(PEDAGOGICKÉ) ZNALOSTI JAKO DYNAMICKY SJEDNOCENÉ POLE Radim Šíp, Vlastimil Švec
description
Transcript of (PEDAGOGICKÉ) ZNALOSTI JAKO DYNAMICKY SJEDNOCENÉ POLE Radim Šíp, Vlastimil Švec
(PEDAGOGICKÉ) ZNALOSTIJAKO
DYNAMICKY SJEDNOCENÉ POLE
Radim Šíp, Vlastimil Švec
Grantový projekt
GA ČR 13-200496: Osvojování tacitních znalostí studenty učitelství v průběhu jejich pedagogické praxe
• Řešitelský tým: V. Švec, J. Krátká, M. Kubiatko, R. Šíp, B. Pravdová, J. Slavík, E. Minaříková
• Řešitelské pracoviště: katedra pedagogiky, PdF MU
Tacitní znalosti – problém zexplicitnění?
Nutnost změny v pohledu na znalostiv kontextu tacitních znalostí (TZ)?
Proč je obtížné TZ zexplicitnit?
Utváří se a sídlí TZ skutečně v našem těle (hlavě, mysli/mozku)?
Jsou hranice těla hranicemi znalosti?
Dostává se znalost z hlavy do vnějšího prostoru skutečně jen v jednání?
Metodologická poznámka: Paradigma
Kuhn –> Feyerabend -> Foucualt –> Weber
paradigma = konstrukt, idealizace – weberovský ideální typ
raně moderního paradigmatu (RMP)
pozdně moderního paradigmatu (PMP)
Tato transice proměňuje pojetí znalosti
RMP a poznáníDescatovsko–lockovská tradice
* vznik představy „vnitřního prostoru“, zde se odehrává poznání => subjekt (vrozené ideje–> struktura rozumu, zakoušené ideje–> smyslově dané)
= subjekt a objekt poznání:
subjekt produkuje znalost objektu („reprezentuje“, odráží jej) v sobě
pravdivé poznání = reprezentace koresponduje (splývá) s poznávanými objekty (sdílí jejich strukturu)
PMP a poznání
darwinismus, funkcionalismus (Mead, Dewey, Vygotskij, Piaget)
neexistuje subjekt x objekt, ale sjednocené pole a nacházení se jeho ekvilibria
poznání se děje, utváří, jednání je součást
„…Místo aby byla mysl vynořující se vlastností mozku stává se vynořující se vlastností ‚pole jednání‘ [behavioral field], které se vlní a fluktuuje v celém nexu prostředí-tělo-mozek…“ W. T. Rockwell
jednání probíhá nezávisle na vědomí, tělo jedná (zrcadlové neurony: Iacoboni, Rizzolatti, Ramachandran, Damasiovy teorie emocí), je neustále v komunikaci s okolím
PMP a znalost (Z)
Z = dynamická struktura pole (S+O – nacházení rovnováhy), proměňující se uspořádání tohoto pole => pole ovlivnění
1. poznatková rovina – poznatky, bývalé „reprezentace“, v podstatě praktické konstrukty, které nám pomáhají analyzovat situaci
2. rovina jednání/dění – to, co se odehrálo vně i uvnitř
jedince / v poli ovlivnění – k jakému změnám, uspořádání došlo ve vnějším prostředí, jak tyto změny řeší problémy pole (sjednocují/ nesjednocují?),
PMP a znalost (Z) jako poznatek (P)
3. rovina procesů transformace –
a) transformace 2. na 1. –> * poznatků b) hledání koherence na 1. první –> * komplexnějších představ
(hypotézy a teorie)c) transformace 1. na 2. –> * plány jednání, kterak dojít k
potřebným změnám pole možnost zpětného přechodu do roviny 2.
Znalost není pouze poznatek (to, co má subjekt v plné moci) tacitnost
Zpět k TZ (TDZ) Co je TZ, jestliže znalost není poznatek, ale dosažení dočasné
rovnováhy sjednoceného pole?
1. TZ je pouze jistá DIMENZE struktury/znalosti2. nachází se především v rovině 2. (ve změnách pole ovlivnění) a také
v rovině 3. (ve stopách transformací)
CO Z TOHO VYPLÝVÁ PRO VÝZKUM?
Výzkum TDZ
1. zaznamenávání a zkoumání změn na rovině 2. (vně těla – změny v prostředí, uvnitř těla – neurální, hormonální, somatické změny)
2. zaznamenávání „vstupů“ a „výstupů“ (děje a změny <–> poznatky, reprezentace) ve všech třech fázích 3. roviny (jaké mechanismy mohly vést k transformaci z děje na poznatek / z poznatku na předjímání děje? jaké zvykové transformační postupy – zvyky, praktiky, instituce – utvářely transformace? došlo ke změně těchto transformací? k jakým?)
VÝZKUMNÍCI A ZKOUMANÍ NEMAJÍ APRIORNÍ PŘÍSTUP K „PRAVDĚ“ (falešný konflikt mezi teoretiky/výzkumníky a praktiky)
VYJEDNÁVÁNÍ VÝZNAMŮ, ZVÝZNAMŇOVÁNÍ, ZVĚDOMOVÁNÍ
děkujeme za pozornost