Jan Folda (editor), Oldřich Matoušek, Hana Pazlarová, Anna Šabatová, Věduna Bubleová, Alena Vávrová, Martina Vančáková, Jana Frantíková, Renata Janíčková

Veřejně dostupné statistické údaje Výzkumné zprávy státních i nestátních

organizací Další publikaceSlabé místo Roztříštěnost informací Nedostupnost některých údajů

Náhradní péče o děti a mladistvé je dlouhodobě problematická.

ČR je na špici v počtu dětí vyrůstajících mimo vlastní rodinu.

Analýza se zaměřuje na přípravu dětí na odchod z péče a na dostupnou následnou péči.

Ročně odchází z ústavní péče asi 250 mladých lidí, až polovina se dostane do konfliktu se zákonem.

Nejednotný výklad. Různí se podle zákonné normy. Analýza pracuje s rozpětím 15 – 26 let.

Sociální poradenství Telefonická krizová intervence Domy na půl cesty Kontaktní centra Krizová pomoc Nízkoprahová zařízení Terénní programyKromě domů na půl cesty bezplatné

Prodloužení pobytu v zařízení z důvodu soustavné přípravy na výkon povolání

Příprava dítěte na odchod do samostatného života (samostatné bytové jednotky, kontakt s příslušných místním úřadem a sociálním kurátorem před odchodem)

Věcná nebo peněžitá pomoc do 15 000,-Kč. Domy na půl cesty Pomoc v hmotné nouzi + program individuálního

motivačního postupu

Nabídka služeb neodpovídá zcela potřebám cílové skupiny.

Nabídka je lokálně i kapacitně omezená (např. kapacita domů na půl cesty, Praha x ČR).

Některým potřebám neodpovídá žádná stávající služba (pomoc v životní orientaci, doprovázení..) nebo je poskytována omezeně neziskovými organizacemi.

Výbor pro práva dítěte vidí jako nejproblematičtější následující oblasti:

Roztříštěnost systému péče o děti Chybějící národní plán implementace Úmluvy o

právech dítěte Nedostatečné respektování principu

„nejlepšího zájmu dítěte“ v legislativě i praxi. Zcela nedostatečná podpora rodin v obtížné

situaci, vedoucí k příliš vysokému počtu dětí v ústavních zařízeních.

Problémy s předsudky a diskriminací Romů ve společnosti.

Nedostatečný respekt k právu na rodinný život. Ochrana práv dětí není chápána v kontextu práva na rodinný život.

Neexistuje systém preventivní péče, jenž by předcházel nařizování ústavní výchovy. Ústavní výchova bývá velmi často nařizována i pro nepříznivou sociální situaci rodiny.

Pokud je ústavní výchova nařízena, nečiní orgány dostatečné kroky k tomu, aby trvala co nejkratší dobu

Děti umístěné do pěstounské péče, nemají zaručeno právo na pravidelný kontakt s rodiči

Soudní řízení o navrácení dítěte do rodiny trvá často bezdůvodně dlouho

Způsob výchovy v dětských domovech nedostatečně připravuje děti na převzetí odpovědnosti za svůj život

Praxe panující ve většině výchovných ústavů neodpovídá potřebám dětí (podmiňování kontaktu s rodiči….)

Neexistuje povinné právní zastoupení mladistvých u soudu v řízení o ústavní výchově.

Nedobré klima v některých ústavech způsobuje množství útěků = riziko zneužívání a dalšího společensky rizikového chování

Nápadně vysoké procento romských dětí v ústavní výchově

Ochrana dětí a rodiny není chápána jako přirozená součást sociální politiky vůbec, jejíž nezbytnou součástí je přiměřená bytová politika.

posílit a zkvalitnit terénní sociální práci, zaměřenou především na prevenci sociálního osiření a sanaci, podporu a pomoc biologické rodině

posílit a podpořit práci orgánů sociálně právní ochrany dětí

hledat a rozvíjet nové programy a projekty jako alternativy ústavní péče

zavádět nové formy pěstounské péče, které by pomohly většímu počtu dětí žít v rodinném prostředí s podporou biologické rodiny

podporovat, doprovázet a vzdělávat pěstounské rodiny

informovat veřejnost a problematice ohrožených dětí

vytvořit a prosadit jednotnou koncepci péče o dítě a rodinu

určit zodpovědný orgán, který bude mít exekutivní pravomoc pro celou oblast náhradní péče o děti a mladistvé

finanční prostředky v rámci systému by měly být směřovány na konkrétní dítě, nikoliv na lůžko v ústavním zařízení.

vytvořit systém specializovaných pěstounských rodin pro handicapované děti.

Vytvořit aktuální koncepci následné péče

Zrovnoprávnit v systému financování lůžková zařízení a terénní či ambulantní služby

V procesu komunitního plánování na úrovni krajů není tato cílová skupina dostatečně reprezentována