MEDICÍNA A FARMACIE NA UNIVERZITù...

MEDICÍNA A FARMACIENA UNIVERZITù KARLOVù

VYBRANÉ PUBLIKACE NAKLADATELSTVÍ KAROLINUM

Kaplan, Karel:Druh˘ proces. Milada Horáková a spol. – rehabilitaãní fiízení 1968–1990Praha, Karolinum 2008, broÏ.,584 str., 1. vydání, 390 KãV knize Druh˘ proces se renomovan˘ historik KarelKaplan vrací k jednomu ze sv˘ch celoÏivotních témat:k nejsledovanûj‰ímu politickému procesu v novodob˘chãesk˘ch dûjinách – soudu s Miladou Horákovou a dal‰íminekomunistick˘mi politiky. Tématem práce, zaloÏené na

rozsáhlém archivním v˘zkumu a na bohaté osobní zku‰enosti autora, v‰ak tento-krát nejsou události vykonstruovaného procesu, ale jeho dal‰í osudy. Poãínajeamnestií a prvním rehabilitaãním fiízením v roce 1963 se odvíjí vyãerpávající doku-ment o peripetiích hlavního i následn˘ch procesÛ, jejichÏ aktéry se staly desítkyodsouzen˘ch, svûdkÛ, ãlenÛ komisí a pfiíslu‰níkÛ STB.V˘povûdi tûchto osob tvofiíjednu ze dvou ãástí knihy, doplÀují je statistiky a dobové dokumenty.TûÏi‰tû spo-ãívá v událostech druhé poloviny ‰edesát˘ch let a první poloviny let sedmdesát˘ch,pfiiná‰í v‰ak také bilanci z perspektivy dne‰ka, kdy se opût ukazuje vysoká aktuál-nost klíãové tragédie na‰í pováleãné historie.

Krijtová, Olga; âervenková, Jana:Uãebnice nizozem‰tinyPraha, Karolinum 2008, váz.,370 str., 3. vydání, 290 KãTfietí, v˘raznû pfiepracované vydání stejnojmenné publi-kace Olgy Krijtové (Karolinum 1995), jejímÏ cílem jebûÏn˘ dohovor v Nizozemsku a ve Flandrech. Novévydání bylo zásadnû roz‰ífieno o aspekt komunikativní:o jednoduché rozhovory a autentické texty, doplÀujícíkonverzaãní ãi lexikální cviãení, klíã a nizozemsko-ãesk˘

abecední slovník; novû zpracována je i gramatická ãást. Souãástí publikace je zvu-ková nahrávka na dvou CD, namluvená rodil˘mi mluvãími. Uãebnice probírá takfikave‰kerou gramatiku nizozem‰tiny a základní reálie a je vhodná jak pro jazykovékurzy vedené uãitelem, tak pro samostudium.

âernoch, Jifií:Transkutánní cholangioskopie.TranscutaneousCholangioscopyPraha, Karolinum 2008, broÏ.,400 str., 1. vydání, 350 Kãâesko-anglická publikace podává pfiehled o historii, tech-nice, indikacích a komplikacích metod perkutánnítranshepatální cholangiografie, perkutánní transhepatálnídrenáÏe a transkutánní cholangioskopie a pfiedstavujezuÏitkování bohat˘ch praktick˘ch zku‰eností autora.

Obrázky s popisky, doplnûné velk˘m poãtem kazuistik, demonstrují pfiíklady obouinvazivních radiodiagnostick˘ch metod (PTC a PTD) a endoskopické metody(TCH). Byl vytvofien atlas typick˘ch nálezÛ. Pro lep‰í pfiehlednost a vût‰í v˘povûdníhodnotu jsou obrázky v textu ãernobílé, na pfiiloÏeném CD pak barevné.Monografie slouÏí jako v˘ukov˘ materiál pro studenty medicíny a pfiedev‰ím prograduované odborníky po atestaci v intervenãní radiodiagnostice, gastroenterolo-gii, internû, chirurgii a dal‰ích oborech.Vzhledem k prioritû tématu ve svûtovémmûfiítku je publikace doplnûna anglick˘m popisem v‰ech obrázkÛ a obsáhl˘m ang-lick˘m souhrnem.

Horyna, Mojmír; Hugo, Robert; Mádl, Martin; Preiss, Pavel:Kostel sv. Katefiiny na Novém Mûstû Praha, Karolinum 2008, váz., 144 str., 1. vydání, 290 KãReprezentativní publikace kolektivu renomovan˘ch odborníkÛ pod vedením Mojmíra Horyny je vÛbec první vût‰í monografií v˘znamnépamátky, jeÏ byla na dlouhou dobu uzavfiena pro vefiejnost a odsunuta na okraj zájmu, kter˘ si jakoÏto stavba plnû srovnatelná s nejslav-nûj‰ími díly praÏského baroka zaslouÏí. Kniha, jeÏ vychází pfii pfiíleÏitosti dokonãení konzervace a restaurace celého komplexu, seznamujeãtenáfie jak s dûjinami nûkdej‰ího augustiniánského klá‰tera, tak s osudy kostela sv. Katefiiny, jehoÏ architektufie a v˘zdobû jsou vûnoványústfiední kapitoly. Detailní anal˘za Mojmíra Horyny zdÛrazÀuje aspekt promy‰leného „Gesamtkunstwerku“ v souhfie Dientzenhoferovaarchitektonického fie‰ení a sochafiské a v˘tvarné v˘zdoby.Autorem stati o freskách Václava Vavfiince Reinera je Pavel Preiss, kter˘ o tomtomalífii jiÏ napsal samostatnou monografii a kter˘ spoleãnû s Martinem Mádlem pfiipravil také ãást vûnovanou oltáfiním obrazÛm s dÛrazemna tvorbu Itala Gregoria Guglielmiho. Pozornost je vûnována i atypick˘m kostelním varhanám (R. Hugo). Statûmi dokumentujícími prÛbûha v˘sledky restaurátorsk˘ch prací v letech 1999–2007 pfiispûli do publikace Vladimír Fiala a Vaica Hejdová, zvlá‰tní kapitolou o restaurováníGuglielmiho obrazu na hlavním oltáfii pak Radana Hamsíková.

Pynsent, Robert B.:ëáblové, Ïeny a národ.V˘bor z úvah o ãeské literatufiePraha, Karolinum 2008, broÏ.,644 str., 1. vydání, 450 KãV˘bor z esejÛ a studií kontroverzního britského bohe-misty Roberta B. Pynsenta (od roku 1991 profesor naSchool of Slavonic and European Studies v Lond˘nû) zahr-nuje asi tfietinu jeho ãlánkÛ o ãeské a slovenské literatufie,z nichÏ nûkteré byly pfieloÏeny z anglick˘ch originálÛ

a nûkteré jsou kniÏnû publikovány poprvé. Tematicky zasahují ‰iroké spektrumãeské a slovenské literatury od stfiedovûku po souãasnost. K hlavním Pynsentov˘mzájmÛm patfií literatura 14. století, ranû novovûká próza, dekadence, nacionalismusa antisemitismus v literatufie a Ïenské psaní. SvÛj nekonvenãní, fascinovan˘i nesmlouvav˘ pohled zamûfiuje jak na tradiãní ikony ãeské kultury (Masaryk,Mácha, âapek), tak na okrajové autory a jejich „trochu neobvyklé knihy“. Pynsentse i v tomto autorském v˘boru drÏí hesla, Ïe úkolem literárního kritika je pfiede-v‰ím bavit ãtenáfie. V hutném doslovu se k závûrÛm sv˘ch star‰ích studií vracía koriguje je nebo obohacuje z jiné perspektivy.

Horák, Slavomír:Rusko a Stfiední Asie po rozpadu SSSRPraha, Karolinum 2008, broÏ.,228 str., 1. vydání, 220 KãMonografie se zamûfiuje na komplexní zpracování dyna-miky vztahÛ Ruska a stfiedoasijsk˘ch státÛ po rozpaduSSSR. PfiestoÏe se vliv Ruska na tomto prostoru postupnûsniÏuje, závislost místních reÏimÛ na b˘valém centrunadále trvá. Tuto závislost, resp. její formy zkoumá publi-kace v rovinû politické, vojenské, ekonomické

a sociální/humanitární. PfiestoÏe se Stfiední Asie jeví jako jednotn˘ prostor stmelen˘pfiedchozí sovûtskou minulostí, více neÏ patnáct let po rozpadu SSSR se ukazujív˘razné rozdíly ve zpÛsobu, jak jednotlivé zemû staví svou politiku vÛãi b˘valémucentru.

P¤IPRAVUJEME

·temberk, Jan:Automobilista v zajetí realityPraha, Karolinum 2008, broÏ.,174 str., 1. vydání, 170 KãKniha mapuje v˘voj právní regulace automobilismu od jehopoãátkÛ do poloviny 20. století. StûÏejní období pfiedstavo-vala první polovina minulého století, kdy se konstituovalyzákladní zásady a pravidla, na nichÏ se automobilová dopravamohla dále rozvíjet. Jednalo se o dobu hledání vzájemnéhopomûru mezi automobilov˘mi nad‰enci a spoleãností, která

nebyla novému druhu dopravy vÏdy naklonûna.Text pfiedkládá pohled na automo-bilismus z hlediska povinností a limitÛ, které byly na ãeského fiidiãe kladeny.Autorv‰ak neposkytuje pouze v˘klad pravidel silniãního provozu, ale snaÏí se ãtenáfii pfii-blíÏit zajímavé informace o tom, s ãím v‰ím se musel tehdej‰í fiidiã v souvislostis provozem motorového vozidla vyrovnávat.

EDITORIAL

1

VáÏené ãtenáfiky, váÏení ãtenáfii,

ti z vás, ktefií nevidí ãasopis UniverzityKarlovy Forum poprvé, vûdí, Ïe se uÏnûkolik let profiluje jako série monote-matick˘ch ãísel, zamûfien˘ch vÏdy nanûkter˘ z dÛleÏit˘ch segmentÛ ãinnostiuniverzity. A tak jsme se na stránkách jednotliv˘ch monotémat mohli doãísttfieba o tom, jak se na Univerzitû Karlovûrozvíjí vûdecká nebo ediãní ãinnost, jakáje její strategie v oblasti zahraniãníchstykÛ, jak vypadá prÛvodce jejími vnitfi-ními pfiedpisy, co v‰echno nabízí sv˘mstudentÛm ãi zda je dnes je‰tû moÏnénalézt nadace ãi mecená‰e Hlávkova for-mátu. âíslem, které právû drÏíte v rukou,roz‰ifiuje Forum toto zamûfiení o dal‰írozmûr. Poprvé je totiÏ monotéma orien-továno pouze na jednu ze skupin oborÛ,které jsou na UK pûstovány.Oblastí, na niÏ je tentokrát soustfiedûnapozornost, jsou lékafiské obory naUniverzitû Karlovû, které byly jednímz nosn˘ch pilífiÛ od poãátku její existence.Svoji podobu profilovaly napfiíã staletími,postupnû upevÀovaly svoji oborovouautonomii a homogenitu a dnes interdis-ciplinárnû pfiesahují smûrem k oborÛmpfiírodovûdn˘m, technick˘m i spoleãen-skovûdním.Ani fakt, Ïe se jedná o obory,jejichÏ dal‰í rozvoj bezprostfiednû souvisís kontroverzním návrhem uvaÏovanétransformace fakultních nemocnic dopodoby akciov˘ch spoleãností, jenÏ se stalmedializovan˘m tématem a pfiedmûtemzájmu ‰ir‰í vefiejnosti, by je‰tû sám o sobûvolbu tématu, jeÏ zahajuje fiadu nov˘choborovû orientovan˘ch ãísel na‰ehoãasopisu, plnû nezdÛvodnil.To, co bylo pro tuto volbu klíãové, bylokamÏik, kdy se dal‰í osud lékafisk˘ch studií stal pfiedmûtem diskuse napfiíã uni-verzitou a nebezpeãn˘ zámûr zákonao univerzitních nemocnicích testem celo-univerzitní integrity a meziuniverzitníkooperace, testem na‰í schopnosti aktivi-zovat intelektuální potenciál a reagovats potfiebnou razancí a kvalifikovaností,kriticky i konstruktivnû.V okamÏiku, kdyjednání vedení univerzity a dûkanÛ lékafi-sk˘ch fakult a farmaceutické fakulty dopl-nila spontánní studentská iniciativa, kdyplénum Akademického senátu Univerzity

Karlovy spolu s její Vûdeckou radou zfietelnû artikulovalo svÛj nesouhlas sezámûrem ohroÏujícím dal‰í v˘uku nalékafisk˘ch fakultách a kdy pracovní t˘mzahájil pfiípravu na‰eho alternativníhonávrhu – v tomto sv˘m zpÛsobem jedi-neãném okamÏiku bylo dané monotémanaplnûno absolutnû.¤íká se nûkdy, Ïe co nezabije, to posílí.A já mám docela siln˘ pocit, Ïe nûco tako-vého jsme právû zaÏili a zaÏíváme. Není to‰patn˘ pocit a není to pocit, kter˘ pfii-chází ãasto. Je to tak, Ïe ãas od ãasu sestane, Ïe je tfieba nastavit laÈku nezbytnûvysoko a pak ji spoleãnû pfiekonat, pro-toÏe podlézt ji by znamenalo rezignovata prohrát.Léãebná péãe je téma, které se velmiv˘raznû dot˘ká kaÏdého z nás, a nejinak jeto i s kvalitní pfiípravou dal‰ích generacízdravotnick˘ch odborníkÛ. To je úkola poslání, které si univerzita velmi inten-zivnû uvûdomuje. Pfieji vám pouãné a pfií-jemnû strávené chvíle pfii ãetbûo minul˘ch, ale pfiedev‰ím souãasn˘chaktivitách na‰ich lékafisk˘ch fakult a jejich‰piãkov˘ch pracovi‰È, které k naplnûnítohoto poslání smûfiují.

prof. RNDr.Václav Hampl, DrSc.rektor Univerzity Karlovy v Praze

FORUM 3/2008, se‰it 12,âasopis Univerzity Karlovy v Praze

Vydává: UK. Redakce: 116 36 Praha 1, Ovocn˘ trh 3,Odbor vnûj‰ích vztahÛ

Redakci fiídí:doc. M. ·obr, prorektor pro vnûj‰í vztahy

Odpovûdní redaktofii:I. Dostál, V. Hájek, K. Hamanová, K. Kadlecová,

J. ·velch,V.Veselá

Telefon: 224 491 248, fax: 224 491 309,e-mail: [email protected]

Grafická úprava:L. DoleÏel

NevyÏádané rukopisy se nevracejí.Redakce si vyhrazuje právo na úpravu autorsk˘ch pfiíspûvkÛ a jejich krácení.

Forum UK je roz‰ifiováno zdarma na akademické pÛdû.Vychází ãtvrtletnû.

Toto ãíslo vy‰lo v fiíjnu 2008.Registrace MK âR 72 79.

Ti‰tûná verze: ISSN 1211-1724.

V minulém FORU jste se mohli doãíst o absolventech Univerzity Karlovy.

Elektronickou podobu ãísla ve formátu PDF mÛÏete najít na adrese:

http://iforum.cuni.cz

OBSAH / CONTENTS

2

TITULNÍ STRANAON THE COVER

Slavná olejomalba Rembrandta Harmenszoona van RijnaAnatomie dr. Tulpa z roku 1632 je vlastnictvím nizozemskéhomuzea Mauritshuis v Den Haagu. Doktor Nicolaes Tulp naobraze vysvûtluje pfiizvan˘m lékafiÛm funkce svalstva na paÏipitvaného zloãince Adriaana Adriaanszoona. / The famous oilon canvas by Rembrandt Harmenszoon van Rijn The AnatomyLecture of Dr. Nicolaes Tulp (1632), currently in the collectionof the Netherland's Mauritshuis museum in the Hague. On thepainting, doctor Nicolaes Tulp explains to the invited medicsthe function of the arm muscles of the dissectioned outlawAdriaan Adriaanszoon.

EDITORIAL 1

STALO SENEWS

Dûní na Univerzitû Karlovû / Recent Months at CU 4

VùDA PRO PRAXIRESEARCH IN PRACTICE

Medicína a ti druzí / Medicine and the Others 8

TÉMA

MEDICÍNA A FARMACIE NA UK MEDICINE AND PHARMACOLOGY AT CU

Duel o univerzitní nemocnice –Otázky pro ministra zdravotnictvíTomá‰e Julínka a rektoraUniverzity Karlovy VáclavaHampla / The Duel overUniversity Hospitals – Questionsfor Minister of Health Tomá‰Julínek and Rector of CharlesUniversity Václav Hampl 10

Shrnutí hlavních bodÛ pfiipravovaného alternativního návrhuzákona o univerzitních nemocnicích a univerzitních zdravotnick˘chpracovi‰tích / Introducing the Upcoming Alternative Proposalof the Law on University Hospitals and University Health Care Facilities 13

Jan ·krha: Univerzitní nemocnice – základ moderní spolupráce univerzity a nemocnice / The University Hospitals – The Cornerstone of Modern Cooperation of the University and Hospital 15

FAKULTY MEDICÍNY A FARMACIE NA UK THE MEDICINE AND PHARMACOLOGY DEPARTMENTS AT CU

Ludmila Hlaváãková: Z historie v˘uky na praÏsk˘ch lékafisk˘chfakultách UK a jejích fakultních nemocnic / From the Historyof Teaching at the Prague Medical Faculties at CU and theUniversity Hospitals 18

Tomá‰ Zima: 1. lékafiská fakulta UK / 1st Faculty of Medicine 21

Ondfiej Hru‰ák: 2. lékafiská fakulta UK / 2nd Faculty of Medicine 24

Michal Andûl: 3. lékafiská fakulta UK / 3rd Faculty of Medicine 27

OBSAH / CONTENTS

3

Jaroslav Koutensk˘: Lékafiská fakulta UK v Plzni / Faculty of Medicine in Pilsen 30

Vladimír Paliãka: Lékafiská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové / Faculty of Medicine in Hradec Králové 33

Alexandr Hrabálek: Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovyv Hradci Králové / Faculty of Pharmacy in Hradec Králové 36

FotoreportáÏ – v˘zkum a vûda / CU in Pictures – Research and Science 39

PROJEKTY A SPOLUPRÁCE PROJECTS AND COLLABORATION

Peter ·ebo, Bohuslav Ga‰:Akce BIOCEV / The BIOCEVProject 45

KVÍZQUIZ 48

MUZEA MEDICÍNY, FARMACIEA LIDSKÉHO TùLA MUSEUMS OF MEDICINE, PHARMACY AND THE HUMAN BODY

BoÏena ·kvafiilová: Hrdliãkovomuzeum ãlovûka / Hrdliãka'sMuseum of Human 50

Ladislava Valá‰ková: âeské farmaceu-tické muzeum v Kuksu / CzechPharmaceutical Museum in Kuks 52

Milo‰ Grim: Muzeum normálnía srovnávací anatomie – Sbírky a v˘u-kové preparáty Anatomického ústavu1. lékafiské fakulty / Museum ofNormal and Comparative Anatomyof the Institute of Anatomy at the 1st Faculty of Medicine 54

Dá‰a SlíÏová:Anatomické muzeum Lékafiské fakulty v Hradci Králové / Museum of Anatomy at the Faculty of Medicine in Hradec Králové 56

STUDENTI NA CESTÁCH STUDENTS' TRAVELS

Daniela ·upová: Medicína je reflexe – i v jiÏní Francii / Medicine Is a Reflection – Even In Southern France 58

Lenka Kotaãková, Barbora Jagerská: Mise ADRA v Keni / ADRA Mission in Kenya 61

Martin Krsek: ·vábská ãoãka ve spoleãnosti J.W. Goetha /Schwaben Lentils in J.W. Goethe's Company 64

SAP UKALUMNI

Spolek absolventÛ a pfiátel Univerzity Karlovy v Praze – Carolinum / Association of Graduates and Friends of Charles University – Carolinum 66

AS UK

Daniel Feranc: Zasedání akademického senátu / Meeting of the Academic Senate 68Daniel Feranc,Antonie KfiíÏová: Za Josefem Reischigem /Remembering Josef Reischig 70

STALO SE / NEWS

4

● 14. kvûtna 2008Rektorsk˘ sportovní den UKJako kaÏd˘m rokem se ke konci letního semestru loÀského aka-demického roku konal pod zá‰titou rektora UK Rektorsk˘ spor-tovní den, kter˘ byl pfiíleÏitostí k setkání studentÛ praÏsk˘chfakult UK nejen na sportovním poli.V den konání RSD byla naUK pfieru‰ena v˘uka, takÏe studenti mohli cel˘ den vyuÏít kesportování v soutûÏích pestré palety sportÛ tak, jak je nabídli jed-notliví organizátofii – katedry a ústavy tûlesné v˘chovy na fakul-tách UK. Kromû soutûÏí ve fotbale, volejbalu, basketbalu,softbalu, florbalu, tenise a stolním tenise se velkému zájmuzejména studentek vÏdy tû‰ilo cviãení s hudbou, letos organizo-vané v podobû aerobiku a aquaaerobiku. Na pfiíznivce sportÛa pobytu v pfiírodû ãekala cyklistická vyjíÏìka, kanoistick˘ sjezdSázavy a poprvé i závody draãích lodí na Vltavû. Realizovat semohli i hráãi golfu, pfiípadnû zájemci o tuto hru.Pro tûlesnû zdravotnû postiÏené studenty, resp. pro studenty sespeciálními potfiebami byl tradiãnû pfiipraven program v podolské

lodûnici Regata (kanoistika, cyklistika, vyjíÏìka na motorov˘chãlunech, stolní tenis a posilovna, jachting, posezení u táboráku).Vût‰ina sportovních soutûÏí se konala ve Sportovním centru UKv Hostivafii, atletické soutûÏe na FTVS ve Vokovicích, volejbal vesportovním areálu MFF na Albertovû a závody draãích lodív lodûnici USK v Chuchli.

● 6. kvûtna – 5. ãervna 2008Podoby souãasné kartografie: z tvorby studentÛ geografiea kartografieStejnojmenná v˘stavav Geografické knihovnûPfiírodovûdecké fakultyUK pfiedstavila v˘sledkypráce studentÛ UK,budoucích kartografÛa geoinformatikÛ, jeÏvznikaly v pfiedmû-

● 25. ãervna 2008Bílá kniha není bible – je to brána k diskusiNa pÛdû Filozofické fakulty UK probûhla debata na téma Bílákniha – reforma terciárního vzdûlávání. Ministr ‰kolství OndfiejLi‰ka diskutoval se zástupci akademické obce o pfiipravovanéreformû terciárního vzdûlávání. Moderátorem a zároveÀ hostite-lem celé akce byl dûkan FF UK PhDr. Michal Stehlík, PhD.Ministr Li‰ka se vyjádfiil i k názorÛm, které v Bílé knize a pfiipra-vované reformû vidí veliké nebezpeãí pro zachování akademickésvobody, jak ji známe dnes. Pfii debatû zástupci ministerstvanûkolikrát vyzdvihli, Ïe Bílá kniha je „Ïiv˘ organismus“ a prostfie-dek k vedení diskuse. V minulosti totiÏ podle ministra ‰kolstvíchybûl rámec, jenÏ by jasnû urãil, která témata je nutné projed-nat. „Bílá kniha není bible – je to brána k diskusi o budoucí právníúpravû zákona o terciárním vzdûlávání,“ fiekl Li‰ka.

Vystoupil i prof. Petr MatûjÛ, vedoucí skupiny, která má za úkolvypracovat plán budoucí reformy. PosluchaãÛm pfiedstavil ame-rick˘ model vzdûlávání, na kterém demonstroval zámûry minis-terstva.Na negativní reakci publika reagoval slovy: „Cesta, kterouukazuje Bílá kniha, nevede k ohroÏení akademick˘ch svobod, alek jejich naplnûní.“ V následné lehce polemické debatû zaznûlyz pléna dotazy ohlednû vstupu soukromého sektoru do ‰kolstvía jeho podstatného vlivu na nû. Podle navrhovaného modelu bytotiÏ mûly soukromé prostfiedky pomoci tam, kde se státníchnedostává. Jak bude tento zámûr realizován v praxi, v‰ak ukáÏeaÏ ãas.Ministr Li‰ka na konci oznaãil probûhlou debatu za vûcnou.Pfiesto zatím na obou stranách nepanuje pfiíli‰ná dÛvûra, jakvyjádfiil ve svém závûreãném slovû dûkan FF UK Stehlík.

STALO SE / NEWS

5

tech Tematická kartografie,Tvorba map a Grafick˘ design a DTPv kartografii. Náv‰tûvníci mûli jedineãnou moÏnost proniknoutdo tajÛ tvorby kartografického díla od jeho prvotní vize aÏ porealizaci, kdy je dílo zpracováváno spoleãnû s grafikem.

● 15. kvûtna 2008Rámcová smlouva o spolupráci mezi UniverzitouKarlovou v Praze a Národní knihovnou âRUniverzita Karlova v Praze, zastoupená rektorem prof. RNDr.Václavem Hamplem, DrSc., a Národní knihovna, zastoupenágenerálním fieditelem Mgr. Vlastimilem JeÏkem, podepsaly dne 15. kvûtna 2008 Rámcovou smlouvu o spolupráci. Cílem tétosmlouvy je vytvofiení právního rámce pro hlub‰í a tûsnûj‰í spolu-práci mezi UK a NK pfii naplÀování vûdecko-v˘zkumn˘ch,vûdecko-pedagogick˘ch a obdobn˘ch úkolÛ obou smluvníchstran a úãelné propojení a vyuÏívání materiálních prostfiedkÛ, pfií-strojÛ, knihovních a dokumentaãních fondÛ.Na základû této smlouvy budou uzavírány dílãí smlouvy, fie‰ícíspolupráci v jednotliv˘ch oblastech, ãi smlouvy o konkrétní spo-lupráci UK a NK.

● 21. kvûtnaV Síni Coriov˘ch na 1. LF UK probûhlo shromáÏdûníUniverzitní nemocnice – souãasnost, rizika, vizeNa shromáÏdûní se zástupci akademické obce 1. lékafiské fakultyUK, studenti a zamûstnanci fakultních pracovi‰È, setkali sezástupci Ministerstva zdravotnictví âR. Celou akci zahájil rektorUK prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc., kter˘ v‰em pfiítomn˘mpfiedstavil, v jaké fázi se nyní nachází jednání o pfiipravovanétransformaci univerzitních nemocnic.„Pro univerzitu je tento problém velice dÛleÏit˘ a velice námvadí, Ïe celému poãinu nepfiedcházela dÛkladná anal˘za v˘hoda nev˘hod této transformace,“ fiekl prof. Hampl. Nejde jeno problém s podílem univerzity na fiízení této zam˘‰lené akciovéspoleãnosti; pfiedstavitele univerzity také zaráÏí zpÛsob, jak˘mbude celá transformace provedena. Rektor Hampl zdÛraznil, Ïez hlediska dlouhodobé stability je potfieba tento problém kva-litnû promyslet a vyfie‰it – ne riskovat.

● 26.–27. kvûtna 2008Kolokvium Evropské vizeVe Vlasteneckém sále Karolina probûhlo kolokvium Evropskévize.Ve dvou dnech na nûm pfiednesly své pfiíspûvky osobnostipolitického i akademického Ïivota. Jak ve svém pfiíspûvku fiekldoc. JUDr. Petr Pithart: „Snahou organizátorÛ je, aby v poslucha-ãích jednotlivé pfiíspûvky vyvolaly otázky nejen fieãnické, na kterése nabízí snadná odpovûì, ale hlavnû ty sloÏité.“ Témata jednot-liv˘ch ãástí kolokvia byla proto velice peãlivû vybírána.Na úvod celého shromáÏdûní vystoupil rektor UniverzityKarlovy Václav Hampl, kter˘ v‰echny zúãastnûné pfiivítal: „Totokolokvium je pro Univerzitu Karlovu vyvrcholením mnohaletéhoúsilí naplÀovat své akademické a spoleãenské poslání a stát seprostfiedím i aktivním úãastníkem debaty o smûfiování souãasnéevropské politiky.“

„Univerzita Karlova je hrdá na to, kolik jejích absolventÛ sev tûchto t˘dnech a mûsících podílí na pfiípravách prvního ães-kého pfiedsednictví v Evropské unii. Je hrdá i na to, Ïe pro tolikjejích studentÛ je samozfiejmou souãástí studia v˘mûnn˘ pobytna univerzitách v dal‰ích evropsk˘ch zemích.Tito studenti se takstávají na‰í první generací, jejíÏ obzory nejsou uzavfieny hrani-cemi ãeské kotliny a politick˘m prostorem národního státu,v nûmÏ vyrÛstali,“ zdÛraznil dále rektor. Na závûr úvodní ãástipromluvil i Charles Fries, velvyslanec Francie v âeské republice.„Toto setkání otevírá ãeskou sezonu pfiedsednictví âeské repub-liky,“ fiekl Fries.

● 27. kvûtna 2008Kfiest dvou uãebnic chirurgie V recepãních prostorách Karolina probûhl dne 27. kvûtna kfiestknih Základy speciální chirurgie prof. Pavla Pafka a kolektivua Základy chirurgie prof. Jifií Valenty a kolektivu, které vydalonakladatelství Galén ve spolupráci s Nakladatelstvím Karolinum.Slavnostní prezentace zahájil prorektor pro akademické kvalifi-kace prof. Mojmír Horyna.

FOTO

NA

TÉT

O D

VOU

STR

AN

ù:A

RC

HIV

UK

STALO SE / NEWS

6

Struãná uãebnice Základy chirurgie je urãena studentÛm baka-láfisk˘ch zdravotnick˘ch studijních programÛ a vychází ze sylabÛvypracovan˘ch na základû smûrnic Evropské unie.Nová uãebnice Základy speciální chirurgie pro studenty v‰eo-becného i zubního lékafiství je ãlenûna podle jednotliv˘ch sub-specializací chirurgie (napfi. chirurgie ústní, ãelistní a obliãejová,kardiochirurgie, cévní chirurgie, neurochirurgie, traumatologie,plastická chirurgie, pediatrická chirurgie, transplantace orgánÛ),v závûru kaÏdé kapitoly jsou zafiazeny kontrolní otázky k ovûfieníznalostí. Profesor Pafko pfiipomnûl, Ïe publikace je v˘sledkemspolupráce celkem 28 autorÛ. „KdyÏ ãlovûk pí‰e nûjakou knihu,musí pfiem˘‰let o skupinû lidí, která z ní bude ãerpat. Pokud pfie-m˘‰lím o úrovni znalosti v‰eobecn˘ch lékafiÛ a produktemfakulty má b˘t v‰eobecn˘ lékafi, pak je tato kniha pro studentadostaãující. Kdyby v‰ichni v‰eobecní lékafii v âeské republicev oboru chirurgie znali to, co je v této knize, tak by to bylo perfektní,“ glosoval prof. Pafko.

● 28. kvûtna 2008Univerzita udûlila ãestn˘ doktorát prof. Callahanovi

Prof. Daniel Callahan, PhD., byl ocenûn ãestn˘m doktorátemUniverzity Karlovy. Titul doktora honoris causa lékafisk˘ch vûdzískal za svÛj pfiínos k rozvoji etiky v ãeském zdravotnictví.Pfiedmûtem jeho zájmu jsou rÛzné otázky lékafiské etiky s dÛra-zem na lékafisk˘ pokrok a etiku v˘zkumu, etick˘ pfiístup ke star˘m lidem, hlavní priority zdravotnictví, klíãové problémy umírání a smrti, trh v medicínû a morální stránku potratÛ.

● 5. ãervna 2008První praÏské VûdohraníPrvní praÏské Vûdohraní probûhlo v pondûlí 2. ãervna 2008 naNovomûstské radnici v Praze. Pro dûti ‰kolního vûku byly pfii-praveny soutûÏe, hrátky a pokusy, kaÏdou hodinu se také konalypfiedná‰ky odborníkÛ.

● 6. ãervna – 30. záfií 2008Suburbanizace.czDûkan Pfiírodovûdecké fakulty UK prof. RNDr. Pavel Kováfi, CSc.,a hejtman Stfiedoãeského kraje Ing. Petr Bendl zahájili 6. ãervna2008 v pfiedsálí Geografické knihovny Pfiírodovûdecké fakultyUK na praÏském Albertovû v˘stavu s názvem Suburbanizace.cz…bydlím v satelitním mûsteãku. V˘stavu pofiádá Geografickásekce Pfiírodovûdecké fakulty UK a vûnuje se geografickémuv˘zkumu v˘znamného fenoménu v souãasném rozvoji metropo-litních regionÛ v âeské republice – suburbanizaci.V˘stavba sate-litních mûsteãek a komerãních areálÛ v zázemí ãesk˘ch mûstmûní dosavadní vztahy mezi mûsty a jejich zázemím a ovlivÀujekrajinu i spoleãnost urbanizovan˘ch území v âR.

● 6. ãervence 2008Rektor UK hovofiil na slavnosti k upomínce v˘roãísmrti Jana Husa v Kostnici Dne 6. ãervence pofiádalo mûsto Kostnice, Spoleãnost Husovamuzea v Praze a kostnick˘ âesko-nûmeck˘ spolek slavnostní pfii-pomenutí v˘roãí smrti Mistra Jana Husa na kostnickém konciluroku 1415. Spoleãnost Husova muzea v Praze, která jako obãan-ské sdruÏení ãesk˘ch historikÛ a pfiíznivcÛ Husovy tradice vlastnía provozuje hojnû nav‰tûvované Hus-Museum v Kostnici (roãnûpfiibliÏnû 15 tisíc náv‰tûvníkÛ z desítek zemí svûta), se letos roz-hodla pozvat rektora Univerzity Karlovy v Praze RNDr.VáclavaHampla, DrSc., a zv˘raznit tak Ïivotní roli Jana Husa jako uãitelea rektora UK.Poãetnû nav‰tívená slavnost probûhla jako kaÏdoroãnûu „Husova kamene“, památníku, kter˘ byl v 19. století umístûn napravdûpodobném místû Husovy exekuce. Slavnostní projevypfiednesli zástupci mûsta Konstanz, Spoleãnosti Husova muzeav Praze, âesko-nûmeckého spolku v Kostnici a pfiedev‰ím rek-tofii Univerzity Karlovy a Universität Konstanz. Rektor UK se vesvém proslovu vûnoval v˘znamu pÛsobení Jana Husa na Karlovû

STALO SE / NEWS

7

univerzitû a Husova vlivu na duchovní atmosféru âech a Evropyjeho doby. Bûhem obfiadu byl k Husovu památníku poloÏenvûnec vûnovan˘ UK s latinsk˘m nápisem Magistris suis ac marty-ribus Bohemorum Universitas Carolina Pragensis, jenÏ kromûJana Husa pfiipomíná i popravu mistra Karlovy univerzityJeron˘ma PraÏského na tomtéÏ místû, jehoÏ v˘znam v ãesk˘chdûjinách i pfiítomnosti s blíÏícím se ‰estist˘m v˘roãím zahájeníkostnického koncilu kaÏd˘m rokem stoupá.

● 10. ãervence 2008VernisáÏ v˘stavy Vrána k vránû

Ve studentském klubu UK v Celetné ulici ã. 20 probûhla od 11. do 25. ãervence v˘stava street artu Vrána k vránû.Organizátofii seznámili vefiejnost s druhy jednotliv˘ch dûli s autory a historick˘m v˘vojem, kter˘m toto kontroverzníumûní pro‰lo. Na vernisáÏi 10. ãervence byla také pokfitûna bro-Ïura, která by mûla slouÏit jako prÛvodce pro nezasvûceného,nicménû zvídavého pozorovatele street artu. Samotné vernisáÏiv Celetné pfiedcházela je‰tû krátká ukázka streetartov˘chv˘tvorÛ pfiímo v terénu, tedy v ulicích mûsta.

● 13. srpna 2008Novû akreditovan˘ binacionální tfiílet˘ studijní oborâesko-nûmecká studiaFakulta sociálních vûd Univerzity Karlovy ve spoluprácis Universität Regensburg (UR) novû akreditovala binacionálnítfiílet˘ studijní obor âesko-nûmecká studia, ‰iroce koncipovan˘obor pfiecházející z lingvistiky do ‰ir‰í problematiky sociálníchvûd (historie, sociologie ãi ekonomie). Souãástí programu jepovinn˘ dvousemestrální pobyt na nûmecké UR. Absolventimohou pokraãovat v navazujícím magisterském studiu napfiíkladna FSV UK ãi UR. Zájemci o studium se mohou hlásit na UR do30. srpna 2008. Pfiijímací fiízení organizuje i pro uchazeãeo nástup do prvního roãníku na UK FSV UniversitätRegensburg.

● 21. srpna 2008Skonãila leto‰ní Letní ‰kola slovansk˘ch studiíV den ãtyfiicátého v˘roãí PraÏského jara se ve Velké aule Karolinauskuteãnilo slavnostní shromáÏdûní, na nûmÏ byla pfiedána zaúãasti rektora Univerzity Karlovy prof. RNDr. Václava Hampla,DrSc., osvûdãení absolventÛm 52. bûhu Letní ‰koly slovansk˘chstudií, kterou organizoval Ústav bohemistick˘ch studiíFilozofické fakulty UK. Celkovû se jí zúãastnilo 181 frekventantÛ– 128 interních a 53 externích – z 37 zemí.Posluchaãi absolvovali kurzy ãeského jazyka, které byly diferen-covány podle jazykov˘ch znalostí do ãtyfi stupÀÛ. Pro zaãáteã-níky a mírnû pokroãilé byla v˘uka organizována na základûzprostfiedkujícího jazyka – angliãtiny, nûmãiny, francouz‰tinya ‰panûl‰tiny. Stfiednû pokroãilí mûli moÏnost zdokonalovat svéznalosti v praktick˘ch jazykov˘ch kurzech a kurzech konver-zace. Pro pokroãilé byly kromû jazykové v˘uky organizoványi speciální jazykové a literárnû zamûfiené semináfie, semináfi ães-k˘ch reálií a také pfiedná‰kové cykly (jazykovûdn ,̆ literárnû-vûdn˘ a kulturnû historick˘ a rovnûÏ cyklus vûnovan˘ ãeskéhistorii a kultufie, kter˘ byl pfiedná‰en v angliãtinû a v nûmãinûzájemcÛm, pro které by bylo zatím nároãné vyslechnout pfied-ná‰ky v ãeském jazyce). Nûkteré z pfiedná‰ek vyvolaly i zájema ohlas mimofiádn ,̆ napfiíklad pfiedná‰ka vûnovaná odkazu ães-kého mecená‰e Josefa Hlávky, od jehoÏ smrti uplynulo v leto‰-ním roce 100 let.

● 10. záfií 2008Zahájení 6. roãníku Akademické PrahyPfiedná‰kou MUDr. Radima J. ·ráma z Ústavu experimentálnímedicíny AV âR o vlivu zneãi‰tûného ovzdu‰í na zdravotní stavpopulace byl zahájen jiÏ 6. roãník spoleãného projektu UniverzityKarlovy a Akademie vûd âR Akademická Praha. Jako v pfiedcho-zích roãnících, i v akademickém roce 2008/9 pÛjde o cyklus pfied-ná‰ek, v jehoÏ rámci se vÏdy druhou stfiedu v mûsíci stfiídajíodborníci z obou v˘‰e zmínûn˘ch institucí se zajímav˘mi tématy,která se snaÏí pfiiblíÏit populárnû nauãnou formou vûdua v˘zkum ‰ir‰í vefiejnosti.

Zdroj: Redakce ve spolupráci s iforum.cuni.cz.

FOTO

NA

TÉT

O D

VOU

STR

AN

ù:A

RC

HIV

UK

VùDA PRO PRAXI / RESEARCH IN PRACTICE

8

● Vûdci z farmaceutické fakulty zkoumají, jak pomalejistárnout

Vá‰ biologick˘ vûk se od toho, kter˘ máte v rodnémlistu, témûfi vÏdy li‰í. Jak správnû urãit stáfií organismua podle toho napfiíklad ideálnû vyladit dávky lékÛ,zkoumají vûdci z hradecké farmacie.

