Obsah - · PDF filedruhÁ ÚplnÁ aktualizace ÚzemnĚ...

DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ

PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012

1

Spolufinancováno z prostředků Evropského fondu

pro regionální rozvoj

www.strukturalni-fondy.cz/iop

DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE

ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ

PRO SPRÁVNÍ OBVOD

OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

LOVOSICE

2012

TEXTOVÁ ČÁST

Prosinec 2012

http://www.strukturalni-fondy.cz/iop



2

Zadavatel

Město Lovosice

Školní 407/2, 410 30 Lovosice

Pořizovatel

Městský úřad Lovosice

Odbor stavebního úřadu a územního plánování


Zodpovědná osoba: Martin Jaroš

Zhotovitel

Městský úřad Lovosice

Odbor stavebního úřadu a územního plánování


Zodpovědná osoba: Martin Jaroš



3

Obsah

1. Základní údaje ........................................................................................................................... 4

1.1 Pojetí udrţitelného rozvoje ........................................................................................................ 4

1.2 Podklady .................................................................................................................................... 5

1.2.1 Údaje od poskytovatelů ..................................................................................................... 5

1.2.2 Zjištění z průzkumů v území ............................................................................................. 6

1.2.3 Další dostupné informace ................................................................................................. 7

2. Stav a vývoj území správního obvodu ORP Lovosice............................................................... 9

2.1 Základní údaje o území ............................................................................................................. 9

2.1.1 Poloha, rozloha, administrativní členění a sídelní struktura ............................................. 9

2.1.2 Širší vztahy území ........................................................................................................... 11

2.2 Environmentální pilíř ................................................................................................................ 13

2.2.1 Horninové prostředí a geologie ....................................................................................... 13

2.2.2 Hygienické aspekty ţivotního prostředí .......................................................................... 16

2.2.3 Vodní reţim ..................................................................................................................... 20

2.2.4 Ochrana přírody, krajiny a památek ................................................................................ 24

2.2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa .................................... 28

2.3 Pilíř sociální soudrţnosti .......................................................................................................... 33

2.3.1 Obyvatelstvo ................................................................................................................... 33

2.3.2 Bydlení ............................................................................................................................ 40

2.3.3 Dopravní infrastruktura ................................................................................................... 44

2.3.4 Technická infrastruktura .................................................................................................. 55

2.4 Ekonomický pilíř....................................................................................................................... 58

2.4.1 Regionální ekonomika .................................................................................................... 58

2.4.2 Trh práce ......................................................................................................................... 61

3. SWOT analýzy ......................................................................................................................... 65

4. Vyhodnocení vyváţenosti vztahu územních podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území ................................ 70

5. Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci ............................................................. 72

5.1 Environmentální pilíř ................................................................................................................ 72

5.2 Sociální pilíř ............................................................................................................................. 73

5.3 Ekonomický pilíř....................................................................................................................... 74

5.4 Souhrnná SWOT analýza ........................................................................................................ 75



4

1. Základní údaje

1.1 Pojetí udrţitelného rozvoje

Udrţitelný rozvoj je v legislativě pro oblast územního plánování vnímán jako „rozvoj spočívající ve vyváţeném vztahu územních podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel v území a který uspokojuje potřeby současné generace a generací budoucích” 1 . Tomuto přístupu se podřizuje zpracování územně analytických podkladů a územně plánovací dokumentace po stránce věcné i formální.

Uvedená definice udrţitelného rozvoje území vychází zčásti z klasické a široce přijaté definice Komise OSN pro ţivotní prostředí a rozvoj z roku 1987, která povaţuje rozvoj za udrţitelný tehdy, naplní-li potřeby současné generace, aniţ by ohrozil moţnosti naplnit potřeby příštích generací. Definice udrţitelného rozvoje zaloţená na pojmu „potřeby příštích generací“ však naráţí na problém, jak tyto budoucí potřeby při současné dynamice vývoje ve všech oblastech lidského ţivota definovat. Příkladem mohou být představy, které panovaly o realitě první dekády 21. století v šedesátých a sedmdesátých letech století dvacátého ve srovnání se současným stavem.

Obsah pojmu udrţitelný rozvoj se během uplynulých dvaceti let vyvíjel. Světový summit o udrţitelném rozvoji (Johannesburg 2002), zdůraznil, ţe cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři: sociálním, ekonomickým a environmentálním, jak symbolicky vyjádřilo jeho heslo: lidé, planeta, prosperita. Podstatou udrţitelnosti je naplnění tří základních cílů:

- sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech;

- účinná ochrana ţivotního prostředí a šetrné vyuţívání přírodních zdrojů;

- udrţení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti.

Tato definice obsahuje těţko uchopitelný pojem „potřeby všech“, coţ v podstatě znemoţňuje její pouţitelnost.

Pro praktické pouţití v oblasti plánování rozvoje bylo nutno nalézt operativní tvar, který by umoţnil jednoduchým způsobem alespoň posuzovat, zda vývoj směřuje k udrţitelnosti, nebo se od ní vzdaluje. Je zřejmé, ţe tento tvar je do značné míry zjednodušením reality, s nímţ je při posuzování udrţitelnosti nutno počítat.

Vymezení prakticky pouţitelného tvaru vychází z faktu, ţe prostor, jeţ je předmětem zájmu (město, kraj, země), je dynamickým systémem (resp. jeho součástí). U kaţdého systému je klíčovou charakteristikou rovnováha. Systém, který je schopen zachovat rovnováhu, je udrţitelný, systém, který se vzdaluje od rovnováhy, se dříve či později zhroutí, respektive se přesune do jiného rovnováţného stavu. Nerovnováţné systémy existují pouze díky externí „intervenci“ zajišťující jejich přetrvávání.

V oblasti územního plánování a udrţitelného rozvoje území je cílem snaha o dosaţení co nejvyšší dynamické rovnováhy mezi územními podmínkami pro příznivé ţivotní prostředí (dále téţ „environmentální pilíř“), pro soudrţnost společenství obyvatel (dále téţ „sociální pilíř“) a pro hospodářský rozvoj (dále téţ „ekonomický pilíř“). Názorným a snadno srozumitelným vyjádřením ideální rovnováhy je rovnostranný trojúhelník.

Podmínky pro příznivé ţivotní prostředí (environmentálí pilíř)

Podmínky pro hospodářský rozvoj Podmínky pro soudrţnost společenství (ekonomický pilíř) obyvatel (sociální pilíř)

1 § 18 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu



5

Podstatným krokem je definovat, co je to vyváţenost vztahu jednotlivých pilířů. Z logiky územního rozvoje a územního plánování vyplývá, ţe není moţné na všechna území pohlíţet stejně a poţadovat jakousi unifikovanou podobu prostoru. Je zřejmé, ţe město Lovosice a sousední obce mají jiné problémy z hlediska udrţitelného rozvoje, neţ např. obec Lkáň. V Lovosicích nepatří mezi základní problémy neexistence kanalizace, či vybavenosti pro vzdělávání. Naopak zde nelze uvaţovat o radikální změně struktury krajiny a dosaţení koeficientu ekologické stability jako ve venkovských sídlech .

Je tedy jasné, ţe na rovnováhu či vyváţenost nemůţeme pohlíţet jako na rovnocennost. Rovnostranný trojúhelník uvedený výše je tedy spíše symbolem neţ reálně dosaţitelným stavem. Analýzy stavu a vývoje území a vyváţenosti jednotlivých pilířů, tak jak jasou vyţadovány platnou legislativou v oblasti územního plánování, musí být prováděny vţdy z úhlu poţadovaného ţádoucího stavu území, k němuţ má rozvoj směřovat.

1.2 Podklady

Druhá úplná aktualizace územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností Lovosice byla pořízena v souladu s ustanovením § 28 odst. (1) a (2) a ustanovením § 27 odst. (2) zákona č.183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějšíchpředpisů.

Pořizovatel územně analytických podkladů: Městský úřad Lovosice.

Zpracovatel územně analytických podkladů: Městký úřad Lovosice, odbor stavebního úřadu a územního plánování

Územně analytické podklady správního obvodu obcí s rozšířenou působností Lovosice byly zpracovány v souladu s poţadavky:

o Zákona č.183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon).

o Prováděcí vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.

Při zpracování druhé úplné aktualizaci byly vyuţity doporučení a závěry z výkladového semináře pořádaného Ministerstevm pro místní rozvoj ve spolupráci s Ústavem územního rozvoje (19.6. 2012 Praha) a další podklady zpracované Ústavem územního rozvoje.

Pro zpracování byly pouţity údaje o území od poskytovatelů, zjištění z průzkumů v území včetně údajů z územních plánů obcí a další dostupné informace.

1.2.1 Údaje od poskytovatelů

Údaje o území od poskytovatelů představují jevy podle přílohy č. 1a vyhlášky č. 500/2006 Sb. Údaje od poskytovatelů jsou zpracovány v datové podobě v GIS v poţadované struktuře datového modelu.

V analytické podobě jsou údaje od poskytovatelů zpracovány ve výkresech č. 1 – 3 (podklady pro rozbor udrţitelného rozvoje území) a ve výkresu č. 4 a v textové části.

Poskytovatelé nesou za tyto údaje zodpovědnost (§ 27, odst. 3 stavebního zákona), kterou potvrzují v pasportu údajů o území. Z tohoto důvodu zhotovitel do těchto údajů při jejich zpracování nezasahoval zasahovat.

V datech, ve výkresech i v textové části se objevuje několik nedostatků souvisejících s rozsahem a kvalitou dat od poskytovatelů.



6

1.2.2 Zjištění z průzkumů v území

Zjištění z průzkumů v území zahrnují údaje nad rámec dat poskytovaných poskytovateli. Jedná se o následující jevy:

- zastavěné území;

- plochy výroby;

- plochy občanského vybavení;

- plochy k obnově nebo opětovnému vyuţití znehodnoceného území;

- zastavitelná plocha;

- ostatní veřejná infrastruktura;

- jiná ochranná pásma;

- urbanistické hodnoty;

- ochranné pásmo hřbitova, krematoria;

- region lidové architektury;

- historicky významná stavba, soubor;

- architektonicky cenná stavba;

- významná stavební dominanta;

- místo významné události;

- významný vyhlídkový bod;

- jiné záměry

Zjištění z průzkumů jsou shodně jako údaje od poskytovatelů zpracovány v datové podobě v GIS v poţadované struktuře datového modelu.

V analytické podobě jsou zjištění z průzkumů obsaţena ve výkresech č. 1 – 3 (podklady pro rozbor udrţitelného rozvoje území) a ve výkresu č. 4 (rozbor udrţitelného rozvoje území) a v textové části.

Přehled o územních plánech a dalších podkladech pro vymezení zastavěného území v jednotlivých obcích uvádí tabulka č. 1.2.2.

Tabulka č. 1.2.2 – Přehled dostupných územních plánů a dalších podkladů v obcích v ORP Lovosice v době zpracování 2. aktualizace ÚAP ORP Lovosice

Obec Platný ÚPD ÚP dle nového SZ Vymezení zastavěného

území

Černiv ano ano ano

Čiţkovice ano ne (probíhá projednávání) ano

Děčany ano ano ano

Dlaţkovice ne ne (probíhá projednávání) ano

Evaň ano ano ano

Chodovlice ne ne ano

Chotěšov ano ne ano

Chotiměř ne ne (probíhá projednávání) ne

Jenčice ano ano ano

Keblice ano Ne ano

Klapý ne ne (probíhá projednávání) ano

Křesín ano ano ano

Lhotka nad Labem ano ne (probíhá projednávání) ano

Libochovice ano ano ano

Lkáň ano ne ano

Lovosice ano ano ano



7

Tabulka č. 1.2.2 – Přehled dostupných územních plánů a dalších podkladů v obcích v ORP Lovosice v době zpracování 2. aktualizace ÚAP ORP Lovosice

Obec Platný ÚPD ÚP dle nového SZ Vymezení zastavěného

území

Lukavec ano ne (probíhá projednávání) ano

Malé Ţernoseky ano ano ano

Podsedice ne ne ano

Prackovice nad Labem ano ne (probíhá projednávání) ano

Radovesice ano ne (probíhá projednávání) ano

Sedlec ano ano ano

Siřejovice ano ano ano

Slatina ano ano ano

Sulejovice ano ne (probíhá projednávání) ano

Třebenice ano ne ano

Třebívlice ano ne ano

Úpohlavy ne ne ano

Velemín ano ano ano

Vchynice ano ano ano

Vlastislav ano ano ano

Vrbičany Ano ano ano

1.2.3 Další dostupné informace

Jako další podklady pro zpracování 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů (ÚAP) byly vyuţity informace a data z databází a publikací Českého statistického úřadu, Českého hydrometeorologického ústavu, Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, Ministerstva ţivotního prostředí České republiky, Agentury CENIA, České geologické sluţby, Národního památkového ústavu, Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM, Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů a dalších institucí. Cenným zdrojem informací byly téţ publikace vydávané obcemi, www stránky obcí, turistické internetové portály, turistické mapy a v neposlední řadě téţ informace od pořizovatele.



8

ČÁST I.

PODKLADY PRO ROZBOR UDRŢITELNÉHO

ROZVOJE ÚZEMÍ



9

2. Stav a vývoj území správního obvodu ORP Lovosice

2.1 Základní údaje o území

2.1.1 Poloha, rozloha, administrativní členění a sídelní struktura

Správní obvod obce s rozšířenou působností Lovosice (dále téţ “ORP Lovosice”) leţí v severních Čechách, ve střední části Ústeckého kraje.

Severní část ORP Lovosice leţí v chráněné krajinné oblasti České středohoří, jiţní část správního obvodu je součástí Dolního Poohří. ORP Lovosice sousedí se správními obvody ORP Ústí nad Labem (sever), Litoměřice (východ), Roudnice nad Labem (jihovýchod), Louny (jihozápad), Bílina (severozápad) a Teplice (sever).

Rozloha ORP Lovosice je 26 160 ha (261,6 km2), coţ představuje 4,9 % celkové rozlohy Ústeckého

kraje. Zahrnuje 32 obcí, 71 částí a 68 katastrálních území. Z těchto obcí mají tři statut města - Lovosice, Libochovice a Třebenice.

Obcemi v ORP jsou:

- Černiv;

- Čiţkovice – části obce Čiţkovice a Ţelechovice;

- Děčany – části obce Děčany, Lukohořany, Semeč a Solany;

- Dlaţkovice;

- Evaň – části obce Evaň a Horka;

- Chodovlice;

- Chotěšov;

- Chotiměř;

- Jenčice;

- Keblice;

- Klapý;

- Křesín – části obce Křesín a Levousy;

- Libochovice – části obce Dubany, Libochovice a Poplze;

- Lkáň;

- Lovosice;

- Lukavec;

- Malé Ţernoseky;

- Podsedice – části obce – Děkovka, Chrásťany, Obřice, Pnětluky a Podsedice;

- Prackovice nad Labem – části obce Litochovice nad Labem a Prackovice nad Labem;

- Radovesice;

- Sedlec;

- Siřejovice;

- Slatina;

- Sulejovice;

- Třebenice – části obce Kocourov, Kololeč, Lhota, Lipá, Medvědice, Mrsklesy, Sutom, Teplá a Třebenice;

- Třebívlice – části obce Blešno, Dřemčice, Dřevce, Leská, Skalice, Staré, Šepetely a Třebívlice;

- Velemín – části obce Bílinka, Bílý Újezd, Boreč, Březno, Dobkovičky, Hrušovka, Kletečná, Milešov, Oparno, Reţný Újezd a Velemín;

- Vchynice – části obce Radostice a Vchynice;

- Vlastislav;

- Vrbičany.



10

Obrázek č. 2.1.1.a: Administrativní členění ORP Lovosice

Nejvýznamnějším sídlem je město Lovosice, které tvoří přirozené centrum ORP Lovosice. Zde je soustředěno cca 34 % obyvatel ORP a většina ekonomických aktivit a sluţeb správního obvodu. Centrem osídlení jsou kromě Lovosic, také města Libochovice a Třebenice a obce Čiţkovice a Velemín.

Poloha centra v území není z pohledu geografického ideální, jelikoţ Lovosice leţí na samém okraji v severovýchodní části území. Vzhledem k dobré dopravní dostupnosti města plní Lovosice dostatečně funkci centra správního obvodu.

Vedle obce s rozšířenou působností je přenesena státní pravomoc také na město Libochovice, které je pověřeným úřadem pro deset obcí, jmenovitě: Černiv, Evaň, Chotěšov, Klapý, Křesín, Libochovice, Lkáň, Radovesice, Sedlec a Slatina. Ostatní obce ORP Lovosice spadají do pověřeného úřadu Lovosice.

Status města mají Lovosice, Libochovice a Třebenice. Nejmenšími obcemi jsou Dlaţkovice, dále Černiv a Vlastislav. Nejvíce obcí spadá do velikostní kategorie obcí 200 – 499 obyvatel, dále do velikostní kategorie do 199 obyvatel a do velikostní kategorie 500 – 999 obyvatel.

Hustota zalidnění činí 102,9 obyvatel/km2 a je niţší neţ průměr kraje (155,8 obyvatel/km

2) i České

republiky (133 obyvatel/ km2).

Podle indexu rozdrobenosti sídlení struktury (IR)2, který činí v ORP Lovosice 61,3 lze sídelní strukturu charakterizovat jako velmi rozdrobenou (IR Ústeckého kraje je 19,8 a IR České republiky je 27,3).

2 Index rozdrobenosti sídelní struktury je váţeným průměrem, zaloţeným na podílech obyvatel v nejmenších

obcích (z celkového počtu obyvatel).



11

Tabulka č. 2.1.1.b – Základní charakteristiky obcí v ORP Lovosice

Obec Počet částí obce Rozloha (ha)

Černiv 1 317,07

Čiţkovice 2 705,01

Děčany 4 1 239,08

Dlaţkovice 1 268,53

Evaň 2 754,9

Chodovlice 1 308,35

Chotěšov 1 781,55

Chotiměř 1 342,44

Jenčice 1 634,61

Keblice 1 508,08

Klapý 1 894,11

Křesín 2 980,09

Lhotka nad Labem 1 301,35

Libochovice 3 1563,8

Lkáň 1 447,33

Lovosice 1 1 189,27

Lukavec 1 335,33

Malé Ţernoseky 1 331,85

Podsedice 5 1523,8

Prackovice nad Labem 2 808,42

Radovesice 1 509,71

Sedlec 1 399,01

Siřejovice 1 615,67

Slatina 1 694,42

Sulejovice 1 371,25

Třebenice 9 2 185,72

Třebívlice 8 1 401,93

Úpohlavy 1 397,17

Velemín 11 4 024,43

Vchynice 2 521,07

Vlastislav 1 564,12

Vrbičany 1 241,03

Celkem 71 26 160,5

2.1.2 Širší vztahy území

Území ORP Lovosice je lokalizováno ve východní části Ústeckého kraje v blízkosti města Litoměřice.

Obrázek č. 2.1.2 - Geografická pozice ORP Lovosice v Ústeckém kraji



12

Napojení centra správního obvodu ORP Lovosic na hlavní město Prahu zajišťuje dálnice D8 (E55) končící prozatím v obci Bílinka. Z Bílinky pokračuje jako silnice I/8 umoţňující spojení s regionálním centrem Teplice. Spojení s krajským městem Ústí nad Labem zprostředkovává silnice I/30. Z Teplic a Ústí nad Labem je spojení do SRN (směr Dráţďany).

Vazby města Lovosice na sousední regionální centra Litoměřice a Most zprostředkovává silnice I/15 (Zahrádky u České Lípy – Úštěk – Litoměřice – Lovosice – Most), na níţ se u Kozel (ORP Louny) napojuje silnice I/28 do Loun.

Město Lovosice je důleţitým ţelezničním uzlem, který je součástí významného koridoru zprostředkující spojení nejen s okolními regionálními centry, ale také umoţňující spojení s Prahou a centry v SRN. Ţelezniční koridor, který je tvořen tratěmi č. 090, 091 a 098 zprostředkovává spojení Praha - Lovosice – Ústí nad Labem - SRN.

Další spojení regionálních center umoţňuje ţelezniční trať č. 087 (Lovosice - Litoměřice - Česká Lípa), dále ţelezniční trať č. 114 (Lovosice - Libochovice – Louny – Postoloprty) a ţelezniční trať č. 097 (Lovosice – Úpoříny – Teplice). Osobní doprava trati č. 113 Lovosice – Obrnice – Most není provozována.

Vazby na niţší centra osídlení umoţňují silnice II. třídy č. 247 (Ţabovřesky nad Ohří, napojující se na silnici II. třídy č. 246 spojující Roudnici nad Labem – Libochovice – Louny) a silnice II. třídy č. 261 vedoucí (Liběchov – Štětí – Litoměřice – Lovosice – Ústí nad Labem – Děčín).

