahráli na detektivy i tady venku? Všichni budeme mít
oči otevřené a hledat věci, které mají tvar jako kruh (čtverec, trojúhelník).“
Popis činností:
Poznávání a pojmenovávání tvarů v přírodě.
Organizace: Frontální činnost.
Reflexe
Společná kontrola třídění - porovnávání řešení jednotlivých skupin. Skupiny
navzájem hodnotí správnost řešení.
Středa
Ranní činnosti
Cíl:
„Dokreslit chybějící části na obrázku, sestavit části v celek, vytvořit jednoduchý
model, stavbu, provést obměnu, tvořit dle vlastní představy, např. stavby
z kostek.
Rozlišit tvary předmětů, základní geometrické tvary, základní barvy (červená,
modrá, žlutá), barvy složené (oranžová, zelená, fialová), další barevné kvality
(odstíny aj.) a vlastnosti objektů např. lesk, hladkost a jiné specifické znaky“
(KOV, 2012, s. 7).
54
Popis činností:
Třídění pet víček podle barev (Příloha J – Foto 55).
Pracovní list Najdi pět rozdílů (Příloha C).
Spontánní hry (stavby z kostek, hra v kuchyňce, prohlížení knih,…).
Pomůcky: Pet víčka, pracovní listy, stolní hry, kostky.
Organizace: Individuální a skupinové činnosti.
Světové strany
Cíl:
„Chápat a respektovat názory jiného dítěte, domlouvat se, vyjednávat.
Vyhledávat partnera pro hru, domlouvat se, rozdělovat a měnit herní role, hru
rozvíjet a obohacovat.
Spolupracovat při hrách a aktivitách nejrůznějšího zaměření, být ostatním
partnerem.
Chápat, že každý je jiný, jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí
a že je to přirozené.
Mít poznatky o existenci jiných zemí, národů a kultur (znát typické znaky
některých významných národů - přírodní podmínky, oblečení, zvyky, strava,
stavby, kde co roste, nebo se pěstuje, žijí zvířata apod.).
Mít poznatky o planetě Zemi, vesmíru apod. (např. o koloběhu vody, střídání
denních i ročních období a jejich příčinách, některých planetách).
Zvládat výtvarné činnosti, provádět jednoduché úkony s výtvarnými pomůckami
(např. tužkou, pastelem, štětcem, nůžkami) a materiály (např. papírem-
překládání, textilem, modelovací hmotou)“ (KOV, 2012, s. 4, 14, 18).
Motivace:
„Kdopak si pamatuje včerejší pohádku o Polárce? Víte, co podle Polárky
poznáme? Můžeme podle ní určit, kde je sever. Slyšeli jste i názvy ostatních
světových stran? Je důležité je znát, abychom se uměli orientovat v mapě a
nikde se neztratili.“
55
„Na severu je veliká zima. Kdo myslíte, že tam bydlí (Eskymáci)? Na jihu je
naopak velké teplo a hodně tam svítí sluníčko; kdo žije tam (černoši)? Na
východě žijí Číňani a na západě indiáni. My si je teď společně všechny
nakreslíme.“
Popis činností:
Pojmenování světových stran.
Společné vymýšlení symbolů pro světové strany podle typických znaků
(na severu je zima, na jihu teplo, na východě žijí Asijci, na západě žijí indiáni
a kovbojové atd.) – prohlížení encyklopedií.
Rozdělení do čtyř skupin a vytvoření poznávacích tabulí pro světové strany
(každá skupina má jednu světovou stranu – jednoho obyvatele).
Kreslení postav ve skupinách podle návodu učitelky. Každé dítě kreslí jednu
část těla, kterou učitelka řekne. Potom posune fix i papír dalšímu kamarádovi
ve skupině.
Pomůcky: Encyklopedie, čtvrtky (A3), výtvarné potřeby – voskovky, černé fixy.
Organizace: Frontální a skupinová činnost.
Orientace v prostoru „Cesta mezi planetami“
Cíl:
„Mít poznatky o planetě Zemi, vesmíru apod. (např. o koloběhu vody, střídání
denních i ročních období a jejich příčinách, některých planetách).
Napodobit základní geometrické obrazce, různé tvary, popř. písmena.
Rozlišit tvary předmětů, základní geometrické tvary, základní barvy (červená,
modrá, žlutá), barvy složené (oranžová, zelená, fialová), další barevné kvality
(odstíny aj.) a vlastnosti objektů např. lesk, hladkost a jiné specifické znaky.
Rozlišovat vpravo – vlevo na vlastním těle, v prostoru s oporou o nějaký
předmět.
