I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

PARTNERSKÁ SMLOUVA(Ráb, L.)

analýza partnerské smlouvy v rámci projektů OPVKpřipraveno v rámci projektu č. CZ.1.07/2.3.00/09.0091

Vzdělávání akademických a vědeckých pracovníků v oblasti přípravy a řízení projektů financovaných z evropských zdrojů

„Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky“

1

Partnerství je v současné době akcentovanou institucí, bez níž se řešení

jakéhokoliv projektu financovaného z Operačního programu Vzdělávání pro

konkurenceschopnost neobejde. Základem pro jeho řádné fungování je partnerská

smlouva. Tato publikace si klade za cíl ozřejmit některé zásady platné pro přípravu

smlouvy uvnitř partnerské organizace, obsahové náležitosti smlouvy, stejně tak jako

negociační proces vedoucí k jejímu uzavření.

Při přípravě publikace jsme vycházeli z Příručky pro příjemce finanční podpory

z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Verze 4, platné od 1.

6. 2010, účinné od 1. 8. 2010 vydané Řídícím orgánem OP VK.1 V dalším textu

budeme používat také zkratku „Příručka“.

1 Příručka pro příjemce přístupná na: http://www.msmt.cz/file/11267.

2

OBSAH

1. Požadavky vyplývající z Příručky666666666666666666664

2. Vzory partnerských smluv zpracovaných Ministerstvem školství, mládeže a

tělovýchovy66666666666666666666666666666614

3. Smlouva o partnerství jako nepojmenovaná smlouva6666666666617

4. Doporučená struktura smlouvy o partnerství a její příprava66666666..19

5. Závěr6666666666666666666666666666666...25

1. Požadavky vyplývající z Příručky

3

Partnerskou smlouvu2 chápe Příručka jako zajišťovací institut, jehož uzavření

musí úspěšný žadatel doložit před podepsáním příslušných právních aktů3

poskytovateli dotace. Současně Příručka stanoví časový úsek, kdy partnerská

smlouva musí být uzavřena. Lhůta pro uzavření smlouvy o partnerství je vymezena

nejpozději k okamžiku uzavření právního aktu. Poskytovatel dotace však může

stanovit i lhůtu jinou. Pro vyjmenované typy právnických osob Příručka stanoví i

podmínky další. Těmito jsou v případě školy či školského zařízení podle školského

zákona4 dodržení podmínek a obsahových náležitostí kladených tímto právním

předpisem na partnerskou smlouvu. Podmínkou je písemná forma smlouvy, a to pod

sankcí neplatnosti. Dalšími stanovenými náležitostmi jsou kromě identifikačních

údajů projektu především rozsah činností partnera a stanovení výše finančních

prostředků pro partnera a způsob jejich vyúčtování a konečně způsob hodnocení

spolupráce a možnosti vypovězení smlouvy smluvními stranami. Pokud jde o

právnickou osobu zřizovanou státem, obcí, krajem nebo svazkem obcí, vyžaduje se

k uzavření smlouvy též doložka osvědčující souhlas zřizovatele s uzavřením

smlouvy.

Po vydání právního aktu se partnerská smlouva zpravidla stane jeho přílohou.

Toto Příručka stanoví nejprve v kapitole 1. 5 fakultativně, aby následně ve vzorech

právních aktů povinnost stanovila obligatorně.5

Významněji se Příručka principům partnerství věnuje v kapitole 4. Partnerství

zde je definováno spíše věcně a nikoliv právně jakožto spolupráce subjektů

v procesu přípravy podání žádosti, realizace projektu i následné udržitelnosti.6

Z hlediska právního chápání partnerství je zde významné, že spolupráce partnerů je

založena na smluvním základě. Toto chápeme jakožto právní důvod pro uzavření

partnerské smlouvy. Příručka na tomtéž místě stanoví jednu významnou obsahovou

2 Příručka hovoří o „Smlouvě o partnerství“. Tyto pojmy chápeme jako synonyma. Srov. např. Příručka pro

příjemce finanční podpory z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, kapitola 1. 4, s. 13.3 Právním aktem Příručka rozumí Rozhodnutí o poskytnutí dotace a Smlouvu o realizaci grantového projektu

v rámci globálního grantu OP VK s nepřímými náklady.4 zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů.5 Srov. Vzory právních aktů pro poskytnutí dotace, kapitola 13. 4 Příručky, s. 147 a násl.6 Celá definice partnerství viz kapitola 4.1.1 Příručky, s. 25 a násl.

4

náležitost partnerské smlouvy, aniž přitom vysvětluje důvod zařazení tohoto

požadavku. Podle Příručky se partneři podílejí na udržitelnosti projektu pouze

v případě, že tak stanoví partnerská smlouva. V opačném případě – pokud

partnerská smlouva ustanovení v tomto smyslu neobsahuje – nelze požadovat po

partnerovi plnění povinností na udržitelnosti projektu. Zde nezbývá než doporučit,

aby při koncepci partnerské smlouvy bylo uvedené ustanovení vzato v potaz; pokud

příjemce požaduje podíl partnera na udržitelnosti projektu, nezbývá než do

partnerské smlouvy příslušné ustanovení vložit.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat výběru partnerů. V případě, že jediný

partner před vydáním právního aktu odstoupí od realizace projektu, ztrácí žadatel

nárok na finanční podporu. Teprve v případě účasti více partnerů se připouští

odstoupení některého z partnerů, ovšem jen v odůvodněných případech a v případě,

že to nezmění podstatu projektu. Předpokládá se, že smyslem partnerství je zapojení

partnera do všech činností projektu včetně podílu na naplňování monitorovacích

indikátorů. Lze konstatovat, že partnerství se doporučuje v případě, že bez činnosti

partnera by vůbec nemohlo být dosaženo splnění projektu. Za partnerství se proto

zejména nepovažuje taková činnost, která by byla jen technické či administrativní

povahy. Ani v případě, že by osoba poskytující pro projekt běžné služby nebo

dodávky nemůže být partnerem.

Významné pro uzavření partnerské smlouvy je rozlišování partnerství na

partnerství s finančním příspěvkem a partnerství bez finančního příspěvku. Ve

druhém případě tak partnerská smlouva nemusí obsahovat ustanovení o platebních

podmínkách ve vztahu příjemce – partner.

