Obecna didaktika

• vyucujıcıHana Vonkova, katedra skolnı a socialnı pedagogiky

• emailh.vonkova@gmail.com

• konzultace19.4., 3.5. a 17.5. v 15:45-16:30, v R225

• kod v SISuOKBPV14109

• vyuka probıha19.4., 3.5., 17.5. 8:55-13:55 v B213

• webove stranky ke kurzuwww.zla− ryba.cz/hanicka/didaktikaMistri

• zakoncenı kurzu: zkouska

• pozadavky ke zkousce, forma zkousky, termıny: K dis-pozici jsou dve moznosti:

1. moznost:

– zkouska pısemna ve forme didaktickeho testu s otevrenymi,ale i uzavrenymi otazkami

– latka probrana na prednaskach a poprıpade dalsı ma-terialy, na ktere bude o prednaskach odkazovano

– termın zkousky: sobota 28.5. v 10:00 v R208 v budovefakulty v ulici M.D. Rettigove na Praze 1

2. moznost

– prezentace na vybrane didakticke tema behem nasehoposlednıho setkanı dne 17.5.

– doporucena didakticka temata pro Vase prezentace:

1

∗ pedagogicke koncepce J. F. Herbarta, J. Deweye

∗ soudobe teorie vzdelavanı - akademicke, spirituali-sticke, personalisticke, socialnı, technologicke, kog-nitivne-psychologicke a sociokognitivnı teorie Bertrand,Y. Soudobe teorie vzdelavanı. Praha: Portal, 1998.

∗ skolnı vzdelavacı programy - analyza SVP na vy-branych skolach

∗ Bloomova taxonomie a jejı revize

∗ vyzkum ucebnic

∗ slovnı hodnocenı

– mozno zvolit samozrejme i jina temata

– k vypracovanı prezentace je nutne vyuzıt odborne peda-gogicke literatury (odborne publikace, pedagogicke casopisyatd.)

– pokud je v ucebne B213, kde probıha nase vyuka, kdispozici dataprojektor, je nutne, aby byla prezentacepripravena napr. v Powerpointu ci jinem prezentacnımsoftwaru

– delka prezentace - 20 az 30 minut (dle poctu zajemcuo prezentaci je mozne, ze bude delka prezentace up-ravena)

• klıcova literatura a dalsı materialy, na nız budou zalozeny prednasky:

– Skalkova, J. Obecna didaktika. Praha: Grada, 2007.

– Bıla kniha, Ramcove vzdelavacı programy, webove strankyCERMAT atd.

1 Obecna didaktika, teorie vzdelanı a vyberuciva z historickeho pohledu

• nasledujıcı vyklad se opıra predevsım o knihu Obecna didaktikaod J. Skalkove

2

1.1 Obecna didaktika - vymezenı, vztah k oborovym

didaktikam

Vymezenı

• didaskein = ucit, vyucovat, poucovat, jasne vykladat, dokazovat(recky puvod)

• v pedagogickem smyslu pouzıvan az od 17. stol., kdy se ukazujıobtıze zvladnout veskere tehdejsı vedenı

• vymezenı didaktiky dle ruznych autoru (umenı vyucovat - Ratke,Komensky; teorie ucenı - Herbart, herbartovci; teorie vzdelanı -Willmann, Klafki; teorie ucenı a vyucovanı - Heimann, Schulz)

• jedno ze soucasnych vymezenı - ,,Didaktiku (obecnou didaktiku)vymezujeme jako teorii vzdelavanı a vyucovanı. Zabyva se prob-lematikou obsahu, ktere se jakozto vysledky spolecensko-historickezkusenosti lidstva stavajı v procesu vyucovanı individualnım ma-jetkem zaku. Zabyva se zaroven procesem, ktery charakterizujecinnosti ucitele a zaku a v nemz si zaci tento obsah osvojujı, tedyvyucovanım a ucenım.” (Skalkova, 2007)

• terminologicky rozdıl mezi kontinentalnı a angloamerickou oblastı⇒ pozor pri ,,googlovanı” literaturyv evropske kontinentalnı oblasti pouzıvano predevsım didacticsv angloamericke oblasti odpovıda nasemu slovu didaktika sous-tava nasledujıcıch pojmu - curriculum research and development,instruction (and training) research and development, teaching-learning evaluation (Skalkova, 2007)theory of instruction, theory of teaching, curriculum theory, in-structional science (Prucha, 2005)