Na Farmaceutické fakultû v Hradci Králové se objektivní meto-dice mûfiení biologického vûku specialisté vûnují bezmála dvûdesítky let. „Pro urãování biologického vûku jsou dÛleÏité mar-kery popisující mechaniku biologick˘ch struktur.Tedy to, jak jsoutkánû pruÏné a jak reagují tfieba na pohyb nebo oh˘bání. DÛleÏitáje zejména mechanika cév, ale taky mechanické vlastnosti kostí,kÛÏe nebo chrupavek,“ vysvûtluje profesor Stanislav ëoubal,vedoucí Katedry biofyziky a fyzikální chemie FaF UK.Na hradecké farmacii specialisté vymysleli a sestavili vlastní pfií-stroje, které mechanické vlastnosti Ïiv˘ch tkání dokáÏou pozo-rovat a mûfiit. „Na‰i biomechanickou laboratofi jsme vybaviliviskoelastometry pro mûfiení vzorkÛ v tahu, tlaku nebo ohybu,“popisuje zázemí svého vûdeckého pracovi‰tû Stanislav ëoubal.Vzorky tkání pro mûfiení dodávají do Hradce napfiíklad kolegovéz lékafisk˘ch fakult nebo dal‰ích biologick˘ch a veterinárních pra-covi‰È. „Mûfiíme taky biomechanické vlastnosti kÛÏe in vivo, tedyna Ïiv˘ch pacientech. Zkoumáme kvality kÛÏe v závislosti na vûkua také po aplikaci rÛzn˘ch kosmetick˘ch pfiípravkÛ,“ vysvûtlujeëoubal.Proces stárnutí popisuje fiada teorií. Velmi známá je ta, podlekteré je stárnutí zpÛsobeno po‰kozováním Ïivotnû dÛleÏit˘chbunûk voln˘mi radikály – reaktivními ãásticemi, které vznikajítfieba pfii bunûãném d˘chání nebo v dÛsledku ozáfiení. SníÏenímnoÏství voln˘ch radikálÛ napfiíklad antioxidanty by mûlo teore-ticky vést ke zpomalení stárnutí. „BohuÏel, praktické vyuÏití tétometodiky doposud naráÏelo na problémy s mûfiením dílãích mar-kerÛ biologického vûku. Právû tuto oblast jsme na‰ím v˘zkumempokryli a teì prakticky ovûfiujeme,“ fiíká Stanislav ëoubal. Takédíky hradeck˘m vûdcÛm z FaF UK je moÏné mnohem lépe vyví-jet a zkoumat látky zabraÀující stárnutí tkání a organismÛ.O mûfiení biologického vûku a o pfiístroje vyvinuté na hradeckéfarmacii je velk˘ zájem také mezi soukrom˘mi firmami. „Mûfieníbiomechaniky cév a cévních a dal‰ích náhrad umoÏní v˘robcÛmoptimalizaci vlastností jejich produktÛ a sníÏí rizika pro paci-enty,“ fiíká ‰éf katedry biofyziky, které pfii kontaktu s komerãnímsektorem hodnû pomáhá univerzitní Centrum pro pfienospoznatkÛ a technologií.

● Úãinnûj‰í a ‰etrnûj‰í léãba rakoviny u‰itá na mírupacientovi

Mezinárodní t˘m, v nûmÏ hrají dÛleÏitou roli specialistéz Matematicko-fyzikální fakulty UK, vyvíjí poãítaãov˘systém, kter˘ dokáÏe simulovat rÛst zhoubn˘ch nádorÛa navrhnout nejlep‰í léãbu.

MEDICÍNA A TI DRUZÍV˘zkumné zámûry, které se soustfiedí na zdraví ãlovûka a lidské tûlo, se nepûstují jenom na lékafisk˘ch fakultách.Odborníci v bíl˘ch plá‰tích si na UK pomáhají ãím dál tím ãastûji mezioborovû a mezifakultnû. UkáÏeme vám, jakmedicína vypadá tfieba v laboratofiích UK v Hradci Králové, na matfyzu nebo dokonce na právech.

Pfiístroje pro mûfiení viskoelasticity biologick˘ch materiálÛ zkonstruované na FaFUK budou uÏ brzo pouÏívat taky komerãní firmy.

FOTO

:VLA

DIM

ÍR ·

IGU

T

VùDA PRO PRAXI / RESEARCH IN PRACTICE

9

Poãítaãov˘ systém, kter˘ za peníze z grantu Evropské unie spo-leãnû vyvíjí nûkolik evropsk˘ch univerzit, bude propojovatobrázky a data z magnetické rezonance, pozitronové tomogra-fie, CT a dal‰ích zafiízení, která dokáÏí zobrazit lidské orgány.Získané informace doplní také dal‰í údaje ze vzorkÛ tkánía podrobná anal˘za DNA. LékafiÛm systém pomÛÏe pfii rozho-dování o metodû léãby pacientÛ s nûkter˘mi typy nádorov˘chonemocnûní; zv˘‰í se tak pravdûpodobnost úspû‰né léãby. „Ná‰projekt se zamûfií hlavnû na individuální léãbu daného paci-enta,“ popisuje magistr Tomá‰ Bíl˘ z katedry aplikované mate-matiky MFF UK. „Souãasnû by vyvinuté prostfiedí mûlonapomoci zlep‰ení komunikace mezi rÛzn˘mi t˘my pracujícímina léãbû rakoviny.“V projektu Contra Cancrum (Clinically Oriented TranslationalCancer Multilevel Modelling) hrají dÛleÏitou úlohu dva druhylaboratofií – klasické medicínsko-biologické a poãítaãové virtu-ální. „Virtuální laboratofie, které vytváfiíme, slouÏí k vizualizacizákladních modelÛ. Díky moÏnosti zasahování do prÛbûhusimulace je moÏné hloubûji pochopit zákonitosti, které nemu-sejí b˘t vÏdy zfiejmé,“ vysvûtluje Tomá‰ Bíl .̆Dvû pracovi‰tû z University College of London se starajío v˘voj modulu na úrovni molekul. Univerzita v Bedfordshiruzaji‰Èuje technologické prostfiedí a t˘my z fieckého institutuFORTH, univerzity v Bernu a v˘vojové centrum spoleãnostiPhilips se starají o modul integrace obrazov˘ch dat do simulá-toru. „Na‰e skupina a t˘m z Aténské technické univerzity vyví-její modul na úrovni bunûk a orgánÛ. Univerzita v Saarlandu pakposkytuje klinické zázemí celému projektu,“ vypoãítává zb˘va-jící ãleny mezinárodního t˘mu Bíl .̆Podle Bílého podobné multidisciplinární projekty v âeskuzatím nejsou pfiíli‰ bûÏné. „Je to rozdíl oproti svûtu, kde jev posledních letech tento typ projektÛ pfiímo Ïádán,“ fiíká. „UKje v‰ak podpofie tûchto mezioborov˘ch spoluprací velmi otev-fiena a dává potfiebnou volnost. Poskytuje nám i právní zázemí,které je nedílnou souãástí projektÛ takovéhoto rozsahu,“pochvaluje si ãlen t˘mu tvÛrcÛ virtuálních laboratofií MFF UKTomá‰ Bíl .̆

● Právní specialisté vylep‰ují kvalitu péãe v nemocnicích

Spojit lékafie a právníkytak, aby se sebe navzájemnebáli a zaãali více spolupracovat.To je hlavnícíl nového Centra zdravotnického práva naPrávnické fakultû UK.

Pfii narození a pak u konce lid-ského Ïivota se lékafii s práv-ními pfiedpisy setkávají asinejvíce. „Velmi zajímavéa dÛleÏité jsou v na‰í práciotázky kolem eutanázie,deformovan˘ch plodÛ anebopotratÛ,“ vypoãítává nûkterátémata v˘zkumÛ ‰éfka Centrazdravotnického práva PF UKprofesorka Dagmar Císafiová.

Centrum má za sebou jeden rok existence, uÏ teì je v‰ak o jehopfiedná‰ky a odborné semináfie velk˘ zájem v mnoha nemocni-cích. Nová témata si oblíbili i studenti práv.„Jsme pfiedev‰ím teoretické pracovi‰tû, neposkytujeme právnírady. Vzdûláváme studenty práv a studenty medicíny. Jsme naobou dvou bfiezích, vytváfiíme most,“ popisuje profesorkaCísafiová. „Aplikaci v˘sledkÛ v˘zkumÛ Centra za nás uÏ dûlajízdravotnická zafiízení nebo advokáti,“ pokraãuje.Medicínské právo zatím vût‰ina lidí chápe spí‰e jako legislativnívymezení vztahu lékafi – pacient, podle Císafiové je v‰ak otázkazdravotnick˘ch pfiedpisÛ mnohem sloÏitûj‰í. Zajímavé je napfií-klad sledovat a porovnávat, jak moc mÛÏe stát zasahovat do roz-hodování o zdraví jednotlivce. KaÏd˘ stát má trochu jinou právníúpravu; jedním z úkolÛ Centra je sledovat a popisovat v˘hodya nev˘hody rÛzn˘ch zákonÛ.„V âesku máme spí‰ paternalistickou úpravu, kdy je stát takov˘tatíãek, kter˘ rozhodne, co je pro vás dobré.To je úprava fran-couzská; znamená tfieba ‰iroká povinná oãkování a povinnouzdravotní péãi,“ popisuje specialistka na zdravotní a trestní právoCísafiová. Nûmecká úprava vychází z toho, Ïe kaÏd˘ zákrok nava‰em tûle je ublíÏení na zdraví, takÏe o nûm musíte rozhodnoutsám, na základû kompletních informací.Právû informovan˘m souhlasem pacienta – papírem, jejÏ by mûlkaÏd˘ nemocn˘ podepisovat pfied kaÏd˘m zákrokem – seCentrum zdravotnického práva dlouhodobû zab˘vá. „Z granto-v˘ch penûz Univerzity Karlovy jsme také vydali kníÏku, ve kteréje praktick˘ návod, podle nûjÏ mÛÏe potfiebn˘ dokument sestavitkaÏdá nemocnice,“ fiíká Císafiová.

BliÏ‰í informace je moÏné získat na mailu: [email protected]

Autor: redakcePráce na projektu simulace rÛstu nádorÛ (na obr. simulace imunitní reakce) spo-juje do jednoho t˘mu doktory, matematiky, programátory a biofyzikální experty.

Profesorka Císafiová: Konstruovat smrta Ïivot ve smyslu právním nelze; to jelékafiská záleÏitost. Obãanská a majet-ková práva získá nasciturus (tedy ten,kdo se má narodit) teprve tehdy,narodí-li se Ïiv˘.

FOTO

:VLA

DIM

ÍR ·

IGU

T

FOTO

:TO

MÁ

· BÍ

L̄

MEDICÍNA A FARMACIE NA UKMEDICINE AND PHARMACOLOGY AT CU

10

1) MÛÏete zhodnotit dosavadní jednání pfii pfiípravû zákonao univerzitních nemocnicích?

Ministerstvo zdravotnictví (MZ) zahájiloreálná jednání s vedením UK vlastnû aÏ napodzim 2007, kdy pfiedloÏilo vûcn˘ zámûrzákona o transformaci fakultních nemoc-nic na akciové spoleãnosti s minoritnímpodílem univerzit. Stalo se tak v dobû, kdyzásadní nastavení celého projektu bylo,jak se následnû ukázalo, z hlediska MZ jiÏrozhodnuté.Navzdory této apriorní konstelaci byly tfiiãtvrtû roku, které následovaly, ve znamenícelé fiady pokusÛ jak ministerstvu vysvût-lit a argumentaãnû doloÏit, proã je formaakciové spoleãnosti pro tento úãel zcelanevhodná a minoritní podíl univerzity v nínepfiijateln .̆ Usilovalo o to nejen vedeníUK, ale na základû jednotného stanoviskaspolu s ním i obdobnû zainteresovanípartnefii, Masarykova univerzita v Brnûa Univerzita Palackého v Olomouci. Ústníjednání i písemná komunikace a materiályov‰em ze strany MZ dÛslednû odmítalyjakoukoli diskusi zejména o formû akci-ové spoleãnosti a o tom, Ïe podíl univer-zity má b˘t men‰inov .̆ To jsou ov‰empodle právních expertiz, které si vedení

UK nechalo vypracovat, právû ty nejzá-sadnûj‰í faktory, které klíãov˘m zpÛso-bem urãují moÏnost univerzit, resp. jejichlékafisk˘ch fakult, odborné ãinnostiv nemocnici ovlivÀovat, popfi. v ní vÛbecsmysluplnû pÛsobit. Situace, kdy by uni-verzita mûla garantovat obsah a kvalituv˘uky a v˘zkumu na pracovi‰tích, které bynemohla pfiímo ovlivÀovat, je pro ninepfiijatelná, a transformace fakultníchnemocnic se tak pro ni stala záleÏitostízásadního v˘znamu.Jednání s MZ bych charakterizoval jakovelmi nároãná. Postrádal jsem pochopeníelementárního faktu, totiÏ jak uÏiteãné jeuniverzitní nemocnice ustavovat v souãin-nosti a vzájemném dialogu s univerzitamia jak silové fie‰ení, nepfiihlíÏející k argu-mentÛm partnera, hrozí váÏnou nestabili-tou tak zásadnû dÛleÏité souãásti celéhozdravotnického systému.Na druhé stranû velkou oporou pro mûosobnû byl trval˘ zájem a podporaAkademického senátu UK, kter˘ proble-matiku univerzitních nemocnic pravidelnûprojednával a sv˘m zásadním stanoviskemdokázal sloÏitá jednání akcelerovat. Zapodporu musím podûkovat i Vûdeckéradû UK a zejména studentské iniciativû,

jeÏ vznikla z podnûtu posluchaãÛ lékafi-sk˘ch fakult a Farmaceutické fakultya jejímÏ cílem bylo nejen vyjádfiit své zne-pokojení, ale upozornit ‰ir‰í vefiejnost nanegativní dopady, které zam˘‰lená trans-formace pfiiná‰í. To v‰e, spolu s pravidel-n˘mi konzultacemi s dûkany na‰ichlékafisk˘ch fakult a farmaceutické fakultya partnersk˘mi univerzitami v Brnûa Olomouci, pfiedstavovalo dÛleÏitoupodporu, z níÏ vzcházely námûty i kritickéreflexe generující zázemí, bez nûhoÏ byna‰e jednání bylo mnohem obtíÏnûj‰ía ménû v˘mluvné.

2) Proã je zapotfiebí fakultnínemocnice transformovat do nové právní podoby?

Fakultní nemocnice mají zastaralou právníformu státní pfiíspûvkové organizace, kte-rou se v souvislosti s pfiípravou vysoko-‰kolského zákona v roce 1998 ani pozdûjinepodafiilo odstranit. Mezi hlavní pro-blémy, které je potfieba fie‰it, patfií napfi.bezprostfiední závislost vedení nemocnicna politické sféfie, která mÛÏe nûkdy vésttfieba i k náhlému odvolání fieditelefakultní nemocnice – staãí jen vzpome-nout na nûkter˘ z fiady minul˘ch pfiípadÛ.

DUEL O UNIVERZITNÍNEMOCNICEOTÁZKY PRO MINISTRA ZDRAVOTNICTVÍ TOMÁ·E JULÍNKAA REKTORA UNIVERZITY KARLOVY VÁCLAVA HAMPLA

Jsou duely nemilosrdné, které pramení z tak antagonistick˘ch pozic zúãastnûn˘ch, Ïe je nelze fie‰it jinak neÏvyhrocen˘m stfietem. Duely, kde zpravidla „pfieÏije“ jen jeden, jehoÏ pravda tím pádem vítûzí a jehoÏ satisfakce je naplnûna.Ale také mohou a mají b˘t souboje, které jsou zvlá‰tní tím, Ïe v nich nejde o satisfakci, absolutní prosazení vlastní pravdy a totální zniãení protivníka. Souboje, v nichÏ nejde o Ïivot, ale o nalezení správné cesty.A právû takové duely se redakce snaÏí zprostfiedkovávat a takov˘ se mûl odehrát mezi ministrem zdravotnictvíTomá‰em Julínkem a rektorem Univerzity Karlovy Václavem Hamplem. Spoleãné téma:Transformace fakultníchnemocnic a zámûr zákona o univerzitních nemocnicích.Tento duel je zvlá‰tní tím, Ïe jeho v˘chodiskem (snad)nejsou partikulární zájmy jedné ãi druhé strany, ale naopak spoleãn˘ zájem pfiijmout uÏiteãná, efektivní a vûcnûsprávná opatfiení v oblasti, kde je zmûna potfiebná. Kromû spoleãného zájmu tak duelanty mûl spojovat i spoleãn˘cíl, tj. nalézt a formulovat optimální pravidla vztahu mezi univerzitou a jejími lékafisk˘mi fakultami na stranûjedné a zdravotnick˘mi zafiízeními (dne‰ními fakultními nemocnicemi), v nichÏ se uskuteãÀuje praktická v˘ukamedikÛ, na stranû druhé.Tento duel je bohuÏel zvlá‰tní tím, Ïe tiskov˘ mluvãí pana ministra v záfií 2008 jeho úãastodmítnul. Nicménû otázky, které byly poloÏeny obûma, vyÏadují odpovûdi. Pfiiná‰íme vám ty, které redakci poskytlrektor Univerzity Karlovy Václav Hampl.

MEDICÍNA A FARMACIE NA UK / MEDICINE AND PHARMACOLOGY AT CU

11

To je pro tyto vysoce specializovanéodborné a komplexní instituce zcelanepfiijatelné. Jejich management by mûlb˘t na momentálních promûnách poli-tické konstelace nezávisl .̆âasto se také citují ekonomické pro-blémy fakultních nemocnic. Ty ale pri-márnû souvisejí s tím, Ïe jde o nemocnice„poslední záchrany“, tedy takové, kterémusí léãit i pacienty, ktefií byli jinde z eko-nomick˘ch dÛvodÛ odmítnuti. Je zfiejmé,Ïe to je problém, kter˘ spí‰e neÏ s fakultnínemocnicí souvisí s nastavením v˘‰e pla-teb za zdravotnickésluÏby. To nevylu-ãuje moÏnost, Ïesekundárnû tatosituace mÛÏe skr˘-vat i jiné druhyztrát. A je nepo-chybné, Ïe systémfiízení i hospodafiení, kter˘ státní pfiíspûv-ková organizace umoÏÀuje, zdaleka neodpovídá dne‰ním potfiebám.Dal‰ím chronick˘m problémem fakult-ních nemocnic je to, ãemu se hovorovûfiíká „dvoukolejnost“. Rozumí se tím jakdvojí fiízení ãinnosti na stejném pracovi‰ti(zdravotnické pfies nemocnici a v˘ukovéa v˘zkumné pfies fakultu), tak zejménadva typy pracovních pomûrÛ proobdobné ãinnosti na stejném pracovi‰ti.Nûktefií lékafii jsou zamûstnáni nemoc-nicí a jiní fakultou (bûÏné jsou kombinacetûchto úvazkÛ).Tyto dva typy pracovníchpomûrÛ mají pfiitom znaãnû odli‰né pod-mínky. Zde je potfieba poznamenat, Ïetento problém je mimofiádnû obtíÏnéfie‰it, coÏ se projevilo i v tom, Ïe odpÛvodního zámûru se jím zab˘vat nako-nec ministersk˘ návrh pomûrnû rychleupustil.DÛvodem pro zmûnu je i zpÛsob obsazo-vání hlavních odborn˘ch fiídících pozic,totiÏ pfiednostÛ klinik. To jsou osoby,které jsou klíãové pro ãinnost lékafiskéfakulty v oblasti klinické v˘uky a v˘zkumua souãasnû jsou podstatné i pro hlavnímisi nemocnice – totiÏ léãit. V souãas-nosti jsou pfiednostové na základû spo-leãného návrhu fieditele nemocnicea dûkana fakulty jmenováni ministremzdravotnictví. To sice ve vût‰inû pfiípadÛfunguje celkem bezproblémovû, ale zaÏili

jsme i situace, kdy se k dohodû dojítnedafiilo, a to pak ohroÏuje jak ãinnostinemocnice, tak fakulty, nemluvû o tom, Ïeopût jde o pfiímou politickou ingerenci.

3) Proã by fakultní nemocnice mûly(nebo nemûly) b˘t transformo-vány na akciové spoleãnosti?

Na základû odborn˘ch expertiz a diskusís rektory jin˘ch v˘znamn˘ch evropsk˘chuniverzit, ale i fiediteli nûkter˘ch zahra-niãních univerzitních nemocnic jsempevnû pfiesvûdãen, Ïe fakultní nemocnice

by rozhodnûnemûly b˘t trans-formovány na akci-ové spoleãnosti.DÛvodÛ je celáfiada. Napfi. v akci-ové spoleãnostinení moÏné omezit

práva vût‰inového akcionáfie tím, Ïe bynûkteré ãinnosti fiídil akcionáfi minoritní.To je ale pfiesnû to, co by bylo potfiebav univerzitní nemocnici: univerzita resp.lékafiská fakulta musí kontrolovat mini-málnû v˘uku, v˘zkum a strukturu odbor-n˘ch pracovi‰È a pfiitom má b˘t podlenávrhu MZ minoritním spoleãníkem.Velmi závaÏná je expertními posudkyprávních autorit opakovanû doloÏenánemoÏnost zákonem vylouãit pfievodyakciového podílu – mnohokrát médiicitovaná klíãová „záruka neprivatizace“ je tedy v tomto pfiípadû zcela lichá.Vztahy mezi univerzitou a nemocnicí –akciovou spoleãností – není moÏné osvobodit od daÀov˘ch zátûÏí a také napfi.od povinností vypl˘vajících ze zákonao zadávání vefiejn˘ch zakázek, coÏ byv tomto pfiípadû byla zvlá‰È zásadní kom-plikace.Transformace fakultních nemocnic musíb˘t provedena tak, aby neohrozila roz-sah, kvalitu a dostupnost poskytováníléãebné péãe, vzdûlání a v˘zkum v lékafisk˘ch oborech a princip samos-právnosti vysok˘ch ‰kol, vãetnû jejich akademick˘ch práv a svobod. A tytonepfiekroãitelné a nezpochybnitelnépostuláty transformace fakultníchnemocnic na akciové spoleãnosti nejennerespektuje, ale v mnoha ohledechpfiímo ohroÏuje.

4) Jaká je podle va‰eho názoruoptimální role státu, resp. univer-zit v univerzitních nemocnicích?Co tûmto aktérÛm pfiíslu‰í, nebo naopak nepfiíslu‰í?

Osvûdãen˘ model lékafiského vzdûláváníje model vzdûlání univerzitního, tedy vzdû-lání, které je mnohem více neÏ jak˘msisofistikovan˘m odborn˘m „uãili‰tûm“.Student tu získává rozhled v ‰ir‰ích kon-textech oboru, pfiichází do kontaktu nejense ‰piãkovou klinickou medicínou, alei s tvorbou vûdeckého poznání v základ-ních biomedicínsk˘ch oborech i tím, co sednes naz˘vá translaãním v˘zkumem, tedypfienosem poznatkÛ základního v˘zkumudo klinické praxe. V poslední dobû seznovu klade dÛraz i na rozvoj osobnostiv kontextu humanitních oborÛ (napfi.etika, jazyková vybavenost, komunikaces pacientem a jeho blízk˘mi). To v‰e jeposláním a náplní ãinnosti univerzity, resp.lékafiské fakulty. Podívám-li se na nezpo-chybnitelné odborné autority klinickémedicíny mezi na‰imi profesory, nevím,proã by se fakulta v nemocnici nemohlazásadnû podílet i na fiízení léãebné péãe.

„MANAGEMENT NEMOCNIC BY MùL B¯T NA

MOMENTÁLNÍCH PROMùNÁCH POLITICKÉ KONSTELACE

NEZÁVISL̄ .“

FOTO

NA

TÉT

O D

VOU

STR

AN

ù:H

TT

P://W

WW

.UN

IVER

ZIT

NI-

NEM

OC

NIC

E.C

Z/


12

Rolí státu je potom, stejnû jako v fiadûjin˘ch oblastí, nastavení spravedliv˘ch pra-videl vãetnû dlouhodobû udrÏitelnéhosystému financování, dozorãí a kontrolníãinnost, zejména v oblasti hospodafienía správy majetku, a péãe o funkãnost sítûnemocnic jako celku.Jsem pfiesvûdãen, Ïe rozumn˘m fie‰enímtransformace je konstituování univerzit-ních nemocnic jako svébytn˘ch vefiejn˘chinstitucí s dominantním vlivem i odpovûd-ností univerzity a jejich fakult a siln˘mi,pfiesnû definovan˘mi kontrolními pravo-mocemi státu.

5) Jaká by mûla b˘t role univerzitníchnemocnic pfii poskytování zdravotnípéãe,pfii zabezpeãování v˘ukylékafisk˘ch oborÛ a pfii klinickémv˘zkumu?

To v‰e jsou ãinnosti, které z definice musípatfiit k nemocnici, má-li se oznaãovatjako univerzitní. Pfiívlastek „univerzitní“oznaãuje, Ïe je to univerzita, která do nípfiivádí v˘uku a v˘zkum, ale také zásadnûpfiispívá k maximální úrovni poskytovanézdravotnické péãe.Univerzitní nemocnice musí poskytovat‰piãkovou a komplexní léãebnou péãi, a toi v minoritních ãi ekonomicky „neatraktiv-ních“ oborech, a vysoká ‰kola nesmí ztra-tit moÏnost vzdûlávat na ní své posluchaãea uskuteãÀovat vûdu a v˘zkum, zejménav klinick˘ch oborech.

6) Jak˘ by mûl b˘t systém financo-vání univerzitních nemocnic?

Pfiedev‰ím musí MZ zajistit, aby nemoc-nice nedoplácela na zdravotní péãi o tzv.ekonomicky ztrátové pacienty, na jejichÏléãbu musí vynaloÏit více, neÏ dostane odzdravotní poji‰Èovny.Takoví pacienti v sou-ãasnosti hledají své „poslední útoãi‰tû“,kter˘m jsou zpravidla fakultní nemocnice,

protoÏe nemocnice – obchodní spoleã-nosti – na nich nechtûjí prodûlávat.Co se financování vzdûlávací ãinnosti t˘ãe,v souãasnosti funguje jak˘si „barterov˘vztah“: nemocnice nese náklady souvisejícís praktickou v˘ukou medikÛ, a na druhéstranû doktorandi a zamûstnanci fakultypfiiná‰ejí nemocnici „body“ (ãili peníze) od zdravotních poji‰Èoven. To by v prin-cipu mohlo fungo-vat i nadále, i kdyÏse vÛbec nebránímpfiesnûj‰ímu vyãís-lení tûchto vztahÛ(jakkoliv bychom sepfii nûm nevyhnu-telnû dostali do zná-m˘ch otázek typu:„Jakou ãást dobyÏárovka svítila napacienty a jakou na mediky pfiítomné navizitû?“). Financování vûdecké a v˘zkumnéãinnosti má probíhat zcela standardnímizpÛsoby, podle smlouvy mezi nemocnicía univerzitou, která musí respektovati pravidla pfiíslu‰n˘ch grantov˘ch agentur.

7) Jaké budou va‰e dal‰í kroky vevûci univerzitních nemocnic?

Pfies léto jsme pfiipravili paragrafovanéznûní vlastního návrhu zákona o univer-zitních nemocnicích. Podle na‰eho návrhujde o vefiejnoprávní instituci (jak je tobûÏné v západoevropsk˘ch zemích).Pracovní verze tohoto materiálu jsme nazaãátku podzimu zaãali podrobnû disku-tovat s dûkany lékafisk˘ch fakult (a FaF),pfiedsedy akademick˘ch senátÛ a univer-zitními senátory za tyto fakulty. Tentonávrh bude na‰ím zásadním pfiíspûvkemk fie‰ení problematiky fakultních nemoc-nic. Po projednání s vedením Masarykovyuniverzity a Univerzity Palackého jejchceme nabídnout pfiedstavitelÛm státu.Jsem pfiesvûdãen, Ïe vûcná argumentacev jeho prospûch je natolik silná, Ïe by mûlb˘t i ve stále více turbulentní politickésituaci brán váÏnû. (Shrnutí citovanéhomateriálu naleznete na protûj‰í stranû.)

8) Myslíte si, Ïe se podafií najít shodumezi Ministerstvem zdravotnictvía univerzitami? Co pro to udûláte?

MoÏnost shody hodnû závisí na tom, zda

a do jaké míry bude MZ ochotno seri-óznû zvaÏovat i návrhy sv˘ch esenciálníchpartnerÛ, bez nichÏ si lze konstituovánífunkãních univerzitních nemocnic jentûÏko pfiedstavit. My jsme na tomto úkolujiÏ hodnû odpracovali, a tak jsme pfiipra-veni na dal‰í jednání, která by mûla véstk prodiskutování sporn˘ch pasáÏí, zpfies-nûní stanovisek i formulací a v koneãném

v˘sledku k vlast-nímu dopracováníoboustrannû pfiija-telného návrhu.Návrhu, kter˘nebude ohroÏovatv˘zkum ani v˘ukuna lékafisk˘ch fakul-tách a kter˘ nebudeznev˘hodÀovatprávní a ekonomic-

kou pozici zainteresovan˘ch univerzit.Takového návrhu, jenÏ bude samozfiejmûzohledÀovat odpovídající roli státu, aleuniverzitám bude pfiiznávat nutné rozho-dovací kompetence, t˘kající se zejménastruktury odborn˘ch pracovi‰È, perso-nální politiky, komplexního zabezpeãenív˘uky studentÛ i specializaãního vzdûlá-vání lékafiÛ a zamûfiení vûdecké ãinnosti.Jsem pfiesvûdãen, Ïe shoda v tak zásad-ních otázkách je nezbytná, a vûfiím v ni,protoÏe vûfiím ve zdrav˘ rozum, jenÏ náspfii jakkoli komplikovan˘ch jednáníchnakonec musí pfiivést k poznání, Ïe mámevlastnû podobné zájmy a cíle, které nemo-hou b˘t partikulární a úãelové, alev duchu na‰í univerzitní dikce mají véstk dobru, ‰tûstí a blahu nás v‰ech.

9) V jakém ãasovém horizontu vidíteschválení zákona o univerzitníchnemocnicích?

To si opravdu neodvaÏuji odhadnout, pro-toÏe to závisí na fiadû obtíÏnû predikova-teln˘ch a mimo akademickou pÛduukotven˘ch faktorÛ, jako je napfi. stabilitaprostfiedí, ve kterém budou jednání pro-bíhat. Nicménû Univerzita Karlova, jejívedení ve spolupráci s lékafisk˘mi fakul-tami, akademickou obcí a dal‰ími partneryudûlají v‰echno pro to, aby ná‰ návrhmohl zaãít b˘t serióznû projednávánv brzké dobû.

Autor: redakce

„P¤ÍVLASTEK „UNIVERZITNÍ“ OZNAâUJE,

ÎE JE TO UNIVERZITA, KTERÁGARANTUJE V¯UKUA V¯ZKUM,ALE TAKÉZÁSADNù P¤ISPÍVÁ

K MAXIMÁLNÍ ÚROVNI POSKYTOVANÉ

ZDRAVOTNICKÉ PÉâE.“

FOTO

NA

TÉT

O D

VOU

STR

AN

ù:H

TT

P://W

WW

.UN

IVER

ZIT

NI-

NEM

OC

NIC

E.C

Z/


13

SHRNUTÍ HLAVNÍCH BODÒ P¤IPRAVOVANÉHO ALTERNATIVNÍHO NÁVRHU ZÁKONA O UNIVERZITNÍCH NEMOCNICÍCH A UNIVERZITNÍCH ZDRAVOTNICK¯CH PRACOVI·TÍCH

Zkrácené „pfievyprávûní“ legislativních textÛ pfiedpokládá nejen urãitá zjednodu‰ení, ale i spí‰e „technick˘“ charakterformulací, jejichÏ primárním kritériem nejsou aspekty stylistické, ale vûcné.V tomto kontextu je tfieba vnímat i následujícíinformativní shrnutí o alternativním návrhu zákona,kter˘ je od léta 2008 na Univerzitû Karlovû pfiipravován.

Cílem navrhované úpravy je vytvofiit pra-vidla pro vznik a ãinnost univerzitníchnemocnic, jakoÏto ‰piãkov˘ch zdravotnic-k˘ch zafiízení, která se budou na základûspolupráce s pfiíslu‰n˘mi univerzitami,a zejména jejich fakultami, podílet nauskuteãÀování praktické v˘uky ve studij-ním programu v oblasti v‰eobecnéholékafiství a na vûdecké, v˘zkumné a v˘vo-jové ãinnosti v tomto oboru. Pfiedmûtemspolupráce bude samozfiejmû moci b˘ti praktická v˘uka a v˘zkumná ãinnostv oborech zubní lékafiství, farmacie, o‰et-fiovatelství a dal‰ích. Univerzitní nemoc-nice bude moci uskuteãÀovat téÏspecializaãní vzdûlávání lékafiÛ a dal‰íchodborníkÛ.Univerzitní nemocnice by mûla b˘t podlenávrhu vefiejnoprávní institucí, která mÛÏevykonávat vedle v˘‰e uvedené hlavní ãin-nosti jen takové doplÀkové ãinnosti, kteréjejí hlavní ãinnost a poslání neohroÏují.Zdravotnická zafiízení zaji‰Èující vedleposkytování základní, specializovanéa zvlá‰È specializované léãebné a diagnos-tické péãe i pedagogickou a vûdeckou ãinnost plní ve srovnání s ostatními zdra-votnick˘mi zafiízeními v˘raznûj‰í vefiejnûprospû‰nou funkci. Proto vyÏaduje stabi-lita a perspektiva jejich rozvoje rovnováhumezi zájmem zfiizovatele (kter˘m je vût‰i-nou stát), rolí univerzit, se kter˘mi zdra-votnická zafiízení budou spolupracovat,a vefiejn˘m zájmem na jejich fiádném fun-gování. Proto návrh zákona pfiedpokládázfiízení samostatného druhu právnickéosoby – univerzitní nemocnice, která budetyto funkce zaji‰Èovat. Vhodnost zvlá‰tníprávní formy je vyvolána téÏ potfiebounezbytn˘ch omezení a kontrol ãinnostiuniverzitních nemocnic.Návrh zákona pfiedpokládá vznik univer-zitních nemocnic v zásadû dvojím zpÛso-

bem. První zpÛsob je obecn ,̆ na základûsmlouvy mezi zfiizovatelem (napfi. územ-ním samosprávn˘m celkem) a univerzitou.Druhou cestou je transformace stávají-cích fakultních nemocnic, které jsou dnesstátními pfiíspûvkov˘mi organizacemi. Jezfiejmé, Ïe jako první by byla realizovánaprávû tato transformace, a naopak vyuÏitíobecného zpÛsobu by bylo pfiinejmen‰ímzpoãátku teoretické.Zfiízení univerzitní nemocnice v obecnémpfiípadû pfiedchází vefiejnoprávní smlouvamezi budoucím zfiizovatelem a vysokou‰kolou, která bude obsahovat zejménazávazek zfiizovatele zfiídit univerzitnínemocnici a vloÏit do ní majetek a záva-zek vysoké ‰koly uskuteãÀovat v univer-zitní nemocnici praktickou v˘ukua vûdeckou a v˘zkumnou ãinnost ve zdra-votnick˘ch oborech a poskytovat univer-zitní nemocnici potfiebné „know-how“.K platnosti vefiejnoprávní smlouvy o zfií-zení univerzitní nemocnice bude nezbytn˘souhlas Ministerstva zdravotnictví vydan˘v dohodû s Ministerstvem ‰kolství, mlá-deÏe a tûlov˘chovy. Tato ministerstva byv dohodû fie‰ila i pfiípadné spory zesmlouvy. Pfii rozhodování o Ïádosti o sou-hlas s uzavfiením smlouvy bude kromûsouladu s právními pfiedpisy posuzovánaschopnost zfiizovatele a vysoké ‰koly zaji-stit v univerzitní nemocnici poskytování zdravotních sluÏeb, pedagogickou, vûdec-kou a v˘vojovou ãinnost. Stát tak budemít moÏnost rozhodnout, zda se navrho-vané zdravotnické zafiízení má zafiadit dosítû univerzitních nemocnic.V pfiípadû transformace stávajících fakult-ních nemocnic by univerzita, která ke dniúãinnosti zákona ve fakultní nemocniciuskuteãÀuje praktickou v˘uku v akredito-vaném studijním programu v‰eobecnéholékafiství a vûdeckou ãinnost v tomto

oboru, mohla do ‰esti mûsícÛ poÏádato zfiízení univerzitní nemocnice z tétofakultní nemocnice. Univerzitní nemoc-nice pak musí b˘t zfiízena do jednohoroku ode dne podání Ïádosti. Na taktozfiízenou univerzitní nemocnici pfiejdeoprávnûní poskytovat zdravotní sluÏbyv rozsahu, jako mûla fakultní nemocnice.Majetkem takto zfiízené univerzitnínemocnice se stane majetek státu,k nûmuÏ vykonávala právo hospodafienífakultní nemocnice. Práva a povinnostiz pracovnûprávních vztahÛ zamûstnancÛfakultní nemocnice pfiejdou na univerzitnínemocnici.Univerzitní nemocnice by mûla tfii orgány:fieditele, odbornou radu a dozorãí radu.Tento systém, spolu se zpÛsobem ustano-vování orgánÛ, jejich kompetencemi a vzájemn˘mi vazbami, je navrÏen tak, abygarantoval onu rovnováhu mezi úlohouzfiizovatele, kter˘m je v pfiípadû transfor-movan˘ch fakultních nemocnic stát,a univerzity.¤editel je jmenován na pût let. Na jehoosobû se musí shodnout odbornái dozorãí rada. ¤editel vykonává pÛsob-nost statutárního orgánu, rozhodujeo v‰ech vûcech, které zákon nesvûfiuje do


14

pÛsobnosti odborné nebo dozorãí rady.Odborná rada je orgánem s kompeten-cemi zejména v odborn˘ch oblastech,tedy uskuteãÀování v˘uky v univerzitnínemocnici, vûdy, v˘zkumu a poskytovánízdravotních sluÏeb, stejnû jako uskuteã-Àování specializaãního vzdûlávání.Schvaluje koncepci rozvoje nemocnice,její dlouhodob˘ zámûr, vydává závaznástanoviska ke zfiizování klinik, ústavÛa dal‰ích odborn˘ch pracovi‰È a k zamû-fiení jejich ãinnosti. Má nezastupitelnouúlohu pfii jmenování pfiednostÛ klinika dal‰ích pracovi‰È. Mezi její základní pra-vomoci patfií v˘luãná moÏnost navrhovatklíãov˘ dokument univerzitní nemocnice– statut. Odborná rada má sedm ãlenÛ,z toho pût jmenuje vysoká ‰kola a dva zfii-zovatel (je-li zfiizovatelem stát, pak jed-noho jmenuje Ministerstvo zdravotnictvía jednoho Ministerstvo ‰kolství, mládeÏea tûlov˘chovy).Dozorãí rada je orgánem rozhodujícímpfiedev‰ím o zásadních otázkách v oblastihospodafiení univerzitní nemocnice. Poprojednání v odborné radû schvaluje roz-poãet, pravidla hospodafiení, mzdov˘pfiedpis. Na návrh odborné rady schvalujestatut univerzitní nemocnice a v nepo-slední fiadû slouÏí jako odvolací orgán pfiisporu mezi fieditelem a odbornou radou.Dále udûluje souhlas ke klíãov˘m majet-koprávním úkonÛm, jako je zejménanakládání s nemovit˘m majetkem, dlou-hodobé pronájmy a zfiizování úvûrÛ a pÛj-

ãek. Dozorãí rada má sedm ãlenÛ, z tohodva jmenuje vysoká ‰kola, jednoho volízamûstnanci univerzitní nemocnice a ãtyfiizfiizovatel (je-li zfiizovatelem stát, pak dvajmenuje Ministerstvo zdravotnictví a dvaMinisterstvo financí).V univerzitní nemocnici se zfiizují kliniky,ústavy a pfiípadnû i dal‰í odborná praco-vi‰tû jako organizaãní jednotky, kde jsouposkytovány zdravotní sluÏby, uskuteãÀo-vána praktická v˘uka nebo vûdecká ãin-nost. Návrh zákona dále fie‰í problematikuzfiizování univerzitních lékáren.Vzájemnou spolupráci mezi univerzitoua univerzitní nemocnicí upravuje smlouvao zaji‰tûní vzdûlávací a vûdecké ãinnosti,jejímÏ obsahem je zejména úpravaobjemu, struktury a personálního zaji‰tûnípraktické v˘uky a vzájemné spolupráce navûdeck˘ch projektech, a to vãetnû otázekfinancování, otázek pracovnûprávnícha otázek ochrany du‰evního vlastnictví.Návrh pfiiná‰í moÏnost, aby v tétosmlouvû byly odstranûny nebo alespoÀzmírnûny nûkteré klíãové problémy sou-visející s dvojkolejností pracovníchvztahÛ.Tuto smlouvu na stranû univerzitnínemocnice schvaluje dozorãí rada.Standardním zpÛsobem jsou upravenyzákladní druhy rozpoãtov˘ch v˘nosÛa nákladÛ univerzitní nemocnice.Souãasnû je stanoveno, Ïe majetku uni-verzitní nemocnice je moÏné vyuÏívatk plnûní hlavní ãinnosti a jen omezenûk plnûní doplÀkové ãinnosti, pfiípadn˘ ziskmusí b˘t vyuÏit jen ve prospûch hlavní ãin-nosti. V zájmu ochrany poskytovánívysoce specializovan˘ch zdravotních slu-Ïeb je vylouãeno pouÏití obecn˘ch pfied-pisÛ o úpadku; takové situace jsou fie‰enyzvlá‰tní úpravou o nucené správû.Navrhovaná úprava dále omezuje moÏ-nosti dispozic s majetkem univerzitnínemocnice, ruãení za závazky jin˘ch osoba úãast v jin˘ch právnick˘ch osobách.Úãetní závûrka musí b˘t povinnû ovûfienaauditorem. Pfii hospodafiení univerzitnínemocnice se poãítá s vyuÏitím fondÛ –

fondu rezervního, fondu reprodukcemajetku, fondu úãelovû urãen˘ch pro-stfiedkÛ a sociálního fondu – a jsou stano-veny jejich zdroje a pravidla pouÏití.V návrhu novel souvisejících zákonÛ sepoãítá s daÀov˘mi v˘jimkami, které jsouobvyklé pro vefiejnou sféru, a s vylouãe-ním vztahu mezi univerzitou a univerzitnínemocnicí, jakoÏto vefiejnoprávními insti-tucemi, z reÏimu zákona o vefiejn˘chzakázkách.Propracovány jsou i postupy v nestan-dardních situacích, do kter˘ch by se uni-verzitní nemocnice vlivem závaÏn˘chhospodáfisk˘ch potíÏí nebo v˘razn˘chorganizaãních nedostatkÛ teoretickymohla dostat. Rozpracována je i moÏnostslouãení univerzitní nemocnice s jin˘mneziskov˘m subjektem nebo naopak roz-dûlení univerzitní nemocnice.Návrh zákona obsahuje konstrukceumoÏÀující rozsáhlé zapojení samospráv-n˘ch a dal‰ích orgánÛ univerzity a lékafi-sk˘ch fakult, popfi. farmaceutické fakulty,do v‰ech záleÏitostí, které souvisejí sespoluprací mezi univerzitou a univerzitnínemocnicí. V pfiípadû vysoké ‰koly, kterámá více lékafisk˘ch fakult, se spolupráceuskuteãÀuje v prvé fiadû prostfiednictvímtûchto fakult, dûkan lékafiské fakulty jepfiedsedou odborné rady nemocnicea podstatná ãást ãlenÛ této rady je rekto-rem jmenována z jeho podnûtu.Vedle univerzitních nemocnic se poãítátéÏ s existencí univerzitních zdravotnic-k˘ch pracovi‰È, kter˘mi se rozumí organi-zaãní jednotky jiného poskytovatelezdravotních sluÏeb neÏ univerzitnínemocnice a jeÏ se budou na základûpfiedchozí smlouvy s univerzitou mocirovnûÏ podílet na spolupráci v pedago-gické a vûdecké ãinnosti ve zmínûn˘choborech.

