KRÁLOVÉHRADECKÉ SOCIÁLNĚ ZDRAVOTNÍ VARIACE

KRÁLOVÉHRADECKÉ

SOCIÁLNĚ-ZDRAVOTNÍ VARIACE VÝBĚR Z PUBLIKOVANÝCH TEXTŮ 2011 – 2020

MAREK ŠIMŮNEK a kol.

Edice odboru sociálních věcí a zdravotnictví, číslo 1

Statutární město Hradec Králové odbor sociálních věcí a zdravotnictví

Marek Šimůnek a kol.: Královéhradecké sociálně-zdravotní variace.

Výběr z publikovaných textů 2011 - 2020 https://www.hradeckralove.org/socialni-portal/

strana 2

„Teorie by neměla zapomínat, že je jen zobecněnou praxí.“

Gabriel Laub, český esejista a novinář (1928 – 1998)

Vážení čtenáři,

první svazek nové edice Odboru sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města Hradce Králové přináší výběr textů

vztahujících se k sociálně-zdravotní problematice, které byly publikovány v poslední dekádě. V převážné většině

jsou texty charakteristické přímou vazbou na město Hradec Králové a přiblížením rozvojových aktivit odboru

sociálních věcí a zdravotnictví, které lze v řadě případů považovat, s ohledem na období jejich vzniku, za příklady

dobré praxe.

Vřelé poděkování za dlouhodobou kvalitní spolupráci patří kolegům z odboru sociálních věcí a zdravotnictví a níže

uvedeným kolegům – spoluautorům vybraných příspěvků (řazeno abecedně dle příjmení):

▪ Mgr. Vladimír Fišera, PhD., podnikatel, pedagog,

▪ Mgr. Michal Klapal, etoped, terapeut,

▪ Mgr. Jiří Kotala, vedoucí oddělení koncepcí a sociální péče magistrátu města,

▪ Mgr. Světluše Kotrčová, vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí magistrátu města,

▪ Ing. Daniela Lusková, MPA, ředitelka domova pro seniory a domova se zvláštním režimem,

▪ Ing. Pavel Struha, správce GIS, pedagog,

▪ Helena Vostrovská, koordinátorka sociálních služeb.

Přeji vám příjemné, inspirující počtení.

PhDr. Marek Šimůnek, MBA Magistrát města Hradec Králové

vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví [email protected]

ISBN 978-80-87637-43-2

https://www.hradeckralove.org/socialni-portal/

mailto:[email protected]




strana 3

OBSAH

TOHLE LŮŽKO NENÍ PRO STARÝ ............................................................................................................................................. 4

SYSTÉMOVÁ PODPORA POZITIVNÍHO, AKTIVNÍHO A ZDRAVÉHO STÁRNUTÍ V HRADCI KRÁLOVÉ .......................................... 8

POSILOVÁNÍ TÝMU ODBORU SOCIÁLNÍCH VĚCÍ A ZDRAVOTNICTVÍ MAGISTRÁTU MĚSTA HRADEC KRÁLOVÉ ..................... 18

ÚČINNÁ SPOLUPRÁCE SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ OBECNÍHO ÚŘADU A SOCIÁLNÍ SLUŽBY DOMOV SE ZVLÁŠTNÍM

REŽIMEM ............................................................................................................................................................................. 28

DOSTUPNÉ BYDLENÍ V HRADCI KRÁLOVÉ JAKO NÁSTROJ SOCIÁLNÍ PRÁCE VEDOUCÍ K SOCIÁLNÍ ZMĚNĚ ............................ 32

PRINCIP DVOJÍHO ÚČINKU V SOCIÁLNÍ PRÁCI ...................................................................................................................... 39

MAPOVÁNÍ BARIÉR JAKO SOUČÁST DLOUHODOBÉ INTEGRACE OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ................................. 48

STANDARDIZACE SOCIÁLNÍ PRÁCE V PODMÍNKÁCH MAGISTRÁTU MĚSTA HRADEC KRÁLOVÉ ............................................. 58

HRADEC KRÁLOVÉ MÁ Z POHLEDU ŠIROKÉHO SPEKTRA SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB NAČ NAVAZOVAT .............. 65

VZNIK A NAPLŇOVÁNÍ KONCEPCE PRORODINNÉ POLITIKY MĚSTA HRADEC KRÁLOVÉ ......................................................... 70

AKTIVNÍ STÁRNUTÍ A MEZIGENERAČNÍ SOLIDARITA V HRADCI KRÁLOVÉ .......................................................................... 79

SANACE RODINY – FUNKČNÍ NÁSTROJ PRÁCE S RODINOU V RÁMCI VÝKONU AGENDY SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ

MAGISTRÁTU MĚSTA HRADEC KRÁLOVÉ ............................................................................................................................. 88

ROZVOJ PRORODINNÉ POLITIKY V HRADCI KRÁLOVÉ ........................................................................................................... 96

PŘÍLOHA ............................................................................................................................................................................ 105





strana 4

TOHLE LŮŽKO NENÍ PRO STARÝ 1

No bed for old men

Vladimír Fišera, Michal Klapal, Marek Šimůnek (2020)

Klíčová slova: senioři, etika, omezené zdroje, morální dilema

Key words: seniors, ethics, limited resources, moral dilemma

Abstrakt: Text je věnován zamyšlení nad diskutabilním doporučením Akademie věd ČR ve věci postupu lékařů v situacích, kdy je třeba řešit nedostatek vzácných zdrojů, například chybějících plicních ventilátorů, v době šíření virové nákazy. Autoři si pokládají otázku, zda je z pohledu etiky vhodné, aby jakákoli autorita doporučovala věk jako kritérium pro upřednostnění jednoho pacienta před druhým.

Abstract: The text is devoted to reflection on the debatable recommendation of the Academy of Sciences of the Czech Republic regarding the procedure of physicians in situations where it is necessary to deal with the lack of scarce resources, such as missing lung ventilators, at the time of viral infection. The authors have questioned whether it is ethically appropriate for any authority to recommend age as a criterion for prioritizing one patient over another.

1 FIŠERA, V., KLAPAL, M., ŠIMŮNEK, M.: Tohle lůžko není pro starý. Lidové noviny 6.5.2020, s.9, ISSN 0862-5921





strana 5

DVA PACIENTI S DIAGNÓZOU COVID-19 A JEDNA PLICNÍ VENTILACE ANEB

O TOM, CO JE DOBRO A ZLO, NESMÍ ROZHODOVAT VZOREČKY ZISKŮ A ZTRÁT

Trochu ve stínu aktuálních obav z koronaviru proběhla na internetu zásadní debata mezi etikem Davidem Černým

a právníkem Ondřejem Dostálem, kterou odstartoval rozhovor, v němž Černý představil doporučení Akademie věd

ČR, jak by měli lékaři postupovat v situacích nedostatku vzácných zdrojů, jako jsou například chybějící plicní

ventilátory. To je situace, které jsme se naštěstí vyhnuli, ale kterou známe z Itálie, Španělska a USA. Černý obhajuje

názor, že v případě, kdy je k dispozici pouze jedna plicní ventilace pro dva pacienty se stejnou šancí na vyléčení, pak

má lékař dát přednost mladšímu z pacientů. Právník Dostál oponuje (jak jinak) zákony, které pacienty před

diskriminací věkem chrání.

Nechceme se pouštět do detailního rozboru názorů jedné či druhé strany. Naším cílem je zamyšlení nad tím, zda je

vůbec vhodné, aby instituce, jakou je Akademie věd ČR, dávaly lékařům podobná doporučení. Profese lékaře (a také

zdravotních sester a dalšího zdravotnického personálu) je specifická svou obrovskou odpovědností za lidské zdraví

a životy. Proto je etika na lékařské fakultě stejně důležitým předmětem jako jakýkoli lékařský obor. Dřív nebo

později přijde chvíle, kdy se každý lékař bude muset v kritické situaci rozhodnout a nést za to odpovědnost.

Nejenom před nadřízenými, pacientem, jeho příbuznými a veřejností, ale hlavně sám před sebou, před svým

svědomím.

ZÁKLAD JE HIPPOKRATOVA PŘÍSAHA

Chápeme sice snahu akademie věd usnadnit lékařům tuto odpovědnost, dát jim do rukou argument, na který se

budou moci později odvolat: „postupoval jsem podle doporučení“. Jsme však přesvědčení, že je to chyba; že to

etika, ani aplikovaná lékařská etika, dělat nemá. Základem lékařské etiky je naplňování Hippokratovy přísahy

každým lékařem v souladu s jeho svědomím. Jakákoli autorita by proto neměla doporučovat, aby věk byl kritériem,

zda má být v situaci omezených zdrojů dána přednost jednomu pacientovi před druhým. Nenajde se snad lékař,

který by pečlivě nezkoumal všechny okolnosti zdravotního stavu pacienta s cílem zvolit tu nejvhodnější péči a který

by dal přednost mladšímu pacientovi jen na základě podobného doporučení. Je to jeho rozhodnutí, které by mělo

zůstat pouze a jenom na jeho odpovědnosti a svědomí.

Souboj mezi etikem a právníkem nám připomněl, že přes mnohé společné aspekty není etika to samé, co právo

a stejně to platí i naopak. Právo má k dispozici hrozbu trestu při porušení pravidel, které etika nemá (nebo jen velmi

omezeně). Právo však musí být obecně platné a nemůže proto vždy v konkrétní situaci nabídnout jasné

a jednoznačné řešení. Proto si lze jen těžko představit soudce, který by se řídil pouze řádky textu v zákoníku





strana 6

a nepřemýšlel přitom o spravedlnosti. Z toho důvodu také nemůže být rozhodování lékaře jen otázkou znalosti

zákonů a lege artis, ale velmi často má povahu morálního dilematu.

Etik David Černý s morálními dilematy pracuje rád. Mezi jeho témata patří umělá inteligence, samořiditelná auta,

eutanázie či svobodná vůle. Černý se jednoduše řečeno snaží najít takovou etiku, kterou by bylo možné

naprogramovat do softwaru samořídícího auta. A utilitarismus je jediná velká etická teorie, která tvrdí, že umí

spočítat dobro a zlo. V případě jiných teorií, deontologie nebo etiky ctnosti, je podobné uvažování nemožné. Proto

Černý volí utilitarismus a také princip dvojího účinku, etické koncepce umožňující jejich převedení do podoby

softwarového kódu. Etika se však nedá zjednodušit do vzorečků, které nám ve výsledku řeknou, co je dobro a zlo.

Geniálně to vyjádřili autoři sitkomu Good Place (dostupného na Netflixu), ukazující učitele etiky Chidiho, který se

má eticky správně rozhodnout ve skutečné kritické situaci. Chidi opakovaně selhává, protože si není schopen vybrat

ze všech možných etických teorií tu, kterou by měl v příslušné situaci použít, což je (sice trochu brutální), ale velmi

vtipná kritika akademičnosti tzv. trolleyologických dilemat, mimo jiné také připomenutí toho, že různé situace

vyžadují různé etické přístupy.

Kdyby byl v Chidiho situaci Černý, zřejmě by se rozhodoval podle jediné koncepce - utilitarismu, a tedy rychle,

rozhodně, jednoduše a v mnoha případech špatně. Nejchytřejší odpověď na problém mnoha různých etických teorií

nám dal americký právní filosof Ronald Dworkin: „Říše etiky a morálky je doménou argumentů, nikoliv syrových

faktů. Absolutní jistota a jasnost je výsadou hlupáků a fanatiků. Zbytek z nás musí udělat to nejlepší, co dokáže:

musíme si vybrat ze všech zásadních názorů ten, který je pravděpodobnější než ostatní.“ Potřebujeme znát různé

etické teorie, názory a argumenty a měli bychom si umět zvolit ty, které jsou pro danou situaci nejvhodnější a nést

za toto rozhodnutí odpovědnost. Je jasné, že v kritické situaci není čas provádět hlubokou analýzu etických

koncepcí, proto etika není jen otázkou vědomostí, ale především návyku, charakteru.

ČAPKOVO VAROVÁNÍ

Vraťme se k „etice“ umělé inteligence. V uvozovkách proto, že by dle našeho názoru tato disciplína vůbec neměla

být nazývána etikou. Alespoň ne do té doby, dokud stroje nebudou disponovat tím, co zatím mají pouze lidé, tedy

svobodnou vůli a svědomím. Bez nich je jakákoli etika nemožná. A stroje, které disponují svobodnou vůlí, to snad

většina rozumných lidí nechce. Karel Čapek i Isaac Asimov nás varovali dostatečně. Pokud je nezbytné činit kritická

rozhodnutí, pak za ně musí nést odpovědnost konkrétní člověk. Jinak by bylo až příliš jednoduché umýt si ruce a říci:

„To ne já, to program“. Vystihující je příklad z 80. let minulého století, kdy Roger Fischer, profesor práva

na Harvardu, navrhl, aby kód ke spuštění jaderného útoku nebyl umístěn v kufříku, ale v kapsli v srdci osobního

strážce prezidenta USA. Prezident by musel před tím, než spustí atomovou válku, sám osobně svého strážce zabít,

aby se tak dostal ke spouštěcímu kódu. Hrozné? Jistě. Je to ale horší než zabití milionů vzdálených anonymních lidí?





strana 7

Někdo se může ptát, co mají jaderné kódy a programování samořiditelného auta společného s odpojením pacienta

od přístrojů. Velmi mnoho. Pokud někdy připustíme takovou etiku, ve které budou vzorečky zisků a ztrát rozhodovat

o tom, co je dobro a zlo, pak se můžeme lehce dostat do situace, kdy už nebude žádné etické uvažování potřebné.

Půjde prostě jen o zmáčknutí tlačítka, naprogramování kódu, odpojení pacienta. A o tom etika nikdy nesmí být.

Jestli jsme se za dva a půl tisíce let, co etika existuje, měli něco naučit, tak to, že je to ta nelidštější disciplína vůbec

- a tak to musí zůstat.





strana 8

SYSTÉMOVÁ PODPORA POZITIVNÍHO, AKTIVNÍHO A ZDRAVÉHO STÁRNUTÍ V HRADCI KRÁLOVÉ 2

System support of positive, active and healthy aging in Hradec Králové

Marek Šimůnek (2019)

Klíčová slova: senioři, příprava na stárnutí, sociální začleňování, kolegium sociálních pracovníků, dialog generací, Hradec Králové,

Key words: seniors, preparation for aging, social inclusion, college of social workers, dialogue of generations, Hradec Králové

Abstrakt: Hradec Králové patří mezi rychle stárnoucí města České republiky, přičemž tuto tendenci doprovází snižování celkového počtu obyvatel. Sociální začleňování seniorů na úrovni obce probíhá prostřednictvím sociální práce a efektivního využívání sítě dostupných sociálních a souvisejících služeb, včetně nově ustaveného kolegia sociálních pracovníků. Kvalitu života seniorů je však třeba vnímat šířeji než jen z pohledu oblasti sociálně zdravotní. Na území města probíhá řada cílených proseniorských aktivit provazujících problematiky vzdělávání, kulturního vyžití, zdravého životního stylu, posilování pocitu bezpečí a rozvíjení mezigeneračního dialogu. Systémový přístup města v dané oblasti byl v roce 2018 oceněn Ministerstvem práce a sociálních věcí vítězstvím v celorepublikové soutěži Obec přátelská rodině a seniorům.

Abstract: Hradec Králové is one of the rapidly aging cities of the Czech Republic, with this trend being accompanied by a decrease in the total population. Social inclusion of seniors at community level takes place through social work and efficient use of the network of available social and related services, including the newly established College of Social Workers. However, the quality of life of seniors should be seen more broadly than just from the social health perspective. There is a wide range of targeted pro-senior activities in the city, focusing on the issues of education, cultural enjoyment, healthy lifestyle, strengthening the sense of security and developing intergenerational dialogue. The system approach of the town in the given area was awarded by the Ministry of Labour and Social Affairs in 2018 by victory in the national Family and Senior Friendly City competition.

2 ŠIMŮNEK, M., 2019: Systémová podpora pozitivního, aktivního a zdravého stárnutí v Hradci Králové. In: Smutek, M. (Eds.), Sociální začleňování v kontextu sociální práce. Mezinárodní vědecká konference XVI. Hradecké dny sociální práce, Hradec Králové 12.-13.9.2019, s. 173-180, ISBN 978-80-7435-767-1





strana 9

I. ÚVOD

Z aktuální prognózy vývoje obyvatelstva města Hradce Králové (Burcin, Kučera, Kuranda, 2019: 21) vyplývá, že: „již

sám vzestup celkového počtu seniorů, tedy osob ve věku 65 let a vyšším, bude nezanedbatelný, a to zejména ve SO

ORP3, kde by měl vzrůst zhruba o 40 %. (…) V rámci celé kategorie seniorů pak nejdynamičtěji poroste skupina

nejstarších občanů, konkrétně osob ve věku 85 a více let. Reálně můžeme očekávat jejich vzestup na úroveň

bezmála o 140 % vyšší počátkem 40. let, než byla úroveň výchozí v případě města Hradec Králové (…). Jestliže

koncem roku 2017 žilo v obou územních celcích po řadě 2,5 tis. resp. 3,5 tis. nejstarších seniorů, potom

bezprostředně po roce 2040 by jejich počet měl dosáhnout zhruba 6,0 tis., resp. 9,1 tis. osob.“

Hradec Králové si je vědom výše uvedené demografické situace a věnuje dlouhodobě významné úsilí budování

prostředí příznivého životu seniorů. Sociální začleňování seniorů na úrovni obce probíhá zejména prostřednictvím

sociální práce a s pomocí bohaté sítě kvalitních sociálních služeb. Souběžně jsou na území města naplňována

opatření, umožňující využívat životní potenciál seniorů, tedy umožnit předávání jejich životních zkušeností

a moudrostí mladším generacím, pomoci jim nalézat nový smysl jejich života v aktuální sociální skutečnosti, dát jim

možnost sdílet s mladší generací své zážitky a prožívat tak radostné okamžiky života. Současně je kladen důraz na to,

aby byla ve stárnoucím městě široká veřejnost průběžně připravována na růst počtu seniorů, aby byl podporován

mezigenerační dialog a mezigenerační solidarita a aby byly eliminovány viditelné prvky ageismu.

II. KOLEGIUM SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ

Hradec Králové klade důraz na rozvoj sociální práce v rámci přenesené působnosti svého obecního úřadu. To

dokládá i zapojení Hradce Králové do projektu Operačního programu Zaměstnanost, Pilotní ověření koncepce MPSV

v oblasti sociální práce a sociálního bydlení na úrovni obcí4. Projekt přinesl v období 2017 – 2019 řadu pozitivních

aktivit směřujících k rozvoji sociální práce, zvýšení odbornosti sociálních pracovníků a profesionalizace používaných

metod sociální práce. V roce 2018 řešil motivovaný tým sociálních pracovníků úspěšně řadu mimořádných kauz,

přičemž podstatou jedné z nich bylo řešení obtížné životní situace klienta sociální práce ve spolupráci sociálních

pracovníků obecního úřadu a sociální služby Domov se zvláštním režimem (podrobněji Lusková, Šimůnek, 2018).

Zdárné řešení případu se stalo základem nové úrovně efektivní spolupráce v podobě vzniku “kolegia sociálních

pracovníků”. Kolegium si klade za cíl realizovat vzájemnou spolupráci a koordinaci svých činností při zajištění

potřebné pomoci a podpory klientům – žadatelům o poskytnutí pobytové sociální služby domov pro seniory nebo

domov se zvláštním režimem v zařízení Domov u Biřičky, u kterých ještě nebyly splněny podmínky pro jejich

poskytnutí, ale je zřejmé, že jsou v nepříznivé sociální situaci a potřebují pomoc a podporu prostřednictvím sociální

3 správním obvodu obce s rozšířenou působností 4 viz https://www.hradeckralove.org/podpora-socialni-prace/d-67254/p1=25911


https://www.hradeckralove.org/podpora-socialni-prace/d-67254/p1=25911




strana 10

práce při zajištění terénních sociálních služeb a koordinace všech aktivit, aby nebyly ohroženy sociálním vyloučením,

případně ohroženy na životě nebo vážně na zdraví, a dále při zajištění potřebné pomoci a podpory klientů sociální

práce města, z jejichž nepříznivé sociální situace již vyplývá potřeba zajištění pobytové sociální služby domov pro

seniory nebo domov se zvláštním režimem. Činnost kolegia je dána statusem, který uzavřel vedoucí odboru

sociálních věcí a zdravotnictví na straně obecního úřadu a ředitel rezidenčního zařízení na straně druhé. Kolegium

se schází dle potřeby (přibližně čtyřikrát až šestkrát do roka), koordinaci setkání včetně zhotovení zápisů z jednání

zajišťuje Magistrát města Hradec Králové. Náplní činnosti kolegia je fakticky realizace sociální práce včetně

depistáže. V období 6/2018 – 7/2019 proběhlo šest setkání, během nichž byly projednány případy 41 konkrétních

klientů. Ukazuje se, že takto nastavená efektivní spolupráce dvou subjektů zřizovaných veřejnoprávními institucemi

je plně funkční a lze ji podkládat za příklad dobré praxe.

III. SÍŤ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY

Nezbytným nástrojem účinné sociální práce je síť kvalitních a dostupných sociálních služeb. V současné době jsou

na území města zabezpečeny sociální služby pro seniory jednak výše uvedenou krajskou příspěvkovou organizací

Domov u Biřičky, dále pak zejména prostřednictvím nestátních neziskových subjektů zajišťujících jak registrované,

tak navazující služby pro seniory. V této souvislosti je třeba upozornit na mimořádné investiční počiny – probíhající

výstavbu nových moderních zázemí pro provoz sociálních služeb, financovaných jak z rozpočtu města, tak

i z rozpočtu kraje5.

Průběžná podpora udržování a rozvoje sítě poskytovatelů sociálních služeb z pohledu města Hradec Králové je

ukotvena v Systému podpory sociálních služeb pro občany města Hradec Králové, schváleném zastupitelstvem

města v roce 20176. Podpora je založena na účinné spolupráci města a kraje v rámci přistupování k Pověření

k výkonu veřejné služby a transparentnímu dokrývání stanovených podílů na vyrovnávacích platbách jednotlivých

poskytovatelů (s výjimkou krajských příspěvkových organizací, na jejichž spolufinancování se město nepodílí).

Současně je třeba vyzvednout konstruktivní spolupráci města a kraje v rovině plánování a rozvoje sociálních služeb,

tedy stanovování společných priorit, dále průběžného sběru dat týkajících se kapacit a nákladů na služby a on line

sdílení těchto dat, společné dokrývání vyrovnávací platby, spolupráci na aktualizaci krajské sítě a dokrývání

5 V současné době je alokováno v rozpočtu města 120.000.000 Kč na výstavbu nového zázemí pro odlehčovací službu. Současně je v přípravě dostavba areálu Domova u Biřičky, financovaná z krajského rozpočtu, která přesáhne velmi pravděpodobně částku 600.000.000 Kč. 6 In: https://www.hradeckralove.org/zakladni-informace/d-67399/p1=20056


https://www.hradeckralove.org/zakladni-informace/d-67399/p1=20056




strana 11

vyrovnávací platby, a v neposlední řadě také efektivní komunikaci, díky níž jsou realizovány oboustranné podněty

ke kontrolní činnosti.

Tabulka 1: Přehled podpory registrovaných sociálních služeb pro seniory z rozpočtu města v roce 2018

Sociální služba Stanovená vyrovnávací platba Příspěvek na dokrytí vyrovnávací platby z rozpočtu města (Kč)

§ 37 Poradenství (hospicová péče) 688.000 100.000

§ 39 Osobní asistence 7.154.000 1.100.000

§ 40 Pečovatelská služba 34.775.000 13.801.000

§ 41 Tísňová péče 3.178.000 1.230.000

§ 44 Odlehčovací služby 5.323.000 2.500.000

§ 46 Denní stacionář 2.653.000 910.000

§ 49 Domov pro seniory 46.074.000 0

§ 50 Domov se zvláštním režimem 13.251.000 0

CELKEM 113.096.000 19.641.000

Z výše uvedených údajů vyplývá, že z rozpočtu města jsou hrazeny formou dotací náklady na vyrovnávací platby

registrovaných sociálních služeb určených primárně pro občany města ve výši 17,37 %, přičemž zbylé náklady jsou

dokrývány z jiných zdrojů, zejména státu a kraje.

IV. PODPORA POZITIVNÍHO, AKTIVNÍHO A ZDRAVÉHO STÁRNUTÍ

Příprava města na stárnutí populace s sebou nese nároky nejen na rozvoj registrovaných sociálních služeb, ale také

navazujících aktivit umožňujících budování atmosféry příznivé seniorům. Některé aktivity jsou přímo podporovány

prostřednictvím dotačních programů (např. dopravní služby pro imobilní občany a seniory, podpora sportovních

her pro seniory, podpora realizace společenských, kulturních, zájezdových a jiných akcí pro seniory. V roce 2018

byly podpořeny z rozpočtu města částkou 1.905.000 Kč).

Vzhledem k tomu, že již dnes jsou senioři významnou cílovou skupinou pro řadu specifických aktivit a město jim

dlouhodobě věnuje zvýšenou pozornost v podobě tvorby optimálních podmínek v různých oblastech jejich života,

vznikl v roce 2018 v rámci koordinačních činností odboru sociálních věcí a zdravotnictví pětiletý strategický

dokument – Koncepce pozitivního, aktivního a zdravého stárnutí města Hradec Králové pro období 2018 – 20227.

7 In: https://www.hradeckralove.org/aktivni-starnuti/ms-25785/p1=25817


https://www.hradeckralove.org/aktivni-starnuti/ms-25785/p1=25817




strana 12

Pro zpracování koncepce bylo využito aktuálních průzkumů, zpracována byla veřejně připomínkovaná SWOT

analýza, realizována byla tematická veřejná anketa. Ze získaných výsledků nevyplynula jednoznačná nespokojenost

seniorů s konkrétní oblastí související se životem ve městě. I přesto, že se stářím může často přicházet samota

a závislost na pomoci druhých lidí, kterou senioři mohou pociťovat i jako nedostatek sociálních kontaktů nebo

diskriminující chování vůči nim obecně, objevily se tyto faktory jako nepříznivé jen u malého počtu dotazovaných.

Z odpovědí většiny z 300 odpovědí navíc nevyplynulo, že by jim chyběl smysl života, naopak z odpovědí vyplývá, že

je Hradec Králové příjemné místo pro život obyvatel ve vyšším věku. Pokud byly zjištěny kritické připomínky, týkaly

se více např. chování mladých lidí v místní hromadné dopravě, nedostatku parkovacích míst, hluku, nadměrné

dopravy či chování nepřizpůsobených občanů.

Obsah koncepce, schválené zastupitelstvem města v březnu 2018, je zaměřen na naplňování následující vize:

Hradec Králové je městem přátelským k seniorům, městem, kde senioři žijí plnohodnotně, aktivně, zdravě

a bezpečně. Základ koncepce tvoří následujících 11 cílů členěných v sedmi oblastech obsahujících 23 opatření.

OBLAST 1: Senioři a prostředí

▪ Cíl: Město má dostatek kvalitních nízkonákladových bytů pro seniory

Opatření: Rozšířit nabídku malometrážních nízkonákladových městských bytů s regulovaným nájemným

výstavbou domu s byty zvláštního určení; Zajistit realizaci vhodných úprav stávajících objektů vyčleněných

pro bydlení seniorů a osob se zdravotním postižením (např. zateplení, výměna oken, úprava koupelen)

▪ Cíl: Veřejná prostranství nabízejí kvalitní podmínky pro bezpečný pohyb a aktivní relaxaci i pro seniory

Opatření: Zkvalitňovat veřejná prostranství instalací vhodného mobiliáře a vybavení i pro seniory (lavičky,

sportovní a workoutové prvky, šachovnice apod.)

OBLAST 2: Senioři a mobilita

▪ Cíl: Městská veřejná hromadná doprava plně vyhovuje cestování seniorů

Opatření: Udržet v rámci obnovy vozového parku MHD plnou bezbariérovost; Udržet stávající slevy na

jízdném v MHD pro seniory nad 70 let; Architektonicky a technicky sjednotit zastávky MHD příznivé

seniorům





strana 13

▪ Cíl: Nemotorová doprava je bezpečná i pro seniory

Opatření: Udržet a dále zvyšovat bezpečnost a komfort pěší a cyklistické dopravy ve městě, při úpravách

tras a rekonstrukcích pamatovat na seniory a osoby se zdravotním postižením; Zmapovat další trasy včetně

okrajových částí města a veřejné budovy s ohledem na bezbariérovost a navrhnout odstranění zjištěných

bariér

▪ Cíl: Doprava v klidu (parkování) je vstřícná seniorům

Opatření: Řešit nedostatečné parkování ve městě v souladu s potřebami a možnostmi seniorů, prioritně

v okolí zdravotnických zařízení

OBLAST 3: Senioři a vzdělávání

▪ Cíl: V rámci celoživotního vzdělávání existuje dostatek příležitostí pro seniory

Opatření: Podporovat různé formy celoživotního vzdělávání dle aktuálních potřeb a zájmu seniorů včetně

propojení s mladou generací

OBLAST 4: Senioři a kultura, sport, volný čas

▪ Cíl: Ve městě jsou výborné podmínky a existuje široká nabídka kulturních, sportovních a volnočasových

aktivit pro seniory

Opatření: Vytvářet vhodné podmínky pro intenzívnější využívání kulturního dědictví, památek a veřejných

prostor města seniory a podporovat provoz společensko-kulturních přirozených center vzdělanosti, kultury,

volnočasových a společenských aktivit; Podporovat sportovní instituce, vznik a nabídku sportovních aktivit

pro seniory; Podporovat kreativitu seniorů, jejich zapojení do dobrovolnických aktivit (včetně činnosti

Městské organizace Senioři ČR Hradec Králové, z.s.) a jejich mezinárodní spolupráce

OBLAST 5: Senioři a zdraví, sociální pomoc, podpora

▪ Cíl: Zdravotní péče je kvalitní a seniorům dostupná

Opatření: Dbát o dostatečnou kapacitu domácí zdravotní péče a podpořit rozvoj specializované hospicové

péče; Vyvíjet tlak na navýšení kapacity lůžek následné péče a tím zvýšit její dostupnost pro občany města;

Podpořit informovanost seniorů o zdravotní prevenci





strana 14

▪ Cíl: Síť sociálních a souvisejících služeb optimálně reaguje na potřeby seniorů

Opatření: Zajistit podporu registrovaných a navazujících sociálních služeb na území města v dostatečné

kapacitě, potřebné struktuře, výborné kvalitě a efektivitě; Zvýšit kapacitu odlehčovací služby výstavbou

a zprovozněním nového zařízení v Honkově ulici; Poskytovat poradenství a podporu formou sociální práce

OBLAST 6: Senioři a bezpečnost

▪ Cíl: Senioři se cítí bezpečně doma i na veřejnosti

Opatření: Podporovat programy a osvětové akce zaměřené na prevenci kriminality a ochranu lidských práv

ve vztahu k cílové skupině seniorů

OBLAST 7: Senioři a veřejná správa a veřejné služby města

▪ Cíl: Veřejné služby města jsou vstřícné seniorům

Opatření: Zahrnout do připravovaného webového sociálního portálu města složku s nabídkou aktivit

cílených na seniory; Podpořit aktivity směřující ke sbližování generací a k mezigenerační solidaritě; Cíleně

a pozitivně prezentovat seniory a jejich aktivity v médiích, na veřejnosti; Podporovat osvětu v oblasti

zaměstnanosti seniorů

Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhodnotilo nastavené systémové kroky rozvoje proseniorských opatření

v Hradci Králové jako smysluplné a podpořilo jejich realizaci mimořádnou dotací ve výši dva miliony Kč, přičemž

Hradec Králové se v této souvislosti stal vítězem celorepublikové soutěže Obec přátelská rodině a seniorům 2018.

V roce 2018 tak mohly být úspěšně realizovány následující konkrétní aktivity realizované v návaznosti na nově

schválenou koncepci stárnutí.

Tabulka 2: Plnění proseniorských aktivit iniciovaných statutárním městem Hradec Králové v období 2018 – 2019

Vyjádření potřebnosti Aktivita naplňující potřebnost Plnění aktivity

Přestože je na území města plně bezbariérová MHD, nachází se zde mnoho bariérových zastávek, které ztěžují bezpečný pohyb seniorů. Je proto nutné bariéry zmapovat, což je první krok k jejich odstranění.

Mapování bariér prostřednictvím seniorů, elektronické zpracování dat a jejich zveřejnění v mapové aplikaci města

Zmapováno 180 zastávek MHD, data zpracována a zveřejněna v mapovém prostředí na webu města. V roce 2019 projekt mapování pokračuje.

Veřejně přístupný Fitpark Harmonie v blízkosti domů s byty zvláštního určení je seniory hojně využíván. V rámci města je vhodné rozšířit podmínky pro

Vybudování nového Fitparku Metuje v blízkosti objektu vyčleněného pro bydlení seniorů (120 bytových jednotek)

Veřejný Fitpark Metuje vybudován a v říjnu 2018 zprovozněn





strana 15

zdravý životní styl seniorů na více lokalitách vybudováním dalšího veřejně přístupného fitparku.

Senioři jsou ohroženi specifickou trestnou činností, je nutné zvyšovat povědomí o bezpečnostních rizikách, posílit informovanost z oblasti prevence a kriminality, zdravého životního stylu, vést je k obezřetnosti, umožnit setkávání seniorů, zvyšovat bezpečí jak na veřejnosti, tak i v místě jejich bydliště.

Realizace cyklu vzdělávacích aktivit zajišťovaných Městskou policií (tzv. Akademii seniorů) zaměřenou na prevenci kriminality z pohledu seniorů, zajištění informačního materiálu, nákupu a montáže bezpečnostních prvků v bytech absolventů

Akademie seniorů realizována, instalováno 60 sad bezpečnostních prvků v bytech seniorů, projekt pokračuje v roce 2019.

Senioři jsou často vnímáni nikoli jako příležitost, ale jako hrozba pro rozvoj společnosti. Je nutné podpořit pozitivní obraz seniorů, možnost předávání zkušeností a mezigenerační dialog.

Vytipování výjimečně aktivních seniorů a výroba audiovizuálních medailonů, zveřejnění reportáží na webu města, v infocentru, zajištění besed seniorů v základních školách, vydání a cílená distribuce tištěného materiálu.

V roce 2018 bylo vytvořeno a veřejně zpřístupněno 15 medailonů8, realizováno 5 besed v ZŠ, vydána publikace v rámci edice Radnice Hradecké poklady 2016-2018, projekt pokračuje v roce 2019 zpracováním 10 medailonů, v přípravě jsou další besedy v ZŠ

V místech přirozeného setkávání seniorů není k dispozici zázemí umožňující reminiscenční terapii a zázemí pro zlepšení kvality prožívání volného času seniorů.

Zprovoznění reminiscenční místnosti v objektu s byty zvláštního určení a sídlem denního stacionáře pro seniory a dále dovybavení městských prostor pro činnost klubu seniorů městské organizace Senioři, ČR, z.s.

Reminiscenční místnost byla uvedena do provozu v objektu s byty zvláštního určení, kde současně působí denní stacionář pro seniory, dovybaveny byly prostory místa setkávání MO Senioři ČR, z.s. - Klubu Mánesova, které byly slavnostně otevřeny v červnu 2019

Senioři vnímají potřebu celoživotního vzdělávání v oblasti informačních technologií a cizích jazyků. Je třeba rozvíjet tyto potřeby formou mezigeneračního dialogu, který je oboustranně přínosný.

Zajištění celoživotního vzdělávání seniorů prostřednictvím žáků ZŠ formou výuky informačních technologií a nově také anglického jazyka.

Ve školním roce 2018/2019 byly realizovány kurzy internet pro seniory a angličtina pro seniory, kde roli vyučujících zastalo 96 žáků ZŠ. Celkově ukončilo úspěšně kurzy 194 absolventů. Projekt pokračuje také ve školním roce 2019/2020.

Ze statistiky Hasičského záchranného sboru vyplývá zvýšené riziko požárů v bytech obývaných seniory 60+. Ve městě je několik set městských nájemních bytů vyčleněných pro bydlení seniorů. Je třeba snížit riziko požárů v těchto bytech a zvýšit pocit bezpečí, prevence ochrany zdraví a života seniorů.

Umístění kouřových hlásičů ve vybraných městských bytech prostřednictvím Sdružení dobrovolných hasičů, kteří zajistí i odbornou instruktáž seniorů.

V průběhu roku 2018 bylo instalováno 600 hlásičů kouře v bytech vyčleněných pro bydlení seniorů, provedena instruktáž, vydána a distribuována publikace k prevenci požární ochrany pro seniory v rámci edice Radnice.

8 In: http://www.hkhit.org/Reportaze/Special.aspx


http://www.hkhit.org/Reportaze/Special.aspx




strana 16

Realizace uvedených opatření umožňuje systémovou podporu činností a aktivit určených pro cílovou skupinu

královéhradeckých seniorů. Je kladen důraz na inovativní projekty s cílem podporovat mezigenerační dialog, který

vnímáme jako zásadní nástroj pro zvyšování kvality života ve stárnoucím městě. Došlo k rozšíření nabídky aktivit

ještě většímu počtu seniorů, kterým bylo umožněno aktivní zapojení do společenského dění ve městě, rozvoj jejich

celoživotního vzdělávání, včetně posílení jejich bezpečí. Projekt též přispěl k psychické pohodě a udržení fyzické

kondice seniorů formou aktivního trávení volného času, zajistil cílenou pozitivní prezentaci seniorů coby příležitosti

k rozvoji společnosti, nikoli jejího ohrožení. Současně došlo k lepší inkluzi seniorské komunity ve městě. Cíle

a opatření uvedené koncepce jsou průběžně provazovány s dalšími strategickými materiály města, na konci

pětiletého období je předpokládáno celkové vyhodnocení plnění koncepce a nastavení nových cílů a opatření pro

další období 2023 – 2027.

