Pdfsam merge

ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ 1

2

literatura základní

• (skripta Územní plánování) • stavební zákon číslo 183/2006 Sb. • vyhláška číslo 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací

dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti • vyhláška číslo 501 Sb., o obecných požadavcích na využívání území • přednášky na http://gis.cvut.cz

obecná doporučená • časopis Urbanismus a územní rozvoj • Camillo Sitte: Stavba měst podle uměleckých zásad • Jane Jacobs: Smrt a život amerických velkoměst. Odeon Praha 1975 • František Hoffmann: České město ve středověku. Panorama 1992 • Jiří Hrůza: Slovník moderního urbanismu • Karel Maier et al: Udržitelný rozvoj území. Grada Praha 2012 • ČKA: Urbanistická čítanka (díl I a II) • ÚÚR: Principy a pravidla územního plánování http://www.uur.cz/default.asp?ID=2571 • William J. Mitchell: e-topia: Život ve městě trochu jinak. Zlatý řez 2004

architektura a urbanismus • Kratochvíl, Halík: Architektura a město • Léon Krier: Architektura – volba nebo osud. Academia 1997

plánování a životní prostředí • Gro Harlem Bruntlandová et al: Naše společná budoucnost. Academia Praha 1991 • Friedrich A. Hayek: Cesta k nevolnictví. Občanský institut Praha 1991 • Jan Keller: Sociologie a ekologie. Sociologické nakladatelství 1997 • Jiří Löw a Igor Míchal: Krajinný ráz. Lesnická práce 2003 • Meadows & Meadowsová: Překročení mezí růstu • E. U. von Weizsäcker: Faktor čtyři. MŽP 1996

http://gis.cvut.cz/

Jak složit zkoušku z Územního plánování 1

3

„standard“ • zápočet • písemný test PŘED

ÚSTNÍ ZKOUŠKOU – nutno získat alespoň 50% dosažitelných bodů

• ústní zkouška

„exclusive“ • dobrovolná písemná

práce BĚHEM SEMESTRU

• zápočet • rozhovor na téma

dobrovolné písemné práce

„standard Plus“ • písemné testy PŘI

PŘEDNÁŠKÁCH – nutno získat alespoň 50% dosažitelných bodů

• zápočet • ústní zkouška

4

Témata dobrovolné písemné práce jako zkoušky z územního plánování 1

1. Plánování měst a práva jednotlivce. Potřebuje demokratická společnost plánovat města? Jaké důsledky by mělo, kdyby se města vzdala územního plánování? Kdo by na tom „vydělal“ a kdo by „prodělal“? Kde je hranice mezi legitimním a nelegitimním zasahováním do práv vlastníků prostřednictvím územního plánování? (konkrétní případ, například pomocí kritiky konkrétního plánu).

2. Plánování českého města od poloviny XIX. století dodnes (konkrétní město, možno po dohodě zúžit na kratší období). Jaké nástroje plánování se užívaly, co obsahovaly, co chybělo a jak se to na vývoji města projevilo?

3. Struktura a osídlení a urbanistické utváření měst v ČR a v jiné evropské zemi - rozdíly a jejich příčiny.

4. Možné změny životního stylu a prioritních hodnot života občanů ČR v budoucnu a důsledky pro strukturu osídlení a urbanistické utváření měst. Aplikace na konkrétní situaci.

5. Proměny industriálního města (Jak se projeví postindustriální epocha na urbanistickém utváření města vyrostlého v průmyslové éře? Co znamená pro naše města společnost a ekonomika sítí?) - konkrétní příklad, vyhodnocení očekávaných pozitivních i negativních důsledků proměny.

6. Nástroje a metody řízení urbanistického rozvoje vybraného konkrétního města v ČR v minulosti a jejich odraz v dnešní podobě tohoto města. Možno vybrat libovolné období od kolonizace až po normalizaci.

7. Postup a metoda vypracování územního plánu malého města: definování jednotlivých ploch, jejich využití, míra závaznosti - konkrétní příklad. Kritická analýza použitých regulativů – jaké možné důsledky bude mít uplatňování těchto regulativů na územní rozvoj, investice do území? (Kde jsou „díry“ v regulativech? V čem jsou regulativy zbytečně tvrdé?)

8. Postup a metoda vypracování regulačního plánu: vymezení regulačních pozemků, regulativy, závaznost - konkrétní lokalita, přizpůsobení se místním podmínkám. Jaké možné důsledky bude mít uplatňování regulativů na územní rozvoj, investice do území? (Kde jsou „díry“ v regulativech? V čem jsou regulativy zbytečně tvrdé?)

9. Kritická analýza starších územních plánů vybraného města: co se podařilo realizovat? co ne: proč? jak plány ovlivnily rozvoj města?

10. Poznatky z projednávání konkrétního územního plánu s občany: Jakou formou byli občané o plánu informováni? Co udělali pořizovatel a zpracovatel pro to, aby občané mohli skutečně být „vtaženi do hry“? Byly metody prezentace pro občany pochopitelné? Bylo projednání a vyřízení připomínek formální nebo se občanům skutečně podařilo vstoupit do hry? Byly připomínky občanů konstruktivní? Čeho se týkaly?

11. Změna využití konkrétní lokality ve městě v uplynulých 10-15 letech jako důsledek společenských a ekonomických změn. Probíhal vývoj v souladu s platným územním plánem? Byl územní plán pro vývoj prospěšný? Vyvolaly požadavky investorů nebo jiné okolnosti potřebu změn nebo vypracování nového územního plánu? Další očekávané změny.

12. Strategie oživení investiční činnosti pro rozvoj českého města: možnosti a jejich využití. Konkrétní příklad.

13. Regulační plán pro historicky cenné území. Konkrétní příklad. Rozbor užité metody zpracování. Jak ovlivní plán péči o památky v budoucnosti? Jak (pokud vůbec) může ovlivnit kvalitu historického prostředí?

14. Vliv informačních technologií na územní plánování.

Výjimečně si může student dohodnout s přednášejícím individuální téma.

5

Dobrovolná písemná práce místo zkoušky z územního plánování 1

Pravidla hry:

Student, který se rozhodne absolvovat dobrovolnou písemnou část zkoušky, bude konzultovat rozpracovanou práci buď po přednášce nebo podle dohody, a to alespoň dvakrát do konce přednáškového období.

Odevzdání písemné části: do konce týdne v němž se odevzdává atelier. Později dokončené práce nebudu přijímat.

Autoři vyhovujících prací složí ústní zkoušky formou rozpravy nad tématem písemné části. Studenti, kteří dobrovolnou písemnou část nedokončí, neodevzdají ji včas nebo při ní nevyhoví, složí zkoušku v "klasické" podobě.

Forma zpracování:

Textová část A4, cca 1200 - 2000 slov (odpovídá asi 5-8 stranám strojopisu řádkování 1,5). Grafická část podle uvážení autora. V hlavičce textové části bude uvedeno téma práce a jméno autora. Textová část bude zpracována tak, aby bylo zřejmé, kde se jedná o citáty či převzaté myšlenky, a kde jsou prezentovány vlastní poznatky nebo názory. Bude uveden seznam použité literatury a v textu budou odkazy na ni.

Kriteria hodnocení:

• dodržení vybraného tématu

• schopnost práce s literaturou, její využití

• adekvátní forma presentace

• samostatnost, logičnost a nezávislost úsudku

• jasné formulace, jednoznačné závěry

Člověk a prostředí Udržitelnost rozvoje

Plánování a projektování

Územní plánování 1 / 1

7

Co je prostorové / územní plánování?

managing environmental change

řízení změn prostředí

8

změna

9

prostředí

fyzické

sociální

umělé

přírodní

10

řízení / management

t

aktivní management

pasivní adaptace

11

management

management / plánování

12

Proces plánování

CÍL

ANALÝZA

PLÁN

USKUTEČNĚNÍ

monitoring,

vyhodnoce

ní

(pro

ces

uče

ní) vnější změna

informace zevně

13

Cíl prostorového / územního plánování

udržitelný rozvoj

sustainable development

développement durable

svilupo sostenibile

nachhaltige Entwicklung

zrównoważony rozwój

…

14

Udržitelný rozvoj

rovnováha = prevence nestability

• diversita

• autonomie

• samoregulace

ekologický ekonomický

sociální

rozměry / pilíře udržitelnosti:

vyvážený vztah podmínek

• pro příznivé životní

prostředí,

• pro hospodářský

rozvoj

• pro soudržnost

společenství obyvatel

území

uspokojuje potřeby současné

generace,

aniž by ohrožoval podmínky

života budoucích generací

15

Principy udržitelného rozvoje

(Agenda 21 – Deklarace o životním prostředí z Ria de Janeiro 2002) 1) propojení základních oblastí života – ekonomické, sociální, životního

prostředí – řešení pouze jednu nebo dvě není dlouhodobě efektivní

2) dlouhodobá perspektiva – každé rozhodnutí je třeba zvažovat z dlouhodobých dopadů – je třeba strategicky uvažovat / plánovat

3) šetrné užívání zdrojů – surovin, látek a funkcí k životu, také prostoru pro činnosti, odpady a znečištění

4) předběžná opatrnost – pokud neznám důsledky rozhodnutí, je třeba počítat se všemi možnými negativními dopady

5) prevence – je efektivnější než následné řešení dopadů

6) kvalita života – materiální, společenská, etická, estetická, duchovní, kulturní atd.; lidé mají právo na kvalitní život

7) sociální spravedlnost – příležitosti i zodpovědnosti by měly být spravedlivě děleny mezi země, regiony i sociální skupiny

8) vztah lokálního a globálního – činnosti na lokální úrovni ovlivňují problémy na globální úrovni a naopak

9) vnitrogenerační a mezigenerační odpovědnost / rovnost práv

10)demokratický proces – zapojení veřejnosti od počátku plánování pomáhá vytvářet nejen objektivnější ale i lépe realizovatelný plán

16

překmit a kolaps

odpor lineární

deformace tečení destrukce

příčina

efekt práh

práh 2

17

Předmět územního plánování (co lze „územně plánovat“)

• způsob využití území (land-use) funkce

• míra exploatace území intenzita využití

• místa, kde má dojít ke změně rozvojová území

• postup a rychlost změny v území etapizace

• míru seskupení / promísení rozdílných využití území (funkcí) a rozdílných intenzit využití území zrnitost

• způsob, jak dosáhnout žádoucího stavu implementace:

veřejné investice, dohody s (privátními) investory, participace

18

Metoda prostorového / územního plánování „vrstevnatý přístup“ NL

zástavba • periodicita změny ~

generace • předmět střednědobého

plánování

infrastrukturní sítě • periodicita změny ~ lidský

život • předmět dlouhodobého

plánování

„substratum“ (podloží) • extrémně dlouhodobý čas

změny ~ mimo obzor lidského života

• jen obtížně může být předmětem plánování

19

projektování X plánování

20

???

• je plánování měst (územní plánování)

slučitelné s občanskými právy jednotlivce

(se svobodou)?

• kdy začali lidé „územně / prostorově

plánovat“?

1

???

• je plánování měst (územní plánování)

slučitelné s občanskými právy jednotlivce

(se svobodou)?

• kdy začali lidé „územně / prostorově

plánovat“?

Principy plánování měst a regionů v historii

Cíle, prostředky, postupy, výsledky


3

Základní fáze proměn využití technologií a přírodního prostředí

vývojová fáze

výrobních

technik

(datování ve

střední Evropě)

převažující

zaměstnání

přibližný počet

obyvatel

zeměkoule

podle různých

odhadů OSN

[miliardy]

schéma

základního

vztahu člověka

k přírodě

převažující

vývojová fáze

přírodního

prostředí

předneolitická lovec a sběrač 0,05-0,1 člověk v přírodě přírodní krajina

agrární (od

neolitu, od

5300 až 4300

př. Kr.)

zemědělec neolitická

revoluce

0,1-1,5

člověk ve

vynucené

spolupráci s

přírodou

přírodě blízká

kulturní krajina

industriální (od

18. století)

průmyslový

dělník

průmyslová

revoluce

1,5-3,0

člověk proti

přírodě

přírodě

vzdálená

kulturní krajina

se zbytky

přírodě blízké

kulturní krajiny,

vznik

megapolitních

sídelních pásů

technologická

(od 2. poloviny

20. století)

obsluha

automatů

vědeckotechnic

ká revoluce

(Bernal, 1939)

člověk –

suverénní

vládce přírody

globální

ekologická

krize

revoluce trvalé

udržitelnosti

(Meadowsovi,

1992)

3,0-6,0

civilizace

včleněná

dobrovolně do

přírody (?)

trvale udržitelná

civilizace (?)

Löw J., Míchal, I.: Krajinný ráz: 37

4

Vývoj vztahu člověka a prostředí (1)

1 – přizpůsobení se

• člověk objektem změn v prostředí

2 – užití vlastností prostředí

• neolitická revoluce

o „trvalejší“ sídla –

o rostoucí konkurence o „dobré“ prostory – tlak na efektivní využívání

potenciálů prostředí

5


1 – přizpůsobení se

• člověk objektem změn v prostředí

2 – užití vlastností prostředí

• neolitická revoluce

o „trvalejší“ sídla –

o rostoucí konkurence o „dobré“ prostory – tlak na efektivní využívání

potenciálů prostředí

6


3 – záměrné přetváření prostředí, vytváření „umělého“ prostředí • záměrné plánování vlastního prostředí

• specializace a hierarchická organizace společnosti

• koncentrace zdrojů (lidské síly, prostředků)

stát – starověké veleříše • zavlažovací systémy

• mocenská centra

• komunikační systémy

středověká alternativa centralizovaného státu – lenní systém • fragmentace moci – panství, městské státy

• naturální renta – peněžní renta – potřeba místních tržních center

Kolonizace periferních oblastí Evropy • právní prostředí pro soužití mnoha lidí na jednom místě

o právo tržní

o právo mílové

o právo hradební

o regulativy ve městských statutech – uliční čáry, požární předpisy, funkční zónování

• katastrofy z přílišné koncentrace – mory, požáry

• Rekultivační projekty renesance – odvodnění, rybnikářství

7











o právo tržní

o právo mílové

o právo hradební




10

Miletos (Malá Asie)

11

Starověký Řím Hlavní římské silnice za Hadriána (cca 120 n.l.)

12

Limes Romanus

Římská castra

13

15

Císařský Řím

Caesar Lex de Urbe Augenda

– pokus o plánování rozvoje města

Lex Iulia Municipalis – regulace dopravy, údržba ulic, prevence požárů, kanalizace

Lex Iulia de Modo Aedificiarum – stavební materiály, krytiny, odstupy budov, maximální výška budov nájemních domů insulae – cca 22m (až 10 podlaží)

Augustus • 14 obvodů regiones

• hasiči vigiles ve všechobvodech

• rekonstrukce vodovodů

16

Zásady arabského plánování měst obsažené v koránu (Sunna)

• Nepoškozuj cizí právo – každý může vykonávat svá vlastnická práva potud, pokud nevstupuje do práva někoho jiného.

• Vzájemná závislost – lidé ve městě jsou na sobě vzájemně závislí.

• Soukromí – každá domácnost má právo na vizuální, akustické a každé jiné soukromí.

• Priorita původního způsobu užívání – ti, kdo přicházejí později, musí se přizpůsobit tomu, co bylo postaveno předtím.

• Výlučnost vlastnictví – majetek druhých nesmí být vystaven rizikům ani poškozen.

• Předkupní právo – vlastník, který chce prodat svůj dům nebo pozemek, musí učinit nejprve nabídku ke koupi spoluvlastníkům nebo svým sousedům.

• Uliční prostor – každá ulička musí být široká dostatečně, aby prošel naložený velbloud; každá ulice musí umožnit, aby se pohodlně mohli míjet dva naložení velbloudi. V žádném veřejném prostranství ani uličním prostoru nesmějí být umisťovány žádné dočasné ani trvalé překážky.

17









• naturální renta peněžní renta potřeba místních tržních center


o právo tržní

o právo mílové

o právo hradební




21











o právo tržní

o právo mílové

o právo hradební

o regulativy v městských statutech – uliční čáry, požární předpisy, funkční zónování


• rekultivační projekty renesance – odvodnění, rybnikářství

22

Kolonizace Českých zemí (1)

22

přeměna podhradí na městské osady nová založení městského typu před 1230 – Uničov, Hodonín, Nové Město na Moravě, Bruntál

církevní založení - Kladruby, Velehrad

„protoměsta“ z 9.-10. století

23


23

24


25

Pokrytí severozápadních Čech sítí tržních měst

26

Královské město Plzeň

Královské město Plzeň

27

28

Poddanské město Jevíčko

29

Městys Černošín

30

Parcelace a plužina středověké kolonizační vsi

Růžodol (LI) • rekonstrukce k roku 1560

• lesní lánová ves

• rozptýlené zastavění podél potoka a přilehlé cesty

• každý osadník postupně klučil les na svém lánu směrem od chalupy vzhůru do hor

31

Kolonizační ves Pfaffenschlag (Slavonice)

32


4 – opanování přírody, kontrola nad prostředím • (barokní velké krajinné projekty, residenční města)

Osvícenství, absolutismus • nová centralizace moci – národní státy, merkantilismus, militarismus

• byrokratizace a racionalizace správy – evidence osob a majetku, katastr, stavební a bezpečnostní předpisy, stavební kanceláře, plánování strategických měst, nová komunikační síť (kanály, silnice)

• zrušení stavovských bariér – nevolnictví, církevní řády – Raabizace

První průmyslová revoluce • oddělení vlády a ekonomiky – ekonomický liberalismus

• nový model osídlení – průmyslové aglomerace, rostoucí města

• demografická revoluce – populační exploze – urbanizace, zbídačení širokých vrstev, emigrace – sociálně neudržitelné jevy

• technické inovace – doprava, hromadná výroba, specializace regionů

Druhá průmyslová revoluce • „nový merkantilismus“ – sociálně zodpovědný stát

• možnost řešení problémů spojených s koncentrací technickými prostředky

Nástup moderního institucionalizovaného plánování měst • regulační plány – uliční a stavební čáry, základy funkčního zónování, místa

pro veřejné budovy, vyvlastnění ve veřejném zájmu, asanace

33

Renesanční kultivace krajiny

rekultivace rozsáhlých bažinatých ploch

• Polabí (Pernštejnové)

• Třeboňská pánev (Rožmberkové)

• Těšínské Slezsko (Těšínská knížata)

chov ovcí • extenzivní využívání bývalé orné půdy

v podhorských polohách

• klučení lesů v horách (Beskydy)

režijní velkostatky a panské monopoly

• mlýny

• pivovary

34

Renesanční umělá krajina Třeboňsko

35

Barokizace krajiny

Kuks

36














37

Osvícenství a centralizace státu Centralizace a byrokratizace správy

• rušení církevních řádů • povinná vojenská služba • povinné triviální školství • inventarizace nemovitého majetku v

katastrech o Tereziánský

o Josefinský

o „stabilní katastr“ (cca 1820-1835)

• stavební řády o protipožární předpisy

o hygienické předpisy (hřbitovy)

• lesní řády 1754 • zrušení nevolnictví 1781

Vnitřní kolonizace a Raabovy reformy • valašská kolonizace od 17. století

kopaničářství, salašnictví (Valašsko, slovenské pomezí)

• sklářské osady v horách (Šumava) • privatizace a rozparcelování 105

klášterních statků zestátněných za Josefa II.

