Keramika na 1. stupni základní školy · Keramika – název pro vše vyrobené z hlíny (mísy,...
Transcript of Keramika na 1. stupni základní školy · Keramika – název pro vše vyrobené z hlíny (mísy,...
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Pedagogická fakulta
Oddělení celoživotního vzdělávání
Závěrečná práce
Keramika na 1. stupni základní školy
Vypracoval: Mgr. Hana Výborná
Vedoucí práce: PhDr. Eva Roučová, Ph.D.
České Budějovice 2018
Prohlášení
Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím
pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.
Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se
zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně
přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích
na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva
k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou
cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky
školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce.
Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací
Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací
a systémem na odhalování plagiátů.
V Českých Budějovicích dne 12. května 2018 Mgr. Hana Výborná
PODĚKOVÁNÍ
Děkuji vedoucí této závěrečné práce PhDr. Evě Roučové, Ph.D, za odborné vedení a cenné
rady a připomínky, které mi poskytla při zpracování této práce.
Anotace
Závěrečná práce se zaměřuje na práci s keramickou hlínou pro děti mladšího školního věku.
V teoretické části se pojednává o historii keramiky, o vybavení keramické dílny a o jed-
notlivých krocích při práci s ní (modelování, zdobení, sušení, vypalování aj.). V praktické části
jsou náměty na práci s hlínou, které jsou ověřené v praxi.
Klíčová slova:
Primární vzdělávání, technická výchova, keramika, modelování, technologické postupy
Abstract
The thesis is focused on work whit ceramic clay for children of primary school age. The
theoretical part deals with the history of ceramics, the equipment of the ceramic workshop
and the individual steps in this work (modeling, decorating, drying, burning, etc.). In the
practical part, there are some ideas that are proven in practice.
Key words:
Primary education, technical education, ceramics, modeling, procedure of technology
5
Obsah
Úvod ……………………………………………………………………………….……………………………6
Cíle závěrečné práce ……………………………………………………………… ……………………7
A. Teoretická část ……………………………………………………………………….……………….8
1. Z historie keramiky …………………………………………………………..………………….8
2. Keramické suroviny …………………………………………………………………..…………9
2. 1. Hlíny a jíly …………………………………………………………………….………..……9
2. 2. Glazura …………………………………………………………………………….……..…..9
2. 3. Engoba ………………………………………………………………………….……………10
3. Materiální zabezpečení a pomůcky …………………………………..………………..11
4. Technické postupy pro děti a začátečníky ………………………………………..…12
5. Dekorativní techniky …………………………………………………………………………..13
6. Sušení a pálení …………………………………………………………………………………….14
6. 1. Typy pecí ………………………………………………………………………………......15
6. 2. Jak probíhá pálení ………………………………………………………………………15
7. Na co si dát pozor při práci s hlínou …………………………………………………...16
8. Technická gramotnost na 1. stupni základní školy ……………………………...17
9. Slovníček pojmů ……………………………………………………………………………..….19
B. Praktická část ………………………………………………………………………………….……..20
10. Cíle, kompetence a hodnocení výuky …………………………………………..…..20
11. Náměty k práci s hlínou …………………………………………………………………….25
11. 1. Stopy nástrojů ……………………………………………………………………….…25
11. 2. Výroba misky ……………………………………………………………………………28
11. 3. Zvířata z misky ………………………………………………………………………….31
11. 4. Šňůrková technika …………………………………………………………..……….34
11. 5. Váza ze šňůrek ………………………………………………………………………….37
11. 6. Velikonoční vajíčko …………………………………………………………………..40
11. 7. Plot na klíče………………………………………………………………………….……43
12. Závěr……………………………………………………………………………………….………..46
13. Seznam použité literatury……………………………………………………….………...51
6
ÚVOD
Pro svoji závěrečnou práci jsem si vybrala téma Keramika na 1. stupni
základní školy. Tento materiál je velmi oblíbený a vyhledávaný. Práce s hlínou není
obtížná a obvykle baví dívky, ale i chlapce.
Cílem práce je poskytnout přehled základních informací o materiálu a o práci
s ním. Nabídnout náměty na práci ve školní praxi na 1. stupni ZŠ.
Práce je rozdělena do dvou částí na teoretickou a praktickou. V teoretické
části se zaměřuji na historii keramiky a na informace o jednotlivých technických
krocích (modelování, zdobení, sušení, glazování, vypalování), na materiální
zabezpečení a na pomůcky.
Do praktické části jsem zařadila sedm námětů na práci s hlínou, vhodné pro
žáky prvního stupně. Náměty jsou poskládané podle náročnosti od jednoduchých po
složitější. Hodiny obsahují podrobný postup práce, vše je doplněno o fotografie
a pracovní listy. Všechny náměty byly realizované v praxi. Poznatky jsou shrnuty
v závěru práce.
7
Cíle závěrečné práce
Hlavním cílem závěrečné práce je navrhnout náměty z keramiky, které lze
realizovat ve výuce na 1. stupni ZŠ a které rozvinou děti v jejich prostorové a plošné
představivosti, v jemné motorice a v těch oblastech primární technické gramotnosti,
které s keramikou blízce souvisí.
K dosažení hlavního cíle je nutno rozvrhnout cíle dílčí:
Teoretické:
- Analyzovat význam, obsah a cíle technické výchovy na 1. stupni základní školy
podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání v kontextu
vzdělávací oblasti Člověk a svět práce
- Charakterizovat techniky, které využívají jako základní materiál hlínu
Praktické:
- Připravit 7 námětů pro práci s hlínou na prvním stupni základní školy
- Na každý námět vytvořit didakticky správnou přípravu
- Vyzkoušet náměty v praxi
- Ověřit efektivitu těchto námětů formou pracovních listů
8
A. Teoretická část
1. Z historie keramiky
Výroba keramiky patřila k nejstarším činnostem, které provázejí lidstvo po
tisíciletí. Nejprve šlo o nádoby užitkové nebo rituální. Slovo keramika pochází
z řeckého keramos, což původně znamenalo roh k pití, později to byly i jiné výrobky
z pálené hlíny, které sloužily k témuž účelu. Poměrně brzy se stalo zvykem nádoby
zdobit, což nám umožňuje lépe datovat archeologické nálezy. Různé společnosti ve
světě různě zdobily své keramické předměty. Známé jsou například keramické
výrobky etruské, řecké, asyrské a babylónské, španělské, čínské. V Evropě se
napodobenina čínského porcelánu nazývala fajáns a majolika. Za zmínku stojí
Angličan Josiah Wedgwood, který z keramické hmoty napodobil např. želvovinu,
dřevo nebo kůži. V 19. století se zakládaly továrny na výrobu porcelánu, u nás to
bylo okolí Karlových Varů, dále Horní Slavkov, Chodov, Bohemia – Nová Role, Dubí.
Ve 20. století byly objeveny výhodné izolační vlastnosti k výrobě izolátorů
v Merklíně u Karlových Varů. V továrnách došlo k automatizaci výroby a tím
keramika přišla o svůj původní rukodělný charakter. (Z. Pospíšil, A. Koller a kol.,
1981, str. 11–12)
V Čechách bylo hrnčířství velmi rozšířeno, skoro každé město mělo hrnčíře
sdružené v cechu. K rozkvětu hrnčířství došlo stejně jako ve světě v 19. století.
Společně s hrnčířstvím se rozvíjelo kamnářství a výroba obkladů. Následoval mírný
pokles. Zanikaly závody, které nepřešly na výrobu tvrdého tzv. varného nádobí.
Některé továrny se přeorientovaly na výrobu zdravotnické nebo radiotechnické
keramiky. Z prosperujícího odvětí se zachovaly jen zbytky dílen. V Čechách byly dvě
keramické školy, jedna v Karlových Varech a druhá v Bechyni. Tito studenti se
uplatňovali převážně v průmyslu jemné keramiky. (Z. Pospíšil, A. Koller a kol., 1981,
str. 13 – 15)
9
2. Keramické suroviny
2.1. Hlíny a jíly
Mezi základní materiály při práci s keramikou jsou hlíny a jíly. Většinu jílu
nelze zpracovat v surovém stavu, ale vylepšit mletím, ostřením a mísením do
požadované hmoty. Zpracování pro určité použití probíhá v továrnách mícháním
různých příměsí. Nejvíce a nejčastěji se v amatérské sféře používá červenice, která
je dobře tvárná, lehce zpracovatelná a je určena na nižší pálení. Podle složení
a použití se dále hlíny a jíly dělí na:
Cihlářské
Hrnčířské
Pórovité
Kameninové
Porcelánové
Dále se keramické hmoty dělí na plastické (kaolín, hlíny, jíly) a neplastické (křemen,
živec, vápenec). (M. Adamcová, Keramika pro malé i velké, 1994, str. 49–51)
2.2. Glazura
Kromě hlíny je dalším materiálem glazura. Glazury můžeme dělit na:
Barevné
Bezbarvé
Průhledné
Krycí
Lesklé
Polomatné
Matné
Tvrdé
Měkké
Borité
Olovnaté aj.