Je nutno si uvědomit, že osobou odpovědnou za využití podpory a stejně tak

za řádnou realizaci projektu je vůči poskytovateli příjemce. Záleží tedy na tom, jakým

způsobem příjemce upraví svoje vztahy s partnery v partnerské smlouvě tak, aby měl

dostatek účinných nástrojů v případě, že by partnerství nefungovalo na dohodnutých

principech (např. partner by čerpal finanční prostředky na neuznatelné náklady). Je

tedy třeba dbát na to, aby partnerská smlouva obsahovala všechny relevantní

instituty (např. povinnost vrátit nevyčerpané finanční prostředky příjemci).

5

Pokud jde o obsahové náležitosti partnerské smlouvy, Příručka rámcově

stanoví, že partnerská smlouva obsahuje činnost partnerů ve vztahu k projektu, jejich

odpovědnost a vzájemná práva a povinnosti příjemce a partnera. Současně Příručka

konstatuje, že poskytovatel nenese odpovědnost za obsah smlouvy o partnerství

uzavřené mezi příjemcem a partnerem. Ve vztahu k poskytovateli platí, jak již bylo

ostatně výše řečeno, notifikační povinnost, když partnerská smlouva musí být

uzavřena před vydáním právního aktu a posléze tvoří jeho přílohu.

Partnerská smlouva upravuje vztahy smluvních stran (příjemce a partnera)

zcela. Žádné další smluvní vztahy mezi partnerem a příjemcem v souvislosti

s řešením projektu nepřicházejí v úvahu. Pokud vyvstanou některé další otázky,

které smluvní strany z nějakého relevantního důvodu požadují mezi sebou upravit,

nabízí se institut dodatku ke smlouvě o partnerství. Proces uzavírání dodatku se řídí

v zásadě stejnými pravidly jako uzavírání samotné smlouvy.

Další obsahové náležitosti partnerské smlouvy stanoví Příručka ve vztahu

k povinnosti partnera předkládat příjemci veškeré účetní a jiné doklady vážící se

k realizaci projektu (pracovněprávní dokumenty, výkazy práce apod.). Příručka pouze

doporučuje příjemci vložit do smlouvy ustanovení o tom, že partner je povinen podílet

se na zpracování jednotlivých monitorovacích zpráv. Nám nezbývá než se k názoru

Řídícího orgánu přiklonit. Bez splnění těchto povinností ze strany partnera není

příjemce schopen splnit povinnost předložení dokladů při kontrole na místě ze strany

poskytovatele.

Partnerská smlouva musí též obsahovat zásady pro hospodaření s majetkem

získaným z prostředků projektu. Nejjednodušší pravidlo, které lze použít a aplikovat

obecně, je takové, že majetek patří té smluvní straně, která si ho z prostředků

projektu pořídila. Pokud se na pořízení některého majetku podílelo více smluvních

stran, stává se majetek jejich podílovým spoluvlastnictvím.7

Důležitým institutem je změna v okruhu osob řešitelského týmu. Příručka je

v tomto ohledu zcela v duchu definice partnerství poměrně přísná, neboť odstoupení

jediného partnera v zásadě nepřipouští. Považuje tuto situaci za takovou změnu

7 Ust. § 137 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění.

6

projektu, kdy chybějící úlohu partnera nelze nahradit. Pouze ve výjimečných a

odůvodněných případech, kdy se příjemce zaváže převzít úlohu chybějícího

partnera, může poskytovatel umožnit dokončení projektu. Pokud odstupuje pouze

jeden partner z několika, je to opět poskytovatel, kdo určí, zda je možno v projektu

pokračovat. Každopádně jde o podstatnou změnu projektu. V této souvislosti je třeba

jednoznačně doporučit, aby partnerská smlouva obsahovala ustanovení o tom, za

jakých podmínek může partner svoji účast na projektu ukončit. Je třeba využít

zajišťovací instituty, jako je smluvní pokuta či ustanovení o náhradě způsobené

škody, která může být v případě ukončení projektu značná a dopadne především na

příjemce. Ten má zájem projekt řešit, ovšem poskytovatel toto nemusí umožnit a

příjemce odpovídá za vrácení poskytnuté podpory, a to i té, která již byla vyplacena

partnerovi.

Přestože Příručka uvádí, že poskytovatel neodpovídá za obsah a náležitosti

partnerské smlouvy, na několika místech přímo obsahové náležitosti sama stanoví, a

to i přesto, že právní vztah má poskytovatel pouze s příjemcem. Je tomu tak

například u povinnosti archivovat dokumenty vzniklé v souvislosti s realizací projektu.

Zde již Příručka výslovně uvádí, že partner je povinen archivovat projektovou

dokumentaci minimálně do roku 2025, pokud český právní řád nestanoví lhůtu delší.

Je zajímavé, že příručka v kapitole o archivaci řadí mezi právní akty též partnerskou

smlouvu, která však evidentně právním aktem ve smyslu Příručky není.8 Příručka jde

v oblasti archivace ještě dále, když v podstatě předepisuje příjemci i partnerovi

povinnost interní směrnice, která stanoví náležitosti pro archivaci, ukládání

dokumentů a přiřazování skartačních lhůt. Poskytovatel si může od příjemce vyžádat

po skončení projektu předání veškerých dokladů k archivaci u poskytovatele. Na tuto

povinnost resp. možnost je třeba pamatovat a zavázat sekundárně plněním této

povinnosti v případě požadavku poskytovatele též partnera. Příručka demonstrativně

uvádí příklady dokladů, které je třeba archivovat. Výčet je uveden tak, že je třeba

uchovávat veškeré dokumenty, které vznikly v souvislosti s řešením projektu.

Jak jsme již výše uváděli, Příručka uvádí i vzory právních aktů, jimiž se

příjemci poskytuje dotace. Také tyto vzory někdy přímo, někdy nepřímo stanoví

8 Srov. Archivace dokladů vztahujících se k projektu v listinné i elektronické podobě u příjemce i u partnera,

kapitola 12. Příručky, s. 136 a násl.

7

náležitosti partnerské smlouvy, a proto na tomto místě rozebereme jejich ustanovení,

která je podle našeho názoru třeba z pohledu příjemce včlenit do závazného znění

partnerské smlouvy. Výklad provedeme ve vztahu ke smlouvě o realizaci grantového

projektu v rámci globálního grantu OP VK s nepřímými náklady, ovšem údaje je

možno aplikovat i v případě, že bude vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace

s nepřímými náklady, které má v zásadě srovnatelné položky. Přesahuje rámec

tohoto článku teoretické rozlišení mezi rozhodnutím a smlouvou, proto postačí uvést

rozdíl základní. Rozhodnutí je jednostranným projevem vůle poskytovatele vůči

příjemci. Smlouvou se upravují vzájemná práva a povinnosti poskytovatele vůči

příjemci a jako taková je dohoda právním úkonem dvoustranným.