V. ZÁVĚR

Ukazuje se, že účinná příprava města Hradce Králové na stárnutí obyvatel je založena na následujících pilířích:

▪ rozvíjející se depistáži a profesionální sociální práci s ohroženými seniory s podporou sítě kvalitních

sociálních a souvisejících služeb, jejichž rozvoj je opřen o naplňování opatření komunitního plánu, systém

finanční podpory jejich provozu a v neposlední řadě i o systém rozvoje materiální infrastruktury, přičemž

udržování a rozvoj sítě úzce souvisí s efektivitou spolupráce s krajským úřadem a krajskou samosprávou,

▪ praktickém naplňování opatření koncepce pozitivního, aktivního a zdravého stárnutí v Hradci Králové, která

přesahuje oblast sociálně zdravotní a je úzce provázána s dalšími strategickými materiály, např. koncepcí

prevence kriminality, koncepcí prorodinné politiky, ale i koncepcemi rozvoje výchovy a vzdělávání, rozvoje

kultury, koncepci rozvoje specifických forem bydlení apod.9 Úspěch v této oblasti posiluje kvalitní

spolupráce s místními proseniorskými spolkovými organizacemi, zejména s MO Senioři ČR, z.s., dále pak

zabezpečení kvalitních zdravotnických služeb především díky činnosti Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

9 Za významný počin lze např. považovat současné praktické kroky směřující k výstavbě objektu dostupného nájemního bydlení vyčleněného pro bydlení seniorů a osob se zdravotním postižením s integrovaným novým zázemím denního stacionáře včetně střediska osobní hygieny. Vedle toho je připravována zásadní investice do rekonstrukce stávajících objektů s několika sty byty zvláštního určení (zateplení, výměna oken a rekonstrukce bytových jednotek zejména s ohledem na bezbariérovost). Soukromý poskytovatel služeb (Oblastní charita Hradec Králové) dále zpracoval projektový záměr výstavby lůžkového hospice.





strana 17

V nejširším slova smyslu je možno přípravu Hradce Králové na stárnutí považovat za průběžné budování atmosféry

příznivé seniorům na lokální úrovni, které se, soudě dle úspěchů nastavení systémové podpory pozitivního,

aktivního a zdravého stárnutí v Hradci Králové, daří realizovat. Finanční náročnost nezbytných investičních akcí

předpokládá růst tlaku samosprávy na využití dostupných, bohužel však nejistých dotací z vnějších zdrojů.

Literatura

BURCIN, B., KUČERA, T., KURANDA, J.: Prognóza vývoje obyvatelstva města a SO ORP Hradec Králové na období 2018 – 2050. Praha, 2019

LUSKOVÁ, D. ŠIMŮNEK, M.: Účinná spolupráce sociálních pracovníků obecního úřadu a sociální služby domov se zvláštním režimem. Listy sociální práce, 2018 č. 15, s. 13-14, ISSN 2336-2332





strana 18

POSILOVÁNÍ TÝMU ODBORU SOCIÁLNÍCH VĚCÍ A ZDRAVOTNICTVÍ MAGISTRÁTU MĚSTA HRADEC KRÁLOVÉ 10

Strengthening the team of Social Affairs and Health of the Department of Hradec Králové Municipality


Klíčová slova: Posilování týmu, sociální pracovníci, Hradec Králové, Magistrát města, Zpětná vazba, Spolupráce

Key words: Team strengthening, social workers, Hradec Králové, Municipality, Feedback, Cooperation

Abstrakt: Příspěvek přibližuje extrémní zátěž týmu sestávajícího primárně ze sociálních pracovníků a zaměřeného na smíšený výkon samosprávy i přenesené působnosti státní správy. Pojmenovává silné a slabé stránky, příležitosti i rizika a navrhuje konkrétní postupy dalšího posilování a rozvoje týmu. Příspěvek obsahuje konkrétní cíle a opatření směřující k rozvoji týmové spolupráce v rámci veřejnosprávní instituce – odboru sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města Hradec Králové – a hodnotí plnění opatření přijatých na počátku roku 2017.

Abstract: The contribution describes the extreme burden of a team consisting primarily of social workers and focused on the mixed performance of self-government as well as the delegated power of the state administration. It names the strengths and weaknesses, opportunities and risks and suggests specific procedures for further team building and development. The contribution contains specific objectives and measures aimed at developing teamwork within the public administration institution - the Social Affairs and Health Department of the Municipality of Hradec Králové - and evaluates the implementation of the measures adopted at the beginning of the year 2017.

10 ŠIMŮNEK, M., 2018: Posilování týmu odboru sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města Hradec Králové. In: PhDr. Daniela Květenská, Ph.D. (Eds.) Nové směry, trendy a inovace v sociální práci. Mezinárodní vědecká konference XV. Hradecké dny sociální práce, Hradec Králové 21.-22.9.2018, s.97-104, ISBN 978-80-7435-745-9





strana 19

I. ÚVOD

Tým odboru sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města Hradec Králové, složený primárně ze sociálních

pracovníků, čelí denně těžkým výzvám, je neustále konfrontován s krizovými situacemi, jak trefně uvádí Baráková

a kol. (2016: 122)11, proto je nutné zabývat se jeho posilováním, účinnou prevencí a nepodceňovat rizika oslabení

týmové spolupráce. Tým je specifický svojí velikostí12 a dále rozsáhlými povinnostmi danými platnou legislativou.

Zcela zásadním specifikem je smíšený model státní správy a samosprávy na svěřeném úseku spojený s vysokou

zodpovědností vůči klientům.

V průběhu roku 2016 byl analyzován současný stav týmu (Šimůnek 2017), a to pomocí vlastních zkušeností autora,

informací získaných v rámci nástrojů uplatňovaných v tzv. řízení lidských zdrojů a v neposlední řadě také na základě

získání zpětné vazby od vybraných bývalých členů týmu a doplňující SWOT analýzy s cílem naplnit a udržet

následující vizi posíleného a motivovaného týmu:

„Tým odboru sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města Hradec Králové je homogenní tým motivovaných

pracovníků, kteří odborně zvládají svěřené agendy, spolupracují uvnitř týmu v rámci oddělení i odboru, jsou si

vzájemnou oporou při řešení náročných situací. Jde o tým v podobě „pilířů“, kteří cítí jistotu v podobě uznání

zaměstnavatele, cítí pozitivní zpětnou vazbu od nadřízených, ale též od klientů i od odborné veřejnosti, což přirozeně

zvyšuje prestiž úřadu coby zaměstnavatele, ale přirozeně i celého oboru sociální práce v daném území. Probíhá

funkční spolupráce se zainteresovanou veřejností, tedy úřady, ústavními zařízeními, orgány činnými v trestním řízení,

neziskovým sektorem a dalšími subjekty. Úspěchy i nezdary vnímá tým jako celek. Tým odboru je plnohodnotným

profesionálním týmem, kde se lidé vzájemně znají, respektují sebe i své agendy, jsou ochotni realizovat aktivity pro

tým nad rámec svých povinností a kde má týmová práce viditelný synergický efekt. Stávající, ale i bývalí členové

týmu se navíc „rádi setkávají“ a mají z výsledků práce radost“ (zdroj vlastní).

V této souvislosti byly položeny následující otázky:

▪ Je aktuálně tým v dobré kondici a dochází k průběžnému posilování jeho soudržnosti a

výkonnosti? Je využíváno kvalitního nastavení nástrojů z oblasti řízení lidských zdrojů?

▪ Mají bývalí členové týmu významnou úlohu pro posilování dobrého jména týmu a mohou být

cennou zpětnou vazbou pro bývalý tým?

11 „Sociální pracovník převzal v postmoderní společnosti úlohu opory, jež byla v dřívějších dobách k dispozici jedincům v tíživých sociálních situacích. V očích mnoha jedinců ve společnosti se tak stal, metaforicky řečeno, novodobým superhrdinou, disponujícím mnoha kompetencemi, osobnostními specifiky a možnostmi pomoci.“

12 47 pracovníků ve dvou odděleních, dále členěných do podtýmů (podskupin), které nepřesahují 10 členů. Více informací o činnosti odboru: https://www.hradeckralove.org/urad/odbor-socialnich-veci-a-zdravotnictvi.


https://www.hradeckralove.org/urad/odbor-socialnich-veci-a-zdravotnictvi




strana 20

▪ Lze definovat cíle a měřitelná opatření vedoucí k udržení stávajícího stavu a posilování týmu

odboru?

II. ZPĚTNÁ VAZBA

V rámci řešení tématu byly v průběhu roku 2016 položeny 15 vybraným bývalým členům týmu, kteří nejsou svázáni

loajalitou s předchozím zaměstnavatelem, dotazy s cílem zjistit, zda odcházeli rádi či neradi a zda (případně za

jakých podmínek) by byli ochotni se vrátit a znovu vstoupit do pracovního poměru u magistrátu města. Osloveni

byli řadoví i vedoucí pracovníci různých oddělení, stejně tak i nezařazení pracovníci, kteří rozvázali pracovní poměr,

byli delimitováni či ukončili pracovní poměr odchodem do důchodu. Ve všech případech šlo o pracovníky, kteří

odcházeli jako týmoví hráči, kterých si autor lidsky váží a jejichž odchod pociťuje jako ztrátu pro celý tým, a to i přes

rozdílnou délku pracovního poměru. Na škále 1-5 respondenti hodnotili magistrát coby bývalého zaměstnavatele

a také tým bývalých spolupracovníků, přičemž byli vybídnutí k zamyšlení, v čem bývalý tým vynikal, co by dnes

doporučili pro posílení týmové spolupráce. Další dva dotazy se týkaly jejich vnímání společenské prestiže pozice,

kterou zastávali, počtu zaměstnavatelů, které vystřídali a ohodnocení magistrátu jako zaměstnavatele. Na závěr byli

požádáni o přiblížení příjemného a nepříjemného zážitku z doby jejich působení u magistrátu města a o další

poznámky jakéhokoli druhu k dané tématice. Zpětná vazba od bývalých členů týmu se ukázala být velice přínosnou.

Potvrdila správnost řady provedených kroků, např. nezbytnost reorganizace odboru v návaznosti na tzv. sociální

reformu v období 2011-201213, důležitost vedoucích oddělení a jejich osobního přístupu k pracovníkům, riziko

vyčerpanosti pracovníků, vnímání magistrátu jako solidního zaměstnavatele i při evidentní nízké úrovni společenské

prestiže úředníků, resp. sociálních pracovníků. Celou zpětnou vazbou prolíná důležitost osobních vazeb, spolupráce,

důvěryhodnosti a motivace. Za podstatné lze považovat konstatování, že i bývalí pracovníci jsou důležitou součástí

vytváření dobrého jména týmu, resp. úřadu. Podnětem do budoucna se ukázala nutnost měnit veřejné mínění,

přibližovat široké veřejnosti skutečnou podstatu sociální práce a tím překonávat vžité předsudky a stereotypy a také

se zaměřit na posílení motivace v podobě zlepšení platových podmínek pracovníků.

13 Následně po zániku oddělení dávek sociální péče došlo k zaniknutí původního oddělení sociálních služeb a prevence a vzniku nového oddělení koncepcí a sociální péče, které zahrnovalo vedle agend původního oddělení též novou agendu sociální práce, dále pak související samosprávné agendy (ke komunitnímu plánování sociálních služeb přibyla prevence kriminality a prorodinná politika), dále došlo ke sjednocení agend dotací. Tyto kroky umožnily užší propojení souvisejících agend, sjednocení řízení, posílení týmové spolupráce a zjednodušení procesů.





strana 21

III. SWOT ANALÝZA TÝMU

Situaci týmu v roce 2016 vystihuje následující SWOT analýza:

Silné stránky týmu: Podpora týmu ze strany zaměstnavatele (systémy výběrových řízení, adaptace, vzdělávání,

odměňování, hodnocení), profesní zdatnost a motivovanost členů týmu, solidarita, funkční spolupráce a systém

podtýmů, nastavené standardy kvality, dostatek pracovníků s dlouholetými zkušenostmi i dostatek mladých

pracovníků s vysokým potenciálem růstu14, vyváženost týmových rolí, respekt týmu mezi odbornou veřejností,

absence rizikového člena týmu, existence více kvalitních „pilířů“, kvalifikační struktura týmu15.

Slabé stránky týmu: Nedostatek mužů v týmu16, kumulace rozdílných agend, resp. nevyužití možné specializace

agend, které by posílily výkon týmu, prolínání agend samosprávy a státní správy, obtížná zastupitelnost odborných

agend, náhlá potřeba zastupitelnosti s ohledem na věkovou strukturu pracovníků a předpoklad mateřských

a rodičovských dovolených17, vědomí nízké společenské prestiže vykovávaných pozic související s demotivací

a syndromem vyhoření, nízké platové ohodnocení, vyčerpání z náročných kauz, neobjektivní přesah politických kauz

v očích veřejnosti do života týmu.

Příležitosti týmu: Stabilizace financování agend prostřednictvím účelových státních dotací, zapojení úřadu do

nových projektů, které posilují týmovou spolupráci18, úspěšné naplňování opatření 5.3.4 platného komunitního

plánu sociálních služeb19, pozitivní zpětná vazba od bývalých členů týmu, chuť členů týmu vzdělávat se,

mimopracovní setkávání členů týmu podporující důvěru a sdílení společně dosažených výsledků, podpora ze strany

stabilního zaměstnavatele, synergický týmový efekt.

14 28 pracovníků mezi 30 – 50 lety, 6 pracovníků do 30 let věku, 13 pracovníků 50 a víceletých, průměrná doba pracovního poměru u magistrátu města 10 let.

15 Všichni členové týmu splňují vzdělání ve vztahu k vykonávaným agendám.

16 7 mužů

17 Jde o důsledek transparentní personální politiky magistrátu města, neboť dostávají příležitost nejkvalitnější kandidáti bez ohledu na věk či pohlaví.

18 Např. v roce 2016 vstoupil tým do nového projektu MPSV Systémový rozvoj a podpora nástrojů SPOD, přičemž jeden z členů týmu obhájil v rámci projektu pozici tzv. síťaře a stal se pracovníkem MPSV; tým SPOD tak byl fakticky oslaben, nicméně v dlouhodobém horizontu prostřednictvím tohoto pracovníka významně posiluje.

19 „Posílit roli sociálních pracovníků magistrátu města v koordinaci služeb na území obce s rozšířenou působností“





strana 22

Hrozby týmu: Časté změny legislativy, omezení financování ze strany státu, vysilující extrémní zodpovědnost

a psychická náročnost, organizační změny realizované na základě výsledků komunálních voleb, snaha o ovlivňování

agend státní správy představiteli samosprávy, rostoucí arogance a agresivita klientů20, despekt spojený s vžitými

předsudky vůči výkonu práce úředníků (sociálních pracovníků), prostorové omezení úřadu pro rozvoj agend, náhlá

potřeba zastupitelnosti odborných agend, zvýšení fluktuace21.

IV. SHRNUTÍ

V závěru roku 2016 byly konstatovány následující závěry:

Za důležité je třeba považovat funkční spolupráci ve skupině a její přetváření v procesní heterogenní tým dle

Kubátové a kol. (2013: 216-218), který je pro výkon agend odboru sociálních věcí a zdravotnictví nezbytný zejména

s ohledem na řešení dlouhodobých úkolů a existenci pozitivního synergického efektu. Pomalu, ale jistě je posilována

skupinová koheze týmu dle Kolajové (2006: 12), přičemž je nezbytné mít průběžně na zřeteli velikost týmu, resp.

podtýmů s ohledem na jejich efektivní výkon, jak uvádí Horváthová (2008: 40), což tým v současné době též splňuje,

a to i s ohledem Krügerův dotazník (2004: 33-34), kde lze kladně odpovědět na všechny položené otázky22. Manažeři

mají v souladu s Belbinem (2012: 145) zásadní zodpovědnost za výběr členů týmu, přičemž výběrová řízení

odpovídají principům, které uvádí Vajner (2007: 27-29, 33) a též Gruber a kol. (2016: 104-114). Vedení týmu odboru

i obou oddělení je v terminologii Belbina (2012: 128) realizováno týmovým způsobem s prvky lichoběžníkového

modelu řízení. V současné době tým odboru neobsahuje rysy patologické organizace dle Bednáře (2013: 151-152),

ani jednoznačnou roli Rozbušky dle Plamínka (2009: 44-45), naopak lze jednoznačně rozpoznat řadu Pilířů, které je

třeba podporovat. Tým je charakteristický rozpoznatelnými konstruktivními konflikty, jakož i vnitřním přirozeným

napětím s rozvojovým charakterem, popisovaným Horváthovou (2008: 159). Řízení lidských zdrojů je nastaveno

efektivně takovým způsobem, aby maximalizovalo celkový výkon dle Thomsonové (2007: 155-168), a to včetně

průběžné zpětné vazby ve formě hodnocení, tým se v souladu s Hayesem (2005: 62) identifikuje a prožívá společné

úspěchy i neúspěchy.

20 V roce 2015 došlo ke dvěma fyzickým napadením sociálních pracovníků na půdě úřadu; situace byla řešena zásahy Policie ČR a bohužel měla dopad v podobě následné pracovní neschopnosti sociálních pracovníků.

21 V období 2007 – 2016 dosáhla fluktuace týmu bez atypického roku 2011, kdy bylo delimitováno 18 pracovníků v rámci tzv. sociální reformy na úřady práce, přijatelné míry 9 %, více k tématu viz níže, poznámka č. 24.

22 Dotazník slouží ke zjištění optimální velikosti týmu. Pokud jsou odpovědi ve všech případech kladné, lze tým považovat, co se týče velikosti, za optimální.





strana 23

Z uvedeného shrnutí je patrné, že vize definovaná v úvodní kapitole je prakticky naplňována, pro udržení a další

rozvoj týmu pak byly na počátku roku 2017 stanoveny čtyři cíle a osm měřitelných opatření, která uvádíme dále

včetně plnění stanovených opatření k 1. 7. 2018.

V. CÍLE, OPATŘENÍ A JEJICH NAPLŇOVÁNÍ

K naplňování vize se doporučuje realizovat následující cíle:

CÍL 1: Udržet stávající funkční systémy,

CÍL 2: Realizovat změny v nastavení stávajících agend,

CÍL 3: Podporovat rozvoj nových agend,

CÍL 4: Přispívat dalšími formami k posilování soudržnosti týmu.

▪ Předpokládané dopady: Udržení stability týmu, podpora jistoty členů týmu, zajištění profesionálního

výkonu týmu.

▪ Předpokládané finanční zdroje: účelové státní dotace MPSV na výkon SPOD a sociální práce, dále státní

příspěvek na výkon státní správy, rozpočet samosprávy.

▪ Předpokládaní partneři k zajištění: Magistrát města Hradec Králové – kancelář tajemníka – oddělení

personální a oddělení právní.

Cíl 1, opatření 1.1: Podpořit udržení stávajících funkčních systémů řízení lidských zdrojů v rámci manažerského

hodnocení, zajišťovat průběžnou aktualizaci a využívání standardů kvality; Prověřit možnost rozšíření benefitů, a to

včetně formy výrazného navýšení osobního příplatku a zkvalitnění technického zázemí; V rámci výběrových řízení

se soustředit na vyváženost týmových rolí a současně na posílení mužského elementu v týmu.

Plnění: Řešena primárně úprava osobních příplatků, které byly v roce 2017 navyšovány se zaměřením

zejména na pracovníky v nižších platových stupních za podmínky splnění jejich zvláštní odborné způsobilosti.

Ve spojení s růstem tarifních platů všech pracovníků došlo k významnému zlepšení platových podmínek

členů týmu. Bylo realizováno standardní roční hodnocení pracovníků, aktualizace standardů kvality, ze

strany zaměstnavatele došlo k rozšíření benefitů pro zaměstnance i dovybavení technikou. Počet mužů

v týmu zůstal nezměněn.





strana 24

Cíl 2, opatření 2.1: Sjednotit agendu veřejného opatrovnictví v rámci oddělení koncepcí a sociální péče, oddělit ji

od agendy sociální práce, avšak zajistit úzkou spolupráci těchto dvou agend.

Plnění: Eliminovány kumulované agendy. Zřízeny dvě samostatné pozice veřejných opatrovníků, přičemž

tato agenda průběžně narůstá. Stejně tak bylo dosaženo specializace sociálních pracovníků, přičemž

propojení sociálních pracovníků s opatrovníky se ukazuje jako funkční a stávající systém jako efektivní.

Cíl 2, opatření 2.2: V rámci podtýmů SPOD vyčlenit nový podtým ze všech pracovníků – specialistů na

„vyhodnocovače rizikových dětí“, čímž se sníží počet členů ostatních podtýmů. I nadále zachovat stávající funkční

strukturu oddělení.

Plnění: V rámci týmu SPOD vznikl nový podtým, tzv. Tým pro ohrožené děti, který v této chvíli tvoří tři sociální

pracovníci (opatrovník – specialista na syndrom CAN, kurátor pro mládež, opatrovník – specialista na správní

řízení). Dosavadní činnost týmu prokazuje, že šlo o správné rozhodnutí, byť jde o unikátní strukturu, dosud

v ČR ojedinělou.

Cíl 2, opatření 2.3: Zřídit expertní tým pro potřeby SPOD, resp. pro potřeby řešení případů ohrožených dětí

s finančním krytím prostřednictvím účelové státní dotace, následně pak nastavit spolupráci s experty i pro tým

ostatních sociálních pracovníků.

Plnění: Základ expertního týmu SPOD byl vytvořen, je jím síťařka spadající pod MPSV ČR a dále terapeut,

který se podílí v rámci konkrétních případů Týmu pro ohrožené děti na tvorbě Individuálních plánů ochrany

dítěte. S ohledem na změnu dotačních podmínek MPSV pro úsek SPOD není vyjasněno financování dalších

expertů, v plánu je rozšíření týmu o experty z oblasti psychiatrie, práva a etopedie.

Cíl 3, opatření 3.1: Realizovat projekt Podpora procesu plánování sociálních služeb a rozvoje místního partnerství

v sociální oblasti na území obce Hradec Králové, jehož součástí je mj. tvorba analýz vybraných sociálních služeb

a bytového fondu na území města a podpora plánování a rozvoje dostupnosti sociálních služeb.

Plnění: Město Hradec Králové je do projektu zapojeno, probíhá realizace opatření, průběžně jsou

zpracovávány povinné monitorovací zprávy k pěti dílčím podprojektům. Projekt účinně propojuje oblast

přenesené a samostatné působnosti a napomáhá k těsnější spolupráci členů týmu.





strana 25

Cíl 3, opatření 3.2: Nastavit systém realizace kontrol poskytovatelů sociálních služeb v podobě úkonů

předcházejících kontrole na místě, případně veřejnosprávních kontrol na místě.

Plnění: Systém je nastaven, od roku 2018 je plánováno realizovat 10 kontrol za každé čtvrtletí. Sociální práci

v přenesené působnosti na půdě úřadu by nebylo možné účinně realizovat bez podpory profesionálních

poskytovatelů tvořících síť kvalitních sociálních služeb a dalších navazujících aktivit, jejichž podpora spadá

do výkonu samostatné působnosti obce.

Cíl 4, opatření 4.1: Realizovat jednou ročně akreditovanou výjezdní vzdělávací aktivitu v rámci obou oddělení, nad

rámec těchto aktivit realizovat obdobnou aktivitu pro celý tým odboru.

Plnění: Potřeba vyplynula i z procesu hodnocení, v roce 2017 byla realizována výjezdní porada samostatně

pro každé oddělení, v roce 2018 se počítá opět se dvěma poradami pro jednotlivá oddělení, celoodborová

aktivita pro rok 2018 není zamýšlena.

Cíl 4, opatření 4.2: Realizovat opatření 5.3.4 aktuálního plánu rozvoje sociálních a souvisejících služeb – Posílit roli

sociálních pracovníků magistrátu města v koordinaci služeb na území obce s rozšířenou působností mimo jiné i

zapojením týmu do projektu MPSV Systémová podpora sociální práce v obcích.

Plnění: Město je úspěšně zapojeno v projektu MPSV Systémová podpora sociální práce v obcích od

1.4.201723.

Realizace výše uvedených opatření se stala v uplynulém období konkrétním nástrojem prevence možné demotivace

stále více přetížených pracovníků, růstu kritických faktorů spolupráce v týmu včetně prevence chybovosti ve výkonu

agend a růstu fluktuace24. Současně je nutné podtrhnout, že královéhradecký magistrát lze považovat zcela jistě za

dlouhodobě kvalitního, stabilního a perspektivního zaměstnavatele, což tým jako celek vnímá a oceňuje.

23 https://www.mpsv.cz/cs/25939

24 Za rok 2016 dosáhla orientační míra fluktuace v týmu cca 14%, v roce 2017 cca 12 %, pozitivní posun je znatelný v roce 2018 (k 1. 7. 2018 cca 2 %). Naproti tomu tři ukončení pracovních poměrů ve zkušební době v roce 2017 dokládají, že je kladen důraz primárně na kvalitu a dlouhodobou stabilitu týmu.


https://www.mpsv.cz/cs/25939




strana 26

VI. ZÁVĚR

Otázka č. 1: Je aktuálně tým v dobré kondici a dochází k průběžnému posilování jeho soudržnosti a výkonnosti?

Je využíváno kvalitního nastavení nástrojů z oblasti řízení lidských zdrojů?

Odpověď: Ano, tým posiluje svoji homogenitu, je veden v duchu Plamínka (2009: 30) myšlenkami a tvůrčím

úsilím jeho členů i nad rámec standardních povinností. V týmu dochází k synergickému efektu, je zde patrný

prvek solidarity. Výběr členů týmu probíhá za účasti přímého nadřízeného transparentně a jediným kritériem

je kvalita uchazeče. Za plně funkční lze označit i související nástroje v podobě adaptace, hodnocení, rozvoje

a vzdělávání a odměňování. Tým se řídí závaznými standardy kvality, vítá výzvy v podobě zapojení do nových

projektů.

Otázka č. 2: Mají bývalí členové týmu významnou úlohu pro posilování dobrého jména týmu a mohou být cennou

zpětnou vazbou pro bývalý tým?

Odpověď: Ano. Bývalí členové týmu v řadě případů tým nadobro neopouštějí, dochází k průběžným

kontaktům, byť nepracovním, a k předávání cenných informací včetně zpětné vazby. Bývalí členové týmu

jsou též významným zdrojem informací pro širokou veřejnost a mohou tak ovlivňovat pohled na tým a celý

úřad z vnějšku.

Otázka č. 3: Lze definovat cíle a měřitelná opatření vedoucí k udržení stávajícího stavu a posilování týmu odboru?

Odpověď: Ano. Byly navrženy čtyři cíle a realizováno osm měřitelných opatření. S ohledem na vyšší fluktuaci

v týmu v posledních letech způsobenou s jistotou ve třech případech dlouhodobým vyčerpáním kvalitních

sociálních pracovníků lze konstatovat reálné budoucí ohrožení stability týmové spolupráce odboru. O to více

je třeba pokračovat v realizaci navržených opatření.

Viditelnou významnou příležitostí současného týmu jako celku je síla a schopnost zvládat kritické situace a též

přetrvávající motivovanost. Tým je aktuálně nastaven na vysoký výkon, uvědomuje si svoji oprávněnou prestiž u

odborné veřejnosti a je viditelné, že nechce být týmem průměrným, nýbrž je nastaven na stabilní, profesionální

a současně nadprůměrný výkon, byť nelze přehlédnout známky jeho vyčerpání v uplynulém období. Realizace

opatření posiluje týmovou spolupráci a z dlouhodobé perspektivy i sebevědomí týmu, resp. i celého úřadu v širším

slova smyslu. Dlouhodobou výzvou je posilování public relations kvalitní sociální práce členů týmu.





strana 27

Literatura

BARÁKOVÁ, M., KACZOR, M., ELICHOVÁ, M. Sociální pracovník jako archetyp postmoderního superhrdiny? In: Sociální práce/Sociálna práca, Asociace vzdělavatelů v sociální práci, Brno a Evropský výzkumný institut sociální práce OU, Ostrava, č. 5/2016 s. 122-131, ISSN1213-6204

BEDNÁŘ, V. a kol. Sociální vztahy v organizaci a jejich management. Praha. Grada publishing, a.s., 2013, ISBN 978-80-247-4211-3

BELBIN, M., R. Týmové role v práci, Praha. Wolters Kluwer ČR, a.s., 2012, ISBN 978-80-7357-892-3

GRUBER, J., KYRIANOVÁ, H., FONVILLE, A. Kvalitativní diagnostika v oblasti lidských zdrojů, Praha. Grada publishing, a.s., 2016, ISBN 978-80-247-5263-1

HAYES, N. Psychologie týmové práce. Strategie efektivního vedení týmu, Praha. Portál, 2005, ISBN 80-7178-983-6

HORVÁTHOVÁ P. Týmy a týmová spolupráce, Praha. ASPI, a. s., 2008, ISBN 978-80-7357-390-4

KOLAJOVÁ, L. Týmová spolupráce. Jak efektivně vést tým pro dosažení nejlepších výsledků, Praha. Grada Publishing, a. s., 2006, ISBN 80-247-1764-6

KRÜGER, W. Vedení lidí. Jak sestavit, organizovat a povzbuzovat pracovní tým. Praha. Grada Publishing, a.s., 2004, ISBN 80-247-0780-2

KUBÁTOVÁ, S., MÜLLER, D., BUJNA, T., BOSÁK, V., BLOUDEK, J. Tajemství spolupráce v týmech, Praha. Management Press, s.r.o., 2013, ISBN 978-80-7261-259-8

PLAMÍNEK, J. Týmová spolupráce a hodnocení lidí, Praha. Grada Publishing, a. s., 2009, ISBN 978-80-247-2796-7

ŠIMŮNEK, M. Budování týmu Odboru sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města Hradec Králové, LIGS University, 2017

THOMSON, R. Řízení lidí. Managing People, Praha. ASPI, a.s. 2007, ISBN978-80-7357-267-9

VAJNER, L. Výběr pracovníků do týmu, Praha. Grada Publishing, a.s. 2007, ISBN 978-80-247-1739-5





strana 28

ÚČINNÁ SPOLUPRÁCE SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ OBECNÍHO ÚŘADU A SOCIÁLNÍ SLUŽBY DOMOV SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM 25

Effective cooperation of social workers of the municipality and nursing home for persons with cognitive

impairment

Daniela Lusková, Marek Šimůnek (2018)

Klíčová slova: sociální práce, Hradec Králové, kolegium sociálních pracovníků

Key words: social work, Hradec Králové, college of social workers

Abstrakt: Příspěvek představuje konkrétní kasuistiku, jejíž podstatou je řešení obtížné životní situace klienta sociální práce ve spolupráci sociálních pracovníků obecního úřadu a sociální služby domov se zvláštním režimem. Uvedený případ se stal základem nové úrovně spolupráce v podobě vzniku „kolegia sociálních pracovníků“. Autoři příspěvku považují vzájemně nastavenou efektivní spolupráci dvou subjektů zřizovaných veřejnosprávními institucemi za příklad dobré praxe.

Abstract: The contribution represents a specific case study, which essence is the solution of the difficult life situation of the client of social work in cooperation of the social workers of the municipality and the social service of nursing home for persons with cognitive impairment. This case has become the basis of a new level of co-operation in the form of a "college of social workers". The authors of the contribution consider the mutually agreed effective cooperation of two bodies established by public-law institutions as an example of good practice.

25 LUSKOVÁ, D., ŠIMŮNEK, M. 2018: Účinná spolupráce sociálních pracovníků obecního úřadu a sociální služby domov se zvláštním režimem. In: Listy sociální práce 15/2018, s. 13-14, ISSN 2336-2332





strana 29

I. ÚVOD

Jedním z důležitých témat rozvoje sociální práce je nepochybně dlouhodobá vize zvyšování její prestiže, k níž

přispívá každodenní činnost sociálních pracovníků a zviditelňování příkladů dobré praxe mezi odbornou i širokou

veřejností. Následující kasuistika je střípkem v mozaice řady náročných případů, kdy sociální pracovníci obce řešili

situaci ohroženého klienta ve spolupráci s místním poskytovatelem sociálních služeb. Jde mimo jiné o konkrétní

naplňování opatření aktuálního střednědobého plánu rozvoje sociálních a souvisejících služeb města Hradec

Králové na období 2016 – 2018 (Posílit roli sociálních pracovníků magistrátu města v koordinaci služeb na území

obce s rozšířenou působností). Dále uvedený případ stál navíc na počátku nové vyšší úrovně úzké spolupráce

sociálních pracovníků obecního úřadu a významného poskytovatele sociálních služeb na území města –

královéhradeckého Domova u Biřičky, jehož zřizovatelem je Královéhradecký kraj.

II. KASUISTIKA

S panem Novotným (jméno klienta bylo pro účely tohoto textu změněno) byla za standardních podmínek uzavřena

smlouva o poskytování sociální služby domov se zvláštním režimem. Prakticky hned první den pobytu klient začal

vyjadřovat opakovaný nesouhlas s pobytem, opouštěl zařízení, neboť byl i přes svá zdravotní omezení schopen

překonat zabezpečený vstup a bezpečnostní sledování a odmítal se vrátit; navíc se stupňovala jeho agresivita.

Vzhledem k tomu, že klient byl svéprávný, nebylo jednání vyhodnoceno jako vážně míněný nesouhlas dle § 91b

zákona o sociálních službách a poskytovatel sociální služby postupoval s ohledem na právo pana Novotného

rozhodnout o řešení nebo neřešení jeho nepříznivé situace26.

Několik dnů poskytovatel zajišťoval činnosti sociální služby velmi široce s ohledem na klientův adaptační proces,

poté vyjednával s klientem a jeho rodinou o ukončení služby a oznámil jí termín ukončení služby po vůli pana

Novotného. Sociální služba byla ukončena na přání klienta, ten se však ocital v reálném ohrožení, neboť nebylo

zřejmé jeho sociálně-zdravotní zabezpečení po ukončení pobytu v zařízení. Proto poskytovatel sociální služby, tak

jak mu ukládá zákon, s předstihem oznámil ukončení smlouvy také Magistrátu města Hradec Králové. Syn pana

Novotného na společném jednání s vedením domova uvedl, že péči o otce není rodina schopna zabezpečit a že má

služba, kterou nyní otec využívá, povinnost se o něj postarat. Vypjaté jednání bylo ukončeno afektivním projevem

26 § 91b z. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (1) V případě, kdy osoba, která není schopna vypovědět smlouvu o poskytování pobytové sociální služby, projeví vážně míněný nesouhlas s poskytováním pobytové sociální služby, je poskytovatel sociální služby povinen oznámit tuto skutečnost ve lhůtě 24 hodin soudu, v jehož obvodu je zařízení sociálních služeb, ve kterém se tato osoba nachází.





strana 30

syna pana Novotného, jenž následně podal na postup jednání vedení sociální služby oficiální stížnost zřizovateli.

Poukázal v ní mimo jiné na neprofesionální postup poskytovatele sociální služby a dále na skutečnost, že

„…zdravotní dokumentace a lékařské zprávy specialistů jsou zřejmě k ničemu, protože i vážně nemocný člověk si

může svobodně rozhodovat o tom, co je pro něj nejlepší“. Již v průběhu poskytování sociální služby sociální

pracovníci domova se zvláštním režimem kontaktovali sociální pracovníky místně příslušného obecního úřadu

s cílem konzultovat případ a nalézt možnosti spolupráce v rámci sociální práce včetně využití vhodných terénních

služeb v přirozeném domácím prostředí klienta.

V den avizovaného ukončení sociální služby pana Novotného se nikdo z rodiny nedostavil, aby jej doprovodil do

místa bydliště, proto se tohoto úkolu ujali přítomní sociální pracovníci obecního úřadu, kteří zajistili odvoz pana

Novotného domů, tedy na adresu jeho trvalého pobytu – místa, které před několika málo dny opustil, a doprovodili

jej před dveře jeho bytu. Průběžně se přitom mnohokrát a bezvýsledně snažili kontaktovat rodinu, neboť klient

neměl k dispozici klíče od svého bytu. Vzhledem k tomu, že klient nadále trval na tom, že chce „domů“, byli sociální

pracovníci připraveni na zpřístupnění bytu (který již několik měsíců vlastnily děti pana Novotného) prostřednictvím

zámečníka. Domov se zvláštním režimem vybavil klienta potravinami a teplou stravou na celý den, připravil pro něj

také lůžkoviny, neboť nebylo zřejmé, jak se zachová rodina a jaké varianty řešení budou nuceni sociální pracovníci

magistrátu využít. Ředitelka domova zároveň informovala sociální pracovníky, že po dobu 14 dnů bude pro pana

Novotného rezervováno lůžko, kdyby změnil svůj postoj a pobytového zařízení chtěl využít.