Z hlediska územního plánování je podstatné, ţe území ORP Lovosice je v Politice územního rozvoje ČR z roku 2006 (PÚR 2006) zahrnuta do rozvojové osy republikového významu OS2 Praha – Ústí nad Labem – hranice ČR/Německo (Dresden), která odpovídá propojení západní části ČR s východními oblastmi SRN včetně Berlína. Díky orientaci a atrakčnímu efektu nové dálnice D8 Praha – Ústí nad Labem – SRN a jiţ existujícího průtahu I. tranzitního ţelezničního koridoru má toto území významný potenciál pro mezinárodní inovační a rozvojové podněty.

Nová Politika územního rozvoje ČR v roce 2008 tuto osu ponechává pod označením OS2. ORP Lovosice nebyla dle PÚR 2008 součástí specifické oblasti.



13

2.2 Environmentální pilíř

2.2.1 Horninové prostředí a geologie

Z geomorfologického hlediska náleţí území k Hercynskému systému, provincii Česká vysočina, subprovincii Česká tabule, oblasti Středočeská tabule, celku Dolnooharská tabule, podcelku Terezínská kotlina, okrsku Lovosická kotlina.

Z geologického hlediska náleţí zájmové území k západnímu okraji České křídové tabule, v tomto prostoru tvořené sedimenty středního turonu, tj. prachovitými pískovci a vápnitými jílovci. Kvartér v nadloţí křídových hornin je tvořen písčitými štěrky řeky Labe o mocnosti 8 – 12 m. V nadloţí štěrků se vyskytuje proměnlivá vrstva eolicko-fluviálních uloţenin, tvořená sprašovými hlínami s příměsí štěrků nebo písků o mocnosti cca 3 - 6 m.

S geologickým podloţím souvisí faktory ovlivňující moţnost rozvoje obcí. Jedná se zejména o tzv. radonové riziko (míra pravděpodobnosti, s jakou je moţno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce). V ORP Lovosice převaţuje nízké radonové riziko. Střední riziko se nachází na jihovýchodě (především v obcích Lovosice, Sulejovice, Siřejovice, Sedlec, Slatina, Radovesice, částečně i v Číţkovicích, Děčanech, Podsedicích, Křesíně a Libochovicích). Vysoké radonové riziko se vyskytuje zejména v obci Malé Ţernoseky, severním okraji Velemína, Třebenic, v jiţní části Chotiměře a v několika dalších ojedinělých lokalitách.

Z hlediska nerostného bohatství je v území nejvýznamnějším surovinovým zdrojem vápenec těţený v Úpohlavech. Je zde vymezeno dále několik chráněných loţiskových území. Slinitý vápenec je pouţíván k výrobě cementu a dalších stavebních hmot v cementárně Lafarge Cement v Číţkovicích. Významná je těţba stavebního kamene. V Obřicích (Podsedice) byla těţba ukončena a lom bude rekultivován. Aktivní těţba probíhá v Dobkovickách. Kámen je pouţíván zejména pro stavbu dálnice D8 a loţisko bude po jejím dokončení uzavřeno.

Cihlářská surovina je těţena v loţisku nevyhrazených nerostu v Libochovicích. Z dalších surovin je štěrkopísek říčních naplavenin, těţená loţiska jsou v Malých Ţernosekách a Libochovicích. V přípravě je otevření těţby v Lukavci.

Specifickou surovinou na území jsou pyroponosné štěrky. Těţba českého granátu probíhá v Podsedicích. Povrchový sběr pyropu je realizován v okolí Kuzovského potoka a Modly.

Těţba nerostných surovin

Na území SO ORP Lovosice byly vymezeny dobývací prostory, loţiska nerostných surovin a chráněná loţisková území. Jejich výskyt a rozsah na katastrálních územích jednotlivých obcí je vymezen ve výkresu limitů.

Na území SO ORP Lovosice se nachází chráněné loţiskové území suroviny vápenec v obcích Černiv, Číţkovice, Chotěšov, Jenčice, Podsesice, Siřejovice, Třebenice, Úpohlavy, Vlastislav a Vrbičany, polodrahokamů na území obcí Děčany, Dlaţkovice, Chodovlice a Podsedice. Štěrkopísky jsou významné na území obcí Keblice, Lovosice a Lukavec, stavební kámen na území obcí Prackovice nad Labem a Velebín.

Území SO ORP Lovosice je dobývací prostor na území 14 obcí v různém rozsahu, největší výměra je na území obce Číţkovice (vápenec) a Podsedlice (pyroponosné štěrky).

Na území SO ORP Lovosice se nachází loţiska vápence v lokalitě Úpohlavy – Chotěšova, Úpohlavy – Chotěšov, Radovesice, Obřice, Úpohlavy západ, Dubohlavy, loţiska cementářské sialitické suroviny Rochov a cihlářské suroviny Libochovice. Objevují se polodrahokamy v lokalitách Chrášťany - Podsedice, Poddědice – Dřemčice a Třebívlice. Štěrkopísky jsou v obci Lukavec v lokalitě Bohušovice nad Ohří a Lukavec (netěţeny).

Přehled loţisek nerostných surovin se nalézají ve výkresu limitů.

Sesuvná a poddolovaná území

Poddolovaná území se nacházejí na území obcí Třebívlice, Podsedlice Evaň, Libochovice, Děčany, Třebívlice, Chodovlice a Dlaţkovice. Na území se nachází jediné staré důlní dílo v obci Třebívlice.

Vyskytuje se řada sesuvných míst, tvořících 0,25 aţ 15,00 % výměry obcí zejména v severozápadní části SO ORP Lovosice, jak je zřejmé z grafické části uvedené dále.



14

Výskyt sesuvných území a území geologických rizik (A062) a jejich podíl na celkové ploše jednotlivých obcí je uveden v následující tabulce.

Tabulka č. 2.2.1: Výskyt a rozsah sesuvných území v SO ORP Lovosice

Obec výměra ha A062 - ha A062 - %

Černiv 314.376

Číţkovice 709.622 3.150 0.44

Děčany 1239.114 3.064 0.25

Dlaţkovice 267.633

Evaň 754.738 4.041 0.54

Chodovlice 308.484 35.958 11.66

Chotěšov 776.472

Chotiměř 343.421

Jenčice 633.945 79.482 12.54

Keblice 510.979 46.370 9.07

Klapý 892.256 59.442 6.66

Křesín 978.079 25.106 2.57

Lhotka nad Labem 302.785 29.926 9.88

Lkáň 448.218 1.291 0.29

Podsedice 1528.359 138.702 9.08

Prackovice nad Labem 814.983 115.306 14.15

Sedlec 397.376 3.405 0.86

Slatina 691.540 5.586 0.81

Třebenice 2184.496 327.593 15.00

Třebívlice 1405.286 179.355 12.76

Úpohlavy 396.784 7.170 1.81

Velemín 4026.593 391.921 9.73

Vchynice 518.166 19.757 3.81

Vlastislav 563.609 10.854 1.93



15

Indikátory

Obec Horninové prostředí a geologie

Podtémata

Geologicky stabilní území vhodné pro zakládání staveb

Loţiska nerostných surovin

Další jevy a komentáře

Černiv 2 0 -1

Číţkovice 1 -1 -2

Děčany 1 -1 -2

Dlaţkovice 0 1 -2

Evaň 2 -1 1

Chodovlice 2 -2 2

Chotěšov 1 1 -2

Chotiměř 2 2 1

Jenčice 1 -1 1

Keblice 1 -2 -1

Klapý 2 -1 2

Křesín 2 0 2

Lhotka nad Labem 2 -1 1

Libochovice 1 2 -1

Lkáň 2 0 2

Lovosice 0 1 0

Lukavec 2 2 -1

Malé Ţernoseky 2 1 1

Podsedice 0 -2 -2

Prackovice nad Labem 1 -2 -1

Radovesice 2 2 1

Sedlec 2 0 2

Siřejovice 2 2 -1

Slatina 2 2 0

Sulejovice 1 1 1

Třebenice 2 -2 0

Třebívlice 1 -2 -2

Úpohlavy 1 0 -2

Velemín 2 -2 0

Vchynice 1 -1 1

Vlastislav 2 0 0

Vrbičany 1 1 -2

SO ORP Lovosice 1 1 1



16

SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY

Relativně dostatečné zásoby stavebního kamene a štěrkopísku – zásoby postačující na několik příštích desetiletí.

Existence starých ekologických zátěţí – omezení vyuţití území.

Existence dalších loţisek dosud netěţených. Větší rozsah sesuvných území v severozápadní části území.

PŘÍLEŢITOSTI HROZBY

Revitalizace/asanace území narušených povrchovou těţbou.

Narušení ekologické stability území v důsledku povrchové těţby v dalších lokalitách.

Sanace starých ekologických zátěţí. Pomalé odstraňování starých ekologických zátěţí.

Další vyuţití výhradních loţisek nerostných surovin. Zahájení těţby v chráněných územích.

2.2.2 Hygienické aspekty ţivotního prostředí

Předmětem hodnocení hygieny ţivotního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých sloţek ţivotního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěţí a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s moţnými negativními dopady na ţivotní prostředí.

Kvalita ovzduší

Dle vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území) (Sdělení odboru ochrany ovzduší MŢP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2012) byl na 2 % území překračován imisní limit pro denní koncentrace PM10 a na 1,5 % území pak byla překračována hodnota cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren.

Kvalita ovzduší v ORP Lovosice je ovlivňována znečištěním z dopravy, bodových zdrojů, plošných zdrojů, spalováním fosilních paliv. Znečištění ovzduší rovněţ způsobuje dálkové přenášení znečišťujících látek z jiných zdrojů mimo ORP Lovosice.

Podle emisní bilance CHMÚ za rok 2006 bylo na území ORP 17 zdrojů znečištění REZZO 1. Čtyři největší reprezentanti znečištění zdrojů REZZO 1 v ORP Lovosice jsou podniky Lovochemie a. s., Glanzstoff - Bohemia s. r. o. , PREOL (v Lovosicích) a Lafarge Cement a. s. (v Číţkovicích).



17

Obrázek č. 2.2.2.a: Vymezení provozoven ohlašovatelů do IRZ (podle OKEČ 2010)

Na celém (100 %) území ORP Lovosice dochází k překračování cílového imisního limitu pro škodlivinu přízemní ozon. Překračování limitu přízemního ozonu je však problémem celorepublikovým.

Staré zátěţe a kontaminované plochy

Méně příznivá situace je z hlediska výskytu starých zátěţí a kontaminovaných ploch. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávaţnějším, na území 11 obcí se nachází celkem 26 starých skládek.

V evidenci databáze SEKM – Systém evidence kontaminovaných míst15 je pro zájmové ORP Lovosice vedeno 15 záznamu lokalit ekologických zátěţí. V Národní databázi brownfields16, kterou spravuje CzechInvest je v zájmovém ORP evidována 1 lokalita ekologické zátěţe.

Mezi oblasti s velkou koncentrací ekologických zátěţí (kontaminovaných míst) v ORP Lovosice patří k. ú. Vlastislav a okolí, k. ú. Libochovice a k. ú. Lovosice a okolí. Z hlediska rizikovosti je převáţná většina ekologických zátěţí v zájmovém ORP hodnocena stupněm 2 a 3, coţ znamená vysoký a střední stupeň rizika ekologických zátěţí. V seznamu ekologických zátěţí jsou nejvíce zastoupeny komunální skládky (12 ekologických zátěţí), které se vyskytují po celém území ORP.

Zemědělské znečištění představují 2 lokality ekologických zátěţí ve Vlastislavi (sklady Agrosonep Skalka s. r. o.) a v Sulejovicích (areál bývalé Fruty).

Vysoké lokální riziko představuje průmyslový areál Lovochemie a. s., kde se vyrábí dusíkatá a vícesloţková zemědělská hnojiva v tuhé i kapalné formě (sklady nebezpečných chemických látek, např. NH3). Riziko se týká ohroţení pitné vody a kvality ovzduší. V areálu sídlí řada průmyslových firem.



18

Ostatní negativní faktory v území

Dalším faktorem, který můţe ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenţ stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího vyuţití. K dalším cílům patří i způsob likvidace BRKO – biologicky rozloţitelného komunálního odpadu a jeho vyuţívání pro tvorbu biokompostu nebo výrobu bioplynu.

Následující tabulka ukazuje objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými odpady. Všechny jsou umístěny na území obce Lovosice.

Tabulka č. 2.2.2.b: Objekty s nebezpečnými odpady

Obec Provoz

Lovosice Flexfill s.r.o., výrobní závod, od 24. 7. 2006

Lovosice Glanzstoff - Bohemia s.r.o., sídlo: Terezínská 879/60, od 30. 8. 2004

Lovosice PREOL, a.s., sídlo: Terezínská 47, od 20. 2. 2008

Lovosice Lovochemie, od 26. 10. 2004

Na území ORP Lovosice se nenachází zařízení na zneškodňování odpadů spalováním. Na území SO ORP Lovosice je zatím většina odpadu ve formě směsného (netříděného) odpadu ukládána na skládky. Na území ORP Lovosice je pět skládek – skládka Číţkovice, provoz skládky EUROSUP spol. s r. o. a společnosti Lovochemie, a. s. na území Lovosic. Na území obce Siřejovice je skládka Číţkovice a na území obce Vrbičany skládka společnosti EUROSUP spol. s r.o.



19

Indikátory

Obec Hygiena ţivotního prostředí

Podtémata

Kvalita ovzduší

Staré zátěţe, kontaminované plochy, nakládání s odpadem (skládky)

Ostatní rizika a komentáře

Černiv 1 1 1

Číţkovice -1 -1 -2

Děčany 1 2 1

Dlaţkovice 1 2 -1

Evaň 2 2 1

Chodovlice 0 0 0

Chotěšov 1 1 0

Chotiměř 2 2 0

Jenčice 1 0 -2

Keblice 1 0 1

Klapý 1 2 1

Křesín 2 1 1

Lhotka nad Labem 2 0 1

Libochovice 1 1 -2

Lkáň 2 2 0

Lovosice -1 -2 -2

Lukavec 0 0 -1


Podsedice 2 2 1

Prackovice nad Labem 2 0 0

Radovesice 2 0 0

Sedlec 1 1 1

Siřejovice 1 0 -2

Slatina 1 1 1

Sulejovice 1 1 1

Třebenice 1 2 -2

Třebívlice 1 2 0

Úpohlavy 2 0 0

Velemín 2 2 0

Vchynice 0 0 -1

Vlastislav 1 2 -2

Vrbičany 1 1 -2




20

SWOT analýza


Na území nedochází pouze na malé části území k překračování imisních limitů látek znečišťujících ovzduší (s výjimkou přízemního ozonu).

Míra separace a následného vyuţití komunálního odpadu je niţší ve srovnání s krajským průměrem. Většina biologicky rozloţitelného odpadu je ukládána na skládky.

V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů.

Relativně velký počet lokalit evidovaných jako stará zátěţ a kontaminované plochy.


Sanace starých ekologických zátěţí – moţnost vyuţití prostředků z EU.

Omezené vyuţití území a rizika spojená s existencí starých ekologických zátěţí v důsledku jejich neřešení.

Čerpání prostředků na projekty zaměřené na odpadové hospodářství z Operačního programu ŢP.

Nárůst lokálního znečištění ovzduší z malých zdrojů v důsledku spalování paliv nízké kvality.

Kraj aktivně podporuje zvýšení míry separace i projekty zaměřené na řešení problematiky BRKO (budování bioplynových stanic a kompostáren).

Nízké zapojení obyvatel do separace odpadů.

2.2.3 Vodní reţim

Povrchové toky v ORP Lovosice patří do oblasti povodí Ohře a Dolního Labe. Území oblasti povodí Ohře a dolního Labe leţí v severozápadní části ČR.

Území je rozděleno na dílčí povodí 1-12-00 (povodí vlastního toku dolního Labe a jeho přítoků od soutoku s Vltavou po soutok s Ohří), 1-13-00 (povodí Ohře a povodí Labe od soutoku s Vltavou po soutok s Bílinou) a 1-14-00 (Labe a jeho přítoky od soutoku s Ohří po státní hranici).

Jakosti vod v Ohři a Labi jsou rozdílné. Kvalita vody v Ohři je podle ČSN 75 7221 - mírně znečištěná voda, v Labi je podle ČSN 75 7221 - znečištěná voda.

Pro oblast povodí Ohře a dolního Labe byl zpracován v letech 2005 aţ 2009 podle zákona č.254/2001 Sb. o vodách, v platném znění ve spolupráci s krajskými úřady Ústeckého, Karlovarského, Libereckého, Středočeského a Plzeňského kraje, ústředními vodoprávními úřady a širokou veřejností Plán oblasti povodí.

Vodní zdroje podzemní a povrchové vody

ORP Lovosice spadá k vodnímu útvaru Rosovka po ústí do toku Ohře (ID VÚ 14388070), Modla po ústí do toku Labe (ID VÚ 14405000), Labe po soutok s tokem Bílina (ID VÚ 14418000).

Ačkoliv vodní toky, protékající územím nepatří k významným, vzhledem k extenzívnímu způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích, dochází zde opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, coţ znamená limity pro vyuţití řady lokalit.



21

Malá část OPR Lovosice zasahuje CHOPAV Severočeská křída.

Situace CHOPAV

Vymezení chráněné oblasti přirozené akumulace vod na území SO ORP Lovosice ukazuje následující tabulka.

Tabulka č. 2.2.3.a: Chráněné oblasti přirozené akumulace vod

Obec výměra ha A045 - ha A045 - %

Chotiměř 343.421 74.318 21.64

Lhotka nad Labem 302.785 5.327 1.76

Lovosice 1195.491 78.360 6.55

Malé Ţernoseky 334.131 184.991 55.36

Prackovice nad Labem 814.983 19.659 2.41

Velemín 4026.593 15.843 0.39

Na území SO ORP Lovosice není vymezena zranitelná oblast dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o pouţívání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech a revidována nařízením vlády č.219/2007 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb.

V daném území se nenacházejí zdroje přírodní léčivé zdroje, zdroje minerální vody a lázeňská místa.



22

Záplavová území

Na sledovaném území je vymezeno záplavové území (území šesti obcí). Největší podíl tvoří záplavové území na území obce Lovosice – 501 ha, coţ tvoří 42 % území obce a na území obce Malé Ţernoseky tvoří plocha záplavového území 74 ha, coţ je 22 % území obce. Aktivní zóna záplavového území je vymezeny na území pěti obcí.

Následující tabulky uvádí vymezení záplavového území a aktivní zóny záplavového území dle jednotlivých obcí.

Tabulka č. 2.2.3.b: Záplavové území

Obec Výměra - ha Řeka A050 - ha A050 - %

Keblice 510.979 Labe 3.010 0.59

Lhotka nad Labem 302.785 Labe 10.383 3.43

Lovosice 1195.491 Labe 501.519 41.95

Lukavec 334.906 Labe 9.103 2.72

Malé Ţernoseky 334.131 Labe 74.307 22.24

Prackovice nad Labem 814.983 Labe 66.520 8.16

Tabulka č. 2.2.3.c: Aktivní zóna záplavového území

Obec Výměra - ha Řeka A051 - ha A051 - %

Keblice 510.979 Labe 0.111 0.02

Lhotka nad Labem 302.785 Labe 7.744 2.56

Lovosice 1195.491 Labe 68.396 5.72

Malé Ţernoseky 334.131 Labe 64.453 19.29

Prackovice nad Labem 814.983 Labe 47.932 5.88

Pro obec Lovosice jsou řešeny liniové typy protipovodňové ochrany (hráz, mobilní protipovodňová zábrana, stabilní ţb. stěna na hráz) a v obci Lukavec hráz. V obci Velemín je realizována retenční nádrţ nad obcí Hrušovka.



23

Indikátory

Obec Vodní reţim

Podtémata

Výskyt povrchových a

podzemních zdrojů vod a

jejich ochrana

Záplavové oblasti


Černiv -1 0 -1

Číţkovice -1 1 -1

Děčany 0 1 0

Dlaţkovice 1 1 0

Evaň 0 0 -1

Chodovlice 1 0 0

Chotěšov 0 1 0

Chotiměř 1 2 0

Jenčice 1 1 0

Keblice -2 1 -2

Klapý 1 0 0

Křesín -1 0 -1

Lhotka nad Labem -2 2 -2

Libochovice -1 0 -1

Lkáň -1 0 -1

Lovosice -2 2 -2

Lukavec -2 1 -2

Malé Ţernoseky -2 2 -2

Podsedice 0 1 -1

Prackovice nad Labem -2 2 -2

Radovesice -1 1 0

Sedlec 1 1 0

Siřejovice 1 0 0

Slatina 0 0 -1

Sulejovice -1 0 0

Třebenice 1 1 0

Třebívlice 1 1 0

Úpohlavy 1 1 0

Velemín 0 2 0

Vchynice 1 1 0

Vlastislav 2 0 0

Vrbičany 0 0 0

SO ORP Lovosice -1 1 1



24

SWOT analýza


Část území vymezená jako CHOPAV. Opakované záplavy zastavěných území.