• zakládání nových Raabizačních vsí (asi 140)

Zrušení poddanství a roboty 1849 • převod statků a půdy do vlastnictví

rolníků za náhradu (20letý roční plat)

38

Příklady raabizačních vsí

39

???

• k čemu bylo město

o ve starověkých velkých říších (Číně)?

o v industriální společnosti Západu?

• k čemu je město v post-industriální / informační společnosti?

1

???

• k čemu bylo město

o ve starověkých velkých říších (Číně)?

o v industriální společnosti Západu?

• k čemu je město v post-industriální / informační společnosti?

Plánování měst a regionů

v industrializaci a ve 20. století


3














4

Realita a utopie industrializace

5

Proměna města v industrializaci

6












nástup moderního institucionalizovaného plánování měst • regulační plány – uliční a stavební čáry, základy funkčního zónování, místa


7

Město průmyslového věku

8

Růst měst – Londýn a Praha

9

Hobrechtova regulace rozvoje Berlína

policejní nařízení 1853

• výška domů = šířka mezi domy

• minimální velikost dvora 28,5m2 (manipulace s požární proudnicí)

Hobrechtův plán 1862 město obytných bloků

• regulace veřejných prostranství o okružní bulváry

o přerušeny hlavovými nádražími

– na severu Hamburské a Lehrtské

– na jihu Postupimské a Anhaltské

• regulace bloků a staveb o bloky 150 x 75 metrů

– děleny obslužnými uličkami

o pět nadzemních podlaží – belle étage nájem 500 tolarů

– přízemí a druhé patro 200 tolarů

– třetí patro dva byty po 150 tolarech

– čtvrté patro tři byty po 100 tolarech

realizace Mietkasserne • šestipatrové (sedmipodlažní) blokové

komplexy o první (uliční) pořadí pro majetné

o další pořadí pro ostatní – až šest pořadí oddělených minimálními dvory

o více než třetina bytů má jedinou místnost

o 13% bytů půdy a sklepy

• pronajímání lůžek na směny

10

Vídeň a Budapešť

11

Berlin – Prenzlauer Berg

Nástroje plánování rostoucích průmyslových měst

regulační / zastavovací / upravovací plány

• pro nově zastavované plochy

asanační plány

• přestavba starých částí měst

• zpravidla spojené se lhůtou v níž má k přestavbě dojít a s daňovými úlevami

12

• regulace stavebních bloků a parcel

• podklad pro stanovení regulačních (stavebních) čar při místním šetření

• zajištění přístupu pro dopravu

• odvodnění / kanalizace

13

Funkční zónování (New York 1916)

14

Funkční zónování (New York 1990)

15

„Pyramidální zónování“ (USA konec 19. století)

funkční využití regulováno zdaněním nemovitostí podle míry negativních účinků na okolí

• obytná zóna nejméně zdaněna

• komerční zóna střední zdanění

• výrobní zóna „nejdražší“

OBYTNÉ

KOMERČNÍ (+ obytné)

VÝROBNÍ (+ komerční + obytné)

16

Výškové zónování (USA od konce 19. století)

nové stavební materiály a konstrukce

+

zavádění výtahů

růst zástavby do výšky

bezpečnost nájemníků a sousedů

+

zastínění sousedních budov a pozemků

„Právo na světlo a vzduch“ (Massachusetts 1890)

17

Výškové zónování

18

Regulační / upravovací / zastavovací plány (1)

19


20


21

Plánování městských aglomerací / regionů

nový typ sídel – alternativa přehuštěným městům

• zahradní města

• nová města (nová sídliště)

Ebenezer Howard

Frank Lloyd Wright

němečtí a sovětští dezurbanisté 20. let

decentralizace města a jeho prostorová strukturace

• uspořádání do skupin a okrsků

• řešení dopravy (hierarchizace uliční sítě)

• řešení dostupnosti obslužné infrastruktury

Clarence Perry

Patrick Abercrombie

22

Hledání nového modelu osídlení

23

Zahradní města

24

Letchworth

25

Letchworth

26

Welwyn

27

Welwyn

28

Welwyn

29

Welwyn

30

Welwyn

32

Plánování městských aglomerací / regionů

nový typ sídel – alternativa přehuštěným městům

• zahradní města

• nová města (nová sídliště)

Ebenezer Howard

Frank Lloyd Wright

němečtí a sovětští dezurbanisté 20. let

decentralizace města a jeho prostorová strukturace

• uspořádání do skupin a okrsků

• řešení dopravy (hierarchizace uliční sítě)

• řešení dostupnosti obslužné infrastruktury

Clarence Perry

Patrick Abercrombie

33

Prostorová strukturace města obytný okrsek

34

Radburn, NJ (1929)

35

Radburn, NJ (1929)

36

Radburn, NJ (1929)

37

Plánování Prahy – Státní regulační komise 1920-1939

38

Plánování Prahy – CIAM 1933

Spořilov

Baťovany Partizánske (založeno 1938)

40

41

Regionální a národní plánování mezi válkami

USA • 1916 federální plán

výstavby silnic

• 1930 New Deal o státní vstupy do

ekonomiky regionů

o Tennessee Valley Authority

GB • 1930… regionální

plány oživování starých průmyslových regionů

Německo • 1933… prostorové

uspořádání státu – podpora malých a středních měst

42

Plánování obnovy měst po II. světové válce

Problémy a výzvy

• zničená města – obytné části, průmyslové závody

• bytová nouze

• zchudnutí – nedostatek prostředků pro pořízení vlastního bydlení

• silná podpora občanů pro kolektivní akci, velká důvěra v plánování

Řešení

• plošné asanace vybombardovaných částí měst

• výstavba „nových měst“

Nástroje

• znárodnění práva výstavby (GB 1947)

• veřejné financování všech investic

• omezení vlastnických práv k pozemkům (až po vyvlastnění)

• omezení pravomocí obcí v případě zakládání nových měst

• silná pozice státu a Rozvojových společností

43

Nová města ve Velké Británii

44

Harlow

• 1947 Harlow Development Corporation

• 2500 ha, cílový počet 60 tis.obyv.

• 1952: počet obyvatel zvýšen na 80 tisíc

• 1980: dosaženo maximum cca 80 tisíc

• obytné čtvrtě 10 – 25 tis. obyvatel; každá ze dvou až čtyř obytných okrsků

• cca 34 tis. pracovních příležitostí – elektronka, elektrotechnika, biochemie, strojírenství, potravinářství, sklo

• původně většinou obecní byty, v 80. letech cca 1/3 privatizována

46

Harlow

47

Harlow

Nová města v Československu - Poruba

48

49

Milton Keynes (1968)

• založeno 1968

• cílový počet obyvatel cca 250 tisíc

• 1 pracovní místo na 2 obyvatele (vyvážená bilance pracovišť a bydlišť)

• předpoklad realizace 20-30 let

• jaké budou požadavky na město 2000?

• rošt cca 400x400m

• město = princip volby

50

Milton Keynes

51

Milton Keynes

52

Milton Keynes

53

Milton Keynes

54

Milton Keynes

55

Milton Keynes

56

Milton Keynes

57

Milton Keynes

58

Milton Keynes

59

Milton Keynes

60

Milton Keynes

61

Milton Keynes a Jižní Město

62

Krize plánování

60. léta • New Town Blue, Sarcellaise,

nepokoje v chudinských čtvrtích, vzpoura universit

• dezurbanizace

• úpadek center měst

• suburbanizace

• CZ: vrcholí výstavba bytů v KBV

80. léta • nástup konzervativní pravice –

Thatcherismus, Reaganomika

70. léta • krize veřejných rozpočtů –

projekty nelze realizovat

• energetická krize – dosavadní formy rozvoje měst nejsou nadále reálné

• deregulace, „odstranění

(plánovacího) břemene“

• zóny volného podnikání

• orientace na vybraná území namísto plošného plánování

• CZ: postupný rozklad systému plánování

• plánování pomocí počítačů,

počítačové modely regionů, světa

63

Hledání nového plánování

90. léta • Evropa regionů (EU)

• „governance“ – spolupráce všech subjektů rozvoje na správě

• partnerství soukromého a veřejného sektoru na projektech

• podpora malých a středních podniků

• plánování rizikový

management

• mezinárodní spolupráce při plánování (EU)

po 2000 • terorismus

• katastrofy – povodně, globální oteplování, pandemie

• účast soukromého sektoru na

projektech měst

• reurbanizace měst

• CZ: vstup trhu do rozvoje měst, propad výstavby bytů, pochybnosti o smyslu plánování, „restituční urbanismus“

Výzvy 21. století

demografické změny

• stárnutí populace

• pokles porodnosti

plánování pro smršťující se (shrinking) města

města bez bariér

energetické výzvy

• „peak oil“

• nově industrializované regiony požadují energetický standard rozvinutých zemí

kompaktní města?

města krátkých vzdáleností

„post-carbon“ cities

64

klimatické změny

• extrémní výkyvy počasí

• důsledky globálních změn (oteplení, zvýšená hladina moří)

odolná (resilient) města / regiony

ekonomické a politické změny

• nadnárodní společnosti

• privatizace

• BRIC

nadnárodní plánování?

65

???

co se sídlišti?

1

???

• co se sídlišti? • jaká je budoucnost našich sídlišť? v čem spočívá

problém? (je to problém?)

• oč by měla města usilovat na sídlištích?

• co mohou udělat architekti / urbanisti?

Plánování velkých projektů –

cíle, postupy, výsledky


EMSCHER PARK

POSTINDUSTRIÁLNÍ KRAJINA

KONVERZE LONDÝNSKÝCH DOKŮ

POLYCENTRICKÝ LONDÝN?

3

4

Konverze londýnských doků

5

Londýn - růst městské aglomerace

6

Londýn – prostorové uspořádání vnitřního města

7

Londýn – Patrick Abercrombie 1944

8

Londýn 1970+ : dezindustrializace

9

Docklands < 1980

1909 Port London Authority

1940 Blitz – bombardování

1945… obnova doků, výstavba obecních bytů pro dělníky

1950-1970 zvětšování lodí nemohou

využívat Temži ani za přílivu

1969… počátek rozprodeje majetku PLA – odprodej St Catherine Dock Radě Velkého Londýna

1968-69 protipovodňová hráz Tilbury

1970 velká stávka dělníků proti zavírání a propouštění doků

• 1969 komerční development St Catherine Dock – hotel, kanceláře

• 1971 „nové město uvnitř města“ – obecní byty, park podél řeky

• 1976 Strategický plán Docklands – zachování stávající struktury a pracovních příležitostí

• přesun polygrafie z City do Tobacco Docks

Docklands 1980

12

Docklands 1980

13

London Docklands Development Corporation (LDDC)

kvazi-nevládní organizace • nezávislí na obcích

• dostali k dispozici všechny pozemky ve veřejném vlastnictví (PLA)

• dostali peníze na výkup soukromých pozemků od vlády

• nebyli vázáni žádnými plány

cíl: vytvořit podmínky pro soukromé

investory

• zrušena Rada Velkého Londýna

• zrušen zákaz výstavby administrativních budov v City

• zřízena LDDC Rozvojová společnost londýnských doků

1982 Podnikatelská zóna Isle of Dogs

1979 nástup konzervativců (M. Thatcherová)

Docklands 1980 +

15

Regulativy LDDC pro výstavbu

16

Podnikatelská zóna Isle of Dogs (1982)

plán 1971

sever - malé provozovny

2 mil.m2 kanceláří

jih – bydlení – 50% nájemní v obecních bytech

skutečnost 1985

sever - kanceláře

26 mil.m2

jih – bydlení – 10% nájemní v obecních bytech

podmínky pro rozvoj zóny • infrastruktura podle původních plánů +

Docklands Light Railway

• developeři odečítají náklady na výstavbu z daní

• neplatí žádné regulativy územního plánování

• 10 let daňové prázdniny; obce (Boroughs, samosprávné části londýnské aglomerace) dostanou kompenzaci od státu

Canary Wharf

17

Canary Wharf

• 1985 začátek výstavby: roční dotace LDDC 60mil. liber

• 1988-1990 stavební boom (investoři z USA, Kanady)

• 1991 roční dotace LDDC 300mil. liber

• 1992 dokončena I. etapa zástavby

• 60% neobsazenost nových prostor

• 1993 bankrot společnosti Olympia & York

• 1993 krach LDDC

• 1995 odkoupení zkrachovalých projektů za GBP 800mil.

• 1996 začátek výstavby II. etapy; přestavba nevyužitých kanceláří na hotely, obchodní zařízení 80% pronajato

• 1997 Millenium Dome, East Greenwich

• 2007 Millenium Dome rekonstruován na O2 arénu

• přetížení dopravy ve špičkách, v sobotu a neděli DLR mimo provoz

• zánik pracovních příležitostí pro místní obyvatele růst nezaměstnanosti

• chybí občanské vybavení pro místní obyvatele

• výstavba kanceláří v City konkuruje dokům lepší dostupností

• výstavba nového silničního tunelu do centra

• prodloužení Light Rail tramvaje do Greenwiche

• výstavba nové tratě metra Jubillee Line

• 2000 zahájení výstavby „čtvrtě 21. století“ v East Greenwich

18

Canary Wharf

19

Canary Wharf

21

Docklands – doprava 2000

22

Docklands Light Rail

23

Jubillee Line

24

Jubillee Line

25

Jubillee Line

26

Greenwich Peninsula

• Master plan Terry Farrell

• 3D – Richard Rogers Partnership

• lanovka přes Temži na sever

• ekologický park 11 ha (2002, rozšířen 2011)

27

Greenwich Peninsula 3D vizualizace – Richard Rogers Partnership

28

Millenium Dome (2000)

29

Millenium Dome (2000 rekonstrukce na O2 – 2007)

Greenwich Millenium Village (2000 - 2015?)

obytná čtvrť • brownfield – původně plynárna • architekt Ralf Erskine (master plan 1999) • 80% úspora primární energie (pasivní

domy, recyklace) • 2010 dokončeno 1098 bytů • 20% bytů vyhrazeno pro „dostupné

bydlení“ (Housing Associations) 30

Greenwich Millenium Village (2000 - 2015?)

31

Areál pro olympiádu 2012 – Lee valley

využití areálu po olympiádě – Olympic Delivery Authority

• olympijský stadion – profesionální fotbal

• velodrom – velké sportovní akce

• „Copper Box“ – paralympiáda, basketbal, badminton turnaje

• akvacentrum – snížena kapacita – pro veřejnost

• aréna vodní pólo – demolována

• basketbalová aréna – recyklovatelná – byla odstraněna

• olympijská vesnička 2818 bytů

• veřejný park Mirabelle Gardens

• mokřady Waterglades

33

34

Londýn – prostorové uspořádání vnitřního města

EMSCHER PARK

POSTINDUSTRIÁLNÍ KRAJINA

KONVERZE LONDÝNSKÝCH DOKŮ

POLYCENTRICKÝ LONDÝN?

36

37

Emscher Park

38

Emscher Park

Ruhrgebiet • 1912 – 3 mil. obyv.

• 70. léta – 6 mil. obyv.

• 2000 – 5 mil. obyv.

39

Emscher Park

tradice stavebních výstav v Německu • (20. léta – výstavy nového bydlení)

• 1957 Hansa Viertel Berlin

• 1987 IBA Berlin – Neubau kritische Rekonstruktion

• 90. léta Ruhrgebiet – Emscher Park – ekologická a ekonomická obnova průmyslového regionu • 1987 začátek politické přípravy

• 1988 založen Internationale Bauausstellung Emscher Park GmbH Gelsenkirchen – zemská společnost pro podporu výstavy

• 1989 veřejná soutěž pro obce, podniky a regionální iniciativy na projekty

o téma „krajinný park v industriální krajině“

o 400 návrhů

• 1990-1994 cca 60 architektonicko-urbanistických soutěží

• 1994-1996 redefinice zadání výstavy – potřeba ekonomické revitalizace (definitivní odchod těžby a tradičního průmyslu)

• 1995-1999 realizace vybraných projektů

• 1998-1999 diskuse „co dál?“

• po 2000 (ukončení projektu) problémy s provozováním a údržbou

40

Emscher Park: jak na to?