Po mnohočetných marných pokusech se konečně podařilo navázat telefonický kontakt s nejmladší dcerou pana

Novotného, která sdělila, že její bratr zajistil výměnu zámkové vložky u dveří do bytu, že nové klíče nemá a že

z časových důvodů bohužel nemůže přijet. Popřela, že by vůbec věděla o propuštění otce z rezidenčního zařízení.

Přivolaný zámečník současně konstatoval, že jeho zásah zásadně znehodnotí vstupní dveře, čímž vznikne významná

škoda na majetku. Sociální pracovníci tak seznámili dceru s variantním řešením, tedy že otci bude neprodleně

zprostředkována služba místního denního centra provozovaného poskytovatelem azylového bydlení, kde jej bude

moci rodina kontaktovat. Na tuto zprávu dcera reagovala změnou postoje. Ptala se, zda sociální pracovnice myslí

vážně informaci, že by byl její otec umístěn do azylového zařízení, nikoliv zpět do domova se zvláštním režimem.

Když jí byl záměr sociální pracovnice potvrzen, vzpomněla si, že by klíče mohla přece jen mít a pokusí se je tedy

najít. Klíče byly skutečně záhy nalezeny a po několika hodinách čekání před bytem dcera nakonec dorazila a byt

zpřístupnila. Klient byl následně předán do péče rodiny, vybaven stravou na celý den a léky na několik dní dopředu.

Dcera převzala za otce zodpovědnost a přislíbila, že mu zajistí opětovné poskytování terénní pečovatelské služby.

Ostatní děti na desítky nepřijatých hovorů nereagovaly.

Po třech dnech požádal syn pana Novotného písemně odbor sociálních věcí a zdravotnictví magistrátu města o

podepsání nové smlouvy o pobytové sociální službě dle § 91a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách,





strana 31

v platném znění.27 Po prověření všech zákonných podmínek bylo odborem sociálních věcí a zdravotnictví

konstatováno, že situace klienta je řešitelná prostřednictvím sítě sociálních služeb v místě bydliště klienta a nejsou

dosud naplněny podmínky pro toto krajní řešení. Rodině bylo doporučeno rozšíření pečovatelské služby a současně

i zajištění tísňové péče, což bylo úspěšně realizováno. Sociální pracovníci obecního úřadu v současné době provádějí

pravidelná šetření v místě bydliště klienta a komunikují o aktuální situaci klienta s terénní pečovatelskou službou.

V současné době je klient stabilizován ve své domácnosti, s ohledem na jeho zhoršující se zdravotní stav je však

pravděpodobné, že bude jeho případ v budoucnu opětovně řešen ve spolupráci se službou domova pro seniory,

resp. domova se zvláštním režimem, který je na tuto potřebu připraven pružně reagovat.

III. ZÁVĚR

Případ pana Novotného se stal zárodkem vzniku úzké systémové spolupráce sociálních pracovníků odboru

sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města Hradec Králové a sociálních pracovníků Domova u Biřičky, která

byla formalizována do podoby „kolegia sociálních pracovníků“. Kolegium zaštítěné autory tohoto příspěvku si klade

ve svém statusu za cíl realizovat vzájemnou spolupráci a koordinaci svých činností při zajištění potřebné pomoci

a podpory klientům – žadatelům o poskytnutí pobytové sociální služby domov pro seniory nebo domov se zvláštním

režimem v zařízení Domov u Biřičky, u kterých ještě nebyly splněny podmínky pro jejich poskytnutí, ale je zřejmé,

že jsou v nepříznivé sociální situaci a potřebují pomoc a podporu prostřednictvím sociální práce při zajištění

terénních sociálních služeb a koordinací všech aktivit, aby nebyly ohroženy sociálním vyloučením, případně

ohroženy na životě nebo vážně na zdraví. Dále se kolegium zaměřuje na zajištění potřebné pomoci a na podporu

klientů sociální práce, kteří jsou v péči sociálních pracovníků obecního úřadu, přičemž z nepříznivé sociální situace

klientů již vyplývá potřeba zajištění pobytové sociální služby domov pro seniory nebo domov se zvláštním režimem.

Kolegium se schází dle potřeby (přibližně čtyřikrát až šestkrát do roka), koordinaci setkání včetně zhotovení zápisů

z jednání zajišťuje odbor sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města Hradec Králové. Faktickou náplní činnosti

kolegia je realizace sociální práce včetně depistáže.

Autoři příspěvku považují vzájemně nastavenou efektivní spolupráci obou subjektů zřizovaných veřejnosprávními

institucemi za příklad dobré praxe.

27 § 91a z. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (1) Opatrovník nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, postupuje-li podle § 91 odst. 6, může za osobu, která s uzavřením smlouvy o poskytování pobytové sociální služby v zařízení sociálních služeb neprojevila souhlas, uzavřít takovou smlouvu a její změny pouze v případě, že a) neposkytnutí okamžité pomoci při řešení nepříznivé sociální situace by v důsledku oslabení nebo ztráty schopnosti z důvodu nepříznivého zdravotního stavu způsobeného duševní poruchou ohrozilo její život nebo by jí hrozilo vážné poškození zdraví anebo by totéž hrozilo osobám v jejím okolí a b) nezbytnou podporu a pomoc jí nelze zajistit mírnějším a méně omezujícím opatřením.





strana 32

DOSTUPNÉ BYDLENÍ V HRADCI KRÁLOVÉ JAKO NÁSTROJ SOCIÁLNÍ PRÁCE VEDOUCÍ K SOCIÁLNÍ ZMĚNĚ 28

Affordable housing in Hradec Králové as a tool of social work leading to social change

Marek Šimůnek, Michal Klapal, Jiří Kotala (2017)

Klíčová slova: dostupné bydlení, sociální práce, Hradec Králové

Key words: affordable housing, social work, Hradec Králové

Abstrakt: V období 2015 – 2017 se na úrovni obce Hradec Králové významným způsobem posunul nástroj sociální práce v podobě nastavení nového systému dostupného bydlení. Pozornost byla věnována zpracování a naplňování Koncepce specifických forem bydlení, jejímž obsahem je mimo jiné nové nastavení provozu městské ubytovny a dále nový systém výběru žadatelů do bytů zvláštního určení, bytů v penzionu pro důchodce a bytů pro důchodce, který je striktně provázán s agendou sociální práce na obecním úřadu. Uvedený systém se ukazuje být plně funkční a perspektivní, neboť vede k sociální změně, k aktivitě klientů a posilování jejich zodpovědnosti. V návaznosti na provedené kroky je aktuálně připravován projekt nového nastavení práce s žadateli o bydlení a nájemníky v objektu, který je v současné době zařazen mezi vyloučené lokality. Autoři příspěvku se zároveň zamýšlejí nad teoretickými východisky účinných změn jak na institucionální úrovni, tak v rovině individuální práce s klienty sociální práce. Uvedené aktivity mohou být příkladem dobré praxe pro zástupce místních samospráv.

Abstract: The social work tool in the form of a new system of affordable housing was significantly shifted at the level of the city of Hradec Králové in the period 2015-2017. Attention was paid to the processing and implementation of the Concept of specific forms of housing, which includes among other things a new setting of city hostel and a new system of selection of applicants to a special-purpose flats, flats in boarding house for seniors and flats for seniors, which is strictly linked to the agenda of social work at the municipal office. This system appears to be fully functional and perspective as it leads to social change, to the activity of the clients and to the strengthening of their responsibility. Following the steps taken, the project for the new setting of work with applicants and tenants is being prepared in object, which is presently ranked among the excluded localities. The authors of this contribution also contemplate the theoretical basis for effective change at institutional level as well as individual work with clients of social work. Mentioned activities can be an example of good practice for representatives of local governments.

28 ŠIMŮNEK, M., KLAPAL, M., KOTALA, J. 2017: Dostupné bydlení jako nástroj sociální práce vedoucí k sociální změně. In: Truhlářová, Z., Píšová, M. (Eds.) Sociální práce jako nástroj podpory sociální změny. Sborník vědeckých textů z mezinárodní vědecké konference XIV. Hradecké dny sociální práce, Hradec Králové 22.-23.9.2017, s. 137-142, ISBN 978-80-7435-708-4





strana 33

I. ÚVOD

Může být dostupné bydlení jako nástroj sociální práce cestou k sociální změně? A mohou v tom obce sehrát nějakou

roli? Tyto otázky jsme si položili v souvislosti se zavedenými i plánovanými změnami v sociální oblasti na úrovni

obecní politiky, o kterých pojednává náš příspěvek. Bydlení je dnes předmětem mnoha odvětví lidské činnosti a v

každé z nich se uplatňuje zcela rozdílná optika. Realitní makléř se bude jistě o problematiku bydlení zajímat jinak

než zedník. Náš pohled je spíše politický a etický. Život v polis, „obci“ je podle Aristotela přirozenou podstatou

člověka. Jeho zóon politikon charakterizuje člověka coby „tvora žijícího v obci, tvořícího obec“. Původní řecké ethos

pak znamenalo podle Jankovského (2003) také „stáj“, v souvislosti s člověkem pak „společné místo k žití“

konkrétního společenství, kde se skrze vzájemné vztahy a interakce vytvářely společné kulturní stereotypy, obyčeje

a mravy, které byly závazné jak pro celek, tak i pro jednotlivce. Mravem pak rozumíme tu sféru lidského konání,

která je spjata s obvyklým, očekávaným a vyžadovaným jednáním v dané společnosti. Jsou to navyklé interakční

vzorce, které jsme se učili od dětství a nevyžadují vyšší míru hodnocení a rozhodování. Sokol (2010) popisuje oblast

„společného mravu“ jako jednání homogenizující vliv autorit, které učí, „co se u nás dělá a nedělá“.

Sociální práce na obecním úřadu se v podmínkách královéhradeckého magistrátu řídí závaznými standardy kvality,

které nejsou aktuálně vyžadovány legislativně (Šimůnek a kol., 2016). Mezi oblasti spadající do sociální práce patří

i spolupráce s klientem při zajištění bydlení. Situace v Hradci Králové je specifická v rámci republiky zejména

obtížnou finanční dostupností jakéhokoli bydlení (cena malometrážního bytu se často blíží i 2 mil. Kč, výše

nájemného v městských nájemních bytech přesahuje 90 Kč/m2/měsíc), dále pak nedostatkem městského

nájemního bydlení. V návaznosti na připravovaný systém sociálního bydlení v celostátním měřítku město schválilo

koncepci specifických forem bydlení (dostupné z https://www.hradeckralove.org/file/9916/) obsahující primárně

popis specifických forem bydlení pro jednotlivé cílové skupiny (dle procesu komunitního plánování jde o seniory,

osoby se zdravotním postižením, rodiny s dětmi a osoby v obtížné životní situaci), a to včetně přehledů stávajících

kapacit a doporučení, přičemž cílem, jež koncepce deklaruje, je vyřešení nepříznivé příp. krizové situace občanů

města Hradce Králové v oblasti bydlení a zajištění stabilizace jejich bytové situace v rámci procesu sociálního

začleňování. Tento cíl má oporu v § 35, odst. 2 zákona o obcích č. 128/2000 Sb.: „Obec v samostatné působnosti ve

svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek

pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení,

ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a

ochrany veřejného pořádku.“

Je třeba v dané souvislosti zdůraznit, že na území města jsou zajištěny sociální služby pokrývající oblast ubytování,

resp. bydlení (noclehárny, azylové bydlení pro muže i pro matky s dětmi, denní centrum pro osoby bez přístřeší,

dále chráněné bydlení i podporované bydlení, případně byty, ve kterých probíhá sociální rehabilitace). Vedle

standardního nájemního bydlení má město vyčleněné byty pro bydlení seniorů a osob se zdravotním postižením,


https://www.hradeckralove.org/file/9916/




strana 34

ve městě dále působí 22 soukromých ubytoven umožňujících využívání doplatku na bydlení a dále jedna městská

ubytovna, která byla ještě donedávna provozována čistě v gesci odboru správy majetku města bez systémového

provázání na oblast sociální práce. Tento způsob využívání městské ubytovny fakticky způsobil, že lokalita byla

považována oprávněně za sociálně vyloučenou.

V roce 2016 byly nově nastaveny podmínky využití městské ubytovny (též nájemních bytů vyčleněných pro bydlení

seniorů a osob se zdravotním postižením). Podstatou změn je důsledné vyhodnocování nepříznivé sociální situace

žadatelů o uvedené formy bydlení a řešení jejich potřeb prostřednictvím sociální práce, v jejímž průběhu je často

nutno využít metodu oscilace mezi rámcem pomoci a kontroly, které jsou podstatou sociální změny. Předcházející

sytém umožňoval „nárokovat“ uvedené formy bydlení, přičemž klienti nebyli nijak motivováni k vlastní aktivitě

a změně, např. v oblasti řešení dluhů či hledání zaměstnání. Cílem změny systému bylo motivovat žadatele k aktivitě

a řešení své sociální situace, umožnit hledání různých forem řešení a v neposlední řadě také umožnit kontrolu

dodržování pravidel nastavené spolupráce.

Výše popsaná teoretická východiska nacházejí inspiraci a oporu ve filozofické tradici, která užitečně odlišuje vlivy

působící na člověka na tzv. vis a tergo (sílu působící „zezadu“) a vis a fronte (sílu působící „zepředu“). V prvním

případě se často jedná o situace, ve kterých je člověk k něčemu „nucen“ a to bez ohledu na jeho schopnosti, motivaci

nebo vůli. Představená koncepce vychází z posouzení komplexní životní situace člověka, kde otázka bydlení

představuje sice dílčí aspekt, ovšem se silným motivační charakterem a praktickým využitím „sil zepředu“, které

spíše „lákají“, umožňuje dovést člověka tam, kam je třeba. V našem případě k přijetí pravidel společného žití.

II. MĚSTSKÁ UBYTOVNA – NÁSTROJ SOCIÁLNÍ PRÁCE

Vznik městské ubytovny má počátek v první polovině 90. let minulého století, kdy v tehdejším domě zvláštního

určení pro cca 400 nájemníků – seniorů bylo vyčleněno několik desítek bytových jednotek pro rodiny s dětmi

s představou, že senioři budou pomáhat mladým rodinám (např. s hlídáním dětí) a děti naopak seniorům (např.

s nákupy). Tento pokus o multigenerační propojení různých sociálně potřebných cílových skupin zcela zklamal

a nenaplnil očekávání, neboť docházelo k četným konfliktům i přímým fyzickým napadením, a to jak ze strany členů

sociálně slabých rodin vůči seniorům, tak i naopak. V roce 2004 se stala situace neúnosnou a došlo k oddělení obou

skupin, přičemž přibližně 35 rodin využilo nabídky k přestěhování do městem nově zakoupené a rekonstruované

ubytovny. V následujících deseti letech se situace v objektu obsazeném seniory stabilizovala, zatímco v ubytovně se

situace postupně zhoršovala.

Moderní společnosti, včetně té naší, tendují k otevřenosti vůči lidským svobodám. Řada politických úvah a opatření

experimentuje s otázkou, do jaké míry je možné ponechat jednání člověka ve společnosti na individuálních volbách.





strana 35

Děje se tak v relaci k otázce omezení individuální volnosti, které se snaží minimalizovat navzdory skutečnosti, že

takové omezení představuje základní předpoklad sociálně stabilního fungování.

V ubytovně bylo nutné řešit prakticky neustále dluhy vůči městu, neakceptace pravidel soužití, vznik škody na

městském majetku, vysokou kriminalitu (prakticky denní výjezdy policie), nepořádek i stížnosti obyvatel z okolí.

V objektu působila sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi, která však neměla kompetenci zajišťovat ostrahu

objektu či řešit restriktivní opatření. V roce 2015 proto došlo k rozhodnutí o transformaci a novém nastavení

provozu nikoli v gesci správy majetku města, ale v gesci odboru sociálních věcí a zdravotnictví. Základem nového

provozu se stala vrátnice s 24 hodinovým provozem, kamerový systém, nastavení nájemních smluv na dobu určitou

(jeden měsíc) a přísný výběr žadatelů výhradně z řad klientů sociální práce. Radou města byla ustavena pracovní

skupina pro výběr ubytovaných, která je aktuálně složena ze zástupců odboru sociálních věcí a zdravotnictví, odboru

správy majetku města, úřadu práce, městské policie a státní policie, čímž je zajištěn dostatek informací pro

objektivní posouzení každého případu.

Problematika dostupného bydlení se ve své podstatě zabývá otázkou „možnosti“, kterou člověk má v životní situaci

spojené se ztrátou bydlení. Rozšiřuje tím spektrum jeho svobod, v rámci pomoci umožňuje volbu tam, kde obvykle

není mezi čím vybírat. Významný český filozof Jan Sokol připomíná, že žít svobodně umožňují teprve „dobře

nastavená“ pravidla. Již bylo řečeno, že jedním z klíčových záměrů bylo přenést spoluodpovědnost za řešení

nepříznivé situace skrze dočasnou pomoc na člověka, který se v ní ocitl. V důsledku nového nastavení pravidel došlo

k postupné obměně ubytovaných. Zatímco do června 2015 šlo primárně o vícečetné rodiny nemotivované

k aktivnímu řešení vlastní sociální situace, v současné době se zde nacházejí osoby v režimu podporovaného

bydlení, osoby ohrožené domácím násilím, osoby ohrožené sociálním vyloučením z důvodu ztráty bydlení z řad

rodin s dětmi i jednotlivců, včetně seniorů. Z důvodu nedodržování podmínek jako jsou pravidelné platby za bydlení,

omezení a registrace návštěv, včasné řešení konkrétních porušení domovního řádu, např. rušení nočního klidu,

úmyslné ničení majetku města, nepořádek, nezájem o spolupráci v rámci sociální práce apod., bylo nutné ukončení

ubytování s většinou stávajících osob. Z původních obyvatel zde zůstali pouze tři rodiny. Sociální práce s klienty

ubytovanými v městské ubytovně je v současné době zaměřena na celkovou stabilizaci jejich sociální situace,

především na jejich ekonomickou aktivitu s cílem vytvořit podmínky pro opuštění ubytovny a získání vyššího stupně

bydlení, tedy bydlení v bytě. Všechny dospělé osoby ubytované v městské ubytovně jsou aktuálně pracující,

případně pobírající starobní či invalidní důchod, plní povinnou školní docházku či studují. Vyjma doplatku na bydlení

nejsou tyto osoby závislé na dalších dávkách hmotné nouze. Poplatek za ubytování činí 75 Kč/m2 měsíčně.

Uvedené snahy vedoucí k posílení sociální změny se prakticky odrazily též ve kvalitativním zlepšení narušených

sousedských vztahů s občany a firmami sídlícími v okolních objektech. V roce 2017 probíhá rekonstrukce výrazně

poškozených (tzv. vybydlených) bytových jednotek po vystěhovaných osobách. V rámci obsazování ubytovny je





strana 36

třeba vyzvednout velmi dobrou spolupráci s poskytovatelem místní služby azylového bydlení. Vzhledem k tomu, že

ubytovnu již není důvod považovat za vyloučenou lokalitu, jsou také budoucí rozvojové plány v lokalitě směřovány

do jiných oblastí, než je prevence kriminality a zvýšení pocitu bezpečí. V roce 2018 je naším cílem zajistit zde

internetové připojení, vybudovat dětské hřiště, posílit bezbariérovost objektu a v jednom z bytů zřídit službu

krizového bydlení. Dlouhodobým cílem je pak v souladu s doporučeními platné Koncepce specifických forem

bydlení rozšíření návazného, nejlépe městského nájemního bydlení.

III. NÍZKONÁKLADOVÉ MALOMETRÁŽNÍ NÁJEMNÍ BYTY – NÁSTROJ SOCIÁLNÍ PRÁCE

Hradec Králové disponuje více než 700 malometrážními byty, které jsou vyčleněny pro bydlení seniorů a osob se

zdravotním postižením, přičemž 64 bytů je speciálně upravených primárně pro bydlení osob s postižením nosného

nebo pohybového aparátu. Ve všech uvedených bytech je regulováno nájemné, většinou na symbolickou částku 25

Kč/m2/měsíc. Mezi podmínky pro žadatele patří např. trvalý pobyt na území města, bezdlužnost vůči městu a jeho

organizacím, neexistence jiného bytu vhodného k trvalému bydlení, v případě zájmu o tzv. bezbariérový byt též

odpovídající zdravotní postižení. Posuzovány jsou aktuální potřeby každého žadatele, a to prostřednictvím odborné

pracovní skupiny jmenované radou města, kde je zastoupen předseda sociálně zdravotní komise rady města,

náměstek pro oblast správy majetku města a městských organizací, geriatr, zástupci pečovatelských

a ošetřovatelských služeb, ředitel Centra pro integraci osob se zdravotním postižením, zástupce poskytovatele

sociálních služeb pro osoby s duševním onemocněním. Navržené žadatele schvaluje rada města. Donedávna bylo

v databázi odboru sociálních věcí a zdravotnictví evidováno více než 700 neuspokojených žádostí. Obdobně jako

v případě ubytovny i v této oblasti docházelo k situacím, kdy žadatelé „nárokovali“ uzavření nájemní smlouvy a

vyjadřovali nespokojenost, když jim mnohdy i po několika letech od podání žádosti nebylo vyhověno. Obtížně

přijímali skutečnost, že v rámci posuzování byla dána přednost jiným žadatelům, nacházejícím se aktuálně v přímém

ohrožení.

Proces posuzování žádostí a práce s žadateli byl v roce 2016 změněn na základě inspirace modelem popsaným

v předcházející kapitole. Základní změnou se stalo nové posouzení všech 700 žádostí z hlediska ohrožení žadatelů

sociálním vyloučením. Vedením města byla schválena nová pravidla pro výběr nájemníků, která prioritně zohledňují

míru potřebnosti v rámci sociální práce. Ukázalo se, že zdaleka ne všichni žadatelé jsou ohroženi sociálním

vyloučením, že fakticky ani nechtějí své bydliště měnit. Řada z nich využila možnosti podat žádost „pro jistotu“, až

na ně přijde řada, neboť splňovali základní platné podmínky města. Lze konstatovat, že v současné době je

evidováno přibližně 150 aktuálních žádostí, které jsou řešeny v rámci individuální a dlouhodobé sociální práce.

Ostatní žadatelé nejsou vnímáni jako klienti sociální práce, neboť jejich aktuální sociální situaci nelze považovat za

nepříznivou, přičemž není vyloučeno, že se klienty sociální práce mohou kdykoli v budoucnu stát. Vyčleněný bytový

fond se tak stal účinným nástrojem sociální práce.





strana 37

V současné době probíhá zpracování projektové dokumentace zaměřené na výstavbu nového bytového objektu o

kapacitě cca 40 bytových jednotek, který bude v případě úspěšné realizace poskytovat zázemí nejen pro seniory,

osoby s tělesným zdravotním postižením, ale též pro osoby s mentálním postižením či psychickým onemocněním

v podobě tréninkových bytů, popřípadě i chráněného bydlení. Zásadní podmínkou pro realizaci projektu bude

získání finančních prostředků z vnějších zdrojů na jeho výstavbu. Město má dále vyčleněno v územním plánu několik

konkrétních lokalit pro další rozvoj obdobných sociálních projektů.

IV. PŘÍKLADY KONKRÉTNÍCH „SOCIÁLNÍCH ZMĚN“ VYPLÝVAJÍCÍCH Z TRANSFORMACE SYSTÉMU DOSTUPNÉHO BYDLENÍ V HRADCI KRÁLOVÉ

▪ Příklad 1: Občan bez přístřeší využíval noclehárny, později azylového bydlení. Byl bez zaměstnání, zatížený

exekucí, závislý na dávkách hmotné nouze, rozvedený. Děti žily v péči matky, styk s nimi měl otec

znemožněn. Coby klient sociální práce aktivně spolupracoval na řešení své situace, následně mu bylo

umožněno ubytování v městské ubytovně, kde dodržoval stanovený režim, v současné době je zaměstnán

na hlavní pracovní poměr, tedy není závislý na dávkách hmotné nouze, má nastavený systém řešení svých

finančních pohledávek. Významným posunem v jeho životě bylo rozhodnutí o střídavé péči, v současné

době je tedy v pravidelném kontaktu se svými dětmi. Klient získal potřebné kompetence k samostatnému

bydlení. Zatím stále využívá služeb ubytovny, neboť jiný typ vhodného bydlení není k dispozici.

▪ Příklad 2: Matka se dvěma nezletilými dětmi využila služeb azylového bydlení z důvodu domácího násilí.

Naštěstí neztratila zaměstnání, avšak byla nucena řešit svoji finanční situaci osobním bankrotem. V rámci

sociální práce byla aktivní a získala možnost využít zázemí v městské ubytovně. Kvalitativní posun je možno

vnímat především v zajištění stabilního zázemí pro rodinu, neboť se matka může plně věnovat řešení svých

finančních pohledávek i výchově dětí. Také v tomto případě by bylo možné doporučit rodině využití vyššího

stupně bydlení.

▪ Příklad 3: Seniorka exekučně vystěhovaná se ocitla v obtížné životní situaci. Spolupracovala v rámci sociální

práce a využila nabídky ubytování v městské ubytovně. V současné době je klientka hospitalizovaná.

Vzhledem k tomu, že splňuje podmínky města, je připraveno projednání její žádosti o přidělení nájemního

bytu zvláštního určení.

▪ Příklad 4: Romská rodina se třemi dětmi získala ubytování na ubytovně města v období před transformací

systému. Rodiče se dlouhou dobu nedařilo aktivovat formou pozitivní motivace, na nabídky spolupráce

reagovali spíše agresivně. Rodině tedy bylo oznámeno ukončení sociální práce, a tedy i termín ukončení





strana 38

ubytování, které je se sociální prací provázáno, přičemž jim byla nabídnuta pomoc při hledání náhradního

bydlení. Přesnější vymezení a důsledné vyžadování podmínek, za kterých by bylo možné nadále ubytování

využívat rodina akceptovala, začali aktivně spolupracovat, v současné době je otec zaměstnán, rodina

nadále přebývá v ubytovně a její situaci lze považovat za stabilizovanou.

V. ZÁVĚR

Z uvedených kasuistik vyplývá, že systém výběru ubytovaných do městské ubytovny a žadatelů do vybraných

městských bytů se staly funkčním nástrojem sociální práce ukotvené ve standardech sociální práce. Zavedená

opatření považujeme za systémová. V uvedených případech bylo dosaženo sociální změny s vysoce stabilizačním

charakterem. Budoucí výzvou je rozšíření tohoto systému na další objekt. Jde o dům s osmi nájemními byty, kde

nájemníci nerespektují základní hygienické normy a odmítají spolupracovat, zatěžují okolí nepořádkem, generují

dluhy, přičemž není viditelná motivace nájemníků ke zlepšení situace. Ani v jednom případě nejde o klienty sociální

práce z důvodu jejich nezájmu o spolupráci. Stavba je v havarijním technickém stavu, předpokládá se proto

neprodloužení stávajících nájemních smluv na dobu určitou, úklid okolí, oprava (rekonstrukce) objektu a jeho

následné využití pro občany, resp. rodiny ubytované v městské ubytovně, které dlouhodobě a intenzivně

spolupracují v rámci sociální práce. Předpokládá se, že zde bude nastaven systém nájemních smluv na dobu určitou.

Vedle toho běží projektové práce zaměřené na výstavbu nového bytového domu určeného pro cílovou skupinu

královéhradeckých seniorů a osob se zdravotním postižením.

V souvislosti s realizací projektů zaměřených na bydlení je třeba též realizovat opatření vyplývající ze

střednědobého plánu rozvoje sociálních a souvisejících služeb, zejména pak v oblasti chráněného a podporovaného

bydlení, neboť prokazatelně roste počet klientů se zdravotním postižením i duševním onemocněním. S napětím

očekáváme budoucí kroky směřující k legislativní úpravě celé oblasti sociálního bydlení, které mohou významně

ovlivnit stávající situaci na obecní úrovni, zejména v možnostech rozvoje vyššího stupně bydlení, který na území

Hradce Králové nelze považovat za dostatečný.

Literatura:

JANKOVSKÝ, J.: Etika pro pomáhající profese. Praha: Triton, 2003.

Koncepce specifických forem bydlení v Hradci Králové, schválená usnesením Zastupitelstva města Hradec Králové dne 26.1.2016, č. usn. ZM/891/2016

SOKOL, J.: Etika a život. Praha: Vyšehrad, 2010.

ŠIMŮNEK, M., KOTRČOVÁ, S., KOTALA, J. 2016: Standardizace sociální práce v podmínkách Magistrátu města Hradec Králové, In: Smutková, L., Patyi, P., Truhlářová, Z. (Eds.) Sociální práce v nejisté době. Sborník z konference XII. Hradecké dny sociální práce 2. – 3. 10. 2015, s.432 – 437, ISBN 978-80-7435-647-6





strana 39

PRINCIP DVOJÍHO ÚČINKU V SOCIÁLNÍ PRÁCI 29

Double Effect Principle in Social Work

Vladimír Fišera, Michal Klapal, Marek Šimůnek (2017)

Klíčová slova: etika, morálka, princip dvojího účinku, sociální práce

Keywords: ethics, morality, principle of double effect, social work

Abstrakt: Cílem příspěvku je představit sociálním pracovníkům princip dvojího účinku, etickou teorii, která se snaží hledat morálně správné rozhodnutí v situaci, kdy nějaké rozhodnutí způsobí jak dobrý, tak také špatný či nežádoucí účinek. Autoři chtějí posoudit, zda je princip dvojího účinku použitelný jako nástroj morálního rozhodování v praxi sociálního pracovníka. První část objasňuje princip dvojího účinku ve znění navrhovaném filosofem Davidem Černým. Druhá část je zaměřena na kritiku tohoto principu a možná nebezpečí vyplývající z jeho jednostranného výkladu. Třetí část je věnována praxi sociální práce. Na dvou reálných příkladech se tu autoři snaží posoudit, zda je skutečně možné princip dvojího účinku využít v praxi, což usnadní morální rozhodování sociálních pracovníků.

Abstract: The objective of this article is to introduce to social workers Principle of double effect; an ethical theory that attempts to seek morally correct decisions in situations in which two outcomes occur - one good and one bad. The authors intend to assess whether the double effect Principle is applicable as an instrument of moral decision making in social work practice. The first part clarifies the double effect Principle theory as suggested by David Černý. The second part focuses on critical decomposition of this Principle and potential threats consequent to its one-sided interpretation. The third part concentrates on practices and functions of social work. The authors employ two real life situations to assess whether it is feasible to apply the double effect Principle in practice, to simplify the moral decision making process of social workers.

29 FIŠERA, V., KLAPAL, M., ŠIMŮNEK, M.: Princip dvojího účinku v sociální práci. Sociální práce/Sociálna práca 6/2017, s. 110 – 115, ISSN 12136204





strana 40

I. ÚVOD

Jak v osobním, tak i v profesním životě děláme každý den mnoho menších či větších rozhodnutí. Rozhodovat se

správně přitom znamená vyhovět nejenom požadavkům profese a právním normám, ale také jednat v souladu se

svým svědomím a společenskou morálkou.30 V dnešní stále složitější společnosti je morální rozhodování a jednání

stále problematičtější. Pevných vodítek, kterých bychom se mohli držet, je stále méně. Sociální pracovníci jsou

přitom často vystaveni nejednoznačným situacím, které je složité správně zhodnotit a následně správně jednat.

Zvyšuje se tak podíl nejistoty, s níž musí pracovat. Od nepaměti proto lidé vytvářejí a osvojují si pravidla, která by

usnadnila komplikované morální rozhodování. Kromě významné antické filosofické tradice dávaly po dlouhou dobu

odpovědi na morální otázky náboženské koncepce morálky. Na konci 18. století se jako výsledek osvícenství objevily

dvě zásadní morální teorie, jejichž význam přetrval do současnosti. Jde na jedné straně o konsekvencialismus,

známý především v podobě utilitarismu (Bentham, Mill) a na druhé straně deontologický kategorický imperativ

Immanuela Kanta. Zjednodušeně lze říci, že se morální hodnocení zakládá buď na následcích jednání, nebo se řídí

podle předem daných principů. Vedle toho existují další morální koncepce, zejména morálka ctnosti (MacIntyre)

postavená na základě Aristotelovy etiky, etika odpovědnosti (Levinas, Jonas), diskursivní etika (Habermas), etika

péče (Held) a podobně. Jednou z takovýchto koncepcí je princip dvojího účinku (dále PDÚ), který je někdy také

překládán jako doktrína dvojího efektu.

II. PRINCIP DVOJÍHO ÚČINKU

Za prvního autora principu dvojího účinku je pokládán významný křesťanský filosof 13. století Tomáš Akvinský. Po

staletí se PDÚ vyvíjel v rámci katolické morální teologie a jeho měnící se formulace odrážely především historický

kontext. Ve druhé polovině dvacátého století dosáhl PDÚ nečekané popularity i mimo oblast teologické etiky díky

tzv. trolleyologii. Britská filosofka Phillipa Footová (Foot, 1967) jako první použila myšlenkový experiment s tramvají

(trolley) s rozbitými brzdami, která se řítí na pět dělníků pracujících na kolejích. Řidič může zatočit na vedlejší trať

a zabránit tak smrti těchto pěti dělníků, přitom však pravděpodobně zahyne jeden dělník, který pracuje na vedlejší

trati. Co je správné, změnit směr tramvaje nebo neudělat nic? Trolleyologie se stala fenoménem morální filosofie,

objevily se desítky propracovanějších příkladů, které poukazují na další morální konsekvence, a mnohdy se

zapomíná, že trolleyologie vznikla právě z potřeby objasnit princip dvojího účinku. Zjednodušeně řečeno PDÚ je

souborem pravidel, podle kterých můžeme za morální považovat i takové jednání, které vede (vedlo či

30 Přes časté užívání pojmu morálka v odborné literatuře i v běžném jazyce je obtížné stanovit univerzální, ve všech případech platnou definici tohoto pojmu. Obvykle se morálka používá jako obecné označení pro mravné, slušné jednání. Pochází z latinského moralitas, resp. z jeho základu mos, moris, což znamená mrav.





strana 41

pravděpodobně bude vést) ke dvěma účinkům, z nichž jeden je dobrý a druhý špatný. Zde je třeba zdůraznit, že PDÚ

je skutečně vhodný právě a jenom pro situace dvojího efektu.

Jak dokládá David Černý (Černý, 2016), formulace PDÚ se v průběhu více než sedmi století zásadně měnila.

Ponechme nyní stranou otázku, zda jde o vývoj v rámci jednoho principu či existenci několika odlišných principů a

vezměme za základ vymezení čtyř pravidel PDÚ, které předkládá Černý. Má-li být jednání posuzováno podle PDÚ

jako eticky a morálně správné, musí být naplněna tato čtyři pravidla:

▪ první pravidlo se týká povahy aktu; jednání musí být dobré či alespoň morálně indiferentní, tedy

posuzováno nezávisle na svých důsledcích

▪ druhé pravidlo sleduje intenci aktéra, který zamýšlí pouze dobrý účinek; špatný účinek může být

předvídán, tolerován a připuštěn, nesmí však být zamýšlen

▪ třetí pravidlo zdůrazňuje rozlišení mezi prostředky a důsledky, kdy špatný účinek nesmí být prostředkem

k dosažení účinku dobrého

▪ čtvrté pravidlo ohraničuje proporci mezi dobrým a špatným účinkem; dobrý účinek musí převážit účinek

špatný. (Černý, 2016)

Pro jasnější vysvětlení použijme jednoduchý trolleyologický příklad. Zubní lékař musí často pacientovi způsobit

bolest, aby mu mohl pomoci. Bolest je pro pacienta i pro lékaře nechtěným, byť předvídaným špatným důsledkem,

nicméně jednání lékaře směřuje k dosažení dobrého účinku, tedy k vyřešení zdravotního problému a konečné úlevě

pacienta od bolesti. Představme si ale příklad sadistického zubaře, který co nejdéle protahuje vrtání zubu s cílem

způsobit pacientovi co největší bolest. Oba lékaři nakonec zub vyvrtají, vyplní plombou a vyřeší tak zdravotní

problém pacienta. Konečný výsledek je tedy srovnatelný. Můžeme však považovat obě jednání za srovnatelná

i z morálního hlediska? Pro příznivce Benthamova utilitarismu stejný výsledek znamená i stejné morální hodnocení.

Naopak podle Kantova kategorického imperativu je sadistický lékař zcela nemorální. V některých situacích však ani

kategorický imperativ není jednoznačným rádcem, jak morálně správně jednat. Připomeňme si Kantovo kategorické

odmítání lži, a to i v případě, že hrozí nebezpečí smrti příteli, který se skrývá ve vašem domě. Kategoričnost jeho

morálních požadavků někdy brání připustit menší negativní důsledek, který je ale součástí celkově lepšího řešení.

Princip dvojího účinku by měl umožnit ospravedlnění morálnosti jednání v situacích, kdy je důsledkem jednání

předpokládaný, ale nezamýšlený negativní dopad, kdy se tedy špatnému důsledku nelze vyhnout.

Základním východiskem PDÚ jsou tzv. intence. Intenci (z latinského intentio úsilí, úmysl) lze rozumět jako usilování

či směřování k něčemu. Domníváme se, že pro jednodušší pochopení lze použít i prostý překlad z angličtiny, kdy

intenci odpovídá české slovo záměr. Vliv intencí si ukážeme na další hypotetické situaci z knihy Davida Černého.