Relativně nízké znečištění vodních zdrojů (především podzemních vod).

Klesající retenční schopnost území v důsledku vodní eroze, zhoršování odtokových poměrů.

Minimální rozsah plochy se svaţitou ornou půdou se zvýšeným rizikem zrychleného odtoku za přívalových sráţek a vzniku lokálních povodní.


Revitalizace vodních toků, úpravy ke zvýšení retenční a akumulační schopnosti území.

Nepřijetí preventivních protipovodňových opatření, neřešení opatření v ORP Lovosice.

Obnova/budování drobných vodních nádrţí s cílem omezení rozsahu povodní, zadrţování vody v území a zlepšení jeho retenční a akumulační schopnosti.

Neřešení resp. pomalé odstraňování závad z titulu zúţeného profilu vodních toků - míst, která omezují průtočnost koryt vodních toků a údolních niv.

Povolení výstavby v územích ohroţených povodní.

Další pokles retenční schopnosti území v důsledku vodní eroze území.

2.2.4 Ochrana přírody, krajiny a památek

Území SO ORP Lovosice lze charakterizovat jako většinou harmonické a ekologicky stabilní území, v němţ se nachází řada přírodních hodnot.

Z hlediska biogeografického členění11 náleţí území ORP do dvou bioregionů hercynské podprovincie - 1.3 Ústecký a 1.14 Milešovský. Výškově zasahuje území do 2. – 4. vegetačního stupně.

Na území SO ORP Lovosice byla vymezena řada zvlášť chráněných území a obecně chráněných území přírody a krajiny, nezasahuje sem biosférická rezervace, jsou zde vymezeny lokality evropsky významných lokalit NATURA 2000.

Zvlášť chráněná území a přírodní památky

Na území ORP Lovosice se nachází řada zvlášť chráněných lokalit, jeţ zahrnují národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky.

Zvláště chráněná území představují zejména CHKO České středohoří zasahující severní část ORP Lovosice - území obcí Podsedice, Třebívlice, Číţkovice, Třebenice, Jenčice, Sulejovice, Vlastislav, Vchynice, Velemín, Chotiměř, Prackovice nad Labem, Lovosice, Lhotka nad Labem, Malé Ţernoseky.

Tabulka č. 2.2.4.a: Chráněné lokality

Kategorie a název Rozloha ha

(celkem) Vyhlášeno Popis

CHKO České středohoří

106 300 1976

Vyhlášení CHKO bylo vzhledem k středoevropské jedinečnosti krajinného reliéfu mladotřetihorního vulkanického pohoří, pestrosti geologické stavby, druhovému bohatství rostlinstva a odpovídajícímu oţivení krajiny charakteristickou faunou. Genové lesní základny v CHKO jsou zaměřeny především na buk, avšak je tu dále udrţován a reprodukován genetický materiál jilmu, javoru, lípy a jeřábu.



25

Nejvýznamnějšími maloplošnými chráněnými územími jsou národní přírodní rezervace Lovoš (74,5 ha, Lhotka nad Labem, Velemín – Oparno) a Milešovka (25,5 ha, Velemín – Milešov) a národní přírodní památka Borečský vrch (11,2 ha, Velemín - Borec). Tato území patří i mezi evropsky významné lokality soustavy Natura 2000.

Dalšími chráněnými územími v CHKO jsou přírodní rezervace Březina (11,9 ha, Velemín – Milešov), přírodní památka Koštálov (6 ha, Jenčice), přírodní památka Kuzov (7,1 ha, Třebívlice – Dremčice) a přírodní rezervace Lipská hora (Třebenice – Mrsklesy). Mimo CHKO je jediné chráněné území přírodní rezervace Myslivna (35,4 Libochovice – Poplze) s luţními lesy a mokřady. Vrch Borec je známý výskytem tzv. ventarol, coţ je systém drobných skalních puklin, které protkávají celý vrch.

Následující tabulky vymezují rozsah chráněné přírodní oblasti, národní přírodní rezervace a přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky v jednotlivých obcích. Přírodní park se na území nenachází.

Tabulka č. 2.2.4.b: Chráněná krajinná oblast

Obec Výměra - ha Název CHKO A026 - ha A026 - %

Číţkovice 709.622 České středohoří 86.774 12.23

Děčany 1239.114 České středohoří 301.588 24.34

Chotiměř 343.421 České středohoří 343.421 100

Jenčice 633.945 České středohoří 415.933 65.61

Lhotka nad Labem 302.785 České středohoří 302.250 99.82

Lovosice 1195.491 České středohoří 217.670 18.21

Malé Ţernoseky 334.131 České středohoří 332.684 99.57

Podsedice 1528.359 České středohoří 901.738 59.00

Prackovice nad Labem 814.983 České středohoří 809.003 99.27

Sulejovice 370.751 České středohoří 58.124 15.68

Třebenice 2184.496 České středohoří 1668.976 76.40

Třebívlice 1405.286 České středohoří 1192.231 84.84

Velemín 4026.593 České středohoří 4019.844 99.83

Vchynice 518.166 České středohoří 518.166 100

Vlastislav 563.609 České středohoří 563.609 100

Tabulka č. 2.2.4.c: Národní přírodní rezervace

Obec Výměra - ha Název A027 - ha A027 - %

Lhotka nad Labem 302.785 Lovoš 17.919 5.92

Velemín 4026.593 Milešovka 60.476 1.50

Velemín 4026.593 Lovoš 33.248 0.83

Tabulka č. 2.2.4.d: Přírodní rezervace


Třebenice 2184.496 Lipská hora 22.846 1.05

Libochovice 1567.733 Myslivna 35.591 2.27

Velemín 4026.593 Březina 2.413 0.06

Tabulka č. 2.2.4.e: Národní přírodní památka


Velemín 4026.593 Borečský vrch 18.946 0.47



26

Tabulka č. 2.2.4.f: Přírodní památka


Jenčice 633.945 Košťálov 6.055 0.96

Třebívlice 1405.286 Kuzov 7.909 0.56

Evropsky významné lokality

Na území ORP Lovosice se nacházejí evropsky významné lokality soustavy NATURA 2 000, ptačí oblast zde není vymezena.

NATURA 2 000 je soustava chráněných území, v nichţ se vyskytují ohroţené druhy rostlin a ţivočichů a cenné biotopy. Na základě směrnice 79/409/EHS o ochraně volně ţijících ptáků a 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin se ČR zavázala k jejímu vyhlášení v souvislosti se vstupem do Evropské unie.

Tabulka č. 2.2.4.g4: Evropsky významné lokality

Obec Výměra - ha Název SITECOD A034 - ha A034 - %

Klapý 892.256 Vrch Hazmburk CZ0423232 31.239 3.50

Křesín 978.079 Ohře CZ0423510 28.411 2.90

Lhotka nad Labem 302.785 Lovoš CZ0424037 161.789 53.43

Libochovice 1567.733 Ohře CZ0423510 24.385 1.56

Libochovice 1567.733 8.610 0.55

Lovosice 1195.491 Lovoš CZ0424037 0.039 0.00

Malé Ţernoseky 334.131 Lovoš CZ0424037 11.312 3.39

Radovesice 514.859 Ohře CZ0423510 14.001 2.72

Radovesice 514.859 224.636 43.63

Slatina 691.540 Vrch Hazmburk CZ0423232 0.151 0.02

Velemín 4026.593 Milešovka CZ0420416 475.536 11.81

Velemín 4026.593 Březina CZ0423202 3.315 0.08

Velemín 4026.593 Lovoš CZ0424037 119.504 2.97

Velemín 4026.593 Borečský vrch CZ0422075 26.899 0.67

Na území ORP Lovosice jsou vymezeny památné stromy – duby a buky v Myslivně v obci Libochovice a 19 památných stromů na území 11 obcí.

Územní systém ekologické stability

V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny prvky územního systému ekologické stability, jeţ zahrnují skladebné části neregionálního, regionálního a lokálního významu. Územní systém ekologické stability krajiny je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udrţují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se lokální, regionální a nadregionální systém ekologické stability.

Koeficient ekologické stability

Pro posuzování stavu krajiny je běţně uţívaným integrovaným ukazatelem koeficient ekologické stability (dále téţ „KES“), který vyjadřuje poměr relativně stabilních ploch vůči plochám nestabilním. I kdyţ metodologicky vykazuje jisté nepřesnosti, umoţňuje srovnání situace v obcích. Dle tohoto ukazatele lze vymezit území:



27

Indikátory

Obec Ochrana přírody a krajiny

Podtémata

Přírodní prostředí a jeho ochrana

Biodiverzita a ekologická stabilita území


Černiv 1 0 1

Číţkovice 1 1 0

Děčany 2 2 0

Dlaţkovice 2 0 2

Evaň 1 0 1

Chodovlice 0 0 0

Chotěšov 0 0 0

Chotiměř 2 2 2

Jenčice 2 2 2

Keblice 1 0 1

Klapý 1 1 2

Křesín 1 1 2


Libochovice 1 1 0

Lkáň 1 0 1

Lovosice 1 1 1

Lukavec 1 0 2


Podsedice 2 2 2


Radovesice 2 1 2

Sedlec 1 0 1

Siřejovice 2 2 1

Slatina 1 1 1

Sulejovice 1 0 1

Třebenice 2 2 2

Třebívlice 2 2 2

Úpohlavy 1 0 0

Velemín 2 2 2

Vchynice 2 2 2

Vlastislav 2 2 1

Vrbičany 1 1 0




28

SWOT analýza


Existence relativně rozsáhlých území chráněných nějakou formou ochrany přírody a krajiny.

Existence nefunkčních prvků ÚSES, jejich pomalá realizace.

Výskyt a ochrana řady vzácných a chráněných druhů ţivočichů a rostlin (národní přírodní památky a rezervace, lokality EVL - součást NATURA 2000, prvky ÚSES – biocentra, biokoridory).

Nevhodné způsoby hospodaření na některých zemědělských pozemcích.


Jednoznačné vymezení chráněných území v území a v ÚPD jednotlivých obcí.

Negativní dopady aktivit v oblastech cenných pro ochranu přírody a krajiny

Aktualizace jednotlivých částí ÚSES a realizace nefunkčních částí ÚSES s cílem zlepšení jeho fungování (vymezení přesných tras zejména biokoridorů lokálního významu).

Výskyt loţisek v chráněných území – riziko budoucí těţby spojené s devastací lokalit a celkovým nárůstem zatíţení území

Zlepšování péče o zvláště chráněná území včetně zlepšení systému monitorování území.

Povolování výstavby ve volné krajině (mimo zastavěná území obcí), ovlivnění krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb.

2.2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu, zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak z důvodu nové zástavby a v souvislosti s rozvojem především dopravní infrastruktury.

Ochrana a způsob vyuţívání lesních porostů je zakotvena v lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převaţujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské.

Zemědělský půdní fond

Převaţujícím půdním typem jsou karbonátové černozemně na spraších, které na výchozech křídových slínů přecházejí do mělčích typických pararendzin. Na strmějších skalnatých svazích přecházejí půdy aţ do rankerů. Na zbytcích teras jsou vyvinuty arenické kambizemě s tendencí k podzolizaci. Na čedičích a jejich derivátech jsou vyvinuty ostrůvky eutrofních kambizemí. Místy, zvláště v severní části bioregionu, se vyskytují slané půdy. Zejména ve vyšší a vlhčí jiţní části jsou zastoupeny ostrovy hnědozemí na psraších. Význam mají i typické hnědé, víceméně oglejené fluvizemě na Ohři.

Na většině území se nachází asociace černozemí přírodních a zemědělsky zkulturněných, tvořená hlavním půdním typem černozemě na spraších, které se tu vyskytují jako černozemě pravé, ilimerizované a černozemě karbonátové s obsahem CaCO3 v celém půdním profilu aţ do povrchové vrstvy. Mocnost humózního černozemního horizontu je v rozmezí 40 aţ 60 cm, zásoby ţivin jsou velmi dobré.

V bezprostředním okolí Labe je vylišena asociace nivních hydromorfních půd, převáţně zemědělsky zkulturněných. Jsou to půdy hlinité, jílovito – hlinité aţ jílovité s dobrými zásobami minerálních ţivin a s dobrými rezervami vody pro vegetaci.



29

Tabulka č. 2.2.5: Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Lovosice v období 2000 – 2010

Obec Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna

2000 2010 2000 2010 Absolutní [ha] Relativní [%]

Černiv 291,85 292,13 92,1 92,14 0,28 0,1

Číţkovice 423,9 423,4 60,13 60,06 -0,51 -0,12

Děčany 1008,39 997,8 81,41 80,52 -10,59 -1,05

Dlaţkovice 197,17 196,64 73,43 73,23 -0,54 -0,27

Evaň 509,5 507,47 67,5 67,22 -2,03 -0,4

Chodovlice 227,97 229,11 73,93 74,3 1,14 0,5

Chotěšov 704,91 704,64 90,19 90,16 -0,27 -0,04

Chotiměř 138,47 133,09 40,44 38,85 -5,38 -3,89

Keblice 389,03 387,9 76,57 76,35 -1,13 -0,29

Klapý 695,87 689,1 77,83 77,07 -6,78 -0,97

Křesín 677,07 675,67 69,08 68,94 -1,4 -0,21

Lhotka nad Labem 92,57 92,46 30,72 30,68 -0,11 -0,12

Libochovice 1021,57 1019,6 65,33 65,16 -1,97 -0,19

Lkáň 410,53 409,5 91,82 91,54 -1,03 -0,25

Lovosice 476,43 442,91 40,06 37,24 -33,52 -7,04

Lukavec 278,36 270,29 83,01 80,61 -8,07 -2,9

Malé Ţernoseky 130,35 128,82 39,28 38,82 -1,54 -1,18

Podsedice 878,1 875,77 57,64 57,47 -2,33 -0,27

Prackovice nad Labem 290,32 283,77 35,91 35,11 -6,55 -2,25

Radovesice 403,54 415,32 79,17 81,49 11,78 2,92

Sedlec 333,13 333,63 83,78 83,63 0,5 0,15

Siřejovice 556,64 540,39 90,41 87,77 -16,25 -2,92

Slatina 561,66 543,45 80,88 78,32 -18,22 -3,24

Sulejovice 211,39 210,81 56,94 56,78 -0,58 -0,27

Třebenice 1070,89 1056,38 48,99 48,34 -14,51 -1,36

Třebívlice 626,09 626,43 44,65 44,68 0,33 0,05

Úpohlavy 334,66 334,65 84,26 84,26 -0,01 0

Velemín 1274,68 1215,27 31,68 30,2 -59,41 -4,66

Vchynice 264,96 255,79 50,85 49,09 -9,17 -3,46

Vlastislav 384,55 383,73 68,17 68,02 -0,82 -0,21

Vrbičany 196,78 196,79 81,64 81,64 0,01 0,01

SO ORP Lovosice

15061,4 14872,7 59,0 58,3 -188,7 -1,3

Zdroj dat: ÚAP ORP Lovosice 2010

U většiny obcí došlo k úbytku orné půdy) při srovnání roku 2000 a 2010). Největší úbytek orné půdy byl u obce Lovosice (33,52 %, obce Velemín – 59,11 %). Přírůstek orné půdy byl zaznamenán pouze u tří obcí.

Významnou charakteristikou způsobu vyuţití území je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj.



30

Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUFL)

Lesní porosty na území SO ORP Lovosice představují jeho významný přírodní zdroj. Ve srovnání s průměrnou lesnatostí JČK (jeţ je vyšší neţ průměr ČR), patří jeho lesnatost k nadprůměrným (41,2% území).

Lesy dosahují v ORP velmi nízkého podílu (15 %). Výrazně se koncentrují v severní části území (obec Lhotka nad Labem 53 %, Velemín 45,4 %) Naopak některé obce jsou zcela bezlesnaté (Černiv, Číţkovice, Dlaţkovice, Lukavec, Sulejovice, Úpohlavy). Pozitivní charakteristikou je vysoké zastoupení listnatých lesu (74,5 % PUPFL - dub 39,3 %, jasan 8,7 %). Nejhojnější jehličnatou dřevinu zde představuje smrk ztepilý (13,3 % PUPFL). 76 % PUPFL spadá do kategorie hospodářských lesů, 8 % do lesu ochranných a 16 % do lesů zvláštního určení.



31

Indikátory

Obec

Zemědělský půdní fond a

pozemky určené k plnění

funkcí lesa

Podtémata

Orná půda – kvalita a

změna rozlohy

Míra zalesnění a kvalita lesů


Černiv 1 2 -2

Číţkovice 1 1 -2

Děčany 0 -1 1

Dlaţkovice -1 0 -2

Evaň 2 0 2

Chodovlice 2 2 0

Chotěšov 1 0 0

Chotiměř 1 -1 2

Jenčice 2 0 2

Keblice 0 -1 0

Klapý 0 0 0

Křesín 1 0 1


Libochovice 1 0 1

Lkáň 1 0 0

Lovosice 1 -2 1

Lukavec -1 -1 -2

Malé Ţernoseky 1 -1 2

Podsedice 1 -1 2

Prackovice nad Labem 1 -1 2

Radovesice 2 2 1

Sedlec 1 1 1

Siřejovice -1 -2 0

Slatina -1 -2 1

Sulejovice -1 0 -2

Třebenice 1 -1 2

Třebívlice 1 0 2

Úpohlavy 0 0 -2

Velemín 0 -2 2

Vchynice 1 -1 2

Vlastislav 1 0 1

Vrbičany 0 0 0




32

SWOT analýza


Stabilně vysoký podíl lesní půdy na celkové ploše území – s významnými ekonomickými i ekologickými funkcemi.

Relativně nízká úrodnost půdy.

Nízká míra poškození lesních porostů z titulu nadměrného znečištění ovzduší.

Vzhledem k charakteru území nutné odvodňování vysokého podílu území.


Zlepšování skladby lesních porostů při obnově/zakládání nových porostů.

Poškozování lesních porostů okusem v důsledku přemnoţení zvěře.

Zalesňování dalších pozemků méně vhodných pro zemědělskou činnost.

Budování zařízení pro rozvoj rekreačních aktivit – sportovní areály apod. – v lokalitách s významnými mimoprodukčními funkcemi.

Hospodářský potenciál - rostoucí význam produkce dřevní hmoty.

Potenciál pro rozvoj individuální rekreace.



33

2.3 Pilíř sociální soudrţnosti

2.3.1 Obyvatelstvo

ORP Lovosice patří v rámci Ústeckého kraje k méně početným, k 31. 12. 2011 měl 27 617 obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel celého ORP Lovosice v současnosti nepatrně získává. Nárůst vývoje obyvatel v roce 2011 za celé ORP je 174 obyvatelů.

Největší přírůstek obyvatel za období 2010-2011 zaznamenala obec Lhotka nad Labem (95) dále obec Třebenice (92). Naopak samotné správní středisko Lovosice ztrácí (-29), dále ztrácí menší obce Číţkovice (-27) a Obec Klapý (-12).

Věková struktura obyvatelstva je k 26.3.2011 následující: 0 -14 let 3 912 osob, 15-64 let 18 395 osob a 65 a více let 4538 osob.

Vzdělanostní struktura odpovídá ekonomickému zaměření oblasti. Nejvíce obyvatel má střední vzdělání bez maturity (vyuční) k 26.3.2011 je to 8 826 odob. Podíl obyvatel se středním, vyšším a vysokoškolským vzděláním z celkového počtu obyvatel starších 15 let je patrně niţší, neţ je v Ústeckém kraji a celé ČR. Nejpříznivější situace z hlediska vzdělanostní struktury je ve městech či ve větších obcích (dle počtu obyvatel), u kterých se podíl obyvatel se středním, vyšším a vysokoškolským pohybuje okolo 30 % (z celkového počtu obyvatel) – správní středisko Lovosice, Libochovice, Třebenice a obec Třebívlice. Naopak nejniţší je tento podíl u menších obcí - Černiv a Lkáň (okolo 10 %).

Migrační saldo je poměrně příznivé. Území ORP Lovosice získává migrací v roce 2011 přírústek 179 obyvatel.

