Pobočka České spole čnosti ornitologické na Vyso čině

Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988

www.cso.cz/vysocina.html

Monitoring pták ů a biotop ů na rašeliništi

U Šeredů 2012

Dana Ko řínková, Vojt ěch Kodet, Vojt ěch Mrlík

listopad 2012

Tento projekt byl v roce 2012 částečně finančně podpořen programem Ochrana biodiverzity, což je národní program Českého svazu ochránců přírody financovaný Ministerstvem životního prostředí ČR a státním podnikem Lesy České republiky. Děkujeme.

2

Monitoring pták ů a biotop ů na rašeliništi U Šered ů 2012

Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině

Ing. Dana Kořínková, Ing. Vojtěch Kodet, Ph.D., MVDr. Vojtěch Mrlík, CSc.

listopad 2012

Obsah

Úvod.......................................................................................................................................... 2

Metodika.................................................................................................................................. 3

Výsledky ................................................................................................................................... 7

Zhodnocení přínosu projektu............................................................................................... 16

Literatura ................................................................................................................................ 17

Fotodokumentace................................................................................................................ 18

Úvod

Pozemkový spolek Gallinago při Pobočce ČSO na Vysočině pečuje od roku 2012 o rašelinné a prameništní louky na rašeliništi U Šeredů v Kraji Vysočina, které již řadu let zůstávaly ležet ladem a nežádoucím způsobem zarůstaly. Výsledky této studie budou jedním z podkladů pro nastavení péče o tuto lokalitu.

3

Metodika

Zájmová lokalita o rozloze 3,5 ha se nachází v Kraji Vysočina v okrese Jihlava asi 2 km severně od Dušejova v katastrálním území Jiřín. Lokalita leží na pravém břehu Maršovského potoka asi 1 km jižně od Maršovského rybníka a východně od samoty U Šeredů. Jedná se o zarůstající rašelinné louky, ostřicové mokřady a svahové prameniště, které jsou částečně zmeliorované a degradované, avšak stále se zde vyskytuje řada zvláště chráněných a ohrožených druhů.

Studovaná lokalita spadá do mírně teplé klimatické oblasti, podoblasti MT3 (QUITT 1971). Z geomorfologického pohledu leží v oblasti Českomoravské vrchoviny, celku Křemešnické vrchoviny, podcelku Humpolecké vrchoviny a okrsku Vyskytenské pahorkatiny. Lokalita se nachází ve fytogeografickém okresu Českomoravské vrchoviny, obvodu Českomoravského mezofytika, v oblasti mezofytika a ve čtverci 6558 středoevropského síťového mapování (EHRENDORFER et HAMANN 1965). V rámci středoevropské květné oblasti spadá do hercynika. Rozmezím nadmořských výšek, 558 - 601 m n. m., zasahuje do bukového vegetačního stupně. Potenciální přirozenou vegetaci území tvoří bikové bučiny as. Luzulo-Fagetum (NEUHÄUSLOVÁ 1998). Z fytocenologického hlediska se jedná o vlhké pcháčové a ostřicové louky svazu Calthion a zrašelinělé louky ostřicovo-mechových společenstev svazu Caricion fuscae, které na sušších místech přecházejí ke smilkovým trávníkům sv. Vilolion caninae. Orientační poloha a přesné vymezení je znázorněno na následujících snímcích.

Obr. 1: Poloha zájmové lokality.

4

Obr. 2: Vymezení hranic zájmové lokality.

Ornitologický pr ůzkum lokality v roce 2012 byl prováděn vizuálně a akusticky, a to ve dnech 21.-23.4., 30.5., 19.-21.6., 27.6., 8.-9.7. a 11.7. Ze tří úplných kontrol byla odhadnuta i početnost běžných druhů a sestavena tabulka dominance. Jinak při návštěvách lokality byly zaznamenávány všechny zjištěné druhy a u druhů chráněných, ohrožených a lokálně vzácnějších též jejich počty. Vedle presenčního průzkumu byl proveden ornitologický akustický průzkum, který byl prováděn pomocí digitálních zvukových záznamníků, kterými lze podchytit i skrytě žijící a noční druhy. Průzkum byl zaměřen na večerní, noční, ranní a dopolední dobu, čímž lze předpokládat podchycení všech akusticky se projevujících druhů vyskytujících se v okolí záznamníků. Podmínkou metodiky je vhodné počasí (bez silnějšího větru a bez srážek). Výsledkem je přehled zaznamenaných druhů. Na lokalitě bylo instalováno 6 akustických záznamníků (viz obr. 3), které dohromady nahrály během 8 dní celkem 89,9 hodin zvukového záznamu, který byl vyhodnocen. Analýza nahrávek byla provedena pomocí metodiky SAVICKÉHO (2008). Vybraná data vzácnějších druhů byla zapsána do NDOP.

