Číslo: 9Ročník: 2

Květen 2012

Školní časopis gymnázia Komenského Havířov

Mánienašeho dětství

2 Komár Úvodní slovo

Mozaika zprávStudent 3.B Pavel Glos postoupil do celostát-ního kola soutěže Mladý Demosthenes. To proběhne v den vydání Komára - 17. května v Praze. Videozáznam z krajského kola můžete zhlédnout na webu mladydemosthenes.cz

Sbírka na zajištění školního vzdělávání Calista Owino z Keni (viz minulé vydání Komára) byla úspěšná. Studenti a zaměstnanci školy mezi sebou vybrali celkem 7670 Kč. Nejvíce přispěli studenti 2.A, kteří se rovněž podíleli na organi-zaci akce.

Do učebny výtvarné výchovy přibyla další po-můcka, která tam již nějakou dobu chyběla - počítač. Tímto krokem se tak učebna stala plnohodnotnou sestrou ostatních odborných učeben, kde je počítač samozřejmostí a je vyu-žíván k doplnění výuky.

EditorialVážení a milí čtenáři,s kapkami potu na čele vám představuji další číslo Komára, už květnové. Seznam všech článků v tomto čís-le najdete níže, co vás ale určitě potěší, je fotka celého učitelského sboru, kterou jsme pro vás letos opět sehnali. Co ale teď nejvíce hýbe celou redakcí, je příprava bonusu, který bude představen v příštím čísle. Prozradím, že to budou hrací karty s podobiznami našich profesorů na speciálním papíře přímo pro hru nebo do sběratelského balíčku. Máte se na co těšit!

Příjemné čtení vám přeje Martin Vérteši

Časopis Komár – Školní časopis gymnázia Komenského v Havířově, měsíčníkČÍSLO: 9, ročník: 2., květen 2012. VYŠLO: 17.5.2012.

Šéfredaktor: Martin Vérteši. Redakce: Roman Kula, Jakub Svoboda, Petr Lukašík, Karolína Andraková, Veronika Fišerová, Jan Kolarczyk.Dále přispěli: Petra Tomanová Jazyková úprava: Neprošlo jazykovou úpravou.Grafika a sazba: Martin Vérteši. Redakce není zodpovědná za tiskové chyby. Náklad: 80 ks. Cena: 10 Kč. Web: www.casopiskomar.wz.cz.Email: casopiskomar@seznam.czPodporují nás:

3789

1012

Rozhovor: Veronika Sivková

(Ne)ztraceni v Bludných skalách?

Rozhovor s budoucím primánem

Křížovka

Plakát: Jindřiška Janečková

Pozdravy z Avignonu

131416171819

Biologické okénko

Mánie našeho dětství

Profesoři vzpomínají

Zahraniční školy

Foto učitelského sboru

20 Sportovní koutek

Objev Komára

Obsah čísla:

3KomárRozhovor

Veronika SivkováRok jsem pracovala pro firmu Ikea

Profesorka Sivková učí na naší škole čtvrtým rokem češtinu a angličtinu a letos se stala třídní primy. Mimo to je autorkou učebnice a ráda by napsala

knihu. Chcete o ní vědět víc?

Kde jste studovala? Jsem absolventka našeho gym-názia, potom jsem vystudovala os-travskou Filozofickou fakultu.

Bavily vás už ve škole předměty, které teď učíte? Čeština moc ne, ale k té jsem se dopracovala díky tomu, že mě vždycky hodně bavila literatura a

ráda jsem četla. Angličtina mě na gymnáziu bavila, ale asi to neby-la prvotní volba, protože jsem se hned po gymnáziu hlásila na jiné školy, než na tu, kterou jsem na-konec vystudovala. Úplně na za-čátku gymnázia mě bavily spíše přírodní vědy – biologie a chemie. Pak se to ale trošku zvrhlo.

Kdy jste se rozhodla, že budete učit? Poté, co jsem se první rok po střední škole nedostala na vy-sokou školu – hlásila jsem se na umělecké školy – jsem odjela na rok do Anglie. Tam jsem dělala au-pair, taky jsem tam na jedné základní škole učila. Když jsem se vrátila, tak se mi zdálo, že by bylo škoda té angličtiny nevyužít. Přihlásila jsem se na anglič-tinu a hledala jsem nějaký obor k tomu. Přibrala jsem si češtinu, protože jsem měla už tolik na-čteno, že mi to přišlo jako dobrá volba. K učení jsem asi vždycky trochu směřovala – strašně ráda poučuju.

Účastnila jste se na gymnáziu ně-jakých soutěží či olympiád? Určitě, ty první dva roky sto-procentně z biologie. Byla jsem na několika olympiádách z češti-ny, určitě i na nějakých konverzač-ních soutěžích v angličtině. V té době se nedělaly zkouš-ky FCE, takže jsem se ještě před maturitou s kamarádkou, která se vrátila ze Států (byla tam mís-to třetího ročníku), vyhecovala a udělaly jsme si státnici. Takže dva dny před maturitou jsem ještě odstátnicovala. To pro mě byl dů-ležitý krok, protože jsem nechodi-la do žádné jazykové školy, byla to čistě moje iniciativa. Dělala jsem ale i jiné věci, hodně mě zajímalo divadlo. Od třetího ročníku jsme s kamarády založili divadelní spolek a hráli jsme. Také jsem hrála na spoustu nástrojů. Najednou to byl straš-

4 Komár Rozhovor

ný odklon od těch přírodních věd spíš do takového uměleckého až bohémského světa.Na co přesně jste se chtěla ve svém studiu umění zaměřit? Chtěla jsem studovat dra-maturgii, takže jsem se hlásila do Brna. Nicméně tenkrát jsme neměli devátou třídu. Když jsem dělala přijímačky, musela jsem dělat i ty umělecké – talentov-ky, a ty byly někdy v lednu, no a já jsem ještě neměla osmnáct. Tenkrát v rozhodnutí o přijetí či nepřijetí stálo, že jsem příliš mla-dá. Kdybych nastoupila, tak mi bude krátce po osmnácti a že mi doporučují, abych to odložila na příští rok. Já už jsem to další rok nezkoušela, protože se mi zdálo, že už jsem trošku někde jinde.

Co vám přinesl pobyt v Anglii? Bylo to pro mě hodně oboha-cující v tom, že jsem se dostala do rodiny, kde byly čtyři malé děti, nejstarší chlapec měl šest roků, nejmladší bylo nemluvně, nemě-lo ještě ani rok. Byl to pro mě ob-rovský zápřah, ta paní na to byla sama, manžel přijížděl jen na ví-kend a já jsem se najednou dosta-la do ohromného soukolí rodiny, které jsem měla nějakým způso-bem pomoci, aby fungovala. Paní

byla hodně unavená po letech s malými dětmi a v té chvíli mi to přišlo jako těžká práce, protože kromě hlídání dětí jsem se ještě starala o domácnost, úklid a do toho jsem potom ještě nakonec začala učit. Ale zpětně když se na to dívám, tak mi to dalo strašně moc cenných zkušeností. Když jsem potom přijela, hned jsem se vdala a vím, že mi to pomohlo i v manželství. Když jsme třeba měli nějakou krizi nebo když to bylo těžší, tak jsem se mohla podívat na něco, co už jsem prožila a co si myslím, že není úplně běžné, aby devatenác-tiletý člověk mohl zažít.

