Počátky keramiky

Počátky keramiky ve

Starém světě I

Literatura

• Nelson K. aj. 2002: Holocene Settlement of

the Egyptian Sahara. Vol.2 The Pottery of

Nabta Playa. NY: Kluwer.

• Jesse, F. 2003: Early ceramics in the Sahara

and the Nile Valley. Studies in African

Archaeology 8, 35-50 (Poznań).

Postglaciální klimatickévýkyvy a změny na pobřeží

• Pirrazoli, P.A. 1991: World Atlas

of Holocene Sea-level

CHanges. Amsterdam-L-N.Y.

• Průběh mořského pobřeží vzhledem ke kolísání hladiny v důsledku tání ledovcových pokryvů se během holocénu podstatným způsobem měnil.

• Hladina oceánů a moří se relativně rychle začala zvyšovat v době po roce 21.000 b.p. V teplejším období byly také četnější deště. Avšak zvyšování mořské hladiny nebylo celosvětově rovnoměrné (Johnson 1992).

Afrika: nejstarší keramika 10

tis. BC

Keramika s vlnovkovou

výzdobou

Typochronologie

Subsaharská Afrika: jezero

Čad

• V době okolo 9500 BC byl rozsah jezera Čad podstatně větší než dnes.

• Okolní krajina nebyla pouští, ale spíše zelenou stepí.

• Vtékaly do něho řeky ze severozápadu, kde se nacházela úrodná údolí.

Subsaharská

Afrika

• Poloha pohoří AIR v

dnešním Čadu

Subsaharská Afrika:Tagalagal

• V Tagalagalu (Nigerie) je přítomno široké rozpětí tvarů keramiky, které jsou zahrnuty do tří základních variant jednoduchých tvarů. Jsou to mělké misky s ústím o průměru 25 cm a střední hluboké misky s prohnutým okrajem o průměru ústí 25 - 35 cm. Velké a střední láhve s nízkým hrdlem tento soubor doplňují.

• Rozdílné tvary a velikosti dovolují předpokládat funkci keramiky, která se pohybuje v rozmezí hlavní možných účelů: uchování zásob, vaření a podávání potravy. Tyto nálezy jsou srozumitelné, je-li sídliště interpretováno jako sezónní, založené lovci a sběrači a situované do oblasti vysokých hor (1.850 m n.m.).

Subsaharská Afrika

• Tagalagal (Niger) •

Bir Kiseiba (Egypt)

Keramika s vlnovkovou

výzdobou: Egypt

Nejstarší KE Egypt-Sudán:

10. tis. BC

Lokalita El Adam

Súdán: mladší neolit ca 6.tis.

Horní Nil: Sheikh Mustafa

• Sheikh Mustafa • Výzkumy na horním Nilu v

Sudánu přinášejí

podobnou keramiku od 8.

tis. BC.

Horní Nil: Sudan

• Vedle nejčastější

výzdoby taženým

kolkem se vyskytují v

mladším období různé

jiné techniky

kolkovaných vpichů

Heinrich Barth Institute:Kolín

nad Rýnem (Rudolf Kuper)

Levant: vývoj pyrotechnologie

• Výroba páleného

vápna je

archeologickými

situacemi

doložená.

Levant: bílé zboží• Pro bílé zboží jsou charakteristické

jednoduché tvary vyšších misek s rovnými otevřenými stěnami. Zboží je obvykle hrubě vypracováno a má silné stěny (Akkermans et al. 1983, obr. 9: 16-17). V rámci nádob z Bouqrasu láhve s hrdlem jsou velmi vzácné (Akkermans et al. 1983: 352). Jedna taková se nalezla v Abu Hureyra (Moore et al. 1975, Obr.8:8). K těmto formám lze přiřadit také otevřené hluboké misky na podstavci z bílého zboží na Tell Ramad (Wright 1993, Fig. 2:g,h,i).

• V El Kowm byly nalezeny dvě kategorie bílého zboží. První tvoří malé misky nebo větší hluboké misky obvykle v oblým dnem. Jejich průměr okraje kolísá mezi 7 - 40 cm, ale nejčastěji je 30 cm (Maréchal 1982: 224). Druhou kategorii charakterizují velké pánve se čtyřhranným okrajem , nízkým tělem a plochým dnem. Okraje mají vesměs vyhnuté ven (Maréchal 1982: 225).

Levant: kamenné nádoby • Na každém PPNB sídlišti jsou

kamenné misky z vápence nebo pískovce velmi hojné. Mnohem dokonalejší kamenné nádoby jsou známy ze severního sousedství Levantu (Çafer Hüyük, El Kowm). Malé misky s jednoduše zdobeným okrajem a plochým dnem se tam nalezly (Cauvin 1989: 82) vedle malých polokulovitých hlubokých misek s nízkým okrajem (Stordeur 1989: 108).

• Stěží však mohly být používány pro vaření na přímém ohni. Vyskytují se během několika tisíciletí v nestejném množství na různých sídlištích. Jsou sídliště s velkým počtem těchto předmětů a sídliště, kde tyto nálezy chybí (Wright 1993).