Rozlišovat a používat základní prostorové pojmy (např. dole, nahoře,
uprostřed, před, za, pod, nad, uvnitř, vně, u, vedle, mezi, nízko, vysoko, na
konci, na kraji, vpředu, vzadu, blízko, daleko, dopředu, dozadu, nahoru, dolů)
a těchto pojmů běžně užívat.
56
Orientovat se v prostoru podle slovních pokynů“ (KOV, 2012, s. 18, 7, 9).
Motivace:
„Děti, dnes spolu budeme cestovat vesmírem mezi planetami. Abychom se
neztratili, budeme létat ve skupinách a s pomocí mapy. Každá planeta je
označená červeným znakem. Když planetu najdete, znak nakreslíte na správné
místo do mapy, abyste věděli, kde je která planeta umístěna. Cestovatelé, jste
připraveni?“
Popis činností:
Vytvořené tabule se doplní o písmeno označující danou světovou stranu a
rozmístí po třídě (každá na jednu stranu, tak aby byly viditelné).
Podle pokynů učitelky chodí děti do různých světových stran (doplněno
motivací, kam děti jdou, a co tam vidí – imaginace).
Mohou být připraveny jednoduché mapy, děti se ve skupinách orientují podle
nich. Hledají v prostoru třídy různá stanoviště, kde si na mapu dají razítko, jako
potvrzení, že místo našly.
Pomůcky: Předem nakreslené obrázky, mapy (Příloha I – Pomůcka 10–11).
Organizace: Frontální a skupinové činnosti.
Relaxace
Cíl:
„Přiměřeně reagovat ve známých situacích, umět se zklidnit, ovládnout se,
potlačit projev agrese.
Spoluvytvářet prostředí pohody“ (KOV, 2012, s. 12).
Motivace:
„Po náročném přelétání mezi planetami bychom si mohli chvíli odpočinout.
Lehneme si pohodlně na zem a budeme společně pozorovat hvězdy.“
Popis činností:
Děti si lehnou v prostoru třídy na záda.
57
Při zvuku relaxační hudby si děti představují, že na nebi vidí hvězdy, snaží se
na ně dosáhnout, mávají raketě atd. (učitelka situaci komentuje).
Důraz na správné dýchání.
Pomůcky: Relaxační hudba.
Organizace: Frontální činnost.
Pobyt venku – „Jak poznáme, kde je sever?“
Cíl:
„Mít poznatky o planetě Zemi, vesmíru apod. (např. o koloběhu vody, střídání
denních i ročních období a jejich příčinách, některých planetách).
Rozlišovat vpravo – vlevo na vlastním těle, v prostoru s oporou o nějaký
předmět.
Rozlišovat a používat základní prostorové pojmy (např. dole, nahoře,
uprostřed, před, za, pod, nad, uvnitř, vně, u, vedle, mezi, nízko, vysoko, na
konci, na kraji, vpředu, vzadu, blízko, daleko, dopředu, dozadu, nahoru, dolů)
a těchto pojmů běžně užívat.
Orientovat se v prostoru podle slovních pokynů“ (KOV, 2012, s. 9, 18).
Motivace:
Ale co budeme dělat ve dne, když Polárku nevidíme? Můžeme poznat, kde je
sever, i jinak?“
Popis činností:
Diskuze, podle čeho poznáme, kde je sever.
Organizace: Frontální činnost.
Reflexe
„Komu se líbila pohádka, udělá tři kroky dopředu.“
„Kdo si myslí, že mu šlo hledání světových stran, udělá krok dozadu.“
„Kdo si odpočinul při sledování oblohy, vyskočí do vzduchu.“
58
Čtvrtek
Ranní činnosti
Cíl:
„Rozlišit tvary předmětů, základní geometrické tvary, základní barvy (červená,
modrá, žlutá), barvy složené (oranžová, zelená, fialová), další barevné kvality
(odstíny aj.) a vlastnosti objektů např. lesk, hladkost a jiné specifické znaky.
Rozpoznat odlišnosti v detailech (např. vyhledat a doplnit chybějící část
v obrázku, jednotlivé části složit v celek, nalézt cestu v jednoduchém labyrintu,
složit puzzle, hrát pexeso, domino, loto).
Udržet pozornost i při méně atraktivních činnostech.
Pamatovat si postup řešení (např. postup jednoduché stavby, postup řešení
labyrintu, určitý algoritmus, zapamatovat si umístění obrázku na konkrétním
místě - Pexeso).
Sledovat očima zleva doprava a dle potřeby i zprava doleva, případně v dalších
směrech, jmenovat objekty zleva doprava, vyhledat první a poslední objekt
ve skupině, vést čáru zleva doprava, shora dolů“ (KOV, 2012, s. 7).
Popis činností:
Skládání Rákosníčka (Příloha J – Foto 43–46).