Základní náležitostí každé smlouvy bez výjimky je správné a úplné označení

smluvních stran s uvedením jejich identifikačních údajů, a to včetně bankovního

spojení.

Pokud jde o právní režim smlouvy, je smlouva uzavírána jako smlouva

nepojmenovaná neboli inominátní, a to podle ustanovení občanského nebo

obchodního zákoníku. Tato skutečnost v zásadě znamená, že podobná smlouva

není typově v těchto právních předpisech upravena. Toto však neznamená, že by

smlouva nemusela vyhovět určitým předepsaným požadavkům, kterým se budeme

věnovat v samostatné kapitole.

Další náležitostí, která jasně ze smlouvy vyplývá, je přesné označení projektu,

který má být na jejím základě realizován. Jde především o registrační číslo projektu,

datum zahájení a datum jeho ukončení.

Použitelný pro partnerskou smlouvu je též výčet právních předpisů a dalších

dokumentů tvořících „právní rámec“ pro realizaci projektu. Tyto dokumenty jsou

závazné jak pro příjemce, tak v příslušném rozsahu též pro partnera. Nebude jistě na

škodu, pokud s těmito dokumenty resp. odkazy na ně, bude partner seznámen.

Stejně tak je zakotven obecný princip akcesoricky přenositelný i na partnera

spočívající v povinnosti vrátit poskytnutou dotaci v případě, že nejsou plněny

8

podmínky smlouvy nebo vyjmenovaných závazných právních předpisů a jiných

dokumentů ve vazbě na realizaci projektu.

Obecně platí také to, že prostředky projektu je možno použít pouze na úhradu

způsobilých nákladů, které jsou uvedeny v Příručce. Zde smlouva již přímo uvádí, že

osobou, která se může podílet na způsobilých nákladech, je také partner.

Smlouva ukládá příjemci udržet klíčové aktivity projektu nejméně po dobu pěti

let ode dne ukončení projektu. S odkazem na výše uvedenou argumentaci a

konstrukci Příručky uvádíme, že pokud se partner má podílet na udržitelnosti

projektu, musí to být v partnerské smlouvě výslovně uvedeno. Takto nastavený

princip podle našeho názoru však nezohledňuje zcela partnerství, jak je v Příručce

definováno. Podle našeho názoru měl být zvolen princip spíše opačný. Tedy že

partner se podílí na udržitelnosti projektu společně s příjemcem, pokud smlouva o

partnerství nestanoví jinak. Opomenutím vložit příslušné ustanovení do partnerské

smlouvy mohou vzniknout rozpory mezi partnery, zda se na udržitelnosti mají podílet

či nikoliv, což může mít neblahé důsledky pro pokračování projektu.

Smlouva již napevno stanoví, že smlouva o partnerství je povinnou přílohou

smlouvy. Navíc na partnerskou smlouvu klade jisté nároky. Partnerská smlouva tedy

musí být uzavřena v souladu s principy partnerství uvedenými v Příručce, jak jsme

ostatně o nich také výše hovořili. Poněkud problematickým ustanovením se nám zdá

povinnost příjemce předložit poskytovateli smlouvu o partnerství k odsouhlasení

poskytovateli. Toto by bylo zcela v pořádku, pokud by poskytovatel například byl

smluvní stranou tohoto právního vztahu. Příručka však zároveň stanoví, že

poskytovatel nemá žádnou odpovědnost za obsah partnerské smlouvy. Potom ale

příliš nerozumíme požadavku poskytovatele na odsouhlasení partnerské smlouvy.

Na jedné straně si poskytovatel nárokuje určitou pravomoc, které na druhé straně

neodpovídá jeho odpovědnost. Toto se může jevit jako nevyvážené.

Adekvátně ve vztahu k partnerovi lze ze smlouvy převzít též platební

podmínky, za jakých bude partnerovi poskytnuta platba na jím realizované činnosti

ze schváleného rozpočtu projektu. Lze jen doporučit, aby platby byly ve vztahu

k partnerovi synchronizovány a odrážely vztah, který má poskytovatel s příjemcem.

9

Například je nutno uvažovat o tom, že poslední platba ve výši minimálně 10 % bude

proplacena až po skončení celého projektu po předložení závěrečné monitorovací

zprávy, závěrečného vyúčtování projektu včetně příloh požadovaných příručkou a po

žádosti o závěrečnou platbu.9

Stejně tak je třeba do partnerské smlouvy adekvátně promítnout veškeré

specifické závazky, které poskytovatel vyžaduje po příjemci. Jinak by jejich splnění

příjemce ani nedokázal vůči poskytovateli garantovat. Partner je tak povinen vést

oddělenou účetní a daňovou evidenci v souladu se zákonem o účetnictví a zákonem

o daních z příjmů10 o všech účetních případech vztahujících se k realizaci projektu.

Dále si příjemce ve vztahu k partnerovi musí vymínit právo na získání veškerých

relevantních informací o projektu, a to včetně případné změny v náplni partnera.

Stejně tak poskytovatel ukládá příjemci, aby své partnery (a dodavatele) zavázal

povinností archivovat veškeré doklady a dokumenty související s realizací projektu

do roku 2025, postupovat v souladu se zákonem o veřejných zakázkách11 a

v případě, že se na partnera uvedený zákon nevztahuje, podmínkami pro zadávání

zakázek uvedených v Příručce. Příjemce musí dále zajistit, aby partner postupoval

při realizaci projektu správně, hospodárně, účelně a efektivně a v souladu s právem

Evropských společenství, pravidly pro veřejnou podporu, principy ochrany životního

prostředí a prosazování rovných příležitostí. Pokud jde o majetek získaný z podpory,

pak partner o něj musí pečovat s péčí řádného hospodáře a není oprávněn ho po

dobu trvání projektu a jeho udržitelnosti prodat, zcizit ani zatěžovat věcnými právy.

Totožné povinnosti jako příjemce má partner i ve vztahu k povinné publicitě projektu.

Vztahuje se tedy na něj v plné míře Manuál vizuální identity OP VK. Povinnost

partnerovi v oblasti publicity je tedy třeba opět uložit smlouvou. Obdobné povinnosti

jako příjemce mají i partneři (dodavatelé) ve vztahu k projektu pokud jde o povinnost

součinnosti při uskutečňování finanční kontroly. Osoby oprávněné k provedení

kontroly jsou poskytovatel, jím pověřené osoby, územní finanční orgány, Ministerstvo

školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo financí, Nejvyšší kontrolní úřad,

Evropská komise a Evropský účetní dvůr.