10
Jde o povlak nanášený na povrch keramického výrobku a po vypálení se velmi
podobá sklu. Podle obsahu oxidů kovů získají glazury svou barvu, číslo a určitou
vypalovací teplotu. Dodává výrobkům neprosákavost a čistitelnost. (M. Adamcová,
1994, str. 56–61)
2.3. Engoba
Jedná se o barevné nebo nabarvené hlíny. Sytější hlína se rozředí vodou
nebo přibarví barvítky (barvícími tělísky). Na výrobky se nanáší poléváním,
stříkáním, namáčením. Je to základ dekoračních technik. Výrobky po vypálení mají
vzhled jako po malbě temperou. (M. Adamcová, 1994, str. 62)
Obrázek č. 1 – Glazury Zdroj: archiv autorky
11
3. Materiální zabezpečení a pomůcky
K základnímu vybavení keramické dílny patří pec, hrnčířský kruh, podstavce,
regály na odkládání hotových výrobků, na glazury, nádoba na skladování hlíny např.
plastová popelnice. Prostor dílny by měl být dostatečné velký, dobře větratelný,
suchý, světlý a s přístupem ke studené i teplé vodě. Ideálně bez umyvadel, která se
zanášejí, lepší jsou dřezy se širšími odpadními trubkami. Glazury a hlínu je nutné
skladovat zvlášť. Ke zpracování mokré hlíny potřebujeme sádrové desky.
Pracovní pomůcky
Samozřejmostí je pracovní oděv. Nejčastěji se pracuje rukama, přesto
budeme potřebovat špachtle, očka, drát, strunu, starý jídelní příbor, váleček,
struhadlo, houbičku. Ke glazování použijeme štětce různých velikostí, misku,
sběračky, staré hadry. Dále po práci ručník, mýdlo, kartáček na ruce. (M. Adamcová,
1994, str. 65–72)
Obrázek č. 2 – Pomůcky Obrázek č. 3 – Pomůcky
Zdroj: archiv autorky Zdroj: archiv autorky
Obrázek č. 4 – Pomůcky Obrázek č. 5 – Pomůcky
Zdroj: archiv autorky Zdroj: archiv autorky
12
4. Technické postupy pro děti a začátečníky
Ve všech činnostech se učíme od nejjednoduššího ke složitějšímu i zde to to
pravidlo platí. Začínáme od plošných tvarů k prostorovým.
Na počátku práce je potřeba děti seznámit se zásadami práce s hlínou.
Čistá hlína bez nečistot
Síla střepu
Dutost předmětů
Vláčnost hlíny
Jednou ze základních technik je zpracování hliněného plátu. Skvěle se hodí na
výrobu destiček, kachlů, které můžeme zdobit modelováním nebo prořezáváním. Po
získání zkušeností a zručnosti se dají z plátu vyrábět různé nádobky, figurky atd.
Než děti začnou pracovat je důležité si na pracovní stůl položit nějakou textilii, aby
se hlína nelepila. Je možné použít noviny, ale ty rychle nasají vodu a začnou se trhat.
Při práci můžeme použít šablony z tvrdšího papíru. Jednotlivé části spojujeme
lepením. Nejdříve si zdrsníme povrch nejlépe vidličkou, pak navlhčíme a přitlačíme
spojované části, můžeme rozhladit. Další možností jak spojovat, je výroba hliněné
kaše zvané šlikr. Pokud budeme spojovat například dno nádoby, musíme použít
šňůrku zevnitř ke zpevnění. Po zavadnutí použijeme vlhkou houbičku a výrobek
ohladíme a tím sjednotíme povrch a zahladíme případné praskliny a otisky.
Z plátu kromě hranatých tvarů můžeme vyrábět nádoby miskovitého tvaru.
Z tohoto tvaru děti vytvářejí i zvířátka např. kočku, želvu aj. Spojením dvou misek
vytvoříme rolničku nebo lampu. Tyto tvary je nutné prořezat nebo propichovat
nejen kvůli světelným efektům, ale také proto, aby mohl v peci unikat vzduch.
Duté tvary lze vytvářet pomocí šňůrek. Lidově říkáme z hadů. Tedy stavíme
odspoda spirálově vzhůru. Tento vzor – dekor můžeme ponechat, ale také jej
můžeme zahladit špachtlí nebo rozhladit prsty.
Techniku čištění provádíme krouživými pohyby a uhlazováním na zavadlém
předmětu pomocí vody a houbičky. Tím zjemňujeme okraje. Pracujeme velmi
opatrně, abychom nerozbili a nepoškodili základní tvar výrobku. (M. Adamcová,
1994, str. 97–108)
13
5. Dekorativní techniky
Techniky zdobení můžeme rozdělit na dvě skupiny.
Plastické
Malířské
Dekorování je závěrečnou částí při výrobě. Často kombinujeme obě skupiny
zdobení. Děti si dokončují dle svých představ. Hojně využívají šňůrkovou techniku.
Další plastické zdobení je razítkování, což je hodně stará technika vytlačování reliéfů
do hlíny. Používáme různé materiály, které zanechávají zajímavé stopy – záclona,
pytel, válečky, razítka i jiné předměty. Nejjednodušší je otiskovat přírodní materiály
– kůra, větvičky, listy atd. Technika rytí vyplývá ze samotné práce s hlínou. Vidíme ji
jako kresbu špejlí, vpichy, rytí nebo rýhování.
Mezi malířské techniky patří práce s engobou, glazování, malba na
nevypálenou i na vypálenou glazuru, emaily a zatírání oxidů kovů. Ve své práci
s dětmi nejčastěji používáme glazování a práci s engobou.
Engobou může být bílá hlína, kterou děti používají, aniž by čekaly na přežah.
Výrobek nakonec můžou glazovat průhlednou glazurou. Engobu nanáší poléváním
výrobku.
Při glazování je důležité dbát na čistotu rukou. Glazury ředíme vodou tak,
aby měly konzistenci řídké kaše. Zdobí se přežahnuté výrobky. Předměty očistíme
od prachu a pomocí štětců tupováním, namáčením a poléváním zdobíme. Nejdříve
se glazuje vnitřní prostor a pak zbytek. Je důležité, aby ta část, na kterou bude
výrobek postaven v peci, byla čistá bez glazury, jinak se výrobek připeče k plátu
v peci. (M. Adamcová, 1994, str. 140–153)
14
Obrázek č. 6 – Dekorování Obrázek č. 7 – Dekorace Obrázek č. 8 – Dekorování
Zdroj: archiv autorky Zdroj: archiv autorky Zdroj: archiv autorky
6. Sušení a pálení
Hotové surové výrobky je nutné nechat usušit. Jde o zbavení volné vody
z hlíny, a to pomalým sušením v regálech na místě, kde není průvan. K sušení
můžeme použít sádrové desky, které vodu odjímají. Během sušení chodíme
kontrolovat výrobky, neboť sušením se výrobek smršťuje. Různě otáčíme
a podpíráme tak, aby se zachoval pravidelný tvar. Při sušení můžete slyšet termíny
zavadlý a kožený stav. (M. Adamcová, 1994, str. 82)
Zavadlý stav – výrobek není již měkký, ale není ani suchý, je to část, kdy
sedají dolepovat ozdoby pomocí šlikru
Kožený stav – stav, kdy se dá výrobek přenášet, nelze nic dolepovat, ale dá
se dobře použít k nanášení engoby.
Zcela vyschlý výrobek je světlý, lehký a křehký. Pokud se dá výrobek
předčasně do pece, může se vlivem unikající páry roztrhnout.