Po vystudování se vaše profesní dráha ubírala kudy? Po pěti letech na Ostravské univerzitě jsem různě učila sou-kromě a potom jsem nastoupila do managementu Ikei. Připravo-vala jsem rok management Ikei na jejich zkoušky z angličtiny, protože se potřebovali posunout někam dál. Tam jsem měla na sta-rosti asi dvanáct lidí, za které jsem byla zodpovědná. Po tom roce jsem nastoupila na Vysokou školu Báňskou, tam jsem učila čtyři roky na katedře jazyků.

Jak jste se dostala na naši školu? Narodil se mi druhý syn a na Báňské mě angličtina moc učit nebavila. Je to technická škola a důraz na jazyky tam není tak vel-ký, jak bych si představovala a je-diné, co mi tam přišlo zajímavé, byla čeština, kterou jsem učila cizince. To mě bavilo, ale ten zby-tek moc ne, protože ve třídě bylo třeba třicet až čtyřicet studentů, a byly to spíše přednášky, než učení. Po narození druhého syna se mi už ani nechtělo dojíždět do Ostravy, ten rozvrh tam není pro matku malých dětí moc dobrý, nultá hodina začíná 7:15 a ta po-slední je 18:10. Takže jsem požá-dala o místo tady, a díky tomu, že odcházela paní profesorka Adám-

New York, Top of the Rock.

Pro děti cokoliv...

5KomárRozhovor

ková, a já jsem byla její studentka, tak se za mě přimluvila a vyšlo to.Opusťme nyní práci. Jaké jsou vaše zájmy? Myslím, že od mého dospí-vání se to moc nezměnilo. Baví mě literatura, baví mě knížky, spíš než objevování toho starého a hrabání se v klasicích mě zajíma-jí noví autoři. Mám strašně ráda angloamerickou edici, ale třeba i latinskou Ameriku a jiné. Baví mě divadlo, filmy, strašně ráda foto-grafuji a tančím. Miluji čas stráve-ný se svými dětmi.

Máte nějaké oblíbené autory? Ne, vždycky je to nějaká kni-ha, která mě oslovila na mnoho let dopředu a mám z ní pocit, že to ve mně zůstává. To je zrovna případ knihy, na kterou jsem v září psala do Komára recenzi – Jonathan Safran Foer je podle mě jeden z takových výrazných autorů tohoto období. Z těch klasiků jsem obrovský příznivec Hemingwaye, z českých mám ráda Hrabala, Kunderu nebo Va-culíka.

Jak trávíte volný čas s dětmi? Máme takové klasické ak-tivity, které zůstávají neměnné – jezdíme na bazén, ten mladší

teď začal jezdit na kole, takže už můžeme jako skupina vyrazit i na kolo. Často jezdíme na hory, protože máme chalupu v ho-rách, takže i obyčejná procházka do lesa je zajímavá. Ale třeba si i čteme. Což je takové divné, ale můj starší syn si se mnou strašně rád čte, takže velmi často tráví-me čas jen čtením, ale jsme spo-lu, což je důležité.

Máte doma nějaké domácí maz-líčky? Máme fenku labradora.

Letos jste třídní primy, je to vaše první třídnictví? Jak to vnímáte? Ano, je to mé první třídnic-tví tady. V mnoha ohledech je to radost, protože ty děti jsou plné energie, ale na druhou stranu jsou to pořád ještě malé děti, které potřebují spoustu vedení, takže řeším spoustu kázeňských záležitostí; zdá se mi, že ta třída je hodně přeplněná a nedělá to moc dobrotu. Myslím si, že je hodně obo-hacující, když člověk vidí ty lidi na začátku a když si třeba po čtyřech pěti letech uvědomí, jaký velký úsek ušli. A je to úžasné v tom, že je vidíte, jak se hodně proměňují, což u těch starších už možná není tak výrazné.

Vaše třída má do maturity ještě daleko, ale přesto - jaký je váš názor na současnou podobu no-vých maturit? Lehce nešťastné, spousta utopených peněz. Věci, které se mohly podniknout už před dva-nácti lety, jsou vlastně pořád stej-né. Zdá se mi to dost nefér vůči studentům, kteří mají maturovat, je to lehké embargo na informa-ce. Navíc se spekuluje o tom, že se mají zrušit některé podle mě zásadní části maturity, třeba u angličtiny se uvažuje nad tím, že se zruší ta část, kde se mluví a byl by jenom didaktický test. To dle mého názoru nic nevykazuje o tom, jestli ten člověk umí a do-mluví se anglicky. Možná to mohlo zůstat v kompetenci škol, na druhou stra-nu nevěřím tomu, že by každé učiliště muselo nutit své žáky k maturitě. Taky mě děsí to, že by na gymnáziu lidé měli končit se základní úrovní maturity.

Který úsek literatury nejraději učíte? Mám ráda tu současnou lite-raturu, ke které se někteří z nás úplně nedostanou. Já to vždycky v tom čtvrtém ročníku ženu hodně dopředu, abych se dostala právě k té současnosti. Tu mám ráda.

New York City, Muzeum of Modern Art.

„Mí lamači srdcí.“

6 Komár RozhovorCo si myslíte o úrovni angličtiny na naší škole? Myslím si, že je hodně vysoká. Trošku mě trápí to, že nemáme vybavení, které bych si předsta-vovala, že by v hodinách jazyků mělo být úplně běžně. Zdá se mi, že by tady mělo být více opravdu vybavených jazykových učeben, ať už co se týče techniky nebo i obyčejných učebnic, které by byly dostupné pro všechny. Nové mo-derní učebnice poskytují spoustu věcí, které my tady nejsme schop-ni využít, ať už jsou to věci s inter-aktivní tabulí nebo filmy, které by mohly být materiálem k učení. Bavila by mě poslechová učebna, nebo učebna, kde by byly počítače, u kterých netrvá deset minut jejich spuštění, ale to asi všichni víme.

Máte nějaké sny do budoucna? Mám jednu kamarádku, kte-rá mě strašně motivuje k tomu, abych napsala knihu. Já bych jí jednou ráda udělala radost a na-psala ji. Dalším mým snem je ces-tování, protože hodně ráda cestuji.