Hledání nové odpovědi na velké utopie průmyslového věku

• levicová – lepší spravedlivější společnost solidarity – bez soukromého vlastnictví výrobních prostředků

• pravicová – právní společenství lidu; silný stát toto společenství zaštiťuje

• liberální – trh a konkurence vedou k svobodě a nadbytku

• technická – objevy a vysoká produktivita odstraní nedostatek

• romanticky ekologická – soulad lidstva s přírodou, podřízení techniky přírodním zákonitostem

3 úrovně plánovacího systému • Leitplan – „vedoucí plán“

o celková koncepce – koordinace regionálních a místních aktivit, obecné cíle

o Kommunalverband Ruhrgebiet

• rámcové plány

o koncepty a projekty – vymezení ploch pro detailní plány

o Meziobecní pracovní společenství (7 oblastí)

• místní projekty

o detailní řešení prostorů

financování projektů

• fond Ekologicky program Emscher-Lippe • 10-20% financují předkladatelé projektu

• celkem 120 projektů, 200 mil. DM

41

Emscher Park: jak na to?

původní zadání • krajinný park (idea z 20. let)

• propojení stávajících zelených ploch do sítě / systému

• ekologická očista – voda, půda, vzduch

• revitalizace toku řeky Emscher

• nová „industriální krajina“

Idea – ZMĚNA BEZ RŮSTU • princip VÍCE Z TÉHOŽ

• nerůstový rozvoj udržitelnost

Témata parků • místní projekty pro lokální parky

• industriální krajinný park – tématický, s industriálními památkami

• městský park s průmyslovou krajinou (do 25 ha)

• park s předindustriální kulturní krajinou – konverze na zemědělské nebo lesnické využití

• industriální prales – ponecháno sukcesi „městská divočina“

• haldy, deponie – umělé krajinné útvary jako místa indentity a rekreace – zpřístupnění, odstranění ekologických rizik

42

krajinný park Luenen

43


44


45

městský park s průmyslovou krajinou: Nordsternpark Gelsenkirchen

46

Nordsternpark Gelsenkirchen

47


48


49


50

Oberhausen: park Osterfeld + Gasometer + CentrO

51

Oberhausen: park Osterfeld + Gasometer + CentrO

52

industriální park Osterfeld

53


54


55


56


57


58

park Osterfeld

59

Gasometer + CentrO

60

Gasometer + CentrO

61

Gasometer + CentrO

62

Gasometer + CentrO

63

Gasometer + CentrO

64

Gasometer + CentrO

65

Gasometer + CentrO

66

Gasometer + CentrO

67

Gasometer + CentrO

68

industriální prales Duisburg Nord - Meiderich

69


70


71


72


73


74


75


76


77

Duisburg Nord - Meiderich

78

Nová pracoviště v parku

• kvalitní pracoviště v kvalitní prostředí

• zvýšení atraktivity a využití krajinných prostorů ekonomický užitek z

území

• posílení podílu soukromých investic

zaměření projektů • inovační centra

• technologie pro zlepšování životního prostředí

• ekologické stavění

• ekologické textilie

79

Vědecký park Gelsenkirchen

• pronajímatelné plochy pro podniky

• 9 tis. m2, z toho využito cca 7 tis. m2 (1999)

• 22 podniků, z toho 14 nových

• 280 pracovních příležitostí, z toho 120 nových

80

Vědecký park Gelsenkirchen

81

Akademie pro celoživotní vzdělávání Mont Cenis Sodingen, Herne

82


83


84

Bydlení

Témata • modernizace historicky cenných

zahradních dělnických sídlišť z období 1900-1930

• nová výstavba sídlišť 100-250 bytů namísto opuštěných výrobních ploch

• bydlení specifických sociálních skupin – starých, osamělých …

• svépomocné bydlení jako specifická forma sociální revitalizace

•investorem zpravidla bytová družstva zřizovaná obcemi

•75% nájemní bydlení

•nájemníci většinou sociálně potřební

Standardy • autonomní jednotky s

polyfunkčními částmi a základním vybavením

• zařízení pro komunitní využití a služby

• maximálně 2-4 podlaží

• optimalizovaná hustota

• dostatek volných ploch

• vlastní vchod do bytu

• diferencované velikosti bytů

• obytné kuchyně

• často mezonety

• energeticky úsporné řešení

• ekologické stavění

• úsporné hospodaření s vodou – zadržování srážkových vod, oddílná kanalizace

85

Kuppersbusch

86

Kuppersbusch

87

Schüngelberg

88

Industriální turismus a rekreace halda Bottrop

89

halda Bottrop

90

halda Bottrop

91

halda Bottrop

92

krytá sjezdovka Bottrop

94

Test 1

1. Navrhněte (velký?) rozvojový projekt pro Prahu nebo jiné místo v Česku, který by

• reagoval na globální výzvy 21. století

• posílil pro 21. století konkurenční schopnost Prahy nebo celé České republiky ve světovém měřítku

2. Popište tento projekt z hlediska

• účelu - funkce

• v čem by spočíval jeho význam pro globální konkurenční schopnost

3. Najděte v Praze nebo jinde v ČR vhodné místo (vhodná místa?) pro tento projekt

1 strana A4 rukopisu nebo tisk do příští přednášky

Změny ve využívání území, jejich důsledky pro plánování


2

Bydlení

obytné zóny • 50-60% urbanizovaných ploch ve městech

• součástí bydlení je mnoho dalších činností

• vazba na základní občanské vybavení (pěší dostupnost)

• potřeba dopravního napojení

• vysoké nároky na kvalitu životního prostředí

vývoj bydlení

obyvatelé

domácnosti

počty bytů

plochy bydlení

množství

čas

3

Bydlení

1

1,1

1,2

1,3

1,4

1,5

1960 1970 1980 1990 2000 2010

Index růstu počtu obyvatel, průměrné velikosti bytové domácnosti a hospodařící domácnosti 1961-2011 (1961=1)

obyvatelstvo

bytové domácnosti

hospodařící domácnosti

4

Bydlení

00

01

01

02

02

03

03

04

04

05

1961 1970 1980 1991 2001 2011

mili

óny c

enzovníc

h d

om

ácností

Typy domácností 1961-2011

domácnosti bydlící mimo byty a v zařízeních domácnosti jednotlivců

vícečlené nerodinné domácnosti

neúplné rodiny

úplné rodiny

5

Typy (segmenty) bydlení

podle typologického druhu • rodinné domky

o volně stojící, dvojdomky – 5-20 obyv/ha

o skupinové (řadové) – 100-120 obyv/ha

• bytové domy o viladomy – 100-150 obyv/ha

o nízkopodlažní do 4 nadzemních podlaží – do 200 obyv/ha

o schodišťové, pavlačové, mezonetové – podlažnost do 8 nadzemních podlaží – 200-300 obyv/ha

o vysokopodlažní (deskové, věžové)

• bydlení specifických skupin

o domy s pečovatelskou službou

o domy pro postižené

o domy pro sociálně nepřizpůsobivé

• přechodné ubytování

podle formy vlastnictví • vlastnické (cca 56% 2011)

• družstevní (cca 22% 2011)

• nájemní (cca 9,3% 2011)

o obecní / státní

o soukromé

podle tržního vztahu • ziskové

• neziskové

• sociální

podle typu domácnosti • nerodinné

• rodinné

• speciální

o senioři

o startovní domácnosti

6

Změny rozmístění bydlení ve městě

centra • prestižní bydlení – luxusní

byty v bytových domech

okraje center, stará předměstí

• středostavovské nájemní bydlení

• dělnické čtvrti bydlení migrantů; slumy a ghetta

• gentrifikace bydlení YUPPIES, lofty

předměstské vilové čtvrti

sídliště sociální diferenciace

(bývalé) vesnice v zázemí města

suburbanizace

Změny v populaci měst

RICH

RICH

MIDDLE CLASS

eld

erly

mig

rants

MIDDLE CLASS

eld

erly

POOR

POOR

7

1990 2020

Prostorové dopady sociálních a demografických změn

8

Gated communities v Praze

9 Source: Tomáš Brabec – Gated commnities http://web.natur.cuni.cz/cvmr/dp/brabec_gc.pdf

Rezidence Panorama Praha-Radlice

Central Park Praha-Žižkov

Sociálně vyloučené lokality

• 178 obcí, v nich asi 300 lokalit

• cca 80.000 obyvatel, většinou Romů

10

source: Ministry for Social Affairs

11

Suburbanizace bydlení v okolí Prahy

-3,5%

-0,65%

0% +1,5%

+4%

+7,5%

+8,5%

+20%

+25%

PRAHA

Kladno

Beroun

Neratovice

Brandýs n.L.-St.Boleslav

Čelákovice

Říčany

0 20 km 10

sprawl

12

Suburbanizace bydlení ve Středočeském kraji

13

Intenzita bytové výstavby ve Středočeském kraji

14

Hustota zalidnění v obcích Středočeského kraje

15

Podíl obyvatel do 14 let ve Středočeském kraji

16

Vzdělanostní úroveň obyvatel ve Středočeském kraji

17

18

Pracoviště

vývoj pracovních příležitostí v ekonomických sektorech

• primer

o využívání přírodního bohatství (úrodnost, nerostné suroviny) produkty (potraviny, materiály)

o pracoviště dáno přírodními podmínkami

• sekunder

o přeměna materiálů na výrobky

o vazba na suroviny a zdroje energie

• tercier

o služby – nemateriální produkt

o vazba na klienty a lidské zdroje

• kvarter?

o práce s informacemi

tercier

primer

sekunder

čas

podíl prac. příl.

19

• sekunder

o průmysl obecně

– přesun za lacinější pracovní silou, levnějšími pozemky, lepší dopravní dostupností (z center na okraje měst, do menších sídel, podél dálnic)

– speciální výroby – územní specializace

o tradiční průmyslová odvětví

– útlum ve vyspělých regionech

– menší znečištění

– větší dopravní nároky

– opuštěná zdevastovaná území – „brownfields“

o „nová“ průmyslová odvětví

– průmyslové parky

– průmysl + kanceláře + obchod

» průmyslově obchodní areály

Výrobní pracoviště ve městech

• primer

o zemědělství

– 4-6% pracovních příležitostí

– produkce potravin péče o krajinu

o lesnictví

– produkce dřeva „mimoprodukční funkce“ lesa

o těžba

o průmysl obecně

– přesun za lacinější pracovní silou, levnějšími pozemky, lepší dopravní dostupností (z center na okraje měst, do menších sídel, podél dálnic)

– speciální výroby – územní specializace

o tradiční průmyslová odvětví

– útlum ve vyspělých regionech

– menší znečištění

– větší dopravní nároky

– opuštěná zdevastovaná území – „brownfields“

• sekunder

20

Nevýrobní pracoviště (tercier)

• kanceláře o standardní administrativa

– kancelářské a obchodní parky

– telecommuting?

o top management – prestižní lokality v centrech city

• maloobchod o každodenní nákupy

o shopping centra

o „fun shopping“

obchod + volný čas + turistický průmysl

• komerční služby pro volný čas + turistický ruch

o historická jádra měst

o rekreačně atraktivní území – hory

– letoviska u vody

o shopping centra

o Disneylands

• sklady + logistická centra – až 25% urbanizované plochy

21

Uspořádání pracovišť ve městech

centrum vnitřní město

vnější město předměstská zóna

výroba specializovaná, malosériová, „na míru“ KLASICKÝ PRŮMYSL

„nezávadný“ průmysl

administrativa + peněžnictví

veřejná správa (vládní úřady) top management ředitelství

obchod (každodenní nákupy)

specializované cílené nákupy luxusní zboží

volný čas kulturní instituce

multikina komerční sportovně-rekreační centra

průmysl

22

Uspořádání pracovišť ve městech

centrum vnitřní město

vnější město předměstská zóna

výroba specializovaná, malosériová, „na míru“ KLASICKÝ PRŮMYSL

„nezávadný“ průmysl

logistická centra průmyslové a obchodní parky

administrativa + peněžnictví

veřejná správa (vládní úřady) top management ředitelství

kancelářské a obchodní parky

obchod (každodenní nákupy) shopping centra – týdenní nákupy + občasné cílené nákupy + fun shopping

specializované cílené nákupy luxusní zboží

volný čas kulturní instituce fun shopping

multikina komerční sportovně-rekreační centra

turistický průmysl

23

Rekreace a volný čas

každodenní rekreace • v místě bydliště, nejlépe pěší dostupnost nebo do 30 min.

krátkodobá (weekendová) • 30-60 km?

• chaty + chalupy - reakce na špatnou kvalitu městského prostředí

„druhé bydlení“ (i obrácený režim)

přeměna „druhého bydlení“ na trvalé (suburbanizace, dezurbanizace)

dlouhodobá rekreace (dovolená) nemá limit dostupnosti – globální turismus

?

?

komercializace volného času • historická jádra a centra měst

• adrenalinové sporty

„měkké“ formy rekreace a cestovního ruchu

Hustota objektů individuální rekreace ve Středočeském kraji

24

25

Počet objektů individuální rekreace na 100 trvale obydlených bytů v obcích Středočeského kraje

26

Občanské vybavení

dělení podle dostupnosti • základní

o pěší dostupnost (400-600m)

o součástí obytných zón

• vyšší

o dostupnost časově vymezená (podle druhu vybavení – většinou do 30 min.)

o v centrech

o velké areály mimo centra (nemocnice, campusy vysokých škol)

• specifická

o vázaná na zvláštní podmínky (lázně)

dělení podle oborů • školství

• zdravotnictví

• sociální péče

• kultura

• sport a tělovýchova

• maloobchod

• nevýrobní služby

• výrobní služby

• ubytování + stravování

• správa + administrativa

--------------------------------------- • komerční vybavení

o podle poptávky

• veřejné vybavení

o podle potřeby (normativní)

?

?

?

27

Doprava

• musí obsluhovat všechny

funkční zóny

• bariérový efekt

• stupeň motorizace

o (až 1 auto / 2,2 obyvatel)

• prostorové nároky

dopravních ploch

o (byt 70m2; parking

jednoho auta 30m2)

• od průmyslové revoluce

největší vliv na uspořádání

osídlení a sídel

vývojové trendy • růst individuální dopravy

• růst dálkové dopravy nákladů

• růst průměrné přepravní vzdálenosti

vliv na uspořádání území • decentralizace

• dezurbanizace

• urban sprawl

28

Doprava, energie a životní prostředí

roční provoz osobního auta 14 000 km

3,78 t CO2

letadlo Paříž – New York

1,6 t CO2

rok osvětlování průměrného bytu

4 kg CO2 (energie z vodní elektrárny)

450 kg CO2 (energie z tepelné elektrárny)

rok vytápění rodinného domu naftou (100 m2 vytápěné plochy)

4,86 t CO2

výroba jednoho počítače s LCD monitorem

1,3 t CO2

29

Dlouhodobé trendy v dopravě

přesun k druhům dopravy s větším stupněm znečišťování prostředí

technická opatření proti znečišťování prostředí

0 : 0

růst rychlosti a zlepšení komfortu dopravy

růst průměrných dopravních vzdáleností

0 : 0

začarovaný kruh dopravy

technické zlepšení

horší dopravní podmínky

větší dopravní nároky

zrychlení / zlepšení dopravy

30

Vztah hustoty obyvatel ve městě a spotřeby pohonných hmot

31

Doprava – vývoj strategie řešení

pokusy o řešení • I. generace = technické řešení: CO NEJRYCHLEJI

o vytvoření nadřazených systémů pro dálkovou dopravu

o oddělení dálkové dopravy od místní

o vyloučení průběžné dopravy z obytného území a center

• II. generace = organizace: CO NEJEFEKTIVNĚJI o kooperace dopravních systémů

o dopravní multimodální koridory

o park and ride

o integrované dopravní systémy

o car pooling

o flexibilní tratě veřejné dopravy (call bus)

• III. generace = omezování: CO NEJEKOLOGIČTĚJI o preference hromadné dopravy

o rezignace na nové investice

o zpomalování dopravního toku v zastavěném území (šikany)

• IV. generace = urbanistické řešení: CO NEJMÉNĚ o polycentrické město / městský region

o „kompaktní“ město

o „město krátkých vzdáleností“

32

Vývoj prostorového uspořádání měst

město průmyslové epochy • oddělování funkčních zón

• zlepšení podmínek bydlení

• nutnost dopravy mezi bydlišti, pracovišti a místy rekreace

• hromadná doprava nutnost koncentrace

• individuální doprava suburbanizace bydlení urban sprawl

město post-průmyslové • smíšené zóny

• prostorová sociální segregace

• suburbanizace pracovišť

• dezurbanizace?

• transformace center

• re-urbanizace?