Vztah k oborovym didaktikam

• oborove didaktiky se mohou tykat vyucovacıch predmetu nebopredmetnych oblastı (cizı jazyky, pocatecnı ctenı)

3

• oborovou didaktiku lze delat dobre za predpokladu dobrych znalostıpedagogiky, psychologie, daneho oboru

• vztah obecne didaktiky a oborovych didaktik nenı pouze ap-likacnı a dedukcnıobecna didaktika poskytuje teoreticky zaklad pro oborove didak-tiky, resı problemy presahujıcı jednotlive oborove didaktikyoborova didaktiky - dulezity pramen vyzkumu, obohacuje obec-nou didaktiku

1.2 Teorie vzdelanı z historickeho pohledu

• z hlediska cılu vzdelanı se vytvorily dve teorie - teorie formalnıhoa materialnıho vzdelanı

• od konce 18. stol. souperı o pojetı vzdelavacıch obsahu

Teorie materialnıho vzdelanı - predstavitel - H. Spencer (1820-1903)

• cıl - poskytnout zakum co nejvetsı mnozstvı latky

• vyplyvala ze spolecenskych pozadavku - lide musı disponovatznalostmi realnych predmetu, zivych jazyku a uzite matematiky

• na poc. 19. stol. - sehral pozitivnı roli - nove prırodovednepoznatky pronikajı do skol

• v 2. pol. 19. stol. - ukazaly se jednostrannosti teto teorie, vpraxi tehdejsıch gymnaziı se ukazuje encyklopedizmus

• vzdelavacı scientizmus, objektivizmus - duraz na latku, racionalnımomenty osovojovanı uciva × prehlızı osobnosti zaku

Teorie formalnıho vzdelanı - prestavilele - J. J. Pestalozzi (1746-1827), Herbart (1776-1841)

4

• cıl - rozvıjet ruzne stranky osobnosti zaka (rozumova schopnost,pamet, schopnost pozorovanı, pozornost, esteticke cıtenı atd.)

• nejde se omezit jen na poznatky, ty zastaravajı

• myslenı rozvıjeno na libovolnem materialu, vyustilo ve verbaliz-mus, osovojovanı abstraktnıch schemat

Implikace do soucasnosti

• vyber toho, co se bude ve skole ucit; podoba maturitnıch zkousek

• zavadenı klıcovych kompetencı

1.3 Typy vzdelanı z historickeho pohledu

1.3.1 Elementarnı a vseobecne vzdelanı

• typy vzdelanı - vedle vseobecneho se v 17. stol. zacına objevovati elementarnı vzdelanı, hlavnı rozsırenı v evropskych zemıch v18. stol. (Rakousko - terezianske reformy)

Elementarnı vzdelanı

• urceno detem, ktere mely pokracovat v praci rodicu; nejnutnejsıpoznatky - hlavne ctenı a psanı

• na poc. 20. stol. - poskytovano v osmitrıdnıch obecnych skolach+ mestanskych skolach (trılete skoly navazujıcı na paty rocnıkobecne skoly)

• poskytujı omezenou uroven odborneho vzdelavanı, nedavajı moznostuplneho vseobecneho vzdelavanı

Vseobecne vzdelanı

• na poc. 20. stol. - poskytovano na strednıch skolach - gymnaziıch,lyceıch

5

• prıprava na vysokoskolske vzdelanı

• 1928, Cechy - osmileta obecna skola 6.-8. rocnık (42%), mestanka(52%), nizsı str. skoly (6 %)

• 1947, Cechy - osmileta obecna skola 6.-8. rocnık (5,6%), mestanka(84%), nizsı str. skoly (11 %)

• po druhe svetove valce - sblizovanı obou typu vzdelavanı, demokra-tizace vzdelavanı, vyssı naroky na sirokou populaci

1.3.2 Odborne a vseobecne vzdelanı

Odborne vzdelavanı

• vyvıjı se na zaklade elementarnıho vzdelanı

• ve svych pocatcıch - pojato utilitaristicky (pro potreby urcitehozamestnanı), obecne vzdelavacı prvky zcela potlaceny, pro fyz-icky pracujıcı (socialnı rozmer)