O čem by třeba ta kniha měla být? Nejsem člověk, který si dokáže spoustu věcí nafabulovat, takže by to musela být kniha, ve které bych hodně čerpala z života, který vidím kolem sebe, nebo dokonce z mého. Nebyla by to fikce, určitě by to byla beletrie. Učebnici už jsem napsala.

Na jakých zajímavých místech jste už byla? V Evropě jsme byli s manže-lem skoro všude, protože během studia jsme si vždycky museli vy-dělat na další rok, abychom spolu mohli žít, když jsme byli manželé. Takže jsme vždy v létě někam vy-razili a pracovali jsme. Naposledy jsme byli v Americe, na východ-ním pobřeží, to byl jeden ze spl-něných snů.Máte pro naše čtenáře na závěr nějakou radu do života? Mám ráda citát, který často

zmiňoval Steve Jobs: „Live what you love“ – „Žijte tím, co miluje-te“. Myslím, že je strašně důležité uvědomit si, co člověk sám chce a co má rád a snažit se pro to udělat maximum a žít tím. Najít si cestu, ne tu, kterou mu vnucují rodiče nebo tu, která se mu zdá hezká nebo že je z ní hodně peněz, ale aby člověk dělal něco, co ho do-opravdy baví, protože pak u toho zaměstnání může vydržet oprav-du dlouho.

Ptal se Martin Vérteši,foto archiv V. Sivkové

Labrador Momo - strašný prevít, ale i miláček.

V příštím čísle čekejtePrvních třináct hracích karet Rozhovor:

primátorZdeněk

Osmanczyk

7KomárReportáž

(Ne)ztraceni v Bludných skalách?

Nejodolnější z nás už v pře-dešlých exkurzích překonali vý-šlapy sjezdovek, bloudění ve tmě, zhlédli propadlý kostel v rašelině, rýžovali zlato, prolezli potenciální protijaderné úkry-ty, rozpadlé hrady a zachovalá poutní místa a sem tam si i vy-zvedli nějakou tu kešku. Nervy jako z ocele i tentokrát napo-mohly překonat nejzáludnější nástrahy cesty. A jak vypadala poslední exkurze letošních ma-turantů? Ranní vstávání druhého aprílového dne nikoho neskolilo a Hutníkem odjeli všichni při-hlášení členové – seminaristé ze zeměpisu a biologie z letošní oktávy a 4. A. a dvě studentky 3. ročníků. Na úvod dne byla plánována prohlídka „velkovýro-by“ ruksaků světoznámé značky Doldy v Bezděkově. Dveře do malé šicí dílny se nám otevřely, stejně jako naše udivená ústa. Po prohlídce se naše skupinka opět rozpohybovala k tábořiš-ti, což představovala tělocvična základní školy v obci Machov. Po rychlém zabydlení (aneb uzmi žíněnku, kdo můžeš) jsme hned první den vyrazili do skal a rovnou na polské území – kde se nám podařilo neztratit se ve skalním labyrintu Bludných skal (viz fotografie). Naše psychická odolnost byla vyzkoušena další den ráno opětovným brzkým vstáváním s vidinou odpočinku nejdříve po dvaceti hodinách. Dubnové po-časí nám přálo a ranní teploty se pohybovaly okolo příjemných 7 °C. Samozřejmě, že jsme neo-pomenuli navštívit slavný Brou-movský klášter s replikou Tu-

rínského plátna, kde záhadným způsobem uchovali na nádvoří zbytky sněhu. Momentálně v klášteře uchovávají i Vambe-recké mumie, které jsme chtěli omrknout, ale spíše se zdálo, že

mumie sledují nás. A tak jsme se raději přímo z centra Broumova vydali po svých směr Machov. Cestou jsme poznávali krásy kraje, zejména Broumovských stěn, jako jsou kaple Hvězda, Kovářova rokle, Skalní divadlo, kamenná brána v Polických stě-nách a další zajímavé přírodní pískovcové útvary. Trasu dlou-hou pětadvacet kilometrů jsme zvládli jako nic, a dokonce nás ani tma nedostihla. V rámci vzdělávací exkurze jsme třetí den uspořádali blok prezentací pro žáky základní ško-ly v Machově. Prezentace byly vytvořeny za účelem přiblížení Moravskoslezského kraje a Ha-vířova místním, zvláště z oblasti historie, obyvatelstva, průmyslu a životního prostředí. Žáci se s

námi po hodině s radostí roz-loučili a my mohli pokračovat za návštěvou dělostřelecké tvrze Dobrošov, kde zaplesalo srdíčko nejednoho biologa při pohledu na prolétající netopýrky. Odtud

jsme pokračovali kolem pev-nosti Březinka k další pevnosti Voda, kde jsme si prohlédli ex-pozici obsahující vojenské expo-náty především z období první republiky. Poslední třídenní exkurze letošního školního roku byla 4. dubna 2012 úspěšně zakončena po osmé večer na havířovském nádraží, z jehož haly vycházely usměvavé tváře jak profesorů, tak studentů. Obě skupinky se těšily na zasloužené velikonoční prázdniny. Přihlížející jen sotva mohli tušit, co vše mají tito staří výletníci za sebou.

Simona Čerevková, foto Marie Matoušková

Výletníci pozor! Maturitní ročníky nabízí svou cennou tradici k předání dalším dobrodruhům z řad stu-dentů Gymnázia Komenského. Jednalo by se především o další exkurzechtivé zeměpisné a biologické seminaristy.

Autorka článku se právě ztrácí - neztrácí v Bludných skalách.

8 Komár Dění ve škole

A je rozhodnuto - Jaká bude nová prima?

Nazdar Martine, hlásil ses na gymnázium, absol-voval jsi příjmačky, jak jsi dopadl a kolik bodů jsi získal? Získal jsem 144 bodů (mocnina 12; pozn. red.) z možných 155 a to mi stačilo na první místo.

Když jsi dosáhl tak dobrého výsledku, myslíš, že za to může příprava? Tak určitě, moje paní učitelka mě dobře při-pravila a roli hrálo jistě to, že se do celkových bodů připočítávají body, které jsem dostal za vysvědčení (55).

Zdály se ti zkoušky těžké? Ze začátku jsem byl nervózní, ale pak jsem se zorientoval a nepřipadalo mi to zas až tak těžké.

Co ti přišlo těžší, matematika nebo čeština? Více matematika, protože v češtině bylo jenom to, co jsme se učili a nemuselo se u toho skoro vů-bec přemýšlet. Taky v matematice byl jeden chyták, dva příklady byly „skryté“, tak jsem si jich nevšiml a neřešil jsem je.

Kolik lidí se hlásí z tvojí třídy na gymnázium? Je to přesně 25% a všichni se dostali (Chodí do třídy se třemi spolužáky; pozn. red.).

Těšíš se na své budoucí spolužáky a studium? Samozřejmě, sourozenci už chodí na gympl a jsou naprosto spokojení.