Metodika územního plánování Veřejný zájem v územním plánování


2

Úrovně prostorového / územního plánování

EVROPA (EU)

národní plánování – ČESKÁ REPUBLIKA

plánování regionů

KRAJE

místní plánování

OBEC

(část obce)

rozhodování v území

POZEMEK

STAVBA

3

Základní pojmy týkající se území

pozemky • zastavěné

o podle katastru nemovitostí + pozemky funkčně související

• stavební – určené k umístění stavby

o regulačním plánem

o územním rozhodnutím

• nezastavitelné o veřejná zeleň / park

o zemědělský nebo lesní >0,5ha v intravilánu

území • zastavěné

o vymezeno územním plánem

o vymezeno samostatným postupem tam, kde není platný územní plán

o „intravilán 1966“

• nezastavěné o celé území obce – (zastavěné

+ zastavitelné plochy)

plocha • část území vymezená územním plánováním pro

nějaké využití • zastavitelná plocha – vymezená územním plánováním

pro zastavění

koridor • plocha pro

o liniovou infrastrukturu (dopravní / technickou) o liniové opatření nestavební povahy (větrolam)

4

Veřejná infrastruktura

dopravní • stavby a zařízení

o dráhy

o pozemní komunikace

o vodní cesty

o letiště

technická • vedení, stavby a zařízení

o zásobování vodou

o kanalizace

o nakládání s odpady

o energetika

o veřejné (tele)komunikační sítě

o produktovody

občanské vybavení • stavby, zařízení a pozemky

o vzdělávání a výchova

o sociální služby a péče o rodinu

o zdravotní služby

o kultura

o veřejná správa

o ochrana obyvatelstva

veřejná prostranství • prostory a pozemky

o veřejných cest a komunikací

o náměstí

o veřejných parků a veřejné zeleně

5

Obecný postup při územním plánování

komunikace

porozumění („moudrost“)

návrh řešení

informace

data

• objektivní

• subjektivní - názory

„Survey before plan!“ Patrick Geddes, 1905

6

Zjištění stavu a vývoje území

komunikace


návrh řešení

informace

data

• objektivní

• subjektivní - názory PRŮZKUMY

7

Opatřování dat pro územní plánování Data

• specifické šetření – pochozí průzkum

– ankety, sociologický průzkum

• sekundární analýza

o ad hoc zdroje

– katastr nemovitostí

– letecké snímkování a DPZ

– sčítání lidu, domů a bytů

– demografická statistika

– ekonomická statistika a odvětvové výkaznictví (ČSÚ)

– rezortní informační systémy veřejné správy – IS MŽP, Geofond, DATIS, TRANIS

– LIS / MIS / RIS – lokální / městské / regionální informační systémy

o územně analytické podklady

– účelové databáze územního plánování

– pořizují se pro

– kraje

– obvody obcí s rozšířenou působností (ORP)

PROSTOROVÉ JEDNOTKY SČÍTÁNÍ (SLDB)

• základní účelové jednotky (ZÚJ) – územní obvody obcí / městských částí statutárních měst

• územně technické jednotky (ÚTJ) – katastrální území

• základní sídelní jednotky (ZSJ) / urbanistické obvody (UO)

8

Oblasti veřejného zájmu

ochrana hodnot v území • ochrana lesa

• ochrana vod

• ochrana přírody a krajiny

• ochrana nerostných zdrojů

• ochrana přírodních léčivých zdrojů

• protipovodňová ochrana

• ochrana zvláštních zájmů státu

• ochrana památek

• ochrana dopravních a technických infrastruktur

• ochrana půdního fondu

• pietní území

limity využití území

hygiena prostředí • ochrana ovzduší

• ochrana proti hluku

• ochrana proti radonovým emanacím

• odpadový management

9

OCHRANA HODNOT V ÚZEMÍ

10

ochrana lesa státní lesnická politika

• zachování současné výměry lesů o podpora zalesňování v méně příznivých oblastech - LFA

• plnění všech funkcí lesa o mimoprodukční funkce lesa v oblastech zvýšeného veřejného zájmu

• podpora trvale udržitelného hospodaření v lese o veškeré pozemky lesa musí být obhospodařovány podle zákona a podle lesních plánů

pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) = lesní pozemky (s lesními porosty nebo paseky), průseky, lesní pastviny, políčka pro

zvěř, hole, drobné vodní plochy … • lesy ochranné

o mimořádně nepříznivá stanoviště o vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace

• lesy zvláštního určení o v ochranných pásmech, lázeňské, příměstské a rekreační, lesnický výzkum a výuka, půdo-,

vodo-ochranné, klimatické a krajinotvorné, obory a bažantnice

• lesy hospodářské • lesy pod vlivem imisí

o pásma ohrožení A, B, C o osvobození od daní

ochranné pásmo lesa = 50 metrů od okraje lesa

= chrání les před zanesením požáru = padající strom

Veřejný zájem limity využití území (1)

11

ochrana vod

vodní toky o vodohospodářsky významné o drobné

• správce vodního toku

o zajištění průtočnosti, odstraňování překážek

vodní zdroje • chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV)

o omezení pro odběry vody o zákaz vypouštění nečištěných odpadních vod o zpřísněný režim hospodaření s TKO o zpřísněný režim pro dopravu ropných produktů

• vodárenské toky a nádrže

• ochranná pásma vodních zdrojů o podzemních o povrchových

– 1., 2. vnější / vnitřní stupeň

odpadní vody o požadavek EU čistit odpadní vody ve všech obcích nad

2000 (1000) obyvatel


12

Vodohospodářská mapa

13

Ochranná pásma vodních zdrojů

1. stupně • oplocené • nepřístupné

2. stupně • vymezení s ohledem na povodí • omezení pro zemědělskou výrobu (používání umělých hnojiv, chemikálií) • zákaz průvozu cisteren s ropnými produkty

14

Ochranná pásma vodních zdrojů

15

ochranná pásma vodních zdrojů

CHOPAV

16

Chráněné oblasti přirozené akumulace vod

Individuální zásobování vodou

nejmenší vzdálenost studny od zdroje možného znečištění

zdroj znečištění málo prostupné prostředí

prostupné prostředí

vzdálenost v [m]

žumpa, malá čistírna, kanalizační přípojka 12 30

nádrž tekutých paliv pro vytápění umístěná v obytné budově nebo samostatné pomocné budově 7 20

chlév, močůvková jímka, hnojiště při drobném ustájení jednotlivých kusů hospodářských zvířat 10 25

veřejná pozemní komunikace 12 30

individuální umývání motorových vozidel a od nich vedoucí odtok 15 40

17

18


obecná ochrana přírody a krajiny

• předměty ochrany • rostliny a živočichové • dřeviny mimo les • jeskyně • paleontologické nálezy • přechodně chráněné plochy

o dočasný a nepředpokládaný výskyt významných druhů nebo jevů (například hnízdění)

• nástroje ochrany • ÚSES

o generel / plán ÚSES ÚSES

o prvky ÚSES stávající X k založení

o vychází z KES – koeficientu ekologické stability KES = ekologicky stabilní plochy / ekologicky nestabilní plochy

– KES > 3 přírodní a přírodě blízká území

– KES 1 – 3 relativně vyvážené území

– KES 0,3 – 1 intenzivně využívané území

– KES 0,1 – 0,3 zřetelně narušené přírodní struktury

– KES < 0,1 maximálně narušené přírodní struktury

• významné krajinné prvky (VKP) o pouze mimo zvláště chráněná území

o ze zákona – lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy

o registrované – například mokřady, stepní trávníky, remízky, meze, skalní útvary

• ochrana krajinného rázu o zásahy do krajinného rázu jen s ohledem na zachování VKP, kulturní dominanty, zvláště

chráněná území, harmonické měřítko a vztahy v krajině

• přírodní park o krajina s významnými soustředěnými estetickými přírodními hodnotami

o nepřípustné je využití, které by ničilo, poškozovalo nebo rušilo stav tohoto území

19

Nadregionální ÚSES a velkoplošná chráněná území přírody

20

Generel ÚSES

21

ekologická

stabilita

Generel ÚSES na lokální úrovni

22

ÚSES v územní plánu

23

Veřejný zájem limity využití území (3b)

zvláštní ochrana přírody a krajiny zvláště chráněná území • velkoplošná

•národní park (NP) o Krkonoše, Šumava, Podyjí, České Švýcarsko

– cílem je obnovení přírodního stavu – zákaz nových sídel, průmyslových staveb, komunikací, vedení vvn, produktovodů – pouze lesy zvláštního určení a ochranné – 3 zóny

»I. zóna přímá přírodní – ponechává se sukcesi = zákaz měnit kultury v krajině; zákaz nových staveb »II. zóna řízená přírodní – udržení stabilních ekosystémů, postupné přibližování k přirozeným společenstvím »III. zóna – lze využívat pro obytné, zemědělské, turistické využití, pokud není v rozporu s posláním národního

parku »ochranné pásmo – vymezené nebo 50m – vyžaduje se souhlas ochrany přírody pro stavby, terénní a

vodohospodářské úpravy, změny kultur, stanovení hospodaření v lesích

•chráněná krajinná oblast (CHKO) o 24 CHKO

– cílem je obnova hodnot kulturní krajiny – zákaz stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály – 4 zóny

»I. zóna jen lesy zvláštního určení, zákaz nových staveb) »I. a II. zóna zákaz nových staveb, zákaz intenzivního zemědělství »IV. zóna je „vnitřní ochranné pásmo“

•území NATURA 2000 o evropsky významné lokality

– druhy a stanoviště evropsky významné (2008: celkem 879 + 267 v návrhu)

o ptačí oblasti (2008: celkem39 v ČR)

• maloplošná •národní přírodní rezervace (NPR)

– zákaz umisťovat stavby; lesy jen zvláštního určení

•přírodní rezervace (PR) – zákaz umisťovat stavby

•národní přírodní památka (NPP) •přírodní památka (PP)

24

Zvláště chráněná území přírody v ČR

25

Zvláště chráněná území přírody v ČR

26

Natura 2000 – ptačí oblasti

27

Natura 2000 – evropsky významné lokality

28


ochrana nerostných surovin

•předmět ochrany

• ochrana = stavební uzávěra, která brání využití, které by se stalo překážkou pro budoucí těžbu

• ložiska surovin

o výhradní – vlastnictví suroviny oddělené od vlastnictví pozemku (uhlí, rudy, drahé kovy) – jsou předmětem státní ochrany

o ostatní – vlastníkem je majitel pozemku (kámen, štěrkopísek, cihlářské hlíny) – těžit může kdokoliv, kdo dostane souhlas vlastníka pozemku

•nástroje ochrany • chráněné ložiskové území (CHLÚ)

• dobývací prostor

29

HTML VIEWER

30

Ochrana nerostných zdrojů

31


ochrana přírodních léčivých zdrojů

•předmět ochrany • léčivé vody • léčivé rašeliny

•nástroj ochrany • ochranné pásmo přírodních léčivých území

zdrojů (OPPLZ)

32

Přírodní léčivé zdroje a jejich ochranná pásma (OPPLZ)

33


ochrana zvláštních zájmů státu • vojenské újezdy

• vojenské prostory + ochranná pásma

34

záplavové území


protipovodňová ochrana

• nástroje ochrany • záplavové území

• průtočné – nesmí se do něj umisťovat cokoliv, co by stálo v cestě odtoku vody při povodni

• neprůtočné

• území určené k rozlivu povodní (suché poldry)

• území ohrožené zvláštní povodní (vymezeno v krizových plánech)

• provozní pásmo pro údržbu vodních toků

Záplavové území a protipovodňová ochrana v Praze

35

36


ochrana památek

•archeologie • území archeologického zájmu I.-IV.

stupně

• archeologické naleziště

• archeologická památka

•nemovité kulturní dědictví • památková území

o památkové rezervace – městské, vesnické

o památkové zóny – městské, vesnické, (krajinné)

• památkové objekty

o nemovité kulturní památky / soubory zapsané ve Státním seznamu

+ ochranná pásma

38


ochrana staveb a infrastruktur

•dopravní infrastruktura

•předmět ochrany • provoz dopravy, rizika z ní vyplývající • okolí komunikace – hluková pásma

•nástroj ochrany • ochranné pásmo

o dráhy o pozemní komunikace (silnice, dálnice) o letiště o vodní cesty

• rozhledová pole

•technické infrastruktury

•předmět ochrany • funkce infrastruktury, rizika z ní vyplývající

•nástroje ochrany • ochranná a bezpečnostní pásma

o zásobování vodou

o odstraňování odpadů

o zásobování elektrickou energií

o zásobování plynem

o zásobování teplem

o produktovody

o telekomunikace

39

Ochranná pásma dopravy

Dráhy

Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách č. 266/1994 Sb.- ochranná pásma

Dráhy celostátní, regionální - 60 m od osy krajní koleje a 30 m od hranice obvodu dráhy

Dráhy celostátní vybudované pro rychlost větší než 160 km/h - 100 m od osy krajní koleje a 30 m od hranice

obvodu dráhy

Vlečky - 30 m od osy krajní koleje

Speciální dráhy - 35 m od osy krajní koleje u tunelů speciální dráhy a 30 m od hranice obvodu dráhy

Pozemní komunikace

Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích – ochranná pásma

Dálnice, rychlostní komunikace, rychlostní místní komunikace – 100 m od osy vozovky přilehlého jízdního

pásu

Ostatní silnice I.třídy a ostatní místní komunikace I.třídy – 50 m od osy vozovky

Silnice II. a III. třídy a místní komunikace II. třídy – 15 m od osy vozovky

40

Ochranná pásma zásobování vodou a kanalizace

Zásobování vodou

Kategorie vedení sítí technického vybavení dle území působnosti, funkčního a kapacitního významu

ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení

1.

2.

3.

4.

Nadřazená

Hlavní

Vedlejší

Podružná

(tranzitní – napájecí)

(oblastní – zásobovací

(uliční – spotřební)

(domovní –

přípojková)

Dálkový přiváděcí řad

(oblastního významu)

Zásobovací a hlavní řad

Rozváděcí řad

Přípojky

ČSN 75 5401 Navrhování vodovodního potrubí – ochranné pásmo (doporučené)

Vodovodní potrubí – 2m

Odkanalizování území



1.

2.

3.

4.

Nadřazená

Hlavní

Vedlejší

Podružná




(domovní – přípojková)

Kmenová stoka (dálková stoka oblastního

významu)

Sběrač

Uliční stoka

přípojky

ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky – ochranné pásmo

Kanalizační stoka – 3m

ČSN 756402 Malé čistírny odpadních vod – ochranné pásmo mezi čistírnou a souvislou bytovou zástavbou

(orientační)

ČOV do 100m3/den – objekty zakryté vez odvětrávání – 20 m od obytné zóny

ČOV do 100m3/den – objekty s volnou hladinou: 50 m od obytné zóny

41

Ochranná pásma zásobování plynem

Zásobování plynem



1.

2.

3.

4.

Nadřazená

Hlavní

Vedlejší

Podružná


(oblastní – zásobovací)


(domovní – přípojková)

Potrubí VVTL a VTL od zdroje do

RS

Potrubí VTL a STL

z RS

Potrubí STL a NTL z RS

Do DN 200 – 4m

DN 200 až 500 – 8m

Nad DN 500 – 12 m

STL, NTL, přípojky – 1 m v zastavěném území

Zvláštní případy až 200 m

Technologické objekty – 4 m

Podzemní zásobníky – 250 m

Tlakové zásobníky zkapalněných plynů do

vnitřního obsahu:

nad 5 m3 do 20 m3 – 20 m

nad 20 m3 do 100 m3 – 40 m

nad 100 m3 do 2520 m3 – 60 m

nad 250 m3 do 500 m3 – 100 m

nad 500 m3 do 1000 m3 – 150 m

nad 1000 m3 do 3000 m3 – 200 m

nad 3000 m3 – 300 m

Plynojemy do 100 m3 – 30 m

Plynojemy nad 100 m3 – 50 m

Plnírny plynů – 100

Zkapalňovací stanice stlačených plynů – 100 m

Odpařovací stanice zkapalněných plynů – 100 m

KS – 200 m

RS VTL – 10 M

RS VVTL – 20 M

VTL do DN 100 – 15 m od budov

VTL DN 100 až 250 – 20 m od budov (VTL do DN 300 – 20 m)

VTL nad DN 250 – 40 m od budov (VTL nad DN 300 – 50m)

VVTL do DN 300 – 100 m

VVTL DN 300 až 500 – 150 m

VVTL nad DN 500 – 200 m

42

Redukční stanice plynovodu a ochranné pásmo

43

Ochranná pásma rozvodů elektrické energie

Zásobování elektrickou energií



1.

2.

3.

4.

Nadřazená

Hlavní

Vedlejší

Podružná


(oblastní – zásobovací)


(domovní –

přípojková)

Kabely 110 kV a vyšší

Kabely 22 – 35 kV

1 – 35 kV

220/380 V

§ 46, zákon č. 458/2000 Sb. energetický zákon ve znění pozdějších předpisů

Venkovní vedení – vzdálenost od krajních vodičů

VVN 35-110 kV - 12 (15)m

VVN 110-220 kV - 15

(20)m

VVN 220-400 kV - 20

(25)m

VVN nad 400 kV - 30

(35)m

7 (10) m

7 (10) m

Podzemní (kabelové) vedení-vzdálenost od povrchu kabelu

VVN do 110 kV včetně –

1m

VVN nad 110 kV – 3m

Elektrické stanice – 20 m od zdi nebo oplocení

Stožárové transformovny VN – 7 m jako vrchní vedení VN

44

Ochranné pásmo vzdušného vedení vvn

45

Kategorizace a ochranná pásma pro zásobování teplem a přenos informací

Zásobování teplem



1.

2.

3.

4.

Nadřazená

Hlavní

Vedlejší

Podružná




(domovní –

přípojková)

Dálkový napáječ

Tepelný napáječ na území

sídelního útvaru

Rozvodná tepelná siť

přípojky

zákon č. 458/2000 Sb. energetický zákon ve znění pozdějších předpisů

Tepelná vedení, předávací stanice a výrobny tepla – 2,5 m

Přenos informací (spoje)



1.

2.

3.

4.