Pálení je konečná fáze práce. Vypalujeme dvakrát. První výpal – přežah na
nižší teplotu, získá se požadovaná tvrdost. Přežah pálíme na 800 stupňů a výrobky
můžeme klást na sebe. Druhý výpal – pálí se již naglazované výrobky, ty se v peci
dotýkat nesmí. (M. Adamcová, 1994, str. 83–85)
15
6.1. Typy pecí
Pecí je několik druhů a ty se rozdělují podle směru, jakým postupuje plamen
ke komínu.
Pece s plamenem stoupajícím – plameny stoupaly vzhůru, měly kruhový
nebo oválný tvar. Velmi starý typ pecí.
Pece s vodorovným plamenem – oheň rozvádí rovnoměrně, odděleno
topeniště od pece.
Pece se zvratným plamenem – měly několik komor, dosahovala vyšších
teplot
Elektrické pece – ideálně 50 x 50 cm vnitřní prostor, snadná instalace,
ovládání, termoregulace až 1200 stupňů
Složení pece:
Ocelová konstrukce – rám
Šamotová vyzdívka
Topné spirály
Termoregulace
Display
Spínač
Pláty do pece
Sloupky, podložky, stojánky
Pec je připojena do zásuvky na 380 V. (P. Rada, 1990, str. 178–180)
6.2. Jak probíhá pálení
Teplotní křivka v peci.
První fáze – trvá cca 2 hodiny, při teplotě 200 stupňů se uvolňuje přebytečná
voda
Druhá fáze – trvá cca 2 hodiny, při teplotě 400 stupňů se odpařuje zbytek
vody (chemické), velmi citlivá fáze – exploze – nadbytek vody nebo
vzduchových bublin
16
Třetí fáze – trvá cca 2 hodiny, při teplotě 600 stupňů dochází k přeměně
křemene
Čtvrtá fáze – trvá 10–60 minut, při teplotě 800 stupňů se neděje nic
důležitého, volný čas
Pátá fáze – trvá 1–3 hodiny, při teplotě 1000 stupňů zrají glazury
Šestá fáze – 30–60 minut, udržovací
Při vyprazdňování pece si musíme počínat velmi opatrně. Pec otevíráme při teplotě
100–120 stupňů, nebo ji necháme vychladnout zcela. Doporučuje se otevřít pec
a nechat vychladnout předměty uvnitř, které si mohou držet teplo. (D. Rosová,
2003, str. 137–139)
7. Na co si dát pozor při práci s hlínou
Jak popisuje M. Adamcová (1994, str. 162) chyby vznikají při zpracování hlíny,
modelování, glazování, sušení a pálení. Nejčastěji dochází k praskání, deformaci
nebo úplnému zničení výrobku. Kde hledat chybu? M. Adamcová (1994, str. 162)
uvádí:
V hlíně je nahromaděná pára a výrobek exploduje.
V hlíně jsou nečistoty.
U výrobku není stejnoměrná tloušťka, dojde k roztržení.
Příliš velký výrobek může mít deformovaný tvar nebo spodní část praská.
Toto jsou nejčastější chyby, které vznikají při práci s hlínou. Je potřeba výrobky dětí
kontrolovat a upozorňovat na možné chyby a doporučit takový postup, aby výrobek
byl kvalitní (M. Adamcová, 1994, str. 165–168). Důležité je dobře zpracovat hlínu
hnětením od krajů do středu. Příliš mokrá hlína se nechá vyschnout na sádrové
desce, kde se může také chvíli hníst. Hlínu musíme zbavit vzduchových bublin.
(D. Rosová, 2003, str. 16–19).
17
8. Technická gramotnost na 1. stupni základní školy
V Rámcovém vzdělávacím programu pro ZV se technická gramotnost
objevuje ve vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Tady se zaměřuje na získávání
praktických pracovních dovedností a návyků. V prvním období na 1. stupni se
seznamují žáci s prací s drobným materiálem, pracují se stavebnicí, pečují o květiny
a připravují jednoduché pokrmy. Pracovní činnosti vedou k pozitivnímu vztahu
k práci.
„Oblast Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a tech-
nologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v různých oborech
lidské činnosti a přispívá k vytváření životní a profesní orientace žáků.
Koncepce vzdělávací oblasti Člověk a svět práce vychází z konkrétních životních
situací, v nichž žáci přicházejí do přímého kontaktu s lidskou činností a technikou
v jejich rozmanitých podobách a širších souvislostech.
Vzdělávací oblast Člověk a svět práce se cíleně zaměřuje na praktické pracovní
dovednosti a návyky a doplňuje celé základní vzdělávání o důležitou složku
nezbytnou pro uplatnění člověka v dalším životě a ve společnosti. Tím se odlišuje od
ostatních vzdělávacích oblastí a je jejich určitou protiváhou. Je založena na tvůrčí
myšlenkové s různými materiály a osvojují si základní pracovní dovednosti a ná-
vyky. Učí se plánovat, organizovat spoluúčast žáků.
Žáci se učí pracovat a hodnotit pracovní činnost samostatně i v týmu. Ve všech
tematických okruzích jsou žáci soustavně vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a
hygieny při práci.“(Rámcový vzdělávací program pro ZV, 2017, str. 104)
Honzíková (2014) popisuje rozvoj především myšlení, vnímání, řeči,
představivosti, tvořivosti, tedy duševní vývoj dítěte. Mimo jiné se děti učí poznávat
různé techniky, nářadí, nástroje a postupy. Při práci se rozvíjí a upevňuje
cílevědomost, vytrvalost, samostatnost a zodpovědnost.
Hlavní úkoly technické výchovy:
Pozitivní vztah k práci
Osvojení dovedností a návyků
18
Poznávání různých materiálů
Používání nástrojů, nářadí
Dodržování bezpečnosti a hygieny při práci
Poskytuje prostor pro tvořivou práci
Rozvoj myšlení, vnímání, tvořivosti, technické představivosti
(J. Novotný, J. Honzíková, 2014)
Při technické výchově se rozvíjí kompetence k učení, k řešení problémů,
komunikativní, pracovní, sociální a personální. Technické vzdělávání úzce souvisí
s technickou gramotností, ta má tři složky ( Roučová, E., 2016):
Složka vědomostní (poznatky o vlastnostech materiálů, poznatky
o nástrojích, nářadí a pomůcky, poznatky vyplývající z technologie,
technologická terminologie, poznatky o bezpečnosti a hygieně, prevence,
1. pomoc)
Složka psychomotorická (praktická manipulace s materiály, nástroji, osvojení
si technologického postupu, osvojení a rozvoj dílčích psychomotorických
činností)
Složka postojová (zahrnuje postoje ekonomické, ekologické, sociální,
osobnostní).
Technická gramotnost je součástí všeobecného vzdělání.
19
9. Slovníček pojmů
Aplikace – nalepování vykrájených kousků hlíny
Engoba – směs vody, hlíny a glazury. Zdobíme syrové, lehce zavadlé výrobky,
po vypálení jsou barvy matné.
Forma – vše, co můžeme použít na formování hlíny (miska, talíř, láhev…)
Glazura – prášek, který po smíchání s vodou se natírá na přežahlé výrobky,
po vypálení je výrobek pokryt lesklou, pevnou a smývatelnou vrstvou.
Keramika – název pro vše vyrobené z hlíny (mísy, hrníčky, kachle, zvířata…)
Přežah – první výpal keramiky
Šablona – tvar potřebný k vykrojení z plátu, připravený z tvrdého papíru, kartonu
Šamotka – druh hlíny, obsahující drobné kousky šamotu, vhodné pro vytváření
figurek, pracnější výtvory
Šlikr – řídká hlína, slouží ke slepování jednotlivých částí k sobě
Šňůrka – základní tvar, vznikne válením po podložce – „had“
Tupování – technika glazování pomocí houbičky nebo štětcem
20
B. PRAKTICKÁ ČÁST
V praktické části je představeno sedm námětů pro práci s keramickou hlínou
na 1. stupni základní školy, které byly realizovány. Seřazeny jsou podle obtížnosti
od jednoduchých po složitější výrobky. Ke složitější práci se děti dostanou postupně,
po malých krůčcích a po osvojení si jednotlivých technologických postupů.
Při výběru námětů pro práci s hlínou jsem se částečně inspirovala knihou
Aleny Kýrové Keramika pro malé i větší umělce 2., ale i jinými tituly, uvedenými
v seznamu použité literatury. Po získání dostatečných dovedností, mohou děti
uplatnit vlastní fantazii a vytvářet své výrobky.