(js)

Rozhovor s budoucím primánem M a r t i n e m S v o b o d o u

29. března 2012 se v Karviné konala okresní děje-pisná soutěž věnovaná 67. výročí osvobození ČSR a 70. výročí vypálení obce Lidice. Soutěžící museli vypracovat úvahu na téma Nebezpečí neofašismu a neonacismu v České republice a poté vyplnili test, který obsahoval 80 otázek z dějin 2. světo-vé války. Naši školu úspěšně reprezentovala dvě družstva. Jakub Grossmann a Ivo Fukala (oba z oktávy) vybojovali 1. místo a Jakub Svoboda a Ka-rolína Andraková (oba ze sexty) obsadili 4. místo.

Úspěch v dějepisné soutěži12. dubna 2012 se konal na ZŠ Mládežnická 9. roč-ník soutěže v cizích jazycích: Angličtina, francouz-ština, němčina, ruština. Naši školu reprezentovaly 2 soutěžní hlídky. V anglickém jazyce soutěžili Adam Szturc a Marián Majkút (kvarta), kteří soutěž vyhrá-li. Německý jazyk reprezentovaly Markéta Korbelo-vá a Natálie Střídová (tercie), které se umístily na 3. místě. Jazykové schopnosti žáků soutěž prověřila formou hry, tzn. v křížovkách, kvízech, doplňovač-kách apod.

Jazyk hrou

V lednovém čísle Komára Jakub Svoboda ve svém Objevu odhalil podivné machinace s ředitelským volnem a vyvolal tím vlnu nevole na příslušných vyšších místech. Aby Komára umlčeli, dostalo naše gymnázium k dispozici jeden den ředitelské-ho volna navíc, které pan ředitel okamžitě využil, aby aspoň částečně kompenzoval ztrátu z minu-lých let. Takže za to, že jsme v pondělí 23. dubna mohli zůstat doma, poděkujte Jakubovi, potažmo celému Komárovi.

Síla médiíŠárka Danačíková zvítězila v krajském kole Biologické olympiády kategorie A a na kon-ci dubna se zúčastnila ústřední-ho kola v Brně. V ústředním kole se Šárka umístila na dvaadvacá-tém místě.V krajském kole uspěla také Eliška Vrbová, která obsadila 7. místo.

Biologická olympiáda

O přijetí ke studiu na čtyřletém gymná-ziu se letos ucházelo 105 studentů, z čehož

uspělo 60. Budou tedy otevřeny dvě třídy.O studium na osmiletém gymnáziu se letos uchá-zelo 87 studentů, a přijato bylo 30. Bude tedy ote-vřena jedna třída - prima.Na horním gymnáziu budou otevírat jednu třídu čtyřletého i osmiletého studia.

9KomárKřížovka

Pomůcka:Ajbiš, Feláh,

Kalus, Lar

Andronym od

´Slavomil1. DÍL

TAJENKY

Žena narozená a žijící v

Itálii

Závazné pravidlo

vynucova-né zvykem

Svalové orgány tvořící ústa

Iniciály herečky nedošín-

ské

Výchozí podoba jména Marie

Zřícenina hradu 7

km sz. od Telče

Mez. kód letiště Atlanta

Iniciály herce

RedfordaHudební

těleso Kyty 3. DÍL TAJENKY

Hrad po-stavený J. Roháčem

z Dubé

Moment hybnosti

částic

Brak (zast.)

Území kolem

severní točnySPZ Semil

Být rozlí-tostněn

Tuláci přírodou1. solmiz.

slabika

Poplachy

Český folkař

Nástroj k psaní

Nadrobno drcená

Nesením dopravit

Nadmíru, značně

Kromě, vyjma

Francouz. film. herec

V minulé době

Velký plo-chý člun

Malá oj

Vydlabaný otvor

Novotvar na sliznici VýplataCizopasná

mouchaDruh

gibona

Býv. SPZ Mělníka

Rozsivko-vá zemina

Iniciály kreslíře PilařeCucati

Jedinečné exempláře

Iniciály fyzika

Newtona

Litím oddělit Brzy zralé

(bram-bory)

Pracoviště horníka

Bedliví, pečliví

Slovenská řeka

Obvyklá v lednu

Estetika(zast.)

IbišekStrmě se vypínat (kniž.)

Bezbarvá nátěrová

hmotaVous

Vyznavač Hinduis-

mu

Kdo v tiskárně

zhotovuje sazbu

Angolská lid. repub. Odborník

v arabis-ticeAmor

(zdrob.)

Arabský usedlý rolník

Travnatý vegetační

útvar

Omámiti alkoholem

Sportovec ze záliby

Otec (kniž.)

Učňovská škola (zkr.)

Iniciály tenisty Noaha

Cupitavá

Iniciály herce

Menšíka

Spoluza-kladatel

DadaismuRychlý

chod koně

Org. Zahr. Obchodu

Citoslovce koňského

ržáníRom

2. jméno Presleye

Provazové pletivo s pravidel-nými oky

20 jednotli-vin stejného

druhuCizokr. keř

PřesProdejna elektro-

zboží

Loď pro přepravu

ropy

Atletický klub (zkr.)

HnůjLokál tzv. divokého západu

Taxony rostlinné

říšeBýložravec

Ovar (exp.)

Nerost 8. stupně tvrdosti

Pěstěná zahrada

Ranová tkáň (Bot.)

Onemoc-nění kloubů

Bezmoto-rová letadla

Sci-fi film režiséra J. Camerona

Jeho lordstvo

Skřek racků

Těsný (zast.)

In. atleta Dvořáka

Výronek kovu při

válcování

Hořejšek chodidla

Had z Knih Džunglí

Kód letiště Acapulco Název X

Choť krále

Seřizovat (motor) Opak

kuMalý

automobil zn. FordNízké na-

pětí (zkr.)

Celní kód Estonska

2. DÍL TAJENKY

Základní pohybová jednotka v

tanci

Iniciály hudebníka

Kodyma

Obyvatel-ky ruského lázeňské-ho města

Část utkání v míčové

hře

Řešení křížovky z minulého čísla: Pravda se nebojí ničeho, leda toho, že bude utajena.

Jind

řišk

a Ja

nečk

ová

Foto

: Han

a Bo

ucha

lová

12 Komár Ze zahraničí

Zdravím vás z Avignonu! Je to již devět měsíců, co jsem ve školním časopise publikoval svůj první člá-nek „Pozdravy z Avignonu“. Při-znám se, že zprvu jsem nepřed-pokládal, že bych byl schopen tuto sekci dotáhnout až do květ-nového čísla. Ale ejhle, podařilo se mi to. A tak v tomto vydání čtete můj poslední příspěvěk do této rubriky. Nutno podotknout, že tato sekce byla jedinečná a s největší pravděpodobností se již nebude opakovat. Já tedy mohu pouze doufat, že se vám má rubri-ka líbila a závěrem bych vám ještě jednou rád poreferoval o novin-kách, které se udály za poslední dva měsíce.