Petr a Jana mají oba babičku v nemocnici. Oba ji jdou navštívit, každý ale z jiného důvodu. Petr proto, že má babičku





strana 42

upřímně rád a chce ji potěšit, Jana proto, že by se chtěla stát její výhradní dědičkou. Z pohledu utilitaristy je výsledek

jednání stejný, proto je i morálka obou aktérů stejná. Vezmeme-li si ale za základ hodnocení intence, pak je

samozřejmě mezi morálkou Petra a Jany velký rozdíl.31 Názor, že intence jednajícího mají pro hodnocení morálnosti

důležitý význam, jsou proto v rozporu s benthamovským utilitaristickým přístupem. Intence odpovídají spíše

deontologickému přístupu, vždyť i Kant říká, že „ve vesmíru není nic, co by bylo možné považovat za dobré, kromě

dobré vůle“. (Kant, 1990:57).

III. KRITIKA PRINCIPU DVOJÍHO ÚČINKU

Může být PDÚ nástrojem, který nám pomůže rozhodovat se morálně správně v situacích s dvojím - dobrým

a špatným účinkem, které uspokojivě neřeší utilitarismus ani deontologie? Zdaleka ne všichni filosofové jsou o tom

přesvědčeni.

David Černý používá v každé ze svých čtyř podmínek odkaz na kategorie dobra a zla. Na rozdíl od výše uvedených

„velkých“ morálních teorií však PDÚ postrádá návod, jak dobro a zlo rozeznat. Má-li být PDÚ nástrojem pro

praktické rozhodování, potřebuje mít osoba, která se rozhoduje, ještě nějaké jiné vodítko, které jí pomůže určit, co

je v dané situaci dobro a co zlo. V Černého formulaci se tak zřejmě projevuje skutečnost, že se princip dvojího účinku

po staletí vyvíjel jako součást katolické morální teologie, a odpověď na otázku, co je dobré a špatné, byla a je

považována za vyřešenou. Odlišná situace by ovšem nastala, pokud bychom připustili jako možné východisko

morálního rozhodování jinou teorii morálky či úplný morální relativismus v podobě přesvědčení, že „dobré je to, co

je užitečné pro mě (nebo pro moji rodinu, firmu, politickou stranu)“. V takovém případě by mohl princip dvojího

účinku sloužit k ospravedlnění jakékoli nemravnosti.

Zdůvodnění PDÚ je z velké části založeno na trolleyologických příkladech - tedy myšlenkových experimentech, které

umožňují lépe pochopit podstatu problému, podle nichž však lze jen stěží predikovat jednání člověka ve skutečných

situacích. Shazování přihlížejícího muže z mostu či vyjímání orgánů zdravému pacientovi je v reálném životě těžko

představitelné. Americký filosof Michael Sandel v proslulém harvardském kurzu „Justice“ úspěšně používá

trolleyologii k motivaci studentů při řešení složitých problémů etiky (Sandel, 2009). Vždy je však prezentuje jako

teoretické konstrukce, na kterých ukazuje, že ne vždy můžeme pro řešení morálních problémů použít jednoznačné

návody a že tedy jsou pro různé případy vhodné různé přístupy nebo jejich kombinace. Jiný americký filosof Ronald

Dworkin vytýká trolleyologii, že porušuje důstojnost člověka (dignity), kterou považuje za základní princip etiky

(Dworkin, 2011). Podle Dworkina se o osobách postižených negativními důsledky mluví jako o objektech (muž

shozený z mostu, pacient s vyjmutými orgány). Tito lidé však mají vlastní důstojnost (a tedy právo rozhodovat

31 Je třeba zdůraznit, že uvedený příklad se týká pouze vysvětlení intencí a není situací principu dvojího účinku.





strana 43

o sobě) a nikdo nemá právo je použít jako pouhý objekt, i kdyby tím mohl zachránit pět jiných lidí. To je ostatně

podstatou Kantova pravidla: „Jednej tak, abys používal lidství jak ve své osobě, tak i v osobě každého druhého vždy

zároveň jako účel a nikdy pouze jako prostředek.“ (Kant, 1990:91)

Trolleyologické příklady vůbec (nebo jen velmi vzácně) nerozlišují mezi situacemi, kdy aktér jedná sám za sebe jako

soukromá osoba (přihlížející u tramvajové trati), a mezi případy, kdy je „v roli“ a je tedy v situaci profesně či jinak

angažovaný (řidič tramvaje, lékař). Toto rozlišení samo o sobě pravidla principu dvojího účinku nemění, ale je to

další vrstva problémů, kterou je nutno brát v úvahu. Podle českého filosofa Jana Sokola jednání v roli ovlivňuje náš

pohled na etiku, morálku a také míru odpovědnosti (Sokol, 2010:200 - 209). Řidič tramvaje má odpovědnost za to,

že neublíží ani cestujícím ani pracovníkům na kolejích a kapitán lodi musí dát přednost záchraně života cestujících

před životem svým a členů své posádky. Hodnocení morálnosti jejich jednání je proto jiné než u osoby jednající

sama za sebe. Snaha zachránit si život je přirozená, ale stále máme v paměti nedávné amorální jednání kapitána

Francesca Schettina, který opustil potápějící se loď plnou cestujících. Také jiní aktéři popisovaných trolleyologických

situací (speleolog, horolezec) vystupují „v roli“, čímž na sebe přebírají odpovědnost za možná rizika. Footová (Foot,

1967) vidí řešení problému různé odpovědnosti v rozlišení mezi pozitivními a negativními povinnostmi. Různé druhy

povinností se přitom nesčítají. Znamená to, že např. nelze zabít zdravého pacienta (negativní povinnost), i kdyby

bylo možné s pomocí jeho orgánů zachránit třeba pět jiných pacientů.

Podívejme se nyní podrobněji na kritiku jednotlivých pravidel PDÚ:

▪ První pravidlo – Akt musí být dobrý či alespoň morálně indiferentní (nezávisle na svých důsledcích)

První pravidlo principu dvojího účinku předpokládá oddělení jednání od jeho důsledků. Rozděluje celý proces na

části a hodnotí každou zvlášť - vlastní akt v prvním pravidle a jeho důsledky potom ve čtvrtém. Lze ale takto oddělit

průběh jednání od jeho důsledku? Můžeme říci, že např. Stalin pouze podepsal nějaký dokument (kterým ale poslal

na smrt tisíce nevinných), nebo že řidič tramvaje pouze otočil volantem, když výsledkem jeho jednání je mrtvý dělník

na trati?

▪ Druhé pravidlo – Aktér zamýšlí pouze dobrý účinek; špatný účinek může být předvídán, tolerován a

připuštěn, nesmí však být zamýšlen

Jedním z nejdrastičtějších trolleyologických příkladů je případ dvou bombometčíků - strategického a děsivého. Oba

při bombardování nepřátelského území zasáhnou školu. Strategický bombometčík omylem, děsivý úmyslně,

protože chce vyvolat paniku mezi obyvatelstvem. Intence, tedy dobrý či špatný záměr, nelze z vnějšku prakticky

posoudit. Jak potom můžeme zhodnotit, který z bombometčíků tento výsledek předem zamýšlel? Druhé pravidlo





strana 44

by tak mohlo sloužit i jako způsob ospravedlnění, kdy oba bombometčíci budou tvrdit, že byli vedeni pouze dobrým

záměrem. Můžeme strategického bombometčíka zbavit viny jen na základě intencí? Jestliže dostal rozkaz zaútočit

na konkrétní cíl a nebyl přitom schopen rozlišit, že se jedná o školu, pak bychom ho zřejmě nemohli odsuzovat za

morální selhání.

▪ Třetí pravidlo – Špatný účinek nesmí být prostředkem k dosažení účinku dobrého

Na nejslavnějším trolleyologickém příkladu s nebrzdící tramvají se zastánci PDÚ snaží prokázat, že smrt jednoho

dělníka není nutnou podmínkou k tomu, aby byl zachráněn život ostatních pěti dělníků, a že je jenom nechtěným

vedlejším efektem. Odpůrci argumentují tzv. problémem blízkosti, který říká, že pokud existuje velká

pravděpodobnost, že v důsledku jednání nastane špatný důsledek, potom jednající nemůže tvrdit, že jeho intencí

byl pouze dobrý účinek. Nemůže se například hájit, že sice do oběti opakovaně vrazil nůž, ale přitom ji nechtěl

usmrtit. Pokud si představíme reálné následky obvyklých trolleyologických příkladů jako je náraz tramvaje, pád

z mostu, vyjmutí orgánů, pak na následky takových události jejich oběť téměř jistě zemře. Je proto těžké přijmout

argument, že zlo (smrt jednoho člověka) není cesta k dobru (zachráněný život pěti lidí).

▪ Čtvrté pravidlo – Dobrý účinek musí převážit účinek špatný

Zatímco první dvě pravidla se odkazují k intencím aktéra, pak poslední čtvrté pravidlo hodnotí následky tohoto

jednání. Například australský filosof Peter Singer v něm vidí snahu propašovat do PDÚ konsekvencialismus (tedy

hodnocení podle následku), který je jinak podle zastánců PDÚ s tímto principem neslučitelný. Otázkou zůstává, zda

potom celé jednání není spíše hodnoceno podle následků, tedy utilitaristicky.

IV. POUŽITÍ PRINCIPU DVOJÍHO ÚČINKU V PRAXI SOCIÁLNÍ PRÁCE

Každý nástroj, který pomůže správnému morálnímu rozhodování, je více než vítaný, jen je třeba znát a mít na

vědomí jeho omezení. V další části příspěvku si přiblížíme možnosti praktického použití PDÚ. Jedná se o nástroj

použitelný v každodenní praxi sociálního pracovníka, nebo je to spíše teoretický princip, který je vhodný pouze pro

zcela extrémní případy podobné těm trolleyologickým? Zkusme si odpovědět pomocí dvou konkrétních příkladů.

Příběh první – Rodina a duševní nemoc

Matka a její dvě dospělé dcery žijí ve společné domácnosti. Matka trpí duševním onemocněním, což velmi negativně

ovlivňuje psychický stav obou dcer. Ty jsou zcela pod vlivem matky a odmítají samostatně komunikovat. Matka je





strana 45

v neustálém konfliktu s okolím, odmítá lékařské vyšetření i realizaci jakýchkoli kroků směřujících k řešení nepříznivé

sociální situace celé rodiny. Odmítá také jakoukoli zodpovědnost včetně placení nájmu a poplatků. Ve veřejném

prostoru, bez zjevného důvodu a beze svědků matka udeří sociální pracovnici. Naštěstí nedojde k vážnému zranění.

Sociální pracovnice zvažuje, zda přivolat Policii ČR a začít řešit situaci institucionálně či zda přejít tento incident

a pokusit se o další kontakt s klientkou v rámci sociální práce. Chápe, že jednání matky plyne z její psychické nemoci,

na druhé straně se může podobná situace kdykoli opakovat s mnohem vážnějšími následky. Sociální pracovnice si

přitom uvědomuje, že jde o výjimečnou příležitost, jak oddělit matku od dcer, zprostředkovat jí a dcerám potřebnou

lékařskou péči, nastartovat efektivní sociální práci a dát jim tak šanci vrátit se do normálního života.

Příběh druhý – Početná rodina v nevyhovujícím prostředí

Rodina s mnoha dětmi bydlí v nevyhovujících podmínkách, v provizorním přístřešku stlučeném z prken. Žádný

z rodičů nepracuje, rodiče však o děti pečují, děti chodí do školy a „doma“ se věnují školní přípravě. Sociální pracovník

zvažuje podání návrhu na pronájem obecního bytu, přestože rodina nesplňuje standardní podmínky pro jeho

přidělení. V případě schválení žádosti by tak rodina získala byt na úkor jiných občanů, kteří stanovené podmínky

města splňují, což je zjevná nespravedlnost. Na druhé straně je to šance zajistit nezletilým dětem různého věku

důstojné podmínky pro život a zachovat přitom integritu rodiny.

Co je správné udělat? Jak se rozhodnout? Ne jenom z hlediska právních norem a profesionálních postupů, ale také

z hlediska morálky. Může nám v tom pomoci princip dvojího účinku?

Posuďme obě situace pohledem pravidel PDÚ. Nejprve se musíme podle našeho „nultého principu“ rozhodnout,

zda se vůbec jedná o situaci PDÚ, tedy zda opravdu nastaly či nastanou dva účinky – dobrý a špatný. V prvním

příběhu je špatným důsledkem velmi pravděpodobná hospitalizace matky v psychiatrickém zařízení. Dcery se tak

budou muset vyrovnat s matčinou nepřítomností, na což dosud nebyly zvyklé. Je možné, že tuto situaci nezvládnou

a jejich psychické problémy se ještě prohloubí. Dobrým důsledkem je naděje, že oddělení od matky umožní dcerám

vést samostatnější a klidnější život a samozřejmě také eliminace nebezpečí dalšího napadení sociální pracovnice či

dalších osob. Ve druhém příběhu početné rodiny je na straně dobrého účinku zajištění důstojného prostředí pro

život a výchovu dětí, na negativní straně je to nespravedlnost vůči ostatním občanům města, přičemž někteří rovněž

bydlí v neutěšených poměrech. Obě situace tedy „nultou podmínku“ splňují.

Prvnímu pravidlu podle našeho názoru vyhoví obě situace. Oznámení napadení ani přidělení bytu nelze považovat

za špatné jednání. Také druhému pravidlu naše příklady vyhoví. Jiné by to bylo, kdyby sociální pracovnice úmyslně

vyprovokovala konflikt, na který by matka reagovala napadením, nebo kdyby dokonce oznámila napadení, které se





strana 46

vůbec nestalo. U třetího pravidla je posouzení složitější. Jednoznačně jeho porušení můžeme vyloučit v případě

přidělení bytu. U prvního příkladu je ale odchod matky z rodiny (mimo jiné) prostředkem k tomu, aby se zlepšila

situace jejích dcer, což by mohlo být posouzeno jako porušení třetího pravidla. Zastánci PDÚ by pravděpodobně

argumentovali tak, že umístění matky v psychiatrickém zařízení nemůže být jednoznačně předpokládáno a není tak

hlavní intencí sociální pracovnice, účel tedy v tomto případě „nesvětí prostředky“. Posuzování podle posledního

čtvrtého pravidla je vždy velmi těžké, protože každé hodnocení je nutně subjektivní. Jaké kritérium v konkrétním

případě máme brát za významnější, jinak řečeno, co je důležitější hodnota a pro koho? Je to snaha ochránit dcery

a sociální pracovníky nebo spíše respekt k osobní svobodě matky? Je to péče o životní podmínky dětí nebo je

důležitější rovný přístup ke všem občanům? Zde se musíme vrátit k námitce filosofů, kteří ve čtvrtém pravidle vidí

skryté použití konsekvencialismu. Pokud bychom vzali za základ hodnocení utilitaristický argument „více štěstí pro

větší počet“, pak nám u obou příkladů vyjde, že jednání aktérů bylo správné a dobrý účinek převážil špatný. Jak

bychom ale hodnotili stejné situace, kdyby nešlo o matku se dvěma dcerami, ale o dva rodiče a jednu dceru, ne

o rodinu s mnoha dětmi, ale jen s jedním dítětem? Změnilo by to náš pohled na hodnocení situace? V prvním

případě pravděpodobně ne, v druhém spíše ano. Žádná společnost se nemůže postarat o ideální podmínky pro

každého jednotlivce a počet dětí u tohoto příkladu hraje významnou roli.

V. ZÁVĚR

Pro posouzení morálnosti jednání je nutné zvažovat nejenom následky (konsekvence), ale také (podle zastánců PDÚ

především) intence. Následek je obvykle zjevný, kdežto intence (až na výjimky) nikoli. Přesto (či spíše právě proto)

se musíme snažit tyto intence odhalit a pochopit. Podle zastánců PDÚ je nejpodstatnější, aby špatné důsledky nebyly

vedeny intencí, tedy aby nebyly zamýšleným cílem jednání, ale maximálně jeho předpokládaným a připouštěným

důsledkem. V praxi se tak spíše uplatní některé jiné jednodušší formulace PDÚ, než je představená koncepce Davida

Černého: „Obvykle jsou silnější důvody proti uskutečnění jednání, jehož špatné důsledky jsou zamýšleny (intended),

než proti jednání, jehož špatné důsledky zamýšleny nejsou. (Wedgwood 2011:386 cit. podle Černý, 2016:200)

a „někdy je přípustné způsobit jako pouze předvídaný účinek nějakou újmu, kterou by nebylo přípustné způsobit

úmyslně“ (McIntyreová 2001 cit. podle Černý, 2016:162).

Žádný předpis, zákon ani morální teorie nám nikdy nedá univerzální návod pro jednání v každé situaci, přesto máme

odpovědnost za morální důsledky našeho jednání, tedy i za nežádoucí negativní důsledky. V praxi sociálního

pracovníka je proto třeba rozhodovat se s velkou opatrností, k čemuž může přispět i princip dvojího účinku.

Samozřejmě je absurdní představa sociálního pracovníka, od něhož se obvykle očekává okamžité rozhodnutí, jak

každou spornou situaci podrobně analyzuje pomocí všech pravidel PDÚ . Ostatně i David Černý připouští, že nejde

o „matematický princip, jehož pravidla aplikace by byla exaktně dána: jako v celé etice také zde je třeba praktické





strana 47

zkušenosti, rozvahy, osobní zralosti a praktické moudrosti pro rozhodování v nejistých a obtížných situacích lidského

života“ (Černý, 2016:218).

Použití principu dvojího účinku může dát sociálním pracovníkům potřebnou jistotu, že i přes některé nezbytné

špatné důsledky řeší problematickou situaci správně. Proto je důležité předem znát různé možnosti řešení situací,

které jsme si v tomto příspěvku představili nejen z pohledu profesního výkonu, ale také z pohledu morálky. Čím více

podobných praktických situací budou mít sociální pracovníci takto „před řešených“, tím větší je šance, že se

v podobné situaci zachovají správně.

Literatura:

ČERNÝ, D. 2016. Princip dvojího účinku: Zabíjení v mezích morálky. Praha: Academia.

DWORKIN, R. 2011. Justice for Hedgehogs. Cambridge. Belknap Press.

FOOT, R. 1967. The Problem of Abortion and the Doctrine of Double Effect. Oxford. Oxford Review.

KANT, I. 1990. Základy metafyziky mravů. Praha: Svoboda.

MACINTYRE, A. 2004. Ztráta ctnosti: k morální krizi současnosti. Praha: Oikúmené.

MILL, J. S. 2011. Utilitarismus. Praha: Vyšehrad.

SANDEL, M. 2009. Justice. What's the Right Thing to Do? New York, Penguin.

SOKOL, J. 2010. Etika a život: pokus o praktickou filosofii. Praha: Vyšehrad.





strana 48

MAPOVÁNÍ BARIÉR JAKO SOUČÁST DLOUHODOBÉ INTEGRACE OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM 32

Mapping barriers as a part of long term integration of handicapped people

Pavel Struha, Marek Šimůnek (2016)

Klíčová slova: GIS, geografický informační systém, bariéry, město, databáze

Key words: GIS, geographic information systems, brriere, city, database

Abstrakt: Součástí strategického plánování jakéhokoli města či regionu předpokládá kromě jiného snahu o takový urbanistický rozvoj, který by vedl k posílení sociální péče o imobilní, sluchově i zrakově postižené občany. Jednou z klíčových oblastí, zmíněných v Strategickém plánu rozvoje města Hradce Králové do r. 2030, je i podpora a rozvoj sociálních služeb, konkrétně realizace opatření, zaměřená na osoby se zdravotním postižením. Jedním z těchto opatření je vytvoření a kontinuální rozvoj interaktivního mapového portálu, zaměřeného na prezentaci města z pohledu jeho (bez)bariérovosti, navržení metodiky naplňování relevantními daty a systému zapojení zdravotně postižených občanů do jeho realizace. Smyslem je prezentovat moderními prostředky konkrétní trasy a objekty z hlediska stupně bariérovosti podle jasných kritérií ze dvou pohledů – nevidomých a tělesně postižených občanů, kteří se aktivně podílejí na mapování. Projekt je v současné době ve fázi realizace, která spočívá v mapování vybraných tras a objektů, vytvoření databáze dle kritérií bariérovosti pro jednotlivé kategorie postižení a prezentace výsledků v mapě – webovém publikačním portálu. Výsledky této činnosti jsou využívány jednak k navrhování optimálních tras prostředků MHD, pro zpracování plánů investic na rekonstrukce ulic a chodníků, pro soukromé investory a majitele objektů a hlavně pro bezpečnější pohyb zdravotně postižených občanů po městě. Projekt vznikl s finanční podporou MPSV ČR a významnou roli při jeho realizaci hrály Geografické informační systémy (GIS).

Abstract: Part of the strategic planning of any city or region suggests among others an effort for the urbanistic development that would lead to the reinforcement of social care of immobile, hearing or visually impaired citizens. One of the key parts mentioned in Strategic development plan of Hradec Králové till 2030 is also the support and development of social services, more precisely the implementation of measures focusing on people with disabilities. One of such measures is to create and continuously develop interactive map portal focusing on presentation of the city from the perspective of its barriers (or lack of those), to design a methodology of feeding the system with relevant data, as well as to create a system of handicapped citizens´inclusion in portal´simplmentation. The aim of this is to present in modern way particular paths and objects according to the level of their barriers divided by certain criteria from perspectives of visually impaired and physically handicapped citizens, who actively participate in data collection. The project is currently in its implementation phase that consists of collection of data about selected paths and objects, creation of database according the barriers´ criteria for particular types of handicap and presentation of results in the form of a ap – web publishing portal. The results of this activity will be used for designing the optimal routes of public transport vehicles, for creation of plans for investments in and reconstruction of sedewalks, for private investors and property owners and mainly for safer movement of disabledhandicapped people in the city The project was created šith financial support of Czech Ministry of Labour ad Social Affairs and the GIS palyed the important role in its implementation.

32 STRUHA, P., ŠIMŮNEK, M. 2016: Mapování bariér jako součást dlouhodobé integrace osob se zdravotním postižením, In: Regionální rozvoj mezi teorií a praxí, 4/2016, ISSN 1805-3246





strana 49

I. ÚVOD

Hradec Králové se dlouhodobě prezentuje jako město přátelské osobám se zdravotním postižením, což v praxi

dokládá řadou konkrétních aktivit z oblasti dostupného bydlení ve speciálně upravených bezbariérových bytech,

podporou chráněného a tréninkového bydlení, služeb sociální rehabilitace, denních stacionářů, rehabilitačních dílen

s pracovní terapií, osobní asistence, půjčoven rehabilitačních a kompenzačních pomůcek, poradenství,

psychorehabilitačních pobytů, aktivizačních služeb, průvodcovských a předčitatelských služeb i podporou aktivit

směřujících k odstraňování bariér. Systémový přístup města má základ v koncepční činnosti svěřené odboru

sociálních věcí a zdravotnictví zdejšího magistrátu města. Vedle aktivit spadajících do samostatné působnosti obce,

které jsou základem tohoto příspěvku, je nutné zmínit i zcela zásadní roli sociální práce vykonávané v rámci

přenesené působnosti obce s rozšířenou působností, jež tvoří základ profesionální pomoci osobám se zdravotním

postižením.

Mezi zásadní koncepční dokumenty města zabývajícími se tématikou osob se zdravotním postižením je třeba na

prvním místě jmenovat 5. plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb města Hradec Králové na období 2016 –

2018, který byl schválen zastupitelstvem města v prosinci 2015 a který je volně k dispozici na webových stránkách33.

Dokument vychází z potřeb komunity, byl zpracován ve spolupráci s poskytovateli místních sociálních a navazujících

služeb34 a jeho obsah tvoří mimo jiné též samostatná část věnovaná osobám se zdravotním postižením, která

zahrnuje konkrétní průběžně realizované a v šestiměsíčních cyklech hodnocené cíle a opatření, jež naplňují principy

potřebnosti a dostupnosti služeb pro občany města. Součástí této strategie je i cíl 3.4: Na území města je umožněn

bezbariérový pohyb a přístup k informacím lidem se zdravotním postižením. Opatřením, které daný cíl naplňuje, je

pak snaha podporovat aktivity vedoucí k odstraňování bariér a předcházení vniku nových bariér ve všech oblastech

běžného života.

Vedle výše uvedeného komunitního plánu má přesah do oblasti pomoci osobám se zdravotním postižením i

Koncepce specifických forem bydlení schválená zastupitelstvem města v lednu 2016 usnesením č. 891/201635 řešící

např. problematiku bezbariérového bydlení, dále pak koncepce prevence kriminality v Hradci Králové na období

2016 – 201936 zabývající se mimo jiné problematikou ohrožení osob se zdravotním postižením různými formami

protiprávní činnosti, přičemž jako důležité vnímáme i hodnocení pocitu „pocitu bezpečí“ obyvatel města v různých

městských lokalitách. Jako zastřešující strategický dokument vnímáme Koncepci prorodinné politiky města na

období 2016 – 2020, schválenou na březnovém zasedání zastupitelstva města usnesením č. 1017/201637, která řeší

33 http://www.hradeckralove.org/file/9918/ 34 http://www.hradeckralove.org/file/8046/ 35 http://www.hradeckralove.org/file/9916/ 36 http://www.hradeckralove.org/file/9892/ 37 http://www.hradeckralove.org/file/10221/


http://www.hradeckralove.org/file/9918/








strana 50

problematiku podpory královéhradeckých rodin z pohledu bydlení, vzdělávání, zaměstnávání, zdravotní a sociální

péče a volného času. Také zde nalezneme konkrétní přesahy do oblasti zkvalitňování bezbariérové infrastruktury

v rámci města včetně dnes již stoprocentně nízkopodlažní městské hromadné dopravy. Veškeré uvedené koncepce

jsou součástí platného Strategického plánu rozvoje města Hradce Králové do roku 2030, opatření 6.6 – Sociální

oblast a zdraví obyvatel38, pravidla systémové podpory registrovaných sociálních služeb i navazujících aktivit jsou

ukotvena v dokumentu, schváleném na prosincovém zasedání zastupitelstva města usnesením č. 831/201539.

V průběhu roku 2015 se podařilo díky evropským dotačním programům a ve spolupráci s Královéhradeckým krajem

dokončit dlouhodobě připravovaný významný investiční projekt - vybudování zázemí Centra pro integraci osob se

zdravotním postižením Královéhradeckého kraje, o.p.s., což městu i kraji přineslo prestižní ocenění Národní rady

osob se zdravotním postižením MOSTY 2015. Centrum, které s městem spolupracuje mimo jiné i na výše

popisovaném mapování bariér, dnes nabízí vzdělávací programy a nejrůznější sportovní aktivity. Zdraví i zdravotně

postižení občané zde naleznou veškeré potřebné informace v oblasti sociální, případně finanční, ale i v oblasti bariér

či pracovního uplatnění (http://www.czphk.cz/).

Aktivity města související s rozvojem sociální oblasti byly opakovaně zúročeny řadou ocenění, z nichž je možné

vyzdvihnout zejména následující:

▪ Obec přátelská rodině (2009, 2012 – v obou případech 1. místo; cena Ministerstva práce a

sociálních věcí ČR za koncepční přístup k rozvoji prorodinné politiky),

▪ Obec přátelská rodině (2009, 2012 – v obou případech 1. místo; cena Ministerstva práce a

sociálních věcí ČR za koncepční přístup k rozvoji prorodinné politiky),

▪ Cena sociálních služeb (2011 – 1. místo; Cena Krajského úřadu Královéhradeckého kraje za projekt

systémového komunitního plánování sociálních služeb),

▪ Město s vynikající sociální situací (2011 – 2. až 3. místo; cena MasterCard česká centra rozvoje a

VŠE Praha),

▪ Zlatý erb Královéhradeckého kraje za nejlepší elektronickou službu (2014 - 1. místo za

projekt Bezbariérový Hradec),

▪ MOSTY 2015 (Cena Národní rady osob se zdravotním postižením za významný podíl na

rekonstrukci a dostavbě budovy Centra pro integraci osob se zdravotním postižením

Královéhradeckého kraje).

38 http://www.hradeckralove.org/file/353 39 http://www.hradeckralove.org/file/9917/


http://www.czphk.cz/

http://www.hradeckralove.org/noviny-a-novinky/hradec-kralove-je-opet-obci-pratelskou-rodine

http://www.obecpratelskarodine.cz/cz/press_info/vitezove-rocniku-2012.html

http://www.hradeckralove.org/noviny-a-novinky/hradec-kralove-je-opet-obci-pratelskou-rodine

http://www.obecpratelskarodine.cz/cz/press_info/vitezove-rocniku-2012.html

http://www.cenasocialnichsluzeb.cz/vysledky-minule-rocniky.jsf

http://www.centrarozvoje.cz/?p=vysledky-2011

http://zlatyerb.obce.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=200005&id=1221

http://www.hradeckralove.org/hradec-kralove/bezbarierovy-hradec

http://www.hradeckralove.org/noviny-a-novinky/mesto-prevzalo-spolecne-s-krajem-prestizni-cenu-mosty-2015

http://www.hradeckralove.org/file/353





strana 51

II. MAPOVÁNÍ ARCHITEKTONICKÝCH A ORIENTAČNÍCH BARIÉR V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI – PRVNÍ VYUŽITÍ GIS

V roce 2006 byl realizován projekt, financovaný z prostředků Společného regionálního operačního program (SROP),

který byl zaměřen na komplexní analýzu bezbariérového prostředí u 35 participujících obcí II. a III. stupně na území

Královéhradeckého kraje a následné mapování architektonických a orientačních bariér. Realizátorem projektu bylo

Centrum pro zdravotně postižené Královéhradeckého kraje (CZP KHK – www.czphk.cz, dnes Centrum pro integraci

osob se zdravotní postižením Královéhradeckého kraje, o.p.s.) za podpory Královéhradeckého kraje. Posláním

projektu bylo iniciovat tvorbu místních partnerství za účelem podpory sociální integrace osob se zdravotním

postižením. Prostředkem měly být prvotní impulzy k systematickému řešení problematiky odstraňování

architektonických a orientačních bariér, což v konkrétních případech umožnilo zdravotně postiženým

spoluobčanům faktický přístup k okolní společnosti.

Projekt tvořily dvě vzájemně se prolínající linie:

▪ Tvorba metodiky a následné zmapování architektonických a orientačních bariér u veřejných staveb

ve všech obcích Královéhradeckého kraje s pověřeným obecním úřadem,

▪ Provázání problematiky odstraňování těchto bariér s procesy komunitního plánování na lokální

a regionální úrovni s cílem podpory místního partnerství.

Cílovým klientem projektu jsou občané se zdravotním postižením Královéhradeckého kraje, kteří jsou ohroženi

sociální inkluzí v důsledku nedostatečného řešení přístupnosti veřejných budov a dalších staveb občanského

vybavení. Dále obce II. a III. stupně v Královéhradeckém kraji, příp. další veřejné instituce, které získaly informaci

o existujících bariérách spolu s doporučeními, jak neodpovídající stav řešit.

Při realizaci tohoto projektu byly poprvé komplexněji využity nástroje geografického informačního systému (GIS).

Realizační tým tvořili:

▪ Koordinátor projektu - CZP KHK,

▪ Architekt a dopravní inženýr který navrhl metodiku mapování a kriteria bezbariérovosti pro

jednotlivé druhy mapovaných objektů,

▪ Osoby s jednotlivými stupni zdravotního postižení, které přímo v terénu mapovaly bariéry,

▪ GIS specialista, který jednotlivé objekty lokalizoval v mapě, z mapovaných charakteristik objektů

vytvářel databázi a na jejím základě klasifikoval v mapě stupeň bariérovosti. Následně vytvářel pro

jednotlivé obce mapy bariér.

Pro tvorbu a správu mapovaných dat pro jednotlivé obce byl využit SW ArcGIS Desktop 9.0., ve kterém byla

vytvořena vektorová data (ve formátu ESRI SHP) jednotlivých objektů, které následně byly propojené s databází


http://www.czphk.cz/




strana 52

a na základě stanovených kritérií oklasifikovány (obarveny v mapách). Mapy pro jednotlivé obce byly vytvořeny

v SW Arc Explorer – jednoduchém prohlížeči geografických dat.

Protože v té době většina obcí nedisponovala webovým mapovým serverem, byly mapy vygenerovány do formátu

PDF, aby mohly být publikovány na jejich webových stránkách. Nemožnost vypínatelných vrstev činila výsledné

mapy hůře čitelnými – jedna ze zkušeností tedy je, že je nutné jednoznačně použít některý z dostupných webových

publikačních systémů, které tehdy nebyly samozřejmostí.

V mapách pro jednotlivé obce jsou lokalizovány:

▪ Objekty s různým stupněm bariér – řešil se vstup,

▪ Přechody bezbariérové.

Referenční mapová a polohopisná témata:

▪ Rastrová mapa 1:10.000 (Český úřad zeměměřický a katastrální),

▪ Základní báze geografických dat (ZABAGED) – vektorová data (Český úřad zeměměřický

a katastrální).

Projekt nezískal finanční prostředky na aktualizaci a byl ukončen. Realizátoři projektu nicméně získali cenné

zkušenosti, zejména:

▪ V plánování kapacit a možností při terénní práci – mapování bariér,

▪ Při navrhování kritérií bariérovosti a následném vytváření databáze k objektům,

▪ Koncipování mapového podkladu tak, aby byl přehledný, čitelný a srozumitelný široké veřejnosti,

▪ Nutnost pravidelné aktualizace – trvalé udržitelný projekt.

III. MAPOVÁNÍ BARIÉR V HRADCI KRÁLOVÉ

Systémové mapování bariér bylo na území města realizováno od roku 2013 a pokračuje dodnes. Projekt byl ve své

počáteční práci podpořen z dotace MPSV ČR, kterou město obdrželo v návaznosti na vítězství v soutěži Obec

přátelská rodině a je v souladu se Strategickým plánem rozvoje města Hradec Králové do roku 2030. Projekt je

součástí komplexního přístupu k odstraňování bariér na území města:

▪ Městská hromadná doprava (na území města je MHD plně bezbariérová – obnova vozového parku

probíhala v pěti etapách v letech 2011 – 2013 a byla spolufinancována z ROP NUTS II

Severovýchod,

▪ Dopravní služby pro osoby se zdravotním postižením (město podporuje na svém území služby

DOSIO, o.p.s. při zajišťování mobility zdravotně postižených občanů)

▪ Realizace tras svobodného pohybu,





strana 53

▪ Vytvoření dostupných turistických tras v rekreačním prostření Městských lesů ve spolupráci s

klubem českých turistů – částečně šotolinové, dostupné pro vozíky, trasy v kombinaci s trasami

asfaltovými vytvářejí více než 30 km síť,

▪ Mapování bariér prostřednictvím osob se zdravotním postižením.

a. POSTUP MAPOVÁNÍ

V rámci projektu jsou průběžně mapovány trasy, na kterých leží důležité objekty občanské vybavenosti – úřady,

školy, zdravotnická zařízení, finanční instituce a další, dále zastávky MHD a přechody přes komunikace a jejich

technické vybavení (semafory, vodicí prvky…).

Mapování probíhá ve dvou etapách v návaznosti na financování projektu:

▪ Etapa: hlavní trasy – financování z grantu MPSV – do 2014,

▪ Etapa: financování z rozpočtu města – dosud, (mapování objektů a přístupů do zdravotnických

zařízení, mapování vedlejších tras, průběžná aktualizace webové mapy).

Realizační strukturu tvoří:

▪ Centrum pro integraci osob se zdravotním postižením KHK, o.p.s. – výběr a zaškolení mapérů – osob

se zdravotním postižením – spolukoordinátor projektu,

▪ Management odboru sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města HK - vedení a koordinace

projektu,

▪ Zdravotně postižený – vozíčkář s asistentem z organizace Cesty bez bariér – mapér,

▪ Zdravotně postižený – nevidomý s asistentem – TyfloCentrum Hradec Králové, o.p.s. – mapér,

▪ GIS specialista Magistrátu města HK – tvorba a správa dat,

▪ Specializovaná IT firma T-Mapy, s.r.o. – GIS integrátor Magistrátu města – technologické zajištění

projektu.

Při terénním mapování vyplňují jednotliví mapéři tabulky hodnocení jednotlivých kritérií zkoumaných objektů.

Vyplněné tabulky jsou následně zdrojem pro tvorbu databáze k objektům. Ty jsou v mapě označeny jednoduchými

a přehlednými piktogramy podle cílových skupin – druhu postižení (vozíčkáři, nevidomí, neslyšící) a barvami podle

celkového hodnocení objektu/trasy – jako na semaforu. Pro výsledné hodnocení objektů byla zvolena následující

kritéria:





strana 54

ZELENÁ

▪ Přístupný je celý objekt nebo jeho větší část alespoň s jedním bezbariérovým vstupem. Návštěva je

možná bez předchozí domluvy.

▪ Rampy (mobilní i pevné) před vstupem i uvnitř objektu mají sklon při délce do 3 metrů maximálně

12,5 %, při délce do 9 metrů maximálně 8 %. Šířka pevných ramp je minimálně 110 cm.

▪ Dveře a průchody jsou široké minimálně 80 cm, platí i pro vstupní (hlavní) křídlo dvoukřídlých dveří.

Výška prahů je maximálně 2 cm.