Přehled demografických údajů obcí ORP Lovosice uvádí tabulka č. 2.3.1.a

Tabulka č. 8 – Vybrané demografické údaje ORP Lovosice

Obec Počet

obyvatel 2011

Narození Zemřelí Přrozený přírůstek

Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační

saldo

Černiv 154 0 2 -2 5 6 -1

Čiţkovice 1 387 17 19 -2 47 41 6

Děčany 359 3 5 -2 15 9 6

Dlaţkovice 111 3 3 0 1 2 -1

Evaň 280 0 4 -4 5 9 -4

Chodovlice 153 2 0 2 3 4 -1

Chotěšov 490 4 10 -6 27 11 16

Chotiměř 290 1 5 -4 10 11 -1

Jenčice 357 2 4 -2 17 11 6

Keblice 369 7 4 3 9 14 -5

Klapý 493 8 6 2 3 13 -10

Křesín 341 2 0 2 14 12 2

Lhotka n/L. 397 2 5 -3 104 6 98

Libochovice 3 603 43 49 -6 94 99 -5

Lkáň 171 0 3 -3 6 14 -8

Lovosice 8 785 105 103 2 199 230 -31

Lukavec 376 3 3 0 7 10 -3

Malé Ţernoseky 717 5 7 -2 14 17 -3

Podsedice 658 8 7 1 9 14 -5

Prackovice n/L. 586 2 8 -3 14 8 6

Radovesice 455 3 6 -3 18 20 -2



34

Tabulka č. 8 – Vybrané demografické údaje ORP Lovosice

Obec Počet

obyvatel 2011

Narození Zemřelí Přrozený přírůstek

Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační

saldo

Sedlec 192 2 3 -1 1 - 1

Siřejovice 283 5 1 4 13 4 9

Slatina 271 1 1 0 9 9 -

Sulejovice 813 8 6 2 15 22 -7

Třebenice 1 995 22 12 10 122 40 82

Třebívlice 893 12 10 2 40 18 22

Úpohlavy 258 3 2 1 6 4 2

Velemín 1 553 20 19 1 56 46 10

Vchynice 317 4 2 2 5 6 -1

Vlastislav 175 3 0 3 6 6 -

Vrbičany 335 4 3 1 4 3 1

Celkem ORP 27 617 307 312 -5 898 719 179

Školství

V SO ORP Lovosice se nachází 18 mateřských škol, které se nacházejí v 15 obcích, a 14 základních škol, které jsou evidovány v 10 obcích. Více mateřských škol je v obcích Libochovice (2), Lovosice (3). Více základních škol se nachází v obcích Libochovice (2) a Lovosice (4). V polovině obcí (16 obcí) chybí mateřské a základní školy. Školské zařízení není v obcích Černiv, Děčany, Evaň, Chodovlice, Jenčice, Keblice, Lhotka nad Labem, Lkáň, Lukavec, Prackovice nad Labem, Sedlec, Siřejovice, Slatina, Úpohlavy, Vlastislav a Vrbičany.

Tabulka č. 2.3.1.b: Síť základních a mateřských škol v obcích SO ORP Lovosice

Název obce Mateřská škola (počet dětí) Základní škola

(počet dětí)

Černiv ne ne

Číţkovice Základní škola a mateřská škola Číţkovice (60)

Základní škola a mateřská škola Číţkovice (160)

Děčany ne ne

Dlaţkovice ne

Dětský domov, Základní škola praktická, Praktická škola a Školní jídelna, Dlaţkovice, příspěvková organizace (96)

Evaň ne ne

Chodovlice ne ne

Chotěšov Mateřská škola Chotěšov p.o. (20) ne

Chotiměř Mateřská škola Chotiměř (17) ne

Jenčice ne ne

Keblice ne ne

Klapý Základní škola a Mateřská škola Klapý (35)

Základní škola a Mateřská škola Klapý (60)

Křesín Mateřská škola Křesín (20) ne

Lhotka nad Labem ne ne

Libochovice Mateřská škola Libochovice (90) Základní škola praktická, Libochovice, příspěvková



35

Název obce Mateřská škola (počet dětí) Základní škola

(počet dětí)

organizace (55)

Mateřská škola Polze (32) Základní škola J. E. Turkyně a Základní umělecká škola Libochovice (650)

Lkáň ne ne

Lovosice

Mateřská škola Lovosice (101) Speciální základní škola a Praktická škola, Lovosice, příspěvková organizace (130)

Mateřská škola Lovosice (112) Základní škola Lovosice (240)

Mateřská škola Lovosice (120)

Základní škola Lovosice (660)

Základní škola Antonína Baráka Lovosice (400)

Lukavec ne ne

Malé Ţernoseky Mateřská škola se školní jídelnou Malé Ţernoseky, příspěvková organizace (33)

ne

Podsedice Základní škola a mateřská škola Podsedice (20)

Základní škola a mateřská škola Podsedice (60)

Prackovice nad Labem ne ne

Radovesice Mateřská škola Radovesice (30) ne

Sedlec ne ne

Siřejovice ne ne

Slatina ne ne

Sulejovice Základní škola a Mateřská škola Sulejovice (35)

Základní škola a Mateřská škola Sulejovice (60)

Třebenice Základní a mateřská škola Třebenice, příspěvková organizace (105)

Základní a mateřská škola Třebenice, příspěvková organizace (475)

Třebívlice Základní škola a Mateřská škola Třebívlice (37)

Základní škola a Mateřská škola Třebívlice (195)

Úpohlavy ne ne

Velemín Základní škola a Mateřská škola Velemín (46)

Základní škola a Mateřská škola Velemín (200)

Vchynice Mateřská škola Vchynice, příspěvková organizace (20)

ne

Vlastislav ne ne

Vrbičany ne ne

Mezi další školské zařízení patří Základní umělecké školy v obcích Libochovice a Lovosice. Středoškolské zařízení v SO ORP Lovosice, např. Střední odborná škola Libochovice, Střední odborná škola technická a zahradnická Lovosice, Gymnázium Lovosice, Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice a Praktická škola Dlaţkovice.

Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče

Zdravotnická zařízení vyššího typu se nachází v Litoměřicích (Městská nemocnice), Roudnici nad Labem (Krajská zdravotní, a.s. – Masarykova nemocnice) a Ústí nad Labem (Podřipská nemocnice s poliklinikou). V Lovosicích se nachází ambulantní pohotovostní péče Podřipské nemocnice



36

s poliklinikou, která má sídlo v Roudnici nad Labem. V SO ORP Lovosice se vyskytují zdravotnická zařízení, např. praktičtí a zubní lékaři, viz tab. 2.3.1.c.

V SO ORP Lovosice se nachází domovy důchodců, charity, centra pro zdravotně postiţené, pečovatelské sluţby, pečovatelské sluţby, domovy sociální péče, azylové domy, diagnostický ústav sociální péče v obci Číţkovice. Domovy důchodců se vyskytují v obcích Libochovice, Číţkovice a Chotěšov, blíţe viz tab. 2.3.1.c.

Obec Lovosice má vytvořený 2. komunitní plán péče na období 2009 - 2013. Mezi oblasti sociální pomoci a péče patří tyto cílové skupiny: děti a mládeţ, osoby ohroţené drogou a péče o seniory a zdravotně postiţené osoby. Komunitní plán je provázán se Strategickým plánem rozvoje města Lovosice na období 2008 - 2013. Mezi cíle komunitního plánu patří podpora a rozvoj stávajících sluţeb, zvýšení informovanosti občanů o sociálních sluţbách a sluţbách souvisejících sluţbách, sníţení vzniku rizik sociálně patologických jevů.

Tabulka č. 2.3.1.c Síť zdravotnických zařízení, lékařských sluţeb a sluţeb sociální péče v SO ORP Lovosice

Název obce Lékařské a zdravotnické sluţby Sociální sluţby a péče

Černiv ne ne

Číţkovice

2 detašovaná pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé

Domov důchodců

Dům s pečovatelskou sluţbou

detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost

Diagnostický ústav sociální péče

Centrum pro zdravotně postiţené Ústeckého kraje

Děčany ne ne

Dlaţkovice detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé

ne

Evaň ne ne

Chodovlice ne ne

Chotěšov ne Domov sociální péče

Chotiměř ne ne

Jenčice ne ne

Keblice ne ne

Klapý ne ne

Křesín ne ne

Lhotka nad Labem ne ne

Libochovice

2 samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé

Domov důchodců samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost

2 samostatné ordinace praktického lékaře stomatologa


Lkáň ne ne

Lovosice

Sdruţená ambulantní zařízení Dům s pečovatelskou sluţbou

Klub důchodců

Detašované pracoviště nemocnice Občanské sdruţení Šance

8 samostatných ordinací praktického lékaře pro dospělé

Svaz postiţených civilizačními chorobami

2 detašovaná pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé

Svaz tělesně postiţených

3 samostatné ordinace praktického lékaře SONS – oblastní pobočka



37

Název obce Lékařské a zdravotnické sluţby Sociální sluţby a péče

pro děti a dorost Litoměřicko

9 samostatných ordinací praktického lékaře - stomatologa

Domov sociální péče – denní pobyt

Sdruţení pro pomoc mentálně postiţeným ČR

Farní charita

Pečovatelská sluţba


Lukavec ne ne

Malé Ţernoseky Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé

ne

Podsedice Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé

ne

Prackovice nad Labem

ne ne

Radovesice ne ne

Sedlec ne ne

Siřejovice ne ne

Slatina ne ne

Sulejovice ne ne

Třebenice

Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé

ne Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a mládeţ

Samostatná ordinace praktického lékaře – stomatologa

Třebívlice

Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé

ne Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost

Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - stomatologa

Úpohlavy Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé

ne

Velemín Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost

ne

Vchynice ne ne

Vlastislav ne ne

Vrbičany ne ne

Veřejný a kulturní ţivot obcí

Z hlediska vybavení území SO ORP Lovosice zázemím pro trávení volného času sportovními aktivitami je moţné konstatovat, ţe sportovní zařízení jsou koncentrovány převáţně ve větších obcích. V Lovosicích se nachází mnoho příleţitostí pro vyuţití volného času aktivním způsobem. Jedná se především o nově vybudovanou in-line a běţeckou dráhu v prostoru lesoparku "Osmička", která je téţ vhodná k romantickým procházkám, příjemnému odpočinku v blízkosti řeky Labe a dalším nesportovním aktivitám. V Libochovicích je



38

multifunkční oranţové hřiště, které je převáţně vyuţíváno místní základní školou. Dále se v tomto SO ORP se nachází hojný počet turistických tras a cyklostezek a sportovních zařízení (plavecký bazén, hřiště, tenisové kurty a atletické areály). V Libochovicích je v plánu dobudovat Areál zdraví (součástí bude dětské hřiště, skatepark, asfaltový okruh pro in-line brusle) a postavit další sportoviště. V obci Lukavec se nachází víceúčelová hala.

Z průzkumu lze spolkový ţivot a veřejné dění v řešené lokalitě celkově povaţovat za pestrý. Lidé v SO ORP Lovosice jsou spíše aktivní, tzn., ţe rádi organizují společenské akce a účastní se jich. Prakticky ve všech obcích existují činné spolky, např. dobrovolných hasičů, fotbalistů, tělovýchovných jednot, svazu ţen, důchodců apod. Mezi kulturní střediska SO ORP Lovosice patří kulturní středisko „Lovoš“ v Lovosicích, kulturní středisko Tři Lípy v Libochovicích. V Lovosicích se pořádá hudební festival rockové hudby Altros Rockfest, kde se účastní především místní skupiny. Kulturní ţivot je spojen s místními kulturními památkami (např. zámek Lovosice, zámek Libochovice, hrad Skalka ve Vlastislavi, hrad Házmburk v Libochovicích).



39

Indikátory

Obec Socio-

demografické podmínky

Podtémata

Demo-sociální situace a

sídelní struktura

Vybavenost občanskou

infrastrukturou a lokální sociální

politika


Černiv 0 2 -2

Číţkovice 2 2 2

Děčany -2 -1 -2

Dlaţkovice 0 -1 1

Evaň -1 1 -2

Chodovlice -1 1 -2

Chotěšov 0 1 0

Chotiměř 0 1 -1

Jenčice -1 0 -2

Keblice -2 -1 -2

Klapý 0 -1 1

Křesín 0 1 -1

Lhotka nad Labem -2 -1 -2

Libochovice 1 -1 2

Lkáň -1 0 -2

Lovosice 1 -1 2

Lukavec -1 1 -2

Malé Ţernoseky 0 -1 0

Podsedice 1 0 1

Prackovice nad Labem -1 1 -2

Radovesice -1 0 -1

Sedlec -2 -1 -2

Siřejovice -2 -1 -2

Slatina -2 -1 -2

Sulejovice 0 1 0

Třebenice 2 1 2

Třebívlice 1 1 1

Úpohlavy 0 2 -1

Velemín 1 1 1

Vchynice 0 1 -1

Vlastislav -1 1 -2

Vrbičany -1 1 -2

SO ORP Lovosice 0 1 -1



40

SWOT analýza


Rostoucí počet obyvatel v obcích Číţkovice, Velemín, Třebenice a Prackovice nad Labem způsobených migrací obyvatel.

SO ORP Lovosice má nejvyšší index stáří v celém Ústeckém kraji, největší problémy jsou v obcích Dlaţkovice, Klapý, Evaň.

Velmi příznivá věková struktura je v obcích Černiv, Číţkovice, Chotiměř, Lhotka nad Labem, Lukavec a Úpohlavy, kde je nízký index stáří (převaţují děti a produktivní obyvatelé).

Celkově by se dalo říci, ţe obyvatelstvo v SO ORP Lovosice stárne. Klesá procento obyvatel v produktivním věku, ale i procento obyvatel věkové skupiny do 14 let.

Výraznější přirozený přírůstek obyvatel za sledovanou dekádu byl naměřen v obcích Chotiměř a Vrbičany, ale za poslední dva sledované roky byl výraznější přirozený přírůstek obyvatel v obcích Lovosice, Třebenice a Číţkovice.

Nejvíce obyvatel ubývá v obcích Lovosice a Lhotka nad Labem, je to způsobeno odstěhováním obyvatel. V obci Libochovice dochází k vymírání obce.

Dobrá vybavenost občanskou infrastrukturou je v obcích Číţkovice, Libochovice, Lovosice, Třebenice.

Nedostatečná vybavenost občanskou infrastrukturou je v obcích Černiv, Děčany, Evaň, Chodovlice, Jenčice, Keblice, Lhotka nad Labem, Lkáň, Lukavec, Prackovice nad Labem, Sedlec, Siřejovice, Slatina, Vlastislav a Vrbičany.


Suburbanizace Lovosic do okolních obcí. Pokračování procesu stárnutí. Je nutné zajistit péči o seniory, jak terénní, tak residenční.

Postavit zdravotnické zařízení (chybí v tomto SO ORP).

Zavření školských zařízení kvůli nedostatečnému počtu ţáků.

2.3.2 Bydlení

V obvodu ORP Lovosice bylo registrováno v roce 2011 celkem 7 510 domů, z čehoţ bylo cca 81 % domů obydlených (celkem 6 072). Významně převyšoval počet rodinných domů (celkem 6 833) nad domy bytovými (celkem 533). Počet bytů v řešeném území dosahoval 12 598, přičemţ obydlených bylo více neţ 83 % (celkem 10 438), z toho podíl bytů v rodinných domech činil cca 62 % a v bytových domech cca 37 %. Objektů individuální rekreace je evidováno 708.

Struktura domovního fondu je homogenní ve smyslu převahy rodinných domů v území. Bytové domy jsou v absolutních číslech silněji zastoupeny pouze ve městě Lovosice, v menší míře téţ ve v Libochovicích či Číţkovicích a Třebenicích. Podíl bytových domů dosahuje maxima 34 % ve městě Lovosice, druhé je s 8 % město Libochovice. V řadě obcí jsou zastoupeny jen domy rodinné.

Tabulka č. 2.3.2.a – Vybrané údaje o domovním a bytovém fondu v ORP Lovosice

Obec Domy

celkem Domy

obydlené z toho

RD z toho

BD Bytů

celkem Byty

obydlené z toho

v RD z toho v

BD

Černiv 76 54 76 - 79 57 46 -

Čiţkovice 316 290 288 23 521 478 259 189

Děčany 191 117 185 6 222 142 115 20

Dlaţkovice 57 42 54 1 68 52 38 8

Evaň 131 88 131 - 148 99 99 -

Chodovlice 77 53 75 - 81 56 54 -

Chotěšov 162 133 160 - 190 152 132 -

Chotiměř 84 78 77 4 124 115 57 24

Jenčice 139 113 138 - 169 134 285 -



41

Tabulka č. 2.3.2.a – Vybrané údaje o domovním a bytovém fondu v ORP Lovosice

Obec Domy

celkem Domy

obydlené z toho

RD z toho

BD Bytů

celkem Byty

obydlené z toho

v RD z toho v

BD

Keblice 153 127 152 - 167 141 122 -

Klapý 218 159 216 - 240 175 41 -

Křesín 176 114 171 3 203 132 99 13

Lhotka nad Labem

90 84

83 6 140 112 56 27

Libochovice 1 001 814 905 76 1 611 1 320 151 507

Lkáň 80 56 79 1 88 60 89 1

Lovosice 916 862 543 316 4 030 3 689 133 3 026

Lukavec 120 106 115 5 153 130 140 22

Malé Ţernoseky 268 233 263 2 308 261 174 12

Podsedice 323 225 312 6 382 258 119 25


183 157

170 8 260 212 84 33

Radovesice 178 141 176 1 207 159 802 4

Sedlec 86 64 85 - 89 66 59 -

Siřejovice 94 82 94 - 116 95 584 -

Slatina 127 94 125 1 140 101 108 4

Sulejovice 239 219 227 9 323 287 247 43

Třebenice 714 551 686 24 928 727 228 141

Třebívlice 351 265 329 10 426 327 170 46

Úpohlavy 98 82 94 2 121 98 154 10

Velemín 555 426 524 23 707 528 65 99

Vchynice 122 97 121 - 130 102 95 -

Vlastislav 78 50 76 2 94 62 96 8

Vrbičany 107 96 103 4 133 111 243 12

Celkem 7 510 6 072 6 833 533 12 598 10 438 6 013 4 274

Stáří domovního fondu je důleţitým průvodním jevem sociální i ekonomické situace v regionu. Tato charakteristika rovněţ úzce souvisí s demografií obce/regionu. Významný podíl v zastoupení staveb z období do r. 1919 je typický pro obce Dlaţkovice, Lukavec či Prackovice nad Labem (více neţ 40 % zástavby). Intenzita nové výstavby je obecně nízká s výjimkou omezeného okruhu sídel (zejména město Lovosice a některé obce či sídla v jeho zázemí). V těchto oblastech nová výstavba zahrnuje zejména rodinné domy v nově vznikajících rezidenčních zónách na okraji měst. Nejvyšší podíl budov z období 1981–2001 je charakteristický pro obce Jenčice či Lhotka nad Labem (více neţ 35 %).

Výstavba nového bytového fondu v porovnání s hierarchicky vyšší krajskou úrovní je v případě Lovosicka úměrná podílu počtu obyvatel na populaci kraje. Bylo dokončeno obdobné mnoţství bytů v ORP Lovosice v porovnání s jinými ORP v poměru k celkovému počtu dokončených bytů v kraji. Intenzita výstavby je v Ústeckém kraji, v porovnání s jinými, stále nízká. Průměrná plocha bytů ve sledovaném období je postupně stále vyšší a překračuje krajský průměr.