• k nejstarsım odbornym skolam u nas patrı - montanisticka skolav Jachymove, 1733

• ,, ... system vedomostı a dovednostı, ktere jsou nutne pro urcitepracovnı cinnosti” (Skalkova, 2007)

Vseobecne vzdelavanı

• ve svych pocatcıch - prvky praktickeho vyuzitı potlaceny, produsevne pracujıcı,

• ,, ... vzdelanı, ktere poskytuje urcity system poznatku, doved-nostı, hodnotovou orientaci. Rozvıjı schopnosti, osobnostnı vlast-nosti, postoje cloveka. Pri tom nesmeruje prımo k urcite profesi.”(Skalkova, 2007)

sblizovanı odborneho a vseobecneho vzdelanı od pol. 20. stol.

6

1.4 Vyber uciva z historickeho pohledu

• didakticka transformace - obsah vedenı se urcitym zpusobemdostava do skolnıho vzdelanı

• otazkou jak vybırat ucivo se zabyvajı ruzne teorie v druhe pol.20. stol. ⇒ vznikajı ruzne didakticke teorie

• v te dobe - mnoho poznatku, rozvoj vedy, Coombs - ,,krize vzdelanı”

1.4.1 Prekonavanı poznatkoveho encyklopdizmu a poznatkoveroztrıstenosti

Teorie zakladnıho uciva

• predstavitel O. Chlup (1875-1965)

• chtel prekonat pretezovanı zaku vyberem zakladnıho uciva, chtelprekonat formalizmus

• duraz na mezipredmetove souvislosti, aktivnı ucast zaka, vhleddo predmetu

Teorie kategorialnıho vzdelavanı a exemplarnıho vyucovanı

• predstavitel - W. Klafki (1927- )

• ,,kategorialnı vzdelanı” - kategorialnı=reprezentativnı, obecne,jednota obsahovych i formativnıch stranek,

• obecne se odhaluje pomocı konkretnıho - napr. samostatna cinnost,dulezity prvek zodpovednosti

• teorie exemplarnıho vyucovanı - princip vyberu uciva tedy nazaklade vztahu obecneho a zvlastnıho

• historik H. Heimpel - vyucovanı o stredoveku je prezentovano vedvanacti krocıch reprezentovanych historickou osobou

7

limitace teorie zakladnıho uciva + exemplarnıho vyucovanıvyber z jiz existujıcıho uciva, chybı pridavanı novych vedeckych poz-natku

1.4.2 Modernizace vzdelavacıch obsahu

Uvedenı obsahu skolnıho vzdelavanı do souladu s vedou

• cıl - uvest skolnı vzdelavanı do souladu s novymi vedeckymi poz-natky

• duraz na prechod od statickeho prıstupu (clovek si vystacı s poz-natky ze skoly cely zivot) k dynamickemu prıstupu (clovek semusı behem zivota dale vzdelavat)

• duraz na teoretictejsı prıstupy, deduktivnı metody, obecne po-jmy, synteza poznanı

Struktury pojmu dle J. S. Brunera (1915- )

• duraz na strukturu predmetu, pochopenı systemu zakladnıch pojmua vztahu mezi vecmi

• nejprve ucit nejobecnejsı principy a pri ucenı se konkretnımuzasazovat do struktury

• duraz na vlastnı objevovanı, pozorovanı, srovnanı, abstrakci

• kritika na zaklade implementace do bezne praxe - prılisna ab-straktnost, neprimerenost, jednostranny racionalizmus

1.4.3 Kurikularnı teorie

• kurikulum vetsinou definovano jako ,,celek ucebnıho planu a sledpredmetu, specificke obsahy latky, souhrn zkusenostı, ktere zıskavajızaci, vyucovacı metody, prostredky a pomucky, ktere odpovıdajıdanym obsahum, adekvatnı prıprava ucitelu”

8

• iniciativy se chopili vedci a vedecke instituce

• duraz na efektivnı planovanı kurikula

• tvorba kurikula v nasledujıcıch etapach

– podrobne rozpracovanı cılu vyucovanı

– konstrukce ucebnıho materialu

– implementace = uvadenı latky do vyucovanı

– evaluace = hodnocenı vysledku

• limitace - nebyly reseny otazky obecnych cılu vzdelavanı, nebranzretel k psychologickym aspektum

• 70. leta - ekonomicka recese, krize skolnıho vzdelavanı, nebezpecıjednostranneho prıklonu k vede (technokratizmu)⇒ do centra sevıce dostava clovek

• reakce na kritiku skoly - zakladanı alternativnıch skol (svobodneskoly, odskolnenı spolecnosti)

Doporucena literatura

• Kasper, T., Kasperova, D. Dejiny pedagogiky. Praha: Grada,2008.