Autor: redakce

Pozn.: Redakãní uzávûrka tohoto materi-álu byla 15. fiíjna 2008. Dal‰í v˘voj v tétooblasti jiÏ redakce nemohla zachytit.

Zpracováno s vyuÏitím pracovních materiálÛ a vystoupení prof. MUDr. Jana ·krhy, DrSc., MBA. (prorektor UK),RNDr. Tomá‰e Jelínka (kancléfi UK), JUDr. Ing. Josefa Sta‰i, CSc. (místopfiedseda Akademického senátu UK, Právnická fakulta UK)a JUDr. Martina Kopeckého, CSc. (Právnická fakulta UK) – ãlenÛ pracovního t˘mu Univerzity Karlovy pro pfiípravu alternativního návrhu zákona o univerzitních nemocnicích.

FOTO

:HT

TP:

//WW

W.U

NIV

ERZ

ITN

I-N

EMO

CN

ICE.

CZ

/

Samotná historie Univerzity Karlovyv Praze dokládá, Ïe sepjetí univerzitys lékafiskou fakultou jako jednou ze ãtyfifakult vytvofien˘ch hned pfii jejím zaloÏenízhodnotilo v˘znam medicíny v rámci uni-verzitního vzdûlávání jiÏ ve stfiedovûku.Také v˘voj a postavení lékafiství jako dis-ciplíny na mnoha evropsk˘ch univerzitáchje toho dÛkazem. Zatímco ve stfiedovûkupfievládaly spí‰e praktické aspekty

v˘chovy v medicínû, hromadûní poznatkÛv ostatních vûdách vedlo k postupnémupfiib˘vání teoretického vûdûní. Tím sezaãala i v˘uka medicíny diferencovat naãást s pfievahou teoretick˘ch pfiedmûtÛ,dále preklinick˘ch pfiedmûtÛ a nakonecna v˘uku klinickou.V˘uka praktické medicíny neznamená jenzkoumání a ovûfiování obecn˘ch rysÛdané nemoci, které jsou popsány v pfií-

slu‰n˘ch uãebnicích. JiÏ od poãátku jetfieba tyto rysy vnímat v souvislosti s kon-krétními vlastnostmi vy‰etfiovaného paci-enta, kter˘ jim vtiskuje specifickoupodobu.Vedle toho si má student osvojo-vat od poãátku klinické v˘uky zásadykomunikace s nemocn˘m, do níÏ by mûlpromítat fiadu specifick˘ch znakÛ vychá-zejících z vûku, vzdûlání ãi chápání paci-enta, ale i charakteru jeho onemocnûní.


15

UNIVERZITNÍ NEMOCNICE – ZÁKLADMODERNÍ SPOLUPRÁCEUNIVERZITY A NEMOCNICE

Jan ·krha

V˘chova budoucího lékafie patfií k základním pilífiÛm vzdûlávání na univerzitách. Na rozdíl od jin˘ch oborÛ mánûkteré specifické rysy.Vedle osvojení teoretick˘ch poznatkÛ z rÛzn˘ch lékafisk˘ch oborÛ je tfieba v rámci v˘ukyzvládnout základy praktick˘ch dovedností, které lze získat pouze na reáln˘ch pacientech, nikoli na virtuálníchmodelech.Takové podmínky poskytují právû fakultní nemocnice.

V‰eobecná fakultní nemocnice byla otevfiena za císafie Josefa II., roku 1789. Dlouhodobû úzce spolupracuje s 1. lékafiskou fakultou UK.

FOTO

:VLA

DIM

ÍR ·

IGU

T


16

V˘uka medikÛ v klinick˘ch pfiedmûtechna oddûleních nemocnic tudíÏ vedle ãistûodborn˘ch aspektÛ daného oboru zahr-nuje celou fiadu poÏadavkÛ kladen˘ch navyuãujícího. Na lékafii-uãiteli závisí, jakvtáhne studenty do klinické v˘uky a sv˘mpfiíkladem jim zároveÀ ukáÏe, co je vedleodborn˘ch znalostí zapotfiebí. K tomujsou nutné nejen znalosti, ale i zku‰enostivyuãujícího, a to z odborné klinické praxei z v˘uky. Od toho se pak odvíjí také kva-lita klinické v˘chovy.

Fakultní nemocnice jako dosavadnízákladna v˘chovy medikÛV souãasné dobû probíhá klinická v˘ukana lÛÏkov˘ch a ambulantních oddûleníchfakultních nemocnic, tedy ve zdravotnic-k˘ch zafiízeních asociovan˘ch s pfiíslu‰noulékafiskou fakultou. Zatímco v˘uku v teo-retick˘ch oborech zaji‰Èují ‰kol‰tí pracov-níci, ktefií jsou zamûstnanci lékafiskéfakulty náleÏející k univerzitû, na v˘ucev klinick˘ch oborech se podílejí ve fakultnínemocnici zamûstnanci jak primárnû ‰kol-‰tí, tak zdravotniãtí, u nichÏ se rÛznû kom-binují ‰kolské a zdravotnické úvazky oddvou zamûstnavatelÛ, resp. od dvouresortÛ. Jejich pomûr závisí vût‰inou namoÏnostech, ale i zvyklostech spolupracu-jící ‰koly a nemocnice. Existuje tak dvoj-kolejnost vãetnû dvojího vedení.Pfiednosta kliniky podléhá jak dûkanovi,tak fiediteli nemocnice.Vedle toho existujímezi obûma resorty i rozdíly v tarifníchtfiídách, coÏ se pak promítá do mzdovéhoohodnocení zamûstnancÛ. To mÛÏe b˘tzdrojem problémÛ, kter˘ je v˘raznûj‰ízejména u stfiedních zdravotnick˘ch pra-covníkÛ. Jistû by se daly najít i dal‰í pro-blémové oblasti, jejichÏ v˘ãet a anal˘zav‰ak nejsou pfiedmûtem tohoto textu(napfi. vlastnictví pozemkÛ a budov ãi pfií-strojového vybavení apod.). SloÏit˘ orga-nismus, jak˘m je fakultní nemocnice plnícínûkolik funkcí (léãebnû preventivní, v˘uko-vou a vûdecko-v˘zkumnou), mÛÏe snadnovyvolávat komplikace ve vedení, fiízení i vevztazích, a to nejen v rovinû personální, alei v postojích pracovníkÛ k uveden˘m ãin-nostem. Z toho je jiÏ patrné, jak se takovézafiízení odli‰uje od pracovi‰È jin˘ch fakult,na nichÏ probíhá v˘uka a v˘zkum pouzev rámci jediného resortu.

Akreditovan˘ program magisterskéhostudia lékafiství zahrnuje vedle ãistû „‰kol-ské“ v˘uky v teoretick˘ch pfiedmûtechtaké kombinovanou „‰kolsko-zdravotnic-kou“ v˘uku klinick˘ch pfiedmûtÛ. Obûetapy musí pokr˘vat ‰kola, která je odpo-vûdná za v˘uku celého programu. Na kli-nickém oddûlení fakultní nemocnice vedletoho probíhá praktická v˘uka sester neboi kurzy nûkter˘ch bakaláfisk˘ch pro-gramÛ.To v‰e klade velké nároky na orga-nizaci práce oddûlení, to znamená zátûÏpersonálu, ale také vût‰í zátûÏ pacientÛ,ktefií se stávají souãástí v˘ukového pro-cesu.Dosavadní problémy, které jsou ãastoovlivnûny i aktuální situací v zastoupeníobou vedení, jsou pochopitelnû dÛvodemk hledání vhodnûj‰ího modelu.

Univerzitní nemocnice – cestak fie‰ení?Snaha o odstranûní dvojkolejnosti a dal-‰ích problémÛ vedla k pfiedstavû univer-zitní nemocnice, a to nejen u nás, alei v dal‰ích zemích. Specifické znaky zdra-votnictví a v˘chovy v nûm dokonce vedlyk odtrÏení lékafisk˘ch fakult od pÛvodníchuniverzit a k vytvofiení samostatn˘chlékafisk˘ch univerzit, jak se po nûkolika-leté diskusi stalo napfi. v Rakousku. Správazdravotnického zafiízení je samostatnáa jeho financování je obvykle vícezdro-jové; vedle toho existuje urãitá personálníunie, neboÈ v‰ichni zamûstnanci univer-zitní nemocnice spadají pod lékafiskouuniverzitu. Pfii bliÏ‰í diskusi s rakousk˘mikolegy se v‰ak také objevují problémy,a proto nelze povaÏovat situaci za defini-tivnû vyfie‰enou.Nicménû univerzitní nemocnice se snaÏídefinovat vztahy k majetku, k pracovní-kÛm a k provádûn˘m ãinnostem. JednouzáleÏitostí je správa majetku (budov atd.)a zaji‰tûní jeho fungování, druhou je per-sonál a jeho ãinnosti. Souãasné zku‰enostiz vyspûl˘ch evropsk˘ch zemí ukazují, Ïeuniverzitní nemocnice by se mûly financo-vat z více zdrojÛ.Univerzitní nemocnice zaji‰Èuje ãinnostve tfiech oblastech: léãebnû-preventivní,tedy vlastní zdravotnickou ãinnost, a dálepokr˘vá v˘ukové a vûdecko-v˘zkumnéaktivity.Toto trojí zamûfiení obvykle pod-

miÀuje ‰irok˘ zábûr nemocnice postránce medicínsk˘ch oborÛ a souãasnûvede k potfiebû, aby nemocnice plnilanejen vysoce specializované v˘konyu úzce profilovan˘ch pacientÛ, ale abypokr˘vala i bûÏné diagnózy s ohledem napotfieby v˘uky. Univerzitní nemocnice jetak centrem pregraduální v˘uky a sou-ãasnû i specializované postgraduálnív˘chovy lékafiÛ v jednotliv˘ch oborech.Jde tedy o velmi specifick˘ organismus,v nûmÏ se úzce kombinují uvedené tfii ãin-nosti, které jsou z hlediska moderníhopojetí univerzitní nemocnice shledáványjako esenciální.

Nemocnice jako akciové spoleãnosti?Plnûní tûchto tfií úkolÛ v˘znamnû ovliv-Àuje formu nemocnice, a to pfiedev‰ímdo podoby vefiejnoprávní instituce.Diskuse o tom, Ïe nejvhodnûj‰í formouje akciová spoleãnost, která je nejlépeschopna zajistit ekonomiku a chodnemocnice, totiÏ ukáÏe, Ïe toto pojetínení s to podpofiit bezproblémovou rea-lizaci v˘‰e uveden˘ch úkolÛ. Ekonomickéaspekty akciové spoleãnosti, kterémohou b˘t sice pfiijateln˘m regulátoremfiízení a chodu podniku, v‰ak mohounegativnû ovlivnit v˘uku a vûdeckou akti-vitu univerzitní nemocnice. Existují pfií-klady a zku‰enosti (napfi. z GeorgetownUniversity v USA), které dokládají, jakmÛÏe dojít k potlaãení vzdûlávacícha v˘zkumn˘ch aktivit ve zdravotnickémzafiízení orientovaném na ziskovostvybran˘ch v˘konÛ. Co to pak mÛÏe zna-menat pro základní cíle a poslání univer-zity, není tfieba rozvíjet. Je to klín, kter˘místo aby spojoval univerzitu s nemoc-nicí, oddûluje je od sebe.Univerzitní nemocnice nemÛÏe b˘t chá-pána jako selektované zafiízení, na nûmÏse provádí jen taková ãinnost, kterápovede k pozitivní bilanci, a tedy k zisku,byÈ pouÏitému k vlastnímu rozvoji. Jistûlze najít na svûtû pfiíklad takové nemoc-nice (napfi. v Nûmecku).Ale souãasnû exi-stuje systém mnoha dal‰ích nemocnic,které tuto podobu nemají, a tím „vykryjí“potfieby v rámci celé zemû. Nikdo pfiitomnezpochybÀuje úlohu a nezbytnost eko-nomického chování zdravotnického zafií-zení.


17

Dal‰í perspektivyNení pochyb, Ïe moderní v˘uka medicínyse neobejde bez fungující univerzitnínemocnice. Jde pfiitom jak o v˘uku pre-graduální, tak postgraduální. Na druhéstranû právû ‰irok˘ zábûr a potfieby post-graduální v˘uky nemohou obstarat jenuniverzitní nemocnice, ale souãasnûi ‰iroká síÈ akreditovan˘ch zdravotnick˘chzafiízení, v nichÏ se realizuje podstatnápraktická ãást vzdûlávacích programÛ jed-notliv˘ch specializaãních oborÛ.V˘uka setedy dostává i do sítû soukrom˘ch ambu-lancí, které jsou téÏ zpÛsobilé k v˘ucea jsou zároveÀ akreditovány.Univerzitní nemocnice má vytváfiet pro-stfiedí integrující tfii profesionální ãinnosti,v nichÏ vysoká úroveÀ léãby provozovanéna klinick˘ch oddûleních umoÏÀuje kva-litní v˘uku a souãasnû i klinick˘ v˘zkum.Takto pojaté pracovi‰tû, na nûmÏ existujetvÛrãí prostfiedí tolik nezbytné pro moti-vaci k vûdecké ãinnosti, je pfiedpokladempro souãasné naplnûní cílÛ jak univerzity,tak moderní nemocnice. Zatímco dobráklinická praxe, zku‰enost zdravotnick˘chpracovníkÛ a t˘mová spolupráce jenezbytná pro jakékoli dobfie fungujícízdravotnické pracovi‰tû, pojetí univerzit-ního pracovi‰tû musí obsahovat je‰tûdal‰í pfiidanou hodnotu. Tu nelze vyjádfiitziskem bodÛ od zdravotních poji‰Èoven za provedené v˘kony ani vyrovnan˘mhospodafiením. Tato hodnota vypl˘váz energie, zku‰eností, entuziasmu a dal-‰ích vlastností pracovníkÛ vûnujících ãasvûdû a pedagogice. Jejich zdrojem je uni-verzita.Moderní v˘uka se opírá o v˘sledkyvûdecké práce. V medicínû v posledníchletech dochází k rozkvûtu medicíny zalo-Ïené na dÛkazech (EBM, evidence basedmedicine). Jde pfiedev‰ím o v˘sledky roz-sáhl˘ch klinick˘ch studií, které mají doká-zat napfi. ovlivnûní v˘skytu nemoci pfiipouÏití urãitého léãebného postupu(napfi. redukci rizika koronárních pfiíhodpfii sníÏení rizikov˘ch faktorÛ). ¤ada tako-v˘ch v˘sledkÛ se dostává ke studentÛmpfiímo od vyuãujícího, kter˘ se problema-tikou zab˘vá.Vedle toho mohou studentiv rámci pregraduální v˘uky poznatnûkterá pracovi‰tû univerzitní nemoc-nice, která se na v˘zkumu pfiímo podílejí.

Tento moment sehrává v˘znamnou úlohupfii získávání studentÛ do doktorskéhostudijního programu, jednoho z nosn˘chpilífiÛ univerzitní v˘chovy i vûdecké ãin-nosti. Dále nab˘vá tato moÏnost nav˘znamu v postgraduální v˘uce, kde se odtutora (‰kolitele) vyÏaduje v rámci akredi-tace pracovi‰tû vlastní vûdecká ãinnost,a to zejména v pfiípadû pracovi‰È nejvy‰-‰ího typu, tedy univerzitních. ¤e‰enív˘zkumn˘ch úkolÛ, aÈ jiÏ v rámci jednotli-v˘ch grantÛ, nebo komplexnûj‰íchv˘zkumn˘ch zámûrÛ, zapojení do meziná-rodních projektÛ a pfiedev‰ím publikaãnív˘stupy jsou nezbytn˘mi poÏadavky uvá-dûn˘mi v rámci v˘uky nejen v zemíchEvropské unie.Z toho vypl˘vá, Ïe právû univerzita musímít rozhodující úlohu v fiízení nemocnice,aby se vedle léãebné a vûdecké ãinnostirealizovala a rozvíjela i v˘chova studentÛa lékafiÛ. OhroÏení nûkterého ze základ-ních cílÛ ãinnosti univerzitní nemocnicepfii pouÏití takové formy fiízení, která by bránila jeho naplnûní, musí véstk oprávnûnému pfiehodnocení a volbûformy jiné. To v‰ak musí b˘t pfiedmûtemanal˘zy, která pfiedchází definitivnímu

ustavení celého systému. Vytvofiení uni-verzitní nemocnice a zejména systémuuniverzitních nemocnic na celostátníúrovni nemÛÏe b˘t experimentem, alezdÛvodnûn˘m a promy‰len˘m postupem.Souãasnû by mûl proces probíhat tak, abyse mohla provést korekce pfii takovémkroku, kter˘ by negativnû ovlivnil hlavnícíle univerzitní nemocnice.Prosperující univerzitní nemocnice, kteráposkytuje ‰piãkovou lékafiskou péãi, sou-ãasnû ‰kolí jak studenty v pregraduálnív˘uce, tak lékafie ve specializaãní v˘chovûa zároveÀ provádí vûdecko-v˘zkumnouãinnost, musí b˘t v˘sledkem trvalé fungu-jící spolupráce mezi univerzitou a nemoc-nicí. Pfiitom právû univerzita by mûla b˘tmotorem jejího dal‰ího rozvoje.

Autor ãlánku je prorektorem UK pro zahra-niãní styky a mobilitu a zástupcem pfiednosty III. interní kliniky 1. lékafiské fakulty UKa V‰eobecné fakultní nemocnice v Praze.

prof. MUDr. Jan ·krha,DrSc.

FaustÛv dÛm na praÏském Novém Mûstû stojí blízko V‰eobecné fakultní nemocnice, která jej od poãátku 20. stoletívyuÏívá. Dnes se v nûm nachází Akademick˘ klub, lékárna a ústavy 1. LF i pracovi‰tû VFN.

FOTO

:VLA

DIM

ÍR ·

IGU

T

FAKULTY MEDICÍNY A FARMACIE NA UKTHE MEDICINE AND PHARMACOLOGY DEPARTMENTS AT CU

18

Josefínské „‰etrné budování“Nûkteré reformy osvíceného panovníkaJosefa II. budily kritiku a úsmû‰ky nejenjeho souãasníkÛ, ale i renomovan˘ch his-torikÛ. Jeho reformy v oblasti ‰kolství(zvlá‰tû univerzitního) a zdravotnictví sinaopak svou prozíravostí a progresivnostídodnes zaslouÏí obdiv a úctu.Josef II. vydal rok po svém nástupu natrÛn – v roce 1781 – tzv. direktivní pravi-dla, v nichÏ nafiídil, aby byly ve v‰ech vel-k˘ch mûstech monarchie zfiízenyv‰eobecné nemocnice, porodnice s nale-zinci, ústavy choromysln˘ch a chorobince.Tyto ústavy mûly b˘t co nejblíÏ u sebe, abymohly odbornû spolupracovat. Tak vzniklna horním Novém Mûstû v Praze areál,jenÏ v podstatû dodnes slouÏí úãelu, kter˘mu urãil Josef II.V‰eobecná nemocnice naKarlovû námûstí s ústavem choromysl-n˘ch postaven˘m v zahradû za ãelnímtraktem nemocnice, porodnice s nalezin-cem u kostela sv.Apolináfie a chorobinecurãen˘ pro chronické a nevyléãitelnépacienty Na Karlovû vytvofiily základdne‰ního areálu zdravotních ústavÛ 1. lékafi-ské fakulty UK.Vzhledem k pfiísloveãné, mnohdy aÏ pfie-

hnané ‰etrnosti Josefa II. byly zdravotníústavy umisÈovány pfiedev‰ím v objektechzru‰en˘ch klá‰terÛ.V‰eobecná nemocnicezískala objekt tzv. Damenstiftu, ústavu prozchudlé a osamûlé ‰lechtiãny, které semusely pfiestûhovat do sesterskéhoústavu na Hradãanech. Pfiestavby proúãely zdravotních ústavÛ byly ov‰emãasto nákladnûj‰í neÏ úãelové novostavby.Zvlá‰tû se to potvrdilo v pfiípadû v‰eo-becné nemocnice. Brzy po otevfiení –v prosinci 1790 – byly zahájeny její dal‰ístavební úpravy, dostavby a pfiístavby,které trvají nepfietrÏitû aÏ do souãasnosti.Vybudování tûchto na svou dobu moder-ních zdravotních ústavÛ mûlo zásadnív˘znam i pro zkvalitnûní v˘uky na praÏskélékafiské fakultû. Od akademického roku1791/92 sem byla pfienesena klinickáv˘uka z nemocnice milosrdn˘ch bratfií NaFranti‰ku (tam smûli b˘t pfiijímáni nalÛÏka pouze muÏi) a od té doby je histo-rie v‰eobecné nemocnice spjata s historiína‰í nejstar‰í lékafiské fakulty.Nov˘ josefínsk˘ studijní fiád z roku 1786,kter˘ kladl dÛraz na klinickou v˘uku, bylpostupnû nahrazován dal‰ími, jeÏ zavádûlydo v˘uky nové klinické i teoretické obory

(studijní fiády z let 1804, 1810, 1833). Od40. let 19. století se na praÏské fakultû for-movala tzv. PraÏská lékafiská ‰kola, jejíÏv˘bornou vûdeckou úroveÀ dokládal mj. první odborn˘ ãasopis vydávan˘ toutofakultou od roku 1844, Vierteljahrschriftf. die praktische Heilkunde.V revoluãníchletech 1848/49 vycházela jeho pfiílohaForum f. Medizinalangelegenheiten, kterápfiiná‰ela mnoÏství návrhÛ na reformulékafiského studia, zdravotnictví aj. I kdyÏse podafiila uskuteãnit jen jejich malá ãást,pfiinesla získaná „svoboda vyuãovánía uãení se“ univerzitû i fakultû urãité uvol-nûní v pedagogické i vûdecké práci.

âe‰tina v medicínû a ãeská lékafi-ská fakultaI v druhé polovinû 19. století si praÏskáfakulta udrÏela respekt ve vûdeckémsvûtû (v roce 1850 se na ni z polskéVratislavi vrátil ná‰ nejvût‰í biolog a lékafiJ. E. Purkynû) a v nûkter˘ch oborech sestala mezinárodním vûdeck˘m centrem.Politické uvolnûní na poãátku 60. let 19. století umoÏnilo rozvoj úsilí o vûdeckébádání v ãeském jazyce a univerzitu s ãe‰-tinou jako vyuãovacím jazykem.Také díky

Z HISTORIE V¯UKYNA PRAÎSK¯CH LÉKA¤SK¯CH FAKULTÁCHUK A JEJÍCH FAKULTNÍCH NEMOCNICLudmila Hlaváãková

FAKULTY MEDICÍNY A FARMACIE NA UK / THE MEDICINE AND PHARMACOLOGY DEPARTMENTS AT CU

19

tûmto snahám se v roce 1882 podafiilodosáhnout rozdûlení praÏské univerzityna ãeskou a nûmeckou. âe‰tí lékafiia medici, v ãele s J. E. Purkynûm, sehráliv debatách o rozdûlování mimofiádnûdÛleÏitou úlohu, av‰ak na svoji ãeskoufakultu museli ãekat o rok déle neÏ vyu-ãující a studenti ostatních fakult, kterézahájily ãinnost ve ‰kolním roce 1882/83.Pro ãeské mediky bylo totiÏ nutné vybu-dovat teoretická i klinická pracovi‰tû, coÏbyl v jiÏ pfieplnûném areálu v‰eobecnénemocnice obtíÏn˘ úkol. Situaci ztûÏovali odmítav˘ postoj vût‰iny nûmeck˘ch pro-fesorÛ lékafiské fakulty k jejímu rozdûlení.Tvrdili, Ïe ãeská lékafiská fakulta nemÛÏeobstát vzhledem k nedostatku ãesk˘chodborníkÛ, nedostateãné ãeské odbornéterminologii aj. Nicménû ãeská fakulta sibrzy vydobyla dÛstojné místo vedlefakulty nûmecké, která tradiãnû patfiilak nejlep‰ím v nûmecké jazykové oblasti.Na nové ãeské fakultû se zvlá‰tû osvûdãilijejí mladí profesofii Jaroslav Hlava, JosefThomayer, Jan Horbaczewski. První dvazaãali vydávat jiÏ v roce 1885 vûdeck˘orgán fakulty, Sborník lékafisk˘ (viz Forumã. 1/2007, s. 52).

Nové kliniky i fakulty v první polo-vinû 20. stoletíVznik âeskoslovenské republiky v roce1918 umoÏnil vyfie‰it nesrovnalosti meziãeskou a nûmeckou fakultou, zpÛsobenézv˘hodÀováním nûmecké fakulty v dobûtrvání habsburské monarchie (v˘‰e dotacía schvalování nov˘ch asistentsk˘ch místbez ohledu na poãty studentÛ apod.).

V meziváleãném období bylo také vypra-cováno nûkolik plánÛ na komplexní fie‰eníotázky fakultní nemocnice na Karlovûnámûstí a v pfiilehl˘ch objektech. Návrhyna vybudování nového klinického centrapro ãeskou fakultu v Motole vyvolávalystejnû boufilivé diskuse, jaké probíhaly natoto staronové téma v 90. letech minu-lého století. Rostoucí poÏadavky na kva-litu klinické v˘uky a nedostatek místav novomûstském areálu si také vynutilyumístûní nûkter˘ch klinik ve vzdálenûj‰íchobjektech (napfi. sanatorium v Podolí,

nemocnice na Bulovce, Masarykovydomovy v Krãi).Uzavfiení ãesk˘ch vysok˘ch ‰kol nacistic-k˘mi okupanty v listopadu 1939 ukonãilonejen diskuse o budování klinikyv Motole, ale i existenci ãeské lékafiskéfakulty, jejíÏ pracovi‰tû byla dána k dispo-zici fakultû nûmecké. PraÏské kvûtnovépovstání a konec druhé svûtové válkyv roce 1945 navrátily ãeské fakultû ztra-cená pracovi‰tû a daly jí i pracovi‰tûnûmecké fakulty, která zanikla spolus celou nûmeckou univerzitou v Praze,

Josefínské zdravotní ústavy v roce 1793: A – v‰eobecná nemocniceB – ústav choromysln˘chC – porodnice s nalezincemD – chorobinec

Dûtsk˘ pavilon FN Motol

REP

RO N

A T

ÉTO

DVO

UST

RA

Nù:

AR

CH

IV U

K


20

zru‰enou prezidentsk˘m dekretemv fiíjnu 1945.Katastrofální nedostatek lékafiÛ, zpÛso-ben˘ ‰estilet˘m uzavfiením ãesk˘ch vyso-k˘ch ‰kol, a obrovsk˘ pfiíval studentÛ nalékafiskou fakultu vedl k rychlému roz-hodnutí neprodlenû otevfiít její poboãkyv Hradci Králové a v Plzni jiÏ na podzimroku 1945. Válkou tûÏce postiÏená praÏ-ská fakulta se snaÏila dohnat ztracená létaroz‰ifiováním poãtu pracovi‰È, pracovníkÛi studentÛ.

Zmûny za socialismuÚnorov˘ pfievrat v roce 1948 pfiineslzásadní zmûny do organizace vysok˘ch‰kol i zdravotnictví. Zákon o vysok˘ch‰kolách z roku 1950, zcela podfiizujícívysoké ‰koly po stránce ideové i organi-zaãní komunistické stranû a vládû, ovlivnilstrukturu i obsah studia na lékafisk˘chfakultách. V roce 1951 bylo rozdûlenodosud jednotné studium na praÏskélékafiské fakultû na ãtyfii specializovanésmûry – v‰eobecn ,̆ stomatologick ,̆ pedi-atrick˘ a hygienick .̆ V roce 1953 do‰lok osamostatnûní dvou posledních nasamostatn˘ch fakultách – Fakultû dût-ského lékafiství a Lékafiské fakultûhygienické. PÛvodní lékafiská fakultadostala název Fakulta v‰eobecnéholékafiství a zaji‰Èovala i v˘uku stomato-logÛ a teoretick˘ch oborÛ na dvou osa-mostatnûn˘ch fakultách. Její klinickouzákladnou zÛstávaly objekty v‰eobecné

nemocnice, které byly organizaãnû rozdû-leny na dvû ãásti (FN I. fiízená Krajsk˘mnárodním v˘borem Praha, FN II. fiízenáÚstfiedním národním v˘borem Praha).Podobnû jako v období meziváleãnémmusela fakulta nûkteré kliniky umístiti mimo novomûstsk˘ areál; napfi. neuro-chirurgickou kliniku do vojenské nemoc-nice ve Stfie‰ovicích.Klinickou základnou Fakulty dûtskéholékafiství se staly nûkteré dûtské klinikyNa Karlovû v rámci novû zfiízené Dûtskéfakultní nemocnice a nûkterá pracovi‰tûv mûstské nemocnici v Motole. Tam sepro ni zaãal v roce 1965 budovat nov˘objekt (dokonãen˘ 1970), poté co bylorozhodnuto v souvislosti s v˘stavboumostu pfies nuselské údolí zbofiit ãástbudov dûtské nemocnice Na Karlovû.Lékafiská fakulta hygienická získala kli-nická pracovi‰tû v pomûrnû moderní,pÛvodnû mûstské a posléze fakultnínemocnici na Vinohradech, budované odpfielomu 19. a 20. století.

Svobodná v˘uka lékafistvíSametová revoluce v listopadu 1989navrátila vysok˘m ‰kolám ztracené akade-mické svobody. V roce 1990 se praÏskéfakulty pfiejmenovaly oãíslováním. Fakultav‰eobecného lékafiství, nejstar‰í a nej-vût‰í, po právu získala oznaãení první, dût-ská druhá a hygienická tfietí.Hlavní klinická základna 1. lékafiskéfakulty, Fakultní nemocnice I. a II., byla

v roce 1994 opût slouãena v jedin˘ celeks názvem V‰eobecná fakultní nemocnice.V letech 1995–1997 Ïila praÏská odbornái laická vefiejnost staronov˘m sporemMotol versus Karlovo námûstí. OpoÏdûnádostavba obrovského objektu nemocnicepro dospûlé v Motole a nevyjasnûnostkoncepcí praÏského zdravotnictví vyvolá-valy boufilivé diskuse o smysluplném vyu-Ïití tohoto „lékafiského Temelína“. Tyskonãily pfiestûhováním nûkter˘ch klinik1. lékafiské fakulty, které byly umístûnymimo hlavní areál V‰eobecné fakultnínemocnice, do motolské novostavby.Nûkteré nové klinické prostory, které zís-kaly 2. i 3. lékafiská fakulta, v nûkolika pfií-padech slouÏí také 1. lékafiské fakultû.Ani jedné z praÏsk˘ch fakult se zatímnepodafiilo dosáhnout ideálního stavusoustfiedûní sv˘ch pracovi‰È v jednomareálu, jak to prozíravû nafiizoval osvícen-sk˘ panovník Josef II. pfied témûfi 220 lety,a není pfiíli‰ nadûje, Ïe by se tato sloÏitáotázka v dohledné dobû podafiila vyfie‰it.

Autorka ãlánku se v Ústavu pro dûjiny lékafi-ství 1. lékafiské fakulty UK v Praze zab˘vá dûji-nami lékafiství a zdravotnictví a dûjinamipraÏsk˘ch lékafisk˘ch fakult.

doc. LudmilaHlaváãková, CSc.

Pavilon plastické chirurgie FN Vinohrady

REP

RO:A

RC

HIV

UK


21

V˘ukaNa 1. LF lze studovat v prezenãní formû‰estilet˘ obor v‰eobecné lékafiství a pûti-let˘ obor zubní lékafiství, vysoko‰kolskéstudium v bakaláfisk˘ch oborech adiktolo-gie, o‰etfiovatelství, v‰eobecná sestra, nu-triãní terapeut, zdravotnická technika,ergoterapie a fyzioterapie a studiumv navazujících magistersk˘ch studijníchoborech zdravotnická technika a informa-tika a intenzivní péãe.V oboru v‰eobecnélékafiství a zubní lékafiství probíhá v˘ukai v angliãtinû pro cizince-samoplátce, ktefií

téÏ studují ãe‰tinu, aby byli ve vy‰‰ích roã-nících schopni se dorozumût s nemoc-n˘mi.Fakulta dává moÏnost pfiipravit se na pfii-jímací zkou‰ky v pfiípravn˘ch kurzech.Pfiijímací fiízení na fakultu probíhá systé-mem písemn˘ch testÛ z fyziky, chemiea biologie a od roku 2008/9 dal‰ího testupro provûfiení v‰eobecn˘ch schopností,kter˘ byl pfiipraven ve spolupráci s FF UKa s odborníky v oboru psychologie.Studijní program v‰eobecné lékafistvív prvních tfiech letech probíhá podle

semestrálních rozvrhÛ zahrnujících pfied-ná‰ky, praktická cviãení, semináfie, pitvya preklinické stáÏe. Následující tfiíletá kli-nická ãást studia je organizována v pfied-mûtov˘ch jedno- a nûkolikat˘denníchblocích. Do v˘uky byly zavedeny log-booky praktick˘ch v˘konÛ, které mají stu-denti vykonat v prÛbûhu studia. V rámcikreditního systému si studenti ãást pfied-mûtÛ mohou vybírat z nabídky více neÏ180 voliteln˘ch pfiedmûtÛ.V˘uka zubního lékafiství podle novéhoprogramu probíhá jiÏ ãtvrt˘m rokem.V prvních dvou roãnících se studenti pfii-pravují ve fantomov˘ch laboratofiícha jejich studium probíhá podle uprave-n˘ch sylabÛ teoretick˘ch i preklinick˘choborÛ.Od poloviny 90. let je na fakultû vyuão-váno v‰eobecné lékafiství a pozdûji i zubnílékafiství v anglickém jazyce pro samo-plátce.Tento studijní program je akredito-ván ministerstvem ‰kolství v USA.

1. LÉKA¤SKÁ FAKULTA UK

Tomá‰ Zima

1. lékafiská fakulta UK patfií mezi nejstar‰í lékafiské ‰koly v Evropû, jako integrální souãást UK od jejího vznikua nejv˘znamnûj‰í instituce v oblasti biomedicínského v˘zkumu u nás.V souãasné dobû studuje na fakultû více neÏ 4 500 studentÛ, z nichÏ je 1 400 zahraniãních. Na 71 klinikách a ústavech fakulty pÛsobí 1 451 vûdecko-pedagogick˘chpracovníkÛ (715 pfiepoãten˘ch úvazkÛ), z nichÏ je 113 profesorÛ, 152 docentÛ, 740 odborn˘ch asistentÛ a 280 dal‰ích vûdeck˘ch pracovníkÛ.

1. lékafiská fakulta UKDûkan: prof. MUDr.Tomá‰ Zima, DrSc., MBAZaloÏena: 1348Adresa: 1. lékafiská fakulta, Katefiinská 32c, 121 08 Praha 2Poãet magistersk˘ch a bakaláfisk˘ch studentÛ v akademickém roce 2007/2008: 3 649Poãet doktorandÛ: 690Poãet vûdecko-pedagogick˘ch pracovníkÛ: 1 451Web: lf1.cuni.cz

Posluchárna Anatomického ústavu 1. LF UK

FOTO

:IVA

N H

ELEK

AL


22

V souãasné dobû v nûm studuje 390 stu-dentÛ, z nichÏ 60 % je obãany evropsk˘chstátÛ, 20 % pfiipadá na asijské státy a zby-l˘ch 20 % na USA, Kanadu a Botswanu.Na fakultû studuje více neÏ 700 poslu-chaãÛ zdravotnické obory v fiádné i kombinované formû, máme akredito-váno 19 doktorsk˘ch programÛ. V loÀ-ském roce úspû‰nû obhájilo svédoktorské práce 63 studentÛ. Fakulta jeakreditována ve 32 oborech pro jmeno-vací a habilitaãní fiízení. Bylo zavedenopravidelné hodnocení v˘uky studentyelektronickou formou a nejlépe hodno-cení uãitelé byli ocenûni. Uãitelé a stu-denti vyuÏívají stále se roz‰ifiujícíchmoÏností e-learningov˘ch studijníchzdrojÛ. U zrodu portálu a sítû MEFANETstála 1. LF a Lékafiská fakulta MU v Brnû,nyní jiÏ se projektu úãastní v‰echny ãeskéa slovenské lékafiské fakulty. 1. LF jiÏ 21 letorganizuje Univerzitu tfietího vûku.Pedagogové 1. LF v oblasti v˘uky úzcespolupracují s fiadou fakult na‰í univerzitya také s âVUT a V·CHT; roz‰ífiila se takéjejich úãast ve v˘uce evropského bakaláfi-ského programu na univerzitû v Perugii.