10. Cíle, kompetence a hodnocení výuky
Následující text byl zpracován podle zdroje Roučová, E., 2016.
Kognitivní cíle
Poznatky o vlastnostech materiálů: objevují, jaké jsou materiály, se kterým
pracují (měkký, tvrdý, pevný, savý, nesavý, odolný, křehký, ohebný).
Poznatky o nástrojích, nářadí, pomůcky: na různé materiály používáme různé
nástroje, abychom si práci ulehčili a zlepšili její výsledek (špachtle na
tvarování materiálu, nože na řezání a vyřezávání, váleček na rozválení hlíny
na plát, štětce na nanášení glazury, očko na vydlabávání materiálu, špejle,
vidlička apod. ke zdobení, drát na snadnější rozřezání a odřezání hlíny,
houbička na ohlazení výrobku do finální podoby).
Poznatky vyplývající z technologie: důkladné zpracování hlíny, aby výrobek
při výpalu nepraskl.
Technická terminologie: názvy technik, nářadí, pomůcek (zpracování hlíny,
udělat plát, výrobky z plátů – hranaté a válcovité tvary, vrstvení, šňůrková
metoda – dutý tvar, miskový tvar, figury spojování, lepení, váleček,
pytlovina, houbičky, laťky, dřevěné špachtle, kovová očka, hladítka, nůžky,
štětce, struna, děrovače).
Poznatky vyplývající z bezpečnosti a hygieny: znečištění oděvu (ochrana
oblečení svého i ostatních, možnost potřísnění, jako na TV je nutné mít i na
21
výtvarnou výchovu), nábytku – poškození, ostatních dětí, vylití vody a uklou-
znutí, společné objevení a vyvození konkrétních rizik při práci s různými
materiály, nářadím, pomůckami, ekologické nakládání s materiály a pomůc-
kami, odpadem.
Prevence: podložky na lavice, pracovní oděv, dodržování pořádku při práci,
mytí rukou, sezení u činnosti; při činnostech nechodíme, neotáčíme se,
dáváme pozor na ostatní děti, nepřikládáme pomůcky a nástroje blízko
obličeje, nenaléváme kelímky plně vodou.
První pomoc: hlásit všechny úrazy, ošetřit drobná poranění, děti si samy
vyvodí nebezpečné situace a předcházejí jim.
Poznatky o širším světě techniky: povědomí o starých řemeslech, povolání,
zaměstnání, elementární představy o výrobě některých běžných věcí
z okolního života dítěte
Psychomotorické cíle:
Praktická manipulace s různými materiály, pomůckami a nástroji, provádění
jednoduchých pracovních činností a úkonů
Osvojení si celého systému těchto technologii: (např. práce s nástroji – stopy
v hlíně, miska na ovoce, zvířátka z misky, šňůrková technika – váza, miska,
kombinované techniky – plát +šňůrky, zdobení, glazování, vysypávání sklem)
Osvojení si a rozvoj dílčích psychomotorických činností (povrchová úprava
hlíny, spojování materiálů, příprava k modelování), vytvoření si mentální
představy o činnosti
Osvojení a rozvoj psychomotorických oblastí: jemná a hrubá motorika,
plošná a prostorová představivost, čistota a pečlivost provedení, plánování
a promyšlení technologického postupu, navrhování více variant řešení,
nekonvenční nápady, odhad a volba správných proporcí předmětu, využití
a aplikace předchozích zkušeností, vědomostí a dovedností, rozpoznávání
příčin a důsledků jevů
22
Afektivní cíle:
Ekonomické postoje: ocenění nakládání s časem (správně si rozvrhnout
práci), uspořádání pracovního místa, neplýtvat materiálem, recyklovat,
dostupnost materiálu a pomůcek
Estetické postoje: ocenění povrchové úpravy (zahlazení, zbavení drobných
prasklin, čistota finálního výrobku), výhodnost pečlivé povrchové úpravy,
vkusná kombinace barev
Ekologické postoje: důležitost likvidace zbytků (zbytek hlíny uložit do
igelitového pytle pro další použití), recyklace, preference přírodních
materiálů
Sociální rozvoj: úcta k práci druhých, pomoc druhým (vytváření vztahů ve
skupině), komunikace mezi žáky (naslouchá, porozumí, vhodně reaguje),
mezi učitelem a žáky, ohleduplnost (upevňování dobrých vztahů), nutnost
přípravy (bez přípravy nelze pracovat, připravit vše potřebné), spolupráce
(zkušenosti druhých mohou pomoci, rozvoj jednání a chování), oslavy a
tradice (respektují a chrání naše tradice, vytvoření pozitivního vztahu
k uměleckým hodnotám)
Osobnostní rozvoj: důležitost uspořádání pracovního místa (mít vše po ruce,
místo pro práci i pro nástroje), pracovního oděvu, údržby nástrojů (čistota
nástrojů a bez závad), riziko – nutnost znalosti rizik (předcházení úrazům,
neúspěchům při práci), 1. pomoc, ocenění lidových zvyků, ochota a vůle
překonávat strach z neznáma, ocenění pracovní vytrvalosti, pečlivosti,
originality, propracovanosti.
Kompetence, které budou děti rozvíjet během práce:
Kompetence k učení (operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly,
samostatně pozoruje a experimentuje, výsledky porovnává a posuzuje využití
do budoucna)
Kompetence k řešení problémů (samostatně řeší problémy, volí vhodné
způsoby řešení, nenechá se odradit neúspěchem, využívá získané vědomosti
23
a dovednosti k objevování různých variant řešení, osvědčené postupy
aplikuje)
Kompetence komunikativní (naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí
jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor
a vhodně argumentuje, rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových
materiálů)
Kompetence sociální a personální (účinně spolupracuje, vytváří pozitivní
atmosféru ve třídě, spolupracují s ostatními při řešení daného úkolu, vytváří
si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru
a samostatný rozvoj)
Kompetence občanská (rozhoduje se zodpovědně podle dané situace,
poskytne dle svých možností pomoc, respektuje, chrání a ocení naše tradice
a kulturní i historické dědictví, projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům,
chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy)
Kompetence pracovní (používá bezpečně a účinně materiály, nástroje
a vybavení, dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje
se na změněné nebo nové pracovní podmínky, přistupuje k výsledkům
pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti
a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví
druhých, ochrany životního prostředí i ochrana kulturních a společenských
hodnot) Čerpáno z RVP, 2017, s. 10–13.
Kritéria hodnocení
Na začátku každé hodiny žáci po vysvětlení postupu práce získají informace
o kritériích hodnocení. Hodnotíme:
Čistota provedení
Pečlivost provedení
Správné zacházení s nástroji
Dokončení práce
Originalita při finální úpravě
24
Osvojení si terminologie (PL)
Správné proporce výrobku
Zapamatování si technologického postupu
Vytrvalost při řešení problému
Ocenění spolupráce, pomoci druhým
25
11. Náměty k práci s hlínou
11.1. Stopy nástrojů
Třída (věk): 6–7 let
Počet dětí: 15
Pracovní téma: Objevovat a využít stopy jednotlivých nástrojů při práci s hlínou
Pomůcky: hlína, podložka, kelímek, ručník, nástroje – štětce, špachtle, starý příbor,
váleček, přírodniny
Cíle: viz výše
Metody: vysvětlování, instruktáž, produkční metoda, pokus, experiment
Formy: hromadná, individuální
Problémové úkoly: Vyzkoušejte všechny své pracovní nástroje otiskovat a zkuste
s nimi manipulovat tak, aby byly vidět na hlíně stopy po nástrojích. Budou se nám
vaše poznatky hodit pro další práci s hlínou?
Postup práce:
Příprava pracovního místa, pracovní oděv
Rozdání hlíny
Ukázka práce
Upozornění na rizika – zpracování hlíny, bezpečnost při manipulaci s nástroji
Samostatná badatelská práce žáků – prohlíželi si své pracovní nástroje
a zkoušeli otiskovat do hlíny. Sledovali, jakou stopu zanechávají v hlíně
a diskutovali o možnosti dekorování. Zkusili i otiskovat přírodniny a pozo-
rovali jejich otisk. Zamýšleli se nad využitím této stopy.