• Prucha, J. Cesko-anglicky pedagogicky slovnık. Praha: ARSCI,2005.

• Prucha, J. (ed.) Pedagogicka encyklopedie. Praha : Portal, s.r.o.,2009. 936 s. ISBN 978-80-7367-546-2.

• Uljens, M. School Didactics and Learning. UK, East Sussex:Psychology Press Ltd, 1997.

9

2 Zakladnı kurikularnı dokumenty

• zasadnı reforma kurikula vychazı z dokumentu Narodnı programrozvoje vzdelavanı v Ceske republice, Bıla kniha (kodifikovan veskolskem zakone z roku 2004)

• Bıla kniha formuluje myslenkova vychodiska, obecne zamery apozadavky na vzdelanı ve strednedobem horizontu

• zakladnı vychodiska - decentralizovat skolsky system a posılitpedagogickou autonomii ucitelu

• zpusob realizace - vytvorenı dvouurovnoveho participativnıho mod-elu narodnıho kurikula

• Ramcove vzdelavacı programy formulujı zavazne ramce vzdelavanıpro jeho jednotlive etapy a konkretizujı pozadavky statu na cıle,obsahy a ocekavane vystupy preprimarnıho, primarnıho a sekundarnıhovzdelavanı

• Skolnı vzdelavacı programy tvorı druhy stupen kurikularnıch doku-mentu, zpracovavajı ho ucitele na dane skole, je zavazny prodanou skolu, specifikuje cıle, obsahy a ocekavane vystupy vzdelavanı

10

2.1 Narodnı program rozvoje vzdelavanı v Ceske

republice - Bıla kniha

• pripravena MSMT

• povinny material ke zkousce: na strankach MSMT si najdeteBılou knihu a prostudujute ji s durazem na doporucenı, kterajsou uvadena u jednotlivych castı (ke stazenı zde )

2.2 Ramcove vzdelavacı programy

• respektujı ctyri mezinarodne prijate pilıre vzdelavanı pro spolecnostvedenı 21. stoletı: ucit se poznavat, jednat, zıt spolecne a ucitse byt (Delors, 1996)

• zohlednovan princip individualizace vzdelanı, ktery respektujeosobnostnı a vyvojove zvlastnosti zaka a jeho potreby

• jeden z klıcovych pojmu pouzıvanych v RVP jsou klıcove kom-petence = souhrn vedomostı, dovednostı, schopnostı, postoju a

11

hodnot dulezitych pro osobnı rozvoj a uplatnenı kazdeho clenaspolecnosti

• klıcove kompetence v zakladnım vzdelavanı: kompetence k ucenı;kompetence k resenı problemu; kompetence komunikativnı; kom-petence socialnı a personalnı; kompetence obcanske; kompetencepracovnı

• obsahove jadro = sıreji pojate vzdelavacı oblasti, ktere majınahradit izolovane vyucovacı predmety; podpora integrovanychucebnıch celku realizovatelne v projektech, nove vzniklych predmetechatd.

• Vzdelavacı obsah je v RVP ZV orientacne rozdelen do devıtivzdelavacıch oblastı, ktere jsou tvoreny jednım vzdelavacım oboremnebo vıce obsahove blızkymi vzdelavacımi obory:

– Jazyk a jazykova komunikace (Cesky jazyk a literatura, Cizıjazyk)

– Matematika a jejı aplikace (Matematika a jejı aplikace)

– Informacnı a komunikacnı technologie (Informacnı a komu-nikacnı technologie)

– Clovek a jeho svet (Clovek a jeho svet)

– Clovek a spolecnost (Dejepis, Vychova k obcanstvı)

– Clovek a prıroda (Fyzika, Chemie, Prırodopis, Zemepis)

– Umenı a kultura (Hudebnı vychova, Vytvarna vychova)

– Clovek a zdravı (Vychova ke zdravı, Telesna vychova)