Řazení druhů bylo zachováno podle metodického doporučení pro faunistické výzkumy v České společnosti ornitologické (HUDEC 1993). České a latinské názvosloví ptáků je použito podle HUDCE et al. (2003). Systematické za řazení do jednotlivých řádů je podle publikované Fauny ČR (HUDEC 1983, 1984, HUDEC et ŠŤASTNÝ 2005).

5

Obr. 3: Umístění akustických záznamníků na lokalitě v roce 2012 (čtverec: 21.-23.4. [E], kolečka: 19.-21.6. [V,W], trojúhelníky: 8.-9.7. [I,J,P]).

6

Mapování biotop ů lokality bylo v roce 2012 provedeno během dvou návštěv (14.6. a 20.7.), při kterých byl pořízen přehled všech zjištěných vyšších rostlin (E3, E2, E1) a vymapovány a popsány jednotlivé typy biotopů dle Katalogu biotopů České republiky (CHYTRÝ et al. 2010). Vylišené biotopy byly zakresleny do mapy a vytvořena vegetační mapa. V úplném seznamu byly vylišeny zvláště chráněné druhy (dle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb.), druhy zařazené do červeného seznamu (GRULICH 2012), dále druhy regionálně, fytogeograficky či indikačně významné a v neposlední řadě druhy v území nepůvodní, případně invazní. U vzácnějších druhů rostlin byla zaznamenávána podrobnější data o výskytu, což je důležité zejména s ohledem na prováděnou péči o lokalitu. Seznam rostlinných druhů je řazen v abecedním pořadí. Použitá nomenklatura a české názvosloví vychází z Klíče ke květeně České republiky (KUBÁT et al. 2002). Typy biotopů jsou uvedeny dle Katalogu biotopů České republiky (CHYTRÝ et al. 2010). Data byla zapsána do NDOP.

Kategorie ochrany a ohrožení jednotlivých druhů jsou ve studii znázorněny použitím následujících symbolů:

A) Označení kategorií zvláště chráněných druhů podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. ve znění vyhlášky č. 175/2006 Sb.:

§§§ - kriticky ohrožený §§ - silně ohrožený § - ohrožený

B) Označení regionálně chráněných druhů rostlin podle nařízení OkÚ Jihlava č. 8/99:

* - regionálně chráněný C) Označení kategorií ohrožených druhů ptáků podle červeného seznamu ČR (ŠŤASTNÝ et BEJČEK 2003):

CR - kriticky ohrožený EN - ohrožený VU - zranitelný NT - téměř ohrožený LC - málo dotčený

D) Označení kategorií ohrožených druhů rostlin podle červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (GRULICH 2012):

C1 - kriticky ohrožený C2 - silně ohrožený C3 - ohrožený C4a - vyžadující další pozornost – méně ohrožený C4b - vyžadující další pozornost – nedostatečně prostudovaný

E) Označení lokálně vzácnějších druhů, které nejsou uvedeny mezi zvláště chráněnými druhy ani v červeném seznamu:

○ - lokálně významný

F) Označení kategorií významu hnízdišť ptáků na Českomoravské vrchovině z hlediska jejich ochrany (KODET et KUNSTMÜLLER 2008):

!!! - hnízdiště zasluhující mimořádně vysokou pozornost !! - hnízdiště zasluhující zvýšenou pozornost ! - hnízdiště zasluhující pozornost

7

Výsledky

1) Avifauna Tab. 1: Výsledky kvantitativního průzkumu avifauny ze tří úplných kontrol v roce 2012, při které bylo zahrnuto i bezprostřední okolí lokality, viz obr. 4-6.