Vytvoření konečného výrobku
Vyplnění PL, hodnocení
Zhodnocení, reflexe (PL):
Žáci si navzájem sdělovali a ukazovali jednotlivé stopy a přemýšleli o jejich využití při
práci s hlínou. Někteří si neuměli představit, že známé i neznámé nástroje
zanechávají zajímavé stopy. Žáci našli stopy, které již někdy viděli na miskách,
vázách a jiných předmětech denní potřeby. Pracovní list vyplnili všichni, nikdo s tím
26
neměl problémy. Naučili se používat novou terminologii: názvy nástrojů. Pamatovali
si, které stopy jsou od čeho, protože se jim líbil jejich dekor. Do budoucna se ukáže,
zda své poznatky o stopách využijí.
Obrázek č. 9 – Listy Obrázek č. 10 – Kůra
Zdroj: archiv autorky Zdroj: archiv autorky
27
Pracovní list 1.
1. Napiš 3 nástroje, které jsi používal/a.
……………………… …………………….. ……………………
2. Od kterého nástroje se ti nejvíce líbila stopa v hlíně?
…………………………………………………………………………………………
3. Umíš si představit, na jaký výrobek bys použil/a tuto ozdobnou stopu?
…………………………………………………………………………………………
4. Nakresli obrázek podle bodu 3.
28
11.2. Výroba misky
Třída (věk): 6–7 let
Počet dětí: 15
Pracovní téma: Výroba misky na ovoce, drobnosti
Pomůcky: hlína, podložka, kelímek, ručník, nástroje – štětce, špachtle, starý příbor,
houbička
Cíle: viz výše
Metody: slovní, instruktáž, experiment
Formy: hromadná – na úvodu hodiny, individuální – při samostatné práci
Problémové úkoly: Dokonalé zpracování materiálu do rovnoměrného tvaru. Dá se
tento tvar použít také na něco jiného než na misku?
Postup práce:
Příprava pracovního místa, pracovní oděv
Rozdání hlíny
Upozornění na rizika – zpracování hlíny, bezpečnost při manipulaci s nástroji -
minimální
Ukázka práce – vysvětlení, jak udělat z hrudky hlíny misku, spojování částí
Samostatná badatelská práce žáků – Žáci se snažili najít optimální tloušťku misky,
ale i způsob jak toho dosáhnout. Zkoumali tvar a přemýšleli, co by se dalo vyrobit
jiného než jen miska.
Vytvoření konečného výrobku
Vyplnění PL a hodnocení
Zhodnocení, reflexe (PL):
Práce děti bavila. Někteří si s tím nevěděli rady, rozhlíželi se po ostatních a hledali
způsob, jak to udělat. Někomu dělalo potíže zabořit palce do hlíny. Nakonec se to
všem podařilo. Žáci si navzájem ukazovali své výrobky a přemýšleli o využití tohoto
tvaru dále při práci s hlínou. Někteří se neubránili a začali si své misky různě zdobit
– využili vědomostí z minulé hodiny. Ve společné diskuzi si navzájem sdělovali, co by
všechno šlo vyrobit z misky – ježek, želva, kočka atd. Všichni věděli, komu výrobek
darují a k jakému účelu bude sloužit. V pracovním listu si znovu zopakovali
29
terminologii nástrojů a využili je k dekoraci misky. Nejčastěji použili vidličku, nůž
a špejle.
Obrázek č. 11 – Miska Obrázek č. 12 – Miska
Zdroj: archiv autorky Zdroj: archiv autorky
30
Pracovní l ist 2.
1. Jaké nástroje jsi použil/a při výrobě misky?
………………………………………………………………………………………………………………
2. Jak js i ozdobil/a svou misku?
………………………………………………………………………………………………………………
3. Co bylo pro tebe nejtěžší při výrobě misky?
………………………………………………………………………………………………………………
4. Nakresl i 2 výrobky, kde bys použil/a právě tvar misky.
…………………………………………………………………………………………………………………
31
11.3. Zvířátka z misky
Třída (věk): 6–7 let
Počet dětí: 15
Pracovní téma: Zvířátka z miskového tvaru
Pomůcky: hlína, podložka, kelímek, ručník, nástroje – štětce, špachtle, starý příbor,
houbička
Cíle: viz výše
Metody: slovní, instruktáž, pokus, experiment
Formy: hromadná – na úvodu hodiny, individuální – při samostatné práci
Problémové úkoly: Dokonalé zpracování materiálu do rovnoměrného tvaru. Zdobení
šňůrkami, prořezáváním, vrstvením. Jak k sobě spojit jednotlivé části?
Postup práce:
Příprava pracovního místa, pracovní oděv
Rozdání hlíny
Ukázka práce – zopakovat, jak udělat z hrudky hlíny misku, zdobení, spojování částí
Upozornění na rizika – zpracování a spojování hlíny, bezpečnost při manipulaci
s nástroji – prořezávání – možnost zranění
Samostatná badatelská práce žáků – Jak a čím spojit jednotlivé části k sobě, aby
neodpadly. Jak si vyrobit šlikr – odhad poměrů.
Vytvoření konečného výrobku
Vyplnění PL, hodnocení
Zhodnocení, reflexe (PL):
Jak si udělat misku, již všichni zvládli dobře. Představu o finálním výrobku měli, ale
nevěděli, jak spojit jednotlivé části k sobě. Lepidlo zde fungovat opravdu nebude.
Ukázali jsme si jak si udělat šlikr. Poté ji jej ve dvojicích vyrobili a mohli svá zvířata
kompletovat. U žáků se nejčastěji objevoval ježek a želva. Zdobení bylo rozmanité.
Problém byly bodliny – jak je udělat? Několik žáků si vzpomnělo na stopu, kterou
zanechala vidlička a střihnutí nůžkami. Někdo si vyrobil jednoho ježka a jednu želvu,
někdo vytvořil celou zvířecí rodinu, dvě dívky si vyrobily kočky. V pracovním listě si
32
opět zopakovali přípravu šlikru, protože si ho dělali sami, znali ingredience
a poměry. Při své práci také zjistili, že hladká plochu s hladkou plochou nejde dobře
spojit. Museli si povrch zdrsnit vidličkou. Zamysleli nad třetím bodem – proč by
mělo trčet co nejméně částí. Po návštěvě a ukázce pece byla odpověď jednoduchá.
Ze dvou misek je jako nový tvar napadlo vajíčko, svícen, kasička aj.
Obrázek č. 13 – Ježek Obrázek č. 14 – Želva
Zdroj: archiv autorky Zdroj: archiv autorky
33
Pracovní l ist 3.
1. Jak se spojují jednotlivé části výrobku k sobě?
………………………………………………………………………………………………………………
2. Víš, jak by sis sám vyrobi l šl ikr?
………………………………………………………………………………………………………………
3. Proč se snažíme udělat výrobek co nejkompaktnější (aby minimálně
„trčely“ různé části)?
………………………………………………………………………………………………………………
4. Napadá tě, co by se dalo vyrobit ze spojení dvou misek?
…………………………………………………………………………………………………………………
34
11.4. Šňůrková technika
Třída (věk): 6–7 let
Počet dětí: 15
Pracovní téma: Šňůrky a výrobky z nich
Pomůcky: hlína, podložka, kelímek, ručník, nástroje – štětce, špachtle, starý příbor,
houbička
Cíle: viz výše
Metody: slovní, instruktáž, pokus
Formy: hromadná – na úvodu hodiny, individuální – při samostatné práci
Problémové úkoly: Dokonalé zpracování materiálu do rovnoměrného tvaru. Točení
do spirály. Proč glazujeme?
Postup práce:
Příprava pracovního místa, pracovní oděv
Rozdání hlíny
Ukázka práce – zpracování hlíny, spirálové točení, rovnoměrné šňůrky, zdobení,
spojování částí
Upozornění na rizika – zpracování hlíny, bezpečnost při manipulaci s nástroji -
minimální
Samostatná badatelská práce žáků – Žáci měli zjistit jak dlouhého, silného „hada“
udělat, aby se nelámal, nepraskal. Jak hodně zatlačit, aby zůstal v kulatém tvaru.