Pracovní listy Stíny (Příloha E).
Hry u stolečků – puzzle, kresba, omalovánky.
Kimova hra s pet víčky na motivy Krejčové (2009) (Příloha J – Foto 54).
Didaktická hra Rapido (Příloha J – Foto 53).
Pomůcky: Papíry, pastelky, Rákosníčci, pracovní listy, puzzle, Rapido atd.
Organizace: Individuální a skupinové činnosti.
Třídění zvuků – „Hlásky hvězd“
Cíl:
„Rozlišit zvuky a známé melodie, rozlišit a napodobit rytmus.
59
Porovnat a uspořádat předměty dle stanoveného pravidla (např. od nejmenšího
k největšímu; poznat, co do skupiny nepatří), třídit předměty minimálně dle
jednoho kritéria (např. roztřídit knoflíky na hromádky dle barvy, tvaru,
velikosti).
Chápat jednoduché souvislosti, nacházet znaky společné a rozdílné, porovnat,
dle společných či rozdílných znaků (např. vybrat všechny předměty vyrobené ze
dřeva), zobecňovat vybrat ovoce, zeleninu, hračky, nábytek, dopravní
prostředky atd.), řešit jednoduché labyrinty, rébusy a hádanky“ (KOV, 2012,
s. 7, 10).
Motivace:
„Víte děti, že hvězdy umí mluvit? Ale neslyšíme je, protože jsou od nás hodně
daleko. Zkusíme teď napnout ouška a pozorně poslouchat, jestli je náhodou
neuslyšíme. Budeme poznávat, které mají podobný nebo stejný hlas.“
Popis činností:
Učitelka hraje na různé hudební nástroje, děti sedí zády k ní a poznávají, zda už
zvuk někdy slyšely, a co ho udělalo. Stejně znějící předměty dávají na kupičky.
Pomůcky: Dřívka, klavír, triangly, kastaněty, igelitové pytlíky, zvonečky, atd.
Organizace: Frontální činnost.
Zopakování básničky „Hvězdy“
Cíl:
„Rozlišit zvuky a známé melodie, rozlišit a napodobit rytmus.
Sluchem rozlišit slova, slabiky, počáteční slabiky a hlásky ve slovech.
Vyjadřovat se zpěvem, hrou na jednoduché rytmické či hudební nástroje,
hudebně pohybovou činností (viz výše).
Zapamatovat si krátké říkanky, rozpočítadla, jednoduché básničky, písničky
a reprodukovat je, přijmout jednoduchou dramatickou úlohu“ (KOV, 2012,
s. 7, 17).
60
Motivace:
„Děti, dnes si spolu zopakujeme básničku o hvězdách i s pohybem, který jsme
se k ní naučili.“
Popis činností:
Učitelka s dětmi stojí v kruhu, několikrát spolu s dětmi zopakuje naučenou
báseň i s pohybem (vlastní text).
Hvězda, hvězda, hvězdička, (střídavé ukazování pravou a levou rukou k nebi)
je tak hrozně maličká. (ukazování prsty malé množství)
Tam nahoře na nebi (ukazování rukama do vzduchu)
vesele si velebí. (naznačení spánku rukama)
Svítí na nás z oblohy (rozevírání dlaní směrem před sebe – „reflektory“)
nikdo ji k nám neshodí. (lehnutí na zem)
Opakování.
Organizace: Frontální činnost.
Pohybová hra „Na Polárku“
Cíl:
„Běhat, skákat, udržovat rovnováhu na jedné noze.
Pohybovat se bezpečně ve skupině dětí.
Pohybovat se dynamicky po delší dobu (např. běhat při hře 2 minuty a více)“
(KOV, 2012, s. 3).
Motivace:
„Dnes si zahrajeme na Polárku. Budeme se pohybovat po obloze, dokud
nevyjde slunce. Když uslyšíte vyjít sluníčko, tak se před ním schováte do
klubíčka.“
Popis činností:
Děti představují Polárku, běhají po třídě a na zvuk vycházejícího slunce
(triangl) se před ním schovají (schoulí se do klubíčka na zemi).
Pomůcky: Triangl.
61
Organizace: Frontální činnost.
Reflexe
Děti se rozdělí podle toho, která činnost se jim nejvíce líbila (u okna ty, co se
jim líbila říkanka; u klavíru ty, co se jim líbily hlásky hvězd; na koberci ty,
kterým se líbila hra „Na Polárku“).
Pátek
Exkurze do hvězdárny
Cíl:
„Umět ve styku s dětmi i dospělými pozdravit, poprosit, požádat, poděkovat,
rozloučit se, vyslechnout sdělení, střídat se v komunikaci.
Dodržovat společně dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití
v mateřské škole a na veřejnosti.