VûdaHlavními oblastmi v˘zkumu na fakultûjsou molekulární medicína a vrozenémetabolické poruchy, problematika kardi-ovaskulárních, metabolick˘ch a nádoro-v˘ch onemocnûní, neurovûdní v˘zkuma oblast neonatologie a perinatologie.

Fakulta se v oblasti základního v˘zkumuorientuje na projekty produkující kvalitnípoznatky publikovatelné a citované vev˘znamn˘ch odborn˘ch ãasopisech.Velmipozitivní je vûdecká spolupráce s VFNa dal‰ími zdravotnick˘mi a v˘zkumn˘mipracovi‰ti, zejména s AV âR. V˘znamnápozornost je vûnována „tfietí roli“ univer-zit, aplikovanému v˘zkumu a v˘voji, kdejsou kritériem úspû‰nosti patenty a pfie-dev‰ím licence. Vûdecká ãinnost pracov-níkÛ fakulty a její v˘sledky jsouhodnoceny podle objektivních, svûtovûuznávan˘ch kritérií. Poãet autorÛ z 1. LFpublikujících v ãasopisech s impakt fakto-rem byl 555, poãet citací dle SCI dosáhl13 929 citací a poãet publikací v ãasopi-sech s IF byl 415. Pracovníci fakulty publi-kovali svoje v˘sledky v prestiÏníchãasopisech, jako jsou New EnglandJournal of Medicine, Lancet, CurrentOpinion in Cell Biology aj. Také srovnáníHirschova indexu je pro fakultu pfiíznivé;v roce 2006 dosáhlo hodnoty 49.Fakulta je hlavním fie‰itelem ãtyfi v˘zkum-n˘ch zámûrÛ a na ‰esti se podílí jako spo-lufie‰itel, fie‰íme i fiadu grantov˘chprojektÛ v rámci grantov˘ch agentur âR.Fakulta fie‰í pût projektÛ v Národnímprogramu v˘zkumu II a je spolufie‰itelem14 projektÛ v 6. Rámcovém programu EUa deseti projektÛ v programu JPD3.Akademiãtí pracovníci 1. LF kaÏdoroãnûorganizují na dvû stû národních i meziná-rodních odborn˘ch akcí. Fakulta pravi-

delnû pofiádá studentskou vûdeckou kon-ferenci, kde prezentuje v˘sledky svévûdecké ãinnosti vÏdy okolo sta pregra-duálních a postgraduálních studentÛ.Své vûdecko-v˘zkumné projekty prezen-tujeme na národních a mezinárodníchfórech, napfi. v roce 2007 v Lond˘nû nebona kontraktaãní akci Evropské komisev Kuala Lumpuru, kde se 1. LF prezento-vala v rámci „ãeského dne“. Zapojujemese do akcí v rámci T̆ dne vûdy organizo-vaného Akademií vûd âR s cílem popula-rizovat biomedicínsk˘ v˘zkum vefiejnosti.

Zahraniãní vztahyV˘mûnné programy i jednorázové akce seuskuteãÀují na základû spolupráce univer-zity, 1. LF UK a v rámci mezinárodní spo-lupráce jednotliv˘ch ústavÛ a klinik.V souãasné dobû fakulta spolupracujes vysok˘mi ‰kolami a vûdeck˘mi institu-cemi ve 23 zemích ãtyfi kontinentÛ. 1. LFUK sv˘m studentÛm nabízí ‰iroké moÏ-nosti zahraniãních pobytÛ a stáÏí v rámciprogramu SOCRATES/ERASMUS, Fondu

mobility UK, Ceepus, meziuniverzitnív˘mûny, stáÏí na 1. LF, stáÏí organizova-n˘ch IFMSA, stáÏí organizovan˘ch ve spo-lupráci s rakousk˘m Lions Club Wien aj.V roce 2007 vyjelo za hranice zemû víceneÏ 250 studentÛ a fakulta pfiijala 130zahraniãních studentÛ.

V˘znamné úspûchyV˘znamn˘m okamÏikem pro fakultu bylanáv‰tûva prezidenta âR Václava Klausea jeho setkání s pfiedstaviteli akademickéobce 1. LF UK v prosinci roku 2007.Fakulta byla v roce 2006 ocenûna v kate-gorii „Nejlep‰í vzdûlávací instituce“ u pfiíleÏitosti vyhlá‰ení „âesk˘ch 100 nej-lep‰ích“ na PraÏském hradû a ãestn˘mPohled na areál budov 1. LF UK na Albertovû

Budova dûkanátu 1. LF UK v Katefiinské ulici v Praze 2

FOTO

NA

TÉT

O D

VOU

STR

AN

ù:IV

AN

HEL

EKA

L


23

uznáním za v˘sledky projektu ve spolu-práci s Clever Technologies s. r. o. v sou-tûÏi o Cenu INOVACE ROKU 2007.Prezident Klaus udûlil státní vyznamenáníza zásluhy v oblasti vûdy a medicínydvûma profesorÛm na‰í fakulty – prof.P. Klenerovi a prof. P. Zvolskému.¤e‰itelé grantov˘ch projektÛ IGA MZ âR byli po nûkolik let oceÀováni Cenouministra zdravotnictví âR za v˘zkum (t˘m Urologické kliniky, fie‰itelské kolek-tivy vedené prof. M. Ellederem, doc.M.Trnûn˘m aj.).

Ediãní ãinnostFakulta je vydavatelem dvou odborn˘chãasopisÛ – Ïurnálu Folia Biologica, jehoÏimpakt faktor je 0,56, a ãasopisu PragueMedical Report. Fakulta vydala publikacike 120. plesu medikÛ, v leto‰ním rocevydává také sborník konference o odkazuKarla IV., kter˘ uspofiádaly ãtyfii zakládajícífakulty pfii pfiíleÏitosti 660. v˘roãí zaloÏenína‰í univerzity, spoleãnû s celou fiadoudal‰ích publikací a prezentaãních materi-álÛ v ãeském i anglickém jazyce.

Rozvojové a dal‰í programyPro rozvoj ãinnosti na‰í fakulty povaÏu-jeme za nezbytné vybudování kampusuAlbertov (Globcentrum a Biocentrum)a projekt BIOCEV – spoleãné vûdecko--v˘zkumné pracovi‰tû Univerzity Karlovy(PfiF UK a 1. LF UK) a ‰esti ústavÛAkademie vûd âR. Fakulta se podílí téÏ napfiipravovaném projektu Centra trans-laãní medicíny.Kvalitní podmínky pro studium a vûdec-kou práci vyÏadují modernizaci objektÛfakulty. V˘znamnou událostí, která ovliv-Àuje kaÏdodenní chod fakulty, je rekon-strukce objektu Katefiinská 32, která bylazahájena v létû 2007 a v souãasné dobû jedokonãována první etapa rekonstrukcezahrnující Stomatologickou kliniku a ãástidûkanátu a Ústavu lékafiské biochemie.Dal‰í na‰í snahou je v objektu U nemoc-nice 4 vybudovat moderní vûdecko-infor-maãní a didaktické centrum.Fakulta pofiádá fiadu spoleãensk˘ch akcí –kromû tradiãních plesÛ medikÛ jsou topravidelná setkání v Kfiesle pro Fausta,dûtské dny, koncerty v rámci cyklu

Fakulta v srdci Karlova pro zamûstnance,studenty a na‰e pfiátele.V následujícím období ãeká fakultu fiadadÛleÏit˘ch zmûn, spojen˘ch zejménas problematikou postavení fakultníchnemocnic a financováním vûdy. Za prio-rity povaÏujeme vytvofiení moderníhokurikula studia lékafiství, zlep‰ení podmí-nek pro praktické zubní lékafiství a roz‰í-fiení mezioborové spolupráce s cílemzískat pro fakultu zdroje z mezinárodníchprojektÛ.

Autor ãlánku je dûkanem 1. LF UK a pfied-nostou Ústavu klinické biochemie a labora-torní diagnostiky 1. LF a VFN. Hojnû publikujea pfiedná‰í zejména v oblastech klinické bio-chemie a patobiochemie. Je ãlenem âeskélékafiské akademie a Rady vûdeck˘ch spoleã-ností âR. Je pfiedsedou âeské spoleãnosti klinické biochemie a ãlenem v˘boru ESBRA.

prof. MUDr.Tomá‰Zima, DrSc., MBA

Pfii pfiíleÏitosti 120. plesu medikÛ vydala 1. LF publikaci o historii plesÛ.


24

V˘uka2. lékafiská fakulta má v souãasné dobûakreditovány dva magisterské studijníprogramy (V‰eobecné lékafiství a navazu-jící magisterské studium v programuSpecializace ve zdravotnictví, oborFyzioterapie) a ãtyfii bakaláfiské (v pro-gramu Specializace ve zdravotnictví jsouto obory Fyzioterapie, Zdravotní labo-rant, Radiologick˘ asistent a v programuO‰etfiovatelství obor V‰eobecná sestra).Vût‰ina v˘uky se odehrává v areáluFakultní nemocnice v Motole, kde 2. lékafiská fakulta sídlí. Teoretické pfied-mûty se uãí pfieváÏnû v Teoretick˘cha preklinick˘ch ústavech v Motole (ul. PlzeÀská); ãást klinické v˘uky probíhána klinikách, v ústavu FN Bulovkaa v Ústfiední vojenské nemocnici. StáÏea praxe mají studenti i v dal‰ích nemocni-cích. Studijní program V‰eobecné lékafistvíje akreditován i v anglickém jazyce.

Povaha v˘uky v tûchtooborech je nepochybnûovlivnûna v˘vojem fakulty.Tavznikala postupn˘m od‰tû-pováním od pÛvodní lékafiskéfakulty UK v 50. letech minu-lého století. Nejdfiíve vzniklapediatrická vûtev studia, pozdûjisamostatná Fakulta dûtskéholékafiství. Obojí pfiispûlo k rych-lému vzestupu úrovnû pediatricképéãe u nás.V˘uka teoretick˘ch pfiedmûtÛ v tédobû probíhala na Fakultû v‰eobecnéholékafiství, na Fakultû dûtského lékafistvíbyly vyuãovány preklinické a klinicképfiedmûty. Zcela se fakulta osamostatnilazfiízením teoretick˘ch ústavÛ po roce1989. Popsaná chronologie pfiedznamenalajejí dva charakteristické rysy – zamûfienína v˘voj a samostatné obory dûtskéholékafiství a její komorní prostfiedí.V rámci

fakulty vznikly Dûtskápsychiatrická klinika,Dûtská

stomatologická klinika, Klinika dûtskéhematologie a onkologie, Klinika dûtskéchirurgie, Klinika dûtské neurologiea s nimi i v˘uka v odpovídajících oborech.DÛraz na v˘vojové aspekty ãlovûka kla-deme i v teoretick˘ch oborech – vyuãu-jeme napfiíklad pfiedmût embryologie vespojení s v˘vojovou biologií.Pomûrnû mal˘ poãet studentÛ v jednotli-v˘ch roãnících (kolem 150 medikÛ studu-jících v ãeském jazyce) umoÏÀujeosobnûj‰í vztah mezi studenty a uãiteli.Zámûr udrÏet v˘hodn˘ pomûr studentÛa uãitelÛ na fakultû souvisí s my‰lenkoupfiijímacího fiízení – nároãn˘ a peãliv˘v˘bûr uchazeãe profiltruje tak, abynaprostá vût‰ina pfiijat˘ch studiumúspû‰nû dokonãila.V˘uka v teoretick˘ch a preklinick˘ch obo-rech probíhá klasickou (neblokovou)

2. LÉKA¤SKÁ FAKULTA UKOndfiej Hru‰ák

Hlavním cílem 2. lékafiské fakulty UK je kvalitní v˘uka medicíny a prohlubování lékafiského poznání. Mezi prioritypatfií mezinárodnû uznávan˘ lékafisky orientovan˘ v˘zkum; vûdeck˘ potenciál fakulty v˘znamnû spoãívá na postgraduálních studentech. Po nûkolik let ji nezávislé Ïebfiíãky fiadí mezi nejlep‰í lékafiské fakulty v zemi.Absolventi, studenti a pedagogové 2. LF jsou nejen dobfií lékafii, ale i vefiejnû známé osobnosti a vynikající sportovci.

2. lékafiská fakultaDûkan: doc. MUDr. Ondfiej Hru‰ák, Ph.D.ZaloÏena: 1. záfií 1953Adresa: 2. lékafiská fakulta,V Úvalu 84, 150 06 Praha 5Poãet magistersk˘ch a bakaláfisk˘ch studentÛ v akademickém roce 2007/2008: 1157 a 155Poãet doktorandÛ: 336Poãet vûdecko-pedagogick˘ch pracovníkÛ: 512 (fyzick˘ch úvazkÛ bez grantov˘ch pracovníkÛ)Web: lf2.cuni.cz

Na 2. LF se na sport a rehabilitaci klade velk˘ dÛraz.


25

formou, v klinick˘ch oborech v blocích.Rozsáhlé klinické zázemí jedné z nejvût‰íchevropsk˘ch nemocnic umoÏÀuje ‰piãkovouv˘uku zamûfienou na praxi. Kvalita v˘uky jepravidelnû hodnocena jak pedagogy, takstudenty formou anonymní ankety.V anglickém jazyce studuje na fakultûkolem sto osmdesáti fiádn˘ch zahraniã-ních studentÛ. Zavedli jsme ve stfiedníEvropû unikátní motivaãní program, kter˘je stimuluje ke kvalitním studijním v˘sled-

kÛm. Vynikající zahraniãní studenti díkytomuto programu získají odmûnu ve v˘‰i150 000 Kã roãnû.

Vûda a v˘zkum2. lékafiská fakulta je známa sv˘m v˘vojo-v˘m zamûfiením a dÛrazem na aplikovan˘klinick˘ v˘zkum. Ten rozvíjíme v oblas-tech, jako jsou fyziologie a patofyziologiecirkulace, imunologie (zejména nádo-rová), molekulární genetika v dûtskéhematologii a onkologii, problematikacystické fibrózy a diabetu v dûtském vûku,dûtská nefrologie, gynekologická onkolo-gie a neurovûdy.V souãasné dobû fakultafie‰í dva prÛbûÏnû velmi dobfie hodno-cené v˘zkumné zámûry orientované nadûtskou hematoonkologii, resp. imunolo-gii. Tradiãnû vysok˘ je podíl postgraduál-

ních studentÛ podílejících se na v˘zkumu.V loÀském roce se fakulta umístila v pfie-poãtu na velikost na prvním místû v nezá-vislém v˘zkumu vûdecké produktivity.

Zahraniãní stykyVzhledem k úspû‰né vûdecké práci nafakultû máme i ãetné mezinárodní kon-takty. Hlavní dÛraz klademe na vztahynavázané pfiímo mezi spolupracujícímiodborníky na na‰í fakultû a v zahraniãí.

PovaÏujeme je za plodnûj‰í,neÏ jsou oficiálnûorganizované mezifakultní, popfiípadû mezi-univerzitní programy. V˘znamnou oblastímezinárodní spolupráce je fie‰ení projektÛEU.Tûch je na fakultû dvacet jedna. DÛleÏitáje mezinárodní spolupráce v klinické medi-cínû. Na‰e kliniky se úãastní mezinárodníchstudií a spolupracují pfii vytváfiení nov˘chléãebn˘ch protokolÛ. Zde se v˘znamnûuplatÀuje zejména oblast dûtské hematoon-kologie a pediatrie. K takov˘m projektÛm jezvána vût‰ina na‰ich klinick˘ch pracovi‰È.Fakultní pracovníci v minulosti organizovalifiady mezinárodních vûdeck˘ch setkáníi celosvûtového v˘znamu. Na‰i uãitelé jsouãasto ãleny ediãních rad mezinárodníchvûdeck˘ch periodik.V rámci mobility studentÛ probíhajív˘mûnné stáÏe studentÛ v programu

Erasmus, IFMSA nebo v rámci bila-terálních dohod, napfiíklad s lékafiskoufakultou lond˘nské King’s College, jejíÏstudenti k nám jiÏ fiadu let pfiijíÏdûjí na své electives, praxe v oboru. Nedávnozahájen˘ program sponzorovan˘ nadací The Kristyna M. Driehaus FoundationumoÏnil vysoce hodnocené stáÏe na‰ichmedikÛ na pediatrick˘ch pracovi‰tíchv Memorial Hospital v Chicagu a dal‰ích –na tomto v˘mûnném projektu spolu-

pracujeme s Northwestern University,Feinberg School of Medicine.

V˘znamné úspûchyJe tûÏké vybrat mezi desítkami ocenûní tanejv˘znamnûj‰í. Na‰e pracovi‰tû se mohoupy‰nit napfiíklad tûmito úspûchy:● Doc. PaedDr. Pavel Koláfi z Kliniky

rehabilitace obdrÏel 28. 10. 2007z rukou prezidenta republiky státnívyznamenání Za zásluhy o stát v oblastiv˘chovy a vûdy.

● Projekt âasná odpovûì na léãbu jakonejv˘znamnûj‰í prognostick˘ faktordûtské akutní lymfoblastické leukémiev nové mezinárodní léãebné studiifie‰en˘ s podporou grantové agenturyIGA MZ âR získal Cenu ministra zdravotnictví za rok 2006.

FOTO

NA

TÉT

O D

VOU

STR

AN

ù:V.

STÁ

REK

Atmosféru vojenské pfiípravy a komunistick˘chlampasákÛ dnes trochu jinak pfiipomíná Dr. Voják, osobit˘ klub spojen˘ s 2. lékafiskoufakultou. Studenti i jejich pfiátelé se zde scházejípfii oslavách, koncertech i pfii neoficiálních zakon-ãeních vûdeck˘ch konferencí fakulty. Studenti,pedagogové i „ne‰kol‰tí“ zamûstnanci motolskénemocnice si oblíbili pravidelné koncertyMotoLFest, Charkovo (CHARitativní KOncertu VOjáka) a dal‰í akce.

26

● Gynekologicko-porodnické klinice byla9. 12. 2005 udûlena na dobu pûti letakreditace The European Board andCollege of Obstetrics and Gynaecology(EBCOG) jako dvaadvacátému centruv zemích EU.

● Klinika dûtské chirurgie 2. lékafiské fakultya FN Motol získala 13. 5. 2006 akreditacipro postgraduální v˘uku dûtské chirurgie.Akreditaci udûluje Evropsk˘ v˘bor dût-ské chirurgie pfii UEMS (Evropská komiselékafisk˘ch specialistÛ).Tuto akreditaci zís-

kalo na‰e pracovi‰tû jako jedno z prvníchklinick˘ch pracovi‰È v âR.

● Pfies zmûnu zpÛsobu úhrad (vyhlá‰kou525/2005 Sb.) se podafiilo udrÏet roz-sah programu kochleárních implantací.S nov˘m typem implantátu byl zavedennov˘ software peroperaãního testo-vání neurální odpovûdi na elektrickoustimulaci. V roce 2007 jsme pfiekroãilihranici 300 odoperovan˘ch dûtí a pro-vedli jsme první oboustrannou implan-taci v âeské republice. Poskytujeme

odbornou pomoc v˘chodoevropsk˘mpracovi‰tím a vyuãujeme zahraniãníoperatéry.

Profilace a plányV nejbliÏ‰í budoucnosti zahájíme v˘stavbubudovy Teoretick˘ch a preklinick˘chústavÛ, která dÛstojnû nahradí chybûjícía nevyhovující prostory pro v˘uku teoriea kvalitní v˘zkum.Akademická obec fakulty se nedávno zab˘-vala otázkou názvu. Vût‰ina respondentÛv anonymním prÛzkumu i vût‰ina akade-mick˘ch senátorÛ se vyslovila pro zmûnujména na Lékafiská fakulta Motol. Návrhv tuto chvíli posuzuje Univerzita Karlova.Koncepce fakulty, kladoucí dÛraz na kvalitnív˘uku, vûdu a medicínu, v‰ak zÛstává stejná,aÈ uÏ pod souãasn˘m, nebo zmûnûn˘mnázvem. Jsme rádi, Ïe na‰e kvalitní prácepfiispívá k prestiÏi Univerzity Karlovy.

Autor ãlánku je dûkanem 2. lékafiské fakultya pracuje na Klinice dûtské hematologiea onkologie na 2. LF.Vûnuje se pfiedev‰ím dia-gnostice leukémie u dûtí a v˘zkumu jejíhovzniku. Bûhem svého studia se zab˘val imu-nologií na State University of New York a naÚstavu imunologie 2. LF UK.

doc. MUDr. OndfiejHru‰ák, Ph.D.

2. lékafiská fakulta v 50. letech minulého století – vy‰etfiení kojence na kojeneckém oddûlení za pfiítomnostipraktikujících medikÛ.

Motolsk˘ bûh

FOTO

:V.S

TÁR

EK

FOTO

:AR

CH

IV U

K


27

HistorieLékafiství se od dob Karla IV. vyuãovalov latinû, od tereziánsk˘ch a josefínsk˘chreforem v druhé polovinû 18. stoletív nûmãinû, od padesát˘ch let 19. století sepfiedná‰elo ãesky. Ve ‰kolním roce1882/83 byla lékafiská fakulta rozdûlenana dvû – ãeskou a nûmeckou. Z nûmeckévznikla v roce 1918 lékafiská fakultasamostatné Nûmecké praÏské univerzity,která byla v roce 1945 uzavfiena.V témÏeroce byla obnovena v˘uka na ãeské lékafi-ské fakultû UK, uzavfiené nacisty v roce1939. 3. lékafiská fakulta UK vznikla v roce1953 rozdûlením tehdy jediné lékafiské

fakulty na‰í univerzity na tfii (Fakulta v‰e-obecného lékafiství, Fakulta dûtskéholékafiství a Lékafiská fakulta hygienická)jako Lékafiská fakulta hygienická.Ta byla vzhledem ke svému stále ‰ir‰ímuzamûfiení v roce 1990 pfiejmenována na 3. lékafiskou fakultu. Ze starobylé tradicelékafiské fakulty Univerzity Karlovy siponechala úctu k lékafiskému povolánía jeho etice a úctu ke vzdûlanosti a jejímhodnotám. Pfiitom se fakulta orientuje nastudium a v˘uku na stranû jedné a navûdu a v˘zkum na stranû druhé. Stále v‰akklademe dÛraz na preventivní aspektymedicíny.

Mezi dal‰í základní principy fakulty patfiíotevfienost, dÛraz na udrÏení relativnûmalé lékafiské fakulty s osobními vztahymezi uãiteli a studenty a respekt k základ-ním lidsk˘m právÛm a hodnotám.Fakulta vznikla na pÛdû vinohradskéhozdravotnického areálu, do kterého patfiídále Fakultní nemocnice KrálovskéVinohrady, zaloÏená v roce 1902, Státnízdravotní ústav zaloÏen˘ v roce 1924,Státní ústav pro kontrolu léãiv, Institutpro postgraduální vzdûlávání ve zdravot-nictví a Stfiední zdravotnická ‰kola. Díkyúzké spolupráci tûchto ‰esti institucí exi-stuje v blízkosti centra Prahy jedineãn˘mnohostrann˘ zdravotnick˘ areál, umoÏ-Àující rozvoj medicíny od prevence aÏ ponejmodernûj‰í klinické pfiístupy. Meziv˘znamné profesory fakulty patfiili v uply-nul˘ch desetiletích zakladatel ãeské dia-betologie profesor Jifií Sylaba, zakladatelãeské plastické chirurgie profesorFranti‰ek Burian, jeden ze zakladatelÛhrudní chirurgie profesor Emerich Polák,v˘znamn˘ ãesk˘ kardiolog profesor Joná‰


Michal Andûl

Lékafiství se na Univerzitû Karlovû vyuãovalo jiÏ od jejího zaloÏení v roce 1348. 3. lékafiská fakulta, jak ji známev dne‰ní podobû, v‰ak vznikla aÏ v roce 1953 ve vinohradském zdravotním areálu.Tehdy se kvÛli své specializacina hygienu a prevenci jmenovala Lékafiská fakulta hygienická. Úzká profilace omezovala absolventy v jejich pracovním uplatnûní. Po Listopadu 1989 se zmûnil cel˘ studijn˘ plán, aby více odpovídal v‰eobecnému zamûfiení,a fakulta získala souãasn˘ název.

3. lékafiská fakultaDûkan: doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc.ZaloÏena: 1953Adresa: 3. lékafiská fakulta, Ruská 87, 100 00 Praha 10Poãet magistersk˘ch a bakaláfisk˘ch studentÛ v akademickém roce 2007/2008: 1 579Poãet doktorandÛ: 254Poãet vûdecko-pedagogick˘ch pracovníkÛ: 723Web: lf3.cuni.cz

Pitva na parketu? Ne, to je jen ples 3. LF...

FOTO

:AR

CH

IV S

DR

UÎ

ENÍ S

TU

DEN

TÒ

3.L

F U

K T

RIM

ED


28

ãi mezinárodnû znám˘ oftalmolog profe-sor JankÛ. Uãili zde i v˘znamní pfiedstavi-telé hygienick˘ch oborÛ, napfiíkladprofesor Simon ãi profesor Ra‰ka, kter˘se zásadnû zaslouÏil o celosvûtovou era-dikaci ne‰tovic.

V˘ukaOd poloviny 90. let, pfiesnû od roku 1996,vyuãuje fakulta podle zcela nového refor-movaného kurikula, které se snaÏí podá-vat studentÛm vûdomosti integrovanéa ãásteãnû vyuãovat metodou problé-movû orientovaného studia. Kupfiíkladuv prvních dvou letech studia se vyuãujestejná problematika, napfi. vstfiebávánía vyluãování, z hlediska anatomického,histologického, biochemického a fyziolo-gického. Studenti ve druhém roãníku sklá-dají jedinou zkou‰ku z pfiedmûtuStruktura a funkce lidského tûla namístoãtyfi zkou‰ek z v˘‰e uveden˘ch pfiedmûtÛ.To klade vût‰í nároky na hledání a pocho-pení souvislostí a souãasnû z v˘ukyodstraÀuje zbyteãné detaily.V druhém cyklu studia, tedy ve tfietíma ãtvrtém roãníku, je studium zaloÏeno navyuãování kontextÛ patologickéhozákladu medicíny. Díky tomu jsou jakpatologie, tak patologická fyziologie, mi-krobiologie a farmakologie vyuãoványzásadnû v souvislostech a takto takézkou‰eny. To vede k vût‰ímu dÛrazu na‰iroké kontextuální my‰lení studentÛi vyuãujících, ale také k nároãné zkou‰cena konci ãtvrtého roãníku. Poslední dvaroky jsou vûnovány klasické klinickév˘uce i bûhem prázdninov˘ch praxí.V˘uka je zakonãena sloÏením státní rigo-rózní zkou‰ky. Její jednotlivé ãásti –vnitfiní lékafiství, chirurgie, gynekologiea porodnictví, dûtské lékafiství a preven-tivní lékafiství – jsou na na‰í fakultû roz‰ífieny o neurobehaviorální vûdy,zahrnující neurologii, psychiatrii a lékafi-skou psychologii.Od poloviny 90. let se rozvíjí rovnûÏv˘uka v bakaláfisk˘ch nelékafisk˘ch obo-rech, tradiãnû v oblasti fyzioterapie, o‰et-fiovatelství a vefiejného zdravotnictví,zcela novû fakulta otevfiela program baka-láfiského studia dentální hygieny. Studentitûchto zdravotnick˘ch programÛ zpest-fiují nabídku na‰ich absolventÛ.

Budoucnost studiaPfiestavba studia je dlouhodob˘m úkolem,kter˘ se nevyfie‰í ani za deset let. Proto jepfiedmûtem stál˘ch diskusí a hledánímodelu v˘uky vhodného pro medicínuv souãasném svûtû. Cílem je vychovávatv‰estrannû lékafisky vzdûlané, kritickymyslící mladé intelektuály se základnímiznalostmi a dovednostmi nutn˘mi prov˘kon prvních let lékafiské praxe.Absolventi fakulty nacházejí uplatnûnív fiadû pozic od klasické lékafiské praxepo v˘zkum v ãesk˘ch i mezinárodníchinstitucích. Na fakultû probíhá v˘ukamedicíny i v angliãtinû. StudentÛm oboujazykov˘ch vûtví se dafií najít zamûstnánív fiadû evropsk˘ch zemí i v SeverníAmerice. Jedním z v˘znamn˘ch aspektÛpráce fakulty je vytváfiení a stálé obnovo-vání komunity studentÛ a uãitelÛ. Jen díkyní je moÏné získávat zpûtnou vazbuo problémech ve studiu i vûdecké práci.Fakulta v posledních letech uspofiádalavelkou fiadu v˘jezdních zasedání studentÛa uãitelÛ, t˘kajících se zejména reformystudia. Jen díky otevfiené atmosféfie tako-v˘ch zasedání získáváme podnûty prodal‰í posuny reformy.

Spolupráce s klinikamiKlinická v˘uka probíhá na klinikáchfakulty, pfiedev‰ím ve Fakultní nemocnici

Královské Vinohrady (FNKV) a dálev fiadû spolupracujících nemocnic –v Psychiatrickém centru v Praze –Bohnicích, v Ústavu pro péãi o matkua dítû v Praze – Podolí, ve FakultníThomayerovû nemocnici, v NemocniciNa Bulovce, v IKEM, v Nemocnici NaHomolce, v Ústfiední vojenské nemoc-nici, v Nemocnici Na Franti‰ku. Letníprázdninová praxe po ãtvrtém a pátémroãníku zavede studenty do desíteknemocnic v âeské republice, Evropû, alei v tak vzdálen˘ch zemích, jak˘mi jsounapfiíklad Brazílie ãi Taiwan. ·piãková úro-veÀ klinik FNKV i v dal‰ích s fakultouspolupracujících nemocnicích je podmín-kou i zárukou kvalitní v˘uky. Díky tradicioborÛ ve FNKV mají studenti moÏnostvykonávat praxi i na jediné praÏské kli-nice popálenin ãi na první ãeské kliniceplastické chirurgie. ProtoÏe v klinick˘chroãnících studuje okolo 150 studentÛ,panuje na fakultû pfiíjemná komorníatmosféra.Od poloviny 90. let se rozvíjí rovnûÏv˘uka v bakaláfisk˘ch nelékafisk˘ch obo-rech, klasicky jiÏ v oblasti fyzioterapie,o‰etfiovatelství, vefiejného zdravotnictví;zcela novû fakulta otevfiela i programbakaláfiského studia dentální hygieny.Studenti tûchto zdravotnick˘ch pro-gramÛ pfiedstavují velmi cenné roz‰ífiení

Budova 3. LF UK

FOTO

NA

TÉT

O D

VOU

STR

AN

ù:A

RC

HIV

3.L

F U

K


29

moÏností, které fakulta na jedné stranûve vzdûlávání poskytuje, na druhé stranûdíky tomu získává vût‰í pestrost a ‰ir‰íhorizonty.

Vûda a v˘zkumVûda a v˘zkum se na 3. LF boufilivû rozvíjíod poãátku 90. let. V mnoÏství publikacív kvalitních mezinárodních ãasopisecha citací na jednoho akademického pra-covníka se 3. LF dlouhodobû fiadí mezi tfiinejúspû‰nûj‰í fakulty v celé âeské repub-lice (pfii pfiepoãtu na jednoho akademic-kého pracovníka). Jedním z dÛleÏit˘chkrokÛ, které pfii reformû vûdecké prácevznikly, byla definice základních vûdeck˘chsmûrÛ, kter˘mi se fakulta zab˘vá. Jsou jimineurovûdy vãetnû psychiatrie, diabetolo-gie, metabolismus a v˘Ïiva, kardiovasku-lární onemocnûní, nádorová onemocnûnía traumatologie. Spolupráce ve vûdû jdenapfiíã klinikami a ústavy, a proto nafakultû vznikají rÛzná mezioborovácentra, napfiíklad Kardiocentrum ãiCentrum v˘zkumu diabetu, metabolismu

a v˘Ïivy. Vûdecká spolupráce je ale mno-hem ‰ir‰í a zahrnuje nejen fiadu ãesk˘chpracovi‰È, ale i mnohá evropská. Zapojenído evropsk˘ch programÛ v˘zkumu a dodal‰í mezinárodní spolupráce umoÏÀujev˘mûny studentÛ. S vûdeckou prací sepojí i postgraduální doktorské studiumv biomedicínû pro absolventy lékafisk˘ch,pfiírodovûdeck˘ch a dal‰ích fakult. Fakultase stala místem, na kterém roãnû získátitul Ph.D. 10–20 absolventÛ doktorskéhostudia. Ti pfiedstavují nadûji na‰í ‰koly –nadûji na nové akademické pracovníky jiÏplnû evropské dimenze.

ÚspûchyFakulta je py‰ná na svÛj akademick˘ sbori na své studenty. Mezi nimi je napfiíkladnûkolik olympijsk˘ch reprezentantÛ.Absolventi fakulty uspûli v pfiísné soutûÏio postgraduální studium na tak v˘znam-n˘ch univerzitách, jakou je napfiíkladCambridge. V profesorském a docent-ském sboru fakulty je mnoho souãas-n˘ch ãi minul˘ch pfiedsedÛ a ãlenÛ

v˘borÛ odborn˘ch lékafisk˘ch a vûdec-k˘ch spoleãností nejen ãesk˘ch, alei mezinárodních, ãlenÛ redakãních rada ‰éfredaktorÛ odborn˘ch a vûdeck˘chlékafisk˘ch ãasopisÛ. 3. lékafiská fakulta jetak pevnou a stabilní souãástí UniverzityKarlovy. Její snaha jít nov˘mi, nevy‰lapa-n˘mi cestami zejména ve v˘uce pfiitahujefiadu originálnû myslících studentÛ i uãitelÛ.

Autor ãlánku je prodûkanem pro vûdu,v˘zkum, postgraduální studium a akademicképostupy 3. lékafiské fakulty Univerzity Karlovya pfiednostou II. interní kliniky. Specializuje sehlavnû na problematiku diabetu a glykemie,metabolismu a v˘Ïivy. Na toto téma také pu-blikoval mnoho knih.

prof. MUDr. MichalAndûl, CSc.

Studenti 3. LF pfii semináfii


30

V˘ukaLékafiská fakulta UK v Plzni má akredito-vány dva magisterské studijní programypregraduálního studia – V‰eobecné lékafi-ství a Zubní lékafiství. Od akademickéhoroku 1992/1993 nabízí fakulta v rámciobou studijních programÛ také v˘ukuv anglickém jazyce.

Studium V‰eobecného lékafiství je ‰esti-leté, studium Zubního lékafiství trvá pûtlet. První dva roky lékafiského studia sevyuãují teoretické obory – biologie, biofy-zika, anatomie, histologie, fyziologie a bio-chemie. Ve tfietím a v ãásti ãtvrtéhoroãníku se studují preklinické pfiedmûty –patologická anatomie, patologická fyziolo-

gie, mikrobiologie, farmakologie – a zaãínáklinická v˘uka. Nejvy‰‰í roãníky se plnûzamûfiují na klinické obory. V akademic-kém roce 1998/99 byla ve v‰ech roãnícíchstudia zahájena v˘uka podle kreditníhosystému. Povrchní pozorovatel by takmohl nab˘t dojmu, Ïe v˘uka na plzeÀskéfakultû je sv˘m pojetím tradiãní a stojíponûkud stranou souãasného úsilío modernizaci univerzitního vzdûlávání.Veskuteãnosti doznala v˘uka fiadu promûn.Zásadnû jsme zrekonstruovali poslu-chárny v prostorách teoretick˘ch a pre-klinick˘ch ústavÛ, které dnes jiÏ vyhovujínejmodernûj‰ím metodám v˘uky a potfie-bám pofiadatelÛ mezinárodních konfe-rencí. Zcela jsme pfiebudovali nebo novûzfiídili fiadu praktikáren a seminárních

LÉKA¤SKÁ FAKULTA UK V PLZNI

Jaroslav Koutensk˘

Lékafiská fakulta v Plzni je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy a zároveÀ jednou z pûti lékafisk˘chfakult. Byla zaloÏena dekretem prezidenta dr. Edvarda Bene‰e ã. 135 ze dne 27. fiíjna 1945; mezi Ïijící osobnosti,které stály u jejího zrodu, patfií napfi. prof. Jaroslav Slípka, prof. Jaroslav Kos a doc. Pfiemysl Paichl. Dnes si uÏ jenobtíÏnû pfiedstavíme podmínky pováleãn˘ch let, v nichÏ pracovali první uãitelé a studenti nové fakulty.Vzdor prostorové, materiální i personální nouzi prvních let existence a neblah˘m peripetiím let padesát˘ch i normalizaãníchvyrostla plzeÀská Lékafiská fakulta v moderní vysokou ‰kolu, která vychovala více neÏ 7 500 lékafiek a lékafiÛ.V roce 2007 studovalo v pregraduálním studiu 1 947 medikÛ, z toho 335 v anglickém jazyce a 26 studujících nazákladû mezivládních dohod.V doktorsk˘ch studijních programech studovalo v roce 2007 celkem 170 lidí.

Lékafiská fakulta v PlzniDûkan: doc. MUDr. Jaroslav Koutensk ,̆ CSc.ZaloÏena: 1945Adresa: Lékafiská fakulta v Plzni, Husova 3, 306 05 PlzeÀPoãet magistersk˘ch a bakaláfisk˘ch studentÛ v akademickém roce 2007/2008: 1 947Poãet doktorandÛ: 170Poãet vûdecko-pedagogick˘ch pracovníkÛ: 554Web: lfp.cuni.cz

Moderní v˘ukové prostory zpfiíjemÀují práci studentÛm i pedagogÛm.


31

uãeben vybaven˘ch v˘poãetní technikou.Rekonstrukce pfiinesly nejen novou tech-niku, n˘brÏ i zmûnu obsahu a metodv˘uky. Z etick˘ch dÛvodÛ jsme opustilinûkteré ilustraãní experimenty na zvífia-tech a nahradili je poãítaãov˘mi modelya videoprezentací. Jako pfiíklad mÛÏemeuvést praktickou v˘uku fyziologie s vyuÏi-tím laboratorního systému BiopacStudent Lab (BIOPAC Systems, Inc.,USA),umoÏÀujícího studentÛm vlastní mûfienízákladních fyziologick˘ch parametrÛa jejich hodnocení. LF v Plzni patfií díkyoddûlení v˘uky a aplikaci v˘poãetní tech-niky k prÛkopníkÛm v tvorbû elektronic-k˘ch v˘ukov˘ch aplikací s vyuÏitímsoftwarového systému MOODLE.Elektronické vzdûlávání vyuÏívají jak stu-denti, tak zamûstnanci fakulty. Vyzkou‰etsi ho mohou i zájemci o studium na LFformou pfiípravn˘ch internetov˘ch kurzÛ.V rámci programÛ celoÏivotního vzdûlá-vání fakulta jiÏ 21 let organizujeUniverzitu tfietího vûku, o kterou je meziseniory trvale velk˘ zájem.Studenti mají kaÏdoroãnû moÏnost vyjád-fiit se ke kvalitû a organizaci v˘uky v ano-nymní anketû. V˘sledky jsou vefiejnûpfiístupné na internetovém portálufakulty.Z iniciativy studentÛ uÏ druh˘ rok experi-mentujeme s pofiádáním kulturního semi-

náfie, zatím tematicky vûnovaného v˘vojifilmové a dramatické tvorby. Roli exter-ního uãitele pfiijal i Jifií Such ,̆ kter˘ uvedlfilm Zloãin v ‰antánu, na nûmÏ se spolus Jifiím Menzelem autorsky a hereckypodílel.