42

Obrázek č. 2.3.2.b: Podíl bytů jednotlivých skupin stáří v domovním fondu v obcích ORP Lovosice

Obec Tabulka č. 10 - Počet domů obydlených v letech

Celkem 1919

a dříve

1920-1970

1971-1980

1981-1990

1991-2000

2001-2011

Černiv 54 11 17 8 8 4 5

Čiţkovice 290 45 95 38 31 38 41

Děčany 117 27 39 15 17 8 9

Dlaţkovice 42 13 14 7 2 1 5

Evaň 88 20 42 7 10 4 4

Chodovlice 53 19 11 5 7 5 6

Chotěšov 133 22 41 18 18 13 18

Chotiměř 78 14 18 22 2 11 9

Jenčice 113 18 25 14 15 21 16

Keblice 127 34 47 19 6 9 5

Klapý 159 44 37 35 19 14 7

Křesín 114 29 34 17 13 8 8

Lhotka nad Labem 84 11 19 13 12 11 18

Libochovice 812 142 245 157 122 88 47

Lkáň 56 14 18 4 6 5 8

Lovosice 859 85 414 123 75 68 55

Lukavec 106 31 45 4 4 11 8

Malé Ţernoseky 232 28 97 35 14 25 29

Podsedice 225 43 82 31 17 26 18

Prackovice nad Labem 157 59 40 8 11 18 14

Radovesice 141 35 41 22 18 15 8

Sedlec 64 9 21 6 10 12 4

Siřejovice 82 15 20 18 11 7 9

Slatina 94 29 17 10 7 10 18

Sulejovice 218 29 98 26 33 15 15

Třebenice 551 132 195 51 57 45 58

Třebívlice 265 76 71 31 34 17 20

Úpohlavy 82 20 23 3 15 9 10

Velemín 425 119 129 35 42 40 49

Vchynice 97 17 38 11 9 12 10

Vlastislav 50 19 10 6 4 5 4

Vrbičany 96 13 47 12 8 8 5

Celkem 5 720 1 166 1 978 765 618 541 494



43

Indikátory

Obec Bydlení

Podtéma

Vývoj bytového fondu

Stáří a kvalita bytového fondu k

2001


Černiv -1 -2 0

Číţkovice 1 1 1

Děčany 0 -2 2

Dlaţkovice 0 2 -2

Evaň -2 -2 -1

Chodovlice 0 -1 1

Chotěšov 2 2 2

Chotiměř 2 2 2

Jenčice 2 2 2

Keblice -1 -1 0

Klapý 0 -1 1

Křesín 0 -1 1


Libochovice 0 -2 2

Lkáň -2 -2 -1

Lovosice 1 0 2

Lukavec 0 2 -2

Malé Ţernoseky -1 -1 -1

Podsedice 1 1 1


-1 0 -2

Radovesice 0 -1 1

Sedlec 0 -2 2

Siřejovice -1 -2 0

Slatina 1 2 0

Sulejovice 0 -1 2

Třebenice 0 0 0

Třebívlice -1 -1 -1

Úpohlavy 2 2 1

Velemín 0 2 -2

Vchynice 0 0 -1

Vlastislav 0 2 -2

Vrbičany 0 -1 2

SO ORP Lovosice 0 -1 1



44

SWOT analýza


Nadprůměrný nárůst bytového fondu ve srovnání s krajským průměrem.

Stagnace bytové výstavby v obcích Černiv, Evaň, Lkáň, Sedlec.

Vysoký nárůst bytového fondu, především díky individuální výstavbě rodinných domů, zejména v obcích Číţkovice, Dlaţkovice, Chotiměř, Slatina, Úpohlavy a Vlastislav (obce jsou v blízkosti větších obcí, např. Lovosice, Třebenic a Libochovic).

Vysoké zastoupení domů vystavěných do roku 1919 v Dlaţkovice, Lukavec, kde je zároveň velmi nízké zastoupení domů vystavěných mezi lety 1981 aţ 2001.

Vysoké zastoupení domů vystavěných mezi lety 1946 aţ 1980, zejména v obci Chotiměř. Mnoho novostaveb (stavby postavené v letech 1981-2001) bylo postaveno v obcích Jenčice, Sedlec, Lhotka nad Labem.

Stavební parcely nejsou v obcích Chotiměř, Lhotka nad Labem, Malé Ţernoseky, Třebenice, Vchynice. Zájem o pozemky není v obci Děčany.


Vymezení ploch pro nové byty v rámci ÚPD

obcí.

Pozemky ve vlastnictví soukromníků nebo pozemkového fondu (špatně se získávají).

Odkoupení stavebních parcel od pozemkového fondu.

Nedostatečná podpora obecní a individuální bytové výstavby.

V řadě obcí se provádí zasíťování pozemků. Stárnutí bytového fondu, např. v obcích Prackovice nad Labem, Dlaţkovice, Lukavec.

Výrazně více stavebních parcel pro rodinné domky je v obcích Číţkovice, Chotěšov, Křesín, Lkáň, Radovesice, Siřejovice, Sulejovice a Velemín.

Stagnace rozvoje obcí zhledem k omezeným investicím do bydlení.

2.3.3 Dopravní infrastruktura

Návaznost na Politiku územního rozvoje ČR

Základním východiskem pro tvorbu územně-plánovací dokumentace je Politika územního rozvoje ČR, jeţ je v souladu s § 32 stavebního zákona členěna na kapitoly:

„Republikové priority územního plánování pro zajištění udrţitelného rozvoje území“, které se uplatňují na celém území České republiky;

„Rozvojové oblasti a rozvojové osy“, „Specifické oblasti“, „Koridory a plochy dopravní infrastruktury“ a „Koridory, plochy a rozvojové záměry technické infrastruktury“.

Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují v souladu s § 5 stavebního zákona zásah do působnosti orgánů krajů a obcí v záleţitostech týkajících se jejich územního rozvoje, a jestliţe je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich; atd. (PÚR ČR 2008)

Rozvojové oblasti a rozvojové osy

Politika Územního rozvoje vymezuje rozvojové oblasti a rozvojové osy v územích, v nichţ existují zvýšené poţadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu. V takto vymezených územích „je nutno vytvářet, udrţovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené poţadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umoţňovat odpovídající vyuţívání území a zachování jeho hodnot“.



45

Územím SO ORP Lovosice prochází republiková rozvojová osa OS2 Praha – Ústí nad Labem – hranice ČR (-Dresden).

Obrázek č. 2.3.3.a: Rozvojové oblasti a rozvojové osy

Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno sledovat zejména rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném zachování respektování hodnot území.

Vymezení rozvojové osy OS2 zahrnuje na území SO ORP Lovosice obce s výraznou vazbou na významnou dopravní cestu, tj. dálnici D8 a ţelezniční trať č. 090.

Ve správním obvodu ORP Lovosice nebyly vymezeny ţádné specifické oblasti.

Koridory a plochy dopravní infrastruktury

Územím SO ORP Lovosice prochází následující koridory a plochy dopravní infrastruktury.

Koridor vysoko-rychlostní dopravy VR1

Vodní cesta mezinárodního významu VD1

Veřejná logistická centra (dále VLC)

Úkoly územního plánování dle PÚR ČR 2008: a) kraje v zásadách územního rozvoje upřesní vymezení ploch a koridorů dopravní infrastruktury, při respektování důvodů vymezení a kritérií a podmínek pro rozhodování, b) příslušné kraje a obce zajistí územní ochranu vymezených koridorů a ploch, případně územní rezervou, c) příslušné kraje a obce postupují při pořizování územně plánovací dokumentace v souladu s kriterii a podmínkami pro rozhodování o změnách v území, d) kraje při pořizování územně plánovací dokumentace řeší územní souvislosti vymezených koridorů a ploch.

Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje dopravní infrastruktury na území SO ORP Lovosice byla vyuţita celá řada analytických a koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR 2008, Program rozvoje Ústeckého kraje 2008 – 2013 (2008), Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností Lovosice (2010) a především ÚAP Ústeckého kraje a ZÚR. V rámci analýzy byly dále vyuţity i materiály a data informačních systémů MD ČR a ŘSD ČR.



46

Silniční doprava

Pro zajištění dopravní obsluhy území slouţí síť pozemních komunikací. Ta se dle legislativy dělí na dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob.

Koridory a dopravní plochy mezinárodního významu

Multimodální koridory

Multimodální koridory jsou charakterizovány tím, ţe jsou v nich soustředěny dva nebo více druhů dopravy s dělbou dopravní práce. V rámci sítě transevropských multimodálních koridorů byl na území ČR vymezen i IV. transevropský multimodální koridor evropské sítě TEN-T vedený v ose Berlin - Praha – Břeclav – Bratislava - Budapešť - Istanbul, jehoţ úsek prochází územím SO ORP Lovosice.

Obrázek č. 2.3.3.b: Transevropské multimodální koridory (TEMMK)

Jeho součástí na území Ústeckého kraje jsou v cílové podobě dálnice D8 - E55, I. tranzitní ţelezniční koridor, výhledově vysokorychlostní trať (VR1), Labská vodní cesta, logistické centrum Lovosice, mezinárodní veřejné letiště Roudnice nad Labem a mezinárodní cyklistická stezka EuroVelo č. 7.



47

Koridory a dopravní plochy mezinárodního a republikového významu

Mezi výhledové silniční tahy mezinárodního a celostátního významu procházející územím Ústeckého kraje patří dálnice a navrhované silnice I. třídy dle zákona č. 13/97 Sb. v platném znění.

Územím SO ORP Lovosice prochází koridor dálnice D8.

Obrázek č. 2.3.1.c: Koridor dálnice D8

Stávající silniční síť na území SO ORP Lovosice

Páteřní komunikace silniční sítě na sledovaném území zahrnují jiţ dostavěný úsek dálnice D8 Praha – Lovosice, který dále pokračuje silnicí I. třídy I/8, dále jsou to silnice I. třídy I/15 a I/30. Jejich průběh je následující.

Dálnice D8 - Praha (II/243) - hranice hl. m. Prahy (začátek D8) – Lovosice (D8, I/15, I/30)

Silnice I. a II. třídy I/8 Lovosice – Bystřany (I/63) - Teplice (I/13) - Dubí (I/27) - Cínovec - Německo

I/15 Most (I/27) - Skršín (I/28) - Lovosice (D8, I/8, I/30) - Litoměřice - Zahrádky u České Lípy (I/9)

I/30 Lovosice (D8 km48) - Ústí nad Labem (I/62) - Chlumec (I/13)

Správní území ORP Lovosice a město Lovosice jako takové mají zajištěno spojení s hlavním městem Prahou (D8), krajským městem Ústím nad Labem (I/30) i s významnými centry sousedních územních celků – Mostem a Litoměřicemi (I/15).

Součástí základní sítě jsou i následující silnice II. třídy.

II/237 Libochovice – Třebenice (I/15)

II/246 (Louny) – Libochovice – (D8) – Roudnice nad Labem

II/247 Libochovice – (D8) – I/15 (Lovosice – Litoměřice)

II/261 (Štětí – Litoměřice) – Lovosice – (Ústí nad Labem – Děčín)



48

Tento základní systém je dále doplněn poměrně hustou sítí silnic III. a IV. třídy a účelových komunikací, které zajišťují zpřístupnění ostatních sídel neleţících na hlavních trasách a jejich napojení na vyšší komunikační systém.

Zatíţení silniční sítě

Dopravní zatíţení silniční sítě na území ORP Lovosice dokládají výsledky z celostátního sčítání dopravy v roce 2005. Výsledky sčítání se vykazují pomocí ukazatele RPDI (roční průměr denních intenzit, údaje v tisících vozidel/24h). Ukazatel RDPI zohledňuje variace hodnot intenzity v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech) v průběhu celého roku. Skutečné hodnoty například v pracovních dnech (kupř. v květnu) budou vyšší neţ průměrné hodnoty, a to dle zpracovatelů aţ o 10-15%. Nejvyšší nárůst zatíţení byl na území ORP Lovosice v období 2000 a 2005 zjištěn na hlavních komunikacích, coţ je v souladu s celorepublikovým vývojem, který dále pokračuje.

Tabulka č. 2.3.2.d: Intenzita dopravy na vybraných komunikacích na území SO ORP Lovosice

Silnice Sčítací úsek

RDPI 2000

RDPI 2005

Změna

2005/2000

Trasa

D8 4-8232 9885 17400 1,76 Praha-Lovosice

I/8 4-0090 6542 10257 1,57 Lovosice – Teplice – státní hr.

4-0108 6542 10257 1,57 Lovosice – Teplice – státní hr.

I/30 4-2176 12074 18167 1,50 Průtah Lovosicemi

4-2172 8652 11673 1,35 Výjezd z centra Lovosic

4-2188 8652 11673 1,35 Lovosice – Ústí nad Labem

I/15 4-0990 6570 8850 1,35 Most – Lovosice – Litoměřice

Z údajů v tabulce vyplývá nárůst intenzity mezi lety 2000 aţ 2005 o cca 35 aţ 75%. Obdobný trend se projevil i na některých úsecích silnic II. třídy (II/247) a niţších tříd.

Další sčítání bude provedeno za rok 2010. Jako příklad nárůstu intenzity v uplynulých letech lze uvést údaje z automatických sčítačů na dálnicích v letech 2000, 2005, 2007, 2008 získané v úseku D8 Doksany – Lukavec. V roce 2000 byla hodnota RDPI 9,6 tis.voz/24h, v roce 2005 jiţ 16,7 tis.voz/24h. V roce 2007 vzrostl RDPI na 19,7 a v roce 2008 jiţ dosáhl 21 tis.voz/24h, coţ je nárůst o více neţ 100% od roku 2000.

Rozvoj silniční sítě na území SO ORP Lovosice

Výchozími dokumenty pro vymezení záměrů v rozvoji silniční sítě byly ÚP VÚC okresu Litoměřice (platnost od 1. 1. 2007), Politika územního rozvoje ČR 2008 (2009) a Územně analytické podklady Ústeckého kraje (2009). Prioritou pro kvalitní propojení území se sousední SRN je dostavba D8, jejíţ koridor byl vymezen v ZÚR ÚK.

Na sledovaném území je ve srovnání s republikovým průměrem vysoká hustota silniční sítě. S nárůstem intenzity dopravy jiţ ne vţdy odpovídá současným potřebám. V daném případě se jedná o nezbytnou postupnou přestavbu a modernizaci, především budování obchvatů, přeloţek, mimoúrovňových křiţovatek a zkapacitnění hlavních silničních tahů.

Za hlavní prioritní záměry na úseku silniční dopravy vymezuje ZÚR ÚK. ve vazbě na území SO ORP Lovosice následující stavby:

výstavba dálnice D8,

dálniční přivaděč pro Litoměřice (II. etapa),

silniční most přes Labe u Mlékojed pro spojení Lovosic a Litoměřic a pro dálniční přivaděč,

vybudování centra dopravních sluţeb pro kombinovanou dopravu s příslušnými odstavnými plochami v Lovosicích.

Nejdůleţitější probíhající stavbou na území SO ORP Lovosice republikového a mezinárodního významu, jeţ zkvalitní dopravní propojení nejen sledovaného území, s významnými pozitivními efekty na rozvoj regionu je dostavba dálnice D8 Praha - státní hranice se SRN, jeţ spočívá ve zprovoznění úseku Bílinka – Řehlovice přes České středohoří. Jeho dokončení se předpokládalo dle ŘSD ČR nejdříve koncem roku 2010 za předpokladu definitivního rozhodnutí o vedení trasy a dálničního tunelu a finančního zajištění stavby).



49

Dostupnost ORP Lovosice

Hodnocení dopravní obsluţnosti území hromadnou dopravou bylo provedeno na základě zjištění počtu spojů linkové autobusové dopravy do Lovosic ve všedních dnech pro vybrané časové intervaly. Volba časových intervalů podle účelu – moţnosti dojíţďky za prací, dojíţďky do škol a na úřady.

Tabulka č. 2.3.3.e: Dostupnost ORP Lovosice

Obec Počet spojení na

6h Počet spojení na

8h Počet spojení na 14h

Černiv 0 0 0

Číţkovice 3 1 5

Děčany 0 0 1

Dlaţkovice 1 0 2

Evaň 0 0 0

Chodovlice 0 0 0

Chotěšov 2 0 1

Chotiměř 0 0 0

Jenčice 1 1 3

Keblice 1 1 1

Klapý 0 0 0

Křesín 1 0 1


Libochovice 2 0 1

Lkáň 0 0 0

Lukavec 3 2 2


Podsedice 1 0 3


Radovesice 1 0 0

Sedlec 0 0 0

Siřejovice 1 1 1

Slatina 1 0 1

Sulejovice 4 1 5

Třebenice 1 1 3

Třebívlice 0 0 1

Úpohlavy 1 0 1

Velemín 1 0 0

Vchynice 3 0 0

Vlastislav 0 0 0

Vrbičany 1 1 1

Celkový počet spojení 33 13 37

Jak vyplývá z údajů v tabulce z celkového počtu 32 obcí v osmi případech, nebyl nalezen vhodný autobusový spoj. Jedná se o obce Černiv, Evaň, Chodovlice, Chotiměř, Klapý, Lkáň, Sedlec a Vlastislav.

Při souhrnném hodnocení dostupnosti Lovosic bude dále zohledněna i moţnost jednotlivých obcí vyuţívat ţelezniční dopravu.



50

Ţelezniční doprava

Koridory ţelezniční sítě

Územím SO ORP Lovosice prochází I. tranzitní ţelezniční koridor (Kiel – Hamburg – Berlin) – Děčín – Ústí nad Labem – Praha – Česká Třebová – Brno – Břeclav – (Wien), který je součástí IV. transevropského multimodálního koridoru. Koridor je dokončený v celé své délce.

Obrázek č. 2.3.3.f: Doprava ţelezniční – koridory konvenční ţeleznice, koridory VRT

Ţelezniční doprava na území SO ORP Lovosice

Součástí jiţ uvedeného páteřního koridoru je i důleţitý ţelezniční uzel – ORP Lovosice. Ţelezničním koridorem procházejí trasy následujících ţelezničních tratí č. 090 (Kralupy nad Vltavou – Lovosice – Ústí n. L. –Děčín), 091 (Kralupy nad Vltavou – Praha) a ţelezniční trať č. 098 (Děčín – Dolní Ţleb, st. hranice), které zajišťují spojení Praha – Lovosice – Ústí nad Labem - SRN.

Územím SO ORP Lovosice prochází ţelezniční trať č. 090, jejíţ trasa na území SO ORP propojuje obce Prackovice, Litochovice, Malé Ţernoseky, Lovosice město, Lovosice, Lukavec. Tento páteřní koridor je doplněn ţelezničními tratěmi č. 087, 097 a 114, jejichţ průběh je následující:

ţelezniční trať č. 087 v trase Lovosice - Litoměřice - Česká Lípa,

ţelezniční trať č. 097 v trase Lovosice – Úpoříny – Teplice,

ţelezniční trať č. 114 v trase Lovosice - Libochovice – Louny – Postoloprty,

jeţ zajišťují jednak spojení ORP Lovosice s dalšími regionálními centry na území Ústeckého kraje, ale současně i dostupnost centra území ORP Lovosice.

Poslední ţelezniční trať č. 113 (Lovosice – Obrnice – Most) není vyuţívána pro osobní přepravu.

Délka ţelezniční dráhy na území SO ORP Lovosice činí celkem cca 123,14 km, z toho délka celostátní ţelezniční dráhy je cca 14,56 km a regionálních drah cca 54,29 km.



51

Ţelezniční zastávky a stanice

Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím ţelezničních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy území ţelezniční dopravou je proto rozhodující jednak jejich počet, ale i jejich vzdálenost od zdrojů a cílů osobní dopravy.

Z hlediska dostupnosti ORP Lovosice plní obsluţnou funkci území ţelezniční tratě č. 090, 097 a 114, které, na kterých jsou zastávky/stanice v obcích, uvedených v následující tabulce.

Tabulka č. 2.3.3g: Dopravní obsluţnost území ţelezniční dopravou

Trať

číslo Stanice/ zastávky

090 Prackovice n/L, Litochovice n/L, Malé Ţernoseky, Lovosice město, Lovosice, Lukavec

097 Lovosice, Lovosice zastávka, Oparno, Chotiměř, Dobkovičky

114

Lovosice, Sulejovice, Číţkovice, Úpohlavy, Chotěšov, Slatina, Libochovice, Libochovice město, Dubany, Křesín

087 Lovosice, (Ţalhostice, Litoměřice)

Na území SO ORP Lovosice se nachází 19 stanic/zastávek, z toho 3 se nachází v Lovosicích, 11 se nachází ve sledovaných městech a obcích, zbývajících 5 se nachází v jejich částech. (Opatrno, Libochovice město, Dobkovičky, Litochovice n/L a Dubany). Četnost vlakových spojení je relativně dostatečná. Četnost vlakových spojení je relativně dostatečná.

Rozvoj ţelezniční sítě na území SO ORP Lovosice

Jako územní rezerva je v ose IV. transevropského multimodálního koridoru procházejícího Ústeckým krajem sledován koridor vysokorychlostní tratě (VRT) Berlín – Praha – Brno – Vídeň s návazností na balkánsko-jadranská ramena a na radiálu Vídeň – Ostrava – Katovice – Varšava. (PÚR)

Jedná se o dlouhodobě územně hájený koridor vysokorychlostní tratě, jeţ vychází ze zpracované studie vysokorychlostních tratí v ČR. Územní koridor je vymezen v jednotné šířce 600m, aniţ byly detailně zjištěny střety v území. Územní ochrana koridoru tak omezuje funkční vyuţívání území a znemoţňuje rozvoj dotčených obcí včetně realizace záměrů, schválených v ÚPD jednotlivých obcí.

Hustota silniční a ţelezniční sítě na území SO ORP Lovosice je dostatečná, její hlavní nedostatky spočívají v kvalitě.