▪ Pro překonání výškových rozdílů je k dispozici samoobslužný výtah a jeho rozměry jsou minimálně:

šířka dveří 80 cm, vnitřní rozměr kabiny – šířka 100 cm x hloubka 15 cm. objekty s plošinou

nevyhodnocujeme jako objekty přístupné.

▪ Pokud se jedná o objekt s toaletami pro veřejnost, k dispozici je přístupná toaleta – WC I. nebo

v případě, že jsou všechny ostatní požadavky na přístupnost naplněny, alespoň částečně přístupná

toaleta – WC II.

▪ Povrchy a sklon komunikací v objektu a jeho bezprostředním okolí výrazně nekomplikují pohyb na

vozíku.

ŽLUTÁ

▪ Přístupná je jen část objektu nebo objekt nenaplňuje některé z požadavků uvedených u objektu

přístupného. Popis nesplněných požadavků je uveden v textu.

▪ Rampy a lyžiny (mobilní i pevné) před vstupem i uvnitř objektu mají sklon při délce do 3 metrů

maximálně 16,5%, při délce do 9 metrů maximálně 12,5%. Šířka pevných ramp je minimálně 110

cm.

▪ Dveře a průchody jsou široké minimálně 70 cm. výška prahů je 2-7 cm.

▪ Výtah má rozměry minimálně: šířka dveří 70 cm, vnitřní rozměr kabiny – šířka 100 cm x hloubka 110

cm.

▪ Rozměry plošiny jsou minimálně: šířka dveří 70 cm, přepravní plocha – šířka 70 cm x hloubka 90 cm.

informace o nosnosti jsou uvedeny v doplňujícím textu.

▪ Přístupnost WC není rozhodujícím faktorem. Vzhledem ke stávající přístupnosti prostředí v ČR byl

požadavek na existenci alespoň WC II. U objektů částečně přístupných znamenal přeřazení velké

části objektů k objektům nepřístupným.

▪ Před vstupem do objektu je maximálně jeden schod bez řešení k jeho překonání.





strana 55

ČERVENÁ

▪ Přístup nebo pohyb po objektu je zvlášť komplikovaný (kombinace různých důvodů).

b. REALIZACE PROJEKTU V PROSTŘEDÍ GIS

Data a databáze byly vytvořeny a jsou spravovány v SW Arc GIS Desktop 10.x na podkladě aktuální ortofotomapy,

mapy čísel popisných (budovy s popisnými čísly a ulice jsou udržovány pomocí centrálního registru RÚIAN).

Komunikace jsou navíc prezentovány v reálné podobě včetně vodorovného dopravního značení – podkladem těchto

dat je Pasport komunikací města Hradec Králové.

Projekt je následně vypublikován do prostředí webového publikačního prostředí ArcGIS Viewer for Flex, aby byl

dostupný každému uživateli, kterému pak k prohlížení mapy postačí pouze webový prohlížeč. Výhodou tohoto

řešení je již zmíněné webové řešení, intuitivní zobrazení atributů k objektům, popř. další dokumentace a fotogalerie,

možnost přepínání vrstev podle cílové skupiny. Pro snadnou lokalizaci objektů slouží fulltextový vyhledávač adres,

tras a ulic a možnost zobrazení souřadnic v systémech S-JTSK a GPS. Samozřejmostí je přehledná legenda a nástroje

pro tisk. Mapový projekt je propojen s aplikací Google Street View, uživatel si pak může prohlédnout panoramatické

snímky okolí mapovaného objektu a naplánovat si optimálně trasu.

Uživatel si může také volit podkladovou mapu – vektorovou mapu čísel popisných nebo orto-fotomapu. Nad oběma

vrstvami je možno zobrazit (nebo zobrazení vypnout) reálný obraz ulic včetně vodorovného dopravního značení.

c. VÝSTUPY PROJEKTU

Výstupy projektu jsou kromě mapového projektu i brožura a CD ROM. Publikace Mapování bariér v Hradci Králové

hodnotí vybrané trasy na území města Hradce Králové a objekty na těchto trasách z pohledu bariérovosti pro osoby

tělesně a smyslově postižené. Součástí publikace je vedle mapy i audionahrávka popisů tras pro osoby se zrakovým

postižením.

d. PREZENTACE PROJEKTU

Projekt byl prezentován na webových stránkách města Hradce Králové a Královéhradeckého kraje, v rámci aktivit

infocentra Hradce Králové, v regionálním tisku a televizi a v rozhlasu (Čro Hradec Králové).

Problematice mapování bariér se věnoval také diskuzní pořad na stanici Čro 2 Praha. Prezentace projektu byla i na

odborných akcích a konferencích, zaměřených na sociální oblast a zdravotnictví (např. na festivalu sociálních služeb,

konferenci Labská stezka, nebo na multigenerační akci Den rodiny).





strana 56

Odborná stránka projektu byla prezentována na konferenci Internet ve státní správě a samosprávě a konferenci GIS

v plánování měst a regionu, pořádané Českou asociací pro geoinformace CAGI) a Vysokou školou regionálního

rozvoje (VŠRR).

e. DŮLEŽITÉ ODKAZY

▪ Webová stránka projektu: http://www.hradeckralove.org/hradec-kralove/bezbarierovy-hradec

▪ Interaktivní mapa Bezbariérový Hradec: http://www.hradeckralove.org/hradec-

kralove/bezbarierovy-hradec

▪ Publikace ke stažení – aktivity Odboru sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města:

https://www.hradeckralove.org/noviny-a-novinky/edice-radnice

f. OCENĚNÍ PROJEKTU

▪ Projekt byl v roce 2013 nominován na cenu Národní rady osob se zdravotním postižením Mosty

v kategorii instituce veřejné správy (jeden z 5 projektů v rámci ČR).

▪ V krajské soutěži Zlatý erb zvítězil v kategorii Nejlepší elektronická služba v roce 2014 (v celostátní

soutěži obsadil 5. místo).

IV. UDRŽITELNOST PROJEKTU

Od zahájení II. etapy je projekt financovaný plně z prostředků města Hradce Králové. Projekt je cílovou skupinou –

osobami se zdravotním postižením, odbornou i laickou veřejností velice kladně přijímán. Je tedy velká motivace jej

udržet stále aktualizovaný. K tomu směřuje i snaha zapojit občany města, aby přispívali svými podněty a návrhy,

popřípadě upozorňovali na neaktuálnost mapy v případě odstranění bariéry na hodnoceném objektu. Pro tento

účel byla zřízena e-mailová adresa [email protected] a vyhlášena anketa s dotazy:

▪ Uveďte prosím konkrétní místa a příklady toho, kde jsou podle Vás největší rizika v pohybu po

městě, například v okolí svého bydliště nebo pracoviště?

▪ Které objekty v Hradci Králové byste rád(a) navštívil(a) a z důvodu bariér nemůžete?

▪ Kudy by měly vést bezbariérové trasy města, abyste byl(a) schopen(na) si zajistit základní životní

potřeby včetně kulturního a sportovního vyžití i k rekreačním účelům? Odkud a kam vedou Vaše

nejčastější cesty po městě?

▪ Co je potřeba změnit v městské hromadné dopravě z hlediska bariér?





https://www.hradeckralove.org/noviny-a-novinky/edice-radnice





strana 57

V průběhu roku 2016 proběhne již čtvrtá etapa mapování bariér na území města Hradec Králové. Od této etapy

budou mít mapéři z řad nevidomých (resp. jejich asistenti) k dispozici GPS datalogger CANMORE GP 102+, který

umožní automatickou registraci mapovaných tras a jejich export přes výměnný format GPX do formátu ESRI

Shapefile, pro další zpracování a vizualizaci v publikačním prostředí ArcGIS Viewer for Flex.

V. ZÁVĚR

Projekt Mapování bariér je realizován osobami zdravotně postiženými a je primárně určen opět zdravotně

postiženým, zejména pro přehled o bariérách na plánované trase, sekundárně jsou výstupy z projektu využitelné

pro širokou veřejnost, např. pro seniory či rodiče s kočárky. Informace o tom, jak postižení vnímají bariéry, také

využijí majitelé objektů, pro které by mělo být motivací bariéry odstraňovat.

Vyspělost společnosti, resp. obce/města/regionu, je dána také tím, jak se staví ke svým postiženým spoluobčanům.

Toto téma by mělo být obsaženo v koncepčních dokumentech, jako strategie rozvoje či územně plánovací

dokumentace. Královéhradecký projekt Mapování bariér je pak důležitou podpůrnou a argumentační složkou

strategie schválených na místní úrovni. Je příkladem dobré praxe pro realizátory obdobných projektů na území

republiky. Autoři vítají aktivity dalších měst, jako riziko však vnímají roztříštěnost systému a doporučují nastavení

základní standardizace mapování bariér, jejíž základ shledávají v kritériích uvedených v bode 3. tohoto příspěvku.

Použité zdroje:

http://www.hradeckralove.org/file/9918/ - 5. Plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb v Hradci Králové na období 2016 – 2018

http://www.hradeckralove.org/file/8046 - Adresář sociálních služeb 2014

http://www.hradeckralove.org/file9916 - Koncepce specifických forem bydlení v Hradci Králové

http://www.hradeckralove.org/urad/program-prevence-kriminality-2012-2015- Koncepce prevence kriminality 2016 – 2019

http://www.hradeckralove.org/file/10221 - Koncepce prorodinné politiky 2016 – 2020

http://www.hradeckralove.org/file/353 - Strategický plán rozvoje města Hradce Králové do roku 2030 – aktuální

http://www.hradeckralove.org/file/ Systém podpory sociálních služeb pro občany Hradce Králové

http://www.kr-kralovehradecky.cz/cz/cz/gisúmapy-krajeúmapovani-barier--jako -podpora-socialni-integrace-11212// webové stránky Královéhradeckého kraje o projektu

http://resources.arcgis.com/en/communities/flex-viewer/index.html - webové stránky ESRI, inc.

Pozn.: publikovaný text obsahuje v původní verzi obrazové přílohy




http://www.hradeckralove.org/file9916

http://www.hradeckralove.org/urad/program-prevence-kriminality-2012-2015-



http://www.hradeckralove.org/file/%20Systém

http://www.kr-kralovehradecky.cz/cz/cz/gisúmapy-krajeúmapovani-barier--jako%20-podpora-socialni-integrace-11212/

http://www.kr-kralovehradecky.cz/cz/cz/gisúmapy-krajeúmapovani-barier--jako%20-podpora-socialni-integrace-11212/

http://resources.arcgis.com/en/communities/flex-viewer/index.html




strana 58

STANDARDIZACE SOCIÁLNÍ PRÁCE V PODMÍNKÁCH MAGISTRÁTU MĚSTA HRADEC KRÁLOVÉ 40

Standardization of social work in conditions of the municipality of Hradec Králové

Marek Šimůnek, Světluše Kotrčová, Jiří Kotala (2015)

Klíčová slova: standardizace, sociální práce, sociálně-právní ochrana dětí, Hradec Králové

Key words: standardization, social work, child protection, Hradec Králové

Abstrakt: Příspěvek si klade za cíl přiblížit čtenáři proces standardizace sociálně-právní ochrany dětí a sociální práce v podmínkách obecního úřadu. Tento proces považují autoři za cestu, která vede k posilování jistoty sociálních pracovníků, transparentnosti agendy a stability, což vyplývá i z prvních zpětných vazeb. Na základě praktických zkušeností uvedených procesů jsou formulována související témata k dalšímu možnému rozpracování. Nastavení procesu vzniku standardů v podmínkách Magistrátu města Hradec Králové lze považovat za příklad dobré praxe pro jiné obecní úřady.

Abstract: The contribution aims to familiarize the reader with the standardization process of child protection and social work in conditions of the municipal authority. Authors consider this process to be a path that leads to the strengthening of certainty for social workers, transparency and stability of agenda, as it is indicated from the first feedbacks. Based on practical experience of the mentioned processes related topics for possible further elaboration are formulated. Setting up the process of creating standards in conditions of the Municipality of Hradec Kralove can be considered an example of good practice for other municipalities.

40 ŠIMŮNEK, M., KOTRČOVÁ, S., KOTALA, J. 2016: Standardizace sociální práce v podmínkách Magistrátu města Hradec Králové, In: Smutková, L., Patyi, P., Truhlářová, Z. (Eds.) Sociální práce v nejisté době. Sborník z konference XII. Hradecké dny sociální práce 2. – 3. 10. 2015, s.432 – 437, ISBN 978-80-7435-647-6





strana 59

I. ÚVOD

Nejistota coby stav pochybnosti, absence pevného přesvědčení, je jedním ze zásadních aspektů, které mohou

výrazně ovlivňovat kvalitu sociální práce. Doba, v níž žijeme, je přitom nejistá sama o sobě, což nás odkazuje na

pouhou pravděpodobnost výskytů možných následků a naše obavy z neúspěchu tak mohou přispět k chybnému

zhodnocení situace. Nejistotu však můžeme eliminovat důkladnou přípravou na variantní situace a omezit tak

eventuální negativní dopady. Právě standardy kvality chápeme jako účinný nástroj pro zkvalitnění sociální práce

v nejisté době.

V případě realizace sociální práce z úrovně obcí hraje významnou roli skutečnost smíšeného modelu státní správy a

samosprávy. Celá sociální oblast je přitom dlouhodobě vystavována významným transformačním změnám, které

ohrožují její stabilitu. Při zpětném pohledu na poslední období to byl v Hradci Králové zejména náročný přesun

agend v rámci rušení okresních úřadů v letech 2002 – 2003, dále pak navazující transformace okresní, resp. krajské

pečovatelské služby a obdobný proces v případě krajského domova - penzionu pro důchodce v letech 2003 – 2004,

od roku 2006 se již úřad musel připravovat na zásadní transformaci dávkových systémů v souvislosti s nově přijatými

zákony o pomoci v hmotné nouzi a o sociálních službách, která proběhla v roce 2007. O rok později v Hradci Králové

pokračoval proces transformace krajských příspěvkových organizací (zdejší domov důchodců však v poslední chvíli

nepřešel pod křídla města z důvodu přehodnocení situace po krajských volbách na sklonku roku 2008). Tak zvaná

Sociální reforma I. však na sebe nenechala dlouho čekat a vyvrcholila v letech 2011 – 2012 transformací dávkových

systémů a vznikem nové agendy sociální práce na obcích. Období 2013 – 2015 bylo poznamenáno vznikem nových

postupů v rámci výkonu sociálně-právní ochrany dětí – tzv. individuálními plány ochrany dítěte a vytvořením

standardů v dané oblasti, které jsou v platnosti od letošního roku.

S odstupem času můžeme konstatovat, že ne všechny výše uvedené transformační procesy znamenaly primárně

posilování jistoty pro občany, resp. uživatele služeb na straně jedné a pro úřady – poskytovatele realizující sociální

práci na straně druhé. Za všechny uveďme alespoň nedávné a dodnes živě diskutované transformace dávkových

systémů, nazývaných médii tzv. Drábkovy reformy, nebo ne příliš zdařený pokus o zavedení systému Závazných

stanovisek obcí ve věci doplatků na bydlení. V protikladu k nejistotě, která je v této souvislosti stále patrná, je třeba

vyzvednout aktuální proces transformace systému péče o ohrožené děti, jehož součástí je též standardizace výkonu

agendy sociálně-právní ochrany dětí. Tuto standardizaci vnímáme jednoznačně pozitivně jako směr posilující

„jistotu“ v obecném slova smyslu, a to v podobě jasných popisů procesů, které vedou k větší transparentnosti

a informovanosti. V následujících částech příspěvku přinášíme několik postřehů z procesu tvorby standardů kvality

SPOD a dále standardů sociální práce (vztahující se k dospělým osobám), které dosud nejsou vynucovány

legislativně.





strana 60

II. STANDARDY KVALITY SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ

Zpracování standardů SPOD bylo hlavním strategickým úkolem odboru sociálních věcí a zdravotnictví

královéhradeckého magistrátu pro rok 2014. Naším cílem bylo zpracovat skutečný manuál, příručku, která může

sloužit v každodenní praxi, nikoli pouze formální dokument. Je třeba přiznat, že na počátku vzniku standardů vládla

nedůvěra sociálních pracovníků, neboť záměry nebyly konzultovány s koncovými úřady, které tak byly nuceny

improvizovat. Významnou roli sehrál osobní přístup jednotlivých pracovníků a jejich motivace. Jsme přesvědčeni,

že se vytčený cíl podařilo splnit. Standardy dnes skutečně naplňují svůj účel - nastavují stejnou úroveň sociální práce

(jak v rámci úřadu, tak na ostatních úřadech), přičemž respektují rozdílnou nabídku sítě lokálních služeb a současně

umožňují sociálnímu pracovníkovi využívat kreativní přístupy v řešení konkrétních situací. Můžeme sledovat

pozitivní posílení jistoty sociálních pracovníků v oblasti řešení neočekávaných a krizových situací a v odstranění

technických bariér (standardy vybavenosti pracovišť, možnosti využívat automobily, telefony….), neboť naplňování

těchto standardů umožňuje sociálnímu pracovníkovi věnovat více energie přímo klientovi. Standardy jsou tak živým

materiálem, procesem, jsou propojeny s praxí, přestože na počátku byly vnímány jako bezúčelná byrokracie.

Standardy nemohou být funkční, pokud nejsou všeobecně přijaty, tedy pokud je úřad „nevzal za své“. Jsou

materiálem, který přesahuje orgán SPOD a zvyšuje celkovou prestiž úřadu. V případě Magistrátu města Hradce

Králové se podařilo zapojit do spolupráce na vzniku standardů vedle celého týmu oddělení sociálně-právní ochrany

dětí také oddělení personální, oddělení interního auditu a kontroly, odbor krizového řízení, odbor vnitřní správy,

a to vše pod garancí tajemnice úřadu. Také tento fakt posílil vnímání závažnosti procesu a přispěl ke kvalitnímu

obsahovému zpracování dokumentu41. Objektivně je třeba zmínit skutečnost, že nebyla naplněna naše očekávání

v pomoci při vzniku standardů z úrovně nadřízených orgánů. Velice by nám v době příprav pomohly např. vzorové

standardy k rozpracování či koordinované odborné diskuse. Přestože existovala města, kde probíhaly pilotní

projekty a vznikaly první standardy, nebyly ani z těchto měst k dispozici prakticky do poslední chvíle žádné výstupy

ani metodická doporučení. Naopak královéhradecký odbor sociálních věcí a zdravotnictví naplňoval v roce 2014

v řadě konkrétních případů roli konzultanta pro jiné orgány SPOD v ČR, a to jak obecní, tak krajské úrovně a dělil se

o průběžně nabyté zkušenosti. Obsahově i objemově tak v rámci ČR vznikly v průběhu roku 2014 zcela různé

standardy, byť lze předpokládat, že ve všech případech vznikly dokumenty naplňující vyhlášku MPSV č. 473/2012

Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

Jako výjimečně složité můžeme označit naplnění standardu č. 4 (Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní

ochrany dětí). Velmi objektivně jsme posuzovali míru náročnosti a došli jsme k závěru, že doporučený počet

41 Je zřejmé, že v návaznosti na konstatování I. Tomeše (2010: 112), že „…obce z mnoha úkolů zpravidla upřednostňují udržování pořádku v obci, budování infrastruktury, financování zdravotnictví a školství, a to na úkor sociálních úkolů“, byla zadaná úloha z oblasti sociálně-právní ochrany dětí plněna v tomto případě velmi zodpovědně.





strana 61

pracovníků v nejvyšší míře náročnosti (32 pracovníků) je s ohledem na široké spektrum a dostupnost služeb na

území města příliš vysoký, proto jsme přehodnotili situaci a obhájili ve standardu II. stupeň náročnosti. I přesto však

bylo nutné přesvědčit samosprávné orgány o nutnosti přijmout čtyři nové sociální pracovníky. Je velmi potěšující,

že zvýšené finanční náklady byly ze strany státu poskytnuty prostřednictvím účelové dotace ještě v průběhu roku

2014 a že dotace na rok 2015 již se zvýšenými náklady počítala.

Zpracování standardů významně usnadnil podrobný systém vnitřních směrnic a pokynů úřadu např. pro oblast

adaptace nových pracovníků, systém hodnocení, vzdělávání, odměňování či využívání techniky apod. Přesto jsme

objevili nové, dosud nepokryté situace či problémy, např. možnost pracovníků využít v rámci neodkladné události

služební vozidlo jiné organizace (Policie ČR či soudu). Díky našim podnětům byly upraveny obdobným způsobem i

dokumenty dotčených organizací, což znamená, že proces standardizace měl dopady i mimo náš úřad. Uvědomili

jsme si důležitost „nadhledu“, který při vzniku standardů umožnil vidět z vyšší perspektivy přesahy nejen do jiných

standardů (např. standard č. 2 a č. 7), ale také do zcela odlišných oblastí. Konkrétní opatření tak byla přijata do

praxe a zanesena do standardů např. po fyzickém napadení sociálního pracovníka (problematika ochrany pracoviště

a krizové komunikace) nebo v souvislosti s aktuální problematikou migrantů (používání stejných ochranných

prostředků, jaké využívá cizinecká policie).

Kvalitu standardů vnímáme zejména v souvislosti s jejich praktickou upotřebitelností. Za příklad hodný uvedení

považujeme rostoucí počet klientů, kteří přicházejí na jednání již s vyplněnými formuláři a konkrétními dotazy,

neboť si vyhledávají potřebné informace na internetu, kde je podstatná část standardů zveřejněna. Ukazuje se

důležitost zjednodušování, schémat, která přehledně popisují činnosti a možné postupy a úpravy standardů pro

různé varianty použití. V současné době používáme několik verzí standardů: pro klienty, pro sociální pracovníky,

pro širokou veřejnost prostřednictvím internetových stránek. S překvapením zjišťujeme, že nástěnky, které jsme

považovali za nefunkční ideologický nástroj bývalého režimu, se osvědčily a jsou vhodné pro prezentaci standardů

v budově úřadu. Nepotvrdila se nám obava, že prostřednictvím standardů budeme aktivně navádět klienty k psaní

stížností, naopak zjišťujeme, že klienti po seznámení se s možnými postupy často volí jiný způsob řešení.

Několik měsíců po dokončení standardů jsme se rozhodli pro aktualizaci standardů č. 2, č. 8 a č. 11, zejména v oblasti

posílení bezpečnosti sociálních pracovníků. Aktualizovali jsme též oblast přijetí oznámení a posouzení naléhavosti,

tedy případů, které nejsou řešeny.42 V návaznosti na zpracování standardů došlo dále k významnému posílení

42 Např. majetkoprávní vztahy mezi rodiči, občanskoprávní vztahy mezi sousedy a nájemníky bytů či domů, provádění

ohlášených či neohlášených šetření pouze na žádost občanů/klientů, předávání písemností/korespondence či předmětů/dárků

dětem (příp. druhému rodiči) ze strany rodičů, příbuzných a blízkých osob apod. Pracovník SPOD může v případech hodných

zvláštního zřetele na základě individuálního posouzení situace učinit výjimku.





strana 62

informovanosti v podobě tištěných materiálů pro rodiče a děti zaměřených na jejich kompetence a práva, proběhla

také jednání se starosty obecních úřadů I. a II. typu, na kterých nejsou zařazeni zaměstnanci mající v náplni práce

zajišťování sociálně-právní ochrany dětí buď na plný, nebo i jen částečný úvazek. Starostům byl předán shrnující

materiál týkající se problematiky SPOD, zpracovaný na míru pro jejich účely, který je volně k dispozici na

internetových stránkách statutárního města Hradec Králové. Příjemně jsme též byli překvapeni zájmem o soutěž

pro základní školy, která byla zaměřena na výtvarné a literární zpracování tématu „blaho dítěte“ a která byla spojena

s distribucí osvětových materiálů do škol, čímž byl realizován zajímavý přesah problematiky SPOD do úrovně

samosprávy.

III. STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍ PRÁCE

V návaznosti na vznik standardů kvality SPOD vznikly na odboru sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města

Hradec Králové standardy sociální práce (vztahující se k sociální práci s dospělými osobami). Standardy byly

dokončeny v polovině roku 2015. Sledovali jsme obdobné cíle jako v případě SPOD, tedy popis agendy a postupů,

zpracování návodů na řešení konkrétních situací, posílení zodpovědnosti sociálního pracovníka, současně také jeho

jistoty v používání správných postupů, rolí ve vztahu ke klientovi, a profesionalizaci sociální práce od prvního

kontaktu s klientem. Nezanedbatelným cílem bylo podnícení a růst informovanosti široké veřejnosti

a transparentnosti úřadu ve vztahu ke klientům. Přestože se navenek struktura kritérií standardů podobá

standardům SPOD,43 obsahově se zásadně odlišují; na prvním místě pak v právním rámci, který tvoří zákon

o sociálních službách a zákon o pomoci v hmotné nouzi, dále pak zaměřením na odlišné priority. V rámci tvorby

standardů jsme např. zaměřili svoji pozornost na situace, kdy klient určitý postup či úkon odmítá, ale sociální

pracovník ví, že je to v jeho prospěch44. Konkrétním příkladem budiž rostoucí počet klientů s psychiatrickou

diagnózou, kde je třeba vyvinout značné úsilí k zabezpečení neustálé oscilace mezi rámcem pomoci a kontroly. Také

v případě standardů sociální práce byly díky konkrétnímu případu napadení sociálního pracovníka řešeny postupy,

které se promítly ve standardech, a to v podobě korigování komunikace, nastavení spolupráce s vedlejšími

kancelářemi a systému kontaktování městské policie. Některá kritéria obou standardů kvality se naopak obsahově

kryjí, neboť jde o procesy nastavené pro celý úřad (např. adaptace, vzdělávání, vyřizování stížností apod.).

43 Standardy kvality sociální práce: 1) Místní a časová dostupnost, 2) Prostředí a podmínky, 3) Přijetí oznámení, posouzení naléhavosti a přidělení případu, 4) Jednání, vyhodnocování a individuální plán, 5) Prevence, 6) Dokumentace o výkonu sociální práce, 7) Kontrola, 8) Rizikové a nouzové situace, 9) Informovanost, 10) Personální zabezpečení, 11) Přijímání a zaškolování, 12) Profesní rozvoj zaměstnanců, 13) Podávání a vyřizování stížností

44 V souladu s § 92 a) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění obecní úřad obce s rozšířenou působností zajišťuje osobě, které není poskytována sociální služba, a je v takové situaci, kdy neposkytnutí okamžité pomoci by ohrozilo její život nebo zdraví, poskytnutí sociální služby nebo jiné formy pomoci, a to v nezbytném rozsahu;





strana 63

Za velmi pozitivní považujeme stále rostoucí efektivní spolupráci úseku SPOD a úseku sociální práce, zejména

v rámci řešení dluhů, dávek a bydlení, obdobně důležité je propojení sociální práce na agendy opatrovnictví, kde lze

kumulací agend dosáhnout situace, že klienta provází jeden plně kompetentní sociální pracovník. Standardy sociální

práce jsou pro sociální pracovníky závazné a jejich aktualizace a používání je ukotveno v interních předpisech úřadu.

V neposlední řadě pokládáme za významné zajištění přesahu rozvoje sociální práce do strategických materiálů

samosprávy, konkrétně do návrhu opatření 5. plánu rozvoje sociálních a navazujících služeb města Hradce Králové

na období 2016 – 201845. Vznik standardů sociální práce byl průběžně konzultován v rámci projektu Rozvoj

dostupnosti a kvality sociálních služeb v Královéhradeckém kraji IV - Aktivita Nastavení procesů sociální práce na

obcích a dále v rámci projektu MPSV – Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce. Účast v obou

projektech významně napomohla ke vzniku aktuálního dokumentu a jeho uvedení do praxe. V neposlední řadě je

třeba vyzdvihnout pozitivní skutečnost, že se v letošním roce podařilo ze strany státu realizovat účelovou dotaci na

výkon sociální práce, která je nepochybně posílením jistoty a podpory rozvoje této oblasti i ze strany samospráv.

IV. ZÁVĚR

Již nyní můžeme konstatovat, že se díky standardům kvality podařilo koncentrovat na jednom místě všechny

postupy, což oceňují zejména sami sociální pracovníci, kteří v nich cítí oporu při složitých jednáních. Jejich

prostudování dává ucelenou informaci o agendě v daném místě a posiluje transparentnost agendy i celého úřadu.

Veřejnost získané informace ze standardů aktivně využívá. Standardy kvality sociální práce tak podporují

důvěryhodnost, profesionalitu a současně i prestiž oboru sociální práce a v konečném důsledku posilují kvalitní

výkon sociální práce v podmínkách obecního úřadu. V návaznosti na názor O. Matouška (2003, s. 44 – 45)46 jsme

přesvědčeni, že je přirozené a „standardní“ realizovat sociální práci na obcích na základně závazných standardů

kvality. Považujeme však za nezbytné:

45 Výtah z opatření společného pro všechny cílové skupiny: Posílit roli sociálních pracovníků magistrátu města v koordinaci služeb na území obce s rozšířenou působností. V období 2016 – 2018 bude kladen důraz na rozvíjení vzájemné spolupráce mezi sociálními pracovníky města a dalšími subjekty, bude cílem zvyšovat povědomí občanů města o roli sociálních pracovníků města tak, aby ti, kteří potřebují pomoc v jakékoli obtížné situaci, s níž si sami nevědí rady, věděli, kam a na koho se obrátit. Profesionální připravenost sociálních pracovníků města současně povede k zefektivnění poskytování sociálních služeb a navazujících aktivit potřebným, k pružnějšímu řešení konkrétní nepříznivé situace daného občana, ke zkvalitnění spolupráce mezi městem, obcemi v rámci území ORP a poskytovateli sociálních služeb a navazujících aktivit.

46 „Sociální pracovník se pohybuje v rámci práv a povinností definovaných právním systémem, zaměstnavatelem a profesními standardy. Institucionální rámec je důležitý, protože sociální pracovník zasahuje do života klientů a je potřeba, aby jeho právo zasahovat bylo legitimní. Odhaluje také detaily ze života klientů – proto jsou důležitá pravidla, která zajišťují klientům ochranu.“ (Matoušek, 2003: 44 – 45)





strana 64

▪ poskytnout obcím čas na stabilizaci a „zažití“ standardů sociálně-právní ochrany dětí, a to bez

významných systémových změn v dané agendě v dohledné době47,

▪ i nadále účelově vázat financování sociální práce na obcích ze strany státu a umožnit i financování

kumulovaných úvazků, které se ukazují být v agendě sociální práce s dospělými osobami

výhodné48,

▪ po vzoru standardizace kvality agendy SPOD se zaměřit na budoucí obdobné standardizování

kvality celé oblasti sociální práce; královéhradecké standardy sociální práce lze v tomto směru

považovat za příklad dobré praxe.

Literatura:

MATOUŠEK, Oldřich a kol. Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál, 2003 (ISBN 80-7178-548-2)

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí. Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města Hradec Králové: http://www.hradeckralove.org/urad/komise-pro-socialne-pravni-ochranu-deti (on line 1. 10. 2015)

Standardy kvality sociální práce. Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města Hradec Králové: http://www.hradeckralove.org/file/9530/ (on line 1. 10. 2015)

TOMEŠ, Igor. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Praha: Portál, 2010 (ISBN 978-80-7367-680-3)

47 Domníváme se, že první kontroly standardů kvality SPOD ze strany nadřízených orgánů by bylo vhodné zaměřit na závěry v podobě podnětů, které povedou ke zpřesnění a určitému sjednocení dokumentů.

48 Objem sociální práce v rámci kumulovaných úvazků lze rozklíčovat pomocí objektivního monitoringu agend, který se osvědčil coby součást každoročního procesu hodnocení pracovníků Magistrátu města Hradce Králové.


http://www.hradeckralove.org/urad/komise-pro-socialne-pravni-ochranu-deti





strana 65

HRADEC KRÁLOVÉ MÁ Z POHLEDU ŠIROKÉHO SPEKTRA SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB NAČ NAVAZOVAT 49

From the point of view of a wide range of social and related services Hradec Králové has experience to build on


Klíčová slova: historie sociální péče, historie zdravotní péče, Hradec Králové

Key words: history of social care, history of health care, Hradec Králové

Abstrakt: Text čtenáře provází počátky sociální péče v Hradci Králové od 2. poloviny 19. století až do období prudkého rozvoje sociálních služeb v druhé polovině devadesátých let dvacátého století, kdy se na území města rozrostly služby poskytované nestátními neziskovými subjekty. Text přibližuje též rozvoj zdravotnictví na území města od 2. poloviny 14. století do současnosti, kdy tento typ péče zajišťuje primárně Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Abstract: The text lets the reader into the beginnings of social care in Hradec Králové from the second half of the 19th century up to the period of rapid development of social services in the second half of the nineties of the twentieth century, when the services provided by non-state non-profit bodies expanded in the city. The text also illustrates the development of healthcare in the city from the second half of the 14th century to the present day, when this kind of care is provided primarily by the Faculty Hospital Hradec Králové.

49 ŠIMŮNEK, M. 2014: Hradec Králové má z pohledu širokého spektra sociálních a souvisejících služeb nač navazovat, In: Sociální a související služby v Hradci Králové 2014. Statutární město Hradec Králové, s. 6 – 11, ISBN 978-80-87637-11-1





strana 66

HISTORIE SOCIÁLNÍ PÉČE

Zřejmě nejstarším doloženým sociálním zařízením prorodinného charakteru na území města byl diecézní ústav pro

hluchoněmé děti Rudolfinum, doložený již roku 1881. Ústav získal na přelomu 19. a 20. století novou moderní

budovu na Pospíšilově třídě, v které nechybělo elektrické osvětlení, ústřední topení, vanové lázně i moderní

tělocvična a kaple. Zabýval se výchovou, vzděláním a léčbou hluchoněmých dětí a dětí s poruchami sluchu a řeči

z celých severovýchodních Čech. V šesti až sedmi třídách se cca deset pedagogů věnovalo přibližně osmdesáti

zdravotně postiženým dětem. Vedle ředitele, který zastával současně roli katechety, zde působilo osm řádových

sester a jeden odborný třídní učitel. K 1. 9. 1948 byl ústav znárodněn a o 4 roky později zanikl (Koritenská, 2009).

Dalším významným sociálním zařízením na území Hradce Králové byl chudobinec. Dne 10. října 1901 podala

technická kancelář města návrh na umístění chudobince sv. Josefa a útulku do domů čp. 62 a 63 na Velkém náměstí.

„Předpokládalo se, že chudobinec by pojal v I. a II. patře celkem 34 osob a v zadním traktu domu že by mohlo být

umístěno 16 osob. Tam byla také plánována prádelna s mandlem. Náklady na jednu osobu a den byly propočteny

na 65 haléřů, ale pak zvýšeny na 70 haléřů. Dále se počítalo s tím, že v zadním traktu budovy upraví dvě místnosti

na městskou šatlavu.“ (Doubek, Rezková, 2009, s. 135).

V roce 1910 byla schválena smlouva mezi městem Hradec Králové a komisí pro ochranu dítek a péči o mládež

v Království českém o vzniku Chlapecké výchovny pro méně nadané a lehce slabomyslné hochy a pro ty, u kterých

se školní i rodičovská výchova nesetkávala s úspěchem (Doubek, Rezková, 2009). Toto zařízení bylo ojedinělé

v celém tehdejším rakouském mocnářství. „Chlapci měli ve zřízeném ústavu celé zaopatření. Zámožnější rodiče

výdaje hradili sami, u nemajetných domovská nebo rodná obec nebo jiné sociální instituce. Pomocná škola

poskytovala chovancům povinným školní docházkou přiměřené vzdělání (Novotný, 1986, s. 2). Zaměření školy se

v průběhu desetiletí vyvinulo až v dnešní dvě instituce, a to Dětský diagnostický ústav a dále Speciální školy Hradec

Králové.

Za zmínku stojí i náplň činnosti řady dobročinných spolků působících v Hradci Králové, např. Spolku sv. Vincence z

Paula pro dobrovolné ošetřování chudých v Království českém nebo Dobročinného komitetu dam, který v Hradci

Králové působil od roku 1883 do roku 1942. Účelem komitetu bylo poskytování potřebného ošacení chudým

odchovancům diecézního ústavu pro hluchoněmé v Hradci Králové. Do činnosti spolku byly zapojeny manželky

a dcery hradeckých podnikatelů, úředníků, učitelů a dalších veřejně činných osobností. Hmotnou podporou českých

studentů vysokých škol v Praze se zabýval místní odbor Husova fondu v letech 1896 – 1908. Masarykův jubilejní

legionářský fond Župy královéhradecké byl v období tzv. první republiky zaměřen na podporu československých

legionářů a jejich rodin, nemajetným středoškolákům pomáhal v letech 1875 – 1949 Spolek pro podporu chudých

studujících. Již od roku 1920 působí na území města YMCA, která původně sloužila demobilizovaným vojákům

v návratu do civilního života. Velmi bohatou historii a široký záběr volnočasových aktivit si YMCA zachovala dodnes.