Vûda a v˘zkumKvalitní vysoko‰kolské vzdûlávání si nelzepfiedstavit bez systematické v˘chovyk vûdecké a tvÛrãí práci. PlzeÀská lékafi-ská fakulta nechce v tomto smûru zÛstatnic dluÏna své pfiíslu‰nosti k nejv˘znam-nûj‰í univerzitû v zemi. Pro budoucnostfakulty má zásadní v˘znam schopnost zís-kat a udrÏet si talentované mladé pra-covníky a vytvofiit pro nû odpovídajícípracovní podmínky. Tomuto cíli slouÏídlouhou fiadu let podpora studentskévûdecké a odborné ãinnosti (SVOâ)s kaÏdoroãní prezentací v˘sledkÛ nafakultní konferenci. Nejlep‰í z tûchto stu-dentsk˘ch prací dosáhly i mezinárodníchocenûní.V souãasnosti má fakulta akreditováno17 oborÛ doktorského studia, ve kter˘chv roce 2007 studovalo 170 studentÛ,z nichÏ 23 jiÏ studium úspû‰nû ukonãilo.Klíãovou roli v rozvoji vûdecké práce nafakultû sehrávají v˘zkumné zámûry. Jejichprvní etapa byla zahájena v roce 1999a fakulta v ní získala institucionální pod-

poru pro pût zámûrÛ. Druhá etapa, pojatámnohem komplexnûji a s fiádovû vy‰‰ífinanãní podporou, byla zahájena v roce2005 a fakulta uspûla se zámûremNáhrada a podpora funkce nûkter˘chÏivotnû dÛleÏit˘ch orgánÛ. Na fie‰enítohoto rozsáhlého projektu se podílejívedle plzeÀsk˘ch i pracovi‰tû 2. lékafiskéfakulty v Praze a Lékafiské fakultyv Hradci Králové. Nûkterá fakultní pra-covi‰tû spolupracují s 2. a 3. lékafiskoufakultou UK v Praze. V˘zkumné zámûryumoÏnily podstatné zlep‰ení vybavenílaboratofií, posílení vûdeck˘ch t˘mÛ a sti-mulovaly je‰tû tûsnûj‰í propojení základ-ního a klinického v˘zkumu. Byla získánafiada prioritních v˘sledkÛ publikovan˘chve v˘znamn˘ch zahraniãních ãasopisech.

Zahraniãní styky a spolupráceV uplynul˘ch letech navázala Lékafiskáfakulta UK v Plzni fiadu v˘znamn˘ch mezi-národních stykÛ. Zv˘‰ená mobilita akade-mick˘ch pracovníkÛ a studentÛ pfiispûlak navázání osobních kontaktÛ s fiadouzahraniãních vûdeck˘ch kapacit, ‰piãko-v˘ch ústavÛ, laboratofií i klinik. Za v‰echnylze pfiipomenout následující:● Lékafiská fakulta bavorské Univerzity

Regensburg, SRN● Royal Brompton and Harefield Hospital,

NHS Trust London,Velká Británie● Karolinska Institute University

Hospital, Department of ClinicalStudies, Stockholm, ·védsko a REGEAInstitute for Regenerative Medicine,Tampere, Finsko

● V rámci COST projektu EU dlouho-dobû spolupracujeme s Division deNeurociencias, Universidad Pablo deOlavide, Sevilla, ·panûlsko

● Medical Molecular Biology Unit,Mahidol University, Bangkok,Thajsko

Úspûchy a ocenûníMezi úspûchy, které v poslední dobû posí-lily dobré jméno Lékafiské fakulty v Plzni,patfií napfi. vynález optického fiádkovacíhomikroskopu (TSRLM – Tandem ScanningReflected Light Microscope) prof.Petránû, chránûn˘ nûkolika patenty.Prezident Klaus prof. PetráÀovi v roce2005 udûlil Medaili Za zásluhy 2. stupnû.Prof. Opatrn ,̆ Jr., získal v roce 2006Zahradní slavnost na závûr roku

FOTO

:MA

REK

VA

NE·

FOTO

:F.B

ART

ÁK


32

International Distinguished Medal, udûlo-vanou National Kidney Foundation zavynikající vûdecké v˘sledky a sluÏbunefrologické komunitû.V roce 2003 obdr-Ïel Studiorum Universitatis Messanae,medaili Univerzity v Messinû, za vynikajícív˘sledky ve vûdecké práci a zásluhy o roz-voj nefrologie.

Ediãní a publikaãní ãinnost fakultyLékafiská fakulta v Plzni nemá vlastnívydavatelství a vyuÏívá sluÏeb univerzit-ního nakladatelství Karolinum, jehoÏ pro-stfiednictvím vydává uãebnice, skriptaa odborn˘ ãasopis PlzeÀsk˘ lékafisk˘sborník – PlzeÀ Medical Report, kter˘ jeoficiálním ãasopisem Lékafiské fakulty UKv Plzni. Publikuje v ãeském a anglickémjazyce pÛvodní vûdecké práce, ãlánky,osobní zprávy a 1x roãnû úpln˘ bibliogra-fick˘ seznam vûdeck˘ch prací publikova-n˘ch pracovníky ústavÛ a klinik zauplynul˘ rok.Facultas nostra je zpravodaj Lékafiskéfakulty UK v Plzni, kter˘ vychází od roku

1995. Cílem ãasopisu je informovato aktuálním dûní na fakultû a ve spolupra-cujících institucích (Fakultní nemocnice,Spolek lékafiÛ aj.).

Profilace a rozvojDlouhodob˘m cílem fakulty je stát sekonkurenceschopn˘m a respektovan˘mpracovi‰tûm nejen v rámci pûti lékafisk˘ch fakult UK, ale pfiedev‰ímv mezinárodním mûfiítku. Nezbytn˘mpfiedpokladem pro dosaÏení tohotonároãného cíle je podpora v˘chovy mla-d˘ch badatelÛ na fakultû, zejména dal‰ízv˘‰ení poãtu doktorandÛ a tûsnûj‰ívazba doktorsk˘ch studijních programÛna fie‰ené v˘zkumné projekty. Nezbytnéje i zásadní zlep‰ení prostorového a pfií-strojového vybavení laboratofií a perso-nální situace. Z tûchto a dal‰ích dÛvodÛfakulta fiadu let usiluje o v˘stavbu novéhouniverzitního centra, které by sdruÏovalojednotlivá pracovi‰tû a vytvofiilo takdÛstojné prostfiedí jak pro vûdecké, takpro studijní aktivity. Vlastní v˘stavba,

v˘znamn˘m zpÛsobem podporovanái orgány mûsta, je situována do bezpro-stfiední blízkosti lochotínského areáluFakultní nemocnice. Fakticky a funkãnû setak podpofií dosavadní úzká provázanostobou institucí. Vybudování medicínskéhocentra, orientovaného zejména na nejmo-dernûj‰í metody biomedicínskéhov˘zkumu, znamená zásadní krok pro dal‰írozvoj základního a klinického v˘zkumu,roz‰ífiení moÏností v˘chovy nov˘chlékafiÛ i vytvofiení základního pfiedpokladupro dal‰í reálnou perspektivu Lékafiskéfakulty v Plzni.

Autor ãlánku je dûkanem Lékafiské fakultyUniverzity Karlovy v Plzni a vedoucím Ústavufarmakologie a toxikologie.

doc. MUDr. JaroslavKoutensk˘, CSc.

Budoucí lékafiky a lékafii.

FOTO

:MA

REK

VA

NE·


33

V˘ukaFakulta má akreditaci pro magisterskéstudijní programy v‰eobecného lékafistvía zubního lékafiství v ãeském i anglickémjazyce a pro bakaláfiské studijní programyo‰etfiovatelství a fyzioterapie. PfiestoÏe jepfiijímací fiízení na hradeckou lékafiskoufakultu mezi uchazeãi povaÏováno zavelmi obtíÏné, poãty zájemcÛ mnohoná-sobnû pfiekraãují kapacitu fakulty.Procento pfiijat˘ch studentÛ do programuv‰eobecného lékafiství je obvykle niÏ‰íneÏ 25 %, u zubního lékafiství jen o málopfiekraãuje 10 %. To se odráÏí ve vysoké

úspû‰nosti absolventÛ v praxi – fakultapfiijímá nejlep‰í uchazeãe a studium jimpfiiná‰í kvalitní poznatky.V souãasné dobûstuduje v magisterském studijním pro-gramu na fakultû asi 850 studentÛ a v zub-ním lékafiství 175 studentÛ. Hradecká LFjako první v âR pfie‰la na pûtilet˘ studijníprogram stomatologie a plnû jej harmoni-zovala s poÏadavky EU. Zvládla pfiechodna kreditní systém (coÏ je ve studiu medi-cíny sloÏitûj‰í) a zahájila pfiípravu zásad-ního roz‰ífiení v˘uky formou e-learningu.Na tradiãnû dobré teoretické oborynavazuje klinická v˘uka v ukázkové spolu-

práci s hradeckou fakultní nemocnicí,která je jednou z nejmodernûj‰ích a nej-lep‰ích fakultních nemocnic v âR.Bakaláfiské studijní programy rozvinula hradecká fakulta pfied patnácti lety; ctilapfiedev‰ím morální závazek umoÏnit získáníbakaláfiského vzdûlání sestrám z praxe.Fakulta má akreditováno 20 doktorand-sk˘ch studijních programÛ (DSP); nikdyneopustila pfiesvûdãení, Ïe kvalitní DSPlze vybudovat a vystudovat i v klinick˘choborech. Nyní se k tomuto názoru pfiiklá-nûjí i jiné fakulty.V DSP je v souãasnostizapsáno asi 270 studentÛ.Na LF v Hradci Králové se hlásí i uchazeãize zahraniãí. Magisterské a doktorské studijní programy jsou akreditoványi v paralelnû bûÏící anglické mutacia v souãasnosti v nich studuje asi 270zahraniãních studentÛ.Vût‰inu pfiedstavujístudenti ze zemí EU – Velké Británie,Skandinávie a Nûmecka, ale jsou zde takéstudenti z USA, Kanady, Indie, Taiwanu,arabsk˘ch a africk˘ch zemí a poãetnou

LÉKA¤SKÁ FAKULTA UK

V HRADCI KRÁLOVÉVladimír Paliãka

Lékafiská fakulta v Hradci Králové byla zaloÏena rozhodnutím prezidenta Edvarda Bene‰e dne 13. fiíjna 1945. Mûla naãem vyrÛstat – v Hradci Králové existovala nejen velmi moderní a dobfie fungující krajská nemocnice, ale navíc zdepÛdu pro fakultu jiÏ dlouho pfiipravovali tehdej‰í docenti Fingerland, Bedrna, Mar‰álek, Lukl,Vavrda, Janou‰ek a dal‰í.JiÏ 25. listopadu 1945 bylo na fakultû zahájeno studium v pfieplnûn˘ch posluchárnách (deset dnÛ poté, co dokumentnabyl právní moci, se ke studiu fiádnû zapsalo 450 studentÛ). Lékafiská fakulta byla kromû krátkého pfieru‰ení v 50.letech, kdy se zmûnila na Vojenskou lékafiskou akademii, souãástí UK a vnímá toto postavení jako ãest i jako velk˘závazek.Tomuto závazku také dostála – pfiipomeÀme si ‰piãkové pfiedstavitele ãeské i svûtové medicíny, jako byli profesofii Bedrna, Lukl, Petr, Ba‰teck ,̆ Fingerland, Procházka, Sazama, Emr a dal‰í.V‰ichni v Hradci Králové pÛsobili.

Lékafiská fakulta UK v Hradci KrálovéDûkan: prof. MUDr.Vladimír Paliãka, CSc., Dr. h. c.ZaloÏena: 1945Adresa: Lékafiská fakulta v Hradci Králové, ·imkova 830, po‰t. pfiihr. 38, 500 38 Hradec KrálovéPoãet magistersk˘ch a bakaláfisk˘ch studentÛ v akademickém roce 2007/2008: 1 505Poãet doktorandÛ: 259Poãet vûdecko-pedagogick˘ch pracovníkÛ: 365Web: lfhk.cuni.cz

LF v Hradci Králové je jedinou lékafiskou fakultou v âR, která pofiádá bez pfieru‰ení studentskou vûdeckou konferenci. V r. 2008 to bylo jiÏ poãtyfiiapadesáté. Na snímkupfiedávají prodûkan pro v˘uku prof. Ry‰ka a pfiedseda klinické sekce poroty doc. Pudil ocenûní medailistÛm.

FOTO

:I.·

ULC

OVÁ


34

skupinu tvofií v posledních letech studentiz Malajsie. Pochopitelnû i tito studentiprocházejí stejnû nároãn˘mi pfiijímacímizkou‰kami jako zájemci o studium v ães-kém jazyce a jejich poãet také pfiekraãujekapacitu fakulty.

VûdaVûdecké aktivity se úzce váÏí na doktor-ské studijní programy. Fakulta navíc uspûlav soutûÏi o v˘zkumné zámûry a mnohégrantové projekty, kter˘ch je na fakultûasi 60. To pfii celkovém poãtu akademic-

k˘ch pracovníkÛ, kter˘ nedosahuje dvouset (v pfiepoãten˘ch stavech), svûdãío vysoké vûdecké aktivitû. Odpovídajítomu i publikaãní v˘stupy a dobfie hodno-cené závûreãné zprávy grantov˘ch pro-jektÛ. Velkou pozornost vûnuje vedenífakulty projektÛm EU a úspû‰nost poda-n˘ch Ïádostí vzrÛstá.

Zahraniãní vztahyZe zahraniãních stykÛ, které fakulta má –aÈ jiÏ v rámci UK, nebo pfiímo – si nejvíceváÏí dlouhodob˘ch vztahÛ s Mayo Clinicv Rochesteru, USA. Nejde jen o stykyvûdecké – hradecká fakulta soustfiedilahlavní pozornost na umoÏnûní nûkolika-mûsíãních studijních a vûdeck˘ch pobytÛpro své pre- i postgraduální studenty.O úspû‰nosti programu a kvalitû na‰ichstudentÛ svûdãí mimo jiné i to, Ïe nûktefiíze stáÏujících studentÛ byli kolegy z MayoClinic pozváni opakovanû a ne vzácnûzÛstávají na tomto prestiÏním pracovi‰tii po promoci. ·iroké kontakty v rámciErasmu, programu Leonardo a dal‰íchjsou samozfiejmostí; obãas se v‰ak nelzeubránit postesknutí nad místy mal˘m

Dne 29. dubna 2008 uspofiádala LF ve Sloupové síni budovy Lékafiské knihovny Na Hradû slavnostní pfiedná‰-kové odpoledne pfii pfiíleÏitosti 660. v˘roãí zaloÏení Univerzity Karlovy. V prvé fiadû auditoria pfiedná‰ející –zprava prof. Musil (Univerzita HK), doc. Ramba (2. LF UK) a dr. Svato‰ (UK Praha).

Leteck˘ snímek budovy dûkanátu a teoretick˘ch ústavÛ LF

FOTO

:I.·

ULC

OVÁ

FOTO

:AA

G S

POL.

S R

.O.

35

zájmem studentÛ o zahraniãní pobyty.Velmi v˘znamnou akcí v prÛniku vûdy,v˘zkumu, studia a zahraniãních vztahÛ jejiÏ pûtiletá tradice pofiádání mezinárod-ních konferencí doktorandÛ z evropsk˘chlékafisk˘ch a farmaceutick˘ch fakult.V leto‰ním roce oãekáváme úãast stu-dentÛ ze Slovenska, Maìarska, Polska,Nûmecka, Dánska, Velké Británie,Chorvatska, Nizozemí a Portugalska.

Spoleãensk˘ ÏivotFakulta nejen poskytuje sv˘m studentÛmbezplatnû prakticky ve‰kerou potfiebnoustudijní literaturu, ale snaÏí se i o dobré

osobní kontakty a vztahy. V˘bornou tra-dici mají i ne zcela typické akce, mezi nûÏpatfií napfi. PÛlení medikÛ (oslava absolvo-vání prvé poloviny studia) nebo Poslednípfiedná‰ka, pofiádaná studenty 5. roãníku,na které vyuãující pfiedná‰ejí o „netradiã-ních oblastech a disciplínách medicíny“a pfiedvádûjí scénky ze Ïivota ústavÛ.Zahraniãní studenti se s hradeckou fakul-tou louãí pfii Graduate’s Night. Na jafie sepofiádají koncerty, na kter˘ch úãinkujírÛznorodí umûlci – od Spirituál kvintetua Marty Kubi‰ové, pfies Pavla Bobkaa Vladimíra Mertu aÏ k Pavlu ·porclovia Kocianovu kvartetu.

Spolupráce s fakultní nemocnicíOproti ostatním lékafisk˘m fakultám tana‰e v˘teãnû spolupracuje se svouFakultní nemocnicí. Dlouhodobé part-

nerství stavíme na oboustranném zájmuspolupracovat a hledat spoleãné cestyfie‰ení; obû instituce se na základû tohozdárnû rozvíjejí. V˘sledkem spolupráceje napfiíklad nové V˘ukové centrum,které fakulta postavila v areálu Fakultnínemocnice, a spoleãná snaha o v˘stavbukampusu UK v Hradci Králové. Tentokampus, kter˘ by pomohl vyfie‰itnaprosto nedostateãné v˘ukové pro-story, jeÏ dnes fakulta má (v budovûb˘valého armádního velitelství z Prvnírepubliky), by souãasnû propojil areályobou zafiízení a integroval by tak v˘ukuteoretick˘ch i klinick˘ch oborÛ. ProtoÏekampus je spoleãn˘m návrhem Lékafiskéa Farmaceutické fakulty UK v HradciKrálové, vzniklo by zcela ojedinûlé pro-pojení teoretické i klinické medicíny,vûdy, spoleãn˘ch zájmÛ a aktivit medi-cíny i farmacie, s nesmírn˘mi moÏnostmivzájemn˘ch vazeb a spoleãného rozvoje.

Autor je dûkanem Lékafiské fakulty v HradciKrálové a pfiednostou Ústavu klinické bioche-mie a diagnostiky. Pfiedtím pÛsobil jako prodû-kan pro vnûj‰í vztahy. Specializuje se naklinickou biochemii, metabolismus, v˘Ïivua osteologii. Je místopfiedsedou svûtovéhov˘boru Spoleãnosti klinické chemie a labora-torní medicíny (IFCC).

prof. MUDr.VladimírPaliãka, CSc., Dr. h. c.

Pozvánka na Poslední pfiedná‰ku

Pfieplnûná posluchárna pfii Poslední pfiedná‰ce 2008

Na tradiãním Jarním koncertu na fakultû v r. 2008 vystoupili Jifií Such˘ a Jitka Molavcová.

FOTO

NA

TÉT

O S

TR

AN

ù:I.

·ULC

OVÁ



36

V˘ukaNa fakultû jsou akreditovány dva studijníprogramy, a to studijní program Farmacie(i v anglickém jazyce) a Zdravotnická bio-analytika.Studijní program Farmacie je magistersk˘se standardní dobou studia pût let. ZcelasplÀuje v‰echny poÏadavky direktiv EUpro farmaceutické vzdûlávání i doporu-ãení Evropské asociace farmaceutick˘chfakult, jejímÏ je FaF UK ãlenem. ProtomÛÏe absolvent studijního programu

Farmacie smûle konkurovat absolventÛmfarmaceutick˘ch fakult v ostatních zemíchEvropské unie i mimo ni. Je vysoko‰kolskykvalifikovan˘m zdravotnick˘m pracovní-kem, kter˘ je po stránce teoretickéi praktické pfiipraven fie‰it v‰echnyodborné otázky a problémy souvisejícís léãivy a léãiv˘mi pfiípravky. MÛÏe seuplatnit nejen v lékárenství, ale i vev˘zkumu a v˘voji nov˘ch léãiv, jejichv˘robû, kontrole, distribuci, v lékov˘chinformaãních centrech, v oblasti klinické

farmacie a farmakologie, zdravotnickém‰kolství a zdravotnicky zamûfien˘ch labo-ratofiích.Obor Zdravotnická bioanalytika vychováváodborníky pro práci v bioanalytick˘ch,mikrobiologick˘ch, hematologick˘ch, imu-nologick˘ch a dal‰ích laboratofiích, kterépatfií do standardního vybavení zdravot-nick˘ch zafiízení.

Vûda a v˘zkuma) V˘zkum v oblasti pfiírodních látekNa Katedfie farmaceutické botanikya ekologie a Katedfie farmakognosie pro-bíhá intenzivní v˘zkum látek z pfiírodníchmateriálÛ. Zkoumají se pfiedev‰ím moÏ-nosti izolace nov˘ch substancí, napfi. flavo-noidy s antioxidaãním pÛsobeníma alkaloidy s antiastmatick˘mi úãinkyobsaÏené v tradiãních rostlinách ajurvéd-ské medicíny. Dále se zamûfiujeme napouÏití kultur rostlinn˘ch bunûk k pro-

FARMACEUTICKÁ FAKULTA UK

V HRADCI KRÁLOVÉAlexandr Hrabálek

Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové vznikla v roce 1969. Ze zaãátku trpûla nedostatkem prostor, v˘ukaprobíhala v provizorních podmínkách a dokonce i v budovách V˘chodoãesk˘ch chemick˘ch závodÛ v Pardubicích-Semtínû. Uãilo se v sobotu i v nedûli. Situace se zlep‰ila aÏ o tfii roky pozdûji, kdy fakulta zaãala vyuÏívat monto-vanou budovu „Tesko“. Pozdûji pfiibyla i „Tesko“ 2.V˘uka na Farmaceutické fakultû byla slavnostnû zahájenav lednu 1970, imatrikulovalo se 51 studentÛ.

Farmaceutická fakulta v Hradci KrálovéDûkan: doc. PharmDr.Alexandr Hrabálek, CSc.ZaloÏena: 1969Adresa: Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec KrálovéPoãet magistersk˘ch a bakaláfisk˘ch studentÛ v akademickém roce 2007/2008: 1446Poãet doktorandÛ: 166Poãet vûdecko-pedagogick˘ch pracovníkÛ: 265Web: faf.cuni.cz

Studentky proti uãitelkám – kdo je kdo?


37

dukci vybran˘ch substancí v bioreakto-rech s elicitory – látkami, které dokáÏívynutit selektivní produkci rostlinn˘chmetabolitÛ ve vût‰ím mûfiítku.

b) V˘zkum v oblasti chemick˘ch léãiv:Syntéza potenciálních léãiv, zejména anti-tuberkulotik (látek s antifungálním a cyto-toxick˘m úãinkem ad.), se studuje nachemick˘ch katedrách.Tradiãní je v˘zkumantituberkulotik, kter˘ se stal opût aktu-álním v souvislosti s intenzivní migracíobyvatelstva. Na Katedfie anorganickéa organické chemie pÛsobí pracovní sku-pina, která je souãástí Centra pro nováantivirotika a cytostatika, vedeného prof.A. Hol˘m z ÚOCHB AV âR.Tato skupinase zab˘vá syntézou pfiírodních láteka jejich analogÛ a zamûfiuje se na látky lak-tonového typu s antifungálními a cytoto-xick˘mi úãinky.DÛleÏitou roli hraje v˘zkum akcelerantÛtransdermální permeace – látek urychlu-jících prÛnik léãiv pfies koÏní bariéru. Patfiísem pfiedev‰ím slouãeniny odvozené odw-aminokyselin. Jedna z nich –Transkarbam 12 – se ve spolupráci s far-maceutickou firmou pfiipravuje kekomerãnímu vyuÏití. Pozornost vûnujeme

také substancím obnovujícím bariérovévlastnosti kÛÏe.V této oblasti získali pra-covníci fakulty nûkolik patentÛ, vãetnûmezinárodních.K podávání léãiv se pojí v˘zkum lékov˘chforem – koneãné podoby pfiípravkÛ.Vhodnû zvolená léková forma podmiÀujeúspû‰nou terapii.V˘zkum v této oblasti jedoménou Katedry farmaceutické techno-

logie.Ta studuje nové metodiky umoÏÀu-jící terapeutické pouÏívání látek s nev˘-hodn˘mi vlastnostmi. Pracovi‰tû vyvinulotransdermální pfiípravek TRANSANT proterapeutické a profylaktické pouÏití látkyHI-6 – reaktivátoru acetylcholinesterázy,kter˘ vyrábí a pouÏívá armáda âR.

Katedry s analytick˘m zamûfienímCílem farmaceutické anal˘zy není jenv˘voj a aplikace nov˘ch metod kontrolyléãiv (stability úãinn˘ch látek, lékov˘chforem, jakosti surovin), ale i zkoumánípostupÛ pro rychlé stanovení hladinúãinné látky v biologick˘ch tekutinách ãijejích metabolitÛ.TûÏi‰tûm práce je vyuÏití chromatografic-k˘ch metod. Spojení chromatografiea hmotnostní spektrometrie usnadÀujeidentifikaci a kvantifikaci velmi mal˘chmnoÏství látek, aÈ uÏ jde o léãiva, jejichmetabolity nebo o markery urãit˘ch one-mocnûní. RovnûÏ se zde rozvíjejí metodyprÛtokové (sekvenãní injekãní anal˘za)a elektromigraãní (izotachoforéza).DÛleÏitá je spolupráce s farmaceutick˘mifirmami pfii pfiípravû kompletní dokumen-tace o léku (Drug Master Files), která jenutná pro zavedení léãiva do praxe.

Biomedicínsky orientované katedryDal‰ím pilífiem v˘voje a v˘zkumu nov˘chléãiv jsou biologické studie.Ty mají za úkolprvotní vyhodnocení studovan˘ch látekse zfietelem na sledovanou aktivitu, toxi-citu, vedlej‰í úãinky a jejich cesty v Ïiv˘chorganismech. Zdej‰í pracovníci se zab˘vajíbiotransformací léãiv v organismua popsali napfi. metabolické pfiemûny pro-tizánûtlivé látky flobufenu, cytostatikaoracinu, mikrosomální enzymatické

systémy z rodiny cytochromu P450, kteréhrají v˘znamnou roli v odbourávání xeno-biotik.Unikátním typem v˘zkumu, kter˘ mÛÏepfiispût k dal‰ímu poznání pro medikacev tûhotenství, je in vivo model pro prÛnikfarmak placentou vyvinut˘ na katedfie far-makologie a toxikologie. V novû zfiízenélaboratofii molekulárnû biologick˘chmetod se studují membránové transpor-téry na molekulární úrovni.V oddûlení radiofarmak se v rámci evrop-ského projektu COST pfiipravují recepto-rovû specifické peptidy znaãenéradionuklidy, které slouÏí pro diagnostikua terapii vybran˘ch zhoubn˘ch nádorÛ.Toto oddûlení je rovnûÏ zapojeno doklastru Nanomedic, které se zab˘vá vyu-Ïitím nanotechnologií ve zdravotnictví.Zde se také zkoumá biologické chováníkyseliny hyaluronové o rÛzné molekulovéhmotnosti.

Spoleãenskovûdní katedryVe farmacii se nesmí zapomínat ani naspoleãenskovûdní stránku – otázky dis-penzace léãiv a praktického lékárenství.V˘uka a v˘zkum se fiídí moderními trendyve farmacii a potfiebami pacientÛ. Tutoproblematiku, ke které se fiadí historiefarmacie, léková politika a farmakoekono-mika, fie‰í Katedra sociální a klinické far-macie. Ta dále sleduje osud vybran˘chléãiv v populaci a funguje na farmakoepi-demiologické úrovni. Bylo na ní zfiízenoLékové informaãní centrum, provozovanéve spolupráci s Fakultní nemocnicíHradec Králové. To poskytuje komplexníkonzultaãní servis ve v‰ech oblastech kli-nického pouÏití léãiv – Ïádoucí i neÏá-doucí úãinky, interakce s jin˘mi léãivy ãipotravou ad.

Zahraniãní stykyNedílnou souãástí zahraniãních stykÛfakulty je spolupráce na v˘zkumu v rámcimeziuniverzitních ãi bilaterálních mezifa-kultních smluv. Jako nejv˘znamnûj‰í zahra-niãní partnery lze jmenovat v oblastianalytické chemie univerzity z Melbourne,Washingtonu, Porta, Coimbry, Valenciea Aichi Institute of Technology. V oblastiorganické a farmaceutické chemie spolupracujeme s univerzitami v Jenû,

Obrázková dokumentace k Poslední pfiedná‰ce zab˘-vající se vztahem polárníka a polárního medvûdav závislosti na jejich pfiiblíÏení

Pokutov˘ kop

FOTO

NA

TÉT

O D

VOU

STR

AN

ù:A

RC

HIV

FA

F U

K


38

Petrohradû a Lublani. V˘zkum v oblastibiochemie a technologie se rozvíjí spoleãnû s univerzitami v Kielua Saarbrückenu. Fakulta získává meziná-rodní prestiÏ také pofiádáním ãi spolupo-fiádáním mezinárodních vûdeck˘chkonferencí. V ãervnu 2008 to byla napfi.mezinárodní konference SIA 2008, vûno-vaná nejnovûj‰ím trendÛm v automatizacianalytick˘ch metod. Na ni se do HradceKrálové sjelo 50 úãastníkÛ z 11 zemísvûta.

V˘znamné úspûchy a ocenûníKvalitu v˘zkumné práce Farmaceutickéfakulty dokládají nejen publikace na‰ichpracovníkÛ v prestiÏních svûtov˘ch ãaso-pisech, ale i ocenûní, která získávají jejízamûstnanci a studenti. Patfií sem pfiede-v‰ím Cena M·MT (za posledních pût let obdrÏeli na‰i studenti hned tfii) a Cena za farmacii udílená velvyslanec-tvím Francouzské republiky v Praze(v leto‰ním roce na‰i doktorandi obsadili

1. a 3. místo). Z v˘znamn˘ch úspûchÛmÛÏeme jmenovat âestné uznání zaúspû‰né fie‰ení grantu IGA MZ udûlenéministrem zdravotnictví za rok 2007,ãestná uznání za nejlep‰í publikace za rok2007 v prestiÏních ãasopisech (Placenta, J. Pharmacol. Exp. Ther.) a také Zlatoumedaili ze svûtové pfiehlídky vynálezÛEureka 1997 v Bruselu za exponát Nov˘akcelerant transdermální penetrace.

Profilace a rozvojové plányV kontextu boufilivého rozvoje chemic-k˘ch a biologick˘ch disciplín ve tfietímtisíciletí nabízí fakulta unikátní podmínkypro rozvoj vûdy a poznání, na kterém sepodílí nemal˘ poãet studentÛ, zejménav doktorsk˘ch studijních programech,jejichÏ hlavním cílem je vzdûlávání odbor-níkÛ pro v˘zkum v jednotliv˘ch farmace-utick˘ch disciplínách.Pro fakultu je typická multidisciplinarita.Pod jednou stfiechou pracují skupiny,které zkoumají léãiva ze v‰ech aspektÛ,

tj. od hledání nov˘ch úãinn˘ch látek aÏ pojejich distribuci ve formû konkrétních pfií-pravkÛ pro pacienty.V souãasné dobû probíhají ve spoluprácis Lékafiskou fakultou UK v HradciKrálové pfiípravná jednání smûfiujícík v˘stavbû kampusu UK v HradciKrálové. Za pfiedpokladu, Ïe se podafiívyfie‰it v‰echny problémy a koncipovatúspû‰n˘ projekt, mÛÏeme za nûkolik letoãekávat nové a moderní prostfiedí prov˘ukové a vûdecké potfieby.

Studentské akceAãkoliv Ïivot na FaF je pln˘ práce a povin-ností, najdou se i chvíle pro relaxaci. Mezity nejoblíbenûj‰í patfií utkání v kopanéstudentÛ 5. roãníku s uãiteli, kter ,̆ kupo-divu, vÏdy skonãí smírnû dokonce i popenaltovém rozstfielu. O urputnosti zápo-lení je moÏné si udûlat obrázek z pfiiloÏe-n˘ch fotografií, které pofiídili prodûkandoc. Polá‰ek a Mgr. Adam Skarka. Dal‰ívelmi oblíbenou záleÏitostí je tzv. Poslednípfiedná‰ka organizovaná rovnûÏ konãícímiroãníky a odehrávající se v inspirativnímprostfiedí nûkteré z hradeck˘ch hospÛ-dek. O tom, Ïe se jedná o skuteãnû seriózní záleÏitost, svûdãí nûkteráz témat, která studenti uãitelÛm zadají.Napfi. Homeopatické bojové chemickélátky, Destilace pod párou, Stanovení methanolu metodou slepého vzorkua mnoho dal‰ích neotfiel˘ch a hlavnûpÛvodních my‰lenek jistû hodn˘ch realizace.Na ‰kole Ïijeme vûdou, v˘ukou i zábavou.Jsem pfiesvûdãen o tom, Ïe tato kombi-nace dûlá na‰i fakultu místem, kamzamûstnanci rádi chodí a na které stu-denti (pozdûji) rádi vzpomínají.

Autor ãlánku je dûkanem Farmaceutickéfakulty v Hradci Králové a vedoucím Katedryanorganické a organické chemie. Specializujese na organickou a farmaceutickou chemii;zab˘vá se chemií dusíkat˘ch heterocyklÛa v˘vojem látek ovlivÀujících bariérové vlast-nosti lidské kÛÏe.

doc. PharmDr.Alexandr Hrabálek,CSc.

Fakultní ples hradecké farmacie

FOTO

:AR

CH

IV F

AF

UK


39

FOTOREPORTÁÎ

V¯ZKUM A VùDAJe tomu jiÏ 408 let, co nûkdej‰í rektor Univerzity Karlovy Ján Jesensk˘ provedl první vefiejnou pitvu v ãesk˘chzemích. A minulo uÏ 171 let od roku, kdy pfiedná‰ející praÏské lékafiské fakulty Jan Evangelista Purkynû, pozdûj‰ízakladatel fyziologického ústavu, sv˘m pfiíspûvkem (pfiednesen˘m v Karolinu) o Ïivoãi‰n˘ch tkáních sloÏen˘chz bunûk s jádry spoluustavil cytologii jakoÏto vûdu.Velké objevy v medicínû v‰ak pfiicházejí dál. Snad nûkteréz tûch opravdu zásadních spatfií poprvé svûtlo svûta v laboratofiích jednotliv˘ch fakult medicíny a farmacie,které vás tímto zvou na malou virtuální prohlídku.


↑ Fantomová uãebna pro v˘uku zubního lékafiství,které se na 1. lékafiské fakultû UK studuje v pûti-letém prezenãním programu.

← Seminární místnost s mikroskopy v PurkyÀovûústavu 1. LF UK

↓ Studenti 1. LF UK pfii klinické stáÏi ve V‰eobecnéfakultní nemocnici v Praze.

FOTO

NA

TÉT

O S

TR

AN

ù:IV

AN

HEL

EKA

L


40


↑ Studenti 2. LF na sále se zalíbením sledují operaci...

→ ...zatímco jejich kolegové nasávají moudra pfiipfiedná‰ce zpod krycích sklíãek.

↓ Akademik Josef Hou‰tûk (na snímku v popfiedí,obklopen praktikujícími studenty a personálemnemocnice) vedl v letech 1954–1988 II. dûtskoukliniku na Karlovû, dnes 2. lékafiskou fakultu UK.

FOTO

:V.S

TÁR

EK

FOTO

:AR

CH

IV U

K

FOTO

:V.S

TÁR

EK


41


↑ 3. LF novû otevfiela bakaláfisk˘ program studiadentální hygieny.

← Na praktikách 3. LF se fie‰í zásadní otázky: B˘t, ãineb˘t – to je, oã tu bûÏí.

→ Na 3. LF UK pÛsobí mj. i Edukaãní centrum anatomie a endoskopie.

FOTO

:AR

CH

IV 3

.LF

UK

FOTO

:AR

CH

IV 3

.LF

UK

FOTO

:VLA

DIM

ÍR ·

IGU

T


42

↑ Studenti zubního lékafiství se seznamují jiÏ napoãátku studia s materiály, které budou pouÏívatv praxi.

← Mikroskopovna LF UK v Plzni

↓ Praktika plzeÀsk˘ch medikÛ u nejmen‰ích pacientÛ

FOTO

NA

TÉT

O S

TR

AN

ù:A

RC

HIV

LF

UK

V P

LZN

I

LÉKA¤SKÁ FAKULTA UK V PLZNI


43

LÉKA¤SKÁ FAKULTA UK V HRADCI KRÁLOVÉ

↑ Práce s elektronov˘m mikroskopem

← Dûkan fakulty prof. Paliãka je pfiednostou Ústavuklinické biochemie a diagnostiky...

↓ ...jehoÏ pfiístroje ãekají, aÏ se studenti vrátí z akademick˘ch prázdnin, bûhem nichÏ tento snímek vznikl.

FOTO

:B.·

EPSO

VÁ

FOTO

:L.P

AV

LÍKO

VÁ ↑

↓


44

FARMACEUTICKÁ FAKULTA UK V HRADCI KRÁLOVÉ

↑ Za posledních pût let obdrÏeli studenti FaF HKhned tfii Ceny M·MT.

→ Studentské konference jsou pro mnohé budoucífarmaceuty z Hradce denní chleba.

↓ Transdermální pfiípravek TRANSANT pro terape-utické a profylaktické pouÏití látky HI-6, kter˘vyrábí a pouÏívá armáda âR, vyvinuli vûdci naFarmaceutické fakultû UK v Hradci Králové.

FOTO

NA

TÉT

O S

TR

AN

ù:A

RC

HIV

FA

F U

K V

HR

AD

CI K

RÁ

LOV

É

PROJEKTY A SPOLUPRÁCEPROJECTS AND COLLABORATION

45

V projektu BIOCEV (BIOtechnologické a biomedicínskéCEntrum Akademie vûd a Univerzity Karlovy ve Vestci) pro-pojilo své v˘zkumné i lidské potenciály ‰est ústavÛ Akademievûd âeské republiky a Univerzita Karlova v Praze s cílemvybudovat celoevropsky v˘znamné centrum excelence orien-tované na ‰piãkov˘ biotechnologick˘ a biomedicínsk˘ v˘zkum,pfiedev‰ím proteinové a tkáÀové inÏen˘rství. Dne 20. 12. 2007byl za pfiítomnosti pfiedsedy vlády âR, Ing. M.Topolánka, usta-ven nov˘ typ partnerství a spolupráce: neziskové zájmovésdruÏení právnick˘ch osob, jeÏ je platformou pro pfiípravu projektu.

Konsorciálními partnery sdruÏení BIOCEV jsou:1) Biotechnologick˘ ústav AV âR, v. v. i.2) Fyziologick˘ ústav AV âR, v. v. i.3) Ústav experimentální medicíny AV âR, v. v. i.4) Ústav makromolekulární chemie AV âR, v. v. i.5) Mikrobiologick˘ ústav AV âR, v. v. i.6) Ústav molekulární genetiky AV âR, v. v. i.7) Univerzita Karlova v Praze zúãastnûná Pfiírodovûdeckou

fakultou a 1. lékafiskou fakultouKoordinátorem projektu je Ing. Peter ·ebo, fieditel Biotechno-logického ústavu AV âR, v. v. i.

AKCE BIOCEVPeter ·ebo, Bohuslav Ga‰

Rozvoj genetického inÏen˘rství a molekulární biologie v posledních desetiletích umoÏnil dne‰ní explozivní nárÛstznalostí o genomech a molekulárních principech procesÛ probíhajících v Ïiv˘ch organismech.To sk˘tá velk˘ prostor pro nov˘ v˘voj v lékafiství a zemûdûlství a ve farmaceutickém, potravináfiském a chemickém prÛmyslu.Dvacáté první století bude ve znamení explozivního rozvoje pokroãilého biotechnologického prÛmyslu jako jednoho z pilífiÛ znalostní ekonomiky a zdroje jejího udrÏitelného rÛstu.

BIOCEV bude vybudován za 2,3 miliardy korun ve Vestci u Prahy. Biotechnologické a biomedicínské centrum má uÏ v roce 2012 nabídnout práci 400 aÏ 450 odborníkÛm a stopadesáti stáÏistÛm.