Vyjádřit a zhodnotit prožitky (co se líbilo a co ne, co a proč zaujalo, co bylo
zajímavé, překvapivé, podnětné apod.).
V kulturních místech (např. divadle, galerii, muzeu atd.) respektovat dohodnutá
pravidla a nerušit ostatní při vnímání umění.
Mít poznatky o planetě Zemi, vesmíru apod. (např. o koloběhu vody, střídání
denních i ročních období a jejich příčinách, některých planetách)“ (KOV,
2012, s. 15, 16, 18).
Popis činností:
Výlet MHD do hvězdárny Pardubice.
Reflexe
„Líbil se vám výlet?“
„Co se ti líbilo nejvíc? Co se ti nelíbilo? Co ses dozvěděl nového?“
62
9 Realizace
Matematický projekt Rákosníček a hvězdy jsem realizovala v Základní škole a mateřské
škole Rybitví ve třídě Rybičky v únoru 2015. V mateřské škole jsem pracovala v rámci
souvislé praxe na UHK po dobu dvou týdnů. Ve třídě jsou převážně předškoláci, ale i
mladší děti, od čtyř let. První týden realizace bylo období školních jarních prázdnin, díky
čemuž bylo v mateřské škole přítomno pouze šest až deset dětí. V druhém týdnu se počet
dětí pohyboval mezi 18 až 22 dětmi.
Během realizace projektu děti přicházely s vlastními nápady na doplnění projektu. Např.:
kresba Rákosníčka
Po úvodní pohádce a následujících činnostech děti při spontánní hře kreslily Rákosníčky.
Výkresy jsme vystavily v šatně (Příloha J – Foto 56–58).
rybník Brčálník
Při odpoledním zaměstnání děti vytvořily pro maňáska Rákosníčka jeho rybník Brčálník.
Po celou dobu projektu se o maňáska moc hezky staraly – krmily ho, koupaly, říkaly mu
pohádky. Některé děti také skládaly rybník z pet víček (Příloha J – Foto 50–52).
divadlo
Při odpoledních spontánních hrách hrál jeden chlapec pro ostatní děti divadlo s maňáskem
Rákosníčkem. Vyprávěl o tom, jak se Rákosníček narodil a o tom, jak šel na vysokou
horu. Ostatní děti si přinesly židličky a zaujatě divadlo sledovaly. Poté chtěly hrát taky:
„Pak budu herec já!“
sledování zatmění slunce
V průběhu druhého týdne jsme s dětmi na školní zahradě mohli sledovat právě probíhající
částečné zatmění slunce. Činnost se nám tematicky hodila do plánu a děti velmi zaujala.
Uvádím některé reakce dětí: „Můžu se podívat ještě?“, „To vypadá spíš jako měsíc“, „To
slunce je zelený!“
63
10 Reflexe, evaluace
Se třídou, ve které jsem realizovala projekt, jsem se teprve seznamovala. Plánování
projektu tedy nebylo založeno na znalosti dětí a jejich vlastností a dovedností. I přesto
děti dobře spolupracovaly a myslím, že přivítaly nové metody a přístupy. Motivace
pohádkovými příběhy o Rákosníčkovi se osvědčila. Jako velmi motivačně prospěšnou
shledávám také práci s maňáskem Rákosníčkem, kterého si děti velice oblíbily a na konci
projektu mu spontánně kreslily obrázky na památku.
Reflexe jednotlivých aktivit probíhala průběžně během celého projektu. Podrobněji tedy
popíši pouze situace a činnosti, které se obzvlášť vydařily nebo je naopak děti zcela
nezvládly.
10.1 První týden
pohádka Jak Rákosníček předháněl Velký vůz
Pohádku děti přijaly velmi kladně, některé během ní poznávaly, že už ji někdy slyšely:
„Tu mám doma na videu a mamka mi ji pouští.“ Některé se naopak s pohádkou setkaly
poprvé. I přesto, že příběh je poměrně dlouhý a náročný, vydržely děti pozorně poslouchat
a celý děj pochopily.
„souhvězdí“
Při vytváření souhvězdí (dvojice, trojice,…) podle počtu hvězd na obrázku dětem trvalo
delší dobu, než pochopily, co mají dělat. Nakonec však činnost zvládly a některé při
závěrečné reflexi říkaly, že se jim tato činnost líbila nejvíce: „Mně se nejvíc líbily ty
hvězdičky, jak jsme dělali.“ U této činnosti kladně hodnotím zejména spolupráci dětí, jak
starší pomáhaly mladším (Příloha J – Foto 3–4).