Pozorování Druh 30.5. 27.6. 11.7.

Dominance Hnízdní páry (n)

Káně lesní + + + 1,9 0-1 Holub hřivnáč + - + 3,7 1-2 Hrdlička divoká + - - 3,7 1-2 Strakapoud velký + + + 7,4 3-4 Skřivan polní + + + 3,7 2 Vlaštovka obecná + + - 0 Jiřička obecná - + - 0 Konipas bílý - + - 0 Červenka obecná - + - 1,9 1 Rehek domácí - + - 0 Bramborníček hnědý - + - 1,9 1 Drozd zpěvný + - - 1,9 0-1 Kos černý + - + 3,7 2 Pěnice černohlavá + + + 14,8 7-8 Pěnice hnědokřídlá + + - 7,4 3-4 Cvrčilka říční - - + 1,9 0-1 Cvrčilka zelená - - + 1,9 0-1 Budníček větší + + - 3,7 2 Budníček menší + + - 5,6 3 Sýkora koňadra + + + 7,4 4+ Brhlík lesní - + - 1,9 1 Ťuhýk obecný - + + 1,9 1 Sojka obecná - + - 0 Špaček obecný - + - 1,9 0-1 Pěnkava obecná + + + 16,7 8-9 Strnad obecný + + + 5,6 3 Celkem 26 druh ů 43-54 párů

Tab. 2: Deset nejběžnějších druhů ptáků a jejich dominance.

Pořadí Druh Dominance % Počet párů 1. Pěnkava obecná Dominantní druh 16,7 8-9 2. Pěnice černohlavá Dominantní druh 14,8 7-8 3. Sýkora koňadra Doprovodný (influentní) druh 7,4 4+ 4. Pěnice hnědokřídlá Doprovodný (influentní) druh 7,4 3-4 5. Strakapoud velký Doprovodný (influentní) druh 7,4 3-4 6. Strnad obecný Doprovodný (influentní) druh 5,6 3 7. Budníček větší Přídatný (akcesorický) druh 3,7 2 8. Kos černý Přídatný (akcesorický) druh 3,7 2 9. Skřivan polní Přídatný (akcesorický) druh 3,7 2 10. Pěnkava obecná Dominantní druh 16,7 8-9

8

Obr. 4-6: Lokalizace vybraných druhů ptáků ze tří úplných kontrol v roce 2012.

9

Tab. 3: Přehled všech zaznamenaných druhů ptáků na lokalitě v hnízdním období 2012.

Ochrana a ohrožení Taxon Záznam

VRUBOZOBÍ (ANSERIFORMES) ○,! Kachna divoká (Anas platyrhynchos) 22.4., 23.4. DRAVCI (ACCIPITRIFORMES) Káně lesní (Buteo buteo) 21.4., 22.4., 30.5., 19.6., 20.6., 27.6.,

8.7., 9.7., 11.7. HRABAVÍ (GALLIFORMES) §§,NT,! Křepelka polní (Coturnix coturnix) 1 vol. M 20.6. a 9.7. DLOUHOKŘÍDLÍ (CHARADRIIFORMES) §§,EN,!! Bekasina otavní (Gallinago gallinago) 1 mekající M 22.4. a 23.4. MĚKKOZOBÍ (COLUMBIFORMES) Holub hřivnáč (Columba palumbus) 30.5., 11.7. ○ Hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto) 19.6., 20.6. (blízké okolí) ○ Hrdlička divoká (Streptopelia turtur) 30.5., 20.6., 21.6., 9.7. SOVY (STRIGIFORMES) §§,VU,!! Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) 1 vol. ex. 9.7. (okolní les) ŠPLHAVCI (PICIFORMES) LC,! Žluna zelená (Picus viridis) 1 vol. M 8.7. (okolní les) LC,!! Datel černý (Dryocopus martius) 1 ex. 20.6. a 21.6. Strakapoud velký (Dendrocopos major) 30.5., 19-21.6., 27.6., 8.7., 9.7., 11.7.