FOTO

:AR

CH

IVY

AV

âR

A U

K

PROJEKTY A SPOLUPRÁCE / PROJECTS AND COLLABORATION

46

Úkoly a plány projektu BIOCEVHlavním zámûrem projektu je vybudování spoleãné v˘zkumnézákladny, která bude vyuÏívána nejen pracovníky institucí zúãast-nûn˘ch na pfiípravû a realizaci projektu, ale bude pfiístupná v‰emzájemcÛm z akademické a prÛmyslové sféry. Pfiedpokládámezástavbu cca 8 000 m2 plochy v jednom podzemním a dvou nad-zemních podlaÏích, na nichÏ bude pracovat 450 zamûstnancÛvãetnû postdoktorálních stáÏistÛ a cca 150 magistersk˘ch a dok-torsk˘ch studentÛ. Svou úrovní technologické vybavenosti a per-sonálním obsazením bude BIOCEV plnû integrovan˘ doevropského v˘zkumného prostoru (ERA; European ResearchArea) a zapojí se do sítû v˘zkumn˘ch infrastruktur ESFRI(European Strategic Forum on Research Infrastructures). Vevytãen˘ch oblastech v˘zkumu bude slouÏit jako národní aÏ nad-národní sdílené v˘zkumné zafiízení. Projekt BIOCEV zkoncent-ruje vzájemnû se doplÀující v˘zkumné t˘my, dosud rozpt˘lenév jednotliv˘ch institucích, do jedné ‰piãkovû vybavené infrastruk-tury a díky jejich synergii pak umoÏní zv˘‰ení kvality a objemujejich v˘zkumné produkce. Do tohoto rámce budou poté inte-grovány nové v˘zkumné skupiny vytvofiené vûdeck˘mi osob-nostmi vybran˘mi v otevfien˘ch mezinárodních konkurzech. ToumoÏní BIOCEVU dosáhnout evropské úrovnû excelence v bio-technologickém a biomedicínském v˘zkumu.Základní a orientovan˘ v˘zkum v BIOCEVU bude soustfiedûnv Centru bunûãné biologie a molekulárních biotechnologií, jehoÏhlavními garanty jsou Biotechnologick˘ ústav AV âRa Pfiírodovûdecká fakulta UK. Vûdci se zde budou zab˘vatzejména molekulární a bunûãnou biologií, proteinov˘m a bunûã-n˘m inÏen˘rstvím. Garanty aplikovanû orientovaného CentratkáÀového inÏen˘rství pak budou Ústav experimentální medicínyAV âR, 1. lékafiská fakulta UK a Ústav makromolekulární chemieAV âR, jejichÏ pfiedmûtem zájmu bude zejména v˘zkum zobra-zovacích metod, biologie a vyuÏití kmenov˘ch bunûk a v˘zkumpolymerních materiálÛ a biomateriálÛ pro tkáÀové náhrady.

V BIOCEVU bude vybudován a provozován souborotevfien˘ch národních infrastruktur v˘zkumu:1. pro anal˘zu savãího genomu – âeská my‰í klinika, Národní

infrastruktura pro fenotypizaci a archivaci savãích modelÛzapojená do ESFRI sítû INFRAFRONTIER

2. pro strukturní biologii – Národní centrum strukturní biologiezapojené do sítû INSTRUCT

3. pro zobrazování v bunûãné biologii – Národní laboratofioptického zobrazování v biologii

4. pro expresi a purifikaci proteinÛ – Národní centrum protei-nového inÏen˘rství

Díky spoleãn˘m projektÛm se zahraniãními partnery a pfiímémunapojení na v˘zkumné t˘my ESFRI konsorcií INFRAFRONTIERa INSTRUCT pak BIOCEV dosáhne plné integrace doEvropského v˘zkumného prostoru.

Orientovan˘ v˘zkum centra BIOCEV bude rozvíjet do stadiaaplikací pfiedev‰ím v˘sledky vlastního základního v˘zkumu, aletaké vûdecké v˘stupy nejv˘znamnûj‰ích ãesk˘ch center základ-ního v˘zkumu v molekulární a bunûãné biologii a biomedicínû –ústavÛ AV âR a IKEM v Krãi, které se nacházejí ve vzdálenosti 5 km od lokality BIOCEVU. Velk˘ dÛraz je jiÏ pfii pfiípravû projektu kladen na pfienos technologií a v˘sledkÛ v˘zkumu a naspolupráci s firemním sektorem. BIOCEV se má stát nejen zdro-jem nového poznání, ale i aplikovatelného du‰evního vlastnictví.Souãástí projektu je proto i centrum pro valorizaci v˘sledkÛv˘zkumu, zahrnující stfiedisko ochrany du‰evního vlastnictví,pfienosu technologií a business development unit. Bude poskyto-vat sluÏby nejen BIOCEVU, ale i ‰iroké akademické obci âR.Souãasn˘ harmonogram poãítá s podpisem smlouvy na projekta zahájením stavby v druhé polovinû roku 2010.

Spolupráce s partnery „z praxe“âlenové BIOCEVU jiÏ navázali spolupráci s více neÏ dvaceti prÛ-myslov˘mi partnery v oborech své pÛsobnosti. ·piãkové pfiístro-jové vybavení, unikátní infrastruktura a moÏnost rychlé realizacev˘sledkÛ v˘zkumÛ ve spolupracujících podnicích budou kataly-zovat vznik start-up a spin-off high-tech biotechnologicky orien-tovan˘ch spoleãností. S biotechnologick˘mi firmami, které jiÏsídlí ve Vestci, bude zaloÏen biotechnologick˘ klastr, kter˘ pfiizvek ãlenství a spolupráci dal‰í biotechnologické spoleãnosti z âR.Podniky nepochybnû projeví zájem o vyuÏití ‰piãkového bioin-formatického zázemí a tûÏkého pfiístrojového vybavení, které jefinanãnû nedosaÏitelné pro malé a stfiednû velké spoleãnosti.BIOCEV bude moci dále nabídnout jedineãné moÏnosti spolu-práce pfii kontrahovaném v˘zkumu a ‰kolení zamûstnancÛv pokroãil˘ch biotechnologick˘ch metodách, napfi. v oblasti pro-dukce a purifikace rekombinantních terapeutick˘ch proteinÛa charakterizace jejich struktury a modifikací. Centrum nepo-chybnû pfiiláká fiadu mlad˘ch ‰piãkov˘ch vûdeck˘ch pracovníkÛjak ãeského pÛvodu, tak ze zemí EU a tzv. zemí tfietího svûta.Projekt BIOCEV je vefiejnû podporován pfiedstaviteli samo-správních orgánÛ Vestce, sousedních obcí i Stfiedoãeského kraje,ktefií v projektu spatfiují velkou pfiíleÏitost pro rozvoj celéhoBez laboratorních zvífiat se vysoká vûda neobejde.

FOTO

NA

TÉT

O D

VOU

STR

AN

ù:A

RC

HIV

Y A

V â

R A

UK

PROJEKTY A SPOLUPRÁCE / PROJECTS AND COLLABORATION

47

regionu. Vysoce pozitivním dopadem projektu na rozvoj územíbude vytvofiení tfií set nov˘ch pracovních míst pro rÛznû kvalifi-kovan˘ personál (administrativa, pozice technikÛ apod.). ProjektBIOCEV bude stimulovat v˘stavbu bytÛ v regionu, neboÈ ãástzamûstnancÛ, zahraniãních i ãesk˘ch, bude nepochybnû hledatmoÏnosti bydlení poblíÏ místa pracovi‰tû. Centrum bude vystavûno v prÛmyslové zónû obce Vestec, kde jiÏ úspû‰nû pÛsobí nûkolik biotechnologicky orientovan˘ch spoleãností(EXBIO Praha, a. s.,Apronex, s. r. o., Proteix, s. r. o., rEColi, s. r. o.,TopBio, s. r. o.).V bezprostfiední blízkosti BIOCEVU také pfiipra-vuje v˘stavbu sv˘ch nov˘ch v˘robních a v˘vojov˘ch kapacit spo-leãnost Exbio Praha, a. s., a tradiãní ãesk˘ v˘robce humánníchvakcín a diagnostick˘ch preparátÛ, Sevapharma, a. s. âiní takprávû proto, aby mohly co nejtûsnûji interagovat s BIOCEVEMcoby centrem biotechnologicky orientovaného v˘zkumu.Dopravní obsluÏnost Vestce je pfiedmûtem intenzivního jednánípfiedstavitelÛ regionální samosprávy s pfiedstaviteli Stfiedo-ãeského kraje.V dlouhodobém horizontu se pfiedpokládá vyhra-zen˘ koridor vefiejné dopravy Jesenice-Vestec-koneãná stanicemetra D na Písnici, pfiípadnû na koneãnou tramvajev Modfianech.

Financování BIOCEVUProjekt se uchází o financování ze strukturálního fondu Evropskéunie Operaãní program V˘zkum a v˘voj pro inovace (OPVaVpI), kter˘ pfiispívá k naplnûní cíle Konvergence – rÛstu kon-kurenceschopnosti státu a orientace na znalostní ekonomiku.Globálním cílem OP VaVpI je posilování v˘zkumného, v˘vojovéhoa inovaãního potenciálu âR zaji‰Èujícího rÛst, konkurenceschop-nost a vytváfiení pracovních míst, zejména vysoce kvalifikova-n˘ch, a to prostfiednictvím vysok˘ch ‰kol, v˘zkumn˘ch institucía dal‰ích relevantních subjektÛ.Projekt je zafiazen do Prioritní osy 1 – Evropská centra excelence jako tzv. velk˘ projekt s celkov˘mi náklady pfiesahují-cími 50 mil. EUR. Prioritní osa 1 bude plnû financována z vefiej-n˘ch prostfiedkÛ, a to z 85 % z prostfiedkÛ ERDF a z 15 %z prostfiedkÛ státního rozpoãtu âR. Po ukonãení OP VaVpIbudou centra excelence získávat finanãní prostfiedky na svoji ãin-nost z národních vefiejn˘ch zdrojÛ na podporu v˘zkumua v˘voje; souãasnû se poãítá s v˘razn˘m podílem finanãních pro-stfiedkÛ získan˘ch z mezinárodní spolupráce a v pfiípadû BIOCEVU i s podstatn˘m podílem ze soukrom˘ch zdrojÛ.V srpnu tohoto roku zahraniãní experti pfiedbûÏnû posoudiliv‰echny velké projekty ucházející se o financování z prostfiedkÛOP VaVpI. Posouzení provedli na základû relevance v˘‰e poÏado-van˘ch prostfiedkÛ vzhledem k zámûru a dal‰ím kritériem bylarelevance projektu vzhledem k OP VaVpI, jeho aplikaãní poten-ciál a mezinárodní vûdecká kvalita. Z tfiinácti pfiedloÏen˘ch vel-k˘ch projektÛ OP VaVpI byl BIOCEV vyhodnocen jako projektspadající do bodového pásma I, tedy obzvlá‰tû slibn˘ z hlediskapotenciálních pfiínosÛ pro âR. Po úpravách, které budou respek-tovat pfiipomínky expertÛ, bude plán BIOCEVU pfiedloÏenM·MT jako velk˘ projekt v rámci oficiální v˘zvy na konci roku2008.

Autor ãlánku je fieditelem Biotechnologického ústavu AV âR, kter˘ vznikl 1. 1. 2008 od‰tûpením se od Ústavu molekulární genetiky AV âR, a vedou-cím zdej‰í Laboratofie inÏen˘rství vazebn˘ch proteinÛ. Je rovnûÏ ãlenemRady Ústavu molekulární genetiky AV âR.

Ing. Peter ·ebo, CSc.

Autor ãlánku je prorektorem pro vûdeckou a tvÛrãí ãinnost a ãlenemvûdecké rady Univerzity Karlovy v Praze a dal‰ích ãesk˘ch vûdeck˘ch insti-tucí. Na Pfiírodovûdecké fakultû UK vede v rámci Katedry fyzikální a ma-kromolekulární chemie Skupinu elektromigraãních separaãních procesÛ.Zab˘vá se zejména elektromigraãními separaãními procesy a kapilárníelektroforézou.

prof. RNDr. Bohuslav Ga‰, CSc.

KVÍZ / QUIZ

48

1) Kosti jsou velice dÛleÏité,protoÏe díky nim tûlo setrvává vevzpfiímené poloze. KaÏd˘ ãlovûkjich má pfiibliÏnû stejnû, nûktefiío nûkolik více. Kolik kostí celkemnapoãítáme v tûle normálníhodospûlého ãlovûka?

a) 206 b) 156c) 301d) 106

2) Krev je tekutá tkáÀ s transportnífunkcí. Skládá se z tekuté krevníplazmy a krevních bunûk – krvinek.Obsahuje v sobû mimo jiné i ãervenékrvinky (erytrocyty).To jsou bezja-derné buÀky obsahující v cytoplazmûãervené krevní barvivo, které nasebe váÏe kyslík a oxid uhliãit .̆Jak se toto barvivo naz˘vá?

a) myoglobinb) feritinc) fibrind) hemoglobin

3) Dal‰í tekutinou, která putuje lidsk˘m tûlem, je moã.Vzniká v ledvinách a je souãástí vyluãovacísoustavy. S její pomocí se dostávajíz organismu odpadní látky.Nûkdy je tento proces bolestiv˘a obtíÏn ,̆ provází ho pálenía fiezání. Jak˘m termínem tutoporuchu naz˘váme?

a) diuretikab) diurézac) urikemied) dysurie

4) V roce 1864 dva doktofii disku-tovali o tom, co se stane s mozkem

po setnutí hlavy. Jistû není náhoda,Ïe tito doktofii pocházeli ze zemû,kde byl vynalezen popravãí nástroj,kter˘ usnadÀoval stínání hlav. ¤eãje o gilotinû a doktofii pocházeliz Francie. Osud tomu chtûl, Ïejeden z nich krátce nato skonãil na popravi‰ti. Odsouzen˘ lékafi stateãnû souhlasil, Ïe se po setnutíhlavy pokusí odpovûdût na zavolání tím, Ïe tfiikrát mrkne prav˘m okem. Jak˘ byl v˘sledektohoto odváÏného pokusu?

a) Hlava mrkla jen jednou.b) Nic se nestalo, protoÏe mozek bylmrtv .̆c) Hlava vyplázla jazyk.d) Hlava mrkala obûma oãima.

5) Zdrav˘ jedinec dokáÏe pohybovatv‰emi ãtyfimi konãetinami. Poúrazu v‰ak mÛÏe dojít k po‰kozeníhybnosti nebo dokonce k úplnémuochrnutí, pfiedev‰ím pfii poranûnípátefie. KdyÏ ztratíme vládu nadpolovinou tûla jen ãásteãnû, jak tonazveme?

a) paral˘zab) paraparézac) kvadruparézad) paraplegie

6) NejdÛleÏitûj‰ím svalem v na‰emtûle je srdce. Jeho ãinnost nemÛ-Ïeme ovládat vÛlí, a proto se obãaschová, jak se mu zlíbí. Jak˘odborn˘ název pouÏíváme prostav, kdy se srdce zpomalí a nebijerychleji neÏ ‰edesátkrát zaminutu?

a) tachykardieb) brachykardiec) kardiostimulaced) kardiotonika

7) Krev v lidském organismu pfiená‰í kyslík, Ïiviny a dal‰í dÛleÏitélátky. Je v ní obsaÏen i krevní cukrglukóza. KdyÏ je ho nadbytek, ‰kodína‰emu tûlu. Jaké oznaãení mámepro tuto situaci?

Historické mikroskopy ze sbírky Anatomického ústavu 1. LF UK

FOTO

NA

TÉT

O D

VOU

STR

AN

ù:M

ILO

· G

RIM

KVÍZMilí ãtenáfii,

ãíslo Fora, kter˘m listujete, se zab˘vá pfieváÏnû lékafistvím a jeho v˘ukou na UK,a proto ani kvíz nemÛÏe b˘t tentokrát z jiného prostfiedí neÏ medicínského.Pokud se chcete dozvûdût o tajích a úskalích lidského tûla ãi nûco z historiemedicíny, zkuste si odpovûdût na následující otázky. Pfiejeme pfiíjemnouzábavu nad kosterními pozÛstatky a du‰evními chorobami...

KVÍZ / QUIZ

49

a) hyperglykemie b) glykosuriec) glykemied) hypoglykemie

8) Centrum lidského rozumua my‰lení se ukr˘vá v mozku.Obãas se v nûm nûco pokazía musíme se pot˘kat s du‰evní cho-robou. âlovûku se nûkdy stane, Ïeopakuje slova, která pfiedtím vyfiklnûkdo jin .̆ U dûtí to chápeme jakosouãást pfiirozeného v˘voje,u dospûlého jedince se v‰ak jednáo poruchu. Jaké slovo pro ni pouÏí-váme?

a) Crohnova nemocb) apalick˘ syndromc) echolálied) obnubilace

9) V 19. století experimentoval francouzsk˘ vûdec Paul Borca s hmotností lidsk˘ch mozkÛ. ZváÏil140 Ïensk˘ch mozkÛ a 292 muÏsk˘ch.A do‰el k závûru, Ïe v prÛmûru váÏíÏensk˘ mozek o 200 gramÛ ménû neÏmuÏsk .̆ Jak byste vysvûtlili v˘sledekBorcova pokusu?

a) MuÏi jsou v prÛmûru chytfiej‰í neÏÏeny.b) MuÏi mají vût‰í hlavu neÏ Ïeny.c) MuÏi mají více mozkov˘ch bunûkneÏ Ïeny.d) ·lo o omyl.

10) Lékafiská vy‰etfiení mají rÛznélatinské názvy. Metoda, o které sebavíme my, si nepÛjãuje oznaãeníz jazyka antického ¤íma a v dobûmcdonaldizace zní její názevobzvlá‰tû vtipnû. Na co se pouÏívátzv. HamburgerÛv sediment?

a) vy‰etfiení moãib) vy‰etfiení krvec) vy‰etfiení mozkud) vy‰etfiení mízy

Autor: redakce

Správné odpovûdi:1)a;2)d;3)d;4)b;5)b;6)b;7)a;8)c;9)b;10)a.

Kostry Ïeny (vlevo) a muÏe (vpravo) jsou vystaveny v Anatomickém ústavu 1. lékafiské fakulty UK. Myslíte, Ïe se poãetjejich kostí li‰í?

MUZEA MEDICÍNY, FARMACIE A LIDSKÉHO TùLAMUSEUMS OF MEDICINE, PHARMACY AND THE HUMAN BODY

50

HistorieZaloÏení a historie muzea jsou úzcespjaty s událostmi a dûjinami na‰eho státua spoleãnosti od konce 20. let 19. století.Dr.Ale‰ Hrdliãka se snaÏil pomoci rozvoji

antropologie v novém âeskoslovensku,a proto se po domluvû s prezidentem T. G. Masarykem zasazoval o otevfienímuzea vûnovaného ãlovûku. Zfiídil fond,kter˘ mûl podporovat provoz a vûdeckou

ãinnost muzea, a dotoval jej velkoufinanãní ãástkou.Projekt muzea zpoãátku naráÏel na rÛznéproblémy. Zaãátkem roku 1931 v‰akkoneãnû do‰lo k dohodû mezi Kanceláfiíprezidenta republiky a ministerstvem‰kolství a národní osvûty, které sv˘mv˘nosem ze dne 27. 8. 1931 fie‰ilo otázkuvybudování Musea ãlovûka i správu jehofondu kurátorem.Koncipovan˘ program muzea se zab˘val ãlovûkem v celé ‰ífii, zvlá‰tní dÛraz kladl nav˘voj ãlovûka a etnickou variabilitu.Muzeummûlo mít ãtyfii velká oddûlení. První ãást sevûnovala fylogenetickému v˘voji ãlovûka(tzn. evoluãní teorii), druhá cyklu lidskéhoÏivota (ontogenetickému v˘voji), tedy v˘vojijedince, tfietí plemenné variaci a posledníplemenné patologii a smrti.Svûtová hospodáfiská krize zpÛsobilapokles hodnoty Hrdliãkov˘ch fondÛ, pfie-

Milí ãtenáfii,

v souvislosti s celkov˘m ladûním tohoto ãísla vám pfiedstavujeme muzea Univerzity Karlovy, které se zab˘vajílékafistvím, farmacií a ãlovûkem z hlediska pfiírodních vûd i antropologie. Nûkteré sbírky hrají nepostradatelnouroli ve v˘uce medikÛ, jiné zvou k náv‰tûvû ‰irokou vefiejnost. Mezi ty patfií i svûtoznámé Hrdliãkovo muzeum ãlovûka, které má díky svému zakladateli-antropologovi i humanitní rozmûr.

HRDLIâKOVO MUZEUM âLOVùKABoÏena ·kvafiilová

Museum ãlovûka bylo otevfieno u pfiíleÏitosti IV. Mezinárodního kongresu reáln˘ch a technick˘ch vûd, kter˘ sekonal 22.–27. záfií 1937. Záhy poté bylo pfiejmenováno a dodnes nese jméno svého zakladatele, dr.Ale‰e Hrdliãky.Unikátní antropologická sbírka sídlící v prostorách Pfiírodovûdecké fakulty UK v souãasnosti ãítá asi 4 000 exponátÛ.

Hrdliãkovo muzeum ãlovûkaKurátorka: doc. RNDr. BoÏena ·kvafiilová, CSc.Adresa: HMâ UK, budova Pfiírodovûdecké fakulty UK,Viniãná 7, 128 00 Praha 2Otevírací hodiny pro vefiejnost: Stfieda 10–18 hod., s v˘jimkou univerzitních prázdnin a svátkÛ.

Exkurze na telefonickou objednávku bûhem celého t˘dne.Tel.: 221 95 1623, 724 039 933Web: http://www.natur.cuni.cz/~hmc

Sádrové odlitky gorilích konãetin a konzervované ‰impanzí konãetiny slouÏí anatomÛm k pozorování znakÛ,jimiÏ se moderní ãlovûk odli‰uje od souãasn˘ch lidoopÛ.

Zájemce o antropologii se mÛÏe kochat i keramic-k˘mi odlitky dokumentujícími fyzickou diverzitu oby-vatel Afriky. Sochy pocházejí z dílny sbûratelea umûlce F. V. Foita, jehoÏ etnografická kolekce obo-hatila i Náprstkovo muzeum.

FOTO

NA

TÉT

O D

VOU

STR

AN

ù:V

LAD

IMÍR

·IG

UT

MUZEA MEDICÍNY, FARMACIE A LIDSKÉHO TùLA / MUSEUMS OF MEDICINE, PHARMACY AND THE HUMAN BODY

51

dev‰ím ale oddálila realizaci projektumuzea. Podle nûj mûl b˘t za finanãní pod-pory ministerstva ‰kolství postaven sou-ãasnû s novou v˘stavbou vysok˘ch ‰koli samostatn˘ pavilon Musea ãlovûka.Na návrh prof. Jindfiicha Matiegky bylysbírky pfiestûhovány z provizorního umís-tûní v Klementinu a muzeum bylo ofici-álnû otevfieno 22. záfií 1937 v prostoráchAntropologického ústavu na Albertovû 6.Druhá svûtová válka sbírky na‰tûstí nepo-znamenala. O znovuotevfiení se v druhépolovinû 40. let zaslouÏili prof. Jifií Mal˘a prof.Vojtûch Fetter.V letech 1953–1954se muzeum pfiestûhovalo z budovy naAlbertovû 6 do Viniãné ulice ã. 7 v Praze2, do stísnûn˘ch prostor.

ExponátyMuzeum má charakter univerzitní sbírkya je rozdûleno do dvou oddûlení, na ãástmuzeální (pfiístupnou vefiejnosti) a depozi-táfi (urãen˘ pro studijní a vûdecké úãely).V muzeu jsou umístûny pfiibliÏnû ãtyfiitisíce exponátÛ, z nichÏ fiada je unikátních,napfi. frenologická sbírka, sbírka trepano-

van˘ch lebek, Hrdliãkova sbírka odlitkÛobliãejov˘ch masek a hlav severoameric-k˘ch indiánÛ a sbírka odlitkÛ obliãejÛPygmejÛ, které vypovídají o antropologiiz pohledu sociálnû-kulturního. SbírkushromáÏdil prof. ·ebesta pfii nûkolikav˘pravách do oblasti Belgického Konga.Na vystavené fotografii mÛÏeme porovnattûlesnou v˘‰ku Evropana a PygmejÛ. Tiv prÛmûru mûfií 145,5 centimetrÛ.Nachází se zde i jedineãná sbírka vûno-vaná umûl˘m deformacím hlav bolivij-sk˘ch indiánÛ ãi sbírka posmrtn˘ch masekpfiedních ãesk˘ch osobností z oblastivûdy, kultury a politiky.V˘znamná je téÏ ãást vûnovaná evoluciãlovûka, osteologická sbírka srovnávacíanatomie, sbírka kostních patologií a oddílvûnovan˘ lidské morfologii.Za zmínku stojí Foitova sbírka pfiibliÏujícíÏivot a kulturu africk˘ch kmenÛ a ukázkymumifikace pfiirozené i umûlé (mumiepocházející z Egypta).Atraktivní exponát pfiedstavuje kostraranûné gorily, dar doktora Hrdliãkypocházející z b˘valého Francouzského

Konga. Gorilí samec mûfií 158 centi-metrÛ a jeho detailní popis najdemev odborné literatufie. Na kostfie je naprvní pohled vidût po‰kození v oblastipánve a obliãeje.V porovnání s levou mápravá pánevní kost úplnû jin˘ tvar, coÏ jedÛsledek zranûní z mládí, zpÛsobenéhokÛlem nebo podobn˘m nástrojem.ZÛstává otázkou, jak mohlo takto zranûné zvífie pfieÏít a stát se vÛdãímsamcem.

Autorka ãlánku je kurátorkou Hrdliãkovamuzea ãlovûka. Je zástupkyní pfiedsedy obo-rové rady Antropologie a genetiky ãlovûkaa Antropologie na UK. Na Pfiírodovûdeckéfakultû UK pfiedná‰í etnickou antropologii; rov-nûÏ uãí biologickou antropologii na Fakultûhumanitních studií UK. Publikuje z oblasti bio-logické i sociálnû-kulturní antropologie.

doc. RNDr. BoÏena·kvafiilová, CSc.

Zakladatel Ale‰ HrdliãkaV˘znamn˘ antropolog Ale‰ Hrdliãka se narodil 29. bfiezna 1869 v Humpolci jakonejstar‰í ze sedmi dûtí.Velké nadání a píli projevoval uÏ od dûtství. KdyÏ mu bylo13 let, rodina emigrovala do USA.V nové vlasti Ale‰ Hrdliãka zpoãátku pracoval v továrnû a nav‰tûvoval veãerní ‰koly.Pozdûji vystudoval lékafiství, pracoval v nemocnici a ve v˘zkumném ústavu. Posléze

odjel studovat nové metody a antropologii do Francie a dal‰ích evropsk˘ch zemí. Zajímala ho variabi-lita tûlesn˘ch znakÛ jak nemocn˘ch, tak zdrav˘ch lidí.Od roku 1898 se opakovanû úãastnil v˘prav za indiánsk˘mi kmeny v Mexiku a na americk˘ západa jihozápad. Od roku 1903 aÏ do své smrti 5. záfií 1943 pracoval v Národním muzeu ve Washingtonu,dne‰ním Smithsonian Institution National Museum of Natural History. Zde zaloÏil oddûlení fyzickéantropologie a stal se jeho prvním kurátorem. Za ãtyfiicet let svého pÛsobení zde nashromáÏdil bohatéantropologické sbírky, hojnû cestoval, napsal pfies 350 publikací, zaloÏil a fiídil vûdeck˘ ãasopis a spo-leãnost fyzick˘ch antropologÛ v USA. Byl ãlenem Americké akademie vûd a mnoha dal‰ích vûdeck˘chspoleãností, získal ãestné doktoráty Karlovy i Masarykovy univerzity.Vûdeckého vûhlasu se mu dostalo za teorii o pÛvodu americk˘ch IndiánÛ a EskymákÛ. Od roku 1912podnikal fiadu v˘prav do MandÏuska, âíny, Mongolska a na Sibifi, jeÏ vyústily v antropologick˘ a arche-ologick˘ v˘zkum Alja‰ky a Aleutsk˘ch ostrovÛ. Ten pfiinesl dÛkaz o tom, Ïe eskymácké a indiánskékmeny pocházejí ze spoleãného mongoloidního základu a po Americe se roz‰ífiily ve vlnách pfiecho-dem Beringovy úÏiny z poloostrova Alja‰ky.V roce 1926 byl za svÛj dÛkaz jednotného pÛvodu lidstva(The Neanderthal Phase of Man) ocenûn zlatou medailí Huxley Memorial Medal of the RoyalAnthropological Institute.Dr. Hrdliãka se rovnûÏ aktivnû úãastnil politického dûní, sledoval události ve své vlasti i v celé Evropû.Po vypuknutí první svûtové války se vefiejnû zapojil do boje za ãeskou samostatnost. Stejnû aktivní byli po obsazení Rakouska nacistick˘m Nûmeckem, kdyÏ se schylovalo k druhé svûtové válce. Byl rozhofiãenokupací âech a Moravy, uzavfiením ãesk˘ch vysok˘ch ‰kol a postupem nûmecké armády. Pfiál si, abyAmerika poskytla Evropû vojenskou pomoc. Psal dopisy americkému prezidentovi; dÛstojníkÛm nabídlpfiedná‰ky o rasov˘ch problémech v Evropû.Ve sv˘ch publikacích se snaÏil z vûdeckého hlediska doká-zat nesmyslnost nadfiazenosti jakékoli rasy a rovnûÏ nesmyslnost spojení pojmu plemeno s národem.

...a také kosterních pozÛstatkÛ a odlitkÛ ãástí tûlstfiedoafrick˘ch PygmejÛ, etnika dosahujícího prÛ-mûrné v˘‰ky kolem 145 cm.

Hrdliãkovo muzeum vlastní velkou kolekci lebekgoril a ‰impanzÛ...


52

Historie muzea se datuje na zaãátek 70. let minulého století, kdy na‰lo svémísto v severov˘chodním a v˘chodnímkfiídle barokního hospitálu v Kuksuu Dvora Králové. Hospitál slouÏil pÛvodnûod r. 1743 jako zaopatfiovací ústav pronemocné a pfiestárlé muÏe, pozdûji, pfii-bliÏnû od roku 1970, kdy byla jeho pÛvodnínáplÀ zru‰ena, jako domov dÛchodcÛ.

Destilát z lebky jako lék na epilepsiiMuzeum má osm expoziãních místností.První místnost, pfiedsíÀ k barokní lékárnû,pfiibliÏuje v˘voj farmacie v 18. století.Ten reprezentují pfieváÏnû dfievûné léká-renské stojatky, italská majolika a nádobyna uchovávání theriaku. Najdeme tu tzv. dryáky, léãivé pfiípravky, které se zpo-ãátku uÏívaly jako prostfiedek protijedÛm, kousnutím jedovat˘mi zvífiatya pozdûji dokonce jako v‰ehojící lék.Obsahovaly desítky léãiv, velice zajímav˘cha exotick˘ch. Dryáky se vyrábûly do 18. století a mnoÏství v nich obsaÏen˘chléãiv odpovídalo tehdej‰ímu názoru – ãímvíce léãiv dryák obsahuje, tím více chorobvyléãí. Za pozornost stojí podstavce pod

hmoÏdífi nesoucí podobu pidimuÏe a pidi-Ïeny (obr. 1). Opravdov˘ unikát pfiedsta-vuje privilegium Marie Terezie z roku 1763,kter˘m jmenuje Matiase Salabu, majitelelékárny U ãerného orla v Praze na MaléStranû, za královského ãeského lékárníka.Prohlídka pokraãuje do barokní lékárnyU granátového jablka (obr. 2), kterou aÏ

do záfií 1938 spravoval církevní fiádMilosrdn˘ch bratfií. Oficína lékárny bylanainstalována pfiibliÏnû v 50. letech 18. stol. a je jednou z v˘tvarnû nejzajíma-vûj‰ích v âesku. Náv‰tûvníky zaujmoukromû hlavy bájného jednoroÏce stojatky,nádoby, ve kter˘ch se uchovávala z dne‰-ního pohledu netradiãní léãiva. Zde je jennûkolik pfiíkladÛ takov˘ch „lékÛ“: raãí oãineupravované, bobfií zuby, kÛstky z jele-ního srdce nebo ãásti lidské lebky, jejichÏdestilát se pouÏíval jako lék na epilepsii.

V ãem spoãívá v˘jimeãnost muzea?Dal‰í ãást expozice se nachází v refektáfii,tj. jídelnû hospitálu.V souãasnosti v ní pre-zentujeme v˘voj lékárensk˘ch oficín odpol. 19. století do poloviny 20. století.Oficína je srdcem lékárny. V minulosti v ní kromû v˘deje a prodeje léãiv˘ch

âESKÉ

FARMACEUTICKÉMUZEUM V KUKSULadislava Valá‰ková

âeské farmaceutické muzeum v Kuksu je jedním ze stfiedisek UniverzityKarlovy v Praze a Farmaceutické fakulty v Hradci Králové. O tom, Ïe jehoexpozice nazvaná Kouzlo apatyky má co nabídnout, svûdãí i náv‰tûvnost.Jen loni do muzea zavítalo 14 000 zájemcÛ nejen z âeské republiky,ale také ze zahraniãí.

âeské farmaceutické muzeumVedoucí: Mgr. Ladislava Valá‰ková, Ph.D.Adresa: Hospitál Kuks, 544 43, KuksZfiizovatel: Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta UK,

Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové 5Tel.: 495 067 580 (Kuks), 495 067 463 (FaF UK), 499 692 161 (kastelán)Fax: 495 512 266 (FaF UK)Web: http://www.ceska-apatyka.cz/Otevírací doba: duben a fiíjen o víkendech od 9 do 17 hod.

kvûten aÏ záfií mimo pondûlí dennû od 9 do 17 hod.Vstupné: základní – 30 Kã, zlevnûné – 15 Kã

1

2

FOTO

NA

TÉT

O D

VOU

STR

AN

ù:A

RC

HIV

âES

KÉH

O F

AR

MA

CEU

TIC

KÉH

O M

UZ

EA

53

pfiípravkÛ probíhala také jejich pfiíprava.Její vzhled se s postupem ãasu pfiizpÛso-boval rÛzn˘m umûleck˘m slohÛm.Dvacáté století je zastoupeno nábytkemz oficíny berounské Nové lékárny, kter˘ r. 1937 navrhoval architekt Václav Kubíkv typickém funkcionalistickém stylu tfiicá-t˘ch let (obr. 3). Kromû lékárenskéhonábytku a stojatek jsou zde vystavenataké dobová zafiízení na v˘robu léãiv˘chpfiípravkÛ – plniãka mastí do tub, perkolá-tor, lis na tinktury, pilulovnice atd.Existenci místnosti, která slouÏila k ucho-vávání léãiv, potvrzuje dal‰í ãást v˘stavy.V tzv. materiálce se skladovala léãiva rost-linného, chemického,minerálního i Ïivoãi‰-ného pÛvodu. Právû poslednû jmenovanápfiitahují nejvût‰í pozornost náv‰tûvníkÛ.V˘jimeãnost âeského farmaceutickéhomuzea spoãívá v tom, Ïe se zamûfiuje na‰iroké spektrum farmaceutick˘ch odvûtví.Kromû exponátÛ, které pfiibliÏují historiilékárenství nejen odborné, ale i laickévefiejnosti, se soustfieìuje také na dal‰íobory farmacie – v˘zkum, v˘robu, kon-trolu, farmaceutické ‰kolství. Právû jim jevûnována sloupová místnost (obr. 4).

Lékárenství 2. pol. 20. stol. pfiedstavujemev ‰esté místnosti.V oficínû lékárny najdemekruhov˘ v˘dejní box pln˘ soudob˘ch továr-ních pfiípravkÛ.Náv‰tûvníci se v nûm ocitnouv roli lékárníka. U velkého laboratorníhostolu si hlavnû nejmlad‰í náv‰tûvníci zkou‰ejívylisovat z kakaového másla ãípky nebovyrobit tablety, a to jak v jednoduché,prapÛ-vodní formû úderem dfievûného kladiva, taktechnicky sloÏitûj‰í s pomocí vfietenovéruãní tabletovaãky (obr. 5).

Nové místnosti i archivPfied dvûma roky se expozice rozrostlao dal‰í dvû místnosti, které jsou urãenéhlavnû odborníkÛm na farmacii, studentÛm,ale také laick˘m zvídav˘m náv‰tûvníkÛm.Vûnují se lékárenství od pol. 19. stol. do50. let minulého století. Vzhled historic-k˘ch lékáren v jednotliv˘ch mûstechâeska pfiibliÏují dobové fotografie (obr. 6).Kromû expoziãních prostor se v muzeunachází historická knihovna ãítající aÏ 25 tisíc svazkÛ s farmaceutickou a pfiíbuz-nou tematikou. Pro studenty nejen farma-ceutick˘ch fakult a pro badatele jek dispozici archiv.

Autorka ãlánku je vedoucí âeského farmaceu-tického muzea, v nûmÏ pracuje od roku 1999.V leto‰ním roce obhájila na Farmaceutickéfakultû v Hradci Králové disertaãní práci natéma âeská farmacie v letech 1929–1938/9.

Mgr. LadislavaValá‰ková, Ph.D.

3

5

6

4


54

K tradici anatomick˘ch ústavÛ na lékafi-sk˘ch fakultách v‰ude ve svûtû proto patfiízhotovovat anatomické preparáty a ucho-vávat je pro studenty i badatele. Dokládajíto stovky odkazÛ k anatomick˘m sbírkámv internetov˘ch databázích.Anatomick˘ ústav 1. lékafiské fakultyUniverzity Karlovy v Praze vlastní rozsáh-lou a sv˘m zamûfiením mimofiádnousbírku anatomick˘ch preparátÛ. Ty jsounyní novû nainstalovány a doplnûny v˘kla-dov˘m textem, kter˘ je srozumiteln˘

i ménû zasvûcen˘m náv‰tûvníkÛm. Tutoinovaci umoÏnila podpora Fondu rozvojevysok˘ch ‰kol a iniciativa prof. Seicherta,kter˘ se dlouhodobû a systematickyvûnuje uspofiádávání a popisu sbírek.ZároveÀ s novou instalací byl pfiipravenPrÛvodce sbírkami Anatomického ústavu1. lékafiské fakulty UK (Karolinum, 2006)s jejich popisem a v˘kladem a s odkazy nafunkci anatomick˘ch struktur. Publikaci

MUZEUM NORMÁLNÍ A SROVNÁVACÍ ANATOMIE – SBÍRKY A V¯UKOVÉ PREPARÁTY ANATOMICKÉHO ÚSTAVU 1. LÉKA¤SKÉ FAKULTY

Milo‰ Grim

Znalost stavby lidského tûla a jeho biologick˘ch vlastností je nepostradatelnou souãástí v‰ech oborÛ medicínya pfiíbuzn˘ch oborÛ spjat˘ch se zdravotnictvím. Makroskopická anatomie zaloÏená na anatomické preparaci jezákladem tûchto poznatkÛ. Je tomu tak i v dne‰ní dobû, kdy se anatomie jako vûdní obor stále více zab˘vá studiem bunûk a jejich molekul.Anatomie na lékafiské fakultû musí vybavit studenta znalostmi, které mu umoÏnínejen provádût chirurgické v˘kony, ale i interpretovat nálezy získané zobrazovacími technikami.

Muzeum normální a srovnávací anatomiePfiednosta: prof. MUDr. Milo‰ Grim, DrSc.Adresa: Univerzita Karlova v Praze, 1. lékafiská fakulta – Anatomick˘ ústav,

U Nemocnice 3, Praha 2, 128 00 Tel.: 224 965 780 Fax/záznamník: 224 965 770Web: http://anat.lf1.cuni.cz/internet.htmExponáty muzea srovnávací anatomie slouÏí vûdeck˘m úãelÛm. Jsou pfiístupné po pfiedchozí domluvûv sekretariátû ústavu.

Osteologická sbírka srovnávací anatomie obratlovcÛ

Plicní segmenty znázornûné nástfiikem obarvenou Ïelatinou

FOTO

NA

TÉT

O D

VOU

STR

AN

ù:A

RC

HIV

MU

ZEA

NO

RM

ÁLN

Í A S

ROV

NÁ

VAC

Í AN

ATO

MIE

55

pfiipravili prof. Seichert, dr. NaÀka a prof.âihák, kter˘ popsal historii vzniku sbíreka zmapoval v˘voj anatomie jako vûdníhooboru v Praze. Prezentace na toto téma jezvefiejnûna i na webov˘ch stránkách ústavu(http://anat.lf1.cuni.cz/internet.htm).