„řazení podle velikosti“
Překvapilo mne, že děti měly problém seřadit se od nejmenšího po největšího. Bylo vidět,
že takové činnosti ve školce nedělají. Předměty poté podle velikosti seřadit zvládly.
Řazení dětí jsme na konci opakovali ještě jednou, ale modifikovaně s pomocí provazu,
na kterém se děti měly seřadit opět podle velikosti tak, aby z provazu nespadly. Bohužel
se dětem nepodařilo vymyslet jak to udělat a musela jsem jim způsob poradit. Poté už
činnost zvládly (Příloh J – Foto 1–2).
64
„výroba planet“
Místo planet jsme s některými dětmi vyrobili hvězdy, a to popsaným způsobem. Činnosti
se zúčastnila zejména děvčata, kterým připadala výroba zábavná a naučila se nejen
kašírovat, ale také poznávat míchání barev, které je velice zaujalo: „Paní učitelko, mě
z toho vznikla růžová.“; „Já chci taky tu růžovou, jak jsi to udělala?“; „Mně se ty barvy
mění. Já to udělám hodně barevný.“ Při lepení bylo znát, které děti nemají rády špinavé
ruce: „Paní učitelko, to je fůůůj.“; „Jsme celí špinaví, ale to neva, mamka to vypere“
(Příloha J – Foto 5–9).
„stíny“
Činnost s názvem „stíny“ považuji za nejvydařenější z celého plánu. Při hře jsme s dětmi
měli dohodu, že budou potichu poslouchat hudbu a sledovat stíny. V původním plánu
jsem navrhovala slovní reakci. Před vlastní činností jsem nabídla dětem vystřihování.
Každé dítě tak mělo z ranních činností připravené papírové tvary, které zvedalo nad hlavu
podle zobrazeného stínu. Děti vydržely zůstat celou dobu v klidu. Díky malému počtu
dětí si každý mohl vyzkoušet ukazovat stíny ostatním. Činnost hodnotily pozitivně i děti
a několikrát ji chtěly opakovat (Příloha J – Foto 13–16).
10.2 Druhý týden
„hlásky hvězd“
Pří této hře jsme kvůli nedostatku hudebních nástrojů zvolili odlišnou metodu, než byla
původně plánovaná. Každé dítě (bylo jich pouze šest) dostalo kartičku s číslicí (jedna až
šest). Učitelka měla činely, kterými o sebe jednou až šestkrát zahrála. Děti zavřely oči a
měly za úkol pozorně poslouchat, kolikrát se hvězda ozve. Pokud dítě slyšelo svůj počet,
zvedlo kartičku nad hlavu. Velmi mile mě překvapilo, že i mladší děti tuto činnost zvládly
bez problémů.
„kresba obyvatel severu, jihu, východu, západu“
Děti byly rozděleny do čtyř skupin, každá kreslila černým fixem na čtvrtku obyvatele své
světové strany. Na severu Eskymáka, na jihu černocha, na východě Číňana a na západě
indiána. Děti kreslily postavy postupně podle popisu učitelky, jedno dítě hlavu, druhé krk,
třetí tělo atd. Po dokreslení základních znaků děti dotvářely detaily voskovkami. Při
tvorbě si uvědomovaly typické znaky pro dané obyvatele: „Číňan má šikmý oči, jenom
65
takový čárky.“ „Indián má na hlavě čelenku s péry.“ „Ten náš černoch je jako bota“
(Příloha J – Foto 30–35).
„cestování mezi planetami“
Tato činnost byla pro mne i pro děti zcela nová, proto jsem před její realizací měla obavy,
jak ji děti zvládnou. Ze začátku se projevily potíže s pochopením úkolu, po názorné
ukázce však většina dětí činnosti porozuměla. Byla jsem mile překvapena, že děti byly
schopné pracovat ve skupinách a většinou i nakreslit správný symbol na odpovídající
místo. V průběhu hra navenek působila chaoticky, ale i přes občasné promíchání dětí ve
skupinách nakonec všechny skupiny činnost zvládly. Kontrolu správného řešení jsme
provedli opět ve skupinách s pomocí mapy nakreslené na tabuli, do které jsem podle
návodu dětí (vpravo dole, v rohu, nahoře, atd.) zaznamenávala symboly. Vyplněné mapy
poté děti porovnávaly se vzorem na tabuli. I přesto, že některé skupiny neměly
zaznamenány všechny symboly správně, shledávám činnost za velmi zdařilou. I ohlasy
dětí byly velice pozitivní: „Paní učitelko, budeme dneska zase hrát ty planety?“
(Příloha J – Foto 36–39).
„exkurze do hvězdárny“
Bohužel se mi nepodařilo ve vyhrazeném termínu domluvit exkurzi do pardubické
hvězdárny z důvodu nemoci personálu hvězdárny. Paní učitelky ale nápad výletu zaujal
a plánují ho uskutečnit.