9 Závěrečná žádost o platbu musí být předložena nejpozději do dvou měsíců od ukončení realizace projektu.10 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,

ve znění pozdějších předpisů.11 Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.

1

Pokud jde o možnost předčasného ukončení projektu, tuto skutečnost může

navrhnout pouze příjemce. Za splnění určitých podmínek je možno ponechat si část

finančních prostředků, které byly vynaloženy na způsobilé náklady. V případě jejich

nesplnění je však příjemce povinen vrátit veškeré již poskytnuté finanční prostředky.

Tento fakt je nutno zohlednit do partnerské smlouvy. Pokud jde o možnost ukončit

smlouvu, pak možnost odstoupení od ní má pouze poskytovatel. Ponecháme

stranou, nakolik je toto vůči příjemci spravedlivé a pojďme si pro přehlednost uvést

důvody odstoupení od smlouvy. Tyto důvody totiž mohou být využity příjemcem ve

vztahu k partnerovi. Především je tedy možno od smlouvy odstoupit v případě, že

partner neplní svoje povinnosti podle smlouvy a ani přes výzvu nezjedná nápravu

tohoto stavu. Výzva k nápravě musí být písemná a lhůta pro zjednání nápravy by

neměla být delší než 20 dnů. Právě takovou lhůtu má totiž příjemce vůči

poskytovateli. Dalším důvodem pro odstoupení od smlouvy jsou majetkové poměry

partnera. Pokud je totiž v úpadku nebo v likvidaci či jiné obdobné situaci, směřující

jeho zániku, nelze očekávat, že by naplnil svoji roli v projektu. Odstoupit od smlouvy

je možno také v případě, že partner neplní monitorovací indikátory v rozsahu,

v jakém se zavázal, uvede nepravdivé nebo neúplné údaje, které mají podstatný vliv

na realizaci projektu nebo se dopustí finančních podvodů nebo jiných nekalých

jednání. Odstoupení od smlouvy musí být písemné a musí v něm být uvedeny

veškeré důvody vedoucí k odstoupení. Odstoupení je účinné doručením; smlouva se

od počátku ruší a partner je povinen vrátit veškeré proplacené prostředky, a to ve

lhůtě, kterou určí příjemce. Smlouvu je možno též ukončit dohodou. Taková dohoda

musí být uzavřena písemně a musí v ní být specifikovány důvody ukončení smlouvy.

Takovou dohodu je možno doporučit pouze v případě, že je s poskytovatelem

předem projednána změna v projektu spočívající ve vystoupení některého

z partnerů. Také zde odkazujeme na výše uvedený výklad, pokud jde o dostoupení

jediného partnera z projektu.

Použití podpory v rozporu se stanoveným účelem, zakládá též odpovědnost

za porušení rozpočtové kázně. Sankcí je nejen odvod neoprávněně použitých

prostředků do státního (obecního) rozpočtu, ale také penále ve výši 1 promile denně

z neoprávněně použité částky. Stejně tak jsou stanoveny odvody do státního

rozpočtu v případech, že příjemce nenaplní monitorovací indikátory ve stanovené

výši. Také v případě, že se partner zavázal naplňovat monitorovací indikátory, lze

1

doporučit, aby jeho povinnost plnit je, byla ve smlouvě zajištěna formou smluvní

pokuty odpovídající alespoň výši odvodu, ke kterému by byl příjemce poskytovatelem

zavázán. Dalším důvodem pro uložení sankce partnerovi může být například

nepředání podkladů nebo nezpracování příslušné části monitorovací zprávy apod.

Zvláštní kapitolou je oddíl věnující se autorskému právu a obchodnímu

tajemství. Lze akceptovat, že poskytovatel si vymínil vůči příjemci uvádět údaje o

projektu pro účely informovanosti veřejnosti a publicity a také poskytování informací

podle zákona o svobodném přístupu k informacím.12 Pokud jsou ovšem v rámci

projektu vytvořeny inovované produkty, je příjemce povinen bezplatně vytvořené

produkty nebo jejich kopie převést do vlastnictví poskytovatele, a to nejpozději spolu

se závěrečnou zprávou. Je otázkou, jakým přesně způsobem je nutno toto

ustanovení vykládat. Možnosti jsou totiž dvě. Buď skutečně poskytovatel pouze

zamýšlel uložit příjemci povinnost bezplatně mu předat vytvořené produkty ve formě

hmotného nosiče (písemně nebo elektronicky), a to pro účely evidence, přehledu o

vzniklých produktech apod. Nicméně je toto ustanovení zařazeno v kapitole o

autorském právu a obchodním tajemství. Pomineme, že o obchodním tajemství není

stanoveno vůbec nic a budeme se věnovat druhému možnému výkladu

souvisejícímu s právem autorským. Možné je totiž uvažovat také o tom, že tímto

ustanovením na sebe poskytovatel zamýšlel převést majetková autorská práva,

neboť dále je v ustanovení uvedeno, že poskytovatel je oprávněn produkt využívat,

bezplatně šířit a předávat třetím osobám. Těžko říci, co k takovému ustanovení

poskytovatele vedlo. A ještě těžší je odpovědět na otázku, zda totéž (tj. užívat dílo,

které vytvořil) může činit (úplatně nebo i bezplatně) i příjemce, čili zda jde o licenci

výhradní či nikoliv. Určité omezení nakládání s produktem má poskytovatel

v případě, že produkt byl podpořen z veřejné podpory. V tomto případě je sice opět

příjemce povinen umožnit poskytovateli volné využití produktu; tentokrát však

poskytovatel není oprávněn produkt zpřístupňovat třetím osobám.

V závěrečných ustanoveních smlouvy se již jen do jisté míry v obecnější

podobě objevují ustanovení, která byla zakotvena v textu samotné smlouvy. Jde

například o potvrzení o pravdivosti údajů, o možnosti zveřejnění informací a

podobně. Pokud jde o možnost změny smlouvy, předpokládá se výhradně forma

12 Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

1

písemného číslovaného dodatku podepsaného oběma smluvními stranami. Pro

pořádek se sluší uvést, že v závěrečných ustanoveních se uvádí souhlas

zastupitelstva kraje s poskytnutím podpory a uzavřením smlouvy.

Jiné povinnosti resp. náležitosti partnerské smlouvy z Příručky přímo

nevyplývají. Celou řadu povinností je však vůči partnerovi zohlednit, aby příjemce byl

vůbec schopen realizovat projekt ve vztahu k poskytovateli. I na tyto nepřímo

vyplývající povinnosti jsme se v textu snažili upozornit.