Exkurze sbírkamiZáklad sbírky tvofií kolekce anatomic-k˘ch preparátÛ, která vznikla uÏ v polo-vinû 18. století. KaÏdá generace anatomÛji systematicky doplÀuje. Nejstar‰í ãástpfiedstavují preparáty cév tenkého stfieva,které zhotovil Jifií Procháska(1749–1820), dále preparáty ze sbírkyPurkyÀovy a Hyrtlovy. Josef Hyrtl patfiilk nejv˘znamnûj‰ím anatomÛm 19. stoletía nûkolik let pÛsobil v Praze. Bohat˘ kra-niologick˘ materiál slouÏí jak k vûdeck˘múãelÛm, tak k v˘uce medikÛ. ShromáÏdilho prof. V. A. Bohdalek v letech1845–1872, kdy vedl katedru praÏskéanatomie.Nejrozsáhlej‰í ãást sbírky je zamûfiena nanormální anatomii ãlovûka. Tvofií ji fiezyorgány nebo cel˘mi ãástmi tûla, preparátyzhotovené anatomickou pitevní techni-kou, odlitky dutin orgánÛ, kosti, modely,prostorové rekonstrukce orgánÛ a plasti-nované preparáty. Nacházejí se zde taképreparáty, které dokládají variabilitu ana-tomick˘ch struktur a patologické zmûnyna kostfie.Dal‰í ãást se vûnuje srovnávací anatomii.Obsahuje kostry a orgány zástupcÛ v‰echtfiíd a fiádÛ obratlovcÛ, vãetnû nejbliÏ‰íchpfiíbuzn˘ch ãlovûka. Dokládá podobnostjejich stavby s anatomií lidí a slouÏí kestudiu historického v˘voje ãlovûka jako

biologického druhu. V˘znam srovnávacíanatomie v souãasné dobû narÛstá s roz-vojem poznatkÛ o podobnosti moleku-lárnû-genetick˘ch mechanismÛ, které fiídív˘voj jedince v celé Ïivoãi‰né fií‰i. Protose jedná o velmi dÛleÏitou ãást sbírky.

Pozvánka nejen pro mediky a vûdceSbírka slouÏí k vûdeck˘m úãelÛm, zejménastudentÛm lékafiství a pfiíbuzn˘ch oborÛ.Je ale pfiístupná i ‰irokému okruhuzájemcÛ, ktefií se chtûjí seznámit se stav-bou lidského tûla, s jeho fylogenetick˘ma ontogenetick˘m v˘vojem i s historií jehopoznávání. Studium anatomick˘ch prepa-rátÛ a modelÛ poskytuje pfiíleÏitostk hlub‰ímu pochopení stavby ãlovûkaa zároveÀ motivuje k dal‰ímu vzdûlávání.

Autor ãlánku je pfiednostou Anatomickéhoústavu 1. lékafiské fakulty Univerzity Karlovyv Praze.

prof. MUDr. Milo‰Grim, DrSc.

Ledvinové kalichy, pánviãka a fieãi‰tû segmentov˘ch vûtví ledvinové tepny po nástfiiku obarven˘mi pryskyfiicemi

Polokruhové kanálky ve spánkové kosti Kloubní a rÛstové chrupavky (bílé) na pfiilehl˘ch ãás-tech stehenní a holenní kosti (zelené)


56

Na lékafiské fakultû v Hradci Králové bylobudování anatomického muzea zahájenosouãasnû se vznikem ústavu anatomieihned po zaloÏení fakulty a zahájení v˘ukyna podzim roku 1945. Bylo to nezbytné,neboÈ v˘uka anatomie zprvu – podlevzpomínek tehdej‰ích studentÛ – trpûlanedostatkem studijních materiálÛ, obrazÛa preparátÛ, takÏe napfiíklad první anato-mické obrazy vytvofiili v˘tvarnû nadanístudenti. Podle soudob˘ch pramenÛ tvofiízáklad sbírky soubor kostí zapÛjãen˘chprvní pfiednostkou ústavu, MUDr. Libu‰íFuãíkovou. Preparáty se pro muzeumzhotovovaly postupnû, ve spolupráci sestudenty, a tak mûlo koncem letníhosemestru roku 1946 muzeum dal‰ích 120fixovan˘ch preparátÛ.V systematické práci na zhotovování ana-tomick˘ch preparátÛ a na získávání kos-terního materiálu pokraãovali pracovníciústavu anatomie pod vedením profesoraMUDr. Jana Hromady, DrSc., kter˘nastoupil na místo vedoucího ústavu ana-tomie v roce 1951, po pfiemûnû lékafiskéfakulty ve Vojenskou lékafiskou akademii.

Pamûtníci dodnes vzpomínají na vyvû‰enéjmenné seznamy asistentÛ i laborantÛústavu se zadan˘mi úkoly pro preparacei na to, jak dÛslednû pan profesor tvorbupreparátÛ kontroloval. DÛkazem kvalitypreparaãních prací je skuteãnost, Ïemnohé preparáty z první poloviny 50. lettvofií souãást v˘ukov˘ch sbírek dodnes,aniÏ by doznaly jak˘chkoliv zmûn. Nejvût‰ímnoÏství fixovan˘ch preparátÛ vzniklov 50.–70. letech minulého století, av‰akdoplÀování, obnova a roz‰ifiování sbírekpokraãuje nadále.

Jak „zakonzervovat“ lidské tûloPostupÛ, jak˘mi lze pfiipravovat preparáty,je mnoho. Klasick˘mi metodami jsou kos-terní preparáty ãi‰tûny, vysou‰enya impregnovány, aby pak mohly b˘t ucho-vávány na vzduchu. Z vnitfiních orgánÛa tkání pitvan˘ch tûl se zhotovují tzv. „mokré preparáty“, ukládané po pre-paraci a fixaci do sklenûn˘ch nádob s kon-zervaãním roztokem. Z dal‰ích metodstojí za zmínku jeden z prvních zpÛsobÛtvorby fiezÛ vnitfiními orgány – zalévánífixovan˘ch fiezÛ do Ïelatiny a následnû dokamenouhelné smoly. Tuto metodiku zís-

ANATOMICKÉMUZEUMLÉKA¤SKÉ FAKULTYV HRADCI KRÁLOVÉ

Dá‰a SlíÏová

Anatomická muzea b˘vají tradiãní souãástí anatomick˘ch pracovi‰Èa jejich vybudování je ãasto otázkou dlouh˘ch let i desetiletí; zaãátky královéhradeckého muzea se datují do roku 1945. Za víc neÏ ‰edesát letnashromáÏdilo mnoÏství exponátÛ, které slouÏí pfiedev‰ím ke studiu lidského tûla a pomáhají pfii v˘uce studentÛ medicíny. Pro potfieby srovnávací anatomie jsou zde i skelety a orgány pÛvodu zvífiecího.

Muzeum anatomického ústavu LF HKPfiednostka: doc. MUDr. Dá‰a SlíÏová, CSc.Adresa: Lékafiská fakulta UK, Ústav anatomie, ·imkova 870, 500 38 Hradec KrálovéTel.: 495 816 230Fax: 495 511 711Web: http://www.lfhk.cuni.cz/anatomie/

← Pohled do vefiejnû pfiístupné ãásti anatomickéhomuzea (v 1. patfie anatomického ústavu)

FOTO

NA

TÉT

O D

VOU

STR

AN

ù:M

ICH

AL

SOU

âEK


57

kal MUDr. Pfiemysl Poláãek v roce 1960z tehdej‰ího anatomického ústavuLékafiské akademie v LodÏi a v tomtéÏroce ji zavedl u nás. Dochované fiezy pfie-hlednû demonstrují vnitfiní strukturu led-vin a srdce ãi topografické vztahy orgánÛv tûle plodu. Moderní metodou barvenía zalévání fiezÛ do Ïelatiny jsou dnes zho-tovovány horizontální, frontální a trans-verzální fiezy mozkem, které pomáhajístudentÛm porozumût sloÏité struktufietohoto orgánu a zároveÀ jim umoÏÀujísnaz‰í orientaci na snímcích zhotoven˘chRTG a radiodiagnostick˘mi metodami.Velká skupina tzv. „nástfiikov˘ch“ nebo„korozívních“ preparátÛ vznikla metodounástfiikÛ Woodova kovu, pryskyfiic a akry-látov˘ch hmot do orgánového cévníhofieãi‰tû a dal‰ích dut˘ch systémÛ. Po jejichzatuhnutí a odleptání mûkk˘ch tkání zís-káváme vûrné odlitky prostorovéhouspofiádání orgánov˘ch cév, tracheobron-chiálního vûtvení, Ïluãníku a Ïluãov˘chcest, srdeãních nebo mozkov˘ch komor,dutinek vnitfiního ucha apod.

Poklad z Broumovského klá‰tera V dobû, kdy anatomick˘ ústav vedl doc.MUDr. Jifií Pafiízek,CSc. (1970–1990),byla v˘znamnû obohacena osteologickásbírka ústavu o rozsáhl˘ soubor koster-ního materiálu z 8.–13. století, získan˘ zezru‰ené kostnice klá‰tera v Broumovû.Pfii postupném antropologickém zpraco-vání témûfi 800 dûtsk˘ch a dospûl˘chlebek tohoto souboru byly nalezeny nej-rÛznûj‰í variety a anomálie, patologicképrojevy, zhojená váleãná zranûní apod.Nejzajímavûj‰í nálezy z tohoto souborutvofií v souãasné dobû velkou ãást expo-

nátÛ vefiejnû pfiístupné ãásti anatomic-kého muzea, která slouÏí nejen k v˘ucestudentÛ na‰í fakulty, ale i k exkurzím stu-dentÛ pedagogické fakulty, stfiedních zdra-votních ‰kol a gymnázií na‰eho regionu.Posluchaãi Farmaceutické fakulty UKv Hradci Králové mají v posledních nûko-lika letech v˘uku v anatomickém muzeustandardnû zafiazenu ve svém rozvrhu.

V˘znam muzea dnesPfiestoÏe je dnes ve v˘uce anatomie vyu-Ïívána fiada moderních metod, anato-mické muzeum se sv˘mi ãasto vzácn˘miexponáty hraje v pfiípravû budoucíchlékafiÛ nezastupitelnou roli. Kromû tohonám v‰em pfiipomíná práci na‰ich pfied-chÛdcÛ a uãitelÛ, na kterou navazujemea v níÏ se snaÏíme pokraãovat.

Autorka ãlánku je pfiednostkou Ústavu anato-mie na LF v Hradci Králové. Je také ãlenkouâeské anatomické spoleãnosti, která se nega-tivnû vyjádfiila k v˘stavû lidsk˘ch tûl Bodies.Habilitovala se prací o morfologick˘ch zmû-nách cévních stûn.

doc. MUDr. Dá‰aSlíÏová, CSc.

Ukázka kosterního souboru s lebkami ze 7.–9. století(avarsko-slovanské kosterní pohfiebi‰tû v Holiarech,SR)

Korozívní nástfiikové preparáty cévního fieãi‰tû a orgánov˘ch dutin

âást muzea s preparáty orgánÛ a s v˘vojovou fiadou lidsk˘ch lebek

STUDENTI NA CESTÁCHSTUDENTS' TRAVELS

KonkurzNa 2. lékafiské fakultû UK chce naErasmus kaÏd .̆ Co je na nûm tak lákavé?

Nové prostfiedí, novázku‰enost, noví kama-rádi... Podíváte se doevropské nemocnice,nauãíte se jazyk, cestu-jete, odpoãinete si. Místna zahraniãních univerzi-tách v‰ak není mnoho.Va‰e ‰ance získat stipen-dium je vût‰í, máte-lisamé jedniãky, jste-li ve

vy‰‰ím roãníku, mluvíte-li anglicky, fran-couzsky, ‰panûlsky a jste-li vytrvalí.

Francouzské nemocnice se bez stu-dentÛ tûÏko obejdouStudium medicíny ve Francii je dalekovíce prakticky zamûfiené neÏ u nás.AÏ tam jsem koneãnû poprvé pocítilaopravdové studijní nad‰ení. Pfiiznám setotiÏ, Ïe ve ãtvrtém roãníku studia jsembyla z praktické v˘uky na domácí fakultûvíce neÏ zklamaná. Moje pfiedstava o stu-diu v‰eobecného lékafiství se od realityvelmi li‰ila. Pfii odjezdu na stáÏ jsem mûlav hlavû podrobné teoretické znalosti, alenebyla jsem schopna samostatnû o‰etfiitpacienta. âe‰tí studenti se na stáÏíchdívají a netrpûlivû ãekají na chvíli, kdy sibudou moci nûco vyzkou‰et.Ve Francii sedívají lékafii. Studenti pracují víceménûsamostatnû nebo pod dohledem. Nesouzodpovûdnost, jsou placení a poji‰tûní zapfiípadnou jimi zpÛsobenou ‰kodu.O terapeutickém postupu samozfiejmû

vÏdy rozhoduje lékafi. Rozsah studentsképraxe se také li‰í na rÛzn˘ch oddûleních.Zdravotní systém ve Francii ale na rozdílod ãeského se studenty medicíny poãítáa nemocnice by se bez jejich pomociobe‰ly jen velmi tûÏko. U nás se nûkdynemohu zbavit pocitu, Ïe jsem tu navíc,ne-li Ïe pfiekáÏím a zdrÏuji. Také osobnípfiístup pedagogÛ ke studentÛm je veFrancii jin ,̆ rovnûj‰í a vstfiícnûj‰í. Je topartnerství, umoÏÀující diskusi a spolu-práci. U nás jsem se s takov˘m pfiístupemsetkala jen zfiídka.

Jak Francouzi zkou‰ejí? Kvalitnûj‰í praktická v˘uka není jedin˘mrozdílem mezi dvûma systémy vysoko-‰kolského vzdûlávání lékafiÛ.Ve Francii jestudium medicíny rozdûleno do nûkolikastudijních modulÛ. Já jsem si zvolila moduls názvem Hlava a krk, kter˘ v sobû zahr-nuje ãtyfii medicínské obory: neurologii,psychiatrii, oãní a ORL. Zkou‰ka je píse-mná, na konci semestru. V‰ichni studenti

MEDICÍNA JE

REFLEXE – I V J IÎNÍ FRANCII

Daniela ·upová

Je tomu právû rok, co jsem se vrátila ze zahraniãní stáÏe ve francouzskémNimes. Jako studentka 4. roãníku v‰eobecného lékafiství na 2. lékafiskéfakultû UK jsem tam absolvovala letní semestr v rámci programuErasmus.Tûchto ‰est mûsícÛ mûlo zcela urãující v˘znam pro mé budoucívnímání studia i mÛj osobní Ïivot.

58

← Lékafiská fakulta v Montpellier, zaloÏena r. 1220, je podle Wikipedie nejstar‰í na svûtû.

Erasmus a cestování – Marseille, Calanques de Sugiton.

FOTO

:PET

R V

IN·

59

chodí ke zkou‰ce najednou ve stanove-ném termínu. Jedná se o test se tfiemi aÏãtyfimi „klinick˘mi pfiípady“. Struãn˘ popispacienta, kter˘ k vám právû pfiichází doordinace na konzultaci, a asi sedm prak-tick˘ch otázek typu: Na jakou diagnózumáte podezfiení? Jaké vy‰etfiení je potfiebazajistit? Jaké komplikace se mohouvyskytnout? Obãas musíte zhodnotit rentgenov˘ sní-mek nebo v˘sledky z laboratofie, sem tamse objeví i nûjaká ãistû teoretická otázka.Îádné chytáky, Ïádné podrobnosti. Nazkou‰ku není tfieba se biflovat. Pokud jstetrochu dávali pozor, pokud vás to trochuzajímá, pokud umíte trochu pfiem˘‰leta trochu francouzsky, je to jednoduché.Písemka trvá tfii hodiny a pak jdete domÛ.V˘sledky jsou známy zhruba do mûsíce.Jedin˘ moÏn˘ opravn˘ termín je v záfií,ale troufám si fiíci, Ïe devadesát procentstudentÛ projde hned napoprvé. ZáleÏíale na obtíÏnosti modulu.Podobnû probíhají ve Francii i státní závû-reãné zkou‰ky. S tím rozdílem, Ïe klinic-k˘ch pfiípadÛ je deset, napfiíã v‰emimedicínsk˘mi obory. Medici se na testytohoto typu po celou dobu studia inten-zivnû pfiipravují, pfiíklady se probírají nasemináfiích, uãebnic s kazuistikami jsouplné knihovny.V posledních letech se dis-kutuje o roz‰ífiení zkou‰ky o „kritickézhodnocení odborného vûdeckéhoãlánku“. To ale podle studentÛ ohroÏujecelkové objektivní hodnocení zkou‰ky,protoÏe slohová práce se dá jen tûÏkobodovû oznámkovat tak dobfie jako pfiíméodpovûdi na otázky. Medici hlasitû protes-tují v ulicích a neváhají v zájmu vûci zablo-kovat tfieba i dálnici. Francie byla vÏdyckyrevoluãní...Mnoho povyku ale tentokrát není pro nic.Na státní závûreãné zkou‰ce totiÏ veFrancii záleÏí dal‰í osud v‰ech absolventÛlékafisk˘ch fakult. Po celé zemi se totiÏtato Examen National Classant pí‰ev jeden den, v jednu hodinu a se stejn˘mzadáním. V˘sledkem zkou‰ky je bodovéhodnocení, které studentÛm urãí pofiadípodle toho, jak si stojí mezi ostatními. Nazákladû tohoto umístûní je pak mlad˘lékafi pfiijímán do zamûstnání. Chcete-li

b˘t chirurg nebo pediatr, mûli byste seumístit hodnû vysoko, protoÏe ve zmínû-n˘ch oborech je velká konkurence.Nejste-li spokojeni s vlastním v˘sledkem,mÛÏete si zkou‰ku po roce zopakovat.Mnû osobnû se tento systém velmi líbí,protoÏe zaruãuje prÛhlednost a zamezujejakékoli diskriminaci.

Co jiného se na Erasmu nauãíte?Jak v‰ichni „erasmáci“ vûdí, celá zahra-niãní stáÏ není zdaleka jenom studium.Pro mû byla Francie první evropskouzemí, kde jsem doopravdy Ïila. Poprvé vesvém Ïivotû jsem se musela spolehnoutsama na sebe. Kromû veãírkÛ, památek

a cestování je to taky samota a pfiem˘‰-lení, jak zaplnit svÛj voln˘ ãas (pfiece jen senûjak˘ najde). Nimes totiÏ není zrovnamûsto, kde se konají mimofiádné kulturníudálosti kaÏd˘ veãer. Je tam jedno kvalitníkino a pár divadelních scén, tfii bazény.Dvakrát za rok se na ulici tanãí. Poprvépfii slavnosti Feria, provázené b˘ãímizápasy v místní arénû, a podruhé v ãervnuna svátek hudby. Pro kulturní i spoleãen-sk˘ Ïivot je daleko vhodnûj‰í nûkolik kilo-metrÛ vzdálen˘ Montpellier.Je‰tû jeden pocit byl pro mû nov .̆ Nikdyjsem se nesetkala s nepfiíjemn˘mi pohledynebo opovrÏením, ale pfiesto jsem si ãastopfiipadala jako holka z „v˘chodní Evropy“.

Jeden den v Ïivotû studentaBudík mi nezvoní v pÛl sedmé jako v âR, ale o hodinu pozdûji. Mám ãas rozlepit oãi a v klidu se nasní-dat. Zdej‰í rytmus vyhovuje potfiebám mého organismu – v nemocnici se zaãíná aÏ o deváté. Do ‰kolychodím pû‰ky, nûkdy jezdím na kole. Do dvanácti jsem na stáÏi, pak jdu se spoluÏáky na obûd. Mámdvû hodiny volno, neÏ zaãnou pfiedná‰ky. Jen nûkteré z nich jsou povinné. O pÛl sedmé se vracím nakolej, nûco si uvafiím, popovídám si s kamarády, odpovím na e-maily a jdu spát. Nic není totiÏ tak doko-nalé, jak se zdá. Co francouzsk˘m studentÛm medicíny chybí, je voln˘ ãas.Ve ‰kole tráví dlouhé hodinys nijak zázraãn˘m efektem. Co takhle v˘uku zkrátit a zintenzivnit? Pro mû by se tím stala dokonalou!

FOTO

:AR

CH

IV D

AN

IELY

·U

POV

É

FOTO

:AR

CH

IV D

AN

IELY

·U

POV

É

STUDENTI NA CESTÁCH / STUDENTS' TRAVELS

→ Saint Guilhem le Désert, vesniãka, kterou pfii svécestû po francouzském jihu nesmíte minout.


60

MoÏná proto, Ïe zdej‰í lidé nikdy nebyliv Praze, Ïe neznali Kafku, Havla aniKunderu.A jen málo z nich jevilo zájem secokoli o mé rodné zemi dozvûdût. Potkalajsem tam ale i drahé du‰e a nenahradi-telné pfiátele, ktefií jsou ãásteãnû odpo-vûdni za mÛj vfiel˘ vztah k této zemi a zato, Ïe se do Francie vÏdycky ráda vracím.

Nûco se zmûniloErasmus ve Francii byl pro mne velkouinspirací. Zaãala jsem pfiem˘‰let, jak zlep-‰it stávající ‰kolní systém v âR a jaké jsoucíle a priority na‰eho vysoko‰kolskéhovzdûlávání lékafiÛ. Ve Francii se zamûfiujína typické pfiípady, trénují se v nejãastûj-‰ích situacích a postupech, ale hlavnû – uãí

se v medicínû pfiem˘‰let.V âechách zÛstá-váme pfii studiu jen u teorie. Pfii takovémmnoÏství informací, které se máte nauãitke zkou‰ce, vám pomalu ani nezbyde ãaspoloÏit si otázku v medicínû tak klíãovou:Proã? Úvahy o diferenciální diagnosticejsou pro vás jedna velká neznámá, jsteztraceni, nevíte, co si poãít.V tomhle jsouFrancouzi napfied.A pfiitom je to tak jed-noduché – staãí si to jen vyzkou‰et.Ve Francii nemají takov˘ pfiedmût, jako jepatologie, v níÏ získáte v‰eobecn˘ pfiehledo spektru nemocí a usnadní vám lépe sev medicínû orientovat.Toho si na ãeskémpfiístupu cením, je víc systematick .̆ AlezároveÀ bych si pfiála, aby uãebnice, zekter˘ch jsem studovala, zhubly nejménû

o jeden díl. Je opravdu tak dÛleÏité znátpodrobnosti? Nebo je lep‰í získat pfii stu-diu pevn˘ základ a detaily si doplnit aÏv pfiíslu‰ném oboru? Umût se postavitk jakékoli zdravotní situaci, mít zaÏitágesta první pomoci, vûdût, co dûlat. Umûtse nad pfiípadem zamyslet. A právûv tomhle mi moje zahraniãní zku‰enostdala nejvíc – nabídla mi dal‰í, nejzajíma-vûj‰í rozmûr medicínského my‰lení.Jsem praktick˘ ãlovûk – co se nauãím,chci vyzkou‰et. Potfiebuji vûci vidût, abychsi je zapamatovala. Uãím se skrze zku‰e-nost. Proã nedat ãesk˘m medikÛm takénûjakou úlohu a zodpovûdnost? VÏdyÈpraxe je navíc tak zásadní v osobní moti-vaci. Student si vyzkou‰í, zda by si vûdûlrady, pozoruje na sobû urãit˘ v˘voj, uãí sejednat s pacienty. Je na své budoucí povo-lání o sto procent lépe pfiipraven. Je topro nûj pozvoln˘ proces zrání.Návrat na domácí fakultu byl pro mûobtíÏn .̆ Nechtûlo se mi. Znovu pfied-ná‰ky, znovu desítky zkou‰kov˘ch otázek.Nutit dospûlé lidi k povinné ‰kolnídocházce mi pfiipadalo a pfiipadá nedÛ-stojné. Dejte mi do ruky kvalitní uãebnicia poradím si. Dejte mi ‰anci, chci si tozkusit, jaké to je, b˘t doktorem.

UÏiteãné internetové odkazy:http://www.cuni.cz/UK-39.htmlhttp://www.lepontneuf.asso.frhttp://www.amft.czhttp://www.cnci.univ-paris5.frhttp://www.anemf.orghttp://www.sante.gouv.fr/emplois/dhos/internat/med_eu/sommaire.htm

Za fotografie dûkuji Va‰ku Hánovi a PetruVin‰ovi. Za pomoc pfii sestavování inter-netov˘ch odkazÛ Hance ·tûpánkové.

Autorka ãlánku je studentkou 5. roãníku 2. lékafiské fakulty UK. V budoucnosti by sechtûla vûnovat infekãnímu lékafiství a zapojit sedo humanitární rozvojové pomoci. V souãasnédobû je na stáÏi v PafiíÏi.

Daniela ·upová

Pracovní t˘m tvofií lékafi-‰kolitel a jeden aÏ dva studenti. Já, Adrien a ‰kolící lékafi pfied operaãním sálem ORL.

Areál nemocnice v Nimes.

FOTO

:VA

·EK

HÁ

NA

FOTO

:AR

CH

IV D

AN

IELY

·U

POV

É


61

Ale‰ je zakladatelem tohoto projektu.Pracoval na úrazové ambulanci NemocnicePardubice, v roce 2004 jel na vlastní pûstpomáhat na Srí Lanku po tsunami a zde sespojil s ADROU âR, kde pracuje jako dob-rovolník dodnes.V Itibu nás vede pfii prácina chirurgickém sálku a fiídí ná‰ ambulantnívÛz pfii cestách do nemocnice. Je dobr˘organizátor, pfiátelsk ,̆ se smyslem prohumor.To je ve zdej‰ích podmínkách dostdÛleÏité, neboÈ spoleãnû trávíme skorocel˘ den.

Kde, co a koho léãíme?PÛvodní adventistická ambulance se roz-rostla na komplex nûkolika budov zahrnu-jící pfiíjmovou ambulanci, chirurgick˘ sálek,laboratofi, lÛÏkovou ãást, speciální místnostpro konzultace s HIV pozitivními pacientya zubní ordinaci, kde uÏ chybí jen kvalifiko-van˘ zubafi. Samostatnû byla vybudovánaporodnice a domek pro ãesk˘ personál,kde jsme dohromady ãtyfii medici a Ale‰.

Nejãastûji se zde setkáváme s malárií, bfii‰-ním tyfem, amébovou dysenterií, tuberku-lózou, pneumonií. V laboratofii dálediagnostikujeme HIV (v podstatû nejroz‰í-

fienûj‰í zdravotnick˘ problém v okolí), syfi-lis, infekce moãov˘ch cest. Zdej‰í laborantJob disponuje nov˘m mikroskopem, nakterém se pokou‰íme i my rozpoznat

MISEADRA

V KENI

Lenka Kotaãková, Barbora Jagerská

Na‰e cesta do Keni zaãala nûkdy kolem ledna 2008, kdy jsme v podstatûnaslepo oslovily rÛzné humanitární organizace s tím, Ïe máme zájemo zdravotnick˘ projekt v Africe. De facto se nám ozvala pouze ADRA âRs mûsíãní stáÏí ‰itou na míru studentÛm medicíny. Od roku 2005 tatoorganizace spravuje a rozvíjí zdravotnické stfiedisko ve vesnici Itibov západní Keni pod vedením zdravotníka Ale‰e Bárty.

âeské zdravotnice v Itibu operují pacienta, kter˘ byl posekán maãetou.

Námûstí v Itibo Town

FOTO

NA

TÉT

O S

TR

AN

ù:A

LE·

BÁ

RTA


62

v˘sledky jednotliv˘ch testÛ, ov‰em stano-vit pozitivitu malárie je pro nás i pfies tfií-t˘denní ‰kolení sloÏité.Do ambulance se dostavuje celé spek-trum pacientÛ. Úter˘ je v‰ak vyhrazenopro oãkování dûtí, ãtvrtek prohlídkámtûhotn˘ch a plánovanému rodiãovství.Velmi ãasto o‰etfiujeme úrazy, popáleniny,setkali jsme se dokonce i s obûÈmi domá-cího násilí. Pracovní doba je stanovena od8.00 do 17.00 kaÏd˘ den kromû volnésoboty, ale jsme tu pro naléhavé pfiípadya porody nonstop.ReÏim je zatím nastaven tak, Ïe se mezisebou domluvíme, co budeme dûlat.Kohozajímá malárie, ten pomáhá s malarick˘mipacienty nebo pfii testech v laboratofii,koho zajímá více chirurgie, dûlá pfievazy.Asistujeme pfii porodech, i kdyÏ zatímjsme samostatnû je‰tû Ïádn˘ nevedli. Mydvû trávíme nejvíce ãasu právû v chirur-gické ãásti, ale nakonec se v‰ichni prostfií-dáme, aby si kaÏd˘ vyzkou‰el v‰echno. Jedost moÏné, Ïe s pfiíjezdem ãeského dok-tora bude mít celá stáÏ pfiísnûj‰í fiád, alenám to zatím takto vyhovuje.Místní zamûstnanci jsou velmi vstfiícnía informovaní. Aãkoli dosáhli jen vzdûlánístfiednûzdravotnického personálu, sv˘miznalostmi o africké medicínû a doved-nostmi jej zdaleka pfiedãí. ZdravotníciElizabeth a Joseph svou prací obsáhnouporodnictví, internu a tzv. malou chirurgii(zákroky provádûné pouze v lokální ane-stezii) a jsou skvûl˘mi uãiteli.Komunikujeme spolu v angliãtinû, kteroudobfie ovládají, protoÏe po svahil‰tinû jeto druh˘ oficiální jazyk.Ve zdej‰í oblasti jeje‰tû roz‰ífien jazyk kisii. Museli jsme senauãit pár základních frází hlavnû kvÛlidûtsk˘m pacientÛm.Spádová oblast zahrnuje 65 000 obyvatel.Nacházíme se v nejlidnatûj‰í, nejchud‰ía nejmalariãtûj‰í ãásti zemû. V loÀskémroce zde bylo o‰etfieno 7 399 pacientÛ,coÏ je sedmkrát více neÏ pfied rekon-strukcí. KaÏd˘m rokem se tento poãetzvedá asi o 3 000. S rostoucí popularitoucentra se zvy‰uje i komplikovanost pfií-padÛ. Péãi si zde pacienti hradí jako v jaké-koli jiné keÀské nemocnici, jen na‰e práceje zadarmo. MoÏnosti léãby a diagnostikyjsou omezené, ale na zdej‰í pomûry nad-standardní.

Velmi sloÏité pfiípady pfieváÏíme do nej-bliÏ‰í nemocnice, vzdálené asi 40 minutcesty.Pro Evropana je úroveÀ vybavení a hygi-eny i pfiístup k pacientÛm této nemocniceotfiesn .̆ Zdej‰í obyvatelé jsou ale vdûãniza jakoukoliv pomoc.Ve spolupráci s CDC (Centers forDisease Control and Prevention) mámesmluvenou schÛzku s lékafiem tétonemocnice. UkáÏe nám zvlá‰tní pfiípadytropické medicíny, moÏná se s ním dosta-neme i na sál. KdyÏ jsme schÛzku dojed-návali, byl velmi mil˘ a vstfiícn .̆ Jsme

zvûdavé na rozdíln˘ pfiístup pfii oficiálnínáv‰tûvû, protoÏe normálnû na doktoraãekáme minimálnû pÛl hodiny, ten potépacienta vy‰etfiuje od stolu, a pokud munedáme své rukavice, tak se ho ani nedo-tkne.Bavily jsme se o zdravotnictví s jednoumladou KeÀankou, která chce b˘t lékafi-kou.Vysvûtlila nám, Ïe lékafiÛ je na velk˘poãet nemocn˘ch málo a mnoho z nichdûlá medicínu pro peníze, ne pro pacienty.Stále se vyuÏívá toho, Ïe obyvatelé nemajímoÏnost v˘bûru a musí se spokojit s tímmálem, které jim je nabízeno. Nemají

Srpnov˘ t˘den v itibské nemocnici(ze zápisníku Ale‰e Bárty)âe‰tí studenti byli cel˘ t˘den na ambulanci, o‰etfiovali ãerstvé úrazy, pfievazovali a provádûli rÛznávy‰etfiení nemocn˘ch ve spolupráci s místním zku‰en˘m personálem. Také se aktivnû, formou asi-stence, úãastnili nûkolika porodÛ, které jsme zde mûli. Nûkolikrát jsme museli narychlo pfieváÏet paci-enty do vzdálené nemocnice. Jednalo se o rozsáhlá zranûní maãetou nebo závaÏné komplikacev prÛbûhu porodu.V pátek veãer k nám pfii‰la mladá rodiãka na porod. âas se protahoval, porod ne a ne skonãit.Nakonec jsme ji se sirénou a majáky odváÏeli do nemocnice. Byli jsme zvûdaví, jak si s touto kompli-kací poradí místní nemocniãní zdravotníci. Snaha dokonãit porod trvala je‰tû dal‰ích nûkolik hodin poddohledem sester a lékafie. BohuÏel se ani jim nepodafiilo vyãerpanou rodiãku odrodit. Zku‰ená sestraza pomoci nûjakého muÏe v zimní silonové bundû maãkala bfiicho, pfietáãeli rodiãku, ale nic nepo-mohlo. Odpoledne zaãali pfiipravovat sál na porod císafisk˘m fiezem a my jsme odjíÏdûli zpût do Itiba.Za nûkolik dní jsme se dozvûdûli, Ïe dítû pfii v˘konu zemfielo.Na ambulanci se setkáváme hlavnû s malárií, dûtsk˘mi bronchitidami, obãas k nám pfiivezou nûkohos onemocnûním AIDS. Mûli jsme i nûkolik potvrzen˘ch onemocnûní TBC, u jednoho pfiípadu jsme pfied-bûÏnû diagnostikovali tuberkulózu kostí.Tohoto i ostatní TBC pozitivní pacienty jsme pfieváÏeli do vzdá-lené nemocnice. Mûli jsme i fiadu ãerstv˘ch úrazÛ. Jako vÏdy popáleniny, nûkteré ãerstvé, jiné staréa zanedbané. ¤ezné rány na za‰ití, ale i rozpadlé, které nikdy nebyly o‰etfieny.Pfiivezli k nám jedenáctiletou holãiãku, pod kterou se zlomila vûtev, kdyÏ lezla po stromû; tfiíslem senabodla na dal‰í vûtev pod sebou.Ta jí propíchla kÛÏi a asi na 20 cm zajela pod kÛÏi bfiicha. Dívenkujsme Ïilnû zajistili, napojili infuzi, provedli základní o‰etfiení a stabilizaci stavu a i s kusem vûtve podkÛÏí pfieváÏeli narychlo do nemocnice.V na‰ich podmínkách jsme si nemohli dovolit plné odstranûnídfieva.V pfiípadû, Ïe by byla po‰kozená tepna nebo velká Ïíla, mohli bychom stav spí‰e zkomplikovat.Do nemocnice jsme pfiijeli na urgentní pfiíjem, kde se nejprve pÛl hodiny ãekalo na lékafie. Opût pfii-‰la dáma v kost˘mku s kabelkou a pomalu jsme ani nevûdûli, zda je to lékafika, nebo nûjaká pocestná.Nicménû po chvíli sepisování papírÛ a rÛzn˘ch úãtÛ jsme zranûnou odváÏeli o patro v˘‰, na lÛÏkovouãást. Mylnû jsme se domnívali, Ïe pÛjde hned na operaãní sál. UloÏili ji na postel a prozatím v‰e. Myjsme odjeli zpût do Itiba. Druh˘ den jsme se od pfiíbuzného, kter˘ dívku do nemocnice doprovázel,dozvûdûli, Ïe ‰la na sál aÏ po jedenácti hodinách ãekání s klackem v bfii‰e. Dost dûsivé, ale asi senikomu nechtûlo veãer operovat. Nakonec jsme dívku pfievezli k nám a zde ji doléãujeme sami. Clonaantibiotik a obdenní pfievazy rány mají úspûch. Nerozvinula se Ïádná infekce a dívka sama docházíz domu na o‰etfiení.Taky jsme mûli malého chlapce, kter˘ strãil ruku do stroje na ‰rotování kukufiiãn˘ch zrn. Jeden prstvisel na kÛÏi ve zmûti rozdrcen˘ch kostí, dal‰í mûl pfiefiezané s obnaÏen˘mi ‰lachami a na ostatníchbylo mnoho fiezn˘ch ran. Zase jsme provedli o‰etfiení, zaji‰tûní Ïíly, infuzi a stabilizaci stavu a vyjelijsme do nemocnice v moÏná bláhovém pfiesvûdãení, Ïe tam mohou udûlat více neÏ jen amputaci tûÏceporanûného prstu. Zatím jsme se nedozvûdûli, jak v‰e dopadlo...

Ale‰ Bárta z humanitární organizace ADRA âR je koordinátorem projektunemocnice v Keni.


63

peníze pomalu ani na o‰etfiení, natoÏpakna právníka, kter˘ by Ïaloval doktora ãinemocnici.

Afrika vítá bílé ÏenyMusíme pfiiznat, Ïe jsme se zpoãátku obávaly, jak k nám na‰i pacienti budou pfiistupovat. Ná‰ strach byl zbyteãn .̆Spolupráce s pacienty je dobrá; víceménûse dostavují na kontroly v dan˘ch termí-nech a dÛvûfiují nám jako lékafiÛm, takÏeza svá rozhodnutí musíme nést odpovûd-nost. Proto dost ãasto konzultujeme jakmezi sebou, tak se zku‰en˘m personálem.Dût‰tí pacienti se nás ale dost ãasto bojí;vût‰inou jsme první bûlo‰i, které dûti kdy vidûly. SnaÏíme se jejich traumaz „muzungu“ (bûloch) zmírnit hraãkoua lízátkem.Jinak jsou zdej‰í obyvatelé velmi pfiátel‰tí.Bodré podání ruky a pfiání krásného dneje v podstatû spoleãenská povinnost.Cítíme se tu bezpeãnû, jako humanitárnípracovnice jsme váÏené. Je pro nás aletûÏké zvyknout si na to, Ïe nikde nejsmesamy; nûktefií se k nám jako k holkámchovají i trochu dotûrnû. Moc kvÛli tomunevycházíme z areálu kliniky.Krajina kolem Itiba je pfiekrásná – v‰udeje zeleno, kopce a ãajové plantáÏe, malédomky z hlíny a stfiechou z trávy ãi ple-chu. Bydlíme zadarmo v zrekonstruova-ném domku, kde máme pokoj se ãtyfimipostelemi, koupelnu s teplou vodou,

kuchyÀ se sporákem. Dále tu je pokoj prodoktora, kter˘ zatím zÛstal prázdn ,̆ aledo budoucna se poãítá s ãesk˘m lékafi-sk˘m dozorem, a Ale‰Ûv pokoj.

Jak na vûcNespornou v˘hodou této stáÏe je cesto-vání, které je v na‰em oznaãeném terén-ním autû více neÏ bezpeãné. Ale‰ se námz Keni snaÏí ukázat co nejvíce.Byly jsme sepodívat i u Viktoriina jezera, v národníchparcích Masai Mara a Kakamega. Vstupya ubytování nás vy‰ly na 16 000 keÀsk˘ch‰ilinkÛ, coÏ je v pfiepoãtu 4 000 Kã.V˘dajespojené s cestováním si hradíme samy,stejnû jako náklady na potraviny.Nejvy‰‰í v˘daj padl za zpáteãní letenkuz âR – 15 550 Kã (Egypt AirLines, odletz Vídnû) – a samozfiejmû za jídlo a vodu.Ceny jsou zde srovnatelné s na‰imi, natrÏi‰ti lze velmi levnû nakoupit ovoce.Potraviny a léky sháníme v mûstû Kisii,které je vzdálené 51 km od Itiba.Nakupujeme v obchodním centruNakumat, které se pfiíli‰ neli‰í od evrop-sk˘ch stfiedisek.Pfied cestou je doporuãené oãkovat se protiÏluté zimnici a bfii‰nímu tyfu (cca 1 300 Kã)a hepatitidám. Kdo chce, mÛÏe si pfiidati choleru a vzteklinu, ale s Ïádn˘m nemoc-n˘m zvífietem jsme se tu nesetkaly a vodupijeme kupovanou.Náklady se zdají b˘t vysoké, ale studentimohou ãerpat z Fondu mobility UK nebo

mohou zkusit poÏádat o sponzoring sou-kromé firmy ãi nadace (Bára vyuÏila nabídkyjak Fondu mobility, tak soukromého spon-zora – firmy Step Trutnov s. r. o.).Nejvût‰ím pfiínosem, kromû seznámení ses tropickou medicínou, je i moÏnost prak-ticky si vyzkou‰et cokoliv, k ãemu sedostanete a na co se cítíte. Ale‰ i místnípersonál mají mnoho zku‰eností a rádiporadí. KaÏd˘ jsme uÏ ‰ili i asistovali pfiiporodu.Do budoucna je naplánovaná stavba chi-rurgického sálu s lÛÏkovou ãástí, kde byse mohli realizovat ãe‰tí specialisté. UÏdnes máme kompletní zubní ordinaci(jediná ‰iroko daleko), proto by se pfií‰tírok mohli stáÏe úãastnit i studenti sto-matologie.Tuto cestu doporuãujeme v‰em medi-kÛm, ktefií chtûjí poznat kulturu ãernéAfriky a získat mnoho praktick˘ch zku‰e-ností.