Vytvoření konečného výrobku
Vyplnění PL, hodnocení
Zhodnocení, reflexe (PL):
Na práci s hlínou se žáci velmi těšili. Úkolem hodiny bylo zjistit jak dlouhého, silného
mají udělat hada a jakou silou pracovat, aby se nezploštil. Byl to namáhavý úkol
a bylo nutné obcházet děti a pomáhat radou nebo ukázkou. Nakonec se had povedl
všem. Dalším problémem bylo točení hada do spirály. Silný had se lámal a v ohybu
praskal. Nerovnoměrný “had“ se špatně točil. Hlína praskala z důvodu nedostatku
vody nebo kvůli tloušťce. Žáci vytvořili různé spirály jako ozdoby, šneky, hady.
35
Někteří si zkusili udělat misku. V pracovním listě si ujasnili získané vědomosti. Zjistili,
že v peci se vypaluje výrobek, aby byl tvrdší, a glazuje se jednak kvůli dekoraci, ale
hlavní výhodou je, že výrobek je nepropustný.
Obrázek č. 15 – Miska Obrázek č. 16 – Šneci
Zdroj: archiv autorky Zdroj: archiv autorky
36
Pracovní l ist 4.
1. Jak zajistíš vláčnost hlíny, aby nepraskala?
………………………………………………………………………………………………………………
2. Víš, jak by měla být t lustá šňůrka? Jako jaký předmět?
………………………………………………………………………………………………………………
3. Proč glazujeme výrobky?
………………………………………………………………………………………………………………
4. Kde se vypalují výrobky?
…………………………………………………………………………………………………………………
37
11.5. Váza ze šňůrek
Třída (věk): 6–7 let
Počet dětí: 15
Pracovní téma: Váza ze šňůrek
Pomůcky: hlína, podložka, kelímek, ručník, nástroje – štětce, špachtle, starý příbor,
houbička, sklenice, igelitové sáčky
Cíle: viz výše
Metody: slovní, instruktáž
Formy: hromadná – na úvodu hodiny, individuální – při samostatné práci
Problémové úkoly: Vytvoření rovnoměrných šňůrek, vytvoření dutého tvaru – vázy.
Co je to zavadlý stav keramiky? Jak tvar vyztužíš?
Postup práce:
Příprava pracovního místa, pracovní oděv
Rozdání hlíny
Ukázka práce – Vyrobení šňůrek. Opora pro výrobek – vázu.
Upozornění na rizika – zpracování hlíny, bezpečnost při manipulaci s nástroji,
opatrnost při práci s lahví
Samostatná badatelská práce žáků – Vytvoření rovnoměrných šňůrek, zjistit zda jde
tvořit vázu bez opory? K čemu budeme potřebovat igelitový sáček?
Vytvoření konečného výrobku
Vyplnění PL, hodnocení
Zhodnocení, reflexe (PL):
Žáci již věděli, jak na výrobu šňůrek a snažili se o rovnoměrnost a vláčnost výrobku.
Tvoření vázy bez opory se neosvědčilo, menší tvary jako misky šly. Jako oporu
použili skleněnou láhev. Někteří se pustili do práce s láhví, ale hadi se na ní lepili
a nešli sundat. Zkusili vložit láhev do igelitového sáčku a postup opakovali. Nejprve
udělali dno a pak láhev obtáčeli šňůrkami až po hrdlo. Někdo si nechal reliéf
žebrování vidět, jiní pomocí špachtle a houbičky povrch zahladili do hladka. Láhev
jsme nechali jako oporu do zavadlého stavu, aby se výrobek nezbortil. Pracovní list
38
pomohl žákům k upevnění vědomostí získaných při práci – opora, igelitový sáček,
zavadlý stav. Při tvorbě hadů zúročili již získané dovednosti z minulých hodin.
Obrázek č. 17 – Váza
Zdroj: archiv autorky
39
Pracovní l ist 5.
1. Co se stane, když zatlačíš na šňůrku? Můžeš tento tvar použít?
………………………………………………………………………………………………………………
2. Proč jsme použi l i igelitový sáček u opory?
………………………………………………………………………………………………………………
3. Co je to zavadlý stav keramiky?
………………………………………………………………………………………………………………
4. Nakresl i j iné výrobky vyrobené ze šňůrkové techniky.
…………………………………………………………………………………………………………………
40
11.6. Velikonoční vajíčko
Třída (věk): 6–7 let
Počet dětí: 15
Pracovní téma: Velikonoční vajíčko – kombinace plátu, šňůrek
Pomůcky: hlína, podložka, kelímek, ručník, nástroje – štětce, špachtle, starý příbor,
houbička, starý ručník nebo utěrka, šablona vejce, krabice se sklem (po přežahu),
váleček
Cíle: viz výše
Metody: slovní, instruktáž
Formy: hromadná – na úvodu hodiny, individuální – při samostatné práci
Problémové úkoly: Vytvoření rovnoměrných šňůrek a plátu. Proč je důležité šňůrky
dobře spojit s plátem?
Postup práce:
Příprava pracovního místa, pracovní oděv
Rozdání hlíny
Ukázka práce – vytvoření z hrudky plát, ze zbytků – šňůrky, rozdělení výrobku na
jednotlivé části, které budou po přežahu vysypány sklem
Upozornění na rizika – zpracování hlíny, bezpečnost při manipulaci s nástroji – nože,
řezání – možnost poranění, opatrnost při práci se skleněnými střípky – možnost
říznutí, zapíchnutí střepu do prstu
Samostatná badatelská práce žáků – Žáci se snaží hrudku rozválet do rovnoměrného
plátu. Co je nejvhodnější jako podložka?
Vytvoření konečného výrobku
Vyplnění PL, hodnocení
Zhodnocení, reflexe (PL):
Z předchozích hodin žáci měli zkušenost s vytvořením šňůrek. Výroba plátu měla svá
úskalí – v podložce (nevhodný je igelit, ručník je dobrý), síla plátu – tenký praskal
a nešel odlepit od podložky. Silnější byl vhodnější. Aby mohli, žáci vysypat tvar
sklem bylo nutné udělat z hadů okraje, aby se sklo při roztavení nevylili přes okraj
41
do pece – znehodnocení výrobku. Vejce se povedla a někteří si vyrobili i srdce pro
maminky. Během práce se seznámili s pojmem přežah a technologii – co se stane se
sklem v peci na vysokou teplotu. K ověření vědomostí sloužil PL, který všichni
vyplnili správně.
Obrázek č. 18 – Velikonoční vajíčko Obrázek č. 19 – Srdce
Zdroj: archiv autorky Zdroj: archiv autorky
Obrázek č. 20 – Plán práce
Zdroj: archiv autorky
42
Pracovní l ist 6.
1. Jaká podložka je nejlepší pro vyválení plátu?
………………………………………………………………………………………………………………
2. Co je to přežah?
………………………………………………………………………………………………………………
3. Proč je důležité dobře spojit šňůrky s plátem?
………………………………………………………………………………………………………………
4. Co se stane se sklem v peci při vysoké teplotě?
…………………………………………………………………………………………………………………
43
11.7. Plot na klíče
Třída (věk): 6–7 let
Počet dětí: 15
Pracovní téma: Plot na klíče
Pomůcky: hlína, podložka, kelímek, ručník, nástroje – štětce, špachtle, starý příbor,
houbička, váleček, starý ručník nebo utěrku, šablona, drátek
Cíle: viz výše
Metody: slovní, instruktáž
Formy: hromadná – na úvodu hodiny, individuální – při samostatné práci
Problémové úkoly: Vytvoření rovnoměrného plátu. Přesně vyřezat tvar. Co se stane,
pokud bude plot krátký a malý x velký a dlouhý?
Postup práce:
Příprava pracovního místa, pracovní oděv
Rozdání hlíny
Ukázka práce – Plát, vytvořit plaňky, šňůrky – ozdoby
Upozornění na rizika – zpracování hlíny, bezpečnost při manipulaci s nástroji –
poranění nožem
Samostatná badatelská práce žáků – Vytvořit z plátu plot na klíče tak, aby se
nerozpadl. Ani dlouhý ani krátký. Bude lepší používat nůž nebo drátek?
Vytvoření konečného výrobku
Vyplnění PL, hodnocení
Zhodnocení, reflexe (PL):
Žáci již věděli jak na výrobu plátu a snažili se o rovnoměrnost. Práce s válečkem se
zlepšila. Několik žáků udělalo malé krátké ploty, kam se následně špatně umisťovali
kolíky k zavěšení klíčů a práci si opravili. Dlouhé ploty se lámaly a rozpadaly. Další
kolize nastala při použití drátku, který žákům projížděl skrz a odděloval plaňky.