V roce 1929 byl v Hradci Králové otevřen Okresní Masarykův chorobinec s kapacitou 150 míst. V období





strana 67

Protektorátu Čechy a Morava pečoval Hradec Králové o své „zchudlé a sociálně slabé příslušníky“ formou

poskytování trvalých měsíčních chudinských podpor, formou bezplatného pronájmu bytu, úplným zaopatřením

v okresním chorobinci a poskytováním lékařské a ošetřovatelské péče a také bezplatnou lékařskou péčí

a ošetřováním v těžké nemoci50. Celkem Hradec Králové podporoval v roce 1941 z pohledu sociálně zdravotního

380 osob, přičemž celkové náklady obce na tyto služby dosahovaly 650 000 K51 (Sociálně zdravotní péče na

Královéhradecku, 1941). Další sociální aktivity prorodinného charakteru realizovaly na území města Hradec Králové

ve čtyřicátých letech 20. století například tyto organizace: Okresní péče o mládež na Královéhradecku, Ochrany

matek a dětí v Hradci Králové, Ligy proti tuberkulose, útulku pro děti dělníků a malozemědělců, Diecesního svazu

Charity, ošetřovatelské školy Šedých sester III. řádu sv. Františka v Hradci Králové, Ústavu chudých školských

sester de Notre Dame v Hradci Králové a dalších organizací, např. Domova katolických osamělých žen, „…které po

vykonaném životním díle zasluhují ztráviti zbývající léta života v klidném odpočinku“ (Sociálně zdravotní péče na

Královéhradecku, 1941, s. 42).

Nezbytnou součástí sítě současných sociálních služeb je krajská příspěvková organizace Domov důchodců Hradec

Králové (nově Domov u Biřičky). Zařízení se čtyřmi odděleními přišlo na více než sedm milionů Kč a bylo slavnostně

otevřeno počátkem roku 1965. V roce 1993 zde bylo otevřeno též ošetřovatelské oddělení a o rok později i oddělení

gerontopsychiatrické. Na počátku nového milénia došlo k rekonstrukci objektu a jeho dostavbě, jež si vyžádala vice

než 120 mil. Kč a která se stala stavbou roku 2002. V sedmdesátých letech minulého století byl významným

poskytovatelem sociálních služeb ve městě Hradec Králové zdejší Okresní národní výbor, jehož Okresní ústav

sociálních služeb coby příspěvková organizace, avšak tehdy bez právní subjektivity, zajišťoval na území bývalého

okresu Hradec Králové pečovatelskou službu a taktéž čtyři domy s pečovatelskou službou včetně středisek osobní

hygieny. V roce 1991 již měla příspěvková organizace právní subjektivitu a zřizovala osm domů s pečovatelskou

službou, navíc stanice pečovatelské služby pro děti, čtyři denní stacionáře, tzv. domovinky, jednu respitní péči (tedy

přechodný pobyt), osm středisek pěstounské péče a jednu psychologickou rodinnou poradnu (Vostrovská, Doucek,

2010).

Již od roku 1990 začal poskytovat své služby seniorům královéhradecký Svaz důchodců, o rok později zřídila Oblastní

charita Hradec Králové azylový dům pro muže. V roce 1994 vznikla charitní pečovatelská služba, v letech 2002 –

2003 byly otevřeny nové azylové domy (Domov pro matky s dětmi a středisko sociálních služeb pro muže bez

domova – tzv. Dům Matky Terezy) postavené nákladem statutárního města Hradec Králové, provozovatelem

zařízení se stala také Oblastní charita. Obecně lze konstatovat, že prudký rozvoj sociálních služeb v Hradci Králové

50 Městská ošetřovatelka navštěvovala těžce nemocné, přičemž pacientům byly poskytovány léky na účet obce. 51 Město Hradec Králové v té době spravovalo 79 dobročinných nadací s celkovým jměním 821027 K.





strana 68

nastal od druhé poloviny devadesátých let dvacátého století, kdy se na území města rozrostly služby poskytované

nestátními neziskovými subjekty.

I. HISTORIE ZDRAVOTNÍ PÉČE

Zvláštní poznámku si zaslouží též rozvoj zdravotní péče na území města, jež lze datovat již od roku 1364. Špitál bratří

křižovníků od sv. Jakuba na Pražském Předměstí „Na louce“, později špitál specializovaný pro malomocné, byl za

husitských válek vypálen a následně zanikl za obléhání města Švédy v roce 1640. Tehdejší Hradec nabízel i služby

dalších špitálů, např. špitálu sv. Anny, a dokonce i několika lázní, jejichž existence je doložena již roku 1330.

Z nemocí se ve středověkém Hradci Králové léčily bolesti v hlavě, slepota a mdlý zrak, bolesti v hrdle, opuchlé

končetiny a úplavice. (Koritenská, 2005). Zajímavým sociálně zdravotním zařízením byl „léčebný ústav pro lehké

holky52 - Kropáčka“, založený roku 1829, jehož přízemí bylo vyčleněno jako věznice pro hnance a výtržníky. První

městská nemocnice s kapacitou 30 lůžek vznikla v dnešním historickém centru města Hradec Králové roku 1866

a její hlavní činnost spočívala v léčení syfilisu, svrabu a TBC. (Stefan, 1957).

Tzv. Okresní veřejná nemocnice s kapacitou 74 lůžek byla v Hradci Králové otevřena roku 1887, v roce 1923 však

bylo rozhodnuto vybudovat na území města nové moderní zdravotnické zařízení v blízkosti soutoku Labe a Orlice.

V následujících letech zde vznikla pavilónová parková nemocnice tvořená budovami jednotlivých lékařských sekcí,

situovanými kolem centrálního nádvoří. Areál byl slavnostně otevřen u příležitosti desátého výročí vzniku

Československa. (Potůček, 2009). Již tehdy patřilo zařízení k nejmodernějším na území republiky. Dnes je

královéhradecká fakultní nemocnice se svými 23 klinikami a více než 1500 lůžky hlavním místním zaměstnavatelem

a jedním z největších firem na území východních Čech, ale i celé České republiky. „Na 23 klinikách s více než 1500

lůžky je ročně hospitalizováno přes 40 tisíc pacientů, z nichž kolem 40% je operováno. Ambulantně je ošetřeno

okolo půl milionu pacientů. Jsou zde prováděny nejsložitější chirurgické výkony a používanými technologiemi

v oblasti diagnostiky, léčby i léčebnými výsledky snese Fakultní nemocnice Hradec Králové je také významným

výzkumným a výukovým pracovištěm úzce spojeným s Lékařskou fakultou UK v Hradci Králové53. V ratingu kvality

zdravotnických zařízení podle spokojenosti pacientů získala fakultní nemocnice Hradec Králové hodnocení A+ jako

významně nadstandardní zařízení54 a v roce 2013 se stala absolutním vítězem v celostátním projektu Health Care

Institute, čímž se stala oficiálně „nejlepší nemocnicí v ČR“.55

52 Někdy nazývaný jako záchytný ústav pro výtržníky a nakažené nevěstky (Koritenská, 2005)

53 https://www.fnhk.cz/o-fakultni-nemocnici/historie-nemocnice 9.6.2014 54 http://www.hodnoceni-nemocnic.cz/ 9.6.2014 55 http://www.hc-institute.org/cz/novinky.html 9.6.2014


https://www.fnhk.cz/o-fakultni-nemocnici/historie-nemocnice

http://www.hodnoceni-nemocnic.cz/

http://www.hc-institute.org/cz/novinky.html




strana 69

II. ZÁVĚR

Proces plánování v sociální oblasti je v Hradci Králové založen na spolupráci a zapojení veřejnosti, které vede

k zjišťování potřeb a hledání způsobů jejich uspokojování s využitím dostupných zdrojů. Tento způsob plánování se

v České republice rozvíjí přibližně od roku 1999 (Havlík, 2009), přičemž v Královéhradeckém kraji lze jeho počátek

datovat od roku 2002 (Hloušek a kol., 2008). Hradec Králové se zapojil do popisovaného procesu v průběhu roku

2003 a na rozvoj projektu získal podporu z grantového programu Královéhradeckého kraje, následně i ze

strukturálních fondů Evropské unie. V období 2003 – 2013 postupně vznikly čtyři rozvojové dokumenty sociálně

zdravotní oblasti které se staly součástí strategického plánu rozvoje města. Součástí aktuální koncepce rozvoje

sociálních a souvisejících služeb města Hradce Králové je katalog, který přehledným způsobem představuje sociální

a související služby ve městě.

Literatura

DOUBEK, Z. REZKOVÁ, H. Starý Hradec Králové dům od domu. Hradec Králové, Jiří Blahuš – AXA, 2009, s. 5-8, ISBN 978-80-904448-0-5

HAVLÍK, M. et al.: Nové zjišťování potřeb. Protivín, Komunitní plánování, o.p.s., 2009, 20s.

HLOUŠEK, J. et al.: Plánování sociálních služeb ve venkovském území. Hradec Králové, Občanské poradenské středisko, 2008, 80s, ISBN 978-8086781-12-7

KORITENSKÁ, P.. Rudolfinum – ústav pro hluchoněmé děti v Hradci Králové In: Scan, roč. 19, 2009, 2009, č. 2, s. 17-18

KORITENSKÁ, P. Zajímavosti z historie zdravotnictví v Hradci Králové aneb, víte, že… In: Scan, roč. 15, č. 6, 2005, s. 22 – 24, ISSN 1211-295X SSVK I-500958/2005

Sociálně zdravotní péče na Královéhradecku. Praha, Vydavatelstvo sociálně zdravotních publikací, J. Beránek, 1941, 80 s.

STEFAN, H. Předchůdci klinické nemocnice v Hradci Králové. Hradecký kraj, Sborník o přírodních poměrech a dějinných proměnách severovýchodních Čech, 1957, s. 159-167 S SVK 50929/1957

VOSTROVSKÁ, H., DOUCEK, A. Historie sociální péče v Hradci Králové. Vybrané kapitoly. Hradec Králové, Centrum sociální pomoci a služeb, o.p.s., 2010, 25 s.





strana 70

VZNIK A NAPLŇOVÁNÍ KONCEPCE PRORODINNÉ POLITIKY MĚSTA HRADEC KRÁLOVÉ 56

Creation and implementation of pro-family policy of Hradec Králové


Klíčová slova: rodina, prorodinná politika, Hradec Králové

Key words: family, pro-family policy, Hradec Králové

Abstrakt: Dlouhodobá pozornost rodinám a vytváření podmínek pro udržování pozitivního prorodinného klimatu patří mezi základní priority města Hradce Králové, které se oprávněně považuje za město přátelské rodině. Systémový přístup k podpoře rodin vyústil v roce 2012 ke zpracování a schválení oficiální koncepce prorodinné politiky města. Příspěvek si klade za cíl představit vznik a naplňování této koncepce, která má přímý vliv na rozvoj sociální práce s rodinou, ale i na život královéhradeckých rodin v oblasti vzdělávání, zaměstnání či volného času.

Abstract: Long-term attention to families and creation of conditions for maintaining a positive pro-family climate is one of the basic priorities of Hradec Králové, which is rightly considered to be a family-friendly city. A system approach to family support resulted in processing and approval of the official concept of family-friendly policy in 2012. This contribution aims to introduce the formation and implementation of this concept, which has a direct impact on the development of social work with family, but also to the life of Hradec Králové families in the field of education, employment or leisure.

56 ŠIMŮNEK, M. 2013: Vznik a naplňování koncepce prorodinné politiky města Hradec Králové. In: Truhlářová, Z., Levická, K. (Eds.) Profesionalita, perspektivy a rozvoj sociální práce. Sborník z konference X. Hradecké dny sociální práce 27. – 28. 9. 2013, s. 636 – 642, ISBN 978-807435-359-8





strana 71

I. ÚVOD

Označení Hradce Králové městem přátelským rodině dokládá nejen viditelná snaha o aktivizaci rodin a podporu

angažované občanské společnosti, ale i řada ocenění. V roce 2009 získal Hradec Králové cenu Obec přátelská rodině,

o rok později se stal městem s nejlepší kvalitou života a rok poté městem s vynikající sociální situací. Nejčerstvější

je obhajoba vítězství města v celostátní soutěži Obec přátelská rodině, kterou pořádá Ministerstvo práce

a sociálních věcí s dalšími významnými subjekty. Jedním z nových kritérií soutěže bylo též předložení záměru rozvoje

prorodinné politiky na obecní úrovni, která byla pro město Hradec Králové zpracována a na úrovni volných orgánů

města schválena v průběhu roku 2012. V příspěvku, který má za cíl představit konkrétní příklad dobré praxe, se

budeme věnovat vybraným specifikům vzniku koncepce, představíme obsah Koncepce prorodinné politiky města

Hradce Králové pro období 2013 – 2015 (dále jen koncepce) a uvedeme přehled několika aktuálně realizovaných

projektů spadajících do této oblasti.

II. SPECIFIKA VZNIKU KONCEPCE

Týmy, které se podílely na vzniku materiálu

Jádro koncepce vzniklo v pracovní skupině pro plánování sociálních a souvisejících služeb pro rodiny s dětmi

a mládež v průběhu roku 2011. Vzhledem k přesahu do dalších oblastí byla koncepce připomínkována jak dalšími

pracovními skupinami komunitního plánování (pro osoby se zdravotním postižením, pro seniory, pro osoby

v obtížných životních situacích), tak následně v několika komisích rady města (sociálně-zdravotní, pro prevenci

kriminality, pro výchovu a vzdělávání, pro rozvoj bydlení, ale i v komisi kulturní a sportovní). Dokument poté

projednala rada města a zastupitelstvo města v září 2012. Vzhledem k tomu, že dokument vznikal na půdě odboru

sociálních věcí a zdravotnictví, je v současnosti tento odbor pověřen koordinací činností v rámci naplňování

koncepce. V průběhu roku 2013 pracoval s koncepcí tým pro aktualizaci strategického plánu rozvoje města. Lze

konstatovat, že koncepce vychází z potřeb královéhradecké komunity a byla projednána s ohledem na přesah do

více oblastí života občanů města v několika odborných týmech. Začleněním koncepce do strategického plánu

rozvoje města tak došlo k ukotvení dané problematiky v systému rozvoje celého města Hradce Králové.

Pojetí rodiny pro potřeby materiálu

Diskuse na dané téma nebyla s ohledem na různé zaměření partnerů podílejících se na vzniku dokumentu

jednoduchá. Jejím výsledkem se stalo konstatování, že pro potřeby koncepce město vnímá rodinu jako „rodiče

s dítětem v jakémkoli svazku“. Rodina je chápana ve smyslu Všeobecné deklarace lidských práv jako přirozená

a základní jednotka společnosti, která má právo na ochranu a podporu.





strana 72

Rozsah a obsah dokumentu

V porovnání s jinými obdobnými dokumenty je koncepce prorodinné politiky města Hradce králové záměrně velmi

stručná. Důraz byl kladen zejména na konkrétnost a měřitelnost opatření (více viz následující kapitola). Oblasti,

v nichž jsou obsaženy dílčí cíle koncepce, dokládají, že jde o dokument, který není směřován výhradně do tématiky

sociálně-zdravotní. Jde o horizontální materiál, který odráží ostatní rozvojové dokumenty města. Koncepce je

členěna následující oblasti: rodina a bydlení, rodina a vzdělávání, rodina a zaměstnání, rodina a zdravotní a sociální

péče, rodina a volný čas, institucionální zakotvení prorodinné politiky města.

Principy, které koncepce deklaruje

Dokument definuje princip multiresortní spolupráce (systémová rodinná politika stojí na součinnosti orgánů státní

správy a samosprávy, hospodářské sféry, neziskového sektoru a vzdělávacích institucí, témata se prolínají všemi

oblastmi veřejné politiky), subsidiarity (rodina je vnímána jako celek, je podporována na komunitní úrovni bez

narušení vlastní autonomie) a dále svobodné volby (každá rodina má právo se svobodně rozhodnout např. v oblasti

péče o děti, seniory aj.).

Navazující materiálu

Opatření podporující rodiny, z nichž koncepce vychází, jsou obsažena zejména v Národní koncepci rodinné politiky

a Národní strategii ochrany práv děti, dále v koncepci rodinné politiky Královéhradeckého kraje, ve strategickém

plánu rozvoje města Hradce Králové a aktuálním plánu rozvoje sociálních a souvisejících služeb města Hradce

Králové. Koncepce tak vychází ze strategických materiálů celostátní, krajské i lokální úrovně.

Institucionální zakotvení koncepce

Institucionální zakotvení považujeme za základní pilíř životaschopnosti celého procesu budování prorodinné politiky

a hlavní příklad dobré praxe realizované v průběhu roku 2012, který lze rozčlenit do následujících segmentů.

▪ Transformace komise rady města. Komise pro prevenci kriminality byla transformována na komisi

pro rodinu a sociální prevenci, čímž se rozšířily její kompetence i do oblastí, které dosud nebyly

pokryty.

▪ Vznik pracovní skupiny náměstka primátora pro naplňování prorodinné politiky města. Právě

s ohledem na výrazný přesah dokumentu se ukazuje, že je nutné, aby byl zajištěn přímý vliv

zástupců jednotlivých oblastí z řad volených představitelů města. Členy současné pracovní skupiny

schválené radou města tvoří 1) náměstek primátora pro oblast školství, sociální věci a zdravotnictví,





strana 73

2) člen rady města a předseda komise rady města pro výchovu a vzdělávání, 3) zastupitel města

a člen komise pro rozvoj bydlení, 4) člen rady města a předseda komise pro rodinu a sociální

prevenci. Tajemníkem skupiny je vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví. K jednání skupiny

mohou být přizvány další osoby dle aktuální potřeby.

▪ Koncepce byla zařazena do projednávání v rámci základního koncepčního materiálu – aktualizace

strategického plánu rozvoje města a v návaznosti na předchozí kroky došlo k úpravě směrnice

zastupitelstva, která vymezuje pravidla Fondu na podporu veřejně prospěšných projektů 5P, tedy

zdroje pro financování (nejen) prorodinných projektů. Došlo též k navýšení rozpočtu kapitoly fondu,

která spadá do působnosti komise pro rodinu a sociální prevenci57.

Prezentace materiálu

Koncepce prorodinné politiky je široké veřejnosti zpřístupněna na webových stránkách města, a to jak v sekci

odboru sociálních věcí a zdravotnictví, tak i v sekci Hradec Králové – rodinný, dokument je též k dispozici v tištěné

podobě ve formě letáku.

III. OBSAH KONCEPCE PRORODINNÉ POLITIKY MĚSTA HRADCE KRÁLOVÉ

a) Oblast – rodina a bydlení

Cíl: Systém dostupného bydlení pro rodiny žijící na území města Hradce Králové je nastaven.

▪ Opatření: zpracovat a realizovat koncepci bydlení a v ní zachovat pevný procentuální počet nájemních bytů

ve vlastnictví města, vytvořit a realizovat systém prostupného sociálního bydlení (1. stupeň azylové domy,

ubytovny, 2. stupeň podporované bydlení – tréninkové bydlení, 3. stupeň – nájemní bydlení), podporovat

rozvoj chráněného bydlení a samostatného bydlení pro osoby se zdravotním postižením, podporovat rozvoj

bytů zvláštního určení a bytů pro seniory, nabízet dostatek startovacích bytů.

b) Oblast – rodina a vzdělávání

Cíl: Na území města existuje široká nabídka různých forem vzdělávání na všech stupních (předškolní, základní,

střední, vysoké, speciální, celoživotní), přičemž probíhá vzájemná efektivní výměna informací mezi všemi účastníky

vzdělávacího procesu.

57 Podrobnější informace viz kapitola IV.





strana 74

▪ Opatření: realizovat Záměr rozvoje výchovy a vzdělávání ve školách a školských zařízeních zřizovaných

statutárním městem Hradec Králové na období 2011 – 2015, pro rodiny s malými dětmi vytvářet podmínky

pro jejich pracovní zapojení podle jejich potřeb – zajistit dostatečnou kapacitu mateřských škol a reflektovat

pracovní dobu rodičů, podporovat rozvoj kvality vztahů mezi učitelem a dětmi (žáky) i mezi dětmi (žáky)

navzájem a zajišťovat kvalitativní zlepšování a rozšiřování spolupráce rodiny a školy v zájmu dětí,

podporovat školy a školská zařízení v odhalování případných rizikových jevů v třídních kolektivech i v rodině,

zajišťovat průběžnou primární prevenci a včasnou intervenci směřující k ochraně dítěte,

podporovat nabídku atraktivních volnočasových aktivit pro děti a mládež, přizpůsobovat služby

poskytované školními družinami potřebám rodičů při respektování zájmu dítěte, podporovat kroky vedoucí

k optimálnímu zajištění docházky dětí do škol, podporovat vzdělávací kurzy v oblasti rodičovství

a souvisejících témat.

c) Oblast – rodina a zaměstnání

Cíl: Město Hradec Králové podporuje slaďování osobního a profesního života, vyvolává diskusi k této problematice

a podporuje zaměstnavatele v realizaci prorodinných opatření, podporuje vznik nových pracovních míst s cílem

posílit soudržnost rodin v Hradci Králové.

▪ Opatření: udržovat a nadále podporovat prorodinnou personální politiku Magistrátu města Hradec Králové

v souladu s prioritami, které jsou koncepčně a periodicky stanovovány v oblasti řízení lidských zdrojů

v rámci magistrátu města, podporovat vzdělávání rodičů (i budoucích) v problematice slaďování rodinného

a pracovního života s cílem eliminovat ohrožení rodin před ztrátou zaměstnání a sociálním vyloučením

jejich členů, zajistit dostatečnou kapacitu jeslí pro děti do tří let, podporovat vznik nových pracovních míst

s cílem posílit soudržnost rodin a jejich stabilizaci v Hradci Králové.

d) Oblast – rodina a zdravotní a sociální péče

Cíl: Na území města Hradec Králové je nastavena síť sociálních a zdravotních služeb podporujících zdravý životní

styl, který vede ke zlepšení kvality života a ke zvýšení pocitu bezpečí rodin.

▪ Opatření: naplňovat cíle a opatření aktuálního komunitního plánu sociálních a navazujících služeb,

naplňovat cíle a opatření aktuálního programu prevence kriminality města, podporovat rodiny v rozvoji

svépomocných sociálních a zdravotních aktivit, předcházet týrání, zanedbávání a zneužívání dětí,

zkvalitňovat bezbariérovou infrastrukturu v rámci města včetně nízkopodlažní městské hromadné dopravy,

podporovat informovanost široké veřejnosti o aktuální dostupnosti veřejných prostor na území města





strana 75

(zejména s ohledem na cílovou skupinu osob s různým typem zdravotního postižení) a pokračovat ve

zpřístupňování těchto prostor, podporovat osvětovou činnost zaměřenou na zdravý životní styl.

Spolupracovat s Městskou policií v Hradci Králové a Policií ČR za účelem snížení dopravních úrazů a snížení

kriminality včetně podpory preventivních aktivit, které zaručují zvyšování bezpečnosti ve městě.

e) Oblast – rodina a volný čas

Cíl: V Hradci Králové je k dispozici široká nabídka volnočasových aktivit podporujících klima přátelské rodině, rodiny

aktivně tráví svůj volný čas a mají příležitost využívat prostoru pro aktivizaci mezigeneračního dialogu.

▪ Opatření: podporovat síť prorodinných projektů zajišťujících funkci a soudržnost rodiny, vytvořit koncepci

sítě cyklostezek s cílem plynulé a bezpečné cyklistické dopravy na území města, podporovat výstavbu

a provoz otevřených školních a dětských hřišť ve městě včetně dopravního hřiště, napomáhat k vytvoření

vstřícného rodinného prostředí během sportovních a kulturních akcí (možnosti vyžití pro celou rodinu),

rozvíjet síť fit parků ve městě, udržovat a rozvíjet síť míst přátelských rodině, podporovat rozvoj programů

multigeneračního soužití (např. projekt internet pro seniory, Rock for People, předčítání dětem

prostřednictvím seniorů aj…), podporovat systém rodinných a seniorských slev, propagovat úspěšné

královéhradecké rodiny (sportovní, hudební, vědecké…).

f) Oblast – institucionální zakotvení a finanční podpora prorodinné politiky města

Cíl: Prorodinná politika města Hradec Králové je součástí strategických dokumentů města, její naplňování včetně

systému financování se stává přirozenou součástí života ve městě; koordinaci rozvoje naplňování koncepce

prorodinné politiky města Hradce Králové zajišťuje odbor sociálních věcí a zdravotnictví a pověřená komise rady

města.

▪ Opatření: vytvořit metodiku realizace prorodinné politiky města, analyzovat potřeby obyvatel v oblasti

podpory pozitivního prorodinného klimatu města, vytvořit systém finanční podpory prorodinných aktivit,

alokovat finanční prostředky ve Fondu na podporu veřejně prospěšným projektům na realizaci

prorodinných aktivit.





strana 76

IV. VÝBĚR NĚKTERÝCH AKTUÁLNĚ REALIZOVANÝCH PROJEKTŮ S PRORODINNOU TÉMATIKOU58

V této souvislosti je třeba připomenout, že za významný úspěch považujeme zachování řady přínosných aktivit

a služeb, které mají přímý pozitivní dopad do života místních rodin, např. zachování jedinečného vítání občánků,

provozu městských jeslí, sítě míst přátelských rodině, rozvoj mateřského školství, otevřených školních hřišť,

příměstských táborů, podpora bohatých programů primární, sekundární i terciární prevence realizaci řady akcí pro

širokou veřejnost podporujících mezigenerační dialog a vyžití pro celou rodinu, rozvoj cyklodopravy, sportovní

činnosti mládeže, startovacího bydlení, ale i projektů podporujících aktivní stárnutí a mezigenerační solidaritu

(Šimůnek, 2012). Níže uvádíme několik příkladů nových projektů spadajících do prorodinné tématiky

a realizovaných v průběhu roku 2013:

▪ realizace investičních akcí, zejména výstavba veřejně přístupného dětského dopravního hřiště a výstavba

nové mateřské školy,

▪ vybavení školních hřišť herními prvky a veřejných prostor fitness prvky pro dospělé,

▪ zpracování mapy bezbariérových tras v Hradci Králové (mapování zajišťuje tým, jehož členy jsou osoby se

zrakovým a tělesným postižením, výstupem projektu bude interaktivní mapa Hradce Králové a tištěný

materiál),

▪ propagace pozitivního prorodinného klimatu města (např. tvorba audiovizuálních reportáží a tiskového

materiálu o královéhradeckých rodinách, tvorba „dětské“ mapy města),

▪ realizace nového modulu digitální fotografie v rámci již tradičního kurzu internet pro seniory.

V roce 2012 byly v rámci nově ustavené komise rady města pro rodinu a sociální prevenci doporučeny k finanční

podpoře z rozpočtu města projekty v celkové výši 4 224 000 Kč, což je o více než jeden milion Kč více než v roce

předchozím. Jde jak o projekty dříve podporované (např. nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, komunitní centra,

projekty za měřené na prevenci kriminality, poradenství apod., tak i projekty dosud nepodpořené, např. mateřská

a rodinná centra. Pro rok 2013 byla na danou oblast alokována částka ještě vyšší, a to 4 500 000 Kč. Pro lepší

představu uvádíme v tabulce č.1 vybrané nově podpořené prorodinné projekty59.

58 Více informací viz www.hradeckralove.org 59 Přehled všech projektů podpořených v roce 2012 z kapitoly Rodina a sociální prevence: http://www.hradeckralove.org/urad/prehled-prispevku


http://www.hradeckralove.org/

http://www.hradeckralove.org/urad/prehled-prispevku




strana 77

Tabulka č. 1

Přehled vybraných nově podpořených prorodinných projektů z Fondu na podporu veřejně prospěšných projektů 5P

rozpočtu města Hradce Králové v roce 2012 - kapitoly Rodina a sociální prevence:

Žadatel Projekt / http Částka (Kč) Rok 2012

Částka (Kč)

Rok 2013, (stav k 1. 9. 2013)

1

"Všemi vjemy", o.s.

Klubík pro děti a rodiče

http://vsemivjemy.cz/ 0 4 700

2 AMÁTKA DĚTEM o.p.s.

Víla Amátka - centrum pro celou rodinu (dovybavení prostor) http://www.vilaamatka.cz/ 0 5 000

3

Centrum pěstounských rodin, o.s.

Odlehčovací služby v pěstounských

rodinách

http://www.pestounskerodiny.cz/ 10 000 0

4

Diecézní katolická charita Hradec Králové – Integrační centrum pro cizince

Setkání národů

http://cizincihradec.cz/ 0 20 000

5 Domeček Hradec Králové, o.s.

Mateřské centrum domeček

http://domecek.hk.sweb.cz/ 130 000 200 000

6

Křesťanské mateřské centrum Sedmikráska, občanské sdružení

Sedmikráska rodině

http://www.sedmikraskahk.cz/ 180 000 200 000

7

Občanské sdružení ADRA

ADRA pro rodinu

http://adrahradeckralove.cz/projekty/beruska/ 39 000 70 000

8

Občanské sdružení Salinger

Prorodinné aktivity v náhradní rodinné péči (Stopa čápa) http://www.salinger.cz/sluzby/stopa-capa/ 30 000 0

9

PROSTOR PRO, o.s.

Rodinné centrum POHODA

http://www.prostorpro.cz/rodinne-centrum-pohoda.html 180 000 200 000

10

YMCA Hradec Králové

Dětské centrum Medvídek

http://hradec-kralove.ymca.cz/medvidek/ 0 50 000

CELKEM 569 000 1 049 700


http://vsemivjemy.cz/

http://www.vilaamatka.cz/

http://www.pestounskerodiny.cz/

http://cizincihradec.cz/

http://domecek.hk.sweb.cz/

http://www.sedmikraskahk.cz/

http://adrahradeckralove.cz/projekty/beruska/

http://adrahradeckralove.cz/projekty/beruska/

http://www.salinger.cz/sluzby/stopa-capa/

http://www.salinger.cz/sluzby/stopa-capa/

http://www.prostorpro.cz/rodinne-centrum-pohoda.html

http://www.prostorpro.cz/rodinne-centrum-pohoda.html

http://hradec-kralove.ymca.cz/medvidek/

http://hradec-kralove.ymca.cz/medvidek/




strana 78

V. ZÁVĚR

Již po uplynutí necelého roku od vzniku dokumentu, který je námětem tohoto příspěvku, se ukazuje, že úsilí

věnované zpracování materiálu bylo vynaložené smysluplně a že přijetí koncepce prorodinné politiky města bylo

správným krokem, který přispěl ke zkvalitnění monitoringu prorodinného prostředí ve městě a k systémovému

nastavení podpory a rozvoje specifických prorodinných aktivit. Naplňování koncepce má též vliv na kompetence

rodin v oblasti vlastního rozhodování, na aktivizaci organizací zaměřených na poskytování služeb pro danou cílovou

skupinu. Dochází tak k posilování soudržnosti rodin a k jejich stabilizaci v Hradci Králové. Nastavený systém

umožňuje podporu projektů, které v minulosti nezapadaly do grantových systémů a jejichž finanční podpora

z vnějších zdrojů je aktuálně vážně ohrožena (např. mateřská centra). Přidanou hodnotou královéhradeckého

snažení v oblasti prorodinné politiky je pak prestižní ocenění Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v podobě

vítězství města v soutěži Obec přátelská rodině za rok 2012 a udělení ceny Rady vlády pro seniory a stárnutí

populace v roce 2013.

Podpora pozitivního prorodinného klimatu je náročným dlouhodobým procesem, který vyžaduje nemalé úsilí všech

zúčastněných, je založen na propojení soukromého života, státu i trhu a má nezpochybnitelný pozitivní dopad do

života občanů města, což se přirozeně odráží i v oblasti sociální práce. Přestože je na hodnocení dopadů prorodinné

politiky města Hradce Králové oblasti sociální práce ještě poměrně brzy, lze již nyní očekávat, že naplňování

koncepce napomůže k udržení a dalšímu rozvoji bohaté sítě prorodinných aktivit; že se podpora smysluplného

trávení volného času celých rodin projeví v rovině účinné prevence výchovných problémů dětí a mladistvých,

v rozvoji mezigenerační solidarity, že bude mít realizace záměrů obsažených ve strategii prorodinné politiky

pozitivní vliv také na rozvoj prevence domácího násilí, resp. prevenci kriminality obecně, a že celkově otevřená

příznivá prorodinná atmosféra podpoří informovanost o širokém spektru sociálních a souvisejících služeb

poskytovaných na území města.

Přejeme si, aby se koncepce prorodinné politiky města Hradce Králové stala pomocníkem, který nebude pouze

formálním textem, ale stane se dlouhodobě živým materiálem; nástrojem, který pomůže udržovat a rozvíjet Hradec

Králové coby město přátelské rodině.

Literatura:

ŠIMŮNEK, M. Rozvoj rodinné politiky v Hradci Králové. In: Truhlářová, Z., Levická, K. (ed.) Od teorie k praxi, od praxe k teorii. Sborník z konference VIII. Hradecké dny sociální práce 7. – 8. 10. 2011, Gaudeamus Hradec Králové, 2012, s.592 – 598, ISBN 978-80-7435-138-9





strana 79

AKTIVNÍ STÁRNUTÍ A MEZIGENERAČNÍ SOLIDARITA V HRADCI KRÁLOVÉ 60

Active ageing and intergenerational solidarity in Hradec Králové

Marek Šimůnek, Helena Vostrovská (2012)

Klíčová slova: dialog generací, Hradec Králové, senioři, magistrát města, Centrum sociální pomoci a služeb, o.p.s.,

Key words: generation dialogue, Hradec Králové, seniors, municipality, Center for social care and services, o.p.s.

Abstrakt: Na rozvoj spolupráce při sociální práci se seniory má vliv realizace projektů podporujících aktivní stárnutí a dialog generací. Královéhradečtí senioři vstupují aktivně do celospolečenského života ve městě a svým životním optimismem a neutuchající činorodostí jsou pozitivním příkladem mladším generacím, které mohou čerpat z jejich celoživotních zkušeností. Příspěvek představuje konkrétní aktivity připravené v rámci Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, jež byly zpracovány v těsné spolupráci partnerů z řad nestátních neziskových organizací, zejména pak Centra sociální pomoci a služeb, o.p.s. a městské organizace Svazu důchodců s Magistrátem města Hradec Králové. Příspěvek si klade za cíl ukázat na příkladech dobré praxe konkrétní activity napomáhající rozvoji tolik potřebného dialogu generací ve stárnoucím městě a dále přiblížit efektivní spolupráci veřejné správy a nestátního neziskového sektoru v rámci rozvoje proseniorsky orientovaných sociálních služeb na lokální úrovni.

Abstract: Implementation of projects promoting active ageing and dialogue of generations affects the development of cooperation in social work with seniors. Senior citizens in Hradec Kralove enter actively into the society-wide life in the city and their optimism and constant vigour are the positive example for younger generations, which may draw from their life experience. Publication presents the particular activities developed in the framework of the European year for active ageing and intergenerational solidarity, which were prepared in close cooperation of partners from the non-governmental non-profit organizations, primarily the Centre of social assistance and services and local organization of the Union of pensioners with the Municipality of the city of Hradec Králové and draws attention to the ongoing and upcoming activities. The publication aims to show on the examples of good practice the real activities helpful to much needed dialogue of generations in the aging town and to introduce effective cooperation of the public administration and non-governmental non-profit sector in the framework of the development of senior oriented social services at the local level.

60 ŠIMŮNEK, M, VOSTROVSKÁ, H. 2013: Aktivní stárnutí a mezigenerační solidarita v Hradci Králové. In: Janebová, R. (ed.) Spolupráce v sociální práci. Sborník z konference IX. Hradecké dny sociální práce 20. – 21. 9. 2012, s. 478-484, ISBN 978-80-7435-259-1





strana 80

ČÁST A – TÉMA POJATÉ Z POHLEDU OBECNÍ SAMOSPRÁVY (M. ŠIMŮNEK):

I. ÚVOD

Stárnutí populace je celospolečenským trendem, který přímo souvisí s nízkou porodností a též s prodlužující nadějí

na dožití. Demografická panika, o níž mluví např. Vidovićová (2008, s. 26 – 36), je tak vážným varováním jak pro

státní správu, ale stejně tak pro obecní samosprávy, které mají příležitost realizovat aktivity podporující

mezigenerační solidaritu posilující rozvoj pozitivního přístupu produktivní části populace k seniorům. Negativní

stereotypy spojené se stářím již vyvolaly nutnou celospolečenskou diskusi, mezi jejíž hlavní témata patří zejména

uvědomění si potenciálu seniorů a jejich přínosu pro společnost (Kvalita života ve stáří 2008). Základní okruhy

aktuální Národní strategie podporující aktivní stárnutí pro období 2013 – 2017 (Národní strategie 2012) – tedy

celoživotní učení, zdravé stárnutí, účast na trhu práce, rozvoj občanské společnosti, adekvátní péče o seniory

kvalitní prostředí pro život seniorů) ukazují cestu, jak rozvíjet potenciál seniorů pro všechny generace, sociální

soudržnost, ale též ekonomický růst a obecně zvýšení kvality života všech členů našeho společenství.

II. HRADEC KRÁLOVÉ – MĚSTO PŘÁTELSKÉ SENIORŮM

Hradec Králové se oprávněně prezentuje coby město přátelské seniorům, a to nejen v letošním roce, který je

zaměřen na podporu vitality a důstojnosti všech osob a usnadnění tvorby kultury aktivního stárnutí založené na

společnosti vstřícné pro všechny věkové skupiny (Evropský rok aktivního stárnutí 2012). Dokládá to např. vymezení

cílové skupiny seniorů a též rodin s dětmi v rámci plánování sociálních a souvisejících služeb, které vzniká na

komunitním principu (Šimůnek 2010) nebo čerstvá novinka – koncepce prorodinné politiky města Hradce Králové,

která obsahuje mimo jiné též prioritní oblasti zaměřené na podporu a rozvoj programů multigeneračního soužití.