Léto začínáPřiznávám se, že poslední dva týdny jsem si odpočinul od školy, neboť jsme měli dvoutýdenní ve-likonoční prázdniny (paradoxně několik týdnů po Velikonocích). S hostitelskou rodinou jsme opět jezdili po okolí a navštěvovali je-jich příbuzné, roztroušené všude možně po jihu Francie. Již před prázdninami se teploty v Avigno-nu vyšplhaly na dobrých 28 stup-ňů. Během prázdnin bylo místy zataženo, počasí bylo přesto vel-mi příjemné. Paradoxem ovšem zůstává, že v momentě, kdy u nás teploty dosahovaly 30 stupňů, v Avignonu nebylo více než 20. A tak jsem Francouzům říkal, ať místo drahých dovolenek za sluncem do exotických zemí zvo-lí raději levnou dovolenku v Čes-ké republice. Se sluncem by je to vyšlo tak nastejno. Opravdu jsme byli z vašich teplot všichni tady na jihu Francie překvapeni :-).

Karneval v AvignonuV pátek 20. 4. se konal v Avigno-nu proslulý karneval. Učili jsme

se jenom dopoledne. Celý zbytek dne byl zasvěcen nejrůznějším zábavným akcím, diskotékám a soutěžím. Jak se na karneval pat-ří, mohli jste vidět velkou spoustu masek a různých převleků. Někte-ré byly opravdu velmi vydařené. Slavilo se až do pozdního ve-čera. Byla k dispozici i hudební ka-pela. Opravdu odpočinkový den. I já jsem se převlékl. Oblékl jsem si veškeré věci naruby a ve skříni jsem našel několik obvazů, které mi dal taťka (doktor) pro případ potřeby. Inu,od začátku roku jsem je nevyužil, tak teď mi přišly vhod. Obmotal jsem si je okolo hlavy a udělal pouze díry na oči a na pusu. Musim říct, že to mělo do-cela úspěch. S jednou věcí jsem ovšem nepočítal. Tehdy jsem měl rýmu a nějak jsem zapomněl udě-lat dírky na smrkání. Po třetí ho-dině mi to už teklo všude možně po tváři. Bylo to dost nepříjemné. Navenek ovšem nebylo nic vidět. Po čtvrté přestávce jsem to vzdal a obvaz i se snoplema vyhodil.

Prezidentské volbyVšichni jistě víte, že 6 . května proběhlo ve Francii druhé kolo prezidentských voleb, ve kterém se utkal zástupce pravice a do-savadní prezident Nicolas Sarko-zy se zástupcem levice François Hollandem. Samozřejmě vyhrál François Hollande. Pro ty, kteří ovšem nesledují média (pouze časopis Komár :-), je toto jméno pouze jedno z řady francouzských jmen prezidentů, na které si musejí v průběhu 5 let zvyknout. Pro Francouze je to ovšem velmi významná událost, která je ještě podtržena tím, že Hollande je zástupce levice. Ve Francii levice není až tak zakořeněna a v průběhu trvání páté republiky (od roku 1958, prv-

ní prezident Charles de Gaulle) se stalo pouze jednou to, aby prezi-dentem byl příslušník levice. Uvi-díme, jak se bude situace ve Fran-cii vyvíjet s příchodem nového prezidenta. Ještě bych rád zmínil jednu věc, na kterou jsem narazil, když jsem se bavil s některými Čechy o volbě nového prezidenta. Slyší-val jsem často: „Vždyť o nic nejde. Prezident je jen taková figurka.“ Pozor, není to pravda. Je třeba mít na paměti, že Francie je prezidentskou repub-likou. Prezident je absolutně ta nejvyšší instituce, která má v ru-kou výkonnou moc. To není jako u nás, kde prezident nezmůže té-měř nic. Zde prezident může vy-dávat svá nařízení, která mu ne-musí nikdo schvalovat. V případě, že mu parlament nechce schválit nějaký zákon, může prezident vý-rok parlamentu prostě ignorovat a přejít rovnou k referendu. A po-slední perličkou je slavný článek 16 Francouzské ústavy, ve kterém se píše, že v případě velkých krizí může prezident převzít veškerou moc (legislativu, exekutivu a ju-risdikci – toto se stalo dvakrát v dějinách páté republiky). Samozřejmě odlišností je více. Ovšem nemám chuť vás se-znamovat s celou Francouzskou ústavou z roku 1958 a srovnávat ji s naší. Co se týče voleb, já bych v prvním kole volil Marine Le Pen. Mnozí říkají, že je to „rasistka“. Je pravda, že náleží k extrémní pra-vici. Ovšem s těmi problémy, kte-ré působí Arabové ve Francii, se opravdu musí něco udělat. Tak to by bylo vše. Já se s vámi loučím a příští školni rok na shle-danou ve škole. A nezapomeňte si i nadále kupovat Komára.

Roman Kula, zahraniční redaktor

Pozdravy z Avignonu

13KomárVšehochuť

Největší rostlina: Sekvojovec obrovský Jedná se o nahosemenný strom původem ze Severní Ame-riky, vzdáleně příbuzný našim jedlím. Často je znám pod ná-zvem Mamutí strom. Jde o oprav-dového obra. Nejstarší „mega-sekvoje“ mohou dorůst až do 100 m výšky a jejich kmen mívá obvod dokonce přes 35 metrů. Mohlo by jej tedy obejmout více než 20 lidí. Největší z těchto stro-mů bývají také často pojmenová-ny (např. Generál Sherman nebo JumboJet). Z jednoho takového stromu je možné vytěžit až 1500 m3 dřeva, avšak tito giganti, ně-kdy starší více než 3000 let, jsou přísně chráněni a stali se symboly přírodních rezervací USA.

Nejrychleji rostoucí rostlina: Bambus Tato tropická jednoděložná rostlina, kterou nejspíše všichni znají podle jejích charakteristic-kých článkovaných stonků, je jak nejrychleji rostoucí rostlinou svě-ta, tak také nejvyšší bylinou světa (Bambus není botanicky považo-ván za strom, ale za trávu. Jeho příbuznými jsou pšenice, žito nebo kukuřice.). Ve vhodném kli-

matu je bambus schopen narůst za 24 hodin o neuvěřitelných 130 cm! To znamená, že za 1 minu-tu poporoste o necelý milimetr. Plně vzrostlé rostliny mohou být až 35 metrů vysoké a mít průměr dutého dřevitého stébla kolem 30 cm.

Největší květ: Raflesie Paradoxem je, že největší květ má rostlina, která tráví vět-šinu svého života ve skrytu. Jde o parazita, kterého je možno spat-řit v džunglích Malajsie, jen když vykvete. Přiživuje se na pletivech lián, dokud nenabere dostatečné množství živin potřebné k vytvo-ření květu. Zprvu pupen připomí-

ná zelnou hlávku, avšak po jeho rozkvětu se objeví více než 1 m široký květ tvaru červenohnědé mísy, obklopený bílo-oranžovými květními lístky. Květ může vážit až 8 kg a vydává silný pach podob-ný rozkládajícímu se masu, který láká tisíce much opylujících jej.