Kombinovaná doprava

Lovosice jsou od roku 2006 centrem, jeţ zajišťuje kombinovanou dopravu silnice-ţeleznice3. Probíhá

zde nakládka kontejnerů i kamionů na ţelezniční vagony, jeţ jsou směřovány do řady zemí, kupříkladu do Německa, Francie, Belgie, Švédska a dalších.

Veřejná logistická centra (dále VLC)

V rámci PÚR ČR 2008 byla oblast Ústí nad Labem – Lovosice zařazena do vymezené sítě veřejných logistických center napojených na ţelezniční, silniční a případně i vodní a leteckou dopravu, budované podle jednotné koncepce. V budoucnosti by měla poskytovat široké spektrum logistických sluţeb. Úkolem příslušných ministerstev a jiných ústředních úřadů je spolupracovat s kraji na výběru konkrétních lokalit.

3 V letech 1994–2004 existovala v trase Lovosice – Dráţďany (ţelezniční trať č. 090/815) kombinovaná doprava systému RO-LA s terminály Lovosice a Dresden-Fridrichstadt. Pro překládku z vody na ţeleznici slouţilo logistické centrum Děčín. (PRÚK)



52

Vodní doprava

PÚR vymezuje v rámci IV. transevropského multimodálního koridoru jako koridor dopravní infrastruktury mezinárodního a republikového významu koridor vodní dopravy VD1 v trase Pardubice – hranice SRN. Důvodem jeho vymezení je zabezpečení splavnosti Labe jako vodní cesty mezinárodního významu. Ukládá MD v součinnosti s MŢP do roku 2010:

a) Prověřit reálnost a účelnost splavnění a potřeb zlepšování parametrů vodních cest vyuţívaných včetně případného stanovení podmínek pro vytvoření územních rezerv.

b) Prověřit moţnosti minimalizace dopadů splavnění na ţivotní prostředí. (PÚR ČR 2008)

Labská vodní cesta, jeţ je součástí hlavních vnitrozemských vodních cest mezinárodního významu dle evropské dohody AGN, prochází východní hranicí území SO ORP Lovosice.

Délka vodní cesty na území SO ORP Lovosice činí cca 9,8km.

V současnosti je vyuţívaná pro nákladní a rekreační osobní dopravu v úseku (Pardubice) – Chvaletice – Ústí nad Labem – Hřensko – státní hranice. Větší vyuţití pro mezinárodní nákladní dopravu je podmíněné zkvalitněním podmínek celoroční splavnosti, coţ by umoţnilo přesun části objemů nákladní dopravy ze silnic na ekologicky šetrnější vodní dopravu. V této souvislosti se předpokládá výrazný rozvoj vyuţití přístavu Lovosice.

Letecká doprava

Na území SO ORP Lovosice se nenachází ţádné letiště a ani se výhledově nepředpokládá jeho vybudování.



53

Indikátory

Obec Veřejná dopravní infrastruktura

Podtéma

Další jevy a komentáře Dopravní obsluţnost území

Dostupnost ORP Lovosice

Černiv 0 0 -2 Dostupnost II/247, ţeleznice

Číţkovice 2 2 2 I/15; ţelezniční stanice

Děčany -1 -1 -1 Špatné napojení částí obce

Dlaţkovice 1 1 1 Dostupnost I/15

Evaň -1 1 -2 II/237

Chodovlice -1 1 -2 II/237

Chotěšov 2 2 1 II/247; ţelezniční stanice

Chotiměř 1 2 -2 Dostupnost I/8; ţelezniční stanice

Jenčice 1 1 2 I/15

Keblice 1 1 1 Dostupnost D8

Klapý 0 1 -2 II/237

Křesín 1 2 0 II/246, ţeleznice; ţelezniční stanice

Lhotka nad Labem 2 2 1 I/30, dostupnost ţeleznice

Libochovice 2 2 1 II/46, II/237; ţelezniční stanice

Lkáň 0 1 -2 II/237

Lovosice 2 2 - Dopravní uzel, centrum ORP; ţelez. st.

Lukavec 2 2 2 II/247; ţelezniční stanice

Malé Ţernoseky 2 2 2 I/30; ţelezniční stanice

Podsedice 1 1 2 I/15

Prackovice nad Labem 2 2 1 I/30; ţelezniční stanice

Radovesice 0 1 -1 II/246

Sedlec -1 0 -2 Dostupnost II/237

Siřejovice 1 1 1 II/247

Slatina 1 1 0 Dostupnost II/246; ţelezniční stanice

Sulejovice 2 2 2 I/15; ţelezniční stanice

Třebenice 1 1 2 I/15, špatné napojení částí obce

Třebívlice 0 1 -1 I/15, špatné napojení částí obce

Úpohlavy 1 1 0 Dostupnost I/15; ţelezniční stanice

Velemín 1 2 -1 dopravní odlehlost částí obce

Vchynice 1 2 1 I/8

Vlastislav -1 0 -2 Dostupnost I/15

Vrbičany 1 1 1 II/247




54

SWOT analýza


Územím SO ORP Lovosice prochází IV. transevropský multimodální koridor Berlín - Praha - Brno -Bratislava - Budapešť - Sofie – Istanbul.

Nedostavěný úsek dálnice D8 v trase Lovosice – Řehlovice.

Dálnice D8 zprovozněná v převaţujícím rozsahu. Nevyhovující technický stav převáţné části silnic II. a významných silnic III. třídy.

Modernizovaný I. tranzitní ţelezniční koridor - součást transevropské ţelezniční sítě nákladní dopravy (TERFN). Celostátní ţelezniční trať č. 90 – spojení do krajského města a dalších center.

Nevyhovující technický stav regionálních ţelezničních tratí a jejich vybavení.

Provozovaná labská vodní cesta - součást hlavních vnitrozemských vodních cest (AGN).

Omezené plavební podmínky na dolním toku Labe.

Hustá silniční síť silnic I., II. a III. třídy. Absence obchvatů, růst intenzity dopravy na průtahu centry obcí a zastavěným územím, růst znečištění ovzduší, hluku.

Nedostatečně rozvinutá síť kvalitních cyklis-tických tras a samostatných cyklostezek.


Dokončení dálnice D8 - přímé kvalitní napojení na krajské město, sníţení zátěţe silnic I. třídy I/8 a I/30 mezinárodní kamionovou přepravou.

Zpoţdění dostavby dálnice D8 Řehlovice – Lovosice, nadměrné zatíţení stávajících silnic I/8 a I/30 včetně dotčených sídel, růst nehodovosti.

Modernizace ţelezničních tratí, zvýšení atraktivnosti veřejné dopravy, pokles individuální automobilové dopravy.

Další růst individuální automobilové dopravy v důsledku nízké kvality a obsluţnosti území veřejnou hromadnou dopravou.

Zlepšení podmínek splavnosti Labe – (vybudování veřejného logistického centra) – vyuţití vodní cesty pro přepravu kontejnerů a kamionů (přístav Lovosice), sníţení zátěţe pozemních komunikací nákladní dopravou.

Odkládání rekonstrukce a modernizace stávající silniční sítě – další zhoršení technického stavu při rostoucí intenzitě dopravy.

Tvorba integrovaných systémů veřejné přepravy – zvýšení její atraktivnosti.

Nedostatek finančních prostředků na rekonstrukce a modernizace dopravní infrastruktury.

Vytvoření propojené sítě kvalitních cyklistických tras a jejich vybavení dalšími sluţbami.

Vedení cyklistických tras společně s motorovou dopravou sniţuje bezpečnost provozu, kvalitu a míru vyuţitelnosti pro kaţdodenní i rekreační dopravu.

Čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie na rozvoj/modernizaci dopravní infrastruktury.



55

2.3.4 Technická infrastruktura

Kvalita technické infrastruktury je především důleţitým kritériem rozvoje území. V zájmu SO ORP Lovosice v oblasti technické infrastruktury je dosáhnout na svém území takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejícíse v obvodu) na všechny inţenýrské sítě. Tato napojení však musí respektovat územní omezení a poţadavky, které klade na další rozvoj správního obvodu koncepce udrţitelného rozvoje. Cílem je vytvořit podmínky pro zajištění ţádoucí úrovně technické infrastruktury SO ORP Lovosice.

Mezi technickou infrastrukturu zahrnujeme především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, stav vodovodních sítí a kanalizace, plynofikaci a rozvody tepla.

Zásobování vodou

Všechny obce v rámci SO ORP Lovosice v současné době mají zavedenu vodovodní síť a jsou povětšinou zcela pokryty. Pro lepší přehled jsou zde uvedeny obce a jejich pokrytí území vodovodní sítí:

Pokrytí obce vodovodem je následující. Obec Černiv (100 %), Číţkovice (100 %), Děčany (100 %), Dlaţkovice (100 %), Chotiměř (99 %), Jenčice (100 %), Keblice (100 %), Křesín (100 %), Lhotka nad Labem (100 %), Libochovice (100 %), Lovosice (100 %), Malé Ţernoseky (100 %), Podsedice (98,5 %), Sedlec (100 %), Slatina (100 %), Sulejovice (100 %), Třebenice (100 %), Úpohlavy (100 %), Velemín (80 %), Vchynice (100 %), Vlastislav (100 %). Obec Vrbičany je pokryta z větší části vodovodní sítí. Dále dle dotazníkového průzkumu má jiţ obec Lkáň rozvod vody na 98% území.

U obcí Dlaţkovice, Evaň, Chodovlice, Keblice, Lkáň, Peckovice nad Labem, Sedlec, Úpohlavy a Prackovice nad Labem není znám přesný podíl pokrytí, ale obce jsou ve značné části území pokryté. V obci Třebívlice mají vodovodní síť jen některé oblasti, neboť některé domácnosti vyuţívají své studny.

Větším problémem je situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod. Odkanalizování obcí a čištění odváděných odpadních vod mají pouze některé obce a to v různém stupni.

Kanalizační síť

Některé obce jsou napojeny na kanalizaci a ČOV pouze částečně a odpadní vody od zbývajících obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváţeny na polní nebo jiné pozemky. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. ČOV jsou v obcích Lovosice, Radovesice, Třebenice, Velemín a Vrbičany

Jednotná kanalizace je zavedena v 16 obcích Číţkovice, Chotiměř, Keblice, Libochovice, Lovosice, Lukavec, Podsedice, Radovesice, Siřejovice, Slatina, Sulejovice, Třebenice, Třebívlice, Velemín, Vchynice, Vrbičany. Přesnější rozdělení dle typů kanalizace v jednotlivých obcích je v tabulce 2.3.4.

V rámci SO ORP Lovosice je 15 obcí bez kanalizace. Avšak obce Černiv a Lkáň mají záměr na vybudování kanalizace a obec Vlastislav čeká na finanční kapitál. Obec Radovesice má v plánu napojení kanalizace na místní ČOV.

Zásobování plynem

V rámci SO ORP Lovosice je plynem zásobováno 20 obcí z 31 obcí. Mezi obce, které mají pokryto více neţ 90 % obyvatel plynofikací, patří obce Číţkovice (90 %), Chotěšov (100 %), Chotiměř (99 %), Jenčice (100 %), Křesín (100 %), Lhotka nad Labem (97%), Lukavec (100 %), Malé Ţernoseky (98,5 %), Radovesice (100 %), Siřejovice (100 %), Třebenice (100 %), Třebívlice (100 %), Vrbičany (95 %). Obce, jeţ mají pokryto méně neţ 70 %, jsou Velemín (70 %), Děčany (napojeno asi 40 % domácností).

Některé obce jsou napojeny, ale neví, jaké procento domácností je pokryto plynofikací. Mezi tyto obce se řadí obec Libochovice, Podsedice, Keblice, Prackovice nad Labem a Úpohlavy. V obci Sulejovice je území plně pokryto, ale ne všichni obyvatelé jsou napojení.

Obcí, které nemají zavedenou plynofikaci, je 10, je to: Černiv, Dlaţkovice, Evaň, Chodovlice, Klapý, Lkáň, Sedlec, Slatina, Vchynice, Vlastislav.



56

Zásobování teplem

V ORP Lovosice zajišťuje společnost Tepelné hospodářství Města Lovosice spol. s r.o. zásobování teplem ve městě Lovosice. Obec Lkáň chystá výstavbu bioplynové stanice pro centrální vytápění.

Zásobování elektrickou energií

Ve většině obcí v rámci SO ORP Lovosice se nevyskytují problémy s dodávkou elektrické energie, pouze obce Lkáň uvedla 98 % bezproblémovost a Slatina, jeţ uvedla občasné technické problémy při nepříznivém počasí.

Tabulka č. 2.3.4: Vybavenost obcí technickou infrastrukturou

Obec Vodovod Plynofikace Jednotná kanalizace

*

Kanalizace napojena na

ČOV Hodnocení

Černiv A -1

Číţkovice A A A 1

Děčany A A 0

Dlaţkovice A -1

Evaň A -1

Chodovlice A -1

Chotěšov A A 0

Chotiměř A A A 1

Jenčice A A 0

Keblice A A A 1

Klapý A -1

Křesín A A 0

Lhotka nad Labem A A 0

Libochovice A A A 1

Lkáň A -1

Lovosice A A A A 2

Lukavec A A A 1

Malé Ţernoseky A A 2

Podsedice A A A 2

Peckovice nad Labem A A 0

Radovesice A A A A 2

Sedlec A -1

Siřejovice A A A 1

Slatina A A 0

Sulejovice A A A 1

Třebenice A A A A 2

Třebívlice A A A 1

Úpohlavy A A 0

Velemín A A A A 2

Vchynice A A 0

Vlastislav A -1

Vrbičany A A A A 2



57

Pozn.: A = ano, obec je uvedeným vybavena, N= ne, obec není uvedeným vybavena

*Jednotná kanalizace pro veřejnou potřebu - stoková síť, která odvádí jednotlivé druhy odpadních vod společně jednou soustavou stok. Zpravidla se odvádí dohromady splaškové a dešťové odpadní vody.

Škála:

-2…..0x A (obec bez sledované technické infrastruktury)

-1…..1x A

0…..2x A

1…..3x A

2…..4x A (obec s kompletním vybavením)

SWOT analýza


Dostatečná přenosová kapacita produktovou -elektrické sítě, plynovodů.

Nedostatečné schopnosti a moţnosti vyuţití vícezdrojového spolufinancování projektů.

Území regionu je vzhledem k vzájemné blízkosti napájecích bodů dostatečně zásobováno elektrickou energií.

V části obcí chybí napojení na ČOV.

Dobré dopravní napojení Prahy, Ústí nad Labem a dalších regionálních a subregionálních center.

Ztráta atraktivity veřejné hromadné dopravy ve prospěch individuální automobilové dopravy.

Dobré napojení většiny obcí na veřejnou autobusovou dopravu a na ţelezniční dopravu.

Přetíţení uzlu Lovosice a silnice a ţeleznice často tvoří bariéru pro rozvoj obce (zejména silnice I. třídy).

Dobré zásobování pitnou vodou u všech obcí. Problematická situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod.


Dostavba dálnice D8 pro sníţení stávají zátěţe tranzitní dopravou a realizace uvaţovaných silničních obchvatů a přeloţek

Pokračující nárůst podílu individuální automobilové dopravy vedoucí k přetěţování silniční sítě nedostatek finančních prostředků na potřebné úpravy či realizaci infrastruktury.

Plynofikace a výstavba oddílné kanalizace s ČOV v obcích, které dosud nejsou na sítě napojeny a centralizace systému vytápění obcí.

Zhoršující se stav komunikací v důsledku přetěţování a odkladu jejich rekonstrukce.

Vyuţití dotací z programů EU na výstavbu a rekonstrukci veřejné infrastruktury a zlepšení obsluţnosti veřejnou hromadnou dopravou.

Nerovnováha finančních zdrojů a výdajů na infrastrukturu a obsluhu.



58

2.4 Ekonomický pilíř

2.4.1 Regionální ekonomika

Na trhu práce je práce prodávána jako výrobní faktor. Trh práce je charakterizován poptávkou po práci a její nabídkou. Poptávka je tvořena zaměstnavateli a nabídka je představována potenciálními zaměstnanci.

Nejvýznamnější zaměstnavatelé

Lidé jsou nejčastěji zaměstnáni v organizacích zabývajících se průmyslem, zemědělstvím, stavebnictvím a obchodem. Co se týká průmyslu, je nejvýznamněji zastoupen průmysl chemický, automobilový a potravinářský. Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele SO ORP Lovosice patří 6 podniků, které mají nad 100 zaměstnanců, jedná se především o průmyslové podniky, které mají dlouholetou tradici v tomto kraji. Mezi největší podniky (nad 500 zaměstnanců) patří Lovochemie, která je největším výrobcem hnojiv v České republice, a TRCZ, která je stoprocentní dceřinou společností japonského podniku Tokai Rika, který je jedním z největších světových výrobců automobilových dílů.

Tabulka č. 2.4.1.a: Přehled subjektů (právnických osob) se 100 a více zaměstnanci, které mají ústředí v obcích SO ORP Lovosice

Obchodní jméno Sídlo Počet

zaměstnanců Zaměření společnosti

LOVOCHEMIE, a.s. Lovosice 500 - 999

Největší výrobce hnojiv v České republice, v současné době je hlavním zaměřením výroba a prodej dusíkatých a vícesloţkových hnojiv v tuhé i kapalné formě.

TRCZ, s.r.o Lovosice 500 - 999

Výrobce automobilových dílů. Současný výrobní sortiment tvoří především multifunkční ovladače, bezpečnostní pásy a další komponenty slouţící k zajištění aktivní a pasivní bezpečnosti ve vozidlech.

AOYAMA AUTOMOTIVE FASTENERS Czech, s.r.o.

Lovosice 250 - 499 Výrobce spojovacích součástek pro automobilový průmysl.

GLANZSTOFF - BOHEMIA, s.r.o.

Lovosice 250 - 499

Výrobce technického viskozového kordového vlákna pro výrobu pneumatik a hydraulických hadic, kalcinovaný síran sodný.

LAFARGE CEMENT, a.s. Číţkovice 100 - 199

Hlavní výrobce cementu v České republice. Výrobkové portfolio tvoří portlandské cementy, portlandské struskové cementy, portlandské směsné cementy, maltovinové pojivo Multibat PLUS a vápenec pro odsíření.

OPAVIA - LU, s.r.o. (Deli) Lovosice 100 -

Výrobce, prodejce a nákupčí trvanlivého pečiva, trvanlivých cukrovinářských a pekárenských výrobků.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Trh_%28ekonomie%29

http://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C3%A1ce

http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDrobn%C3%AD_faktor

http://cs.wikipedia.org/wiki/Popt%C3%A1vka

http://cs.wikipedia.org/wiki/Nab%C3%ADdka



59

Míra podnikatelské aktivity

Míra podnikatelské aktivity je definována jako podíl počtu podnikatelských subjektů k počtu trvale bydlících obyvatel. Míra podnikatelské aktivity Ústeckého kraje byla v roce 2005 hodnoty 163, v roce 2008 se zvýšila na 164,7 a v roce 2010 míra podnikatelské aktivity klesla na 162,2. Nejvyšší hodnoty míry podnikatelské aktivity za celé sledované období byly v SO ORP Litoměřice a Roudnice nad Labem, kde je podnikání zaměřeno na zemědělství, především na ovocnářství. Naopak nejniţší hodnoty míry podnikatelské aktivity byly zaznamenány v SO ORP Bílina. Míra podnikatelské aktivity SO ORP Lovosice se pohybuje kolem hodnoty 176. Vývoj míry podnikatelské aktivity se od roku 2005 do roku 2008 mírně zvyšoval, po té nastal mírný pokles naměřené aktivity.

Tabulka č. 2.4.1.b: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Ústeckého kraje

SO ORP Míra podnikatelské aktivity

2005 2008 2010

Bílina 121,6 125,5 125,4

Děčín 177,7 189,5 186,7

Chomutov 150,3 148,9 146,1

Kadaň 141,6 138,7 136,7

Litoměřice 199,3 201,9 193,1

Litvínov 139,3 142,1 144,6

Louny 174,4 175,1 170,4

Lovosice 176,2 176,4 174,4

Most 147,2 150,5 151,4

Podbořany 149,4 146,0 140,8

Roudnice nad Labem 202,0 198,9 192,0

Rumburk 147,7 150,2 147,0

Teplice 160,0 162,0 160,6

Ústí nad Labem 167,4 169,1 168,2

Varnsdorf 156,3 153,7 147,1

Ţatec 174,9 165,5 159,3

Ústecký kraj 163,0 164,7 162,2

SO ORP Lovosice měl v roce 2005 míru podnikatelské aktivity 176,2, v roce 2008 klesla míra podnikatelské aktivity 176,4 a v roce 2010 byla naměřena míra podnikatelské aktivity 174,4. Největší míru podnikatelské aktivity v roce 2005 měly obce Radovesice (237), Třebenice (214), naopak nejmenší míru podnikatelské aktivity naměřila obce Dlaţkovice (120). V roce 2008 byla největší míra podnikatelské aktivity opět v Radovesicích (225). Nejmenší hodnota této míry byla naměřena opět v obci Chodovlice (125), Chotěšov (138) a Dlaţkovice (138). V roce 2010 největší míra podnikatelské aktivity byla dosaţena v obcích Třebívlice (222) a Radovesice (221), naopak nejmenší hodnota byla změřena opět v obcích Chodovlice (108) a Lkáň (113). Nejvýraznější růst míry podnikatelské aktivity za celé období nastal v obcích Jenčice (o 26). Nejvýraznější pokles míry podnikatelské aktivity za celé sledované období vznikl v obci Vlastislav (o 79). Míra podnikatelské aktivity stagnovala v obcích Lovosice a Lukavec.