– Clovek a svet prace (Clovek a svet prace)

• kazda vzdelavacı oblast je uvedena svou charakteristikou, cılovymzamerenım, vzdelavacı obsah (temata uciva, ocekavane vystupy)

• synteza a mezioborove souvislousti jsou zdurazneny v tzv. prurezovychtematech

12

• V RVP ZV jsou vymezena tato prurezova temata:

– Osobnostnı a socialnı vychova

– Vychova demokratickeho obcana

– Vychova k myslenı v evropskych a globalnıch souvislostech

– Multikulturnı vychova

– Environmentalnı vychova

– Medialnı vychova

• v ramcovem ucebnım planu - zavazne stanovene zaclenenı vzdelavacıchoblastı, oboru a prurezovych temat

• uvadı zasady pro tvorbu skolnıho vzdelavacıho programu

Ramcovy vzdelavacı program pro zakladnı vzdelavanı

Ramcovy vzdelavacı program pro gymnazia

• pripraveny Vyzkumnym ustavem pedagogickym (zkr. VUP)

• povinny material ke zkousce: na webovych strankach VUP sinajdete Ramcovy vzdelavacı program pro zakladnı vzdelavanı aRamcovy vzdelavacı program pro gymnazia a dukladne tyto dvaprogramy prostudujte (ke stazenı zde)

Ramcove vzdelavacı programy pro odborne skoly

• pripravovany Narodnım ustavem odborneho vzdelavanı

• na domovskych webovych strankach Narodnıho ustavu odbornehovzdelavanı je link na tyto programy - (ke stazenı zde )

• povinny material ke zkousce: na techto strankach si vybertedva RV programy (lze vybrat RVP pro SOS, SOU, konzervatore,nastavbove studium i prakticke skoly) a podrobne si je prostudu-jte

13

• na prednasce bude predstaven jeden Ramcovy vzdelavacı pro-gram - z 3. vlny, obor kategorie L a M, obor 75-31-M/01, Predskolnıa mimoskolnı pedagogika (ke stazenı zde)

2.3 Skolnı vzdelavacı programy

• povinny material ke zkousce: vyberte si nejakou skolu a pros-tudujte jejı skolnı vzdelavacı program

• na prednasce bude predstaven skolnı vzdelavacı program zakladnıskoly v Londynske, Praha 2 (ke stazenı zde)

• Metodika tvorby skolnıch vzdelavacıch programu SOS a SOU lzenajıt zde

2.4 Evaluacnı standardy

Maturitnı zkouska

• informace o nove forme maturitnı zkousky lze najıt na webovychstrankach organizace CERMAT (Centrum pro zjistovanı vysledkuvzdelavanı) navazujıcı na cinnost organizace Centra pro reformumaturitnı zkousky

• tato organizace je rızena MSMT

Prostudujte si tyto webove stranky (odkaz na stranky je zde) s durazemna

• maturitnı model (ke stazenı zde, prehledne je model zachycen naobrazku Maturitnı model - graficke znazornenı ve formatu PDFna uvedene webove strance) -

– casti maturitnı zkousky (spolecna a profilova cast)

– povinne a nepovinne zkousky v ramci jednotlivych castı

– role reditele skoly

14

– planovany prubeh maturitnı zkousky v roce 2011 a 2012

– provazanost s Ramcovymi vzdelavacımi programy

• Komplexnı zkousky z ceskeho jazyka a literatury a cizıch jazyku(ke stazenı zde)

– casti teto komplexnı zkousky

– porovnanı formy zkousky z jazyku s ostanımi zkusebnımipredmety

– provazanost s Ramcovymi vzdelavacımi programy

– prostudovanı Katalogu pozadavku pro cesky jazyk a liter-aturu – vyssı uroven obtıznosti (ke stazenı zde) - na prednascebudou diskutovany vybrane ulohy z teto zkousky

– orientacnı prostudovanı Katalogu pozadavku pro anglickyjazyk - vyssı uroven (ke stazenı zde) - na prednasce budoudiskutovany vybrane ulohy z teto zkousky

• Maturitnı kalendar v roce 2011 (ke stazenı zde)

• Jednotliva zkouska, M-zkouska (ke stazenı zde)

• Maturitnı generalka (ke stazenı zde - na prednasce probehnenavazna diskuze o clancıch zverejnenych v dennım tisku