Největší plod/semeno: Lodoicea seychelská Největší semeno na světě nalezneme u palmy lodoicey sey-chelské, jejíž jediné semeno váží až 20 kg a naplnilo by menší za-hradní kolečko. Palem je ve volné přírodě pouze 5000 jedinců a je-jich výskyt je limitován na jediné údolí (Vallée de Mai) na ostrově Praslin na Seychelách. Rostlina samotná je dvoudomá. Jakmile jsou samičí květy oplozeny, začne se vyvíjet dvoulaločné semeno, které zraje 7 až 10 let. Ořech sám je strukturou podobný kokosu, nabývá však tvar ženských hýždí a byl proto považován za symbol plodnosti. Dodnes zůstává há-dankou, proč palma vytváří tak velká semena. Nejsou totiž na rozdíl od ořechu schopna plovat.

Jan Kolarczyk

Biologické okénko Rostlinní rekordmani

Vláda nás ničí! Proto, pokud jsou mezi vámi, čtenáři, zemědělci se srdcem na správném místě, volá-me vás na cesty! Vytáhněte svůj traktor, manželce nechte řídit kombajn a zablokujte silnice! 23. května to vládě nandáme. Naštěstí nepěstuji víno jako můj tchán na Moravě, ale pořád mám traktor, který žere jako krá-

va a zvláště na poli, se zelenou naftou to jakž takž utáhnu, ale bez ní…

Díky tomu budu muset pro-dávat mnohem dráž všechny potraviny a vy budete jíst hnusy z ciziny. No nic, asi zavřu krám a stanu se politikem, někdo by jim tam měl udělat pořádek!

A. Z.

Sloupek anonymního zemědělce

14 Komár Zajímavost

Mánie našeho

Připravit, zatáhnout, start! A už to jede. Mnoho z nás se ve svém dětství setkalo s hračkou, která nám přinášela chvíle soupeření i adrenalinu a zábavy. Řeč je o beybladeu (čti bej-blejdu). Jednoduchá hračka vycházející z již našimi rodiči dob-ře známých „káč“. Na každou přestávku jsme čekali celí nedočkaví, abychom mohli roztočit ty naše „miláčky“. Paní učitelka nám dokon-ce poskytla starý plech na pečení, abychom jimi nepodráže-li nohy kolemjdoucím dětem a učitelům. Plech se stal naším hřištěm, kde se konaly krvavé souboje. Zajímalo mě, odkud se hračka vůbec vzala a asi nikoho ne-překvapí, že ji vymyslel Japonec. Těm, kteří beyblade tak úpl-ně neznají, ho trošku přiblížím. Základní částí je útočný prs-tenec, zátěžový disk, bladeová základna a znak ducha. Pokud vás zaujal natolik, že byste si ho rádi pořídili, ale nemůžete ho sehnat, či vám to vaše finanční stránka nedovoluje, vyhrabej-te oblíbenou hračku rodičů – káču – obalte ji třeba alobalem a pořádně to rozjeďte!

Další mánií, která zasáhla naše dětská léta, byli bez debat Poké-moni. Jen těžko bychom hledali dítě, které by nemělo ani jednu z Pokémon karet. Byli všude, ať už jako hračky, potisky na oblečení nebo plyšáci. Stali se prostě součástí našich životů. Denně jsme své Pokémony „buchali“ za jiné, a myslím, že většina z nás by za ně klidně vyměnila i svoji svačinu. Doma jsme si zase užívali Pokémonů v seriálové podobě a řešili každodenní problém, jak dostat z hlavy chytlavou úvodní píseň ... Tyhle barevné japonské bytosti si prostě získali naše srdce a nezbývalo nám nic jiného, než je všechny pochytat!

Ve většině případů to ještě není tak dávno, co jsme byli „malí“. Během našeho dětství se postupně zje-vovaly a zase mizely nejrůznější fenomény, které každého z nás více či méně zasáhly. My jsme pro vás připravili výčet těch nej, na která si určitě rádi zavzpomínáte.

B E Y B L A D E

P O K É M O N I

15KomárZajímavost

detstvíˇMezi další formu zábavy našich mladých let patřilo dia-bolo. Tato žonglovací pomůcka, nazývaná také jako ďá-bel na dvou hůlkách, zajisté zamotala ruce nejednomu z nás. Málo kdo z nás však ví, že jeho předchůdcem bylo čínské jojo. Není tak divu, že první, tenkrát ještě bambu-sové, diabolo bylo vyrobeno právě v Číně a to již před 4000 tisíci lety. Do Evropy se dostalo spolu s anglickými a francouzskými obchodníky ve 12. století. Svého úspěchu se ale diabolo dočkalo až na sklonku 18. a 19. století, kdy mu podlehl i samotný Napoleon Bonaparte. Do českých ulic se dostalo ve dvacátých letech a díky nové éře této hry má zde své místo i ve 21. století.

D I A B O L O

To je další hračka, se kterou jsme si hráli. Díky svým úžas-ným schopnostem, mně osobně, dokázaly zaujmout na dlouhý čas. Byla to nádherně nepředvídatelná hračka, která se dala použít naprosto ke všemu, největší úspěchy slavila na pískovišti, kde ji povrch, různě modelovatelný, nádherně nahrával v jejím pohybu. Vzpomenete si ještě , jakou fazoli jste měli? Já už bohužel ne.

V E S E L É FA Z O L E

Smraďoši aneb hoši ze Smradlavé Lhoty - asi pětadvacet různě vypadajících figurek s vlastními jmény, které stačilo jen zmáčk-nout a každý z nich vydal svůj charakteristický smrad. Jak říká mo-tto této hračky - „Kdo nesmrdí s námi, smrdí proti nám!”. Cena jednoho smraďocha je asi 70 Kč a pro rebely je to to pravé. Určitě i někdo z vás tuhle vychytávku měl.

Připravili Veronika Fišerová, Petra Tomanová, Karolína Andraková, Jakub Svoboda a Martin Vérteši.