60

Tabulka č. 2.4.1.c: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Lovosice

Obec Míra podnikatelské aktivity [‰]

2005 2008 2010

Černiv 154,4 177,3 154,4

Číţkovice 143,0 143,1 137,9

Děčany 161,1 154,5 154,3

Dlaţkovice 120,4 137,9 145,5

Evaň 192,0 203,6 198,6

Chodovlice 128,4 125,0 108,1

Chotěšov 145,7 137,7 147,0

Chotiměř 184,9 169,1 190,8

Jenčice 176,1 198,8 196,6

Keblice 159,9 151,4 148,7

Klapý 171,3 174,2 162,8

Křesín 146,0 158,2 148,9

Lhotka nad Labem 191,0 187,3 202,5

Libochovice 211,3 208,8 204,2

Lkáň 131,6 146,5 113,2

Lovosice 162,6 164,7 164,9

Lukavec 163,7 160,6 163,7

Malé Ţernoseky 187,3 192,6 191,2

Podsedice 166,9 165,4 176,9

Prackovice nad Labem 144,2 145,4 136,4

Radovesice 237,0 225,0 220,5

Sedlec 182,9 164,9 145,1

Siřejovice 163,0 161,4 176,7

Slatina 152,8 136,5 151,5

Sulejovice 153,7 161,3 157,5

Třebenice 213,6 208,3 202,6

Třebívlice 210,5 202,7 221,7

Úpohlavy 165,9 154,8 118,4

Velemín 192,0 194,9 189,4

Vchynice 148,6 173,8 169,9

Vlastislav 208,3 172,4 129,0

Vrbičany 179,2 193,3 170,7

SO ORP Lovosice 176,2 176,4 174,4



61

2.4.2 Trh práce

Míra nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti ukazuje stav a vývoj nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti je podíl nezaměstnaných ke všem osobám schopným pracovat (tedy zaměstnaných i nezaměstnaných). Vyjadřuje se v procentech.

Míra nezaměstnanosti od roku 2005 do roku 2008 klesla na 8,3 %, ale v roce 2009 se projevila hospodářská recese (TRCZ Lovosice propouštěl své zaměstnance a Glanzstoff – Bohemia zaznamenal pokles přijímání nových pracovníků) s nárůstem míry nezaměstnanosti na 10,7 %. Za celou sledovanou dobu, tj. od roku 2005 do roku 2011 byly největší mírou nezaměstnanosti SO ORP Lovosice postiţeny obce Černiv, Děčany, Slatina a Lukavec. S výjimkou Děčan (1 396 obyvatel) se jedná o malé obce, kde se podíl nezaměstnanosti nejvíce ukazuje. Nejniţší míru nezaměstnanosti naměřily ve sledovaném období obce Siřejovice, Úpohlavy, Sedlec, Vchynice. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla naměřena v roce 2005 v obci Černiv (26,5 %), naopak nejniţší nezaměstnanost byla v roce 2008 v Siřejovicích (2 %).

Podíl nezaměstnaných ţen

V měřítku celého Ústeckého kraje dosahoval podíl nezaměstnaných ţen za celé sledované období vyšších hodnot neţ u muţské sloţky populace. Podíl nezaměstnaných ţen se zvyšuje do roku 2008, v roce 2009 dochází k jeho poklesu. Podíl nezaměstnaných ţen byl v roce 2005 51,1 %, v roce 2006 činil 51,7 %, v roce 2007 se zvýšil na 53,4 %, v roce 2008 dále vzrostl na 54,2 % a v roce 2009 se sníţil na 50,9 %. V roce 2009 se tento podíl vyrovnává dopadem ekonomické recese, která výrazně postihla i muţe.

Nejmenší podíl nezaměstnaných ţen v roce 2009 vykazují SO ORP Podbořany (46,7 %), Rumburk (47 %), Ústí nad Labem (48,6 %), dále SO ORP Varnsdorf, Ţatec s hodnotami niţšími neţ 50 %, z čehoţ vyplývá vyšší podíl nezaměstnaných muţů. Nejvyšší hodnoty naopak vykazují SO ORP Bílina (54,3 %), Roudnice nad Labem (53,4 %), Děčín (53,3 %). Vývoj nezaměstnanosti ţen SO ORP Lovosice kopíruje průměr Olomouckého kraje.

Na území SO ORP Lovosice mezi lety 2005 aţ 2011 přetrvávala situace, kdy evidované ţeny tvořily vyšší podíl ve vykazované míře nezaměstnanosti. S příchodem ekonomické krize v roce 2011 se zvýšil mezi uchazeči o práci podíl muţů, propouštělo se totiţ především ve strojírenství a automobilovém průmyslu. Podíl nezaměstnaných ţen tak byl niţší neţ podíl nezaměstnaných muţů. Nejvyšší zastoupení ţen mezi uchazeči o zaměstnání v roce 2011 bylo v obcích Radovesice (79,8 %) a Křesín (75,8 %). Naopak nejniţší zastoupení nezaměstnaných ţen je v obcích Dlaţkovice (32,1 %) a Klapý (27,4 %).



62

Indikátory

Obec Hospodářské

podmínky

Podtéma

Regionální ekonomika

Trh práce Další jevy a komentáře

Černiv -1 0 -2

Číţkovice -1 -1 0

Děčany -1 0 -2

Dlaţkovice -2 -1 -2

Evaň 0 2 0

Chodovlice 1 -2 1

Chotěšov -1 -1 0

Chotiměř -2 2 -2

Jenčice -2 2 -2

Keblice -2 -1 -2

Klapý 0 0 2

Křesín -2 -1 -2


Libochovice 1 2 1

Lkáň -2 -2 -2

Lovosice 0 0 0

Lukavec -1 0 -2


Podsedice 0 1 0

Prackovice nad Labem -2 -2 -1

Radovesice -2 2 -1

Sedlec -1 -1 2

Siřejovice 2 1 2

Slatina -1 -1 -2

Sulejovice -1 0 1

Třebenice 0 2 0

Třebívlice -1 2 -2

Úpohlavy 1 -2 1

Velemín 1 2 1

Vchynice 0 0 2

Vlastislav 2 -2 2

Vrbičany -1 1 -2

SO ORP Lovosice -1 1 0



63

SWOT analýza


Rozvoj průmyslové zóny v Lovosicích. Zaměření na upadající zemědělskou výrobu.

Niţší míra nezaměstnanosti je v obcích Siřejovice, Úpohlavy, Sedlec, Vchynice.

Nevyhovující struktura učebních a studijních oborů.

Niţší podíl dlouhodobě nezaměstnaných SO ORP Lovosice v rámci Ústeckého kraje.

Vysoká míra nezaměstnanosti v obcích Černiv, Děčany, Slatina a Lukavec.

Vyšší míra podnikatelské aktivity v obcích Třebívlice a Radovesice.

Vysoký počet dlouhodobě nezaměstnaných v obcích Černiv, Jenčice, Chotěšov.

Nadprůměrná daňová výtěţnost v obcích Vlastislav, Siřejovice, Slatina, kde hodnota neklesla pod 10 000 Kč.

Nejmenší daňová výtěţnost SO ORP Lovosice v rámci Ústeckého kraje.


Moţnost rozvoje cestovního ruchu (České Středohoří).

Ukončení činnosti několika významných zaměstnavatelů by měla za následek zvýšení míry nezaměstnanosti.

Blízkost Ústí nad Labem, Litoměřic a dalších větších měst pro zajištění dalších pracovních příleţitostí.

Nárůst počtu dlouhodobě nezaměstnaných - postupná ztráta lidského kapitálu.

Rozvoj drobných i rozsáhlejších podnikatelských aktivit.

Nedostatek pracovních příleţitostí ohroţující stabilizaci obyvatelstva.



64

ČÁST II.

ROZBOR UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ



65

3. SWOT analýzy

Rozbor udrţitelného rozvoje území obsahuje SWOT analýzu celého správního území ORP Lovosice.

Principem SWOT analýzy je stanovit pro kaţdou oblast formou jednoduchých tvrzení:

- silné stránky, tedy pozitivní vnitřní a současné faktory;

- slabé stránky, tedy negativní vnitřní a současné faktory;

- příleţitosti, coţ jsou vnější a budoucí faktory, které mohou pozitivně ovlivnit vývoj území;

- hrozby, kterými jsou vnější a budou faktory, které mohou ovlivnit vývoj území negativně.

SWOT analýzy jsou zpracovány na základě dat od poskytovatelů, vlastních průzkumů a jejich vyhodnocení, výkresů limit, hodnot a záměrů v území a doplňujících analýz a průzkumů.

Pro celý správní obvod ORP je dále zpracována souhrnná SWOT analýza bez vnitřního členění zaměřená na definování silných stránek a příleţitostí, jeţ je nutno vyuţít v oblasti územního rozvoje a slabých stránek a hrozeb, jeţ je nutno pomocí plánování udrţitelného rozvoje eliminovat

Tabulka č. 3 – Vnitřně členěná SWOT analýza správního území ORP Lovosice

Horninové prostředí a geologie

SILNÉ STRÁNKY

výhradní a nevýhradní loţiska nerostných surovin, vymezená CHLÚ a DP

významné zásoby nerostných surovin - štěrkopísek, stavební kámen a vápenec

naleziště pyropu (český granát)

SLABÉ STRÁNKY

výskyt poddolovaných území po ukončené těţbě

četná území aktivních a potenciálních sesuvů

plošné poškození krajiny probíhající těţbou

střední aţ vysoké radonové riziko v zastavěných částech některých obcí

PŘÍLEŢITOSTI

rekultivace ploch s ukončenou těţbou a jejich integrace do krajiny

rozvoj těţby zásob nerostných surovin v souladu s poţadavky udrţitelnosti

šetrné metody vyuţívání zdrojů

HROZBY

zpoţdění rekultivace vytěţených ploch

negativní dopady těţby na vodní reţim a zvyšování rizika sesuvů

rozvoj těţby můţe výrazně přispět k zatíţení dopravní sítě a zhoršení kvality ovzduší

Vodní reţim

SILNÉ STRÁNKY

hustá síť vodotečí a vodních ploch

vyuţití vodních toků a ploch k rekreaci

SLABÉ STRÁNKY

hydrologický deficit – sráţkový stín Krušných hor

nedostatečná péče o drobné vodní toky a plochy

nízká retenční kapacita území daná příliš vysokým procentem zornění půdy

výskyt místních záplav při silných deštích

PŘÍLEŢITOSTI

zlepšení retenční schopnosti krajiny realizací trvalých travních porostů, lesních porostů a krajinné zeleně

budování drobných retenčních nádrţí

zvýšení podílu ploch trvalých travních porostů, lesa a krajinné zeleně

realizace protipovodňových opatření

vyuţití řízených rozlivů v krajině

HROZBY

odklad řešení problému záplav

vodní eroze půdy



66


Hygiena ŢP

SILNÉ STRÁNKY

dlouhodobě se zlepšující kvalita ţivotního prostředí

zlepšení kvality povrchových a podzemních vod v důsledku redukce uţívání chemických hnojiv

zavedený systém třídění a recyklace odpadů

relativně čistá voda v Ohři

SLABÉ STRÁNKY

nízká kvalita vody v Labi

znečištění ovzduší z dopravy, těţby, průmyslové výroby (chemický průmysl, cementárna) a lokálních topenišť (spalování uhlí)

nevhodné nakládání s odpady včetně spalování v lokálních topeništích včetně jejich spalování v lokálních topeništích

hluková zátěţ z automobilové a ţelezniční dopravy

skládka Vrbičany – zatíţení dopravní obsluhou, kontaminace

PŘÍLEŢITOSTI

urychlená dostavba dálnice D8 pro sníţení imisního zatíţení

zvýšení podílu zeleně v krajině

obecný důraz na zdravý ţivotní styl

vyuţití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie pro zlepšení kvality ovzduší (další rozvoj plynofikace obcí, vyuţití biopaliv)

osvěta v oblasti separace a recyklace odpadu a ochrany ţivotního prostředí

HROZBY

kontaminace půdy a podzemních vod vlivem výrobních provozů

zhoršení kvality ţivotního prostření zvyšování podílu individuální automobilové dopravy

zvyšování dopravní zátěţe v Lovosicích budováním dalších komunikací

zvýšení intenzity tranzitní dopravy v důsledku výstavby křiţovatky Brozany

zvýšení spotřeby uhlí pro lokální vytápění vlivem nárůstu ceny plynu

Ochrana přírody a krajiny

SILNÉ STRÁNKY

zachovalý přírodní ráz krajiny, zejména v oblasti CHKO

atraktivní krajina CHKO České středohoří

maloplošná chráněná území přírody Březina, Lovoš, Milešov, Borečský vrch, Košťál, Kuzov, Lipská hora a Myslivna

Přírodní park Dolní Poohří zasahující okrajově do území ORP

evropsky významná lokalita Evaňská rokle

jedinečná krajina Porta Bohemica

harmonie krajiny s civilizačními hodnotami

památné stromy

SLABÉ STRÁNKY

převáţně nedostatečná ekologická stabilita území

nízká retenční schopnost krajiny

těţbou a výrobními provozy lokálně devastovaná krajina

PŘÍLEŢITOSTI

zlepšení péče o veřejnou zeleň a rozšíření jejich ploch v obcích

zlepšení průchodnosti krajiny obnovou polních a lesních cest

zvýšení podílu lesních a travních ploch s vyuţitím dotací

realizace ÚSES a zajištění jeho funkčnosti

rekultivace vytěţených ploch a obnova krajiny

HROZBY

degradace ploch veřejné zeleně

poškození krajiny rozvojem těţby a nevhodnou výstavbou

ZPF a pozemky určené k plnění funkce lesa

SILNÉ STRÁNKY

poměrně příznivé klimatické podmínky pro zemědělskou výrobu

moţnost závlah

tradice ovocnářství a sadařství

kvalitní půdy v oblasti Poohří a Polabí

zemědělská druţstva a drobní zemědělci přispívají k péči o krajinu a půdní fond

SLABÉ STRÁNKY

neexistence ekologického způsobu hospodaření

sráţkový deficit negativně ovlivňující úrodnost půdy

dlouhodobé zábory pozemků a degradace půd v souvislosti s těţbou



67


PŘÍLEŢITOSTI

podpora orientace zemědělství na tvorbu a ochranu krajiny

dotace na zatravňování a zalesňování zemědělské půdy

realizace komplexních pozemkových úprav

sanace a obnova vyuţití brownfields

rekultivace vytěţených ploch

HROZBY

další zábory půdy pro těţbu a výstavbu

Dopravní a technická infrastruktura

SILNÉ STRÁNKY

hustá silniční síť zajišťující dobrou dopravní dostupnost území

vazba na nadřazenou dopravní infrastrukturu – dálnice D8, silnice I. třídy č. 8 a 15 a ţelezniční trati č. 090, 091 a 098

dobré dopravní napojení Prahy, Ústí nad Labem a dalších regionálních a subregionálních center

ţelezniční uzel Lovosice

obce jsou napojeny na veřejnou autobusovou dopravu

napojení významné části obcí na ţelezniční dopravu

napojení na distribuční sítě technické infrastruktury

rozvoj informačních technologií

SLABÉ STRÁNKY

ztráta atraktivity veřejné hromadné dopravy ve prospěch individuální automobilové dopravy

vysoký podíl tranzitní dopravy přetíţení uzlu Lovosice dopravní zatíţení obsluhou skládky Vrbičany silnice a ţeleznice často tvoří bariéru pro rozvoj obce

(zejména silnice I. třídy) územím prochází trasa VRT v části obcí chybí napojení na ČOV vyuţívání fosilních paliv vede ke znečištění ovzduší

PŘÍLEŢITOSTI

dostavba dálnice D8 pro sníţení stávají zátěţe tranzitní dopravou

realizace uvaţovaných silničních obchvatů a přeloţek

plynofikace a výstavba oddílné kanalizace s ČOV v obcích, které dosud nejsou na sítě napojeny

centralizace systému vytápění obcí

zlepšení obsluţnosti veřejnou hromadnou dopravou

vyuţití dotací z programů EU na výstavbu a rekonstrukci veřejné infrastruktury

podpora spolupráce v rámci Sdruţení obcí pro nakládání s odpady – SONO a Mikroregionu Integro – Západ Českého Středohoří

HROZBY

zhoršující se stav komunikací v důsledku přetěţování a odkladu jejich rekonstrukce

pokračující nárůst podílu individuální automobilové dopravy vedoucí k přetěţování silniční sítě

nedostatek finančních prostředků na potřebné úpravy či realizaci infrastruktury

Sociodemografické podmínky

SILNÉ STRÁNKY

stabilizovaný počet obyvatel

vyrovnané saldo migrace

centra (Lovosice, Libochovice, Třebenice) nabízející pracovní příleţitosti a občanskou vybavenost nadmístního významu

dostatečná síť mateřských a základních škol

aktivní spolková a zájmová činnost – obecní sportovní kluby, dobrovolné hasičské sbory

SLABÉ STRÁNKY

relativně vysoká míra nezaměstnanosti

málo pracovních příleţitostí v menších obcích a vysoké saldo vyjíţďky za prací

vysoký index stáří

omezená dostupnost lékařské péče

PŘÍLEŢITOSTI

podpora kulturních a volnočasových aktivit v obci, navázání na kulturní tradice

podpora vzdělávání

výstavba obecních kulturních zařízení

rozvoj parkových ploch a zřizování nových veřejných prostranství

péče o bezpečnost v obci

podpora zaměstnanosti formou sezónních či veřejně

HROZBY

rušení škol a prodejen v obcích

odliv vzdělaných mladých lidí za lepšími příleţitostmi do měst

ztráta vazby obyvatel na obec a region

růst nezaměstnanosti pramenící z ukončení činnosti hlavních zaměstnavatelů v regionu



68


prospěšných prací

podpora rozvoje sociální péče ve spolupráci s krajem

podpora sluţeb, zejména ve větších centrech osídlení

Bydlení

SILNÉ STRÁNKY

převaţující bydlení v rodinných domech se zahradou

vysoký podíl rekreačních bydlení v menších obcích

urbanisticky zajímavé prostory návsí

SLABÉ STRÁNKY

špatný stavební stav některých objektů

opuštěné a chátrající objekty bývalých statků

omezení rozvoje výstavby vyplývající ze stanovených ochranných pásem

realizace architektonicky nevhodných objektů či urbanisticky nevhodných zásahů do původní struktury některých obcí

nevyřešené majetkoprávní vztahy k některým nemovitostem

nedostatek pozemků pro bytovou výstavbu, limity z hlediska ochrany přírody a ZPF

PŘÍLEŢITOSTI

výstavba RD v plochách vymezených v ÚP zvýšení zájmu o bydlení v důsledku zlepšení

dopravní obsluţnosti území (výstavba dálnice D8) zájem o bydlení ze strany zahraničních investorů obecný trend zkvalitňování bydlení v důsledku

ekonomického růstu rekonstrukce chátrajících objektů přestavba rekreačních objektů na objekty trvalého

bydlení

HROZBY

výstavba „satelitního“ bydlení bez vazby na současně zastavěné území obcí a bez odpovídající vybavenosti

výstavba objektů necitlivých ke stávající zástavbě a okolní krajině

Rekreace

SILNÉ STRÁNKY

dobré podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku moţnost chalupaření relativně vysokých počet nemovitých kulturních

památek (zejména drobné sakrální stavby) silný rekreační potenciál obcí v CHKO České

středohoří četné vyhlídkové body díky morfologii terénu sportovní zařízení a zázemí v obcích

SLABÉ STRÁNKY

nevyuţitý rekreační potenciál regionu nedostatečná infrastruktura pro cestovní ruch

(stravování, ubytování) špatný stavební stav některých kulturních památek

PŘÍLEŢITOSTI

rozšíření moţnosti ubytování a stravování zlepšení propagace turistických atraktivit jednotlivých

obcí vybudování či rozšíření sítě turistických

a cyklistických tras vyuţití vodních toků a ploch pro vodní sporty podpora agroturistiky, hipoturistiky a ekologických

forem rekreace zajištění funkčnosti sportovních areálů zatopení vytěţených lomů a jejich vyuţití k rekreaci rozšíření sluţeb infocenter zkvalitnění informačního obsahu na oficiálních

internetových stránkách obcí

HROZBY

posilování tranzitního charakteru území z důvodu chybějící turistické infrastruktury

nedostatečná či nekvalitní péče o nemovité památky z finančních důvodů či v důsledku nezájmu vlastníka

nedostatečná podpora propagace cestovního ruchu

Hospodářské podmínky

SILNÉ STRÁNKY

tradice zemědělské výroby

dlouholetá tradice těţby a zpracování granátu

prosperující průmyslové závody (Lovosice, Číţkovice)

vyuţití zemědělských areálů pro podnikání

SLABÉ STRÁNKY

oslabení významu ovocnářství a sadařství, pokles kvality a konkurenceschopnosti

nedostatek veřejných financí

četné nevyuţité a chátrající zemědělské areály



69


různorodá skladba drobných podnikatelů a ţivnostníků

dobré napojení na nadřazenou dopravní infrastrukturu

příznivý podíl podnikatelských subjektů v terciéru

PŘÍLEŢITOSTI

nové funkční vyuţití brownfields

podpora drobného podnikání a sluţeb

rozvoj šperkařství

vyuţití prostředků z rozvojových programů pro podporu podnikání

podpora spolupráce v rámci Severočeského sdruţení obcí – SESO, Mikroregionu Integro – Západ Českého středohoří - Poohří a Svazku obcí Mikroregion Labe

HROZBY

úplný zánik tradiční zemědělské výroby

ukončení provozu průmyslových závodů a ztráta pracovních příleţitostí

oslabení ekonomického potenciálu obcí po ukončení těţby



70

4. Vyhodnocení vyváţenosti vztahu územních podmínek

pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodářský rozvoj

a pro soudrţnost společenství obyvatel území

Vyhodnocení vyváţenosti vychází z pojetí udrţitelnosti uvedeného v kapitole 1.1. Z grafického znázornění rovnováţného vztahu pilířů vyplývají 3 binární vztahy, poskytující rámec pro základní popis rovnováţnosti či nerovnováţnosti vzhledem k pilířům udrţitelného rozvoje. Ve specifických podmínkách územně analytických podkladů jde o vztahy:

- územních podmínek pro příznivé ţivotní prostředí a pro hospodářský rozvoj;

- územních podmínek pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území;

- územních podmínek pro příznivé ţivotní prostředí a pro soudrţnost společenství obyvatel území.