Testovanı zaku v prubehu povinne skolnı dochazky

• Testovanı zaku v 9. rocnıku (ke stazenı zde) - obsah a cıle pro-jektu Kvalita I

• Testovanı zaku v 5. rocnıku (ke stazenı zde)

15

2.5 Ucebnı plany a ucebnı osnovy

Ucebnı plany

• Ucebnı plan je ,,skolnı dokument, ktery usporadava ucivo dourcitych celku, obsahuje jejich sled a jejich casovou dotaci” (Skalkova,2007, s. 85)

Zakladnı typy usporadanı uciva v ucebnıch planech

• Predmetove usporadanı uciva

– spojuje jednotlive predmety s prıslusnymi vedami, tech-nickymi a umeleckymi obory nebo s urcitymi oblastmi prak-ticke cinnosti

– obsahuje nebezpecı poznatkove roztrıstenosti (rozvıjenı ideıproti poznatkove roztrıstenosti - viz teorie mezipredmetovychsouvislostı O. Chlupa a teorie struktur J.S. Brunera)

– empiricky overovane zpusoby podporujıcı vztahy mezi predmety:koordinace uciva jednotlivych predmetuzarazovanı predmetu syntetizujıcıho vyznamu (napr. pr-vouka a filozofie), predmetu syntetickych (napr. nauka ospolecnosti)spoluprace ucitelu formou tymoveho vyucovanıinterdisciplinarnı programy a integrovane dny (hranice mezipredmety zcela odstraneny)

– RVP vyznamne podporuje vztahy mezi predmety - zavadıvzdelavacı oblastı (muze obsahovat vıce vzdelavacıch oboru),prurezova temata, moznostı vytvaret integrovane predmety

• Projektove usporadanı uciva

– zpracovano na poc. 20. stol. americkou pragmatickou ped-agogikou (predstavitelka: H. Parkhurstova)

– vychazı z empiricky stanovenych hlavnıch sfer spolecenskehozivota (socialnı vztahy, zivotnı prostredı, travenı volneho

16

casu), spojuje obsah vzdelanı s ruznymi oblastmi praktickychcinnostı (⇒ blızkost realnemu zivotu)

– meze: ztracı se teoreticky system

• Modulove usporadanı uciva

– moduly vytvarı urcitou stavebnici, z nız se konstruuje ucebnıplan

– podporuje integraci uciva, snazı se prekonavat nedostatkypredmetoveho a projetkoveho usporadanı

– v teto forme je casto organizovana i prıprava ucitelu

– existujı dva zakladnı modely v prıprave ucitelu:paralernı - aprobacnı predmety probıhajı zaroven s kurzypedagogicke prıpravy, typicke pro prıpravu ucitelu pro primarnıstupenkonsekutivnı - nejprve probıha prıprava v aprobacnıch predmetech,pote nasledujı pedagogicke a psychologicke kurzy, typickepro prıpravu ucitelu pro sekundarnı stupen

Ucebnı osnovy

• ,,Ucebnı osnovy jsou skolnım dokumentem, ktery charakterizujeobecny cıl a pojetı vyucovanı danemu predmetu, vymezuje obsaha rozsah uciva, jeho funkci” (Skalkova, 2007, s. 92)

Zakladnı koncepce usporadanı latky a jejıho rozvıjenı s ohle-dem na vek a uroven rozvoje zaka:

• linearnı usporadanı

– ucivo se neopakuje, rocnık od rocnıku se postupuje dale

– prıklad - matematika

• cyklicke usporadanı

17

– ucivo je rozvrzeno do cyklu, ktere se postupne opakujı arozvıjejı

– prıklad - literatura, historie

• spiralove usporadanı

– synteza predchozıch

• pri vytvarenı osnov uplatnujeme mnoho hledisek - spolecensko-historicka, epistemologicka, axiologicka, sociologicka atd.

Vnitrnı pojetı osnov na zaklade hledisek epistemologickycha psychologickych

• epizodicka (elementarnı, globalnı) rovina osnovovanı

– zalozena na zkusenosti zaku

– vychazı z praktickeho zivota, emocionalnıch prozitku, konkretnıchcinnostı

– hlavne v nejnizsıch rocnıcıch zakladnı skoly

• systematicka rovina

– epizodicka prechazı k systematicke rovine

– uplatnenı analytickych zretelu, systematickeho usporadanıatd.