S M R A Ď O Š I

16 Komár Historie

Profesoři vzpomínajíAleš Chupáč: Chodil jsem do chemického kroužku

Díl šestý

Kde jste vyrůstal? Vyrůstal jsem na klasickém sídlišti v Ostravě - Výškovicích.Máte sourozence? Mám o sedm let staršího bratra.Měl jste v dětství nějakou oblíbe-nou hračku? Ano, ještě do dnes vlastním auto na dálkové ovládání, které jsem dostal od rodičů k Vánocům.Pamatujete si na svůj první škol-ní den? Pamatuji si v celku dobře. Před školou čekala paní učitelka a když jsme přišli do třídy, tak na židli ležela zelená knížka formá-tu A4 s dětskými pohádkami. Tu

možná taky ještě někde mám.Jaký jste byl student na základní škole? Nikdy jsem nepatřil k těm úplně nejlepším, to ne, vždycky jsem se potýkal s nějakými pro-blémy s matematikou, ale bylo to asi mou lenivostí. Nicméně, když jsem věděl, že chci jít na chemic-kou průmyslovku, tak jsem to v sedmičce a osmičce bez problé-mů dostal na vyznamenání.Chodil jste do nějakých kroužků? Od šesté třídy jsem chodil do chemického kroužku, který jsme ve škole měli.

Chodil jste do tanečních? Chodil, na průmyslovce, a strašně moc mě to bavilo, mám rád společenský tanec.Chtěl jste někdy nějakou věc, kte-rou vám rodiče nechtěli dovolit? To asi ne, jediná věc, kterou jsem v životě chtěl, ale nikdy jsem to mým rodičům myslím ani neří-kal, bylo hrát na klavír. Nikdy jsem hrát nezačal a nehraji dodnes.Kdy jste se osamostatnil od rodičů? Po vysoké škole, asi ve dva-ceti čtyřech letech. Po fakultě jsem začal žít se svou nynější že-nou, pak jsme se vzali a tak dále a tak dále.

V dnešním díle naší vzpomínkové rubriky pohovoří o svém dětství pan profesor Chupáč. Samozřejmě nám poskytl i několik dobových fotografií.

Připravil Martin Vérteši

17KomárObjev Komára

O co vlastně jde?Každý zná letní parna, člověku se nechce učit, dívá se z okna, cítí se takřka na dně a ještě k tomu se ve třídách hromadí vzduch, který nejde vyvětrat, protože je venku ještě tepleji, tak chtě nechtě musí dýchat vzduch, který už prošel dý-

chacím ústrojím někoho jiného (a to je ještě ta dobrá možnost). Tomu je již konec! Naše škola se postupně promění na jednu z nejpříhodněj-ších škol pro zdravé učení. Naše škola konečně získala přístup k jednomu dlouho utajo-vanému vědeckému prameni tzv. Sibiřské škole života. O co jde? Si-biřská škola života byla instituce, která v dobách sovětského svazu

sdružovala nebohé vědce a inte-lektuály poslané na Sibiř. Mnohdy to byli opravdoví odborníci a prá-vě z jejich per je i převratný objev pro naši školu. Soudruzi Alexandr Borgejev (učitel na základní škole na Ukrajině), Alexandr Nubov (ne-dostudovaný geolog) a Isidor Poj-

čanov (nejlepší jeskyňář, kterého zrodila Asie) dostali v koncentračním táboře nečekaně mnoho prostoru a to proto, aby našli místo, kde se bude sovětským žákům nejlépe učit a sku-tečně jej našli! Byla to blízká jeskyně, kde ti-ché kapání vody a stálá teplota dě-lala své, v jeskyni začali trávit vše-chen svůj čas, přestože byl leden a museli se za svou stálou teplotou

probojovávat závějemi. Alexandr, Alexandr a Isidor dosahovali nej-lepších výsledků. Svůj učební plán plnili na 193% a přitom ještě zvlá-dali hrát piškvorky. Když přišlo jaro, výzkum byl oficiálně ukončen, vězni utekli a v jeskyni nechali jen spoustu čtvereč-kovaného papíru a knihu Jeskyně a učení (пещер и обучение), z ní prá-vě vycházíme při proměně školy. Jistě jste si všimli, že ve ško-le minulý měsíc kapalo ze stropů, ano, řekli jste si - prasklé potrubí, ale opak je pravdou, potrubí bylo záměrně otevřeno, aby se vyzkou-šela propustnost stěn pro vodu a mohla se namíchat nejlepší směs

pro tvorbu krápníků. Během prázdnin se naše škola mírně promění, ze stropů porostou krápníky a voda bude potichu kapat, nejlepší bude, že i ve vedru vás přivítá nádherná tep-lota kolem 5° C. Možná se i u nás zabydlí netopýři! Zjistili jsme pro vás i motto projektu, je to: „Zpátky do jeskyně!“.

Jakub Svoboda

Konečně se to podaří!Trénovalo se to o víkendech, zkoušelo v pracovních dnech, podle známek, které můžeme pozorovat, vše vyšlo na jedničku, vše bude moci být konečně vyzkoušeno za provozu.

Foto: Gabriela Čuntová

18 Komár Studium

Nejprve bych začal hovořit o Boloňském procesu, který dal vzniku Evropskému prostoru vy-sokoškolského vzdělávání (Eu-ropean Higher Education Area – EHEA) v roce 2010. Proč je to pro nás důležité? Od tohoto momentu se podstatně zvýši-la spolupráce mezi evropskými univerzitami. Univerzity začaly mezi sebou uznávat diplomy, zavedl se v celé Evropě třístup-ňový vzdělávací systém (bakalář, magistr, doktor) a celkově tento akt zlepšil kvalitu vzdělávání v Evropě tak, aby evropské uni-verzity byly schopny konkurovat rychle se rozvíjejícím univerzi-tám z rozvojových zemí. Podívejme se nyní na jed-notlivé možnosti, které vám umožní strávit jistý čas na zahra-niční univerzitě.

Organizace poskytující stipendiaNejdříve tady máme nadace (or-ganizace), které vám poskytují stipendia pro zaplacení vašeho studijního pobytu. Zkrátka si do-mluvíte se zahraniční univerzi-tou, že byste rádi přijeli na rok. Již víme, že rok na některých zá-padoevropských univerzitách je proklatě drahý, takže se zároveň obrátíte na některou z nadací se žádostí o finanční výpomoc. Je jasné, že žadatelů je hodně

(většinou tak nad 100, záleží to ovšem na nadaci), tudíž musíte projít výběrovým řízením (spe-cifickým pro každou nadaci). V české republice jsou tyto nada-ce: Nadace Dagmar a Václava Havlových, Nadání Josefa, Ma-rie a Zdeňky Hlávkových, Open Society Fund Praha.

Program ErasmusErasmus patří společně s pro-

gramy Comenius, Leonardo da Vinci a Grundtviq do Programu celoživotního vzdělávání, kte-ré financuje Evropská unie. Do tohoto programu je zapojeno 21 zemí Evropské unie. Cílem je financování evropské spolu-práce vysokoškolských institucí a hlavní náplní se stalo finan-cování mobility vysokoškoláků, což přesněji znamená, že jako účastníci studijního zájezdu ab-solvujete přednášky a semináře, nasbíráte materiály na baka-lářskou nebo disertační práci a také můžete kombinovat studia a podnikové praxe.