Děvčata chtěla plot jako dekoraci pro maminku a tak ke spojování kolíku nedošlo.
Výzdoba plotu byla rozmanitá, každý si udělal svůj plot, který zdobila zvířata,
předměty denní potřeby – hrnky, kola atd., i reliéfováním. Pracovní list žáky
44
upozorňoval na úskalí při práci, na technologické postupy. Všichni pracovní list
vyplnili a znovu si ujasnili, jak pracovat s plátem hlíny a jaké nástroje si měl zvolit.
Obrázek č. 21 – Plot 1 Obrázek č. 22 – Plot 2
Zdroj: archiv autorky Zdroj: archiv autorky
Obrázek č. 23 – Plán práce
Zdroj: archiv autorky
45
Pracovní l ist 7.
1. Co se stane, když bude plot malý a krátký?
………………………………………………………………………………………………………………
2. Co se stane, když bude plot velký a dlouhý?
………………………………………………………………………………………………………………
3. Koho tímto výrobkem obdaruješ?
…………………………………………………………………………………… …………………………
4. Nakresl i, co j iného bys mohl/a vyrobit z plátu?
…………………………………………………………………………………………………………………
46
12. Závěr
Pro svou práci jsem si vybrala téma Keramika na 1. stupni. Hlína je velmi
oblíbený materiál. Je cenově dostupný a dobře se s ním pracuje. Nákladnější jsou
glazury a vypalování.
Jedním z cílů závěrečné práce bylo shrnout poznatky o hlíně. Nejprve jsem
nashromáždila potřebou a vhodnou literaturu. V první kapitole nastiňuji něco málo
z historie hrnčířství a jeho vývoje. Poukazuji na významné české i zahraniční dílny.
Na období, kdy se z dílen stala tovární výroba ve velkém. Zmiňuji zde využití
keramiky v různých odvětví – zdravotnictví, technický porcelán apod.
V dalších kapitolách teoretické části jsem se zaměřila na keramické suroviny,
které potřebujeme znát pro výrobu. Patří sem poznatky o různých typech hlíny
a jílů, o glazurách a engobě. Popsala jsem vybavení keramické dílny a také
začátečnické postupy práce pro děti mladšího školního věku. Upozorňuji na časté
chyby při práci s hlínou a její následné práci jako je zdobení, sušení, pálení.
Věnovala jsem pozornost technické gramotnosti, kde jsem čerpala
především z literatury Jarmily Honzíkové a Evy Roučové. O tomto tématu jsem
věděla jen velmi málo okrajově a jsem ráda, že jsem si tuto literaturu mohla
prostudovat a obohatila své vědomosti v této oblasti, která je opomíjena.
Do praktické části jsem zařadila sedm námětů na práci s hlínou. Všechny byly
realizované a vyzkoušené v praxi. Jsou to přípravy pro začátečníky a mírně
pokročilé. Nejčastěji se s keramikou děti setkají v mateřské škole. Práce s hlínou je
doporučována pro děti, které potřebují zlepšit hlavně prostorovou a plošnou
představivost, motoriku prstů, zajišťuje určitý druh relaxace. Hnětení, válení
a manipulace s nástroji pomáhala k uvolnění ruky.
Přípravy jsou doplněny o reflexi dětí a o pracovní listy, které shrnují poznatky
o výrobku a také o fotografie. Dětem se práce s hlínou velmi líbila a těšily se na
každou hodinu, co budeme dělat zajímavého. V prvním úkole měli zjistit, jaké stopy
zanechávají jejich pracovní nástroje. Placku si vytvořili pomocí tlaku mezi dlaněmi,
a tudíž nemuseli řešit práci s válečkem. Přesto si ho někteří vzali a finální placku
ještě přejeli, aby měli povrch hladký. Nejprve zkoušeli různě nástroje vláčet
47
po placce a porovnávali hloubku. Pak otáčeli v ruce nástroje a sahali si na jejich
okraje, které následně otiskli do hlíny. Práce to nebyla náročná a žáky bavila. Chtěli
vědět, co se stane, když otisknou nějakou přírodninu a tak jsme šli na školní
zahradu, kde si nasbírali zajímavé kousky. Úkol všichni pochopili, nebylo potřeba
dovysvětlovat a pomáhat. Seznámili se s terminologií nástrojů a také s tím, k čemu
se jim budou hodit při práci.
Při výrobě misky jsme měli problém, jak vytvořit misku tak, aby byla
souměrná. Někteří žáci nechápali, jak mají otáčet misku a rozmačkávat okraj
ostatními prsty, když palce jsou uvnitř. Tento postup jsem několikrát předvedla,
a pak slovně vedla žáky k realizaci. Slabším žákům jsem nejen ukazovala, ale i vedla
jejich prsty při činnosti. Přes počáteční obtíže, které překonali a nevzdali to, se
misky povedli. Žáci odcházeli domů a byli spokojeni, tak jim práce šla pěkně od ruky.
Následující hodinu žáci vyráběli z misek zvířátka. Až na malou dopomoc u poma-
lejších žáků, se miska zdařila u všech a mohli tvořit a vymýšlet zvířata. V okamžiku,
kdy misku otočili dnem vzhůru, napadl je ježek a většina žáků ho dělala. Objevily se
ještě kočky a želvy. Další úskalím tohoto výrobku bylo, jak spojit jednotlivé části.
Žáci usoudili, že lepidlo to nebude. Vysvětlila, ukázala a vyrobila jsem trochu šlikru.
Toto malé množství nemohlo vystačit pro všechny žáky a tak si ho vyrobili ve
dvojicích. Odhad kolik ho udělat byl rozmanitý. Někdo ho měl málo a někdo jiný
hodně. Navzájem si vypomohli. Žáci měli obrovskou radost z finálního výrobku.
Realizace hodiny, ve které se žáci seznamovali se šňůrkovou technikou, byla
náročná na technologický postup, i když to vypadalo lehce. My jsme si šňůrky
nazvali pracovně jako hadi. Nejprve jsme to zkoušeli z modelíny, kde bylo málo
potíží. Při práci s hlínou, ale žáci zjistili, že rozdílnost materiálů bude vyžadovat jiný
přístup v práci. Přišli na to, že ideální tloušťkou je síla jejich prstu. Což se osvědčilo
při spirálovém točení. Drobné praskliny přejeli mokrou houbičkou a výrobek vypadal
hezky. Došlo jim, že je důležitá i správná vlhkost hlíny. Dalším problémem bylo
zjistit, jak dlouhý má být had. U malého nedošlo k otočení nebo jen částečnému.
U dlouhého byla obtížná manipulace s ním. Při válení hada bylo potřeba zjistit jakou
48
silou zatlačit, aby se z kuličky vytvořil rovnoměrný had. Při této hodině bylo opravdu
hodně badatelských prací, které při odhalení podstaty pomohly v další práci.
V pátém námětu na práci – váza ze šňůrek – jsme si znovu prošli postup
vytváření hadů. Práce byla lehčí a snažší, neboť vycházela z poznatků minulé hodiny
a žáci se snažili předejít potížím. Zprvu se malá miska dala dobře točit, ale čím byla
vyšší a dostávala tvar vázy, začaly se některým žákům bortit stěny. Pro výztuhu
použili sklenice a práce se jim dařila. Jen nevěděli kdy a jak sklenici vyndat. Vysvětlili
jsme si pojem – zavadlý stav, jenže mezi tím, se pokusili sklenici vyndat a zjistili, že
jim to nejde. Požádali mě o pomoc. Podala jsem jim igelitový sáček, aby zkusili
vymyslet, na co by se hodil. Ve sklenici jim moc nepomohl. Netušili co si s ním počít.
Pak je napadlo začít práci znovu, ale s tím, že sklenici dají do sáčku. Tentokrát si tuto
variantu vyzkoušeli jen na malém kousku vázy. Byli velmi překvapeni, když vyndali
sklenici a opatrně vytáhli i sáček a tvar držel.
V předposledním námětu žáci pracovali s plátem. Vytvořit plát nebylo těžké,
ale žáci si vyzkoušeli různé podložky, aby zjistili, které jsou ty nejlepší. V této hodině
pracovali se šablonami, podle kterých vyřezávali nožem. K vytvoření polotovaru
výrobku použili znovu hady, které důkladně přilepili k plátu šlikrem a udělali okraje.