– epizoda je prostoupena systemem

– hlavne ve vyssıch rocnıcıch zakladnı skoly

3 Vyucovanı - teorie vyucovanı, cıle vyucovanı

3.1 Vybrane teorie vykladu vyucovanı

3.1.1 Herbartova teorie, herbartizmus

• opıra se o asociacnı psychologii - zakladnı prvek psychiky =predstavy

18

• ukol vyucovanı - obohacovanı predstav, vytvarenı vztahu mezipredstavami

• deje se to prostrednictvım slova a nazornosti

• cesta poznavanı ve vyucovanı vyjadruje nasledujıcım postupem- tzv. formalnı stupne poznanı

1. jasnost - zak se zahlouba do latky, soustreduje pozornost,rozklada predmet na jeho casti; ucitel vyklada, uzıva nazornosti

2. asociace - nove predstavy se sdruzujı s jiz zıskanymi predstavami;ucitel vyvolava u zaku stare predstavy a spojuje je s novymi

3. system - predstavy se uvadı ve vztah, vybırajı se hlavnısouvislosti, formulujı se zavery, predstavy se radı do vedeckesoustavy

4. metoda - jde o aplikaci, resı se prakticke ukoly

• cinnost ucitele a zaku je systematicka, predpoklada vnitrnı sou-vislosti

• Herbartuv trojuhelnık s vrcholy ucitel, ucivo, zak - tımto tezzduraznil propojenı cinnostı ucitele a zaka

• herbartovci zjednodusovali puvodnı Herbartova ucenı

• dochazelo k mechanickemu aplikovanı uvedeneho postupu bezohledu na obsah, zaka atd.

• do popredı vstupuje ucitel, zak byl pouze jako prijımajıcı (poslouchaslovo ucitele, vidı nazorne ukazky ucitele), aktivne ale nejedna

• prevaha pametnıho ucenı, encyklopedicke pojetı vyucovanı, in-telektualismus jako hra predstav

19

3.1.2 Pragmaticka koncepce J. Deweye (1859-1952)

• kritizoval herbartovskou skolu - jednostranny intelektualismus,pasivitu zaku

• v dıle Demokracie a vychova kladl duraz na skolu spojenou sezivotem

• vyucovanı prostrednictvım konanı, duraz na aktivnı cinnost zaku

• prubeh vyucovanı chape jako postupne resenı problemu

– pocatek tvorı pocit obtızı, potreba problem resit

– zaci cinı problem jasnejsım, vymezujı jeho hranice

– prechod od daneho problemu k tomu, co jeste nenı - predstavao moznem resenı, trıda navrhuje resenı

– zaci rozvıjejı hypotezy, proverujı hypotezy

– dalsı pozorovanı, uznanı ci odmıtnutı hypotezy

• v praxi sel do popredı jednostranny prakticizmus, vedlo ke snızenıurovne vzdelanı

3.1.3 Konstruktivizmus

• soucasna vyznamna didakticka teorie

• duraz na aktivitu subjektu, poznanı je strukturovano predevsımsubjektem

• prekoncept = vysvetlenı a pojmy, ktera jsou subjektu vlastnı,muze jıt i o nespravna vysvetlenı

• zaci transformujı, rozvıjejı a rekonstruujı sve drıvejsı pojmy, novypoznatek se zasazuje do struktury

• z prekonceptu prechazejı k vedeckym pojmum, vysvetlenım

20

3.2 Cıle ve vyucovanı

• nejdulezitejsı komponenty vyucovacıho procesu: cıle procesu vyucovanı,obsah (ucivo), soucinnost ucitele a zaku, metody, organizacnıformy a didakticke prostredky, podmınky

• modelove komponenty vyucovacıho procesu je treba mıt na pametinapr. pri rozboru problemu, jez se mohou vyskytnout ve vyucovanı

3.3 Funkce cılu, hierarchizace cılu

• cıl vyucovanı = zamysleny a ocekavany vysledek, k nemuz ucitelspolecne se zaky smeruje

• tento vysledek je vyjadren ve zmenach, kterych se dosahuje vevedomostech, dovednostech a vlastnostech zaku prostrednictvımvyucovanı