66
11 Závěr
V bakalářské práci Propedeutika předmatematických činností prostřednictvím hry
v podmínkách mateřské školy jsem sledovala podněcování základních matematických
a logických představ u dětí v mateřské škole. Možnosti rozvoje jsem zpracovala do
dvoutýdenního projektu Rákosníček a hvězdy.
Cílem teoretické části bylo přiblížit základní pojmy a fakta dané problematiky. Kromě
uvedení základních definic jsem se také zaměřila na využitelné pomůcky a formy práce
sloužící k rozvoji matematických představ. Uvedla jsem vztah dětí a čísel i logicko-
matematickou inteligenci. Za důležitou součást teoretické části považuji propojení
matematiky s RVP PV. V neposlední řadě jsem se zabývala projektovým a tematickým
vyučováním.
V praktické části jsem vytvořila konkrétní návrhy činností podporujících správný vývoj
logicko-matematické inteligence u dětí. Aktivity jsem uvedla v rámci tematického plánu,
který je primárně zaměřen na matematiku, ale obsahuje i činnosti z dalších výchovně-
vzdělávacích oblastí. Projevuje se v něm snaha o propojení matematiky s reálným světem
a mezioborová integrace. Formy a metody jsem volila tak, aby rozvíjely dítě všestranně
tedy nejen v oblasti matematické, ale i v jazykové, hudební, pohybové, výtvarné
a společenské. Aktivity jsem se snažila popsat velmi podrobně včetně sledovaných cílů,
motivace, organizace a možné formy reflexe.
Celý tematický plán jsem realizovala v Základní škole a mateřské škole Rybitví ve třídě
Rybičky. I přesto, že mou původní cílovou skupinou byly předškolní děti (tj. pět až šest
let), činnosti jsem vyzkoušela i s mladšími dětmi ve třídě. Musím říci, že celkový průběh
plánu byl nad moje očekávání. Motivace pohádkami se ukázala jako velice účinná
a využití maňáska ji ještě umocnilo. Většina aktivit děti zaujala a i přes počáteční drobné
potíže je zvládaly. Tím jsem ověřila, že hry jsou prostředkem vhodným pro propedeutiku
předmatematických představ v předškolním věku.
67
Protože v mateřské škole zatím nepracuji, bylo pro mne zpracování projektu novou
a velmi podnětnou záležitostí. Při realizaci jsem si vyzkoušela nejen práci s dětmi, ale
i komunikaci s dalšími pedagogy, rodiči i dalšími institucemi (příprava výletu).
Matematické zaměření mi bylo blízké. Práce na projektu mne velmi zaujala, obohatila a
inspirovala k dalšímu pokračování v dané tematice. Ve své budoucí praxi bych se nadále
ráda věnovala rozvoji matematických představ u dětí a vyzkoušela si další možné
techniky, formy a metody práce.
68
12 Seznam použitých zdrojů
BEDNÁŘOVÁ, Jiřina a Vlasta ŠMARDOVÁ. Diagnostika dítěte předškolního věku: co
by dítě mělo umět ve věku od 3 do 6 let. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, iv, 212 s.
Dětská naučná edice. ISBN 978-802-5118-290.
DLABOLA, Zdeněk. O projektech a výukových aktivitách. Projektové vyučování:
...aneb Jak zvýšit smysluplnost a efektivitu výuky [online]. 2009 [cit. 2015-03-26].
Dostupné z: http://www.projektovavyuka.cz/AboutProjects.aspx.
DOYON-RICHARD, Louise. Hry pro všestranný rozvoj dítěte. Vyd. 2. Překlad
Miloslava Lázňovská. Praha: Portál, 2010, 181 s. Nápady - hry - tvořivost. ISBN 978-
807-3677-992.
Encyklopedie předškoláka: všechno, co musím vědět, než půjdu do školy. 1. české vyd.
[i.e. 2. vyd.]. Překlad Martina Blahníková. Praha: Svojtka, 2014, 288 s. ISBN 978-80-
256-1385-6.
GOŠOVÁ, Věra. Předmatematické představy. In: Metodický portál RVP: inspirace a
zkušenosti učitelů [online]. 2011 [cit. 2014-10-02]. Dostupné
z:http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogick%C3%BD_lexikon/P/P%C5%99edmatemati
ck%C3%A9_p%C5%99edstavy.
HRABÁNEK, Martin. Geneze.info [online]. Rok vydání neuveden [cit. 2015-03-26].
Dostupné z:http://www.geneze.info/pojmy/matematicke_pojmy.htm#m
KASÍKOVÁ, Hana. Kooperativní učení, kooperativní škola. Vyd. 1. Praha: Portál,
1997, 147 s. Pedagogická praxe. ISBN 80-717-8167-3.