Vzájemnou vyváţenost všech tří pilířů je v prakticky moţné posoudit jen definicí problémů v území, které se dotýkají všech tří pilířů.

Hodnocení je provedeno formou SWOT analýzy, v tomto případě představuje definování faktorů a jevů, které:

a) přispívají k rovnováze mezi pilíři - silné stránky;

b) mohou přispět k rovnováze – příleţitosti;

c) vytvářejí nerovnováhu mezi pilíři - slabé stránky;

d) mají potenciál k nerovnováze významně přispět – hrozby.

Z pohledu vyváţenosti vztahu jednotlivých pilířů udrţitelnosti je nutné v ORP Lovosice zdůraznit, ţe jde o poměrně různorodé území s koncentrací průmyslu v Lovosicích, zemědělskou oblastí Poohří a s velmi atraktivní krajinou Českého středohoří. Území ORP je tedy různorodé i z pohledu udrţitelného rozvoje.

V oblasti Lovosic je ţádoucí zlepšení stavu ve znečištění ovzduší, důraz musí být kladen na odvedení dopravy a eliminaci vlivů výrob.

V oblasti Českého středohoří bude nezbytné podporovat stabilizaci obyvatelstva a vytvořit podmínky pro příchod nových lidí, pro které je prioritou bydlení v atraktivním a relativně zdravém prostředí. Zároveň je nutné podporovat rozvoj aktivit v oblasti cestovního ruchu.

V oblasti Poohří je nutné vytvořit podmínky pro obnovu a rozvoj zemědělských výrob, zejména ovocnářství.



71

Tabulka č. 4.1 – Vyhodnocení vyváţenosti vztahu územních podmínek pro příznivé ţivotní prostředí

a pro hospodářský rozvoj

SILNÉ STRÁNKY

loţiska nerostných surovin

kvalitní půdy

atraktivní krajina Českého středohoří s rekreačním potenciálem

SLABÉ STRÁNKY

těţba nerostných surovin – vlivy na ţivotní prostředí

poškození krajinného rázu těţbou a objekty zpracovatelského průmyslu

omezení rozvoje vyplývající z ochrany loţisek

omezení rozvoje vyplývající z ochrany půd a krajiny

PŘÍLEŢITOSTI

vyuţití přírodního potenciálu území pro rozvoj cestovního ruchu

zájem o bydlení v odlehlých sídlech díky zvýšené mobilitě

rozvoj ekonomických aktivit s vyšší přidanou hodnotou

HROZBY

pokračující útlum tradiční zemědělské činnosti

rizika krizových situací, při nichţ můţe dojít k poškození ţivotního prostředí

nedostatek financí na rekultivaci krajiny

Tabulka č. 4.2 – Vyhodnocení vyváţenosti vztahu územních podmínek pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území

SILNÉ STRÁNKY

stabilní – rostoucí počet obyvatel

dobrá dopravní dostupnost centra ORP prakticky z celého území ORP

dobré dopravní vazby na Prahu, Ústí nad Labem a okolní centra v kraji

pracovní příleţitosti a vybavenost v Lovosicích a Libochovicích

SLABÉ STRÁNKY

vlivy ekonomické činnosti na ţivotní prostředí a na zdraví obyvatel

nedostatečná dopravní obsluţnost odlehlých částí obcí

nepříznivá věková struktura

nepříznivá situace ve vybavenosti menších obcí a částí obcí sociální a technickou infrastrukturou

nízká intenzita obnovy domovního fondu

nevyuţité nebo nedostatečně vyuţité zemědělské areály

PŘÍLEŢITOSTI

rozvoj cestovního ruchu

mobilita umoţňující bydlení ve venkovském prostoru

rozvoj komunikačních technologií umoţňujících práci doma

rozvoj ekonomických činností s vyšší přidanou hodnotou

HROZBY

nárůst sociálně problémových skupin obyvatelstva – nezaměstnaní, sociálně slabí

stárnutí populace a úbytek ekonomicky aktivních obyvatel

nedostatek financí na obnovu domovního fondu

nedostatek financí na přestavbu či revitalizaci nevyuţitých nebo nedostatečně vyuţitých areálů

Tabulka č. 4.3 – Vyhodnocení vyváţenosti vztahu územních podmínek pro příznivé ţivotní prostředí a pro soudrţnost společenství obyvatel území

SILNÉ STRÁNKY

atraktivní krajina umoţňující krátkodobou rekreaci

historická stopa v krajině

cenné památky

SLABÉ STRÁNKY

image průmyslového území

vyšší nezaměstnanost v oblasti CHKO z důvodu útlumu zemědělství a lesnictví

omezení rozvoje obcí vyplývající z ochrany přírodních zdrojů, přírody a krajiny

špatný stavební stav některých památek

PŘÍLEŢITOSTI

vhodné vyuţití zanedbaných památek

vyuţití přírodního potenciálu území pro rozvoj cestovního ruchu

zájem mladých lidí o bydlení ve venkovském prostoru

HROZBY

rizika krizových a havarijních situací, při nichţ můţe dojít k poškození ţivotního prostředí

omezení vyuţívání krajiny a péče o území

nedostatek financí na obnovu památek



72

5. Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci

5.1 Environmentální pilíř

Vymezená loţiska, dobývací prostory a chráněná loţisková území představují územní limity, jeţ je třeba zohledňovat především při vymezování zastavitelných území a koridorů dopravní a technické infrastruktury. V některých případech jiţ současné záměry jsou situovány v CHLO. V budoucnosti lze předpokládat tlak na zahájení těţby v dalších lokalitách vzhledem k rostoucí potřebě štěrkopísků a stavebního kamene v souvislosti s rozvojovými záměry nejen na území ORP Lovosice. Některá loţiska se nacházejí v chráněných územích, coţ takřka vylučuje jejich budoucí vyuţití. Ačkoliv jejich těţba má zpravidla dopady lokálního charakteru, zahrnuje zejména narušení vodního reţimu v území, nevratné zábory půdy, hlučnost, prašnost, zvýšení intenzity silniční přepravy na místních komunikacích.

Přijetí opatření ke zvyšování vodního potenciálu území zejména v souvislosti s omezováním moţných dopadů klimatické změny, spojených s poklesem hladin spodních vod. Působit k hospodárnému vyuţívání vodních zdrojů v území. Lokalizace protipovodňových opatření v krajině, obnova nebo budování nových drobných nádrţí k zadrţování vody v území a omezování rozsahu povodní – posilování retenční a akumulační kapacity území revitalizací vodních toků.

Urychlené řešení/asanace starých zátěţí a kontaminovaných ploch. Vymezení ploch vhodných pro umístění bioplynových stanic a zařízení pro kompostování s ohledem na hygienické poţadavky. Vyuţívání a likvidace kalů z ČOV. Řešení optimalizace nakládání s odpady (separace, vyuţívání, likvidace) na území kraje - postupné vytváření regionálního integrovaného systému odpadového hospodářství. Podpora vytvoření sítě regionálních zařízení pro nakládání s KO tak, aby bylo dosaţeno postupného omezení BRKO ukládaných na skládky, podpora výstavby biofermentaních jednotek na zpracování komunálního odpadu.

Vymezit prvky ÚSES v podrobnosti ÚPD – redukce nebo rozšíření nebo posunutí s ohledem na vlastnické vztahy a morfologii terénu (při upřesňování tyto prioritně stanovovat mimo plochy zjištěných a předpokládaných loţisek nerostů vzhledem k jejich nepřemístitelnosti).

Plánovaný rozvoj (v rámci vymezené nadmístní rozvojové osy) je zpravidla podmíněn zkvalitněním, případně doplněním chybějící infrastruktury a je provázen rozvojem ekonomických aktivit a další zástavby – úkolem je minimalizace negativních dopadů na ekologicky cenné lokality a krajinný ráz. Ochrana přírodních, urbanistických a kulturních hodnot musí být zajišťována v rámci aktualizace územních plánů obcí, v rámci regulačních plánů a během stavebního a územního řízení. Při vymezování a zpřesňování koridorů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury minimalizovat zásahy do lesních porostů v rámci ÚPD.

V rámci ÚPD jednotlivých obcí minimalizovat negativní dopady v souvislosti plánovanou zástavbou a rozvojem rekreačních a dalších aktivit ve specifické oblasti České středohoří.



73

5.2 Sociální pilíř

Příprava územních plánů v obcích, které ještě nemají vyřešeno čištění odpadních vod (vybudování ČOV nebo připojení kanalizačních sítí v 22 obcích na jiţ vybudované ČOV. Mezi tyto obce patří obec Černiv, Děčany, Dlaţkovice, Evaň, Chodovlice, Chotěšov, Chotiměř, Jenčice, Keblice, Klapý, Lhotka nad Labem, Lkáň, Malé Ţernoseky, Podsedice, Prackovice nad Labem, Sedlec, Siřejovice, Slatina, Sulejovice, Úpohlavy, Vchynice, Vlastislav). Zvýšení stupně vybavenosti v obcích s nejniţším stupněm vybavenosti Lkáň, Vlastislav, Lukavec, Sedlec, Jenčice či Evaň. Modernizace a dobudování kanalizačních sítí v 15 obcích (Černiv, Děčany, Dlaţkovice, Evaň, Chodovlice, Chotěšov, Jenčice, Klapý, Křesín, Lhotka nad Labem, Lkáň, Malé Ţernoseky, Prackovice nad Labem, Sedlec, Vlastislav, Úpohlavy) SO ORP Lovosice.

Problémy nedostatečných parametrů některých komunikací, které umoţňují napojení odlehlých částí obcí s jejich centrální částí a s centrem ORP. Navrţení způsobu řešení k odstranění závad a zlepšení parametrů nevyhovujících částí komunikací. Zapracování úprav do ÚP jako VPS. Sem spadají části obce Třebenice (Kocourov, Medvědice, Lhota, Mrsklesy, Lipá a Sutom), Třebívlice (Staré, Leská, Skalice, Drevce) a obce Velemín (části Borec, Kletečná, Hrušova, Zboţná, Dobkovičky a Milešov). Nevyhovující propojení částí obcí Děčany (Děčany – Semeč) a Třebívlice (Dřemčice – Blešno) řešit návrhy na přestavbu polních cest na místní komunikace a zapracování návrhů do ÚP jako VPS. Návrh objízdných tras obcí Chotešov, Radovesice a Vrbičany, u nichţ se očekává nárůst intenzity dopravy v souvislosti s otevřením sjezdu D8 Brozany. Zapracování návrhů do ÚP obcí jako VPS. Navrţení objízdné trasy obce Siřejovice v souvislosti s nárůstem intenzity dopravy v důsledku obsluhy skládky SONO Číţkovice a její zapracování do ÚPD. V rámci ÚP řešit dopravní závady v městě Libochovice a v obcích Slatina, Třebívlice (Skalice), Velemín (Hrušovka, Milešov, Velemín) a Vrbičany. V rámci ÚP obcí řešit nedostatečné podmínky pro cykloturistiku a pěší turistiku (návrh samostatně vedených tras pro cykloturistiku (jejich vyvedení mimo silnice I. i II. třídy), návrh na propojení jednotlivých existujících úseků s cílem vytvoření ucelené sítě. V návaznosti na zpřesnění koridoru vysokorychlostní tratě VR1 jeho zpřesnění v rámci ÚPD dotčených obcí. V návaznosti na zpřesnění vymezení koridoru vodní dopravy VD1 pro zlepšení plavebních podmínek na Labi jeho promítnutí do ÚPD obcí.

Podporovat pokrytí území rozvojové osy územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a vyuţití rozvojových příleţitostí územními studiemi a regulačními plány. Řešit územní souvislosti spojené s výstavbou chybějícího úseku dálnice D8, zejména věnovat pozornost exponovaným plochám při dálnici.

Za hlavní prioritní záměry na úseku silniční dopravy vymezuje ÚP VÚC okresu Litoměřice ve vazbě na území SO ORP Lovosice následující stavby: výstavba dálnice D8, dálniční přivaděč pro Litoměřice (II. etapa), silniční most přes Labe u Mlékojed pro spojení Lovosic a Litoměřic a pro dálniční přivaděč, vybudování centra dopravních sluţeb pro kombinovanou dopravu s příslušnými odstavnými plochami v Lovosicích.

V rámci demografického vývoje je nutné vybudovat domy pro seniory s pečovatelskou sluţbou. Podpořit výstavbu rodinných domů – pro novomanţele a pro nově přistěhovalé obyvatele. Dalším cílem je udrţení co největšího počtu základních a mateřských škol v menších obcích. Rekonstrukce, modernizace a zvyšování kvality stávajících a výstavba nových zařízení pro trávení volného času. Příprava nových ploch, případně rekonstrukce stávajících objektů pro multifunkční zařízení zaměřená na volnočasové aktivity.

V oblasti bydlení je nutné rozšířit a vymezit nové plochy pro bytovou výstavbu či výstavbu nových rodinných domů. Zasíťování pozemků (zavedení inţenýrských sítí) pro novou výstavbu. Výstavba nových rodinných či bytových domů. Podpora bytové výstavby pro seniory.

Vymezení vhodných ploch pro nové ubytovací kapacity, zejména v menších obcích. Vybudování doplňkové infrastruktury cestovního ruchu (výstavba parkovacích míst, budování či modernizace sportovních, kulturních a společenských zařízení, atd.). Vytipování a značení dalších turisticky zajímavých tras (pro pěší, cyklotrasy, naučné stezky apod.).



74

5.3 Ekonomický pilíř

Vymezení vhodných ploch a příprava (zainvestování, přivedení komunikací) pozemků pro rozvoj podnikatelských aktivit, zejména v obcích Lovosice, Libochovice, Číţkovice a ploch vhodných pro rozvoj podnikání.

Zaměřit se na vyuţití nevyuţitých a chátrajících objektů v území pro potřeby rozvoje podnikatelských aktivit.

Při vytváření územních plánů respektovat vysoký rekreační potenciál území. Doporučujeme zváţit moţnost změny vyuţití funkčních ploch pro sportovní a rekreační vyuţití, to především v ekonomicky slabší části SO ORP Lovosice, především v obcích Děčany, Lkáň, Klapý v blízkosti CHKO České středohoří.

S ohledem na pokles pracovních míst v souvislosti s ekonomickou recesí doporučujeme zváţit umístění strategické průmyslové zóny nadmístního významu v SO ORP Lovosice v rámci ZÚR. Vymezit plochy pro výrobu převáţně lehkého průmyslu, především v jiţní části SO ORP Lovosice v blízkosti obcí Černiv, Slatina a Sedlec. Závěry rozboru udrţitelného rozvoje území správního obvodu ORP Lovosice.



75

5.4 Souhrnná SWOT analýza

Tabulka č. 5.4 – Souhrnná SWOT analýza udrţitelného územního rozvoje ORP Lovosice

SILNÉ STRÁNKY

stabilní sídlení struktura s dostatečně vybaveným centrem ORP a dalšími niţšími centry

nadregionálně a regionálně významné ekonomické aktivity – těţba, energetika, průmysl

významné přírodní zdroje - nerostné suroviny, kvalitní půda, lesy

atraktivní krajina CHKO České středohoří

republikově významné dopravní koridory

dobrá dostupnost Prahy, Ústí nad Labem a dalších center v okolí

dostatek pracovních míst v regionu

dostatečná vybavenost v rámci ORP

příznivý vývoj obyvatelstva

SLABÉ STRÁNKY

nedostatečná kvalita vody v Labi

nepříliš příznivý stav krajiny z hlediska ekologické stability mimo CHKO

silná zátěţ ţivotního prostředí (ovzduší, voda, hluk) dopravou, výrobami a lokálně těţbou

dopravní závady v obcích

přetíţení Lovosic dopravou

útlum ţelezniční dopravy

limity územního rozvoje vyplývající z ochrany nerostných surovin, ochrany půd a přírody

útlum tradičních zemědělských výrob

špatný stavební stav některých památek a jejich nedostatečné vyuţití

nedostatečná intenzita nové bytové výstavby

nedostatečné vyuţití a špatný stav některých zemědělských areálů

nedostatečně rozvinutá infrastruktura pro turistiku (gastronomie, ubytování, cyklotrasy)

PŘÍLEŢITOSTI

revitalizace krajiny s cílem zvýšit její stabilitu, zlepšit odtokové poměry a zlepšit její vzhled

vytvoření nových moţností pro hospodářský rozvoj zejména v oblasti cestovního ruchu

rozvoj vinařství

oţivení ovocnářství

příprava dalších rozvojových území pro bytovou výstavbu a pro ekonomické aktivity

dobudování dálnice D8 a obchvatů sídel

zlepšení technických parametrů stávajících silnic a ţelezničních tratí

obnova a rozvoj osobní dopravy na ţeleznici

přestavba či obnova zanedbaných zemědělských areálů

obnova zanedbaných památek

podpora udrţení mladých kvalifikovaných osob v regionu

zatraktivnění sídel z hlediska jejich vzhledu a vybavenosti

zvyšující se zájem mladých lidí o bydlení ve venkovských oblastech díky vyšší mobilitě

zkvalitňování bydlení v důsledku ekonomického růstu

vyuţití rekreačního potenciálu České středohoří

vybudování infrastruktury pro cestovní ruch vč. sítě turistických a cyklistických tras a cyklostezek

HROZBY

ekonomické otřesy způsobené útlumem výrob v oblasti zpracování surovin a těţkého průmyslu

další koncentrace ekonomických aktivit náročných na dopravu v Lovosicích

nárůst dopravní zátěţe v souvislosti s ekonomickými aktivitami v sousedních ORP (např. těţba v Brozanech)

stárnutí populace

odliv mladých lidí mimo region

výstavba „satelitního bydlení“ bez odpovídající občanské vybavenosti

ztráta atraktivity odlehlých sídel pro bydlení

pokles zájmu o druhé bydlení

Obsah - · PDF filedruhÁ ÚplnÁ aktualizace ÚzemnĚ...

Documents

Transcript of Obsah - · PDF filedruhÁ ÚplnÁ aktualizace ÚzemnĚ...