1

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Ústav hudební vědy

Jitka Ficová

3. ročník, sdružená uměnovědná studia

Bakalářská diplomová práce

Počátky filmu. Příspěvek k recepci dějin

československé kinematografie

1896 - 1930

Vedoucí práce: doc. PhDr. Lubomír Spurný, Ph.D.

BRNO 2008

2

Obsah:

1. Úvod ................................................................................................................ 5

2. Stav bádání ..................................................................................................... 5

2.1. Historie kinematografie ........................................................................... 7

2.2. Jak vlastně film vznikl? ........................................................................... 9

3. Český kinematograf Jana Kříženeckého ................................................... 12

4. První československé výrobní společnosti ................................................. 16

4.1. Antonín Pech ......................................................................................... 16

4.2. Illusion ................................................................................................... 18

4.3. ASUM ..................................................................................................... 19

4.4. Lucernafilm ............................................................................................ 21

4.5. Pragafilm ................................................................................................ 23

5. Československá kinematografie po roce 1918........................................... 25

5.1. Filmová cenzura ..................................................................................... 27

5.2. Filmová výroba ...................................................................................... 29

6. Socialistický film; doteky s uměleckou avantgardou ............................... 30

7. 20. a 30. léta ve filmu .................................................................................. 34

8. Český film ve světovém kontextu ............................................................... 36

9. Závěr ............................................................................................................. 39

10. Použitá literatura: ..................................................................................... 40

11. Resumé……………………………………………………………………..42

3

Prohlašuji, že jsem pracovala samostatně s pomocí uvedené literatury a

pramenů.

V Brně …………………..

…………………….

podpis

Není nic tak silného v historii člověka, jako touha po nesmrtelnosti. Tisíciletí přešla a

zapadla to temných propastí minulosti, ale pyramidy tyčí se stále po horkým sluncem

Egypta, jako pomník kultury, která již dávno zmizela…

Čím může být tato touha lépe vyjádřena, nežli snahou zachytit život a pohyb?

5

1. Úvod

Ve své práci se chci zaměřit na počáteční období československé

kinematografie, do značné míry ovlivněné první světovou válkou. První kapitoly

mé práce se vztahují k vývoji filmu spíše z technického hlediska, od prvních

pokusů promítání „pohyblivých obrázků“, až po vznik samostatných výrobních

společností.

Má práce má být faktografickým shrnutím vývoje počátků naší kinematografie.

Nepokouším se tedy analyzovat určité filmy, ani rozebírat životy jejich tvůrců,

ale snažím se o nastínění vývoje filmu jako produktu, jeho vlivu na českou

společnost a naopak vliv tehdejšího politického režimu na filmovou výrobu.

Cílem je seznámit se s tím, jaké místo zaujímal československý němý film

v jednotlivých fázích svého vývoje a v celkovém kontextu světové

kinematografie.

2. Stav bádání

Na úvod musím konstatovat, že jsem nenašla příliš velké množství kvalitní

literatury, zabývající se právě problematikou českého filmu v jeho úplných

počátcích a proto ve své práci čerpám především z knih Luboše Bartoška a to

Dějiny československé kinematografie I.: Němý film 1896-1930, 1. a 2. část.

Dále pak Dějiny československé kinematografie II.: Zvukový film 1930-1945.

Jsou to dvoudílná skripta, jak je sám autor nazývá, z roku 1979 a 1982. Do své

práce jsem použila především část o filmových výrobních společnostech, která

je velmi přehledně popsaná, a také kapitoly o vývoji kinematografu. Celkově

tyto publikace shledávám jako nejvhodnější materiál k tématu mojí práce. Jsou

objektivní a jasné. Kapitoly jsou děleny chronologicky, zhruba po desetiletích

vývoje filmu, a každá z nich je samostatným útvarem z hlediska návaznosti.