2. Vzory partnerských smluv zpracovaných Ministerstvem školství, mládeže a

tělovýchovy

1

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, plníce tolik potřebnou

metodickou roli poskytovatele, zpracovalo nezávazný vzor partnerské smlouvy pro

oba typy partnerství – s finančním příspěvkem i bez finančního příspěvku.13

Zmiňované vzory smluv naznačují možnost, že by byla partnerská smlouva

v případě vícenásobného partnerství uzavřena se všemi partnery najednou. K tomuto

uvádíme, že Příručka tuto povinnost přímo nestanoví. Lze tedy touto cestou jistě

postupovat. Výhody tohoto řešení jsou zjevné: pro všechny partnery platí shodné

znění smlouvy, což zjednodušuje nejen proces vyjednávání, ale také její následnou

administraci. Nicméně setkali jsme se v praxi spíše s rozdílným přístupem k věci.

Často se totiž objevují rozdílné požadavky partnerů na jednotlivá ustanovení

smlouvy. Odlišný přístup se předpokládá s ohledem na rozdílnou firemní kulturu,

orgány zainteresované na podpisu smlouvy apod. V tomto případě nezbývá než

postupovat tak, že smlouva bude uzavřena s každým z partnerů zvlášť. Toto

samozřejmě s sebou nese kromě zvýšených administrativních nároků také nutnost

sledovat proces uzavření smlouvy tak, aby tato byla se všemi partnery uzavřena

včas.

Nesmíme zapomenout, že uvedené smlouvy jsou koncipovány jako vzor. Toto

je třeba zohlednit již na samém začátku, kdy musíme provést „volbu práva“. Již výše

jsme připomněli, že smlouvu lze uzavřít podle příslušných ustanovení občanského

nebo obchodního zákoníku. Zvolenému právního předpisu pak musíme přizpůsobit

režim celé smlouvy; nelze připustit požadavky na to, aby se jedna smlouva řídila

několika právními režimy.

Dále jsou ve vzoru uvedeny účel smlouvy a práva a povinnosti smluvních

stran při realizaci projektu. Právy a povinnostmi se přitom rozumí rozdělení činností

projektu mezi příjemce a partnery. Dále jsou zde implementovány veškeré

povinnosti, které pro partnera vyplývají z Příručky. Jde zejména o povinnost

předkládat příjemci veškeré relevantní informace, uchovávat doklady po stanovenou

dobu, poskytovat příjemci dohodnutou součinnost při naplňování monitorovacích

indikátorů, plnit povinnost ve vztahu k propagaci projektu apod. Poněkud zavádějící

je to, že i ve vzoru týkajícím se partnerství bez finančního příspěvku se partnerovi

13 Vzory smluv jsou zveřejněny na: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/vzory-a-formulare.

1

ukládají povinnosti, jako by finanční příspěvek měl. Tak je tomu v deklarovaném

případě uzavírání dodavatelsko-odběratelských vztahů nebo v případě nakládání

s majetkem pořízeným z podpory. Také článek týkající se financování projektu

obsahuje odkaz na další platební podmínky, a to i přesto, že partner nemá finanční

podíl na rozpočtu projektu, a tedy ani právo na úhradu žádných výdajů projektu.

Velice rámcovým způsobem je ve vzoru smlouvy řešena odpovědnost za

škodu a trvání smlouvy, které je spojeno s ukončení účasti některého z partnerů. Je

zde zakotvena možnost ukončení účasti partnera na projektu jeho vyloučením, a to

v případě, že závažným způsobem nebo opětovně poruší některou povinnost

vyplývající z partnerské smlouvy. Toto však je možné pouze po dohodě všech

ostatních účastníků smlouvy, která bude obsahovat závazek vystupujícího partnera

vypořádat svoje závazky vůči ostatním s určením toho partnera, který převezme jeho

závazky vyplývající z projektu. Jako určitou slabinu tohoto ustanovení vnímáme fakt,

že v případě nesouhlasu ostatních partnerů nemůže být účastník, a to ani v případě,

že závažně porušuje svoje povinnosti z účasti na projektu vyloučen. K tomu musíme

také uvést, že ukončení činnosti byť i jednoho partnera podléhá odsouhlasení

poskytovatelem, a to postupem, který jsme popsali výše. Doporučuje se, že toto

schválení má být s poskytovatelem projednáno předem. Jinak vzor partnerské

smlouvy přiznává právo každému z partnerů ukončit spolupráci s ostatními účastníky

smlouvy na základě písemné dohody, která má obdobné náležitosti, jako dohoda

v případě, že partner má být z projektu vyloučen.

Na závěr se sluší uvést, že vzory smluv jsou v dostatečné míře obecné a lze

jen konstatovat, že obsahují všechny náležitosti stanovené Příručkou.

Nezaznamenali jsme ustanovení, které by směřovalo proti zásadám uvedeným

v Příručce. Přesto však se domníváme, že zejména v případě partnerství s finančním

příspěvkem, je třeba přesněji a podrobněji vymezit jednotlivé povinnosti partnera ve

vztahu k projektu, než jak to činí uvedený vzor. U partnerství bez finančního

příspěvku a zejména v případě, že se partner ani nepodílí na naplňování

monitorovacích indikátorů, je však možno uvedený vzor využít a podle něj

postupovat.

1

3. Smlouva o partnerství jako nepojmenovaná smlouva

Výše jsme v souvislosti s komentářem k vzorovým smlouvám Ministerstva

školství, mládeže a tělovýchovy uváděli, že náležitosti této smlouvy nejsou obecně

1

v žádném právním předpise stanoveny. Čili partnerská smlouva není definována

jakožto typová smlouva. Určitou výjimkou je školský zákon, který v ust. § 32a

upravuje spolupráci škol a školských zařízení v oblasti uskutečňování projektů

financovaných z prostředků Evropské unie, jejichž předmětem jsou podpora kvality a

rozvoje nebo dostupnosti vzdělávání a školských služeb. Tento zákon stanoví, že

předkladatel projektu (škola či školské zařízení) může uzavírat se svými partnery

(škola, školské zařízení či jiná právnická osoba vykonávající činnost, jež je

předmětem projektu) smlouvu o partnerství. Touto smlouvou se předkladatel projektu

zavazuje poskytnout partnerovi finanční prostředky, a to ve výši odpovídající podílu

partnera na řešení projektu. Naproti tomu partner se zavazuje svým jménem a na

svůj účet podílet se na uskutečňování projektu. Dále zákon stanoví základní

náležitosti partnerské smlouvy. Pod sankcí neplatnosti musí být partnerská smlouva

uzavřena písemně. Pokud má být smluvní stranou právnická osoba zřizovaná

státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, je podmínkou platnosti smlouvy také

doložka osvědčující souhlas zřizovatele s tím, aby právnická osoba smlouvu o

partnerství uzavřela. Je tedy otázkou, zda je možno tuto úpravu považovat za úpravu

obecnou, která stanoví právní náležitosti partnerské smlouvy a dělá z ní tedy

smlouvu typickou, pojmenovanou. Podle našeho názoru je nutno na tuto otázku

odpovědět záporně, protože se týká pouze omezeného okruhu přesně vymezených

osob. Nicméně nepopíráme fakt, že při konstrukci smlouvy lze z ustanovení

školského zákona vycházet.