KINCL, Jaromír. Rákosníček a hvězdy. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1996, 51 s., [2] s. barev
il. ISBN 80-205-0519-9.
Konkretizované očekávané výstupy RVP PV. In: MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže
a tělovýchovy [online]. 2012 [cit. 2015-03-27]. Dostupné
z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/predskolni-vzdelavani/konkretizovane-ocekavane-
vystupy-rvp-pv
69
KREISLOVÁ, Zdenka. Krok za krokem 1. třídou: školní zralost, spolupráce s rodiči,
učíme se číst a psát, nápady pro celý rok. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, 168 s.
Pedagogika (Grada). ISBN 978-802-4720-388.
KREJČOVÁ, Eva a Marta VOLFOVÁ. Didaktické hry v matematice. Hradec Králové:
Gaudeamus, 1994. ISBN 80-704-1960-1.
KREJČOVÁ, Eva. Hry a matematika na 1. stupni základní školy. 1. vyd. Praha: SPN -
pedagogické nakladatelství, 2009, 163 s. ISBN 978-807-2354-177.
KŘÍŽOVÁ, Jitka a Lydia MRUŠKOVIČOVÁ. Rozvíjení základních matematických
představ v mateřské škole: Dílčí metodická příručka k programu výchovné práce pro
mateřské školy. Praha: Naše vojsko, 1988. ISBN nemá.
KUŘINA, František a Jana CACHOVÁ. Matematika a porozumění světu: setkání s
matematikou po základní škole. Vyd. 1. Praha: Academia, 2009, 332 s. ISBN 978-802-
0017-437.
LOJDOVÁ, Kateřina. Projektové vyučování. 2012. Dostupné z:
http://katkalojdova.weebly.com/uploads/2/4/3/0/24306750/projektove_vyucovani.pdf.
MAŤÁKOVÁ, Marie: Nalaďte si hlásky. Trutnov: PRATR, 1998. 48 s. ISBN nemá
POHLOVÁ, Martina. Pomůcky pro rozvoj základních matematických představ. Brno,
2012. Dostupné z:http://is.muni.cz/th/350225/pedf_b/Martina_Pohlova.pdf. Bakalářská
práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Pavla Sychrová.
POSPÍŠILOVÁ, Zuzana. Veselé počítání. První vydání. Bratislava: Príroda, 2008. ISBN
978-80-07-01549-4.
SMOLÍKOVÁ, Kateřina. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání.
Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2004, 48 s. ISBN 80-870-0000-5.
ŠNAJDROVÁ, Lenka. Kolik existuje typů inteligence?. In: Mensa ČR: Pro nadané děti
[online]. 2014 [cit. 2014-09-23]. Dostupné z: http://deti.mensa.cz/index.php?pg=home--
aktualni-deni&aid=260.
70
TĚTHALOVÁ, Marie. Předmatematické představy předškoláků. Informatorium 3-8.
2013, č. 7, s. 1. Dostupné z:http://www.portal.cz/casopisy/info/archiv/predmatematicke-
predstavy-predskolaku/50927/.
TOMKOVÁ, Anna, Jitka KAŠOVÁ a Markéta DVOŘÁKOVÁ. Učíme v projektech.
Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 173 s. ISBN 978-807-3675-271.
71
13 Seznam příloh
Příloha A: Pracovní list Vybarvi velké věci ...................................................................... I
Příloha B: Pracovní list Spoj hvězdičky od nejmenší po největší ................................. III
Příloha C: Pracovní list Najdi 5 rozdílů .......................................................................... V
Příloha D: Pracovní list Překresli domeček a hvězdu ................................................... VII
Příloha E: Pracovní list Stíny ......................................................................................... IX
Příloha F: Pracovní list Slabiky ..................................................................................... XI
Příloha G: Tvary na vystřihování ................................................................................ XIII
Příloha H: Píseň Naše Země kulatá ............................................................................. XIV
Příloha I: Vybrané pomůcky ...................................................................................... XV
Příloha J: Fotodokumentace ..................................................................................... XVII
I
Příloha A: Pracovní list Vybarvi velké věci (zmenšeno)
Zdroje obrázků:
Zábavné stránky nejen pro děti, dostupné z: http://zsujezd.blog.cz/1204/omalovanky-
rakosnicek; http://zsujezd.galerie.cz/5459622-pohadky#80402769
Colorir desenhos, dostupné z: http://colorirdesenhos.com/desenhos/970-planeta-terra-
america-sul
Omalovánky vesmíru, dostupné z: http://omalovanky.fotopulos.net/omalovanky-
vesmir.html
Pintar desenhos, dostupné z http://pintardesenhos.com/estrelas-de-natal-para-colorir-e-
imprimir/
II
III
Příloha B: Pracovní list Spoj hvězdičky od nejmenší po největší (zmenšeno)
Zdroj obrázků:
Pintar desenhos, dostupné z http://pintardesenhos.com/estrelas-de-natal-para-colorir-e-imprimir
IV
V
Příloha C: Pracovní list Najdi 5 rozdílů (zmenšeno)
Zdroj obrázků:
Zábavné stránky nejen pro děti, dostupné z: http://zsujezd.blog.cz/1204/omalovanky-rakosnicek
VI
VII
Příloha D: Pracovní list Překresli domeček a hvězdu (zmenšeno)
Překresli hvězdu a domeček!