Nadřazená

Hlavní

Vedlejší

Podružná




(domovní –

přípojková)

Dálkové tranzitní kabely

Spojovací kabely

z ústředny do ústředny,

traťové kabely do

traťového rozvaděče

včetně místních kabelů

obdobného charakteru

Ostatní síťové

rozváděcí místní

kabely

přípojky

Podzemní dálkový kabel: vč. Zařízení – 2 (3) m

46

Systémy technické infrastruktury v Praze

47

Veřejný zájem (10) Ochrana půdního fondu v ÚPD

zemědělský půdní fond (ZPF)

o orná půda

o trvalé travní porosty

o chovné rybníky

• bonitace – bonitní půdně-ekologické jednotky BPEJ třídy ochrany ZPF

• bilance záborů ZPF

o v současně zastavěném území

o v zastavitelném území

les (PUPFL) • zalesnění

• odlesnění

48

Veřejný zájem (11)

Zákon o pohřebnictví • ochranné pásmo hřbitova

• ochranné pásmo krematoria

o pietní území – činnosti v něm nesmějí ohrožovat nebo znevažovat pohřebiště

o minimálně 100m od hranice hřbitova/ krematoria

49

HYGIENA PROSTŘEDÍ

50

Hygiena prostředí – vybraná témata sledování

ovzduší • zápach z průmyslových a zemědělských provozů

• Registr emisních zdrojů znečištění ovzduší REZZO o REZZO 1 – velké stacionární zdroje

o REZZO 2 – střední stacionární zdroje

o REZZO 3 – malé stacionární zdroje (individuální topeniště)

o REZZO 4 – mobilní zdroje – dopravní prostředky

voda • jakostní třídy čistoty povrchových vod

o I – neznečištěná voda

o II – mírně znečištěná, není ekologicky problematická

o III – znečištěná – není zajištěna funkce přirozeného ekosystému

o IV – silně znečištěná – neumožňuje funkci vyváženého ekosystému

o V – velmi znečištěná – nefunkční ekosystém

hluk • hygienické limity podle funkce (bydlení, nemocnice …)

o zátěž hlukem měřena v dB(A)

o hygienické limity pro den a noc

• zdroje hluku o provozovny

o doprava

radon • stupně rizika

o podle Radonové databáze Českého geologického ústavu

Znečištění ovzduší polétavým prachem 1990 a 2000

51

Praha – imise NOx a hluk

52

53

Monitorování znečištění ovzduší – stabilní zdroje znečištění

54

Monitorování znečištění ovzduší – podíl kategorií a mobilní

zdroje znečištění

55

Hodnocení čistoty povrchových vod

56

Ochrana proti hluku

58

Mapa radonového rizika

59

Vyhodnocení stavu a vývoje území

komunikace


návrh řešení

informace

data

• objektivní


ROZBORY

60

Rozbor udržitelného rozvoje území v územně analytických podkladech

• vyhodnocení stavu a vývoje území

• hodnoty území

• limity využití území

• záměry v území

• výkres hodnot • výkres limitů využití území • výkres záměrů

textová část grafická část

Podkla

dy p

ro

rozbor

udrž

iteln

ého

rozvoje

územ

í

• vyhodnocení udržitelného rozvoje území [analýza SWOT]

• vyhodnocení vyváženosti vztahu územních jednotek k pilířům udržitelného rozvoje

• problémy k řešení v ÚPD • závady – urbanistické,

dopravní, hygienické • střety záměrů • ohrožení katastrofami

problémový výkres • zobrazení všech problémů k řešení

v ÚPD, které lze v grafice vyjádřit

Ro

zb

or

ud

ržit

eln

éh

o

rozvo

je ú

zem

í

(podrobněji viz další přednáška)

61

Rozbory pro prognózu vývoje počtu obyvatel

ekonomika kvalita prostředí, bydlení

obyvatelstvo

62

Demografická pyramida („strom života“)

63

Demografická pyramida („strom života“)

64

Demografická projekce

demografický vývoj

přirozenou měnou • projekce počtu

obyvatel pomocí statistických údajů o natalitě, smrtnosti a plodnosti

vývoj migrací • odhad salda

migrace (přírůstku nebo úbytku počtu obyvatel vzniklého stěhováním) na základě poznatků o atraktivitě území

65

Rozbory pro prognózu potřeby ploch pro bydlení

• předpokládaný výhledový počet obyvatel + struktura domácností + extrapolace vývoje průměrné velikosti bytové domácnosti potřeba bytů (normativní)

• výhledová sociální struktura podíl tržního a netržního bydlení druhovost potřebného bydlení (RD, BD)

• stávající bydlení – stáří, fyzický stav, struktura předpokládaný odpad, disproporce ve struktuře

• potřeba ploch pro nové bydlení • plochy pro přestavbu na bydlení potřeba nových ploch „na

zelené louce“

ekonomika obyvatelstvo

bydlení

66

Rozbory pro prognózu potřeby ploch pro výrobu, komerční vybavení a kanceláře

• stávající kapacita – pro jednotlivé typy zařízení o kvalitativní hodnocení – standard, dostupnost

o kvantitativní hodnocení (nedostatečná či volná kapacita jednotlivých typů / segmentů)

o předpoklad „odpadu“ stávajících zařízení a sítí „brownfields“

o vydaná územní rozhodnutí a další známé záměry investic

• + předpokládané nové nároky na jednotlivé typy zařízení

• celková potřeba nových ploch o – možnost recyklace „brownfields“

o potřeba nových ploch „na zelené louce“

o potřeba nových „vyvolaných“ investic do infrastruktur


plochy pro výrobu; obchod; kanceláře

67

Rozbory pro prognózu potřeby veřejných infrastruktur

• stav infrastruktury o kapacitní bilance (nedostatečná či volná kapacita; kritická místa)

o předpoklad dožívání stávajících zařízení a sítí

o případné prahy rozvoje (kapacitní, časové)

• předpokládané nové nároky (růst počtu uživatelů – obyvatel, cestujících, napojených na síť apod. )

• výhledové nároky jako podklad pro návrh

• potřeba nových investic


infrastruktury: technické, dopravní, občanské

68

Příprava plánu

komunikace


návrh řešení

informace

data

• objektivní


PLÁN

69

Příprava plánu = tvorba + komunikace

„tvrdá“ data + „měkká“ data + intuice tvorba plánu

+ komunikace: konzultace / projednání navrhované řešení ÚPD

??? názory obyvatel

70

Plán a plánování

Nástroje územního plánování – kontext, přehled a účel

Územně plánovací podklady


2

Orgány moci

výkonná moc • úředníci –

jmenovaní na základě odborných předpokladů

• realizují předpisy

• připravují podklady pro rozhodování zákonodárců

zákonodárná moc • volení zástupci

občanů – na základě důvěry, kterou požívají

• schvalují obecně platné zákony a předpisy

soudní moc • nezávislí soudci –

jmenovaní na základě prokázané odbornosti a bezúhonnosti

• kontrolují dodržování zákona všemi ostatními

zastupitelská demokracie zdrojem moci jsou občané – ti ji delegují svým zastupitelům

3

přenesená působnost

Mocenské orgány na národní, regionální a obecní úrovni (ve vztahu k územnímu plánování)

vláda republiky

ministerstva

krajské úřady

úřady obcí s

rozšířenou působností

Parlament Senát

krajské zastupitelstvo

zastupitelstvo obce s

rozšířenou působností

obecní zastupitelstvo

národní

regionální

místní

úroveň zákonodárná moc výkonná moc soudní moc

správní soud

Nejvyšší správní soud

4

Právní úprava územního plánování v ČR

zákony

• číslo 183/2006 Sb., naposledy novelizován zákonem č. 350/2012 Sb.

o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

• číslo 184/2006 Sb.,

o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)

• číslo 186/2006 Sb.,

o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění

vyhlášky

• číslo 500/2006 Sb., změna číslo 458/2012

o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti

• číslo 501/2006 Sb., změna číslo 431/2012

o obecných požadavcích na využívání území

5

Přehled nástrojů územního plánování

územně plánovací podklady (ÚPP)

politika územního rozvoje (PÚR)

územně plánovací dokumentace

(ÚPD)

rozhodování v území:

územní řízení územní rozhodnutí / územní souhlas

územní opatření

úprava vztahů v území

6

Územní působnost nástrojů územního plánování

(ESDP – EVROPSKÁ PERSPEKTIVA

PROSTOROVÉHO ROZVOJE)

ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ

PODKLADY,

ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ

DOKUMENTACE

ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ,

ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ,

ÚZEMNÍ OPATŘENÍ,

ÚPRAVA VZTAHŮ V ÚZEMÍ

EVROPA (EU)



KRAJE


OBEC

(část obce)


POZEMEK

STAVBA

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE

7

Charakteristika nástrojů územního plánování

Politika územního rozvoje • republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje

územně plánovací podklady • zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území

• prověření a posouzení možných řešení problémů v území

územně plánovací dokumentace • požadavky na uspořádání a regulace využití území na regionální a místní

úrovni

územní řízení územní rozhodnutí, územní souhlas • požadavky na umístění stavby nebo zařízení, jejich změny nebo změny

jejich vlivu na okolní území

územní opatření • opatření obecné povahy, umožňující budoucí žádoucí rozvoj v území nebo

odstranění důsledků katastrof nebo jejich rizika

úprava vztahů v území • brání spekulaci s pozemky určenými pro veřejně prospěšné stavby a stavby

ve veřejném zájmu • kompenzuje újmu vlastníkům nemovitostí, vzniklou v důsledku územního

plánování

8

Územně plánovací podklady (ÚPP)

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

(ÚAP) • podklad pro pořizování

o politiky územního rozvoje

o územně plánovací dokumentace

o rozhodování v území

• povinně se pořizují pro

o všechna území obcí s rozšířenou

působností (ORP)

o všechny kraje

• převážně digitální data GIS

• průběžně se aktualizují, každé 2

roky úplná aktualizace

ÚZEMNÍ STUDIE

(ÚS) • prověření a posouzení možných

řešení problémů v území, například

o rozvoj některých funkčních systémů – bydlení, rekreace …

o uspořádání některého dílčího území v obci

o rozvoj veřejné infrastruktury

o územní systém ekologické stability (ÚSES)

9

Územně analytické podklady (ÚAP)

ÚAP obcí • pro územní obvod obce s rozšířenou

působností (ORP)

• mapový podklad v měřítku katastrální mapy (1:1000, popřípadě 1:2880)

ÚAP krajů • pro území kraje

• mapový podklad 1:100 000 nebo větší (= podrobnější)

10

Vstupy a podklady pro územně analytické podklady

údaje o území poskytované ze zákona

• orgány veřejné správy (limity, správní rozhodnutí, záměry)

• vlastníky dopravní a technické infrastruktury

průzkumy území

• provádí zpracovatel ÚAP

sledované jevy

ÚAP statistické údaje

pasport údajů o území • identifikuje poskytovatele údajů, původ dat

(metadata), garance poskytovatele

11

Obsah územně analytických podkladů

• vyhodnocení stavu a vývoje území

• hodnoty území

• limity využití území

• záměry v území

• výkres hodnot • výkres limitů využití území • výkres záměrů

textová část grafická část

Podkla

dy p

ro

rozbor

udrž

iteln

ého

rozvoje

územ

í

• vyhodnocení udržitelného rozvoje území [analýza SWOT]

• vyhodnocení vyváženosti vztahu územních jednotek k pilířům udržitelného rozvoje

• problémy k řešení v ÚPD • závady – urbanistické,

dopravní, hygienické • střety záměrů • ohrožení katastrofami

problémový výkres • zobrazení všech problémů k řešení

v ÚPD, které lze v grafice vyjádřit

Rozb

or

udrž

iteln

ého

rozvoje

územ

í

12

Sledované jevy v území

Horninové prostředí a geologie • dobývací prostor • chráněné ložiskové území • chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry • ložisko nerostných surovin • poddolované území • sesuvné území a území jiných geologických rizik • staré důlní dílo • odval, výsypka, odkaliště, halda

Vodní režim • vodní zdroj podzemní, povrchové vody; včetně ochranných

pásem • chráněná oblast přirozené akumulace vod • zranitelná oblast • vodní útvar povrchových, podzemních vod • vodní nádrž • povodí vodního toku, rozvodnice • záplavové území • aktivní zóna záplavového území • území určené k rozlivům povodní • území zvláštní povodně pod vodním dílem • objekt/zařízení protipovodňové ochrany • přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody; včetně

ochranných pásem • lázeňské místo; vnitřní, vnější území lázeňského místa

Ochrana přírody a krajiny • oblast krajinného rázu a její charakteristika

• místo krajinného rázu a jeho charakteristika

• místo významné události

• významný vyhlídkový bod

• územní systém ekologické stability

• registrovaný významný krajinný prvek, pokud není vyjádřen jinou položkou

• významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou

• přechodně chráněná plocha

• národní park včetně zón a ochranného pásma

• chráněná krajinná oblast včetně zón

• národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma

• přírodní rezervace včetně ochranného pásma

• národní přírodní památka včetně ochranného pásma

• přírodní park

• přírodní památka včetně ochranného pásma

• památný strom včetně ochranného pásma

• biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO

• NATURA - evropsky významná lokalita

• NATURA - ptačí oblast

• lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem

13


Půdní fond (ZPF, PUPFL) • lesy ochranné

• les zvláštního určení

• lesy hospodářské

• vzdálenost 50 m od okraje lesa

• bonitovaná půdně ekologická jednotka

• hranice biochor

• investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti

Dopravní infrastruktura • dálnice včetně ochranného pásma • rychlostní komunikace včetně ochranného pásma • silnice I. třídy včetně ochranného pásma • silnice II. třídy včetně ochranného pásma • silnice III. třídy včetně ochranného pásma • místní a účelové komunikace • železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma • železniční dráha regionální včetně ochranného

pásma • koridor vysokorychlostní železniční trati • vlečka včetně ochranného pásma • lanová dráha včetně ochranného pásma • speciální dráha včetně ochranného pásma • tramvajová dráha včetně ochranného pásma • trolejbusová dráha včetně ochranného pásma • letiště včetně ochranných pásem • letecká stavba včetně ochranných pásem • vodní cesta • hraniční přechod • cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická trasa

Technická infrastruktura • technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného

pásma • vodovodní síť včetně ochranného pásma • technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod

včetně ochranného pásma • síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma • výrobna elektřiny včetně ochranného pásma • elektrická stanice včetně ochranného pásma • nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně

ochranného pásma • technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného

a bezpečnostního pásma • vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního

pásma • technologický objekt zásobování jinými produkty včetně

ochranného pásma • ropovod včetně ochranného pásma • produktovod včetně ochranného pásma • technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného

pásma • teplovod včetně ochranného pásma • elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma • komunikační vedení včetně ochranného pásma • jaderné zařízení

Hygiena životního prostředí • staré zátěže území a kontaminované plochy • oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší • odval, výsypka, odkaliště, halda • objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B

s umístěnými nebezpečnými látkami • skládka včetně ochranného pásma • spalovna včetně ochranného pásma • zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně

ochranného pásma

14


Sociodemografické podmínky • vývoj počtu obyvatel

• podíl obyvatel ve věku 0 – 14 let na celkovém počtu obyvatel

• podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel

• podíl osob se základním vzděláním

• podíl osob s vysokoškolským vzděláním

Bydlení • výstavba domů a bytů

• podíl neobydlených bytů na celkovém fondu

• struktura bytového fondu

• místně obvyklé nájemné

• podíl obyvatel/bytů zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu

• podíl obyvatel/bytů zásobovaných plynem

• podíl obyvatel/bytů napojených na veřejnou kanalizaci

Rekreace • rekreační oblasti s celoročním a

sezónním využitím

• počet staveb pro rodinou rekreaci

• kapacita a kategorie ubytovacích zařízeních

• lázeňská místa a areály

Hospodářské podmínky

• ekonomická aktivita podle odvětví

• míra nezaměstnanosti

• vyjíždějící do zaměstnání a škol

• dojíždějící do zaměstnání a škol do obce

15

Analýza SWOT

+

-

silné stránky S W slabé stránky

příležitosti O T hrozby

+ -

současné jevy, charakteristické pro dané území

budoucí možné jevy, působí zevně,

nelze je zásadně ovlivnit vlastní aktivitou obce / kraje

16

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek

• současný stav / vztah mezi jevy nebo pilíři udržitelného rozvoje je nevyvážený

nebo

• trend změny směřuje k nevyváženosti / disparitě

v rozporu s udržitelným rozvojem jsou stavy / změny, které

• prohlubují disparity nebo je vytvářejí

• přesahují svým (územním) rozsahem schopnost prostředí kompenzovat disparitu

všechny informace je třeba posuzovat v kontextu území a vzhledem k charakteru sledovaného jevu

17

Výběr problémů k řešení a jejich další využití

• politické rozvojové priority

• urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy

• explicitní závěry z posouzení vyváženosti – disparity

problémy k řešení v ÚPD

zadání ÚPD

18

ÚAP Praha

19

Širší vztahy

20

Hodnoty území

21

Problémy

24

Záměry

Politika územního rozvoje (PÚR)

Územně plánovací dokumentace (ÚPD)

Zásady územního rozvoje (ZÚR)


2


• návrh pořizuje Ministerstvo místního rozvoje

• Ministerstvo životního prostředí stanoví požadavky na vyhodnocení vlivu na životní prostředí

• schvaluje vláda

• každé 4 roku zpráva o uplatňování návrh na opatření pro vládu

aktualizace Politiky

nový návrh Politiky

3


• republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje

• měřítko 1:500 000

• oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území

o rozvojové oblasti o rozvojové osy

• oblasti se specifickými hodnotami a specifickými problémy nadregionálního významu

• plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury nadregionálního významu

• kritéria a podmínky pro rozhodování ve vymezených oblastech, plochách a koridorech

• vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území

4


5

Územně plánovací dokumentace (ÚPD)

EVROPA (EU)



KRAJE


OBEC

(část obce)


POZEMEK

STAVBA

ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE

ÚZEMNÍ PLÁN

REGULAČNÍ PLÁN

6

Aktéři přípravy územně plánovací dokumentace

POŘIZOVATEL ZHOTOVITEL PROJEKTANT

TRŽNÍ SUBJEKTY:

vlastníci nemovitostí

investoři /developeři

podniky

banky

nájemníci

OBČANSKÁ SPOLEČNOST:

jednotliví občané spolky, sdružení

občanské iniciativy

účelové nátlakové skupiny

státní správa obecné právní předpisy

DO – dotčené orgány

schvalovací pravomoc samosprávného celku (obce, kraje)

samospráva obce / kraje obecní / krajské zřízení

7

Dotčené orgány chránící veřejné zájmy

veřejný zájem gesce DO = dotčený orgán

ochrana životního prostředí, přírody a

krajiny, vodní hospodářství, ZPF

MŽP

referát životního prostředí krajského

úřadu

ochrana lesa, ovzduší, odpadové hosp.