Zástupci všech tří pečovatelských služeb se vedle dalších odborníků též podílejí na činnosti poradního orgánu rady

města, který je zaměřen na výběr žadatelů o pronájem nízkonákladových nájemních bytů vyčleněných pro bydlení

seniorů a osob se zdravotním postižením.

Není žádnou novinkou, že populace Hradce Králové stárne (Prognóza vývoje obyvatelstva, 2008) a výše uvedené

aktivity dokládají, že jak vedení města, tak i odborná a také široká veřejnost si v současné době uvědomují

naléhavou potřebu vytváření atmosféry, která bude podporovat prvky mezigenerační solidarity. Lze konstatovat,

že se v Hradci Králové daří ve spolupráci s partnery zejména z řad nestátních neziskových organizací realizovat

projekty podporující aktivní stárnutí a dialog generací. V Hradci Králové žije mnoho seniorů, kteří mohou být svým

životním optimismem a neutuchající aktivitou pozitivním příkladem mladším generacím, přičemž my všichni

můžeme čerpat z jejich celoživotních zkušeností. Jen v letošním roce již v Hradci proběhlo několik zajímavých akcí,

které tvoří jádro příspěvku. Jde o příklady dobré praxe, které mohou tématicky napomoci k realizaci obdobných





strana 81

aktivit v jiných městech, jež pociťují obdobnou potřebu realizace mezigeneračního dialogu, jakou cítíme v Hradci

Králové. Na všech akcích přitom přímo spolupracují proseniorsky orientované organizace, zejména pak Městská

organizace Svazu důchodců a dále pečovatelské služby v čele s Centrem sociální pomoci a služeb, o.p.s. Přehled

aktivit je řazen chronologicky61.

▪ Široká veřejnost si mohla v prostorách Magistrátu města Hradec Králové v únoru – březnu 2012

prohlédnout unikátní výstavu fotografií a životních příběhů seniorů s tématem aktivního stárnutí, která

vznikla díky aktivitě Centra sociální pomoci a služeb, o.p.s. a městské organizace Svazu důchodců. Mezi

dvěma desítkami příběhů nechyběli zástupci seniorů, kteří se aktuálně věnují umění, žurnalistice,

sběratelství a dalším odvětvím.

▪ V polovině května 2012 proběhla mj. pod hlavičkou Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační

solidarity úspěšná multigenerační akce - Den rodiny. Kulturní program, který zaštiťovala Hradecká kulturní

a vzdělávací společnost, významně obohatili poskytovatelé sociálních a souvisejících služeb pro rodiny

s dětmi, zejména pak….. o.s. Salinger, o.s. Prostor Pro, MC Sedmikráska a MC Domeček. Zajímavým

zpestřením se stalo otevření pohádkové stezky městskými lesy, kam byla zajištěna kyvadlová městská

hromadná doprava. Akce se zúčastnilo na 4000 návštěvníků všech generací.

▪ Poslední květnový den byl otevřen nový klub důchodců v objektu, který je vyčleněn pro nízkonákladové

bydlení více než 400 královéhradeckých seniorů. Statutární město zajišťuje prostor klubu důchodců a hradí

nájemné, energie a úklid, avšak vlastní aktivity jsou plně na samotných seniorech, kteří klub využívají. Jeden

prostor může využívat i více skupin s různým zaměřením (kulturně společenským, vzdělávacím apod.). Navíc

se díky novému klubu důchodců „otevře“ objekt s byty zvláštního určení veřejnosti, resp. seniorům z okolí.

▪ V rámci projektu "Kultura spojuje Hradec Králové a Walbrzych vznikla společná česko-polská akce nazvaná

Integrace seniorů z Walbrzychu a Hradce Králové. Setkání českých a polských seniorů, které pořádala

Hradecká kulturní a vzdělávací společnost a Walbrzyski Ośrodek Kultury za podpory statutárního města

Hradec Králové, se odehrálo na počátku června. Jde o konkrétní příklad přínosné přeshraniční spolupráce.

▪ V průběhu měsíce června byly vyhlášeny tzv. "Hradecké poklady", kterými míníme naše výjimečně aktivní

spoluobčany z řad seniorů. Do akce byly zapojeny proseniorské organizace působící v Hradci Králové, které

společně s odborem sociálních věcí a zdravotnictví magistrátu města navázaly na výše uvedenou jarní

výstavu. Vznikla série medailonů, která se stala součástí speciálního vydání Královéhradeckého zpravodaje

61 Přehled hlavních královéhradeckých aktivit realizovaných u příležitosti Evropského roku aktivního stárnutí je k dispozici na oficiálních stránkách města (statutární město Hradec Králové 2012)





strana 82

seniorů vydávaného Městskou organizací Svazu důchodců (2012). „Hradecké poklady“ následně přijal

primátor města a medailony byly zveřejněny na internetových stránkách města. Akce se setkala s velmi

pozitivním přijetím a není vyloučeno, že se stala zárodkem nové tradice.

▪ Hlavní myšlenky Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012 byly zdůrazněny i

během letošního již 4. ročníku festivalu sociálních služeb "Poznejme se navzájem", který proběhl taktéž

v červnu v areálu Univerzity Hradec Králové (organizačně akci zajišťovalo o.s. KRASNNO ve spolupráci s UHK,

pod záštitou primátora města a s finanční podporou z rozpočtu statutárního města Hradec Králové). Na

festivalu se například představila ve dvou vystoupeních skvělá hudební skupina swingových veteránů Art

Jazz Band nebo unikátní výstava autogramů pana Míchala (80 let).

▪ V polovině června byl slavnostně zakončen další ročník projektu Internet pro seniory, který je v našem

městě unikátní, neboť senioři se stávají žáky a žáci královéhradeckých základních škol přebírají roli

vyučujících. Ke konci školního roku 2011 – 2012 již bylo proškoleno 2719 seniorů a účastníci kurzů si

dokonce vyžádali pokračování kurzů pro „pokročilé“. Tuto akci v letošním roce doplnila prezentace doc.

PhDr. Ivy Jedličkové, CSc., proděkanky Pedagogické fakulty pro zahraniční styky Univerzity Hradec Králové.

Její vystoupení bylo zaměřeno na místní úspěšný projekt Univerzity třetího věku.

▪ Pro vyváženost textu uveďme i příklad „zklamání roku“. Tak totiž můžeme označit organizačně připravenou

akci z počátku července, kdy mohla již počtvrté navštívit stovka královéhradeckých seniorů světově proslulý

hudební festival Rock for people a spolu s mnoha tisíci diváky si tentokrát užít nezapomenutelný koncert

M. Žbirky s padesátičlenným symfonickým orchestrem Cappella Istropolitana. Výběr seniorů zajistily místní

pečovatelské služby, dopravu na místo a zpět připravil odbor sociálních věcí a zdravotnictví, vstup na akci

byl díky pochopení organizátora pro tyto účely volný. Bohužel náhlá a nepředvídatelná změna počasí citelně

zasáhla do organizace celého festivalu a následně znemožnila průjezd autobusů se seniory až k pódiím.

Nutnost absolvovat pěšky téměř kilometrovou cestu v extrémně hlučném prostředí, navíc s vědomím, že

neupravené cesty i samotné místo koncertu vyžadují speciální obuv, přispěly k rozhodnutí akci zrušit. Po

třech minulých ročnících světového rockového svátku tak královéhradečtí senioři na Rock for people

chyběli. I přesto jde o velmi dobrý příklad rozvoje mezigeneračního dialogu.

▪ Ve spolupráci s CSPS, o.p.s. proběhlo v říjnu 2012 slavnostní otevření nového Fit parku Harmonie v okolí

domů vyčleněných pro bydlení seniorů a osob se zdravotním postižením. Otevření mělo podobu

sportovních her pro seniory a bylo spolufinancováno z fondu veřejně prospěšných projektů 5P města

Hradce Králové, investice byla součástí projektu zařazeného do Integrovaného plánu rozvoje města.

▪ Myšlenky Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012 naplňují též aktivity z oblasti

prevence kriminality realizované v průběhu celého letošního roku. Zejména se jedná o projekty s účastí

Policie ČR a statutárního města Hradec Králové (Senioři sobě, Podvody na seniorech a Nepouštějte vlka





strana 83

dovnitř). V rámci těchto aktivit jsou senioři upozorňováni na rizika, která jim vzhledem k jejich věku aktuálně

hrozí, jsou jim též předávány speciální materiály a pomůcky.

III. ZÁVĚR

Výše uvedené aktivity realizované v Hradci Králové naplňují konkrétní cíle Evropského roku aktivního stárnutí

a mezigenerační solidarity, kterými jsou především zvýšení obecného povědomí o významu aktivního stárnutí,

snaha o mobilizaci potenciálu starších lidí, podnícení diskuze a podpora spolupráce a součinnosti veřejné správy

a privátního sektoru v rámci proseniorských aktivit a rozvoj činnosti napomáhajících v boji proti diskriminaci na

základě věku a překonání stereotypů souvisejících s věkem. Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační

solidarity proseniorské aktivity v Hradci Králové zdaleka nekončí. Právě v současné době je zpracováván

komunitním způsobem již čtvrtý plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb města Hradec Králové, je naplňována

koncepce prorodinné politiky a koncepce prevence kriminality, v nichž je významně zastoupena cílová skupina

seniorů. Pověstnou třešničkou na závěr se stane právě připravovaný tiskový materiál pro širokou veřejnost, shrnující

proseniorské aktivity celého roku. Materiál bude obsahovat mimo jiné též ukázky publikačních činností našich

aktivních seniorů.

Realizace aktivit směřujících k posilování dialogu generací je efektivní při spojení poskytovatelů, přímo navázaných

na klienty z řad seniorů či rodin s dětmi na straně jedné, a zástupce zadavatele služeb, v tomto případě obecní

samosprávy, která může hrát roli koordinátora a též donátora. Uvedené spojení umožňuje efektivní spolupráci

veřejné správy a nestátního neziskového sektoru v rámci rozvoje proseniorsky orientovaných sociálních služeb na

lokální úrovni. Dlouhodobým záměrem odboru sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města Hradec Králové je

ukazovat veřejnosti, že královéhradečtí senioři zdaleka nejsou pouhými příjemci sociálně-zdravotních služeb, jak je

nám často prostřednictvím médií naznačováno. Ukazovat, že senioři nejsou přítěží ani hrozbou; máme naopak

jedinečnou příležitost využít jejich zkušeností a společně měnit svět. Ano, je to běh dlouhou trať. Ale i dlouhou trať

lze úspěšně zdolat. A pokud budeme ztrácet dech, možná nám pomůže např. jeden z Hradečanů - všestranný atlet,

stále aktivní sokolský sportovec, publicista, milovník koní a příznivec umění Jiří Soukup (narozen 30. 6. 1927)62, který

62 Od dětství cvičil a působil v Sokole jako cvičitel a propagátor pobytu v přírodě – turistiky pěší, cyklistické i vodácké, vedoucí táborů i putovních, činný v komisi ČOS. Při studiu na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství v Praze se specializoval na zootechniku a chov koní, závodně se věnoval jezdeckému a dostihovému sportu a modernímu pětiboji. V něm se stal reprezentantem ČR. Od roku 1985, po přesídlení do našeho města, je dodnes funkcionářem i závodníkem v TJ LIGA 100 a členem oddílu dálkového a zimního plavání a oddílu atletiky Sokola Hradec Králové. Od roku 1987 se zúčastnil i veteránských atletických šampionátů. V roce 1994 v Aténách si zaběhnul maratón na klasické trati z Marathónu do Atén. Startoval i v dalších evropských šampionátech v Česku, Švédsku, Dánsku, Španělsku, Itálii a Polsku. Z mistrovství světa v atletice veteránů 2007 v italském Riccione přivezl dvě bronzové medaile získané ve steeplechase na 2000 m a cross country na 8000 m. Na mistrovství Evropy v atletice veteránů v Lublani 2008 získal zlatou medaili v běhu na 10 000 m, stříbrnou za trojskok a 2 000 m





strana 84

dokládá v praxi, že nic nedostáváme v lidském životě zdarma a že za vším stojí téměř zázračná lidská aktivita –

tělesná i duševní, umění radosti, smíchu, lásky a tolerance (Vostrovská, 1998).

ČÁST B – TÉMA POJATÉ Z POHLEDU POSKYTOVATELE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB (H. VOSTROVSKÁ):

JSOU SOUČASNÍ SENIOŘI MÉNĚ AKTIVNÍ?

Senioři byli v historickém pohledu vždy přirozeně aktivní až do pozdního věku. V běhu života samozřejmě aktivity

ubývalo, ovšem tak nějak v trošku jiném hodnocení změny jejich životního cyklu, než je tomu dnes. Stejně jako

nyní, snižovaly stárnoucím lidem schopnosti pracovat a posléze si zajišťovat základní životní potřeby bez pomoci

druhé osoby. Jen přístup k této změně, ke stárnutí byl odlišný. Senioři se většinou drželi zuby nehty zbytků svých

sil, které stačily třeba už jen na oloupání jablek, brambor nebo vyloupání ořechů, zaštupování ponožek, protože

něco dělat bylo a snad ještě je velmi silným fenoménem života vlastního i života v rodině. Proto ani výrazně

nevznikal problém sociální izolace nebo zablokování možnosti zapojení se do běžného života, protože stáří bylo

součástí života tak běžně jako mládí. Zmiňuji toto malé ohlédnutí z jednoho prostého důvodu: Je přirozené být

aktivní. V tomto bodě tedy nic nového pod sluncem, ale toto malé ohlédnutí do historie může být v mnohém

inspirativní. Zejména v tom, že na předním místě podpory aktivního života seniorů je podpora k udržení

soběstačnosti a vytváření příležitostí k činnostem seniorů, které jim přinášejí radost, uspokojení a další motivace.

A může to být jen příkladně pěstování muškátů za oknem. Je zřejmé, že je podstatný rozdíl v kvalitě života seniora,

který jen vzpomíná, že dříve měl plná okna muškátů ve srovnání s tím, který je tam skutečně má. Tento senior má

„svoji důležitou práci“, která ho těší, musí se o květiny starat a za to vše se mu dostane odměny krásných květů. Do

tohoto jednoduchého aktivizačního procesu si dosaďme pozitivní účinky na psychosociální pozici seniora. A ve

steeplechase, bronzovou v běhu na 5 000 m. Na Mistrovství světa v běhu do vrchu veteránů v Dolní Moravě v roce 2003 získal stříbrnou medaili, v roce 2010 v polském Korbielowě získal světovou zlatou medaili. Účastnil se veřejných závodů s oddílem dálkového plavání a sportovního otužování, v letech 2005 a 2011 byl členem sletové štafety, kdy přeplaval se štafetovým kolíkem a stuhou upevněnými na hlavě přes řeku Labe v Hradci Králové. Jiří Soukup je kurátorem Galerie na mostě a spolupracuje při organizování výtvarného života v Hradci Králové. Je čestným členem Spolku a přátel exlibris, čestným členem UNIE výtvarných umělců v Hradci Králové. Publikuje články o sportu i umění, je zařazen v Almanachu novinářů – seniorů, je uveden ve Slovníku českých a slovenských výtvarných umělců, v Almanachu českých osobností a firem i v české části Who is who … ? Je laureátem výroční ceny města Hradec Králové za rok 2007, v roce 1999 mu byla udělena Medaile v ocenění práce pro rozvoj Farmaceutické fakulty v Hradci Králové a v roce 2011 Pamětní medaile hejtmana Královéhradeckého kraje; je uveden v Encyklopedii města Hradec Králové. Je jedním z pětice starých evropských veteránských atletů v dokumentárním filmu Na stupních vítězů – Herbstgold – Autumn Gold.





strana 85

výsledku zjišťujeme, jak se závislost na pomoci druhé osoby rozmělňuje s použitím přirozeného lidského potenciálu

seniora.

AKTIVITA JAKO DETERMINANT ÚSPĚŠNÉHO STÁRNUTÍ

Cílem naší práce jako poskytovatele sociálních služeb je samozřejmé na prvním místě pomoc těm seniorům, kteří

již nezvládají zajistit si základní životní potřeby vlastními silami. Naše práce je ovšem také práce s příběhy seniorů.

Stále jsem fascinována seniory, kteří jsou v poměrně vysokém věku aktivní, jsou to bojovníci, kteří vítězí v boji

s nepřízní nastupujícího stáří, pěstují aktivní život do nejvyššího věku a bez nadsázky lze jakoukoliv aktivní činnost

označit jako všemocně zázračný nástroj pro způsob existence člověka, jak v osobním životě, tak i ve společenských

vztazích. Je to bohatství jeho i celé společnosti. Bylo by nepochybně velmi nešťastné zanedbat péči o aktivity seniorů

v nejen komunitě, ale i u poskytovatelů sociálních služeb a soustřeďovat se na pouhé pasívní poskytnutí služeb. A to

jak v rodině, tak při péči institucionální. Ano, mluvíme o tom, že senior má zajištěnou materiální pomoc – jídlo,

hygienu, ubytování, úklid domácnosti, zdravotní péči, atd. Ale kdo s takovým, službami zajištěným seniorem, mluví

o tom jak má žít, dokonce relativně spokojeně žít se svými neduhy stáří, kterých není málo? Zcela nepochybně tento

požadavek na skutečnou kvalitu života svědčí sociální práci. Je však třeba konstatovat, že v současné době v systému

práce se seniory zaujímá dost malý prostor. Takže se přímá úsečka podpory přirozených aktivit seniora ohýbá

k bližšímu bodu závislosti na materiální pomoci. Lze připustit i existenci důvodu tohoto stavu: Poskytnout pasívní

pomoc je rychlejší a pro uživatele i levnější. Z toho je zřejmé, že by nám mělo jít o specifický přístup, při kterém

budeme aktivitu seniorů budovat zejména na základech jeho osobnosti a jeho dřívějších celoživotních aktivit.

Poskytování péče pak nabývá oboustranně (poskytovatel, uživatel) jiné podoby. Je to poskytnutí materiální pomoci,

ale takové, která je provázená podporou aktivit, na které byl člověk zvyklý. Zjednodušeně řečeno, uživatel sociálních

služeb sedí na trojnožce: jednu oporu tvoří sociální a materiální pomoc, druhou je zdravotní pomoc a ta třetí podpírá

život seniora v jeho aktivním životě a ta je pro něho velmi významná. Ovšem hledisko péče o aktivitu je třeba

domýšlet trošku dál, neboť má i ekonomické i etické dopady.

Malý příklad: U příležitosti návštěvy zahraničních kolegů v jednom domě s pečovatelskou službou jsme byli chváleni

za výsledky pracovní terapie u devadesátileté, téměř nevidomé paní, která právě pekla tvarohové buchty. Nicméně

náš přístup byl trošku jiný. Paní pekla tvarohové buchty celý život a v době vzniklé závislosti jsme ji upravili prostředí

a tuto její aktivitu, kterou měla sama velmi ráda, maximálně podporovali.





strana 86

PODPORA AKTIVITY SENIORŮ JE ZÁLEŽITOST VŠECH

V Hradci Králové se nám již v roce 1993 podařilo vytvořit spolupracující systém sociálně zdravotních služeb pro

terénní služby a do terénní pečovatelské služby byla začleněna sociální práce s klientem. Společný postup

a vzájemná komunikace obou složek ve prospěch podpory života seniorů v přirozeném prostředí (včetně pečujících

rodin) byl s účinností zákona o sociálních službách velmi aktivně doplněn systémem komunitního plánování

Magistrátu města. Vždyť se jedná o „opečování“ velkého počtu seniorů na velkém územním celku. A z hlediska

ekonomických ukazatelů nepochybně nejlevnějším způsobem. Tím, že přirozeně vznikl systém vzájemných

profesních kontaktů jednotlivých poskytovatelů, Magistrátu města a pečujících rodin, vytvořili jsme kapacitu, která

umí pomoci komplexně. Je třeba také říci, že tato dobře nastavená koordinace péče o seniory a jejich aktivitu

v Hradci Králové byla vytvořena (a to systémem „zezdola“) díky dobrým, neformálním a přátelským vztahům

poskytovatelů služeb. Nejde však jen o profesionální služby. Využíváme bohatosti celoživotních profesních znalostí

seniorů - lékařů, farmaceutů, cestovatelů, kreslířů, malířů, historiků, sportovců a dalších, a organizujeme jejich

společné setkávání s ostatními seniory. Centrum sociální pomoci a služeb o.p.s. ve svých prostorách pořádá

pravidelné akce ze „seniorských zdrojů“: Výstavy, přednášky hudební setkávání, společné zpívání. Jednoduše

řečeno, jde o aktivity „senioři seniorům“.

DOBRÁ SOCIÁLNÍ PRÁCE OBSAHUJE I PÉČI O AKTIVITU SENIORŮ

Z naší práce poskytovatele terénních sociálních služeb víme, jak nepřeberné jsou podoby aktivního života, co si

všechno senior přinesl ze svého uplynulého života a není pravdou, že stáří je pasívní. Ano, možná je, pokud

nedostane příležitost. Nebo se pasivita podpoří pasívním přístupem okolí: Poskytovatelem služby, rodinou, úřadem,

někdy i rigidní legislativou. Dobrá sociální práce by měla být první, kdo bude otázku aktivity seniora řešit, protože

je mostem, někdy jen úzkou lávkou k soběstačnosti, nebo dosažitelné soběstačnosti.

Někdy se mě zdá, že v návalu teorií, zákonů a analýz se ztrácí zcela přirozený pohled období stáří. Nikdy nesmíme

zapomenout na to, že v podstatě každý senior podvědomě chce pokračovat ve svém aktivním životě. Je to základní

metoda sociální práce – navázat na důležitou etapu produktivního života i ve věku post produktivním a dát tak

seniorům příležitost k seberealizaci, případně přidat služby k chybějícím dovednostem. Senioři nejsou jen uživatelé

služeb, jsou to především osobnosti, mající svoji neopakovatelnou a jedinečnou životní historii, mající stále co

nabízet společnosti, přátelům, rodině – dětem a vnukům. Jedna naše klientka pečovatelské služby začala ve svých

sedmdesáti pěti letech malovat obrázky. Domluvili jsme se, a již po několikáté měla úspěšnou výstavu své tvorby.

A možná, že bez akcentu na sociální práci s uživatelem a jeho aktivizaci, by měla doma pár obrázků ve skříni,

o kterých by nikdo nevěděl. A takových „seniorských pokladů“ je mezi námi hodně. Sociální práce je prostor, kde

a jak s nimi pracovat.





strana 87

PŘÍNOS EVROPSKÉHO ROKU AKTIVNÍHO STÁRNUTÍ

Rok 2012 je vyhlášen rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. Budeme se velmi přát, aby podpora

aktivního stárnutí zůstala jako trvalá součást sociální práce se seniory, sociálních služeb, sociální politiky

a vzdělanosti. Cokoliv uděláme ve prospěch posílení psychosociální aktivity seniorů je velkým přínosem pro jeho

samostatný život. Cokoliv uděláme ve prospěch seberealizace seniorů je velkým přínosem pro kvalitní samostatný

život.

Literatura

Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. Dostupný z www 22.9.2012 (http://europa.eu/ey2012/ey2012.jsp?langId=cs)

Královéhradecký zpravodaj seniorů. Hradec Králové: MO Svazu důchodců, 2012. roč. XXII./číslo 2 (87)

Kvalita života ve stáří: Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012. 1. vyd. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2008. 60 s. ISBN 978-80-86878-65-2

Národní strategie podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017. První draft ke dni 18. 6. 2012 – dostupný z www 22. 9. 2012 (http://www.mpsv.cz/cs/12968)

Prognóza vývoje obyvatelstva Hradce Králové do roku 2040 : Výzkumná zpráva. Praha : Katedra demografie fakulty informatiky a statistiky VŠE, 2008. 44 s.

ŠIMŮNEK, M., ŠONSKÁ, M. et al. 3. plán sociálních a souvisejících služeb města Hradec Králové na období 2010 – 2012. Hradec Králové: statutární město Hradec Králové, 2010. 61 s. ISBN 978-80-904264-7-4

Statutární město Hradec Králové: dostupný z www 22. 9. 2012: (http://www.hradeckralove.org/hradec-kralove/hradec-kralove-evropsky-rok-aktivniho-starnuti)

VIDOVIĆOVÁ, L.: Stárnutí, věk a diskriminace – nové souvislosti. Brno : Masarykova univerzita, 2008. 233 s. ISBN 978-80-210-4627-6

VOSTROVSKÁ H: Sociálně aktivizační programy pro klienty pečovatelské služby. Hradec Králové. Státní zdravotní ústav, 1998. 21 s. ISBN 80-7071-093-4


http://www.hradeckralove.org/hradec-kralove/hradec-kralove-evropsky-rok-aktivniho-starnuti

http://www.hradeckralove.org/hradec-kralove/hradec-kralove-evropsky-rok-aktivniho-starnuti




strana 88

SANACE RODINY – FUNKČNÍ NÁSTROJ PRÁCE S RODINOU

V RÁMCI VÝKONU AGENDY SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY

DĚTÍ MAGISTRÁTU MĚSTA HRADEC KRÁLOVÉ 63

Family reconstruction - functional instrument of social work with family within the agenda of social-legal protection of children at municipality of Hradec Králové

Světluše Kotrčová, Marek Šimůnek (2011)

Klíčová slova: Sociálně-právní ochrana dětí, sanace rodiny, klíčový sociální pracovník, terénní sociální pracovník, magistrát města, Hradec Králové

Key words: social-legal protection of children, family reconstruction, key social worker, field social worker, Hradec Králové

Abstrakt: Příspěvek popisuje zkušenosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí působícího v rámci Magistrátu města Hradec Králové s aplikací nástroje sociální práce s rodinou prostřednictvím tzv. interní sanace rodiny. Uvedený nástroj práce usiluje být prostředkem k předcházení, zmírňování či eliminaci různých příčin rizikových faktorů ohrožení dítěte. Zejména však usiluje pomoci rodičům i dětem zachovat rodinu jako celek, a to prostřednictvím vymezeného postupu práce klíčových sociálních pracovníků v úzké součinnosti s terénním sociálním pracovníkem zařazeným přímo do oddělení sociálně-právní ochrany dětí.

Abstract: Work describes the experience of the authority of social-legal protection of children operating within the Municipality of Hradec Králové with the application of instrument of social work with family through the so called internal family reconstruction. This tool aspires to be an instrument to prevent, mitigate or eliminate varous causes of risk factors of the child endangerment. In particular, it aims to help parents and children to maintain the family as a whole, through a specific work of key social workers who are in close contact with the field social worker allocated directly in the department of social-legal protection of children.

63 KOTRČOVÁ, S., ŠIMŮNEK, M. 2012: Sanace rodiny – funkční nástroj práce s rodinou v rámci výkonu agendy sociálně-právní ochrany dětí Magistrátu města Hradec Králové, In: Truhlářová, Z., Levická, K. (ed.) Od teorie k praxi, od praxe k teorii. Sborník z konference VIII. Hradecké dny sociální práce 7. – 8. 10. 2011, s. 658 - 664, ISBN 978-80-7435-138-9





strana 89

I. ÚVOD

V oblasti sociálně-právní ochrany dětí se s pojmem sanace rodiny setkáváme již řadu let. S vědomím, že existuje

řada definic tohoto pojmu, chápeme sanaci rodiny jako nástroj podpory rodiny, která péči o děti nezvládá či ji zvládá

jen velmi obtížně. Objevují se různá selhání rodičů, která vedou k ohrožení dítěte. Rodiče buď o dítě pečovat

nemohou (objektivní důvody – nemoc, úmrtí), neumějí (nezralost rodiče, netrpělivost, neschopnost vcítit se do

potřeb dítěte, nevhodný způsob výchovy …) či nechtějí (dítě není přijímáno, nezájem, umístění do zařízení,

ubližování, zanedbávání, týrání až usmrcení). Sanaci rodiny je možno vnímat jako poměrně široké preventivní

působení, neboť nabalování problémů vede postupně ke ztrátě energie a rodiče mnohdy raději volí variantu útěku

před těmito problémy než jejich samotné řešení či zmírňování. Prostřednictvím sanace rodiny se sociální pracovníci

snaží o předcházení, zmírňování či eliminaci různých příčin a rizikových faktorů ohrožení dítěte včetně pomoci

rodičům i dětem zachovat rodinu jako celek (Bechyňová, 2008). V těch „nejtěžších“ případech je cílem odvrátit

hrozbu odebrání dítěte mimo vlastní rodinu. Pokud k odebrání již došlo, pak podporovat a realizovat takové kroky,

aby mohlo opět dojít k jeho navrácení. Lze vyjádřit souhlas se sanací rodiny v podobě snahy o nastavení takových

podmínek, aby bylo pro děti vytvořeno stabilní a bezpečné zázemí.

II. ZÁKLADNÍ TEZE PROJEKTU „SANACE RODINY NA MAGISTRÁTU MĚSTA HRADEC KRÁLOVÉ“

Zajišťování „sanace rodiny“ přímo v rámci výkonu agendy sociálně-právní ochrany dětí (dále SPOD), tedy z „vlastních

zdrojů“, je dáno naší praktickou potřebou, resp. reakcí na nedostatečnou síť terénních terapeutických příp. sociálně-

aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi, a to i přesto, že Hradec Králové patří mezi menšinu měst v rámci ČR, která

sice disponuje poměrně komplexní sítí sociálních služeb, ne vždy je však naše praktická zkušenost s jejich

fungováním příp. zacílením jednoznačně příznivá. Náš model nastavení práce usiluje zejména o účelné doplnění

realizované sociální práce v rámci oddělení SPOD coby stěžejní součásti sytému péče o ohrožené děti tak, aby bylo

možné podchytit co nejdříve maximum signálů ohrožení.

Královéhradecké úsilí je v souladu s probíhajícím procesem transformace systému péče o ohrožené děti

realizovaným pod záštitou MPSV, které mimo jiné aktuálně usiluje o nastavení systému identifikace ohrožení dítěte.

Vyhodnotit situaci dítěte je v kompetenci klíčového sociálního pracovníka oddělení SPOD. Tento pracovník zjišťuje

míru ohrožení z hlediska traumatizace dítěte, posuzuje, nakolik vývoj dítěte odpovídá normě, identifikuje potřeby

dítěte z časového hlediska. Na základě vyhodnocení situace dítěte je následně sestaven individuální plán ochrany

dítěte, který počítá s využitím nástroje sociální práce - sanace rodiny. Sanace rodiny je právně ukotvena v řadě

předpisů, zejména však v Úmluvě o právech dítěte a zákoně o sociálně-právní ochraně dětí.

Stěžejní postavení v systému péče o ohrožené děti s sebou nese značný díl zodpovědnosti a náročnosti, proto je pro

nás důležitá týmová práce. Pojetí vzájemné spolupráce reflektuje situaci, kdy je na jednoho klíčového sociálního





strana 90

pracovníka (dále KSP) oddělení SPOD kladena značná míra zodpovědnosti zejména co do vyhodnocení rizikovosti

situace pro dítě. V rámci týmového nastavení práce dochází k rozložení této zodpovědnosti minimálně na dva

sociální pracovníky oddělení SPOD, tzn. na klíčového sociálního pracovníka a terénní sociální pracovnici (dále TSP)

zařazenou přímo do oddělení sociálně-právní ochrany dětí. Klíčový sociální pracovník v tomto „vnímání“ situace

dítěte zastává roli koordinátora, který ve spolupráci i s dalšími odborníky nastavuje optimální postup práce

s rodinou usilující o odstranění či alespoň zmírnění ohrožení dítěte. Dané organizační uspořádání v sobě zahrnuje

prvek zpětné vazby (prevence syndromu vyhoření) včetně jisté kontroly, která dokáže eliminovat případy absence

přímé terénní práce.

III. APLIKACE SANACE RODINY VE SPOLUPRÁCI S PARTNEREM Z ŘAD NESTÁTNÍHO NEZISKOVÉHO

SEKTORU

Od roku 2008 se podílelo oddělení SPOD Magistrátu města Hradec Králové na rozvoji sanace rodiny s partnerem

z řad nestátní neziskové organice. V rámci zmapování aplikace daného projektu sanace rodiny na kompletní agendu

sociálně-právní ochrany dětí vyšlo v červnu 2010 najevo, že aktuální nastavení spolupráce nevyhovuje zcela naší

praxi (viz tabulka č. 1).

Tabulka č. 1: Využitelnost a spokojenost pracovníků SPOD Magistrátu města Hradec Králové se službou sanace

rodiny realizovanou prostřednictvím nestátní neziskové organizace (anketa červen 2010)

Kategorie pracovníků oddělení sociálně-právní ochrany dětí

Počet zapojených rodin vedených v evidenci orgánu SPOD Hradec Králové do programu sanace v období 2008 – 2010

Otázka č. 1

Splnila domluvená spolupráce v rámci projektu sanace rodiny vaše očekávání?

Otázka č. 2

Je do budoucna služba sanace rodiny smysluplná v daném nastavení?

Sociální pracovníci (12 pracovníků)

12 17,5 % ANO 50%

Kurátoři pro mládež (7 pracovníků)

27 63 % ANO 91 %

Celkem 39 40,25 % ANO 70,5 %

Pozitivem je, že se podařilo program sanace rodiny vyprofilovat tak, že je možné danou službu využívat zejména v

rámci kauz řešených kurátory pro mládež. Bohužel z pohledu sociálních pracovnic (tzv. opatrovnic) služba

nedisponuje obsahem ani personálním obsazením, které by naplňovalo jejich legitimní očekávání. V diskusi nad

výsledky uvedenými v tabulce č. 1 bylo pracovníky oddělení poukázáno na některá úskalí, která se postupně stala

kontraproduktivní z hlediska efektivity dané služby. Jako významný problém byla vnímána převážně odborně-





strana 91

teoretická vybavenost pracovníků neziskové organizace, která v rámci „opatrovnických“ kauz nepřinášela potřebný

užitek. Mnohé ohrožené rodiny jsou typické tím, že rodiče mají velice nízkou úroveň osobnostní zralosti, případně

jsou zatíženy dalším rizikovým chováním v podobě alkoholismu, zneužívání drog, trestné činnosti, duševní poruchy

apod. Naopak jako velice efektivní se jeví pomáhající přístup terénního sociálního pracovníka s odborně praktickými

znalostmi a zkušenostmi jak profesními, tak životními, které umožňují tohoto pracovníka vnímat jako sobě bližšího

člověka s běžnými starostmi a nikoliv jako profesionála stylizujícího se do role psychologa. Dalším úskalím byla

motivace klientů. Motivace, resp. nemotivace, je limitující faktor pro neziskový sektor, kterého si je valná většina

shora popsaných klientů vědoma (viz též Janebová, 2011). Neziskový sektor disponuje jen zcela omezeným (v oblasti

SPOD téměř žádným) aparátem nástrojů, jak si klienty bez vlastní motivace udržet. Pokud nezisková organizace ve

svých aktivitách nenabídne klientům něco zcela mimořádně užitečného či prospěšného pro jejich momentální

situaci, pak spolupráce v poměrně krátké době ochabuje, až zaniká. Značný problém nastává i v situaci, kdy

pracovník neziskové organizace „přejde“ na stranu klienta bez objektivního náhledu na rodinnou situaci a klient

toto vycítí. Tento moment je rozhodující z hlediska efektivní multidisciplinární spolupráce. Je to „krůček“

k protichůdnému postavení včetně vzájemné nedůvěry. Z naší zkušenosti vyplývá, že aktivity neziskového sektoru

mohou dobře fungovat u motivovaných klientů, ale opatrovnické kauzy s velkým rizikem ohrožení dítěte spadají

většinou do kategorie nemotivovaných klientů.

Neméně významná je včasnost. Možnost okamžité aplikace daného nástroje v agendě klíčových sociálních

pracovnic při zachycení rizikových signálů v rodině je nenahraditelná. Požadavek včasnosti však nebyl při spolupráci

s neziskovou organizací naplněn. Součinnost obnášela značnou časovou náročnost všech souvisejících

administrativních úkonů. Průměrná doba od prvotní informace resp. od prvotního zájmu o „sanační aktivity

v rodině“ ze strany sociálních pracovníků oddělení SPOD, po skutečně realizovanou práci v rodině ze strany

pracovníků neziskové organizace činil jeden měsíc, ale nebylo výjimkou i delší časové rozpětí. Nově nastavovaný

model práce v rámci oddělení SPOD tento problém zcela odstranil. Klíčový sociální pracovník řeší ohrožující situaci

dítěte operativně a téměř ihned tím, že kontaktuje v rámci jednoho pracoviště terénní sociální pracovnici sanace

rodiny a předává jí základní sumu dosud získaných poznatků včetně spisové dokumentace rodiny. Od samého

počátku společně sestavují dílčí (prvotní) individuální plán ochrany dítěte. Jde o výkon státní správy na úseku SPOD,

a tak není nutné řešit otázku smluv a dohod o další spolupráci. Přímá práce s rodinou může být zahájena okamžitě,

ještě v den zachycení prvního rizikového faktoru.





strana 92

IV. APLIKACE NÁSTROJE PRÁCE – SANACE RODINY - V RÁMCI AGENDY SOCIÁLNÍCH PRACOVNIC

V rámci nově nastaveného modelu práce zejména s rodinami s nízkou úrovní osobnostní zralosti usilujeme

o zapojení rodičů do tzv. řízené spolupráce, během které terénní sociální pracovnice po předchozí konzultaci

s klíčovou sociální pracovnicí vytváří příležitosti ke změně. Aplikujeme úkolově orientovaný přístup, kdy je rodičům

třeba objasnit co přesně se má změnit, jakou podporu od nás dostanou, v jakém časovém horizontu (dáváme

rodičům termíny, které je vedou a motivují), jak se společná práce bude posuzovat (měřit). Považujeme za

samozřejmé sdělit rodičům informaci o možných důsledcích, pokud k žádné změně nedojde.