VIII
IX
Příloha E: Pracovní list Stíny (zmenšeno)
X
XI
Příloha F: Pracovní list Slabiky (zmenšeno)
XII
XIII
Příloha G: Tvary na vystřihování (zmenšeno)
XIV
Příloha H: Píseň Naše Země kulatá (Maťáková, 1998, s. 24)
XV
Příloha I: Vybrané pomůcky
Pomůcka 1: Souhvězdí rak.
Pomůcka 2: Souhvězdí váhy.
Pomůcka 3: Souhvězdí velký vůz.
Pomůcka 4: Souhvězdí lev.
Pomůcka 5: Souhvězdí panna.
Pomůcka 6: Souhvězdí střelec.
XVI
Pomůcka 7: Číslice.
Pomůcka 8: Obrázky k ději. Pomůcka 9: Pomůcky ke hře Stíny.
Pomůcka 10: Mapa třídy s vyznačenými planetami. Pomůcka 11: Značky planet.
XVII
Příloha J: Fotodokumentace
Foto 1: Kdo je větší?
Foto 2: Řadíme se podle velikosti.
Foto 3: Vytváříme souhvězdí.
XVIII
Foto 4: Vytváříme souhvězdí.
Foto 5: Vyrábíme hvězdy. Foto 6: Vyrábíme hvězdy.
XIX
Foto 7: Vyrábíme hvězdy.
Foto 8: Vyrábíme hvězdy.
Foto 9: Hotové hvězdy.
XX
Foto 10: Skládáme Rákosníčka.
Foto 11: Puzzle Rákosníček
Foto 12: Vyplňujeme pracovní listy.
XXI
Foto 13: Rozpoznáváme stíny. Foto 14: Rozpoznáváme stíny.
Foto 15: Vyplňujeme pracovní list stíny. Foto 16: Pracovní list stíny.
XXII
Foto 17: Třídíme podle počtu.
Foto 18: Pečeme hvězdy a další tvary. Foto 19: Pečeme hvězdy a další tvary.
XXIII
Foto 20: Upečené tvary.
Foto 21: Třídíme tvary.
Foto 22: Řadíme tvary. Foto 23: Seřazené tvary.
XXIV
Foto 24: Řadíme obrázky podle děje.
Foto 25: Řadíme obrázky podle děje.
XXV
Foto 26: Řadíme obrázky podle děje.
Foto 27: Řadíme obrázky podle děje.
XXVI
Foto 28: Grafomotorika
Foto 29: Grafomotorika
XXVII
Foto 30: Kreslíme Eskymáka
Foto 31: Kreslíme černocha
XXVIII
Foto 32: Černoch.
Foto 33: Eskymák.
Foto 34: Číňan.
Foto 35: Indián.
XXIX
Foto 36: Hledáme planety.
Foto 37: Pracujeme s mapou.
XXX
Foto 38: Vyplněné mapy.
Foto 39: Ukázková mapa na tabuli.
XXXI
Foto 40: Hledáme rozdíly.
Foto 41: Počítáme slabiky. Foto 42: Počítáme slabiky.
XXXII
Foto 43: Skládáme Rákosníčka.
Foto 44: Skládáme Rákosníčka.
Foto 45: Skládáme Rákosníčka.
Foto 46: Skládáme Rákosníčka.
XXXIII
Foto 47: Skupinová malba noční oblohy.
Foto 48: Skupinová malba noční oblohy.
Foto 49: Noční obloha s hvězdami.
XXXIV
Foto 50: Vyrábíme rákosí.
Foto 51: Rákosníček a rybník Brčálník.
Foto 52: Rybník z pet víček.
XXXV
Foto 53: Hrajeme Rapido.
Foto 54: Hrajeme kimovu hru.
XXXVI
Foto 55: Třídíme podle barev.
Foto 56: Kreslíme Rákosníčka.
Foto 57: Kreslíme Rákosníčka. Foto 58: Kreslíme Rákosníčka.