MŽP

referát živ. prostředí krajského úřadu

péče o zdraví lidu

MZdr

hygienik

ochrana ložisek nerostných surovin

MŽP

Min. životního prostředí, Ministerstvo pro

místní rozvoj, obvodní báňský úřad

památková péče

MK

referát kultury krajského úřadu

obrana státu

MO

Min. obrany, Voj. ubyt. a stav. správa

civilní obrana a ochrana

MV

referát obrany a ochrany kraj. úřadu

dráhy

MDS

drážní správní úřad

silniční hospodářství

MDS

odbor dopravy příslušného úřadu

bezpečnost a plynulost silnič. provozu

MV

dopravní inspektorát Policie ČR

vodní cesty

MDS

Státní plavební správa

telekomunikace MDS

Český telekomunikační úřad, organizace

spojů (Český Telecom), organizace

provozující kabelové sítě

Právní účinky územně plánovací dokumentace

Opatření obecné povahy (§ 171-174 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu) • má konkrétně vymezený předmět • nemá předem vymezený okruh těch, kdo se jím musí řídit

„výrok“ - vlastní ÚPD

• vše, co je ve výroku obsaženo, je „závazné“ – nelze tam vkládat například popisy, analýzy, úvahy o variantním řešení

• (minimální) obsah ÚPD je vymezen v přílohách vyhlášky číslo 500/2006 Sb.

o textová část

o grafická část

• oznamuje se obecnou vyhláškou • nabývá účinnosti po 15 dnech po vyvěšení • nelze podat opravný prostředek, ale lze je do 3 let od účinnosti posoudit v přezkumném

řízení u správního soudu • pokud soud shledá opatření vadným, celé je (nebo jeho část) zruší

odůvodnění

• postup při pořízení ÚPD

• vyhodnocení souladu s požadavky předpisů, „nadřízených“ nástrojů územního plánování, splnění zadání

• komplexní zdůvodnění přijatého řešení

• vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí

• vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL

8

9

Zásady územního rozvoje (ZÚR) EVROPA (EU)



KRAJE


OBEC

(část obce)


POZEMEK

STAVBA


ÚZEMNÍ PLÁN

REGULAČNÍ PLÁN

10

Zásady územního rozvoje (ZÚR)

pro celé území každého kraje • měřítko 1:100 000

• závazné pro

o územní plány

o regulační plány

o rozhodování v území

• musí být v souladu s Politikou územního rozvoje

o v případě její aktualizace se musejí ZÚR přepracovat

aktualizace nebo nové ZÚR v závislosti na aktualizaci / nové PÚR

o (prakticky každé 4 roky)

11

Obsah zásad územního rozvoje

• priority pro zajištění udržitelného rozvoje

• zpřesněná vymezení rozvojových a specifických oblastí a rozvojových os z PÚR

• cílové charakteristiky krajiny pro jednotlivé typy krajiny

• plochy a koridory a požadavky na jejich využití

o veřejně prospěšné stavby

o veřejně prospěšná opatření

• vymezení ploch / koridorů

o k prověření ÚS

o k pořízení RP

• stanovení kompenzačních opatření

• (etapizace)

grafická část • uspořádání území – rozvojové

oblasti, rozvojové osy, specifické oblasti

• plochy a koridory + ÚSES

• typy krajiny

• veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, asanace

• oblasti, plochy a koridory k prověření územní studií nebo k pořízení regulačního plánu

• (etapizace)

Územní plán


2

Územní plán (ÚP)EVROPA (EU)

národní plánování –ČESKÁ REPUBLIKA

plánování regionůKRAJE

místní plánováníOBEC

(část obce)

rozhodovánív území

POZEMEK STAVBA


ÚZEMNÍ PLÁN

REGULAČNÍ PLÁN

3

Územní plán (ÚP)

• pořizuje se pro celé území obce o (respektive pro část území hlavního města Prahy)

• měřítko 1:5000• závazný pro

o regulační plány o rozhodování v území

• musí být v souladu s o Politikou územního rozvoje o Zásadami územního rozvoje o v případě aktualizace PÚR / ZÚR se musí přepracovat

• poskytování prostředků z veřejných rozpočtů nesmí být v rozporu s územním plánem

4

Fáze přípravy územního plánu

upra

vený

náv

rh

zadá

ní NÁVRH

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY

pro

jed

ná

ní s

dotč

eným

i org

ány,

so

used

ním

i obc

emi a

kr

ajsk

ým ú

řade

m;

každ

ý m

ůže

upla

tnit

své

přip

omín

ky

kraj

ský

úřad

uve

de, z

da

je tř

eba

poso

udit

návr

h z

hled

iska

vliv

ů na

ži

votn

í pro

stře

dí;

orgá

n oc

hran

y př

írody

zda

ne

ní v

ylou

čen

vliv

na

evro

psky

výz

nam

nou

loka

litu

/ pt

ačí o

blas

t

spo

lečn

é j

ed

ná

ní o

návr

hu –

obec

, DO

, so

used

ní o

bce,

kra

jský

úř

ad;

�st

anov

iska

; př

ipom

ínky

sou

sedn

ích

obcí

schv

álen

í zad

ání

přez

koum

ání

návr

hu

ve

řejn

é p

roje

dn

án

í –

přip

omín

ky a

ná

mitk

y ob

čanů

; st

anov

iska

DO

+ K

Ú k

e zm

ěněn

ým č

áste

m

řeše

ní

rozb

or

udrž

it.,

prob

lém

y k

řeše

ní

(úpr

ava

návr

hu) vy

dání

úz

emní

ho p

lánu

ÚAP

(opa

kova

né v

eřej

né

proj

edná

ní, p

okud

byl

ná

vrh

pods

tatn

ě up

rave

n)

(vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území) ře

šení

roz

porů

�up

rave

ný n

ávrh

+

dopo

ruče

ní v

aria

nty

spolupráce pověřeného zastupitele

5

Zadání ÚP

Konkretizace cílů územního plánování • pro konkrétní podmínky místa • s ohledem na preference občanů

Obsah zadání• upřesnění požadavků z platné PÚR a ZÚR, z ÚAP (zejména problémy k řešení)• požadavky

o na základní koncepci rozvoje obce – urbanistickou koncepci = plošné a prostorové uspořádání území, zastavitelné

plochy – koncepci uspořádání krajiny– koncepci veřejné infrastruktury

o na vymezení ploch / koridorů územních rezerv o (na vypracování variant) o na vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a

asanací o na vymezení ploch a koridorů k prověření územní studií / k řešení regulačním

plánem o na vyhodnocení vlivu ÚP na udržitelný rozvoj území

• požadovaná úprava dokumentace o výkresy a měřítka výkresůo (formáty a předávané výstupy digitálního zpracování)

6

Obsah územního plánutextová část

• vymezení zastavěného území • urbanistická koncepce

o zastavitelné plochy o přestavbové plochy o systém sídelní zeleně

• koncepce uspořádání krajinyo ÚSES – územní systém ekologické stability o prostupnost krajiny o protierozní opatření o ochrana proti povodním

• koncepce veřejné infrastruktury o dopravní, technické, občanské vybavení o veřejná prostranství

• podmínky využití ploch o hlavní využití (převažující účel využití) o přípustné využití o podmíněně přípustné využití o nepřípustné využití o podmínky pro prostorové uspořádání včetně ochrany krajinného rázu (výšky

staveb, struktura zástavby, výměra stavebních pozemků, intenzita jejich využití)

• veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti, plochy pro asanaceo s právem vyvlastnění o s předkupním právem

• kompenzační opatření v případě, že z posouzení SEA vyplyne významný negativní vliv plánu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast

• (vymezení ploch / koridorů, kde je rozhodování o změnách podmíněno ÚS nebo RP)

• (vymezení ploch, kde je rozhodování o změnách podmíněno dohodou o parcelaci)

• (etapizace)• (vymezení staveb, které může navrhovat pouze autorizovaný architekt)

grafická část • základní členění

o hranice řešeného území o zastavěné území o zastavitelné plochy o plochy přestavby o územní rezervy o území pro územní studie /

regulační plány/ dohoda o parcelaci

• hlavní výkres o urbanistická koncepce o plochy s rozdílným

způsobem využití o koncepce uspořádání

krajiny o veřejná infrastruktura o veřejně prospěšné stavby

a opatření o územní rezervy

• výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

• (etapizace)

7

Podklady pro urbanistickou koncepci

8

Podklady pro koncepci veřejné infrastruktury – doprava

9

bydlení – čisté vícepodlažní; čisté v rodinných domech; všeobecné; smíšené městské; venkovské; rekreační; smíšené venkovské a rekreační rekreace – stavby a zařízení pro různé formy rekreace obyvatel a veřejně přístupná zeleň; golfová hřiště; dostihová závodiště; tábořiště občanské vybavení veřejné infrastruktury – vzdělávání a výchova; sociální služby a péče o rodinu; zdravotnictví; kultura; veřejná správa; věda a výzkumobčanské vybavení komerční – sport; obchod; ubytování a veřejné stravování; služby (výrobní a opravárenské, nevýrobní, hřbitovy); komerční administrativa a finančnictví; komerční zařízení volného času veřejná prostranství a zeleň – veřejná parková; lesoparky; vyhrazená; soukromé areály zeleně; specifická (zoologické a botanické zahrady) smíšené obytné plochy – bydlení, obchod a služby; bydlení a řemesla; bydlení a turistický ruch výroba a skladování – průmyslová výroba; zemědělské účelové plochy a areály; skladování; řemesla a výrobní služby; technologický parkdopravní infrastruktura – železniční doprava (drážní pozemky); silniční doprava (pozemní komunikace, doprava v klidu); dráhy a zařízení MHD; letiště; vodní doprava (přístaviště, zdymadla, vodní cesty, překladiště) smíšené výrobní – pokud není třeba členit na výrobní, dopravní, TI atd.technická infrastruktura – zásobování vodou; odvádění a čištění odpadních vod; nakládání s tuhým komunálním odpadem TKO; zásobování plynem; zásobování teplem; zásobování elektrickou energií; telekomunikace – včetně doprovodné a izolační zeleně specifické plochy – obrana a bezpečnost státu, civilní ochrana, vězeňství, sklady nebezpečných látek

SC, SV

OC,OV,OM…

VVŠ, VVK, VVZ, VVT, …

KO, KS, KU…

ZP,ZV

RB, RZ …

VP, VZ, VS…

D…

T…

LC …

Vymezování ploch s rozdílným způsobem využití(zastavěné území a zastavitelné plochy)

10

Vymezování ploch s rozdílným způsobem využití(nezastavěné území)

přírodní – hlavní funkce ochrana přírody a krajiny o území zvláštní ochrany přírody o ÚSES o další území cenná pro ochranu přírody

zemědělské (ZPF) – hlavní funkce zemědělskáo orná půda o trvalé travní porosty (louky a pastviny) o sady a zahrady o vinice o chmelnice

lesnické (PUPFL) – hlavní funkce lesnickáo lesy hospodářské – hlavní funkce produkce dřeva o lesy ochranné o lesy zvláštního určení (v ochranných pásmech, lázeňské, příměstské a rekreační, lesnický

výzkum a výuka, půdo-, vodoochranné, klimatické a krajinotvorné, obory a bažantnice atd.)vodní a vodohospodářské – hlavní funkce hospodaření s vodou

o vodní toky a vodní nádrže přírodní a umělé; rybníky chovné a rekreačnío močály, mokřady, bažiny o zařízení protipovodňové ochrany (například suché poldry)

těžební – hlavní funkce těžba nerostných surovinrekreace a volný čas

o golfová hřiště o dostihová závodiště

smíšené plochy o složky funkcí: kulturně-historická (přírodní park), zemědělská produkce, lesnická produkce ,

vodohospodářská (nivy, ochranná pásma vod), ochranná (ochranná a izolační zeleň), sportovní

11

Podmínky využití ploch

nepřípustné využití • (vlastně všechna využití, která nejsou uvedena jako

přípustné či podmíněné)

podmíněné využití • pro přípustnost tohoto využití je třeba splnit předem

stanovenou věcnou podmínku – například dokončení napojujícího kanalizačního řadu

přípustné využití • přípustné je pouze tehdy, pokud nenarušuje hlavní

využití plochy – posoudí to pro konkrétní případ stavební úřad

hlavní využití • je vždy přípustné

12

Příklad podmínek využití ploch BS – plochy smíšené obytné – bydlení smíšené

Hlavní využití• trvalé bydlení: v rodinných domech volně stojících a dvojdomech, v rodinných domech řadových,

v bytových domechPřípustné využití

• lokální zařízení církví, • jednotlivé kanceláře jako součást objektů s jinou (obytnou, výrobní) funkcí, • základní školská a výchovná zařízení (jesle, mateřské a základní školy, školní družiny a kluby), • ostatní školská a vzdělávací zařízení místního významu (např. hudební, jazykové a výtvarné školy), • kulturní zařízení místního významu (například knihovny a čtenářské kluby), • denní stacionáře a výcviková střediska zdravotně postižených, • jednotlivá zařízení základní zdravotní péče (například lékařské ordinace), • lékárny, • drobné venkovní veřejné plochy a zařízení pro sport a rekreaci rezidentů, • drobné maloobchodní prodejny do 100m2 prodejní plochy, • klubová zařízení s denním provozem, • zařízení rychlého občerstvení (například snack bary, bufety, pizzerie) s denním provozem, • restaurační a pohostinská zařízení s denním provozem, ubytovací zařízení do 20 lůžek, • drobný chov hospodářských zvířat (malé domácí hospodářství mimo chov prasat – koně, kozy, ovce,

skot do 5 ks), • jednotlivé garáže a garáže v doplňkové funkci pro uživatele objektu, • dětská hřiště, • veřejná a vyhrazená zeleň, • parková a okrasná zeleň, • místní komunikace třídy C a D

Požadavky na velikost veřejných prostranstvív zastavitelném území

1000 m2 veřejného prostranství na každé 2 ha zastavitelné plochy• území obytného, rekreačního, občanského vybavení, smíšeného • mimo pozemní komunikace (nezapočítávají se)

13

1000 m2

2 ha

15

Grafická část ÚP – výkres základního členění

16

Grafická část ÚP – výkres základního členění - legenda

17

Grafická část ÚP – hlavní výkres

18

Grafická část ÚP – hlavní výkres - detail

19

Grafická část ÚP – hlavní výkres - legenda

20

Grafická část ÚP –veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření

21

Grafická část ÚP – veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření - detail

22

Grafická část ÚP – veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření -legenda

23

Koncepce uspořádání krajiny

24

Obsah odůvodnění územního plánu

textová část • koordinace využívání území v širších vztazích • splnění zadání • zdůvodnění přijatého řešení / variantyo z hlediska udržitelného rozvoje území • informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na

udržitelný rozvoj územío jak / zda bylo respektování stanovisko k

vyhodnocení vlivů na životní prostředí • vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení

na ZPF a PUPFL

grafická část • širší vztahy

o vymezení podle funkčních vztahů –vyjížďka / dojížďka za prací, za (vyšším) občanským vybavením

o umístění ploch a infrastruktur nadmístního významu

• koordinační výkres o všechny sítě o ochranná pásma a další limity využití

území

• výkres záborů půdního fondu o ZPF – metodika stanovená zvláštní

vyhláškou ministerstva zemědělství o PUPFL

25

Vydání územního plánu

shoda se všemi dotčenými orgány (DO)+ vyřízení připomínek občanů / námitek dotčených vlastníků + stanoviska dotčených orgánů+ posouzení krajského úřadu� návrh na vydání ÚP + odůvodnění schválení návrhu ÚP zastupitelstvem

26

Vyhodnocování a změny územního plánu

nejméně každé 4 roky pořizovatel � zpráva o uplatňování územního plánu �zastupitelstvo zastupitelstvo rozhodne

• o pořízení změnu územního plánu• o pořízení nového územního plánu

Vymezení zastavěného území pokud obec nemá územní plán � pořízení vymezení zastavěného území

• zastavěné stavební pozemky• stavební proluky • pozemní komunikace, z nichž jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území • ostatní veřejná prostranství • pozemky obklopené ostatními pozemky zastavěného území kromě vinic, chmelnic a zahradnictví

pokud obec nemá ani územní plán ani vymezení zastavěného území � platí jako zastavěné území tzv. intravilán 1966 � mimo toto území nemůže být zastavěné území rozšiřováno 27

návrh vymezení

zastavěného územíro

zhod

nutí

o po

řízen

í vy

mez

ení

zast

avěn

ého

územ

í

vydá

ní v

ymez

ení

zast

avěn

ého

územ

í

(úpr

ava

návr

hu)

místní šetření – obec, DO příroda a krajina, ZPF, les, památky

28

Územní plán Praha 1999 – využití ploch

29

Územní plán Praha 1999 – schéma ÚSES

30

Územní plán Praha 1999 – záplavové území

31

Praha – schémata technické infrastruktury

32

Praha – schémata technické infrastruktury

33

kódování ploch: K – 2,2 / 3 / 20 prostorová struktura – KPP / podlažnost / KZ

Regulační plánDohoda o parcelaci a plánovací smlouva

Rozhodování v území


2

Regulační plán (RP)EVROPA (EU)