Následující tabulka č. 2 popisuje reálné počty rodin, které byly zařazeny do původního modelu práce sanace rodiny

ve spolupráci s NNO a počty rodin v novém modelu práce realizovaném přímo oddělením SPOD. Z celkového počtu

44 zařazených rodin v rámci spolupráce s NNO v letech 2008 až 2011 bylo 13 rodin „opatrovnických“ a 31 rodin

v kompetenci kurátorů pro mládež. 25 rodin bylo zařazeno sociálními pracovníky oddělení SPOD od března do září

roku 2011 do sanace rodiny v rámci MM HK. Dané nastavení sociální práce je pro výkon agendy SPOD velice efektivní

a odpovídá potřebám praxe.

Tabulka č. 2 Přehled rodin zapojených do původního a do současného modelu práce

Rok 2008 2009 2010 2011

Počet zapojených rodin vedených v evidenci orgánu SPOD Hradec Králové do programu sanace realizovaného nestátní neziskovou organizací

9 13 17 5

Počet zapojených rodin vedených v evidenci orgánu SPOD Hradec Králové do programu sanace realizovaného kmenovým pracovníkem oddělení SPOD

- - - 25

Náš model sanace rodiny prakticky funguje tak, že první kontakt s rodinou probíhá za přítomnosti klíčové sociální

pracovnice (KSP) a terénní sociální pracovnice (TSP) pro sanaci rodiny – jde o zákonné oprávnění „pomoc“

nabídnout a realizovat včetně vysvětlení užitečnosti. Rodičům dětí plyne zákonná povinnost s orgány SPOD

spolupracovat, pokud je to v zájmu nezl. dítěte. Legitimní je také rodiče informovat o tom, že v případě

nespolupráce s orgánem SPOD je toto možno vnímat jako nesoučinnost ve smyslu přestupku či správního deliktu.

Ideální spolupráce je samozřejmě založena na dobrovolné spolupráci a opravdovém zájmu zapojených stran

a subjektů, s cílem maximálně podpořit funkčnost rodiny z hlediska příznivého vývoje a řádné výchovy dětí.

Další návštěvy terénní sociální pracovnice v rodině již probíhají bez přítomnosti KSP. KSP je bezprostředně po

návštěvě v rodině informována. Bezodkladně se provádí záznam, který je součástí spisové dokumentace Om

příslušného dítěte. Jednotná evidence informací je velice vhodná i co do případné zastupitelnosti mezi sociálními

pracovníky oddělení. Zcela též odpadá problém se sdělováním či nesdělováním informací, což patří mezi časté





strana 93

dilema pracovníků neziskového sektoru, kteří tak řeší mnohdy i vlastní pojetí etických hodnot v sociální práci

(Janebová, 2011). Získané informace jsou ucelené a detailní a mají tak rozhodující vliv na další vývoj situace dítěte

i rodiny. Všichni respektují hodnotu sděleného, jsou vázáni zákonnou povinností mlčenlivosti a disponují dovedností

využívat informace pouze v zájmu nezl. klientů při řešení ohrožujících faktorů.

Mezi KSP a terénní sociální pracovnicí je od samého počátku úzká součinnost. Na základě vyhodnocení situace dítěte

společně sestavují výchozí individuální plán ochrany dítěte, průběžně probíhá okamžité předávání informací

a postřehů (vše v rámci jednotné administrativy, není třeba žádných žádostí o zprávy a s tím související prodlevy

apod.), nastavený individuální plán ochrany dítěte je možné operativně upravovat dle aktuálních zjištění.

V. TYPOLOGIE PROBLÉMŮ, KDE JE SANACE APLIKOVÁNA

Sanaci rodiny využíváme prioritně v následujících případech:

▪ Zanedbávání péče o děti (nedostatečná zdravotní péče, špatná hygiena, špatné domácí prostředí,

citelná materiální nouze, absence výchovných pravidel, nedostatečné projevování citů, oslabené

rodinné vazby apod.),

▪ Ekonomické problémy (finanční nouze, dluhy, nesplněné podmínky pro čerpání nároků ze systému

sociálního zabezpečení apod.),

▪ Bytové problémy (absence vhodného bydlení, hrozba ztráty bydlení, snaha o udržení bytových

podmínek apod.),

▪ Syndrom CAN (podezření na týrání fyzické a psychické),

▪ Výchovně náročné dítě (dítě s postižením např. autismus, specifické poruchy učení, ADHD apod.),

▪ Náhradní rodinná péče (osvojení, pěstounská péče, cizí péče).

Mezi konkrétní aktivity realizované v rámci sanace rodiny patří především (Rychlík, 2009):

▪ Terénní sociální asistence – návštěva terénního sociálního pracovníka v rodině, návštěvy mohou

být buď předem dohodnuté nebo náhodné (kontrolní), aplikují se různá časová nastavení

(individuálně dle dohody s KSP), pracovník vždy zjišťuje aktuální situaci, pomáhá s řešením

aktuálních problémů, „kontroluje“ zadané úkoly a tyto v případě splnění oceňuje, rodinu motivuje

k aktivní spolupráci, podporuje schopnost rodičů řešit situace především samostatně (praktická

ukázka jak na to a nápodoba vlastními silami), pomoc při vyjednávání s dalšími subjekty, které

mohou být rodině prospěšné.

▪ Podpora při řešení bytové otázky (pomoc s nastavením splátkového kalendáře, vyjednávání

o úpravě podmínek nájemní smlouvy, přehled o ubytovacích možnostech dané lokality …),





strana 94

▪ Nácvik sociálních dovedností – podpora rodičovského chování, pomoc rodinám s vedením

domácností („normální“ chod domácnosti, úklid bytu a okolí, hygiena, stravování a stravovací

návyky, finanční hospodaření …),

▪ Sociální poradenství – poskytování relevantních informací o systému sociálních dávek včetně

poučení o nárokovosti a možnostech využívání, příp. zprostředkování kontaktu s příslušnými

pracovníky, součinnost s úřadem práce při hledání možností vhodného zaměstnání pro členy rodiny

v produktivním věku, poskytnutí informací týkajících se docházky dětí do MŠ, ZŠ, SŠ, informace

o zařízeních pro volný čas včetně podpory kontaktů rodičů s těmito zařízeními, důsledné poučení

rodičů o jejich právech a zároveň povinnostech vůči dětem (v případě nařízené ÚV práce

s informacemi spojenými s právem na pravidelný styk s dítětem a o důsledcích, které mohou nastat

v případě, že o dítě rodič nebude projevovat opravdový zájem a upravovat si poměry), informovat

příp. zprostředkovat kontakt s dalšími odbornými službami. Základní metodou práce s rodinou je

zde rozhovor podpořený aktivním nasloucháním (povzbuzování, objasňování, parafrázování,

zrcadlení, shrnování, oceňování),

▪ Domácí příprava dětí – jde o individuální přípravu v domácím prostředí, snaha či šance pro rodiče,

kteří si s doučováním svých dětí neví rady, kontakt se školou, zjištění potřeb dítěte v součinnosti

s učitelem, přenos informací do domácího prostředí – cílem je naučit rodiče, aby dokázali v dané

oblasti dle svých možností obstát (důraz na důslednost a postupnost),

▪ Právní poradenství – součinnost s klíčovým sociálním pracovníkem, jde o vyhledávání či

poskytování právních informací, zpracování písemných podání různého druhu apod.,

▪ Případová konference – nástroj pro vyhodnocení dosavadní práce, u všech případů je realizován

minimálně jednou za ½ roku (měřítko efektivity a účinnosti), ale možno dle individuální potřeby

častěji (přizvat vždy rodinu, možno i další subjekty např. zástupce školy, zdravotníci …). Případovou

konferenci vnímáme také jako prostor pro ocenění rodičů v případě, že se daří eliminovat rizika

a ohrožení – je to pro ně důležitý mezník, kdy oni sami mohou zodpovědně bilancovat co se jim daří

či ne – snaha o rovnocenné partnerství (sociální pracovník odd. SPOD x rodič) – důvěra a respekt

k jedinečnosti.

V rámci těchto aktivit je třeba hledat jistou míru či poměr mezi péčí (pomoc, kdy aktivně jednáme, intervenujeme

ve prospěch rodiny a dítěte, v jeho zájmu, někdy i bez jejich přímé účasti) a podporou (napomáhání k převzetí plné

zodpovědnosti za život dětí a rodiny jako takové). Hlavním cílem by mělo být zplnomocnění rodičů přijmout

zodpovědnost za své činy a rozhodnutí a obnovení narušených funkcí rodiny, tak aby došlo k odstranění či alespoň

podstatnému snížení ohrožení dětí. Zároveň je nutné respektovat dva hlavní principy pomáhajících profesí,





strana 95

kterými jsou pomoc a kontrola. Kontrolu lze vnímat jako vyjasňování, přesvědčování případně dohled. Vše má

v rámci opatrovnických kauz svoje místo (dle aktuální situace a míry ohrožení dítěte).

VI. ZÁVĚR

Metoda sanace rodiny má oporu v řadě právních předpisů ČR a je v souladu s rozvojovými koncepcemi MPSV ČR.

Na základě zkušeností oddělení SPOD Magistrátu města Hradec Králové v letech 2008 – 2011 lze konstatovat, že

metoda sociální práce v podobě sanace rodiny je přínosná pro kvalitní výkon agendy sociálně-právní ochrany dětí.

Nový model vnímáme jako vhodné doplnění stávajícího systému, který je založen na spolupráci s NNO. Projekt

sanace rodiny tak lze efektivně realizovat ve více formách. Sanace rodiny realizovaná v Hradci Králové je snadno

aplikovatelným funkčním nástrojem práce s rodinou a může být inspirací v rámci rozvoje sociální práce

s ohroženými dětmi.

Literatura

BECHYŇOVÁ V., KONVIČKOVÁ M. Sanace rodiny, Praha: Portál, 2008, ISBN 978-80-7367-392-5

JANEBOVÁ, R. Spolupráce organizací v oblasti sanace rodiny, Sociální práce 2/2011, s. 17 – 19

RYCHLÍK, D. Sanace biologické rodiny, Právo a rodina 2/2009, s. 19-24, ISSN 1212-866X

Úmluva o právech dítěte č. 104/1991 Sb.

Zákon o sociálně-právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů





strana 96

ROZVOJ PRORODINNÉ POLITIKY V HRADCI KRÁLOVÉ 64

Concept of pro-family policy of the city Hradec Králové


Klíčová slova: rodina, prorodinná politika, Hradec Králové, příspěvky z rozpočtu města

Key words: family, pro-family policy, Hradec Králové, expenditures from the city budget

Abstrakt: Příspěvek je věnován tématice prorodinné politiky z pohledu obecní samosprávy coby zadavatele služeb. Popisuje a hodnotí vývoj výdajů statutárního města Hradec Králové na podporu prorodinných aktivit v oblasti sociálně zdravotní, identifikuje slabá místa a též příklady dobré praxe v rámci prorodinných aktivit města Hradce Králové.

Abstract: This article is devoted to the isuue of pro-family policy from the point of view of local government as a contracting authority of services. It describes and evaluates the development of expenditure of the statutory city of Hradec Králové to support pro-family activities in the socio-medical field. It identifies weaknesses and also examples of good practice in pro-family activities of the city of Hradec Králové.

64 ŠIMŮNEK, M. 2012, Rozvoj rodinné politiky v Hradci Králové, In: Truhlářová, Z., Levická, K. (Eds.) Od teorie k praxi, od praxe k teorii. Sborník z konference VIII. Hradecké dny sociální práce 7. – 8. 10. 2011, s. 592 – 598, ISBN 978-80-7435-138-9





strana 97

I. ÚVOD

Hradec Králové se dlouhodobě a intenzivně věnuje podpoře rodiny v širším slova smyslu v oblasti sociálně zdravotní,

volnočasové, školské, kulturní, sportovní a v dalších souvisejících okruzích. Funkční model prorodinné politiky města

byl v roce 2009 oceněn 1. místem v celorepublikové soutěži vyhlášené Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR pod

názvem Obec přátelská rodině.

Rodinu chápeme ve smyslu Všeobecné deklarace lidských práv (1948) jako přirozenou a základní jednotku

společnosti, která má právo na ochranu ze strany společnosti a státu, přičemž podpora prorodinných aktivit je

vnímána jako jeden z dlouhodobých strategických úkolů nejen státu, ale i místních samospráv (Slama, 2002). Cílem

města Hradec Králové je v souladu s názorem M. Freiové realizace politiky zaměřené na funkční rodiny, kterých je

naprostá většina. Tato politika vytváří prostor pro rodinnou soběstačnost. „Teprve nefunkční rodiny se stávají

sociálním problémem, a v důsledku toho vhodným předmětem působení sociální politiky.“ (Freiová 2001:10). Pro

oba jmenované typy rodin jsou v Hradci Králové k dispozici aktivity a služby podporované z rozpočtu statutárního

města Hradec Králové.

Hradec Králové kopíruje hlavní obecné trendy, jež jsou předvídány v demografických studiích. „Nejvýraznější změny

v blízké i vzdálené budoucnosti však téměř jistě čekají kategorii nejstarších obyvatel ve věku 85 a více let, tzv. oldest-

old (Burcin, Kučera, 2010:27). Z Prognózy vývoje obyvatelstva Hradce Králové do roku 2040, 2008, s. 5 vyplývá, že

lze reálně očekávat zdvojnásobení počtu seniorů nad 80 let věku během příštích 30 let. Tento fakt je zcela zásadní

pro nastavování priorit v oblasti rozvoje sociálních a souvisejících služeb, včetně podpory dialogu generací. Vedle

nebezpečí roztříštěnosti prorodinných aktivit je třeba stále připomínat též nebezpečí redukce prorodinné politiky

na řešení sociálních problémů. Základní idea struktury právě zpracovávané koncepce prorodinné politiky města

Hradce Králové byla inspirována M. Oujezdskou (2010). Navržená prorodinná opatření by současně měla pomáhat

budovat „prorodinné klima“, tj. v souladu se Skálou a kol. (2011:57) vytvořit takové prostředí, kde se bude

„zdravým“ rodinám dobře žít a zároveň bude směřována intervence na rodiny v obtížné situaci, aby se tyto rodiny

mohly zařadit mezi rodiny „zdravé“.

II. PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE V NAPLŇOVÁNÍ PRORODINNÉ POLITIKY MĚSTA HRADEC KRÁLOVÉ

1. Vyčlenění strategických lokalit na území města Hradec Králové pro realizaci projektů v oblasti

sociálních služeb

Zastupitelstvo města v březnu 2010 vyčlenilo sedm strategických lokalit pro sociální služby, uložilo zajistit

zapracování návrhu lokalit do nového územního plánu a města, a co je nejdůležitější, považovat předmětné

pozemky za neprodejné a nesměnitelné. Jde o pozemky v majetku města, v lokalitách tipovaných s ohledem na

dostupnost, klidné prostředí a rovnoměrné pokrytí službami v jednotlivých městských sektorech. Hrozí totiž reálné





strana 98

nebezpečí, že se město bude v nedaleké budoucnosti potýkat s nedostatkem vlastních pozemků pro výstavbu

veřejně prospěšných staveb v sociální oblasti.

2. Rozvoj specifických forem bydlení v městských objektech

„…Systém tzv. sociálního bydlení není v České republice definován na centrální úrovni a je pouze v některých

případech definován na úrovni jednotlivých obcí…“ (Lux a kol., 2010:4). Koncepce sociálního bydlení v Hradci Králové

v současné době právě vzniká. V případě Hradce Králové lze v rámci zpracování koncepce stavět na již existujícím

bydlení pro rodiny s dětmi65, na startovacím bydlení66, bydlení pro seniory a osoby se zdravotním postižením67

a na chráněném bydlení pro osoby se zdravotním postižením vč. tzv. podporovaného bydlení68.

Vznik sítě míst přátelských rodině v Hradci Králové

V roce 2010 vznikla na území města Hradce Králové síť hygienických zázemí se srovnatelným standardem (zejm.

přebalovací pult, mikrovlnná trouba, diskrétní místo k odpočinku). Již dnes je občanům města Hradec Králové

k dispozici 9 míst přátelských rodině pro rodiny s dětmi (nehlídaných) a jedno centrální pracoviště, zřizované

partnerem města, o. s. Salinger, které navíc nabízí i funkci hlídaného dětského koutku, volnočasové a vzdělávací

aktivity pro matky s dětmi.

3. Senior fit park aneb hřiště není jen pro děti

Záměr města koreluje s prioritou MPSV ČR i WHO, tj. s požadavkem aktivního stárnutí, vytváření prostředí

a komunity vstřícné ke stáří (Globální města přátelská seniorům, 2009). Dosud byla vytipována dvě místa pro pilotní

Senior fit parky a zpracována projektová dokumentace pro zařazení jednotlivých prvků do jednoho z nich. Realizace

je předpokládaná v roce 2012.

65 Městská ubytovna s kapacitou 35 samostatných malometrážních bytových jednotek.

66 176 nájemních bytů se sníženým nájemným pro mladé lidi na počátku aktivního života.

67 Nájemní bydlení se sníženým nájemným v podobě 615 malometrážních bytových jednotek, dále 64 bytů zvláštního určení speciálně upravených pro bydlení osob s těžkým postižením pohybového aparátu.

68 Pronájem vybraných městských bytů poskytovatelům služeb. Vedle toho je třeba zmínit též systém azylového bydlení, založený na zajištění krátkodobých pobytů.





strana 99

4. Posilování informovanosti občanů města v oblasti prorodinné politiky

Mezi hlavní nástroje informovanosti občanů patří týdenní zpravodaj Radnice, který je zdarma distribuován do

poštovních schránek všem občanům města, dále filmový žurnál, internetová televize a též publikace vydávané

v rámci edice Radnice, které jsou tématicky zaměřené a vedle potřebných kontaktů na konkrétní poskytovatele

služeb je většinou tvoří přehledy aktivit, institucí, návody na řešení obtížných situací a rozhovory se

zainteresovanými odborníky69. Dalším významným nástrojem na posilování informovanosti občanů je založení nové

tradice každoročních prezentací sociálních služeb města ve formě festivalu sociálních služeb.

5. Nový rozměr prorodinných kulturních aktivit v Hradci Králové

Poslední část příkladů dobré praxe věnujeme ojedinělým kulturním prorodinným projektům, které napomáhají

realizaci mezigeneračního dialogu a setkávání světů.

▪ Kino Centrál – nový královéhradecký fenomén

Jediné jednosálové kino v Hradci Králové se od roku 2003 zaměřilo na tzv. artové filmy, rozšířilo nabídku pro více

cílových skupin od rodin s dětmi po seniory, začalo realizovat speciální projekce, např. tématické filmové večery

apod., až v listopadu 2008 získalo prestižní ocenění „Nejlepší evropské kino mladých“. Velkou oblibu si získaly

speciální projekty pro seniory nebo on-line přenosy oper v New Yorku. Centrál se stal prvním kinem ve střední

Evropě, které začalo současně používat od roku 2009 dvě unikátní technologie: 4K projektor CINEALTA od

společnosti SONY a 3D systém firmy RealD. Diváci tak mohou sledovat filmy v nejvyšším možném rozlišení a navíc

trojrozměrně na speciálním stříbrném plátně.

▪ Labyrint loutek a vítání občánků – souzvuk generací v divadelním prostředí

Nový labyrint loutek je interaktivní hernou pro děti i dospělé a také druhou variabilní scénou divadla Drak. Projekt

vznikl v rámci prorodinné politiky města Hradec Králové, které projekt ve výši 51 480 000 Kč spolufinancovalo. Vedle

návštěvy samotného představení tak přibyla možnost prohlídky Labyrintu loutek a účasti na kreativních dílnách

v nové „divadelní laboratoři". Vedle výše uvedeného projektu se díky vynikající spolupráci města Hradec Králové

69 V edici Radnice vyšly např. následující tituly: Informace pro rodiče budoucích prvňáčků, Adopce a pěstounská péče, Přehled mateřských škol v Hradci Králové, Sociální služby v Hradci Králové, Stop šikaně!, Problémy dětí školního věku.





strana 100

a divadla Drak podařilo po celých 18 letech obnovit vskutku neobvyklým způsobem obřad vítání občánků, který má

podobu unikátního divadelního představení speciálně vytvořeného pro tuto výjimečnou příležitost.

▪ Královéhradecký rockový hudební festival jako prostředek dialogu

Dle zaměření akce Rock for people nelze předpokládat, že by se mezi návštěvníky našel větší počet seniorů, např.

nad 70 let. Jedinečné koncerty70 navštívili stovky uživatelů sociálních služeb z královéhradeckých domů zvláštního

určení. Výběr seniorů a odvoz na místo konání akce zajišťuje odbor sociálních věcí a zdravotnictví magistrátu města

ve spolupráci s místními poskytovateli pečovatelských služeb. Organizátor akce zabezpečuje nadstandardní služby

v podobě vymezení místa přímo pod podiem, instalaci stolů a lavic k sezení, občerstvení, přítomnost zdravotníků

apod. Akce se setkávají s výjimečným úspěchem, kromě seniorů nadšeně aplaudují tisíce dalších návštěvníků.

Emoce, které kvalitní hudba a zpěv vzbuzují u diváků, přispívají k přirozenému souznění zcela rozdílných generací.

Festival navštívila i další netradiční cílová skupina – děti z královéhradeckého Dětského diagnostického ústavu. Na

jednom z podií festivalu vystoupila též královéhradecká rocková skupina Standby s projektem Dva světy. Základ

kapely tvoří dnes už bývalí žáci základní umělecké školy, přičemž jejich z většiny původní písně, tedy texty, ale

i emoce, jsou překládány zástupci České komory tlumočníků znakového jazyka. Rockový festival se tak stal

přirozeným nástrojem dialogu.

III. PODPORA PRORODINNÝCH AKTIVIT V OBLASTI SOCIÁLNĚ-ZDRAVOTNÍ PROSTŘEDNICTVÍM ÚČELOVÝCH GRANTŮ71

V kontextu prorodinné problematiky, která zásadně rozvíjí též sociální práci, se ukazuje, že nelze rozvíjet prorodinné

aktivity bez cílené finanční podpory. Rozvoj prorodinných aktivit je tak provázán s veřejnými rozpočty, nevyjímaje

rozpočty obcí72.

70 skupina Fleret a M. Šuláková v roce 2009, M. Rottrová v roce 2010, P. Bobek v roce 2011

71 Je třeba zmínit též dva subjekty financované přímo z rozpočtu města, a to městské jesle (podpora z rozpočtu města v roce 2010: 4 850 000 Kč) a dále zdravotnické zařízení Dětský denní rehabilitační stacionář (podpora z rozpočtu města v roce 2010: 5 137 000 Kč).

72 Město Hradec Králové investovalo do sociálně zdravotní části prorodinné oblasti v období 2000 – 2010 s jistotou vice než 116 milionů korun v oblasti investičních výdajů (výstavba dvou objektů pro komplexní služby určené lidem bez domova, odkoupení ubytovny pro rodiny s dětmi, rekonstrukce dvou domů s pečovatelskou službou, rekonstrukce městských jeslí, denního centra a chráněné dílny pro osoby s mentálním postižením a nízkoprahového zařízení pro děti a mládež). V současné době je navíc připravována rekonstrukce objektu pro účely rozšíření denního stacionáře a chráněných dílen pro osoby s mentálním a kombinovaným (cca 15 000 000 Kč) postižením a výstavba nového dětského dopravního hřiště (cca 25 000 000 Kč).





strana 101

Podpora prorodinných aktivit v oblasti sociálně zdravotní prostřednictvím grantů tvoří základní pilíř celého systému

prorodinné politiky města. Již v průběhu prvních třinácti let (1991 – 2004) vzrostly výdaje města do sociální oblasti

ve formě grantů o vice než 18 milionů Kč, tedy ze 188 000 Kč na 18 432 300 Kč, v roce 2010 dosáhly výše 27 500 000

Kč. Díky Fondu na podporu veřejně prospěšných projektů (dále jen Fondu) v neobvyklé výši cca 250 000 000 Kč

ročně je umožněna od roku 2005 systémová podpora všech základních potřeb prorodinného typu – ať už z oblasti

sportovní, kulturní či sociálně zdravotní. Jestliže v roce 2004, tedy před vznikem Fondu, byla průměrná výše podpory

prorodinných projektů v Hradci Králové ve výši 449 568 Kč a celkový počet podpořených prorodinných projektů

v daném roce dosáhl čísla 41, pak v roce 2010 sice mírně klesl průměrný příspěvek na jeden projekt na 401 120 Kč,

avšak celkový počet podpořených projektů stoupl na 75.

Výraznou podporu pro neziskový sektor je systém bezúročných půjček, které jsou pojistkou proti nestabilitě

v podobě pozdních dotací z jiných zdrojů a platební neschopnosti organizace. Dalším pozitivem grantového systému

je prioritní podpora dlouhodobě zavedených projektů a v menší míře projektů jednorázových či nových. 15 projektů

v celkové hodnotě 129 648 244 Kč je z rozpočtu města Hradec Králové podporováno deset a vice let, a to ve všech

případech do současné doby. Tyto projekty tak dosud získaly 52 % všech prostředků z rozpočtu města vyčleněných

na danou oblast.

Přestože lze hodnotit podporu prorodinných aktivit v oblasti sociálně zdravotní prostřednictvím grantů jako stabilní,

systémovou, funkční a efektivní, je možno v systému nalézt i následující slabá místa.

Slabé místo 1: Nedostatek finančních prostředků v rozpočtu města na podporu prorodinných aktivit. Za slabé místo

můžeme označit na prvním místě systém každoročních výběrových grantových řízení navíc ve čtyřletých cyklech

proložených komunálními volbami, které mají významný vliv na další tok financí do prorodinné oblasti. Lze tak pouze

spoléhat na prozíravost politiků, kteří mohou kdykoli snížit či zcela zastavit finanční podporu nezbytných služeb,

zejména dlouhodobého charakteru, které se poté již nemusí znovu obnovit73. Jedním z významných úspěchů roku

2011 se tak stalo udržení rozpočtu Fondu roku 2011 na úrovni roku 2010 v prioritních oblastech zaměřených na

prorodinnou politiku města: oblast sociálně-zdravotní, volnočasová, sportovní činnost mládeže a víceleté příspěvky

v oblasti kultury. Situace pro rok 2012 bude s největší pravděpodobností též složitá, a to s ohledem na nejisté

objemy peněz z fondů EU, ministerstev i krajských samospráv. Není tak vyloučen silný tlak na omezený rozpočet

statutárního města Hradec Králové.

73 Pokud např. nebude podpořen rekondiční pobyt diabetiků, je tato akce uskutečnitelná v následujícím roce s obdobnými náklady. Pokud nebude podpořen denní stacionář pro mentálně a kombinovaně postižené, dojde k propuštění zaměstnanců, ukončení pronájmu prostor a obnova bude v následujícím období velmi složitá a nákladná.





strana 102

Slabé místo 2: Nebezpečí tzv. veřejné podpory. Pojem „veřejná podpora“ se stal součástí českého právního řádu

schválením zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře a byl převzat zákonem č. 215/2004 Sb., o úpravě některých

vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje. Smyslem veřejné podpory je tedy

ochrana soutěže na vnitřním trhu EU, ochrana spotřebitele, bránění zvýhodňování národních podniků, bránění

morálnímu hazardu, ochrana slabších členských států a podpora oblastí, které se neobejdou bez veřejných zdrojů

(Kincl, 2010).

Jsme si vědomi nebezpečí, která hrozí v případě, že bude městu Hradec Králové veřejná podpora prokázána, proto

je v současné době realizován ve spolupráci s JUDr. Michaelem Kinclem, asistentem předsedy senátu Nejvyššího

soudu ČR, proces směřující k notifikaci směrnice Fondu na podporu veřejně prospěšných projektů u orgánů

Evropské unie. Je tak nadějné, že Hradec Králové bude mít v dohledné době vyřešen problém veřejné podpory pro

všechny oblasti (kulturu, sport, sociálně zdravotní oblast, cestovní ruch apod.).

Slabé místo 3: Finanční podpora neúspěšných projektů. Slabým místem v rámci výdajů z rozpočtu města do

prorodinné oblasti je také eventuální podpora neúspěšných projektů. I přes přísná hodnotící kriteria grantových

žádostí nelze vyloučit nekoncepční podporu projektů ze strany volených orgánů města. Na příspěvky není právní

nárok a odborné komise či výbory mají v této souvislosti pouze poradní hlas.

V rámci systému finanční podpory prorodinné politiky města Hradec Králové lze nalézt následující silné stránky:

Silná stránka 1: Prioritně jsou podporovány služby prorodinného charakteru prostřednictvím partnerů především z

řad nestátních neziskových organizací, což umožňuje vícezdrojové financování projektů74,

Silná stránka 2: Termíny související s posouzením žádostí a jejich projednáním ve volených orgánech jsou nastaveny

tak, aby poskytovatelé nebyli ohroženi nedostatkem finančních prostředků na počátku roku díky grantovým řízením

jiných subjektů,

Silná stránka 3: V oblasti podpory profesionálních kulturních organizací byl v Hradci Králové nastaven systém

víceletého financování, které dává finanční jistotu poskytovatelům v podobě části provozních finančních prostředků

na čtyřleté období, navíc s přesahem do dalšího volebního období. V současné době probíhají jednání o možnosti

rozšíření tohoto systému i do oblasti sociálně zdravotní.

74 Např. v roce 2009 dosáhly celkové náklady projektů z oblasti sociálně zdravotní podpořených z Fondu 5P částky 139 184 295 Kč, přičemž celková částka alokovaná ve Fondu na daný účel dosáhla 29 154 300 Kč, tedy pouhých 20,9 % celkových nákladů.





strana 103

IV. ZÁVĚR

Systém prorodinné politiky města Hradec Králové je založen v první řadě na principu otevřeného zjišťování

potřebnosti jednotlivých služeb prostřednictvím funkčního komunitního plánování. V roce 2010 byl zastupitelstvem

města Hradec Králové schválen již 3. plán sociálních a souvisejících služeb pro období 2010 – 2012 (Šimůnek, 2010).

Jedním z opatření tohoto dokumentu je zpracování koncepce prorodinné politiky města. Základní pilíře právě

zpracovávané koncepce prorodinné politiky města Hradec Králové tvoří následující oblasti: Rodina a vzdělávání,

Rodina a zaměstnání, Rodina a bydlení, Rodina a volný čas, Rodina a zdravotní a sociální péče, Multigenerační

rodina, Rodina a komunikace s úřadem, Institucionální zakotvení prorodinné politiky města, Finanční podpora.

Dokončení koncepce a projednání její finální verze ve volených orgánech města je plánováno na rok 2012.

V návaznosti na komunitní plán jsou z rozpočtu města Hradec Králové finančně podporovány prorodinné aktivity,

a to v podobě příspěvků na provoz městským organizacím i privátním subjektům, jakož i v podobě investičních akcí.

Rok 2011 byl navíc městem Hradec Králové vyhlášen rokem rodiny75.

Jak zmiňuje Tomeš (2009), v každém státě je více rodinných politik a každý formalizovaný subjekt může mít svou

rodinnou politiku, přičemž jejím nositelem může být stejně vláda, jakož i samosprávná veřejnoprávní korporace.

Na základě zjištěných skutečností můžeme konstatovat, že Hradec Králové je nositelem rodinné politiky a že v Hradci

Králové je rodinná politika uskutečňována na základě principu subsidiarity a za součinnosti širokého spektra

poskytovatelů služeb zejména z oblasti sociálně zdravotní, ale i z oblasti vzdělávací, kulturní a sportovní. Z forem

a výše podpory prorodinných aktivit v městě Hradec Králové je zřejmé, že se město zabývá na lokální úrovni

rozvojem prorodinných aktivit, které patří mezi stěžejní oblast výdajů města. Město Hradec Králové se tak věnuje

rozvoji dané oblasti v souladu s Národní koncepcí rodinné politiky (2005), přičemž rodinnou politikou naplňuje

očekávání rodin, neboť její realizací nesupluje politiku sociální, ale podporuje rodiny v naplňování všech základních

funkcí podle vlastní svobodné volby.

75 V roce 2011 se Hradec Králové zaměřil mimo jiné na podporu prorodinné turistiky na veletrzích a v médiích, vydal speciální řadu tematických propagačních materiálů, za něž získal oficiální ocenění, otevřel novou mateřskou školu, Školní poradenské pracoviště, realizoval či podpořil realizaci řady kulturních, sportovních i sociálních prorodinných akcí pro širokou i odbornou veřejnost, rozšířil projekt sanace rodiny, zapojil se do evropského projektu na podporu rozvoje plánování sociálních služeb a další.





strana 104

Literatura

BURCIN, B., KUČERA, T. Prognóza populačního vývoje České republiky na období 2008 – 2070. Výzkumná zpráva. Praha: MF ČR, 2010. 30 s.

FREIOVÁ, M. O rodině v českém parlamentu. Praha: Občanský institut, 2001. 15 s.

Globální města přátelská seniorům. Průvodce. Praha: MPSV ČR, 2009. 76 s. ISBN 978-80-7421-003-7

KINCL, M. Veřejná podpora ve vybraných oblastech. Praha: Budova ČS VTS, Novotného lávka 5, 20. 4. 2010

LUX, M., MIKESZOVÁ, M., SUNEGA, P. Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením – mezinárodní perspektiva a návrhy opatření v ČR. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2010. 64 s. ISBN 978-807330-176-7

Národní koncepce rodinné politiky. Praha: MPSV ČR, 2005. 59 s.

OUJEZDSKÁ, M. Priority úspěšné rodinné politiky aneb Jak vytvořit koncepci rodinné politiky v obci. In: Proč a jak realizovat rodinnou politiku v obci. Praha: refektář Emauzského kláštera, 13. 9. 2010

SKÁLA, V., HEJZLAROVÁ, E., GEISSLER, H., POTŮČEK, M., DOBIÁŠOVÁ, K. Rodinná politika na regionální a lokální úrovni. Závěrečná zpráva výzkumného projektu, CESES FSV UK, 2011. 93 s.

SLAMA, I. Obec příznivá rodině. In: Normativní základy rodinné politiky: Co by stát mohl a měl v rámci rodinné politiky dělat a co ne. Brno: Národní centrum pro rodinu, 2002. s. 38 – 52

ŠIMŮNEK, M., ŠONSKÁ, M. et al. 3. plán sociálních a souvisejících služeb města Hradec Králové na období 2010 – 2012. Hradec Králové: statutární město Hradec Králové, 2010. 61 s. ISBN 978-80-904264-7-4

TOMEŠ, I. Některé vybrané otázky ve světle mezinárodních dokumentů. In: Rodina na prahu 21. století. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2009. s. 20 – 27 ISBN 978-80-7421-017-4

Všeobecná deklarace lidských práv a související dokumenty. Ostrava: Aries, v.o.s. 1993. 101 s.





strana 105

PŘÍLOHA

Vybraná mimořádná ocenění statutárního města Hradec Králové za rozvoj sociálně-zdravotní oblasti:

Selected extraordinary awards of the statutory city of Hradec Králové for the development of the social and health area:

OCENĚNÍ ROK POŘADATEL DŮVOD OCENĚNÍ

Obec přátelská rodině / Obec přátelská rodině a seniorům

2020, 2018, 2012, 2009

Ve všech případech 1. místo

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

za koncepční přístup k rozvoji prorodinné / proseniorské politiky

MOSTY 2015 – 1. místo Národní rada osob se zdravotním postižením ČR

za mimořádný čin ve prospěch občanů se zdravotním postižením - rekonstrukci a dostavbu budovy Centra pro integraci osob se zdravotním postižením Královéhradeckého kraje

Zlatý erb 2014 – 1. místo Královéhradecký kraj

za nejlepší elektronickou službu - projekt mapování bariér na území města prostřednictvím osob se zdravotním postižením a vytvoření informační mapy umístěné na webu města

Cena sociálních služeb 2011 – 1. místo Královéhradecký kraj za projekt systémového komunitního plánování sociálních služeb

Město s vynikající sociální situací

2011 MasterCard česká centra rozvoje a VŠE Praha

Srovnání dat 63 největších českých měst


KRÁLOVÉHRADECKÉ SOCIÁLNĚ-ZDRAVOTNÍ VARIACE Výběr z publikovaných textů 2011 – 2020 HRADEC KRÁLOVÉ SOCIO-HEALTH VARIATIONS Selection from published texts 2011 – 2020 Autor: Marek Šimůnek a kol. Vydalo: Statutární město Hradec Králové Kontakt: PhDr. Marek Šimůnek, MBA, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví, [email protected] ISBN 978-80-87637-43-2 Edice odboru sociálních věcí a zdravotnictví číslo 1 on line vydání, Hradec Králové, 2021


KRÁLOVÉHRADECKÉ SOCIÁLNĚ ZDRAVOTNÍ VARIACE

Documents

Transcript of KRÁLOVÉHRADECKÉ SOCIÁLNĚ ZDRAVOTNÍ VARIACE