Velmi se mi líbilo, že u každé z kapitol je ze začátku vylíčena stávající politická

6

situace a ekonomické otázky, které dostanou čtenáře „do obrazu“. Na konci jsou

pečlivě a přehledně vypsány všechny použité zdroje literatury, což mi pomohlo

k dalším literárním pramenům, ze kterých bych mohla čerpat.

Dále jsem několik informací převzala z knihy Ivo Hepnera – Filmová cenzura:

příspěvek k dějinám filmové cenzury v českých zemích v letech 1918-1939, z

roku 1959. Z mého pohledu velmi podrobně a srozumitelně popsaná

problematika cenzury a omezení v oblasti československého filmu ve válečné a

meziválečné éře, i přes poměrně starší ročník vydání knihy. Nastínění této

problematiky je zde podáno poměrně odborným, zároveň však přehledným

způsobem, bez jakéhokoliv emocionální zabarvení.

V neposlední řadě jsem čerpala také z textů Jaromíra Kučery – Stručný přehled

dějin československé kinematografie, což jsou v podstatě skripta pro vysoké

školy, lépe řečeno konkrétně pro FAMU, a musím konstatovat, že slovo stručná

je více než výstižné. Spíše se dá tvrdit, že jsou jakýmsi průřezem dějin němého

filmu, který se vejde na několik málo stránek. Musím ale podotknout, že jako

učební materiál je tato publikace dostačující, pokud se tedy student nehodlá

zabývat touto záležitostí příliš do hloubky.

Další publikací, ze které jsem si propůjčila několik myšlenek, je kniha Jana

Kolára a Myrtila Frídy s názvem Československý němý film 1898-1930, které

jsem využila v rámci doplnění informací o filmech a autorech. Kniha je brána

jako chronologický soupis němých filmů v daném období. Jsou zde k nalezení

také podrobné údaje o jednotlivých filmech – režiséři, herci a herečky, kamera a

také krátký obsah každého z filmů.

Mezi už méně využívané knihy mé práce patří Dějiny filmu od Karla Smrže z

roku 1933, která mi připadá velmi širokosáhlá, ale zároveň také dost obecná a

strohá. Vzhledem k tomu, že zde autor popisuje vývoj od pravěku, kdy se lidé

pokoušeli zachytit pohyb malbami na stěnách jeskyní, až po film zvukový,

vývojově v celé Evropě, dokážete si tedy představit, jak malou a bezvýznamnou

část zabírá v této knize kinematografie českého němého filmu. Použila jsem ji

7

tedy spíš na doplnění nebo ověření informací. Stejně tomu bylo i v případě

publikace s názvem Jak se kdysi dělal film, od téhož autora, z roku 1947.

Poslední knihou a zároveň i nejméně potřebnou v mé práci je Film; podstata,

historický vývoj, technika, možnosti a cíle kinematografu, také od Karla Smrže,

z roku 1924. Z té jsem nečerpala téměř nic, vzhledem k tomu, že celý její obsah

je věnován technice natáčení a vzniku filmu jen čistě z hlediska vývoje přístrojů

pro filmový průmysl. Není však od věci si tuto knihu přečíst, zajímá-li člověka

co všechno stálo v pozadí vzniku každého filmu, od vytvoření a zpracování

filmového námětu, až k vyvolání filmu, výrobě triků a jiných zajímavostí. Jak

jsem však již předznamenala, publikace je vhodná spíš pro odbornou veřejnost,

vzhledem k tomu, že na konci knihy jsou geometricky znázorněny předpisy a

předpisové tabulky pro výrobu filmů v tehdejší době.

2.1. Historie kinematografie

Poznání dějin československé kinematografie má umožnit porozumění

minulému filmu a tím zvýšit chápání filmu dnešního a také dokonce pochopit

trendy vedoucí do budoucnosti.

Zatímco starověk a středověk věnoval svou pozornost především spekulacím a

teoretickým vědám, v 18. století dochází k převratnému rozvoji v technicko-

průmyslové oblasti. Toto stolet