Více informací o projektu nemocnicev Keni vizte na webov˘ch stránkáchwww.adra.cz a www.kena.websnadno.cz.

Autorka ãlánku je ãerstvou absolventkou 1. lékafiské fakulty UK. ZároveÀ je studentkou1. roãníku navazujícího magisterského pro-gramu Biochemie na Pfiírodovûdecké fakultûUK.V budoucnosti by se chtûla vûnovat klinickébiochemii.

MUDr. et Bc. LenkaKotaãková

Autorka ãlánku je studentkou 4. roãníku 3. lékafiské fakulty UK. Doposud ji zajímalaonkologie, ale po této stáÏi svou budoucí speci-alizaci moÏná zváÏí.Také by se ráda stala ãlen-kou plánovaného mobilního lékafiského t˘muADRA âR, kter˘ by zasahoval v pfiípadû pfiírod-ních katastrof a hromadn˘ch ne‰tûstí.

Barbora Jagerská

Ambulance – ordinující Elizabeth.

FOTO

:MIC

HA

L TO

MEK


64

Bádensko-württemberské stipendiumvyplácí mûsíãnû 500 eur bûÏnému studen-tovi, doktorandovi 1 000 euro. To nenípfievratná suma, staãí tak akorát napokrytí v˘loh bûÏného Ïivota studentav zahraniãí – kolejné, obûdy v menzea sem tam studentská párty. Nadace v‰akpfiidává bonus, kter˘m se odli‰uje odErasma, DAAD a dal‰ích stipendijníchprojektÛ. Nabízí totiÏ sv˘m chránûncÛmbezplatné záÏitkové programy.UÏ pravidelné vítání nov˘ch stipendistÛmá dát kaÏdému najevo, Ïe nebude jenjedním z tisícÛ anonymních studentÛ zezahraniãí. „Slavnost se odehrávala v repre-zentativním sále gotického domuPeterhofskeller. Na programu byl pfiípitek,

drobné obãerstvení a náv‰tûva univerzit-ního muzea. Bylo pfiíjemné, kdyÏ mû jme-novitû pfiivítali zástupci univerzity. Mûlajsem pocit, Ïe jim na nás záleÏí,“ popsalasvé první záÏitky z Freiburgu HanaOndráãková – studentka germanistikya slavistiky Filozofické fakulty UniverzityKarlovy, která v uplynulém akademickémroce jako jediná reprezentovala ãeskéstudentstvo mezi stipendisty Bádenska--Württemberska.

ZáÏitky nejen z knihovnyZemská nadace nabízí zahraniãním stu-dentÛm 40 míst roãnû na univerzitách vesvé zemi. Na âeskou republiku pfiipadajídvû místa. Obû mohou vyuÏít pouze stu-

denti Univerzity Karlovy, protoÏe jen tamá uzavfienu dohodu o partnerství s uni-verzitou z Bádenska-Württemberska, a toprávû s Univerzitou Alberta Ludvíka veFreiburgu.Ale Hanka není vlastnû tak úplnû jedinákrajanka. V kruhu stipendistÛ se pravi-delnû pohybuje také Markéta Hájková,doktorandka germanistiky na Filozofickéfakultû UK. Stipendium uÏ absolvovalav akademickém roce 2006/2007. VeFreiburgu pak zÛstala studovat v rámcijiného stipendijního projektu, ale se zem-skou nadací se nerozlouãila. Zaãala pro nipracovat jako spoluorganizátorka zmínû-n˘ch záÏitkov˘ch programÛ. „Chceme,aby pro na‰e stipendisty nebyl pobyt veFreiburgu jen prací, aby vzpomínali takéna nûco jiného neÏ na univerzitní kniho-vnu,“ vystihla motiv své práce.A co se konkrétnû skr˘vá za termínemzáÏitkov˘ program? Jednodu‰e fieãeno, jdeo „‰kolní v˘let“, rozhodnû mínûno bezpejorativního nádechu. Je to v˘let, kter˘má zprostfiedkovat stipendistÛm záÏitky,jaké by si za normálních okolností cobystudenti nejspí‰ nedopfiáli. Ne Ïe by bûÏní stipendisté nemûli moÏnost jezdit na v˘lety za krásami Bádenska--Württemberska. Pfii univerzitû velmidobfie funguje Studentenwerk se skvûlounabídkou zájezdÛ pro kaÏd˘ víkend (autorji osobnû ãasto vyuÏíval jako Erasmus-stu-dent ve Freiburgu).Ale urãit˘ nadstandardje znateln˘ na první dojem. Za v˘let seneplatí ani cent. Samozfiejmostí je rezer-vace autobusu bez nutnosti vyuÏívat regi-onální hromadnou dopravu. Cesta jev˘bornû organizovaná, s pfiedplacen˘miprÛvodcovsk˘mi a jin˘mi turistick˘misluÏbami. Program zahrnuje i obûd ve sty-

·VÁBSKÁ âOâKAVE SPOLEâNOSTI J . W. GOETHA Martin Krsek

„Vydejte se studovat tam, kam ostatní jezdí na dovolenou.“ Tímto sloganem láká zahraniãní studenty univerzitaAlberta Ludvíka v nûmeckém Freiburgu.To heslo zní aÏ náboráfisky, ale v podstatû nepfiehání. Je to skuteãnû nádherné místo pro studium i dovolenou.A studenti Univerzity Karlovy mají v˘jimeãnou pfiíleÏitost okusit obûformy pobytu ve Freiburgu zároveÀ.V rámci stipendia Zemské nadace Bádenska-Württemberska totiÏ získajínejen finanãní podporu studia, ale také pfiíleÏitost poznat tuto nejjiÏnûj‰í spolkovou zemi je‰tû z jiné perspektivy.

Klá‰terní kvûtinová zahrada na ostrovû Reichenau

FOTO

NA

TÉT

O D

VOU

STR

AN

ù:A

RC

HIV

AU

TOR

A


65

lové restauraci s cenami znaãnû nadpomûry studentského Ïivota. Podobnouminidovolenou poskytuje nadace sv˘mstipendistÛm dvakrát za semestr.

·vábské gondoly Zaãíná letní semestr a Markéta Hájkovározesílá v‰em stipendistÛm pozvánku na v˘let do malebného univerzitního mûsteãka ve ‰vábské ãásti Bádenska--Württemberska, do Tübingenu (nebo jaknûktefií âe‰i fiíkají, do Tubinek). Asi polovina z pozvan˘ch se sejde ráno pfiedautobusem a vyráÏí za záÏitky. Je tonárodnostnû pestrá spoleãnost odAustralana pfies Íránce po âe‰ku. Po dvouhodinách jízdy následuje první zastávka,úchvatn˘ cisterciáck˘ klá‰ter Bebenhausen.Zanícen˘ prÛvodce, kter˘ se vûnujev˘hradnû stipendistÛm, zdÛrazÀuje archi-tektonické skvosty z románského slohua gotiky, upomíná na dÛleÏitá dataa jména, cituje pfiísné zákony cisterciákÛ,ale nevynechá ani pár bulvárních legendpro pobavení náv‰tûvníkÛ. Z klá‰tera uÏ jedo Tübingenu nedaleko. Nejdfiív obûdv restauraci, kde b˘val ãast˘m hostemi Goethe. Vrchní stipendistÛm doporuãilãoãku s tûstovinami ze ·vábské Alby,národní jídlo ·vábÛ.Po gurmánském záÏitku se skupiny opûtujímá prÛvodkynû a zahajuje nauãnoupouÈ úzk˘mi uliãkami svíran˘mi ‰títyvysok˘ch hrázdûn˘ch domÛ. Tübingen,uchránûn˘ niãení první i druhé svûtovéválky, si zachoval do dne‰ních dnÛ stfiedo-vûké kouzlo, kterému podlehl Goethei dal‰í v˘znaãné postavy nûmeck˘ch dûjin.A sk˘tá je‰tû minimálnû jednu turistickyvdûãnou zvlá‰tnost. Na místních kanálechse obdobnû jako v Benátkách prohánûjígondoly; tady jim fiíkají Stockenkahn.Skupina se vejde akorát do jedné z pra-mic. Tübingensk˘ gondoliér odráÏí loìdlouh˘m bidlem a ‰vábsk˘m dialektemvypráví vodnické legendy. Mezitím staãíupozornit i na vilu od svûtového archi-tekta Oscara Niemeyera, která stojí nabfiehu kanálu a extravagantními tvaryvyniká na pozadí stfiedovûkého mûsta.

Miliony okurekLetní semestr pomalu konãí a v e-mailovépostû stipendisté nacházejí dal‰í Markétinu

pozvánku na celodenní v˘let. Tentokrát je cílem proslulá rekreaãní oblastBodamského jezera, konkrétnû nejvût‰ítamní ostrov Reichenau. První zastavenípfiedstavuje kostel sv. Jifií.Tam uÏ skupinuoãekává prÛvodkynû. Je evidentní, ÏepovaÏuje moÏnost provázet stipendistyzemské nadace za ãest. PrÛvodcovství setotiÏ osobnû ujala fieditelka místníhoinformaãního stfiediska.Nejdfiíve je na fiadû samotn˘ kostel. Zdobího unikátní cyklus nástûnn˘ch maleb,vytvofien˘ pfied rokem 1000. Jde o jedi-nou takovou památku na sever od Alp.ByÈ Reichenau dosahuje rozlohy sotva 4,5 km2, kostelÛ má hned nûkolika k tomu rozlehl˘ klá‰ter. Ostrov sidokonce zvolil za své sídlo biskup.Klá‰ter, zapsan˘ do seznamu památekUNESCO, je hned druh˘m nav‰tíven˘mmístem. Okouzlí pohledem do stropu,kde iluzi mohutné klenby vytváfií odkrytétrámoví. Pro neobvyklé klienty má prÛ-vodkynû nachystánu je‰tû jednu neobvy-klou atrakci. OkruÏní jízda skupiny vededo obrovského skladu, kam místní pûsti-telé sváÏejí zeleninu. Dle zasvûcenéhov˘kladu vyprodukuje ostrov roãnû 16 milionÛ salátov˘ch okurek a skorostejné mnoÏství rajãat.Po silnici na úzkém pásu pevniny opou‰tíautobus ostrov, ale ne Bodamské jezero.Mífií do Kostnice, mûsta, které má proâechy díky muãednické smrti MistraHusa mimofiádn˘ v˘znam.Ale jen projíÏdí,cílem je totiÏ mûsto na druhé stranûjezera – Meersburg. Pfiesun pfies vodníhladinu zaji‰Èuje trajekt. Meersburgvypadá jak pfiímofiské letovisko; nanábfieÏní promenádû stipendisté obûdvajíryby vylovené z Bodamského jezera.Následuje prohlídka historické ãástimûsta a pohádkového hradu, kter˘ je nej-star‰ím nepfietrÏitû ob˘van˘m hrademv Nûmecku.Ve chvilce volného programunûkdo zaskoãí na zmrzlinu a nakoupitsuven˘ry, nûkdo stihne i rychlou koupelve v˘raznû zelené vodû jezera. ZáÏitkov˘program opût naplnil svÛj úãel dokonale.Maximální délka stipendia Bádenska--Württemberska jsou dva semestry,respektive deset mûsícÛ. Dal‰í prodlou-Ïení není moÏné.Ani pak nadace neopou-‰tí své chránûnce tak docela. Mají

moÏnost stát se za roãní poplatek 10 eurãleny klubu alumni. To jim umoÏní vyuÏítdal‰ích drobnûj‰ích akcí pofiádan˘ch pra-covníky zahraniãního oddûlení freiburskéuniverzity. A jsou také zváni na pravidel-nou v˘roãní slavnost nadace, které seúãastní v˘znaãné osobnosti politickéhoa akademického Ïivota Bádenska--Württemberska v ãele s pfiedsedou zem-ské vlády.To je ale spí‰e smokingová pártya stipendisté ji nenav‰tûvují ve vût‰ímpoãtu. Rozhodnû ne v takovém jako záÏit-kové programy, které jsou urãitû prospû‰-nûj‰í investicí zemské nadace.

Autor ãlánku je studentem kulturnû historickéregionalistiky Filozofické fakulty Univerzity J. E.Purkynû v Ústí nad Labem. Pracuje jako historika publicista na volné noze.

Martin Krsek

·vábské gondoly – Stockenkahn

Prohlídka cisterciáckého klá‰tera Bebenhausen

SAP UK / ALUMNI

66

Po dobu jiÏ bezmála devatenáctileté exi-stence spolku si klademe otázky po jehopostavení mezi spolky a sdruÏeními pfiísnûprofesnû a odbornû vymezen˘mi.Velice sezajímáme o skladbu na‰ich ãlenÛ, a tonejen o demografické sloÏení, ale zvlá‰tûo zastoupení v‰ech vûdních disciplín,které lze na UK studovat. Z jednodu-ch˘ch statistick˘ch zji‰tûní mÛÏeme konstatovat, Ïe vedle absolventÛ pedago-gick˘ch oborÛ a právníkÛ to jsou právûlékafiské vûdy, které se v na‰í organizacivelmi v˘raznû profilují. Absolventi pûtilékafisk˘ch fakult tvofií více neÏ 30 %v‰ech ãlenÛ Spolku absolventÛ a pfiátelUK a své v˘znamné reprezentanty majírovnûÏ ve v˘boru spolku.Taková základnanabízí ‰iroké pole specialistÛ, ktefií sezna-mují s nov˘mi poznatky v medicínskémoboru nejen kolegy lékafie, ale i v‰echnyostatní.V poslední dobû posluchaãe velicezaujaly dvû pfiedná‰ky. První se zab˘vala

poruchami vnímání a produkce hudby –amusie, druhá se pod názvem Emoce vestáfií vûnovala lidské psychice nejenv seniorském vûku. Na druhé stranûlékafii spolu s dal‰ími ãleny spolku rádinav‰tûvují pfiedná‰ky z historie, koncerty,spoleãenské akce a v˘lety.

Rádi vzpomínáme na sobotu 7. ãervna2008, kdy jsme uspofiádali autokarov˘v˘let do okolí Pfiíbrami. Nejdfiíve jsmezastavili na Svaté Hofie, nejv˘znamnûj‰ímmariánském poutním místû v âechách.Profesor Jan Royt nás provedl po areálu,na jehoÏ v˘zdobû se podílela fiada zná-m˘ch umûlcÛ. Bazilika s kaplí NanebevzetíPanny Marie a dal‰ími kaplemi se nacházína terase s balustrádou, která je zdobena

sochami.V dolní ãásti areálu jsou ambitys bohatou malífiskou a ‰tukatérskouv˘zdobou, ãtyfimi uzavfien˘mi kaplemia devíti otevfien˘mi kaplemi. Svatá Hora jes mûstem Pfiíbram propojena schodi‰tûm,které bylo pozdûji zastfie‰ené. V bazilicese nachází hlavní oltáfi cel˘ ze stfiíbraa známá so‰ka Panny Marie Svatohorské.Po obûdû a krátké prohlídce centraPfiíbrami jsme se pfiesunuli do Vysoké –místa úzce spjatého s hudebním skladate-lem Antonínem Dvofiákem. Antonín

Dvofiák zde rád pob˘val a ãerpal inspiracike své hudební tvorbû. Na‰e dal‰ízastávka nás zavedla na okraj obce, kde seza kamennou zdí v romantické zahradûnachází letní sídlo rodiny skladatele – vilaRusalka. Neopakovateln˘m záÏitkem proúãastníky na‰í exkurze bylo setkánís umûlcov˘m vnukem. Pan AntonínDvofiák nás provedl po malém rodinnémmuzeu umístûném ve vefiejnosti nepfií-stupné vile, kterou skladatel nechal pfie-stavût v 80. letech 19. století z b˘valéhoovãína. PÛvodní zafiízení a vybavení vilyspolu s dobov˘mi fotografiemi a píse-mnostmi budí dojem, jako by mûl slavn˘majitel vstoupit mezi náv‰tûvníky.Autentiãnost chvil stráven˘ch na tomtomalebném místû umocnilo i vyprávûnía vzpomínání na slavného dûdeãkaa ostatní ãleny rodiny. Druh˘ objekt spo-jen˘ se jménem skladatele svûtovéhov˘znamu je Památník Antonína Dvofiáka.Památník se nachází v zámeãku, kter˘nechal postavit hrabû Václav Kounic jakoletní sídlo v pozdnû empírovém stylu,obklopené krásn˘m anglick˘m parkem,jehoÏ souãástí je známé Rusalãino jezírko.Skladatel zde ãasto pob˘val a zkompono-

SPOLEK ABSOLVENTÒ A P¤ÁTEL UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE – CAROLINUMIva Vanãurová

Spolek Carolinum jako takzvan˘ „univerzální“ spolek sdruÏuje absolventy v‰ech fakult Univerzity Karlovy, ktefiízachovávají spoleãné cíle a zásady vyjádfiené ve stanovách. S vûdomím ‰irokého spektra zájmÛ na‰ich ãlenÛ setaké snaÏíme sestavit spolkov˘ program, jehoÏ vlastní akce jsou v˘bornou pfiíleÏitostí k setkání ãlenÛ, které pojíspoleãn˘ zájem o rÛzná, specifická zamûfiení na‰í ãinnosti.

FOTO

NA

TÉT

O D

VOU

STR

AN

ù:M

ICH

AL

SUK

Svatá Hora

Vysoká

Antonín Dvofiák

SAP UK / ALUMNI

67

val tu i fiadu skladeb; nejznámûj‰í z nich jeopera Rusalka. Prohlídka expozice, kterázãásti pfiibliÏuje v˘znam pÛvodních maji-telÛ manÏelÛ Kounicov˘ch, ale zejménainformuje o Ïivotû a díle AntonínaDvofiáka, se pro nás stala pfii pfiíleÏitostiMuzejní noci v˘jimeãn˘m záÏitkem.Skuteãn˘m vrcholem náv‰tûvy bylpûveck˘ recitál posluchaãÛ PlzeÀské kon-zervatofie. Skvostná Dvofiákova hudba,profesionálnû provedená a navíc v krás-ném prostfiedí zámku vytvofiila neopako-vatelnou atmosféru, kterou si mnozí z násuchovali v pamûti i po návratu domÛ.

25. ãervna 2008 v 18 hodin pfiijaliv˘znaãní hosté pozvání SenátuParlamentu âR, Univerzity Karlovya Spolku absolventÛ a pfiátel UK –

Carolinum na zahradní slavnost, která sejiÏ poãtrnácté konala ve Vald‰tejnskézahradû.V úvodu veãera vystoupil s pro-jevem pan rektor. Profesor LudvíkArmbruster, dûkan Katolické teologickéfakulty, se podûlil o zku‰enosti ze svéhopÛsobení v Japonsku. Po této oficiálníãásti se Vald‰tejnskou zahradou rozezvu-ãely synkopy jazzu; o zábavu posluchaãÛse postaral Dixieland 1. lékafiské fakultyUK se zpûvaãkou Darjou Kuncovou.Tento populární soubor hraje pod vede-ním profesora Jifiího Tichého, emeritníhodûkana 1. LF UK a v˘konného místopfied-sedy SAP UK, jiÏ více neÏ ãtyfiicet let.Jádro souboru tvofií lékafii, ktefií mezisebe rádi vezmou dobré muzikanty z fiadinÏen˘rÛ i ostatních profesí. Soubor ãastovystupuje pfii pfiíleÏitostech mezinárod-ních kongresÛ, konferencí a dal‰íchv˘znamn˘ch událostí doma i v cizinû. Svévûrné posluchaãe má tûleso na pravidel-n˘ch stfiedeãních koncertechv Akademickém klubu matefiské fakulty,kter˘ se nachází v praÏském Faustovûdomû. Na vystoupení do Akademickéhoklubu a zahrát si s „doktorsk˘m“ dixie-landem rádi pfiijdou i renomovaní jazzovíhudebníci, ktefií veãer obohatí sv˘m umû-ním a sv˘m spoluhráãÛm dají nov˘ impulsdo hry. Je úÏasné, Ïe takov˘ soubor na UKúspû‰nû pÛsobí a svou hudbou tû‰í jiÏdal‰í generaci posluchaãÛ.

Nenechte si ujít:● 20. fiíjna 2008 v 19 hodin srdeãnûzveme do Velké auly Karolina na koncertv rámci projektu Pfiehlídka hudebníchtalentÛ. Mladou houslistku TerezuPfiívratskou doprovodí v houslovém dvoj-koncertu mistr Václav Hudeãek. Zazní dílaA.Vivaldiho a J. S. Bacha.● 19. listopadu 2008 v 16 hodin sesetkáme v Clam-Gallasovû paláci s PhDr.Michalem Svato‰em, CSc., vedoucímÚstavu dûjin Univerzity Karlovy, abychomsi spoleãnû prohlédli novou v˘stavuPraÏsk˘ student.● 4. prosince 2008 v 19 hodin ve Velkéaule pfiivítáme opût mladé hudebníky nadruhém koncertû v rámci projektuPfiehlídka hudebních talentÛ. Kvartetoposluchaãek Royal Academy of Londondoplní hráã na trubku a zpûvák DanielProke‰ a houslista Eduard Bayer. Stejnûjako fiíjnov˘ koncert se tato akce usku-teãní za podpory Magistrátu hlavníhomûsta Prahy a ve spolupráci s obãansk˘msdruÏením P. U. S. S. A. (PodporaUmûleck˘ch StartÛ a Studijních Aktivit).● 9. prosince 2008 v 19 hodin ve Velkéaule pofiádáme spoleãnû s Ligou protirakovinû vánoãní koncert a o vánoãníchsvátcích dne 26. prosince 2008 ve 14 hodin se tû‰íme na prohlídku dvoumalostransk˘ch sakrálních památek, kos-tela sv. Tomá‰e a sv. Josefa.Svato‰tûpánsk˘m setkáním ãleny SpolkuCarolinum provede profesor Jan Royt.

Kontakt:Ovocn˘ trh 3, 116 36 Praha 1 (budova NovéAstorie, pfiízemí, kanceláfi ã. 10)Tel.: +420 224 491 326Fax: +420 224 811 878Bankovní spojení: KB Praha 1âíslo úãtu 510836300257/0100.E-mail: [email protected],Web: http://www.sapuk.cuni.cz/

Autorka textu pracovala jako tajemnice SpolkuabsolventÛ a pfiátel UK – Carolinum.

Ing. Iva Vanãurová

Profesor Jan Royt

Svatá Hora

AS UK

68

Zde bych mohl navázat na obsah zname-nitého prÛvodce Ïivotem akademickéhosenátu z pera ãlena tohoto vrcholnéhoakademického orgánu, pana docentaBronislava Kraãmara v posledním ãísleFora. DluÏím v‰ak ãtenáfii je‰tû vysvûtlenípojmu standardní bod programu, kter˘jsem v úvodu pouÏil. Mezi standardníbody fiadím pfiedev‰ím takové, v nichÏsenát jedná o obligatorních otázkách.Vedle bodÛ s procesními záleÏitostmia bodÛ, v jejichÏ prÛbûhu ãlenové senátuposlouchají informace o ãinnosti vedeníuniverzity, delegátÛ v Radû vysok˘ch ‰kolanebo pfiedsedÛ pracovních komisísenátu, fiadím body, v jejichÏ rámci senátprojednává návrhy opatfiení, která hodlárektor vydat. Na posledním senátu tobylo opatfiení, kter˘m se stanovují cenyubytování v kolejích Univerzity; opatfiení,kter˘m se stanovují podmínky pfiiznávánístipendií na podporu ubytování, vzorsmlouvy o ubytování a pak to, kter˘m semûní Statut Bolzanovy ceny.Obligatorním je rovnûÏ schvalováníV˘roãní zprávy o ãinnosti UK a V˘roãnízprávy o hospodafiení univerzity za uply-nul˘ rok. K tûmto zprávám musím pfiifia-dit je‰tû zprávu Grantové agentury UKza minul˘ rok, kterou v‰ak senát berepouze na vûdomí, návrhy smluv, kterésenát projednává, a návrhy vnitfiníchpfiedpisÛ fakult a souãástí, jeÏ tím, Ïe jeakademick˘ senát univerzity schválí,nab˘vají platnosti. Tyto body se na pro-gram zasedání senátu dostávají mini-málnû jednou za rok pravidelnû. A naprogram kvûtnového zasedání senátu sekromû nich dostalo pût mimofiádn˘chotázek.

Budoucnost stravování v menzáchUKPrvní z nich je návrh zmûny ¤ádu menzy,o kterém v posledním ãísle tohoto ãaso-pisu informoval jiÏ docent Kraãmar.K návrhu pfiedloÏenému panem rektorembyl pfiedloÏen jeden pozmûÀovací návrh.RektorÛv i pozmûÀovací návrh projednalylegislativní a sociální komise. Obû komisepozmûÀovací návrh senátu nedoporuãilyschválit. Ke znûní návrhu zmûny ¤ádumenzy, kter˘ pfiedloÏil rektor, komisevyjádfiily svÛj souhlas. Na základû tûchtodoporuãení se dalo oãekávat, Ïe se senátpfiikloní k postojÛm obou komisí. Taktoschválená zmûna byla následnû registro-vaná Ministerstvem ‰kolství, mládeÏea tûlov˘chovy, jak se ãtenáfi mÛÏe pfie-svûdãit na internetov˘ch stránkách uni-verzity http://www.cuni.cz/UK-2535.html.

Imatrikulace a promoce na MaléStranûDal‰ím, o nûco zásadnûj‰ím bodem bylnávrh na zmûnu ¤ádu imatrikulací a pro-mocí, jehoÏ projednávání bylo trochukomplikovanûj‰í neÏ u pfiedchozího uni-verzitního pfiedpisu. Docent Kraãmarv kvûtnu nechal ãtenáfie ochutnat navr-

hované zmûny otázkou, zda si umûjípfiedstavit bakaláfiské promoce bez uni-verzitního a dokonce fakultního Ïezla.Nûkoho by napadlo: proã tento zámûr?V souvislosti s boloÀsk˘m procesem bylydlouhé magisterské programy strukturo-vané na krátké bakaláfiské a navazujícímagisterské studijní programy. V souvis-losti s touto transformací studijních pro-gramÛ v‰ak do‰lo ke skokovému nárÛstuakademick˘ch obfiadÛ provádûn˘ch veVelké aule Karolina. Podle zvefiejnûn˘chúdajÛ v nûkter˘ch mûsících do‰lo aÏk tfiísetprocentnímu nárÛstu konan˘chceremonií oproti roku 2004, kter˘ bylodborníky vnímán jako únosné maxi-mum vytíÏenosti auly. Zv˘‰en˘ provozVelké auly má negativní vliv na stavtohoto historického prostoru. Po rekon-strukci budovy Matematicko-fyzikálnífakulty na Malé Stranû vznikl nov˘ repre-zentaãní prostor.Vedení univerzity protopoÏádalo historickou komisi, aby sezab˘vala otázkou dal‰ího provozu cere-monií v aule a moÏného pfiesunutí nûkte-r˘ch akcí z Velké auly. Historická komisedoporuãila pfiemístit do reprezentaãníchprostor na Malé Stranû ãást obfiadÛa odli‰it jednotlivé druhy promocí.

ZASEDÁNÍ

AKADEMICKÉHO SENÁTU Daniel Feranc

VáÏení pfiátelé univerzity, ctûní akademiãtí spoluobãané,po del‰í dobû pfiipadla milá povinnost informovat o dûní v Akademickém senátu na‰í Alma mater opût tajemníkovi senátu. Krátce poté, co vy‰lo poslední ãíslo ãasopisu Univerzity Karlovy v Praze Forum (2/2008),se dne 23. kvûtna 2008 konalo poslední zasedání senátu v akademickém roce 2007/2008. Na programu jednáníbylo jedenadvacet bodÛ, kromû standardních bodÛ program obsahoval pût bodÛ, které se na program zasedání bûÏnû nepfiedkládají.

S transformací fakultních nemocnic na akciové spoleãnosti si nelámou hlavu jen na Univerzitû Karlovû. Svéfakultní nemocnice mají i medici v Brnû (vlevo) a v Olomouci.

FOTO

NA

TÉT

O D

VOU

STR

AN

ù:V

LAD

IMÍR

·IG

UT

AS UK

69

Obfiady pfiesunuté do prostor naMatematicko-fyzikální fakultû by se v‰akmusely kvÛli nemoÏnosti pfievozu insig-nií-Ïezel z Karolina konat bez nich.Zjednodu‰ení bakaláfiské promoce bylodÛvodem negativního stanoviska dûkanaa akademického senátu Fakulty humanit-ních studií i pozmûÀovacího návrhuãlena senátu. Hledání fie‰ení se na pÛdûakademického senátu jako první chopilalegislativní komise. Ta sice návrh zmûny¤ádu imatrikulací a promocí jednomy-slnû doporuãila senátu schválit, zároveÀv‰ak doporuãila, aby bylo vyhodnocenopÛsobení zmûny na dÛstojn˘ prÛbûhbakaláfisk˘ch promocí. Legislativníkomise zároveÀ doporuãila, aby histo-rická komise je‰tû posoudila moÏnéúpravy bakaláfisk˘ch promocí, pfiedev‰ímmoÏnost fakultních modifikací a moÏnostpouÏívání univerzitního a fakultníhoÏezla.Toto stanovisko legislativní komisevedlo k jednomyslnému schválení akade-mick˘m senátem univerzity a zároveÀk akceptování zmûn bakaláfisk˘ch pro-mocí tûmi, ktefií s návrhem nesouhlasili.

Centrum doktorandsk˘ch a mana-Ïersk˘ch studií v rukou UKTfietím bodem, kter˘ bych do skupinystandardních bodÛ nezafiadil, byl návrh naodkoupení vlastnického podílu k objektuCDMS Krystal v Praze 6.Tento objekt bylpÛvodnû budován jako ‰kolicí pracovi‰tûVysoké ‰koly politické ÚV KSâ, ale dfiíveneÏ byl dostavûn, komunistick˘ reÏimpadl. Pfied kolaudací budovu jakoCentrum doktorandsk˘ch a manaÏer-sk˘ch studií (CDMS) Krystal pfievzalaVysoká ‰kola ekonomická (48 %), âeskévysoké uãení technické (26 %)a Univerzita Karlova (26 %). Od roku1990 se zde konaly rÛzné kurzy a konfe-rence a sídlí zde nûkolik ‰kolicích praco-vi‰È. V·E se v roce 2007 rozhodlavlastnick˘ podíl prodat. O odprodejipodílu uvaÏovalo i vedení âVUT, jeho aka-demick˘ senát v‰ak odprodej neschválil.UK se po dlouhé diskusi rozhodla s V·Eo odkoupení jejího vlastnického podílujednat. V˘sledkem tûchto jednání bylAkademickému senátu UK pfiedloÏen˘návrh a senát s nabytím vût‰inového vlast-nického podílu souhlasil.

Co bude s kolejemi a menzami?Dal‰ím v˘znamn˘m bodem byl návrh natransformaci Kolejí a menz, jeÏ mûla b˘tvyvrcholením dlouhého období, kdy setato otázka projednávala v komisi protransformaci Kolejí a menz, v sociálníkomisi a v dal‰ích orgánech. Diskuse naplénu senátu byla velmi podrobná a napfiedloÏeném návrhu nenechala nitsuchou. Nakonec v‰ak senát hlasy 31ãlenÛ návrh schválil. Hlasování se pfiitomzdrÏelo hned 16 ãlenÛ a proti byli ãtyfii.Pfiedsednictvo senátu a vedení univerzitypoté 28. kvûtna 2008 diskutovalyo dÛsledcích tohoto hlasování na plénusenátu – návrh sice získal formálnûpotfiebnou vût‰inu, ale vzhledem k tûsnévût‰inû bude nutné návrh transformaceKolejí a menz je‰tû dopracovat a znovupfiedloÏit. Z diskuse, která na senátu pro-bûhla, lze oãekávat zmûny v otázce vlivuorgánÛ univerzity na tvorbu vnitfiníchpfiedpisÛ transformovan˘ch kolejí a menz.

Boj o udrÏení autonomie vysok˘ch‰kol: univerzitní nemocnice a. s.a Bílá kniha terciárního vzdûláváníPátou zásadní otázkou, kterou se AS UKzab˘val, byl zámûr Ministerstva zdravot-nictví âR transformovat fakultní nemoc-nice na akciové spoleãnosti univerzitnínemocnice. O této problematice senátjednal jiÏ na nûkolika pfiedchozích zasedá-ních a pravidelní ãtenáfii univerzitníhoãasopisu jsou informováni. âlenové AS sina posledním zasedání pfied letnímiprázdninami byli vûdomi váÏnosti situace;v prÛbûhu prázdnin totiÏ mohlo dojítk nevratn˘m zmûnám, a proto ze sv˘chfiad vytvofiily „ad hoc“ komisi, která mûlapfiipravit text dostateãnû jasného, dÛraz-ného usnesení, které bylo naformulovánoa poté jednomyslnû schváleno. Spolus usnesením, kter˘m senát odmítl zam˘‰-len˘ zpÛsob transformace fakultníchnemocnic, byla senátem vyjádfiena plnápodpora iniciativû studentÛ k univerzit-ním nemocnicím a v˘zva akademické obcik podpofie petiãní akce.V neposlední fiadû akademick˘ senát neu-stále sleduje situaci kolem pfiípravy Bíléknihy terciárního vzdûlávání. Ministerstvo‰kolství, mládeÏe a tûlov˘chovy âR dne 2. kvûtna 2008 zvefiejnilo oficiální verzi

Bílé knihy k diskusi. Akademická obec takpoprvé od roku 2007, kdy se objevily prvníinformace o pfiípravû reformy „terciárníhovzdûlávání“ a o zámûru vlády vypracovatzákon, kter˘ by nahradil stávající vysoko-‰kolsk˘ zákon, získala moÏnost se sezam˘‰len˘mi zmûnami, které pfiipravujeautorsk˘ t˘m veden˘ prof. PhDr. PetremMatûjÛ, seznámit a vyjádfiit k nim své pfiipomínky. O Bílé knize terciárního vzdû-lávání je‰tû hodnû usly‰íme, je v‰ak otáz-kou, zda v dobrém. To má zatím v rukouministerstvo ‰kolství. Pfiekvapí nás?

Autor ãlánku je tajemník AS UK. Absolvovalkatolickou teologii na Katolické teologickéfakultû UK, kde je v souãasné dobû doktoran-dem ve studijním programu církevní a obecnédûjiny.

Mgr. Daniel Feranc

Centra doktorandsk˘ch a manaÏersk˘ch studií sezatím vyuÏívá jako hotelu; v budoucnu by budova mûlavyfie‰it nedostatek prostoru humanitních fakult UK.

AS UK

70

Docent Josef Reischig, vzácn˘ ãlovûk,poprvé zasedl na jednání Akademickéhosenátu UK dne 7. záfií 1990. Od tohodne, kromû krátkého pfieru‰ení v letech1995–1997, vykonával mandát ãlena

senátu s horlivostí sobû vlastní nepfietr-Ïitû. Po dobu ‰estnácti rokÛ, kdy byl ãle-nem senátu, mûl aÏ na dvû v˘jimkystoprocentní úãast, ãímÏ pfiedãili mnohé ãleny bydlící v Praze. Jako dlou-holet˘ ãlen Ekonomické komise senátubyl stráÏcem hospodafiení univerzity.Na jiné v˘znamné funkce v pfiedsednic-tvu senátu ani na funkci pfiedsedyEkonomické komise, pfiestoÏe byl nomi-nován, neaspiroval. O to více jakofiadov˘ ãlen senátu a Ekonomickékomise pomáhal cenn˘mi radami i zají-mav˘mi nápady.Univerzita Karlova docentu Reischigovivdûãí za volbu v‰ech ãtyfi polistopadov˘chrektorÛ: prof. Palou‰e (v roce 1991), prof.Malého (v roce 1993), prof. Wilhelma

(v letech 1999 i 2002) a prof. Hampla(v roce 2005). Nezapomenutelná zÛstanejeho „ãasovka“ pfii druhé volbû prof.Wilhelma. Jako ãlen volební komiseurychlil prÛbûh voleb tím, Ïe na sv˘chstopkách (viz foto) zmûfiil ãas, za kter˘kaÏd˘ voliã vystoupal ãi dokonce vybûhldo Klenotnice Karolina, provedl volbua vrátil se na své místo ve Vlasteneckémsále Karolina.BlíÏí se první zasedání Akademickéhosenátu UK, pfii nûmÏ doc. Josef Reischig nasvé místo neusedne. Jeho místo v prezenãnílistinû bude prázdné, jeho místo v na‰ichsrdcích v‰ak prázdné nikdy nezÛstane.

Za AS UK Daniel Feranc a Antonie KfiíÏová

Docent Josef Reischig (druh˘ zprava, v centrusnímku) byl vedoucím Ústavu biologie Lékafiskéfakulty UK v Plzni. Vefiejnost jej znala zejména díkyv˘stavám jeho fotografií z mikrosvûta bunûk, viditel-ného jen pod mikroskopem.

FOTO

:AR

CH

IV A

S U

K

ZA JOSEFEM REISCHIGEMDne 10. srpna 2008 zavládl v fiadách Akademického senátu Univerzity Karlovy v Praze smutek. Seznam ãlenÛAkademického senátu byl ochuzen o muÏe, kter˘ byl, pouÏijeme-li slova dûkana Lékafiské fakulty v Plzni prof.Jaroslava Koutenského, „mozkem vûdec, du‰í umûlec a srdcem sportovec“.

Krystaly protilátky IgG proti Ïloutence v interferenãním kontrastu mikroskopu Olympus.

AS UK

71

Krystaly antiobiotika Cefftriaxon v interferenãním kontrastu mikroskopu Olympus.

FOTO

:JO

SEF

REI

SCH

IG

FOTO

:JO

SEF

REI

SCH

IG

AS UK

72

Krystaly protilátky IgG proti Ïloutence v interferenãním kontrastu mikroskopu Olympus. FOTO: JOSEF REISCHIG

TRIâKA UNIVERZITY

KARLOVY

Triãka (ve ãtyfiech barvách)a mikiny se znakem UK si mÛÏete zakoupit v praÏském Knihkupectví Karolinum v Celetné ul. 18 (po-pá 9–19 h., so-ne 11–17 h.)nebo prostfiednictvím jeho internetového obchodu na http://www.cupress.cuni.cz/ink_stat/ a také v Informaãnû-poradenském centru v Celetné ul. 13 (po-ãt 9–18 h., pá 9–16 h.)

Po pfiedloÏení ISIC karty sleva 20 %!Více informací na http://iforum.cuni.cz

200,-

Je to Ïlutohnûdé, 15 centimetrÛ dlouhé, opatfiené na obou koncích pfiísavkou. Mrká to na vás pûti páry oãí. Ústní otvor je vyzbrojentfiemi ãelistmi. Má to vysoké nároky a peãlivû si to vybírá prostfiedí, které to ob˘vá. Má to rádo vlhko, a proto to najdeme ve stojat˘ch vodách, tÛních, star‰ích neudrÏovan˘ch rybnících, slep˘ch ramenech fiek a pomalu tekoucích vodách. KdyÏ je to s vámihotové, je to úplnû pfiecpané va‰í krví – té se do toho vejde 15 mililitrÛ. Dnes se to v medicínû uplatÀuje v plastické chirurgii nebou osteoartritidy, nemoci kloubÛ.

Uhodnete, co jsme vám v pfiedchozím odstavci popsali? Odpovûì na zapeklitou hádanku najdete v tajence.

Tajenku zasílejte na [email protected] do 31. 12. 2008Jednoho v˘herce odmûníme knihou z Nakladatelství Karolinum.

Tajenka z ãísla 2/08, doplnûní v˘roku literátaa diplomata Jifiího Gru‰i, zní: „Evropská kulturamá monoteistické kofieny. A já monoteismufiíkám NÁBOÎENSTVÍ SLUNEâNÍHOÚÎEHU. Prostû sedíte v pou‰ti, dostanetepalãiv˘ pocit, Ïe máte message – a napí‰eteknihu. My jsme kultura jediné knihy.“

Z úspû‰n˘ch v˘hercÛ byl vylosován a v˘hruv podobû knihy z Nakladatelství KarolinumobdrÏí pan Pavel Nadolecki z Loun.

Gratulujeme!

MEDICÍNA A FARMACIE NA UNIVERZITù...

Documents

Transcript of MEDICÍNA A FARMACIE NA UNIVERZITù...