(část obce)


POZEMEK STAVBA


ÚZEMNÍ PLÁN

REGULAČNÍ PLÁN

3

Regulační plán

příklady použití regulačního plánu• pro zastavitelné plochy• pro přestavbu • pro ochranu zvláště hodnotných území • pro nezastavěné území

pořizuje se• z podn ětu

o kraje – pro plochy / koridory vymezené v ZÚR

o obce – pro plochy nebo koridory vymezené v ÚP

• na žádost fyzické / právnické osoby o pokud je součástí ZÚR nebo ÚP zadání

tohoto regulačního plánu o žadatel může uzavřít dohodu o parcelaci

nebo smlouvy s vlastníky dopravní / technické infrastruktury

o obec nebo kraj mohou podmínit vydání regulačního plánu na žádost plánovací smlouvou

• podrobné podmínky pro využití pozemků

→pozemek = základní jednotka, která je předmětem regulace

• měřítko 1:1000 (1:500)• může nahradit územní

rozhodnutí o umístění staveb • může nahradit plán

komplexních pozemkových úprav

Zadání regulačního plánu

dvě alternativy:

A) součást územního plánu • vždy u regulačního plánu na žádost • může být i u regulačního plánu z

podnětu

B) samostatně zpracuje pořizovatel• proces projednávání a schvalování

obdobný jako u územního plánu

Obsah zadání regulačního plánu • vymezení řešeného území• požadavky na

• vymezení a pozemků (parcelaci) a jejich využití

• umístění a prostorové uspořádání staveb

• řešení veřejné infrastruktury • veřejně prospěšné stavby a

veřejně prospěšná opatření • asanace• vyplývající z ÚAP a ze zvláštních

právních předpisů (speciálních veřejných zájmů)

• plánovací smlouvu anebo dohodu o parcelaci

• výčet územních rozhodnutí, které regulační plán nahradí

4

5

Obsah regulačního plánutextová část

• vymezení řešené plochy (pokud nebyla vymezena v ZÚR nebo ÚP)

• (podmínky pro) vymezení pozemků (parcelaci) a podmínky pro jejich využití

• podmínky pro napojení staveb na veřejnou infrastrukturu

• (podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb – například

o uliční a stavební čáry o vzdálenosti staveb od sousedních pozemků o půdorysná velikost staveb o podlažnosto výška, objem a tvar stavby o architektonický výraz o kapacitní údaje o určení částí pozemků, které mohou být zastavěny o zastavitelnost pozemků dalšími stavbami)

• umístění a prostorové uspořádání veřejné infrastruktury

o dopravní, technické, občanské vybavení o veřejná prostranství

• vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, asanací,

o pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit o pro které lze uplatnit předkupní právo

• (etapizace)

grafická část • hlavní výkres: hranice řešené

plochy, vymezení a využití pozemků, graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb veřejné infrastruktury

• výkres veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, asanací

• (graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb, jejich napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu)

• (pozemky územních rezerv)• (etapizace)

6

Regulační prvky regulačních plánů pro zastavitelné plochy, ochranu zvláště hodnotných území nebo pro přestavbu

• vymezení bloku a parcelace• využití pozemků• plošné a prostorové uspořádání • urbanistická kompozice a architektonické regulativy• další regulační prvky

Regulace není retroaktivní

7


• vymezení bloku a parcelaceo uliční čárao vymezení regulovaných pozemků / pravidla pro parcelaci

• využití pozemků• plošné a prostorové uspořádání • urbanistická kompozice a architektonické regulativy• další regulační prvky

8

Uliční čáry v regulačním plánu pražské asanace (1893)

9

Regulační plán Hradce Králové 1890

10

Regulace Plzeň – Americká třída 1914

Parcelace

11

12

• vymezení bloku a parcelace• využití pozemků

o upřesnění přípustného / podmíněného využití z územního plánu pro regulované pozemky

o rozmístění jednotlivých způsobů využití na pozemkuo detailní využití veřejného prostoru

• plošné a prostorové uspořádání • urbanistická kompozice a architektonické regulativy• další regulační prvky


13

o stavební čára– vnější x vnitřní– uzavřená (spojitá) x otevřená

(volná) – závazná x nepřekročitelná

o výšky – výška budovy– výška k hlavní římse

o tvar a orientace st řechy – plochá, pultová, sedlová,

valbová, mansardová …– okapová x štítová orientace

o podlažnost a využití podzemí – počet nadzemních podlaží– využitelnost podzemí (počet

podzemních podlaží, půdorysný rozsah)

• vymezení bloku a parcelace• využití pozemků• plošné a prostorové uspořádání

o intenzita využití – koeficient zastavěné plochy

(celkový) KZP – koeficient vsakování – koeficient podlažní plochy

KPP – koeficient obestavěného

prostoru KOP

o způsob zastav ění – volně stojící domy– dvojdomy– skupiny domů – s určením

maximální délky spojitězastavěné řady

– uzavřená zástavba

o urbanistická kompozice a architektonické regulativy• další regulační prvky


14

Stavební čáry

závazná stavební čára

nepřekročitelná stavební čára - vnější

nepřekročitelná stavební čára - vnitřní

úlevy = přípustné odchylky od stavebních čar (pro rizality, arkýře apod.) – nutno přesně v regulačním plánu vymezit

15

Výška budovy

výška hlavní římsy

výška hřebene střechy

(stanovení vztažné výšky)

16

Uspořádání střech

pultová

valbová / polovalbová

sedlováštítová orientace

okapová orientace

sklon střechy

17

Regulace výšky budovy + uspořádání střechy

18

Koeficient zastavění stavebního pozemku

Orientační hodnoty KZP

zástavba v zastavitelné ploše

v zastavěném území

RD samostatné 0,4

RD řadové 0,5

RD atriové 0,6

bytové domy 0,65

B+R pozemek < 200m2

0,9

B+R pozemek 200-1000 m2

0,85

B+R pozemek > 1000m2

0,8

19

Koeficient vsakování

Obecně závazné požadavky na vsakování

zástavba KV

RD samostatné, stavby pro rodinnou rekreaci 0,4

RD řadové 0,3

bytové domy 0,3

�� čá�� í�í��áž��

��

20

Koeficient podlažní plochy��

��č�� í��ž�í��

��

21

Koeficient obestavěného prostoru

�� ý��ě�ý��

��

22

Orientační hodnoty intenzity obytné zástavby a KPP

100 obyv./ha práh pro přijatelnou pěší dostupnost základní vybavenosti

102340,61RD řadové, 2 NP

320

220

63

36

obytná hustota [obyvatel / ha](průměr 3 obyv./byt)

100-140 obyv./ha práh nezbytnosti veřejné kanalizace

30 obyv./ha práh pro efektivitu obsluhy MHD

prahy efektivnosti infrastruktur

intenzivní bloková zástavba, průměrně 5 – 8 NP

Jižní Město-Háje 220 obyv./ha

sídliště, průměrná hladina zástavby 6 –8 NP

Ořechovka 38 obyv./ha Starý Spořilov 40 obyv./ha

210,40RD dvojdomy, 2 NP

Újezd nad Lesy 15 obyv./haSlivenec 27 obyv./ha

120,23RD volně stojící, 2 NP

příklad lokality v Praze

bytová hustota [byt. jedn. / ha]

KPPzpůsob zastavění

Královské Vinohrady 320 obyv./ha

23

• vymezení bloku a parcelace• využití pozemků• plošné a prostorové uspořádání • urbanistická kompozice a architektonické regulativy

o urbanistická kompozice – významné prostranství– urbanistická osa– chráněný průhled – chráněný pohled nebo pohledový horizont

o architektonická regulace– dominanta– drobná výšková dominanta – pohledově exponovaná část průčelí– významná pohledově exponovaná střešní krajina

o drobné stavby a uli ční mobiliá ř– oplocení– umisťování reklam– drobná zeleň ve veřejném prostoru – prvky uličního mobiliáře

• další regulační prvky


24

• vymezení bloku a parcelace• využití pozemků• plošné a prostorové uspořádání • urbanistická kompozice a architektonické regulativy• další regulační prvky

o regulace technického vybavení území – koordinace mezi jednotlivými systémy technické infrastruktury – potřebné kapacity včetně rozvojových rezerv

o vstupy a dopravní obsluha– parkování a odstavování vozidel– umístění vjezdů a vstupů– průjezdy do vnitrobloku


25

Příklad regulačního plánu pro malé sídlo (Boží Dar)

26

Příklad regulačního plánu pro malé sídlo (Boží Dar)

27

Příklad regulačního plánu pro centrum města – se stanovenými pravidly pro parcelaci (Ústí nad Labem)

KZP KPP

stavební čára

parcelace

parkování

výška římsypředzahrádka

28

Příklad regulačního plánu pro vesnickou památkovou zónu (České Budějovice - Rožnov)

regulační prvky• využití pozemků

o stavební pozemkyo doprava

• stavební čárao závazná (stabilizované objekty

VPZ)o nepřekročitelná (zástavba

volných stavebních pozemků)

• urbanistická kompozice a architektonická regulace

o ohnisko území

• další regulační prvkyo ohradní zeďo vjezdy, vrata ve zdi

29

Příklad regulačního plánu pro rozvojové území, bez stanovené parcelace (Francie)

regulační prvky • funkční plochy

o ZA = smíšenáo ZB = obytná čistá, rodinné

domy o ZC = obytná všeobecná,

nízkopodlažní vícebytové domy

o ZD = veřejná zeleň

• veřejný prostor o veřejné komunikace – odkud

kam povedou, požadovaná šířka

o veřejná prostranství –vymezená poloha a tvar

• pozemky pro veřejné účely (škola, veřejný park)

• urbanistická kompozice a architektonická regulace

o významné prostoryo místo pro architektonickou

dominantu• další regulační prvky

o poloha vstupů, vjezdů

Odůvodnění regulačního plánu

textová část grafická část • širší vztahy

• měřítko územního plánu • koordinační výkres • výkres záborů půdního

fondu

30

Dohoda o parcelaci

přikládá se k žádosti o vydání regulačního plánu („na žádost“)

obsahuje m.j.• podíl jednotlivých vlastníků na celkové

hodnotě pozemků a staveb / výměře dotčeného území

• podíl osoby, která se na realizaci záměru nového využití účastní peněžitými / nepeněžitými vklady

• souhlas vlastníků s dělením / scelováním / výměnou pozemků

• dohoda o majetkovém vypořádání v případě, že se někteří vlastníci neúčastní na realizaci záměrů nového využití / nová parcelace neumožní zachovat jejich podíly na výměře / hodnotě lokality

• grafickou přílohu zachycující nové parcelní uspořádání

možná podmínka pro vydání regulačního plánu

obsahuje m.j.• údaje o dotčené veřejné infrastruktuře a

navrhované změny • finanční podíl žadatele na nezbytných

změnách veřejné infrastruktury • finanční podíl obce, kraje nebo státu na

nezbytných změnách veřejné infrastruktury • závazek žadatele pro případ, že nedojde k

realizaci navrhovaného záměru v dohodnutém rozsahu a čase

• harmonogram realizace

31

Plánovací smlouva

Možné součásti regulačního plánu

32

Rozhodování v území

ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ, ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ, ÚZEMNÍ OPATŘENÍ, ÚPRAVA VZTAHŮ V ÚZEMÍ

EVROPA (EU)




(část obce)


POZEMEK STAVBA

33

Územní řízení � územní rozhodnutí• umístění stavby nebo zařízení

o vymezuje stavební pozemek o umísťuje stavbu; podmínky pro umístění o podmínky pro napojení na veřejnou infrastrukturu

• změna využití územío stanoví nový způsob využití území a podmínky využití

– terénní úpravy – násypy, zavážky, vyrovnání terénu – stanovení dobývacího prostoru – manipulační plochy, tržiště – hřbitovy – změny využití pozemku >300m2 pokud nejsou schválené pozemkové úpravy – změna vsakování vody

• změna stavby nebo změna vlivu stavby na využití území o nástavba, přístavbao nestavební změna s podstatným vlivem na okolí

• dělení nebo scelování pozemkůo na základě žádosti všech vlastníků dotčených pozemků

• ochranné pásmoo zpravidla současně s ÚR týkajícím se stavu, využití území nebo změny, pokud OP

nevzniká automaticky „ze zákona“

34

Územní souhlas• místo územního rozhodnutí, pokud

o je záměr v zastavěném území nebo zastavitelné ploše o se záměrem podstatně nezmění poměry v území o záměr nevyžaduje novou veřejnou technickou nebo dopravní infrastrukturu

• druhy staveb a změn, pro které postačí územní souhlas o pokud se nevyžaduje stavební povolení

– malé budovy o 1 nadzemním podlaží, nepodsklepené, do 5m výšky bez pobytových místností, bez hygienického zařízení, bez vytápění, bez ustájení zvířat, bez skladování hořlavin

– nadzemní a podzemní komunikační vedení elektro – vodovodní, kanalizační a energetické přípojky do 50m délky – stožáry, antény, sirény, signální věže – …

o pokud postačí ohlášení stavby – jednoduché stavby pro bydlení a rekreaci do 150m2 zastavěné plochy, s jedním podzemní podlažím

do hloubky 3m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími – …

o stavby pro reklamu o stavby v uzavřených prostorech existujících staveb bez vlivu na okolí o úpravy terénu, násypy a výkopy do 1,5m a do 300m2 plochy kromě nakládání s odpady o skladové, manipulační a výstavní plochy do 200m2 kromě vrakovišť a skládeko změna stavby, změna druhu pozemku do 300m2

35

Územní opatření a úprava vztahů v území

ÚZEMNÍ OPATŘENÍ • stavební uzávěra

o omezuje nebo zakazuje stavební činnost ve vymezeném území po dobu uzávěry

• asanace území o ohrožení života nebo zdraví

osob o odstraňování živelní pohromy

nebo havárie

ÚPRAVA VZTAHŮ V ÚZEMÍ • předkupní právo

o k pozemku určenému pro veřejně prospěšnou stavbu nebo veřejně prospěšné opatření

• náhrady za změnu v území o omezení práv užívání pozemku

stavební uzávěrou o majetková újma zrušením

určení pozemku k zastavění změnou nebo novým ÚP / RP nebo zrušené územní rozhodnutí

o náhrada se neuplatní po uplynutí 5 let od nabytí platnosti ÚPD / ÚR


Realizace územního plánování � územní rozvoj

Podpora územního rozvoje

2

Platnost, vyhodnocování a změny územního a regulačního plánu

ÚZEMNÍ PLÁNvyhodnocování ÚP � zpráva o uplatňování ÚP

• každé 4 roky • konzultovat s DO a KÚ• předloží se zastupitelstvu s

návrhem na

�o pořízení nového plánu o pořízení změny stávajícího plánu o ponechat beze změny

změny • postup obdobný jako pořizování

nového ÚP

REGULAČNÍ PLÁNplatnost RP na žádost

• platí 3 roky nebo po dobu v něm určenou – pozbývá platnosti, pokud nebylo započato s realizací

platnost RP z podnětu • není omezena platnost, musí být

pořád v souladu s ÚP, ZÚRzměny

o vyvolané zpravidla změnou ÚP nebo ZÚR

o postup obdobný jako pořizování nového RP

3

Nástroje realizace ÚPD

„tvrdé“ • závazná ÚPD� územní rozhodnutí

o umístění stavby o využití území o změna stavby nebo změna

vlivu stavbyo chráněné území nebo ochranné

pásmo

� územní souhlas � územní opatření

o stavební uzávěrao asanace území

• veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření pro obranu a bezpečnost státu, asanace území

„měkké“ • informační hodnota nástrojů

územního plánování • úprava vztahů v území

o předkupní právoo náhrady za změnu v území

(kompenzační opatření)

• partnerství soukromého a veřejného sektoru

4

Veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace území; veřejná prostranství

• veřejně prospěšné stavby pro• veřejné občanské vybavení

o školy, zařízení sociální péče, nemocnice

• veřejná dopravní infrastruktura o dráhy, silnice, dálnice, místní komunikace, vodní

cesty, veřejná přístaviště, veřejná letiště

• zařízení a sítě veřejné technické infrastruktury o vodojemy, vodovody, kanalizační stoky, ČOV,

přečerpávací stanice, spínací a transformační stanice, vedení elektrických rozvodů, plynovody,

veřejně prospěšná opatření (nestavební)• zvyšování retenční schopnosti území

o výsadba mimolesní zeleně, revitalizace vodních toků, obnova rašelinišť, zatravnění orné půdy

• opatření pro snížení nebezpečí katastrof o protipovodňová opatření: protipovodňové hráze,

suché poldry

• založení ÚSES • ochrana archeologického dědictví

• stavby a opatření pro obranu a bezpečnost státu

• asanace území • vytvoření podmínek pro nezbytný přístup /

příjezd, řádné užívání stavby

v případě nesouhlasu vlastníka s prodejem lze vyvlastnit za náhradu• ve výši obvyklé

ceny nemovitosti (podle znaleckého posudku)

možno uplatnit předkupní právo

• veřejné prostranství

nutno vymezit ve zvláštním výkresu a textu ÚPD

•koridor•plochu•pozemky v RP

přesně stanovit veřejně prospěšný účel

7

Partnerství veřejného a soukromého sektoru

veřejný sektor • poslání v oblasti veřejných služeb • politické závazky vůči občanům /

voličům• nedostatek investičních

prostředků • pravomoc stanovit regulativy

ÚPD• (vlastník pozemku / nemovitosti)

soukromý investor • ziskově orientovaný • snaha ekonomicky expandovat • hledá ekonomicky

nejvýhodnější uplatnění investičního kapitálu

o maximální zisk o minimální riziko

�� umožní ziskovost projektu tím, že

připustí komerčně atraktivní využití

� (vloží nemovitý majetek do projektu)

� (může převzít část rizik projektu)

�

� vloží kapitál do projektu � (může získat lepší podmínky

úvěru nebo subvence určené pro projekty veřejného sektoru)

Územní rozvoj

změna využití území, která vede k jeho zhodnocení

8

9

Subjekty územního rozvoje = realizátoři územního plánování

vlastníci nemovitostí • zhodnocení majetku • užitek z externalit (infrastruktur)

developeři• spekulativní • developeři – pronajímatelé

investoři • pouze zhodnocení kapitálu • budoucí uživatelé • veřejní / neziskoví investoři

pozemkoví makléři, realitní kanceláře• obchod s nemovitostmi

stavební firmy, dodavatelé • citlivost na konjunkturální výkyvy

projektanti

banky, fondy • jako investoři • jako věřitelé

uživatelé• nájemníci • vlastníci, spoluvlastníci,

družstevníci

veřejný zájem • regulace • investice � celková prosperita území

10

Prostředí územního rozvoje

11

Realizace územního rozvoje

12

Územní plánování a trh

je vstup investorů do území

trh poptávajícího (investorů)

trh nabízejícího (města)

?

