Agrární valy jako část projektu„FloraLith“Pracovní skupina „Ekologie a ochrana přírody“ z bo-tanického institutu Technické univerzity v Drážďanechchce společně s pracovníky Univerzity J.E.Purkyněshromáždit přeshraniční poznatky a zkušenosti k péčia regeneraci agrárních valů a kamennych zdí a vyvi-nout strategie pro jejich obnovu a zachování.

V posledním projektovém roce 2020 se kromě každo-ročních, veřejnych exkurzí bude v rámci práce s veřejnostív březnu konat informační workshop a závěrečnákonference na konci roku. Cílem projektu je také vy-dání česko-německé brožury, která podrobně předs-taví hodnotu tohoto jedinečného krajinného prvku,zásady péče o biotop a možnosti finanční podporypéče. V souvislosti s tímto záměrem bychom rádivyzvali hospodáře i majitele pozemků, na kterych seagrární valy nachází, aby se podělili se saskym i s českymikolegy o zkušenosti s péčí o agrární valy! Vašepříspěvky k teorii a zkušenosti z praxe se tak mohoustát důležitym příspěvkem ke vzniku přeshraničnístrategie péče. Kontaktujte nás!

Kontaktní partneři pro otázky k péči o agrární valy a remízky v Krušnych horách (vyběr):

© Claudia Walczak

© Claudia Walczak

Ochrana a zachování vybranych biotopů,vzniklych (historickou) hornickou činností a zemědělskym využíváním Krušnych hor

2018 - 2020

Kamenné biotopy v Krušnych horách:Agrární valy

Historie krajinyV pohraničí regionu Krušnych hor vznikly v důsledku800 let těžby a zemědělské činnosti vyznamné krajinnéprvky, které hostí jedinečné rostlinné a živočišné druhy.Po staletí sbírali rolníci zavazející kameny na svych po-lích a hromadili je na hranicích parcel. Takto vzniklévaly sloužily k označení území a postupem času z nichvznikly kamenné zídky (označované v Sasku jako „ka-menné snosy“, v Čechách spíše jako „agrární valy“),které se díky pravidelnému kácení dřevin za účelemzisku dřeva na otop, udržovaly otevřené. Do těchto ex-ponovanych, suchych a slunečnych míst se rozšířilya do dnešní doby se zde zachovaly v současnosti oh-rožené a vzácné druhy jako např. jabloň lesní (Malussylvestris), lilie cibulkonosná (Lilium bulbiferum),hvozdík lesní (Dianthus sylvaticus) a celá řada mechůa lišejníků.

Velká druhová pestrost dřevin, které se vyskytují naagrárních valech, poskytuje ochranu a potravu ptákům,malym savcům a hmyzu. Také pro mnohé druhy plazů(např. zmiji) jsou agrární valy vhodnym habitatem.Především v Sasku vedl úbytek tradičního využitík tomu, že dříve otevřené plochy zarůstají a jsou zas-tíněny. Husty porost keřů a dřevin vytlačuje světlomilnéa vzácné druhy. V Čechách jsou ovšem velkoplošněotevřené agrární valy častější. Husté porosty se zde ut-vářejí jen omezeně, vzhledem k malému množstvípůdy na agrárních valech.

Od využívání k péčiTradiční využívání agrárních valů ustanulo z velké částipo 2. světové válce. Teprve v 90. letech se na základězvyšující se důležitosti ochrany přírody podařilo post-upně etablovat cílenou péči o tyto biotopy. V Saskujsou agrární valy díky svym mnohym jedinečnym funk-cím ze zákona chráněnym biotopem (§21 Sächs-NatSchG). V České republice bohužel taková ochrana nemá ob-dobu. Valy lze na základě žádosti (se souhlasem maji-tele) vyhlásit jako vyznamny krajinny prvek (VKP)a zajistit tím tak jejich ochranu. Pozornost je věnovánavalům pro jejich klimatickou, hydrologickou a půdně-ochrannou funkci. Přilehlá pole a pastviny, které s valyhraničí, pak prosperují především z jejich klimaticky vy-rovnávajícího a stabilizačního působení. Agrární valymají také vyznamnou estetickou hodnotu, z čehož pro-fituje především turismus. V Sasku je v dnešní době možné čerpat příspěvek napéči o agrární valy (Směrnice k ochraně přírodníhodědictví 2014: Opatření na zajištění přirozené biologi-cké rozmanitosti: obnova dřevin). Tradičním způsobemmanagementu je zde tzn. „auf-Stock-setzen“, což zna-mená ořezání vybranych dřevin těsně nad zemí.Ořezané kmeny a větve musí byt odstraněny a v ideál-ním případě jsou použity na otop. Doprovodná péčejako např. seč a odstranění náletovych dřevin, mimopravidelny cyklus péče, bohužel momentálně není v do-tačním programu zahrnuta. V České republice obecněchybí vhodné dotační nástroje pro péči o agrární valy. Vnejvyšších polohách Krušnych hor na české straně jsoudřeviny často poškozovány zvěří a při pastvě. Samo-volná obnova dřevin je za těchto podmínek obtížnáa proto může byt nutné ji podpořit dosadbou.

Doporučení pro péči o dřeviny• Prožezávání je nutné provádět podle potřeby

každych 10 – 20 let.• Vhodné je především postupné prořezávání

po úsecích.• Kácení dřevin je možno provádět od začátku

října až do konce února (ochrana zvířat).• Přednostně kácet a prořezávat dřevin

s dobrou schopností zmlazování (javor, jasan, osika).

• Staré, dominantní dřeviny a stromys hnízdními dutinami ponechat na místě.

• Ponechání planych ovocnych druhů dřevin,podporuje vznik obživy pro hmyz a ptákya zachování prostoru pro hnízdění.

• Přítomné mrtvé dřevo ponechat na místě.• V případě silného zmlazování opakování

prořezání po 3-5 letech.• Trávou silně zarůstající plochy nebo úseky

bčasně kosit.• V nejvyšších hřebenovych polohách provádět

případnou dosadbu původních druhů dřevina zajistit následnou péči.

Kontakt Lead Partner:TU Dresden Institut fur BotanikAG Ökologie und NaturschutzDr. Frank MullerTel.: + 49 351 463 33012E-Mail: frank.mueller@tu-dresden.deKontakt projektovy partner:Jan-Evangelista-Purkyně-UniversitätÚstí nad LabemRNDr. Iva Machová, Ph. D.Tel.: + 420 475 284 146E-Mail: iva.machova@ujep.cz

Projektové informace: (D) https://tu-dresden.de/mn/biologie/botanik/botanik/forschung/okologie-und-naturschutz; (CZ) https://prf.ujep.cz/cs/4154/floralith

© Iva Machová

© Claudia Walczak

hvozdík lesní (Dianthus sylvaticus) (ČS SN: 1/ ČS CZ: VU(B2b(iii)c(ii))) a Lilie cibulkonosná (Lilium bulbiferum) (ČS SN: 1/ ČSCZ: VU (B2b(iii)c(iv))) patří mezi ohrožené druhy, které se vyskytujína agrárních valech.

© Claudia Walczak

© Iva Machová