Po přežahu své výrobky vysypali sklem, které jsem vypálila na vysokou teplotu. Žáci
se moc těšili na výrobky, jak dopadly po vypálení. Měli velkou radost.
V sedmém námětu jsme skloubili vše, co jsme se naučili. Zpracovat hlínu, rozválet ji,
dekorovat, vytvořit hady a spojovat jednotlivé části šlikrem. Při výrobě byla důležitá
vhodná volba pracovního nástroje, což byl nůž nebo drátek. Drátkem byla práce
jednoduší a hezčí, ale rychle zjistili, že si tím plot rozdělili na jednotlivé plaňky.
Někdo začal práci znovu, jiný plot podlepili zespoda hliněnými hady. Ačkoliv měl
plot sloužit k odkládání klíčů, vznikl spíše dekorativní výrobek. Většina žáků jím
obdarovala své maminky.
Při realizaci ve výuce jsem použila metody slovní – vysvětlování, instruktáž,
upozornění na chyby, tištěné návody i kreslené na tabuli, tak aby pochopili základní
postupy. Později, když už postup znali, mohli jej pozměňovat, inovovat. Žáci se tak
snažili pracovat a tvořit dle svých představ. Při práci žáci rozvíjeli kompetence
49
k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, občanské
a pracovní. Učili se plánovat svou práci, neplýtvat materiálem, pomáhat jeden
druhému, oceňovat práci jiných a poradit si ve svízelné situaci.
Předměty z hlíny nás provázejí již od pravěku a ovlivňují naše vizuální
vnímání věcí. Tvar, dekor a estetická funkčnost se léta nemění. Po celou dobu jsem
se snažila obohacovat slovník žáků o prvky výtvarného jazyka, který si při práci
osvojovali. Pomáhala jsem jim věci správně pojmenovávat a používat. A to jak
v komunikaci mezi sebou i se mnou jsme pojmosloví jednotlivých procesů, postupů
a vizuálních prvků uplatňovali. Seznamovali se a učili se používat pojmy jako -
rytmus, linie, struktura, tvar atd. Tento slovník se utvářel v historickém kontextu na
základě každodenní vlastní zkušenosti z vytváření a neustálého používání
vyrobených předmětů hlavně denní potřeby. Tento slovník se vyvíjel celá staletí
a ustálil se na základních popisných pojmech jak předmětů samotných, tak i jejich
dekorů, funkčnosti a i popisu jejich vizuální stránky. Při rozhovoru si žáci zjistili, že
v dnešní době se více používá porcelán než keramika. Poznávali předměty denní
potřeby a jejich funkčnost. Při exkurzích do skanzenů a muzeí obdivují tyto
předměty pro jejich přívětivost, milost a čistotu tvaru. Sami si vytvořili zkušenost,
jak takový hrnek nebo miska vznikala, jak dlouho zrála, vysychala, pálila se,
dekorovala a získala svojí podobu.
Náměty jsou vhodné pro dívky i chlapce a doufám, že pro inspiraci postačí
i ostatním nadšencům keramiky. Z reakcí dětí bylo poznat, že je práce bavila
a nenechali se odradit při neúspěchu. Vznikaly krásné výrobky, které udělaly hodně
radosti.
Při psaní závěrečné práce jsem si nastudovala odbornou literaturu
a vyzkoušela teoretické poznatky uplatnit při realizaci námětů. Ověřila jsem si, že
mnou používané pracovní postupy a metody jsou v praxi účinné. Sledovala jsem
žáky, jak experimentovali s hlínou a nástroji a obohacovali se o nové poznatky, které
sami vlastní zkušeností získali. Velmi častý jevem ve školách je, dítěti vše připravit
bez možnost zkoumání, hledání a objevování. V hodinách jsem se snažila žáky
pozitivně motivovat a podporovat v práci. Slabším žákům jsem pomáhala především
50
opakovanou ukázkou postupu a slovním dovysvětlením. Se žáky jsme často
diskutovali nad problémy, kde jsem se opírala o zkušenosti své i získané. Učila jsem
je, jak pracovat, abychom hlínou zbytečně neplýtvali, jak ji uchovávat, aby byla
použitelná později. Chtěla jsem, aby si uvědomili funkčnost svého výrobku – k čemu
bude sloužit a také komu je určen. Při realizaci jednoduchých námětů postačil žáků
slovní komentář. U složitějších se mi osvědčilo jednotlivé kroky nakreslit na tabuli,
aby se mohli podívat, v jaké fázi práce jsou a jak mají pokračovat. Pro malé děti byly
postupy dlouhé a často nevěděly co dál, protože si toho moc nezapamatovaly. Tyto
návody jsme používali především u nových námětů. Tímto stylem práce se také žáci
učili orientovat v plánu. Mně to ulehčilo práci, abych se mohla věnovat individuálně
tam, kde to bylo potřeba. Mile mě překvapilo, jak žáci spolupracovali mezi sebou,
dělili se o materiál, radili si jak dál, navzájem si pomáhali nejen při práci, ale
i s úklidem.
Z reakcí dětí jsem usoudila, že je práce baví a těší se na každou hodinu.
Nabízela jsem jim takzvaně volnou hodinu, kde si žáci vytvářeli, co chtěli bez mnou
nabízeného vybraného námětu. Tyto hodiny měli nejraději a náležitě si je užívali.
51
13. Seznam použité literatury
ADAMCOVÁ, M. Keramika pro malé i velké. Olomouc: FIN, 1994. 197 s. ISBN 80-85572-67-2.
ELLISOVÁ, M. Keramika pro děti. Praha: BB art, 2005. 144 s. ISBN 80-7341-410-4.
CHAVARIA, J. Velká kniha keramiky. Praha: Knihcentrum, 1999. 192 s. ISBN 80-86054-92-6.
KÝROVÁ, A. Keramika pro malé i větší umělce. Praha: Computer press, 2003.132 s. ISBN 80-
7226-374-9.
NOVOTNÝ, J. a HONZÍKOVÁ, J. Technické vzdělávání a rozvoj technické tvořivosti. 1. vyd. Ústí
nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, 2014.
HONZÍKOVÁ, J. BAJTOŠ, J. Didaktika pracovní výchovy na 1. stupni ZŠ. 1. vyd. Plzeň: ZČU,
2004. 120 s. ISBN 80-7043-255-1.
HONZÍKOVÁ, J. Teorie a praxe tvořivosti v technické výchově. 1. vyd. Plzeň: Pedagogické
centrum, 2003. Tištěná část 34+ 205 s. CD. ISBN 80- 7020- 124- X.
KOLLÁRIKOVÁ, Z.- PUPALA, B. Předškolní a primární pedagogika. 1. vyd. Praha: Portál, 2001.
455 s. ISBN 80-7178- 585- 7.
NAVARRO, P.M. Velká kniha dekorování keramiky. 1. vyd. Praha: Knihcentrum, 1997. 144 s.
ISBN 80-86054-20-9
POSPÍŠIL, Z. KOLLER, A. a kolektiv Jemná keramika. 1. vyd. Praha: SNTL, 1981. 465 s.
ISBN 04-830-81
RADA, P. Techniky keramiky.1. vyd. Praha: Aventinum, 1995. 207 s. ISBN 80-85277-47-6
ROSOVÁ, D. Keramika. Praha: Ikar, 2011. 144 s. ISBN 978-80-249-1641-5.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. 3. vyd. Praha: Národní ústav pro
vzdělávání, 2016. Dostupné na: http://www.nuv.cz/uploads/RVP_ZV_2016.pdf [ cit. 2016-
10-19 ].
ROUČOVÁ. E. CŽV Člověk a svět práce. PdF JU, 2016. Dostupné na
https://moodle.pf.jcu.cz/course/view.php?id=536 [cit. 2016-25-11].
ROUČOVÁ, E.: Technické práce s didaktikou 1, 2. Dostupné na
http://moodle.pf.jcu.cz/course/view.php?id=226 [ cit. 2016-10-19 ].
TAYLOROVÁ, L. Současná tvář keramiky. Praha: Ikar, 2013. 288 s. ISBN 978-80-249-2115-0.
VONDRUŠKOVÁ, A., POŠUSTOVÁ, M., PLACÁKOVÁ, E. Keramika bez hrnčířského kruhu.
Praha: Grada, 2004. 44 s. EAN 24764443.
WEISS, G. Keramika- umění z hlíny. Praha: Grada, 2007. 256 s