I v případě, že právní předpisy neupravují náležitosti partnerské smlouvy, je

možno uzavřít i takovou smlouvu, jejíž náležitosti nejsou vymezeny v právních

předpisech. V takovém případě hovoříme o tzv. nepojmenované (inominátní

smlouvě).

Možnost uzavřít takovou smlouvu je projevem smluvní volnosti, což je zásada

prolínající se celým právním řádem. Jejím vyjádřením jsou ustanovení občanského14

a obchodního15 zákoníku pojednávající o nepojmenovaných smlouvách.

14 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.15 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

1

Občanský zákoník v § 51 stanoví, že účastníci mohou uzavřít i takovou

smlouvu, která není zvláště upravena; smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo

účelu občanského zákoníku. Smluvním stranám je tak ponechána volnost upravit si

mezi sebou vzájemná práva a povinnosti podle své úvahy a potřeby. Pokud jde o

platnost nepojmenované smlouvy, platí pro ni obecná ustanovení občanského

zákoníku o uzavírání smluv. Pro obsah nepojmenované smlouvy je rozhodující vůle

smluvních stran; v ostatním se nepojmenovaná smlouva řídí těmi ustanoveními

občanského zákoníku, která upravují vztahy obsahem i účelem jim nejbližší.

I podle obchodního zákoníku lze uzavřít smlouvu, která není upravena jako typ

smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva

uzavřena není. Zde je tedy stanoven požadavek na to, aby vzájemná práva a

povinnosti smluvních stran byla vymezena dostatečně určitě, aby byl znám jejich

obsah. Nepojmenovanou smlouvu v režimu obchodnímu zákoníku tak uzavírají

především podnikatelé při výkonu své podnikatelské činnosti. I další závazkové

vztahy vymezené v ust. § 261 ObchZ se bez ohledu na povahu účastníků řídí

ustanoveními obchodního zákoníku. I strany, jejichž závazkový vztah nespadá pod

vztahy uvedené v ust. § 261, se mohou dohodnout, že se jejich vztah bude řídit

obchodím zákoníkem. Pokud by však tato dohoda měla směřovat ke zhoršení

právního postavení účastníka, který není podnikatelem, je taková dohoda neplatná.

Dohoda o volbě práva podle ust. § 262 odst. 1 ObchZ musí být ve smlouvě výslovně

uvedena.

Partnerskou smlouvu lze tedy s odkazem na výše uvedené koncipovat jakožto

nepojmenovanou smlouvu podle občanského nebo obchodního zákoníku.

4. Doporučená struktura smlouvy o partnerství a její příprava

Pokud jde o základní náležitosti, pak smlouva by měla obsahovat název, že

jed o partnerskou smlouvu o vzájemné spolupráci. Povinné je také přesné označení

smluvních stran, s uvedením jejich identifikačních údajů. Těmi jsou název nebo

1

obchodní firma, sídlo, identifikační a daňové identifikační číslo, bankovní spojení

včetně čísla projektového účtu zřízeného výhradně pro účely daného projektu. Stejně

tak musí být ve smlouvě uvedena a řádně označena osoba, která smlouvu

podepisuje. Následovat by mělo ustanovení zákona, podle kterého je partnerská

smlouva uzavírána (viz výše) spolu s označením, že smlouva se uzavírá v rámci

Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Předmětem smlouvy je budování partnerství smluvních stran za účelem

realizace projektu, který je ve smlouvě označen názvem, registračním číslem

projektu, datem zahájení a ukončení projektu, vhodné je též uvedení hlavního cíle

projektu.

Z hlediska obsahového je nutné uvést, že realizace projektu bude probíhat

podle schválené žádosti o finanční podporu. Ta totiž stanoví veškeré podrobnosti

realizace projektu jednotlivými partnery. Ve smlouvě musí být uvedeny činnosti, jež

bude partner zabezpečovat. Zde se nabízí otázka, kdo v rámci příslušné organizace

by měl mít odpovědnost za to, že ve smlouvě budou správně vymezeny činnosti,

jejichž realizace se pověřuje partner. Jejich nesprávné vymezení může mít za

následek nejasnosti ohledně náplně smluvních stran, která může vést k neochotě

plnění jednotlivých činností a v konečném důsledku ohrožení projektu. S ohledem na

to, že v rámci instituce projektovou žádost připravuje prakticky vždy osoba, která se

posléze stane řešitelem projektu, doporučujeme, aby do smlouvy vkládala vymezení

věcné náplně tato osoba. Tuto věcnou náplň musí řešitel projektu vyplnit tak, aby

podíl partnera na realizaci projektu odpovídal finančním prostředkům určeným pro

partnera. Činnost partnera musí být specifikována v souladu se žádostí o projekt tak,

aby partner realizoval takovou část projektu, které odpovídají jednoznačně

stanovené monitorovací indikátory. Za plnění těchto monitorovacích indikátorů je

odpovědný partner. V případě jejich neplnění odpovídá partner příjemci za

způsobenou škodu. Samozřejmě ve smlouvě je možno partnerovi garantovat přístup

ke všem informacím souvisejícím s realizací projektu, stejně tak jako právo

zástupcům partnera účastnit se akcí konaných v rámci realizace projektu. Právní

rámec projektu spolu s partnerskou smlouvou tvoří také již výše uvedená žádost o

finanční podporu, rozhodnutí poskytovatele o poskytnutí dotace a harmonogram

řešení projektu. Vhodné je, aby tyto dokumenty byly přílohami partnerské smlouvy.

1

Z hlediska vedení projektu je důležité ve smlouvě stanovit zásady komunikace

mezi partnery. Máme na mysli zejména pravidelná pracovní setkání vedení

projektového týmu, ve kterém má partner svoje zástupce. Projektový tým také

rozhoduje v otázkách projektového plánu, podstatných změn projektu,

monitorovacích zpráv a dalších záležitostí týkajících se vedení projektu.