13

Podpora regionálního rozvoje

EU – politika soudržnostiČR – strategie regionálního rozvoje

• státem podporované regiony o hospodářsky problémové o sociálně znevýhodněné oblasti o vojenské újezdy (stávající a zrušené

po roce 1989)

• hodnocení rozvojového potenciálu o rozvojová území o stabilizovaná území o periferní území

instituce• CZECHINVEST• Regionální rozvojové agentury • Agrární komora • Hospodářská komora

veřejné investice• infrastruktury

o dopravní o technická o sociální / občanská

• ovlivňování podnikání a pracovního trhu

o subvence, daňová zvýhodnění o rekvalifikace o vzdělávání

14

Fondy a programy EUstrukturální fondy (2014-2020)

• fond regionálního rozvoje ERDF

• sociální fond ESF• zemědělský fond pro rozvoj

venkova EAFRD• fond přímoří a rybolovu EMFF• fond soudržnosti CF

o podporuje rozvoj celého státu o velké investiční projekty v

zemích EU, kde GDP < 90% průměru EU– životní prostředí – doprava (transevropské sítě)

fond solidarity• pomoc regionům postiženým

velkou přírodní, technickou či ekologickou katastrofou

cíle (návrh 2014-2020)• cíl Investice pro růst a zaměstnanost

o z ERDF a ESF podpora rozvoje zaostávajících regionů -pro regiony s GDP < 75% průměru EU

o z CF státy s HDP < 90% EU � operační programy

OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (MPO)OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (MŠMT)OP Zaměstnanost (MPSV)OP Doprava (MD) OP Životní prostředí (MŽP) IROP –Integrovaný regionální operační program (MMR) OP Praha – pól růstu ČROP Technická pomoc (MMR)

• cíl Evropská územní spolupráce o vychází z iniciativy EU INTERREG

� operační programy OP přeshraniční spolupráce s PL, SK, A, Bavorsko, Sasko (MMR)OP nadnárodní spolupráce Centra Europe (MMR)

• intervence Evropského zemědělského fondu Program rozvoje venkova 2014-2020

• intervence Evropského námořního a rybářskéhofondu

Program Rybářství 2014-2020

Využití strukturálních fondů EU v ČR 2014-2010

15

zdroj: http://www.mmr.cz/getmedia/08e2e8d8-4c18-4e15-a7e2-0fa481336016/SRR-2014-2020.pdf

Toky strukturálních a investičních fondů EU 2014-2020

16

17

Projekt EU LEADER+(Liaison Entre Actions pour le Dévélopment de l´Economie Rurale)

Podpora pro rozvoj venkova, zaměřená na zemědělské činnosti a jejich přeměnu, se může týkat:

• zlepšení struktur zemědělských hospodářství a struktur pro zpracování a prodej zemědělských výrobků,

• přestavby a změny zaměření zemědělského výrobního potenciálu, zavádění nových technologií a zlepšování jakosti výrobků,

• podněcování nepotravinářské výroby,trvale udržitelného rozvoje lesního hospodářství,diverzifikace činností s cílem zavádět doplňkové nebo alternativní činnosti,

• zachování a posílení životaschopných sociálních struktur ve venkovských oblastech,

• rozvoje ekonomických činností a zachování a rozvoje zaměstnanosti s cílem zajistit lepší využití stávajícího vrozeného potenciálu,

• zlepšení pracovních a životních podmínek,zachování a posílení systémů hospodaření charakterizovaných nízkými vstupy,

• ochrany a posílení vysoké hodnoty přírody a trvale udržitelného zemědělství, které respektuje požadavky ochrany životního prostředí,

• odstraňování nerovností a posílení stejných příležitostí pro muže i ženy, zejména podporováním projektů iniciovaných a realizovaných ženami

Opatření k rozvoji venkova • investice do zemědělských hospodářství • zahájení činnosti mladých farmářů • odborný výcvik k zlepšení pracovní

kvalifikace a schopností farmářů a dalších osob podílejících se na zemědělských činnostech a na lesnických činnostech

• podpora předčasného odchodu do důchodu v zemědělství

• podpory pro méně příznivé oblasti a oblasti s ekologickými omezeními

• podpory ve prospěch zemědělských výrobních metod, které mají chránit životní prostředí a venkov

• investice ke zlepšení a racionalizaci procesu zpracování a odbytu zemědělských výrobků

• lesnictví – zachování a rozvoj ekonomických, ekologických a sociálních funkcí lesů ve venkovských oblastech

• posílení přizpůsobivosti a rozvoje venkovských oblastí

18

Podpora regionálního rozvoje

EU – politika soudržnostiČR – strategie regionálního rozvoje

• státem podporované regiony o hospodářsky problémové o sociálně znevýhodněné oblasti o vojenské újezdy (stávající a zrušené

po roce 1989)

• hodnocení rozvojového potenciálu o rozvojová území o stabilizovaná území o periferní území

instituce• CZECHINVEST• Regionální rozvojové agentury • Agrární komora • Hospodářská komora

veřejné investice• infrastruktury

o dopravní o technická o sociální / občanská

• ovlivňování podnikání a pracovního trhu

o subvence, daňová zvýhodnění o rekvalifikace o vzdělávání

Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020

19


20

Hospodářsky problémové regiony


21

Potenciál sociálního vyloučení


22

Environmentálně ohrožená území


23

Typologie území ČR


24

Specifické národní programy ČR(využitelné po celém území ČR)

• Program regenerace městských památkových rezervací a zón

Ministerstvo kultury

• Program obnovy venkova Ministerstvo místního rozvoje

• Program regenerace sídlišť Ministerstvo místního rozvoje

25

Obce jako podporovatelé územního rozvoje

přímé investice • infrastruktury

o technické o dopravní o sociální / občanské

využití plánovacího monopolu • regulace objemu rozvojových ploch a

pozemků na trhu • vymezování zastavěného území a území

přestaveb v územním plánu nebo samostatným vymezenímo „greenfields“ = extenzivní rozvojo „brownfields“ = revitalizace, recyklace ploch

úprava vztahů v území • předkupní právo

o občanské vybavení o veřejná prostranství

• náhrady (kompenzační opatření) – při omezení nebo znemožnění využívání staveb nebo pozemků

plánovací smlouva • infrastruktury

opatřování kapitálu • rozpočtové zdroje • dotace ze státního

rozpočtu • prodej majetku

o pozemková politika obce

• půjčky o obligace

• partnerství se soukromým sektorem

→ Společnosti pro rozvoj


Udržitelný rozvoj, udržitelné město a územní plánování

2

Cíl = udržitelný rozvoj

Cíl územního plánování = vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj v území

� hospodárné využití zastavěného území

� ochrana nezastavěného území

� konkretizace a koordinace veřejného zájmu při rozhodování o změnách funkčního využití v území a prostorového uspořádání a o stavbách a opatřeních v území

� rozvoj přírodního a kulturního dědictví

� civilizační hodnotyekologický ekonomický

sociální

pilíře / rozměry udržitelnosti:

Udržitelná Evropa Polycentrický rozvoj � hospodářská, sociální a územní soudržnost

„modrý banán“ 1989 „hrozen vína“ – prof. Kunzmann

3

4

Prostorové uspořádání Evropy – hustota zalidnění a dostupnost

5

Evropské jádro („Pentagon“)

6

Umělé (zpevněné) povrchy a HDP regionů

7

Fragmentace krajiny

8

Dostupnost silniční dopravou

„Smršťující se“ Evropa

9source: Spiekermann & Wagner 1994, 2009

10

EU – strategie soudržnosti a konkurenceschopnosti

Lisabonská strategie 2000 • make Europe a world centre of

knowledge economy in the 21st centuryGöteborg 2001

• sustainable development as another key dimension of EU competitiveness

Lisabonská smlouva 2009• territorial cohesion as a shared

responsibility of EU and EU Member States

Územní agenda EU 2007

Evropa 2020 ekonomická krize 2009

11

Územní agenda EU � národní strategie

Priority rozvoje EU • posílení polycentrického rozvoje, sítě měst a regionů • nové formy partnerství měst a venkova • podpora ekonomických clusterů konkurenceschopnosti a inovací Evropy • posílení a rozšíření transevropských sítí • snížení rizik / lepší rizikový management včetně vlivů klimatických změn • posílení ekologických struktur a kulturního bohatství jako přidaná

hodnota rozvoje

Evropa 2020

inteligentní růst• digitalizace

• inovace

• mobilita mladých

udržitelný růst• méně náročný na zdroje

• odvětví pro éru globalizace

růst podporující začlenění• nové dovednosti, nová

pracovní místa

• boj proti chudobě a vyloučení

The 5 targets for the EU in 20201. employment

• 75% of the 20-64 year-olds to be employed

2. R&D• 3% of the EU's GDP to be invested in R&D

3. climate change and energy sustainability • greenhouse gas emissions 20% (or even 30%, if the

conditions are right) lower than 1990 • 20% of energy from renewables • 20% increase in energy efficiency

4. education • reducing the rates of early school leaving below

10% • at least 40% of 30-34–year-olds completing third

level education

5. fighting poverty and social exclusion • at least 20 million fewer people in or at risk of

poverty and social exclusion

12

Alternativní scénáře Evropy 2030www.et2050.eu

A – deregulace trhu a privatizace veřejných služeb �� růst metropolí

13

B – veřejné politiky podporují sítě sekundárních center

C – rozšířená redistribuce v evropském měřítku

zdroj: ESPON ET 2050 území růstu ekonomiky nad průměrem EU

14

Model(y) města pro 21. století

přestavěné „re-designed“ město• snížený urbánní metabolismus

o kompaktní o energeticky úsporné

vyžaduje změnu životního stylu a hodnot lidí, změny v chování podnikatelů

externě závislé město • „koupíme si“ další únosnou kapacitu

o rozlehlé zázemí pomáhá uspokojit všechny potřeby města – energetické zdroje, ukládání odpadů, rekreace

způsobuje růst protikladů a disparit, ohrožuje sociální soudržnost � asi není udržitelné

samozásobitelské „self-reliant“ město • nezávislé na okolí • uzavřený metabolismus

o recyklace odpadů na zdroje vlastně už by to nebylo město, neumožňuje ekonomický růst � těžko by získalo politickou podporu

Haugton 1997: Developing Sustainable Urban Development Models. In: Cities 14(4)

15

přestavěné „re-designed“ město• snížený urbánní metabolismus

o kompaktní o energeticky úsporné

vyžaduje změnu životního stylu a hodnot lidí, změny v chování podnikatelů

externě závislé město • „koupíme si“ další únosnou kapacitu

o rozlehlé zázemí pomáhá uspokojit všechny potřeby města – energetické zdroje, ukládání odpadů, rekreace

způsobuje růst protikladů a disparit, ohrožuje sociální soudržnost � asi není udržitelné

samozásobitelské „self-reliant“ město • nezávislé na okolí • uzavřený metabolismus

o recyklace odpadů na zdroje vlastně už by to nebylo město, neumožňuje ekonomický růst � těžko by získalo politickou podporu

Haugton 1997: Developing Sustainable Urban Development Models. In: Cities 14(4)

Model(y) města pro 21. století

16

Teorie udržitelného („ekologického“) města

• vyváženost obytné a pracovištní funkce a jejich vzájemné přiblížení � vyšší produktivita a efektivita činností, nižší spotřeba času

• promísení funkcí ve městě � příležitost setkávat se a spolupracovat a nižší dopravní náklady

• užití místních obnovitelných energetických zdrojů �zátěž životního prostředí nepřesahuje jeho únosnost a schopnost obnovy, menší závislost na vnějších zdrojích

• budovy a zástavba energeticky úsporné a šetrné vůči přírodním zdrojům – v celém cyklu od pořízení přes užívání až po odstranění a náhradu, možnost recyklace stavebních materiálů.

• dostupnost pracovišť, vybavení a volnočasových aktivit nemotorovou dopravou � menšínáklady na dopravu, menší nároky dopravních infrastruktur na území, menší znečišťování emisemi, lepší zdraví lidí

• dostupnost přiměřeného bydlení pro všechny sociální skupiny obyvatel � chrání proti ztrátě soudržnosti komunity jako celku

• různé formy, typy a vlastnické druhy bydlení �lépe vyhoví různým požadavkům, nárokům, potřebám a možnostem jednotlivých skupin obyvatel.

• „kompaktní“ formy bydlení �úspora pozemků pro výstavbu, menší tlak na ekosystémy a na zemědělskou půdu jako zdroj potravin, lepší dostupnost vybavení

• ochrana přírodních funkcí a přírodních zdrojů • účast občanů a jejich podíl na rozhodování a zodpovědnosti za vývoj území • kvalitní veřejná prostranství �příležitost pro kontakty mezi obyvateli • identita místa �pocit přináležitosti posiluje schopnost komunity organizovat se a reagovat

na měnící se podmínky • propojení aktivit dopravou � kontakt mezi jednotlivci a společenstvími• propojení mezi různými dopravními systémy �snazší a častější styk mezi příslušníky

společenství (Jepson a Edwards 2010:421-422)

Kompaktní město X urban sprawl

17(Urban Task Force: Towards an Urban Renaissance, Crown Copyright 1999)

18

Co může ovlivnit územní plánování: Suburbanizace: sprawl X řád

(Urban Task Force: Towards an Urban Renaissance, Crown Copyright 1999)

19

Co může ovlivnit územní plánování: Polycentrické uspořádání městských aglomerací


20

Co může ovlivnit územní plánování: Vzájemné vazby prostorového uspořádání a dopravy


21

Co může ovlivnit územní plánování: systém veřejných prostranství a zeleně


Co může ovlivnit územní plánování: „Město krátkých / pěších vzdáleností“

brutto obytná hustota 150 obyv./ha �cca 12% obyvatel bydlí ve

vzdálenosti > 500m od zastávky MHD a základní školy

�velmi dobrá pěší dostupnost mateřských škol

�plně efektivní obsluha MHD umožňuje vysokou četnost spojů

�zařízení vybavení a služeb jsou soustředěna v centru na pěší dostupnosti a díky dobrému napojení MHD mohou obsluhovat i ostatní místa ve městě

obchod?

místní centrum

mateřská škola?

brutto obytná hustota 50 obyv./ha �cca 60% obyvatel bydlí ve vzdálenosti > 500m od zastávky MHD� používají auta pro cesty za

prací� neefektivní obsluha MHD �používají se auta pro cesty za

vybavením a službami �zařízení vybavení a služeb jsou

rozptýlená nebo se soustřeďují u dopravních komunikací

základní škola?

pošta?

hospoda

základní škola

mateřská škola

mateřská škola

silné místní centrum

základní škola

mateřská škola

mateřská škola

brutto obytná hustota 100 obyv./ha �cca 30% obyvatel bydlí ve

vzdálenosti > 500m od zastávky MHD a základní školy

�používají auta pro cesty za prací�základní obsluha MHD na hranici

efektivnosti �zařízení vybavení a služeb mohou

být soustředěna v místním centru u zastávky MHD


23

Co může ovlivnit územní plánování: „Nový urbanismus“ – hledání ztraceného města


Kdo bydlí ekologicky?

lokalita velikostpozemku

druh domu zdroj energie pro vytápění

pracoviště

samota u lesa 80 km od města

1500 m2 bývalá hájovna dřevní odpad ve městě – nutno dojíždět autem

obytný satelit 25 km od města

800 m2 nový rodinný dům, dřevostavba izolovanáslámovými balíky,

pasivní dům s geotermálním vrtem a kolektory

ve městě – nutno dojíždět autem

sídliště na okraji města

byt 68 m2 8 podlaží centrální zdroj tepla a TUV, zateplený dům s měřiči spotřeby

v centru města –nejvýhodnější je jezdit MHD

bloková zástavba na okraji centra

byt 90 m2 6 podlaží plyn – lokální ohřev, dům nelze zateplit

v centru města –dá se jezdit na kolenebo MHD

24

Pdfsam merge

Documents

Transcript of Pdfsam merge