• cıle vyucovanı nechapat oddelene od cele hierarchie cılu ruzneobecnosti

• nejobecnejsı cıle: vyplyvajı z potreb spolecnosti, spjaty s kul-turou

• pri konkretizaci cılu uplatnujeme zretel k obsahu uciva, zakovi

• konkretnejsı cıle souvisejıcı s obsahem uciva a zakem jsou vyjadrenyv kurikularnıch dokumentech - Bıla kniha, RVP, SVP

• hierarchizace cılu (od cılu skoly po vyucovacı hodinu): cıle skoly,cıle predmetu, cıle rocnıku, cıle tematickeho celku, cıle tematu,cıle vyucovacı hodiny (cıle se navzajem ovlivnujı)

• konkretizace cılu souvisı s kognitivnımi, afektivnımi i psychomo-torickymi strankami osobnosti

21

3.4 Taxonomie cılu

• teorie programovaneho vyucovanı a teorie kurikula prispely vdruhe pol. 20. stoletı k rozpracovanı kategorie cıle tım, ze nas-tolily otazku operacionalizace cıle

• B. S. Bloom, D. R. Krathwohl a dalsı rozpracovali taxonomie cılua to tak, aby se daly vyjadrit pojmech chovanı a byly objektivnezjistitelne

3.4.1 Bloomova taxonomie

• jedna se o taxonomii v oblasti poznavacıch procesu

• sklada se ze sesti kategoriı cılu, ty se dale clenı, jsou usporadanypodle urovne narocnosti

• taxonomie uvedena v knize Skalkova (2007) je ke stazenı zde

3.4.2 Niemierkova taxonomie

• jedna se o taxonomii v oblasti afektivnı

• B. Niemierko rozvıjel taxonomii D. R. Krathwohla

• D. R. Krathwohl predstavil nasledujıcı taxonomii:

– vnımanı podnetu

– reagovanı na ne

– jejich hodnocenı

– systematizace hodnocenı

– zvnitrnovanı hodnot

• B. Niemierko kriticky hodnotil jednostrannou koncepci internal-izace vyse uvedene taxonomie (prizpusobenı jako nejvyssı uroven)a nekladenı durazu na tvurcı cinnost

22

• taxonomie B. Niemierka vyjadrena v kategoriıch motivacnıch vysledkuvychovy:

– ucast v cinnosti: vykonavanı cinnosti, ale bez zvlastnı vlastnıiniciativy

– samostatne pokusy o cinnost

– pozitivnı vztah k cinnosti: na zaklade trvale vnitrnı potreby,ale bez sirsıho zobecnenı

– system cinnostı: uvedomele a systematicky usporadane cinnosti,subjekt se s cinnostmi ztotoznuje, cinnost nabyva osobitehovztahu

3.5 Motivacnı vyznam cıle v ucenı zaku

• vyzkumy: velke efektivity vyucovanı dosahneme tım, ze zacipresne znajı cıl jejich cinnosti, to, co si majı osvojit

• zak pak muze planovat svoji cinnost sam

• zasadnı je motivacnı slozka - zak prijıma cıl za vlastnı, cıl maurcitou subjektivnı slozku

• podmınky pro prijımanı cıle vyucovanı u zaka za jeho vlastnı cıle:

– dostupnost cıle - ta je pro zaky pritazliva, nenı to jen to,co od nich zada ucitel (nelze zcela zjednodusovat - zak senekdy musı ucit i to, co ho nezajıma)

– konkretnı formulace cıle - formulovat ho muze ucitel, ale isamotnı zaci (ucitel ma pouze regulativnı roli);

– vnımanı cıle zakem jako prirozeneho problemu, ktery jesoucastı zajımave situace

• v praxi se casto vyskytuje pouze snaha o dobrou znamku bezohledu na obsah ⇒ motiv vedoucı k cıli a obsah nemajı nicspolecneho, rozpada se tım celek pedagogickeho procesu

23

• Otazky: Znajı zaci hlavnı cıle jejich ucenı? A jejich ucenı v jed-notlivych predmetech? Je v cılıch prıhlızeno k jejich zivotnımzkusenostem a zajmum? Jsou cıle v souladu s moznostmi zaku?Jsou vytvoreny podmınky pro to, aby se zaci radi ucili? Podnecujıcıle zaka k samostudiu, samostatnemu kladenı cılu, hledanı jejichrealizace?

24