• Nejrozmanitější kamenné nádoby pocházejí z Bouqrasu, kde se našly různé typy hlubokých misek, pohárů a misek. Mohly být vyráběny jak řemeslně tak i podomácku (Roodenberg

Nádoby z organických hmot• Košíky byly běžně používány

v průběhu předkeramického vývoje. Nejčastěji jsou dochovány jako otisky na dně nádob, nebo v asfaltu, což je materiál, kterým byly často vymazávány. Lze rekonstruovat techniky pletení, nikoliv však tvary košů.

• Nejstarší je uváděn z jeskyně Shanidar B1 (Mellart 1965: 20) a ze Jarma (Adovasio 1983: 223). Otisk velkého pleteného koše v asfaltu se nalezl v Gilgal I z PPNA (Noy 1989: 13). Jiný koš ve tvary cylindrické krabice pokrytý také asfaltem pochází z jeskyně Nahal Hemar a je datován do PPNB (Schick 1988: 39-40, Tab. XIV:2).

• Nepřímým dokladem neolitického košíkářství je kostěná industrie především různé hroty. Jestliže špička nástroje byla širší než 2 mm, nešlo tímto propíchnout kůže a jedná se spíše o nástroj používaný při pletení košů (Campana 1989: 132). Kostěná industrie Natufienu obasahovala 6% těchto nástrojů (Campana 1989: 133).

• Vedle košíků lze pro Natufien předpokládat i existenci nádob vyřezávaných ze dřeva.Archeologické nálezy tohoto druhu pocházejí z pozdně neolitického a eneolitického sídliště v Çatal Hüyüku v Anatolii (Mellart 1964:85-92).

Levant PPNB• Počínaje periodou 4 (8.500 -

7.000 b.p.) levantské postglaciální periodizace, existuje vedle sebe typologicky rozmanité zboží, zahrnující nádoby z kamene, vápenné omítky a keramické nádoby (Aurenche et al. 1981: 576), i když nikoliv na všech sídlištích ve stejném poměru.

• Ve středním Levantu se vyvíjí bílé zboží od počátku středního PPNB a jeho výskyt je považován za důvod, proč se zde zavedení keramiky zpozdilo až do mladšího PPNB (Rollefson 1989: 171).

• Bílé zboží představuje asi dvě třetiny všech nádob v Sukasu (severní Levant) během mladšího a pozdního PPNB.

Jižní Levant: vývoj od PPNC

do Middle Chalcolitic

Jižní Levant: košíky a

dřevěné nádoby

Jižní Levant: kamenné

nádoby a bílé zboží

nejstarší

Keramika• Od středního PPNB se

tedy vedle sebe paralelně rozvíjí několik technologicky rozdílných tříd nádob (Contenson 1985: 25). Kamenné nádoby, které vykazují formální kontinuitu s epipaleolitickými hmoždíři, provázejí celou posloupnost PPNA a PPNB, aby na závěr v pozdní PPNB dosáhly velmi dokonalých tvarů (např. Bouqras: Akkermans et al. 1982: 53, Obr. 9). Výjimečně zůstaly jako jediný relikt pozdně neolitické kultury ve vzdálených a izolovaných oblastech, jako je Khirokitia na Kypru.

• Jemná i hrubá keramika s organickým ostřivem se objevuje v průběhu středního PPNB. Jemné a hrubé zboží ostřené pískem nebo jemným štěrkem ji následuje jen s malým časovým odstupem. Toto by měla být základní vývojová posloupnost, ale dlouhá koexistence různých typů nádob svědčí o jejich funkčně podmíněné specializaci.

Levant: nejstarší keramika• Na sídlišti v Sukasu (Syrie)

je nejstarší keramika dokumentována ve stratigrafickém souvrství 11 vrstev o mocnosti 2,80 m, které představují vývoj 1.500 let. V nejspodnějších vrstvách (N11-N9) se objevuje "Dark Faced Burnished Ware" jako jemné zboží převážně tvořené z otevřených hlubokých misek a lahví s hrdlem. Hluboké misky, které tvoří zhruba dvě třetiny rekonstruovaných tvarů, mají zřídka kolmé stěny (Riis - Thrane 1974:obr. 42) nebo ouška (Riis -Thrane 1974: tab.III:A).

• Okraje polokulovitých misek jsou většinou prožlábnuty, což je jinak typický znak kamenných nádob z Bouqrasu.

• Hrubší než DFBW je "Dark Faced Unburnished Ware", které nemá pokračování. Zboží neobsahuje organickou příměs (Riis - Thrane 1974: 26). Kamenné nádoby nejsou uváděny, zato bílé zboží tvoří až 70% všech nádob. Jsou to většinou hluboké misky s rovnými stěnami (Riis -Thrane 1974: 26 - 27).

Jižní Levant: Yarmukien

(1.pol.6.tis.´)

Jižní Levant: vývoj jemného

zboží

Postupné šíření keramické

technologie v Evropě• Otázkou zůstává velké

zpožďování celých

oblastí, by mohlo být

částečně vykládáno

pomocí teorie

dostupnosti M.

Zvelebila

• Keramika se v Evropě šíří

paralelně s neolitem, což

vedlo k představě úzké

korelace obou jevů.

• Především ale na

atlantickém pobřeží, ale i v

západním Středomoří lze

keramiku spojovat s

předneolitickým vývojem.

•