Tento program je přístup-ný na všech vysokých školách (i VOS, ...). Přijatí studenti získají stipendium, jehož výše se odvíjí od ekonomické a hospodářské situace země, do které student hodlá vycestovat. Samozřejmě může se stát, že poskytnuté sti-pendium nepokryje výši nákla-dů. Tedy student je povinný zby-tek doplatit.

Program ComeniusJedná se v podstatě o stejnou věc v bledě modrém. Program Comenius je určený žákům od mateřských škol po studenty středních škol po celé EU. Mezi vysokými školami se speciali-zuje na studenty a učitele na pedagogických fakultách. Opět se jedná o podporu tzv. Indivi-duální mobility, kdy se studenti navzájem navštěvují, vyměňují si zkušenosti a procvičují jazyko-vé dovednosti. Jednotlivé školy mohou mezi sebou pracovat na projektech, jejichž koncept při-pravili samotní studenti. Pro-

Část studia v zahraničíV minulém díle tohoto článku jsme se zabývali myšlenkou studovat celou vysokou školu v zahraničí. Ovšem pokud jste již přijati na nějakou českou univerzitu, či prostě nemáte chuť opustit rodnou hroudu, ovšem myšlenka zahraničního studia ve vás stále dříme, pak je tento článek právě pro vás. Budeme se zabývat možnostmi, jak strávit část vysokoškolských studií v zahraničí.

19KomárZajímavost

Získali jsme pro vás fotografii učitelského sboru

gram Comenius následně vybe-re některé projekty, kterým pak přidělí granty.

Program CEEPUSPokud máte chuť odjet do za-hraničí, ale chcete zůstat poblíž České republiky, zvolte program CEEPUS (Central European Ex-change Program for University Studies), který nabízí možnost studovat v zemích východní, ji-hovýchodní a střední Evropy (s výjimkou Německa). Opět je to program podobný dvěma pře-dešlým. Dostáváte jistý příspě-vek na měsíc, který se liší podle vybrané země.

Fulbrightovo stipendiumMohu říct, že toto považuji za nejprestižnější možnost ze se-znamu. Jedná se o možnost stu-

dia v USA. Ale pozor, zájem je zde obrovský a uchazeči musí projít tříkolovým výběrovým řízením. Tento program nabízí možnost absolvovat na americ-ké univerzitě tříleté doktorské studium a získat tak titul Ph.D. Vztahuje se to ovšem na vybra-né obory, to je věda a technika. Opět obdržíte stipendium, které pokrývá školné do výše nejvýše osmnáct tisíc dolarů, běžné ži-votní náklady, zpáteční letenku a zdravotní pojištění. Podmín-kou pro absolvování výběrového řízení je, že musíte během své-ho vysokoškolského studia vy-kazovat vynikající výsledky a mít alespoň s minimálními určenými počty bodů splněn jazykový test TOEFL.

Pro více informací... Celou problematikou, kterou jsem zběžně nastínil v tomto článku, se věnují jisté organiza-ce, kde se můžete informovat podrobně o jednotlivých pro-gramech. Čas od času se zde naskyt-ne i jiná možnost pro studium v zahraničí, která může být vá-zána na konkrétní rok, takže doporučuji tyto stránky bedlivě sledovat. Jsou to: Akademická informační agentura (je to část organizace Dům zahraničních služeb, zřízená Ministerstvem školství) a pak také Národní agentura pro evropské vzdělá-vací programy.

Roman Kula

Sportovní koutekKomár20

Přestože se havířovský Městský fotbalový klub výsledkově zvedl a vymotal se z takřka bezvýchodné situace, stále není zachráněn. Po mizérii na začátku jarní části sezony, kdy havířovští podlehli v domácím prostředí mimo jiné taky se zachra-ňujícímu Slavičínu 0:3, a dovršenou odvoláním trenéra Pavla Rückera,

se pod novým koučem Beňem vý-razně zlepšili, a to jak herně, tak vý-sledkově. Nemalou měrou k tomu přispěly dvě útočné posily získané těsně před koncem přestupního termínu. Z Karviné přišel na hosto-vání útočník Tomáš Chovanec, kte-rý se rozehrává po zranění, a další útočník, ostravský Jan Starý, který v Havířově už v minulosti působil. Tito dva výborně zacelili mezeru v havířovské ofenzívě, protože v úvodních kolech nedokázali hráči stávajícího kádru vstřelit byť jedi-nou branku. S posíleným kádrem a novým realizačním týmem se dokázal Ha-vířov „odlepit“ od poslední příčky. Nejprve v domácím prostředí pře-

kvapivě porazit druhý tým tabulky Mikulovice 3:0. Po tomto utkání se začaly rojit spekulace o možném přepuštění zápasu ze strany hostů. V důležitém záchranářském derby na půdě „B“ týmu Opavy pak do-kázali uhrát cenný bod za remízu 2:2. V dalším kole sice prohráli v Novém Jíčíně poměrem 4:1, avšak

v následujícím domácím zápase proti sousedním Petrovicím opět překvapivě lehce zvítězili 4:1. Ku-riozitou tohoto střetnutí byl vlastní gól hostujícího obránce při dlouhé zpětné přihrávce vlastnímu branká-ři z poloviny hřiště hned ve druhé minutě. Nevyrovnanost výkonů se ale projevila taky v utkání na hřišti Mohelnice, která zvítězila 3:0. Ve středečním vloženém kole (středa 9.5.) přijel do Havířova tým Krnova, který se taky brodí v sestu-pových vodách. Utkání neukázalo moc divizní kvality, kdy oba týmy předváděly spíše „nakopávanou“. Vedení se ujali hosté, kteří využili rychlého protiútoku a nekoncen-trovanosti havířovských obránců.

Poté, po jedné z několika školác-kých chyb, měl obrovskou šanci do-mácí Starý, avšak neproměnil. I přes to Havířov do poločasu vyrovnal a v druhém poločase se dokonce ujal vedení. Havířov byl o trochu lepší, vypracoval si mnoho příležitostí, z nichž minimálně dvě byly obrovské, avšak neproměnil je, a udeřilo na

druhé straně, kdy hosté vyrovnali, čímž získali psychickou výhodu. Od prohry uchránil havířovské výbor-ný brankář Richard Mrózek, který předvedl několik výtečných zákro-ků. Bod z tohoto zápasu však pro MFK Havířov neřešil takřka nic. Na odpověď na otázku, jestli se nakonec Havířov opravdu zachrání, si budeme muset počkat na konec divizní soutěže. Ohrožených týmů je na chvostu tabulky povícero – Krnov, Slavičín, Havířov, ale také Dolní Be-nešov či Nový Jičín. Nikdo také ještě neví, kolik týmů bude nakonec se-stupovat, jelikož se očekává založení samostatné soutěže pro „B“ týmy ligových klubů, čímž by se uvolnila spousta míst napříč soutěžemi.

Havířov stále balancuje na hraně sestupu

Petr Lukašík