Významná je ta část smlouvy, která se věnuje financování projektu. Této části

se vymezí celkové uznatelné náklady projektu, výše podpory z veřejných prostředků

a podíl finančních prostředků pro partnera na úhradu jeho nákladů projektu. Partner

je povinen pro účely řešení projektu zřídit samostatný bankovní účet, který musí mít

po celou dobu trvání projektu, a to až do doby ukončení financování projektu.

Doporučuje se, aby zmiňovaný bankovní účet byl zřízen u bankovního ústavu se

sídlem v České republice a musí být veden v českých korunách. Dnem ukončení

financování projektu se přitom rozumí den vyplacení poslední částky příjemci ze

strany poskytovatele. Pokud jde o platební podmínky (způsob poskytnutí určených

finančních prostředků partnerovi), je třeba si uvědomit, že tyto finanční prostředky se

partnerovi poskytují zálohově. Doporučujeme nastavit model financování tak, aby

partnerovi byly poskytnuty finanční prostředky poté, co je také příjemce obdrží od

poskytovatele. To vše samozřejmě za podmínky, že partner plní všechny své

povinnosti určené smlouvou. Pro případ neplnění povinností ze strany partnera je

možno do smlouvy vložit ustanovení o pozastavení poskytnutí části finančních

prostředků partnerovi. Poskytnuté prostředky pro partnera jsou v režimu zákona o

rozpočtových pravidlech16; porušení podmínek použití je tedy porušením rozpočtové

kázně se všemi důsledky s tím spojenými. Podle tohoto předpisu s nimi tedy musí

partner nakládat. Dalšími právními předpisy stanovícími právní rámce pro realizaci

projektu jsou například zákon o finanční kontrole17, zákon o veřejných zakázkách a

další právní předpisy. Partner musí finanční prostředky využívat v souladu

s příslušnými dokumenty upravujícími Operační program Vzdělávání pro

konkurenceschopnost – jde především o příručku pro příjemce. Dokumenty

k uvedenému programu jsou přístupné pro partnera na internetových stránkách

16 Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o

rozpočtových pravidlech), ve znění pozdějších předpisů.17 Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční

kontrole), ve znění pozdějších předpisů.

2

Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Závazná je verze dokumentu pro

příslušnou výzvu, v jejímž rámci byl projekt přijat k financování. Finanční prostředky

je možno využít pouze na výdaje související s realizací projektu, a to v souladu

s právními předpisy správně, hospodárně, účelně a efektivně, přičemž tyto pojmy

jsou vymezeny v zákoně o finanční kontrole. Uznanými náklady projektu jsou takové

náklady, které poskytovatel schválil jako náklady nutné k realizaci projektu. Mohou

vzniknout nejprve dnem přijetí právního aktu, musí být zdůvodněné, prokazatelné a

přiřazené k činnostem schváleným poskytovatelem. Na stejné aktivity není partner

oprávněn čerpat jiné veřejné finanční prostředky. Při řešení projektu je partner

povinen poskytovat příjemci veškerou potřebnou součinnost nutnou k plynulému a

řádnému čerpání finančních prostředků. Již jsme výše uváděli, že poskytnuté

finanční prostředky mají charakter zálohy; nárok na jejich poskytnutí vzniká

partnerovi až v okamžiku, kdy poskytovatel rozhodl o úspěšném ukončení projektu.

Pokud poskytovatel některé náklady neuzná, je partner povinen prostředky ve výši

neuznaných nákladů neprodleně vrátit příjemci na základě jeho žádosti. Pokud je

partner nevrátí ve stanovené lhůtě, doporučuje se příjemci, aby uplatnil po partnerovi

sjednanou smluvní pokutu. Ustanovením o smluvní pokutě není dotčeno právo na

náhradu škody.

Partner je při realizaci projektu vázán i dalšími přesně specifikovanými

povinnostmi. Především tak musí vést účetnictví v souladu se zákonem o

účetnictví.18 Účetní doklady musí mít veškeré náležitosti účetního dokladu, musí být

správné, úplné, průkazné, srozumitelné a musí být vedeny průběžně, průkazně a

chronologicky způsobem zaručujícím jejich trvalost dle pravidel stanovených

v příručce pro příjemce. O všech účetních případech vztahujících se k projektu musí

partner vést oddělené analytické účty a poskytovat příjemci informace o jakékoliv

změně v projektu. Doklady související s realizací projektu se partner zavazuje

uchovávat až do roku 2025. Pokud má partner dodavatele projektu, je povinen touto

povinností zavázat i je. Dokumenty budou uchovávány v souladu se zákonem o

archivnictví a spisové službě.19 Specifické požadavky pro partnera vyplývají ze

zákona o veřejných zakázkách. Pokud cena zakázky financované z projektu

přesahuje částku 2 mil. Kč, je partner při jejím zadávání postupovat podle uvedeného

18 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.19 Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a změně některých zákonů, ve znění pozdějších

předpisů.

2

zákona. V případě zadávání tzv. zakázek malého rozsahu, musí partner postupovat

transparentně za nediskriminujících podmínek stanoveným postupem podle příručky

pro příjemce. Ke každé zakázce musí být smluvně zajištěny takové podmínky, aby

byla doložena účelovost dodávky a specifikace jednotlivých uznatelných nákladů. Ve

vztahu ke kontrolním orgánům má partner povinnost poskytovat jim a také příjemci

veškeré doklady související s realizací projektu a zejména s plněním monitorovacích

indikátorů. S majetkem získaným z projektu je partner povinen nakládat s péčí

řádného hospodáře, zejména jej zabezpečit proti krádeži, poškození a ztrátě. Partner

je také povinen uskutečňovat propagaci projektu, a to způsobem podle nařízení

komise č. 1159/2000 o informačních a propagačních materiálech. Kromě vizuální

identifikace uvedené v příručce pro příjemce musí partner používat i sdělení, že

projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem české

republiky. Příručka pro příjemce ovšem stanoví případy, kdy lze toto povinné sdělení

nahradit.

Jak jsme upozorňovali výše, je důležité, aby partner byl zavázán plněním

monitorovacích indikátorů. Realizuje se tím jeho nezastupitelná úloha při řešení

projektu a je tak naplněn princip, na kterém je partnerství založeno. Přesnou

specifikaci monitorovacích indikátorů je možno uvést v příloze partnerské smlouvy.

V souvislosti s vykazováním plnění monitorovacích indikátorů je partner povinen

předkládat příjemci podle jeho pokynů a podle příručky pro příjemce podklady pro

průběžnou monitorovací zprávu, závěrečnou monitorovací zprávu a na vyžádání

příjemce i pro mimořádnou monitorovací zprávu. Pokud má být provedena finanční

kontrola na místě u partnera, je partner povinen vytvořit podmínky pro její

uskutečnění, zejména poskytnout součinnost osobám, které provádějí kontrolu.

V souvislosti s provedením kontroly je partner povinen informovat o této skutečnosti

příjemce. Povinnost poskytovat informace příjemci se váže i k přeměnám společnosti

partnera, ke kterým došlo podle obchodního zákoníku. Pokud by partner poskytoval

jiné osobě podporu „de minimis“, zavazuje se formou česného prohlášení

prozkoumat, zda subjekt, kterému tuto podporu zamýšlí poskytnout, splňuje pro toto

poskytnutí podmínky. Příjemce má také právo po partnerovi vyžadovat zveřejnění

údajů o projektu, jeho cílech a výsledcích v informačním systému příjemce a

poskytovatele, a to pro účely administrace projektu.

2

Již jsme také uvedli, že smlouva musí stanovit základní zásady pro nakládání

s hmotným a nehmotným majetkem získaným z projektu. Zde doporučujeme stanovit

jednoduché pravidlo, podle kterého je vlastníkem hmotného a nehmotného majetku

nutného k řešení projektu a pořízeného z finanční podpory ta smluvní strana, která si

takový majetek pořídila nebo vytvořila. Pokud se na pořízení nebo vytvoření podílelo

více stran, je takový majetek v jejich podílovém spoluvlastnictví. Totéž lze použít pro

rozdělení práv vyplývajících z duševního vlastnictví. Zde nesmíme zapomenout na

to, že zde existuje určité omezení výkonu autorských práv ve prospěch

poskytovatele, který má právo používat dosažených produktů. Důležité je zakotvení

principu, že alespoň ke společným výsledkům projektu mají smluvní strany po dobu

realizace projektu právo na bezplatný přístup.

Ve smlouvě lze vymezit i obecnější principy partnerství. Jde zejména o

deklaraci společného postupu ve věci dosažení účelu smlouvy, kterým je realizace

projektu. Každá smluvní strana je povinna zdržet se jakékoliv činnosti, jež by mohla

znemožnit nebo ohrozit dosažení účelu smlouvy. V této souvislosti se zakotvuje

vzájemná povinnost poskytovat si informace o skutečnostech rozhodných pro plnění

smlouvy. Při řešení projektu jednají smluvní strany eticky, korektně, transparentně a

v souladu s dobrými mravy. Po celou dobu trvání smlouvy se smluvní strany zavazují

dodržovat právo Evropských společenství a právní řád České republiky včetně

dokumentů vztahující se k Operačnímu programu Vzdělávání pro

konkurenceschopnost.

Pokud jde o dobu trvání smlouvy, ta se uzavírá na dobu určitou, a to na dobu

realizace projektu a po dobu jeho udržitelnosti. Dobou udržitelnosti projektu je doba

specifikovaná v příručce pro příjemce. Zde nalézáme promítnutí principu, který jsme

komentovali výše. Jde o to, že partnerská smlouva je závazná pro partnera i po dobu

udržitelnosti projektu pouze v případě, že to smlouva výslovně stanoví. Smlouvu lze

prodloužit dohodou smluvních stran i po skončení doby udržitelnosti projektu.

Odstoupení od smlouvy je možné pouze v případech, ve kterých to stanoví příručka

pro příjemce. Odstoupení je účinné, jakmile bylo doručeno druhé smluvní straně.

V případě odstoupení od smlouvy je partner povinen vrátit příjemci poskytnuté

finanční prostředky nebo jejich část ve výši určené poskytovatelem. Nevrátí-li partner

na základ žádosti poskytnuté finanční prostředky nebo jejich část ve stanovené lhůtě,

2

je povinen zaplatit příjemci stanovenou smluvní pokutu. Tím není dotčeno právo

příjemce na náhradu škody.

Pokud partner neplní své povinnosti podle smlouvy a poskytovatel v důsledku

toho rozhodne o ukončení projektu, je partner povinen vrátit příjemci poskytnuté

finanční prostředky, a to způsobem, který stanoví poskytovatel. Pokud partner

prostředky nevrátí ve lhůtě, je povinen zaplatit příjemci dohodnutou smluvní pokutu.

Případné spory smluvních stran budou řešeny přednostně dohodou o jejich vyřešení.

Nedojde-li k dohodě, teprve poté bude postupováno podle občanského soudního

řádu, kdy spor bude řešit věcně a místně příslušný soud.

V závěrečných ustanoveních lze dohodnout princip změn smlouvy, kdy

doporučujeme, aby změna smlouvy mohla proběhnout výhradně v písemné podobě,

číslovaným dodatkem ke smlouvě. Pokud by se některé ustanovení smlouvy stalo

neplatným nebo nevymahatelným, nezpůsobuje to neplatnost smlouvy a smluvní

strany se zavazují nahradit neplatné nebo nevymahatelné ustanovení ustanovením

novým tak, aby bylo dosaženo podobného účelu. Aby bylo učiněno zadost

obsahovým náležitostem z hlediska kvality právního úkolu, lze ve smlouvě prohlásit,

že je činěna svobodně, vážně srozumitelně a na základě vážně míněné vůle smlouvu

uzavřít.

5. Závěr

Problematika partnerství je daleko širší, než jsme mohli vůbec postihnout

v této publikaci. Jde zejména o nutnost zohlednit již samotný výběr partnera, který se

zdá být klíčovým. Zde je třeba vycházet z dobrých zkušeností a dlouhodobé

spolupráce i v rámci jiných již uskutečněných projektů. Stabilní partnerství je

základním kamenem úspěchu při řešení a realizaci projektu. Dalším z těchto

2

stavebních kamenů je kvalitní smlouva o partnerství, která po pečlivém vyjednávání

spravedlivě vymezí podíly příjemce a jeho partnerů na realizaci projektu. Partnerskou

smlouvu není třeba brát na lehkou váhu. Jde o dokument, který upraví práva a

povinnosti smluvních stran na relativně dlouhou dobu, kdy se může vyskytnout celá

řada nepředvídatelných událostí. Právě s ohledem na to, by měla být procesu

vyjednávání znění partnerské smlouvy věnována adekvátní pozornost. S tímto cílem

– tedy přispět alespoň v základní míře k vytvoření představy o obsahu smlouvy –

byla vytvořena tato publikace. Pokud přispěje k vybudování byť i jediného pevného

partnerství, splní svůj účel.

2