10

PĚVCI (PASSERIFORMES) Skřivan polní (Alauda arvensis) 22.4., 30.5., 20.6., 21.6., 27.6., 8.7.,

9.7., 11.7. (okolní pole) §,LC Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) 30.5., 19-21.6., 27.6., 8.7., 9.7. NT Jiřička obecná (Delichon urbica) 27.6., 8.7. Linduška lesní (Anthus trivialis) 22.4. LC,! Linduška luční (Anthus pratensis) 8.7. Konipas bílý (Motacilla alba) 27.6., 8.7. Střízlík obecný (Troglodytes troglodytes) 20.6. Pěvuška modrá (Prunella modularis) 20.6., 8.7., 9.7. Červenka obecná (Erithacus rubecula) 21.4., 19-21.6., 27.6., 8.7., 9.7. Rehek domácí (Phoenicurus ochruros) 21.6., 27.6. (blízké okolí) §,LC,! Bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) 1 p. 27.6., 1 p. s vyved. ml. 8.7. (okolní

pole) Kos černý (Turdus merula) 21.-23.4., 30.5., 20.6., 8.7., 11.7. Drozd kvíčala (Turdus pilaris) 8.7. Drozd zpěvný (Turdus philomelos) 21.-23.4., 30.5., 19.-21.6. ○ Drozd brávník (Turdus viscivorus) 22.4. (okolní les) ○,! Cvrčilka zelená (Locustella naevia) 1 zp. M 8.7. a 11.7. ○ Cvrčilka říční (Locustella fluviatilis) 1 zp. M 8.7., 9.7. a 11.7. Pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis) 30.5., 19.6., 27.6. Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) 22.4., 30.5., 19.6., 20.6. 27.6., 8.7.,

9.7., 11.7. Budníček menší (Phylloscopus collybita) 22.4., 23.4., 30.5., 19.6., 20.6., 27.6.,

8.7., 9.7. Budníček větší (Phylloscopus trochilus) 21-23.4., 30.5., 19.6., 20.6., 27.6. Králíček obecný (Regulus regulus) 22.4., 23.4., 19-21.6., 9.7. ○ Sýkora lužní (Parus montanus) 22.4., 23.4. LC Sýkora parukářka (Parus cristatus) 22.4. Sýkora uhelníček (Parus ater) 22.4., 23.4., 20.6., 8.7. Sýkora koňadra (Parus major) 22.4., 23.4., 30.5., 20.6., 27.6., 11.7. Brhlík lesní (Sitta europaea) 27.6. Šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris) 20.6. §,NT,! Ťuhýk obecný (Lanius collurio) 1 M 27.6., 1 p. s vyvedenými ml. 8.7.,

11.7. Sojka obecná (Garrulus glandarius) 19-21.6., 27.6., 8.7., 9.7. §,VU,!! Ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) 1 vol. M 8.7. (okolní les) NT,! Vrána obecná (Corvus corone) 20.6. Špaček obecný (Sturnus vulgaris) 27.6., 8.7. Pěnkava obecná (Fringilla coelebs) 21.-23.4., 30.5., 19.-21.6., 27.6., 8.7.,

9.7., 11.7. Hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula) 8.7. Strnad obecný (Emberiza citrinella) 21.-23.4., 30.5., 19.-21.6., 27.6., 8.7.,

9.7., 11.7. Celkový po čet druh ů 39 (+ 8 v blízkém okolí)

11

2) Biotopy

Seznam rostlinných druh ů: Aegopodium podagraria L. – bršlice kozí noha Agrostis stolonifera L. – psineček výběžkatý Achillea millefolium L. – řebříček obecný Ajuga reptans L. – zběhovec plazivý Alopecurus pratensis L. – psárka luční Angelica sylvestris L. – děhel lékařský Anthoxantum odoratum L. – tomka vonná Batrachium fluitans (Lam.) Wimmer – lakušník vzplývavý Briza media L. – třeslice prostřední Calamagrostis epigejos (L.) Roth – třtina křovištní Caltha palustris L. – blatouch bahenní Carex echinata Murray – ostřice ježatá; * Carex hartmanii Cajander – ostřice Hartmanova; *,C4a Carex nigra (L.) Reichardt – ostřice obecná Carex panicea L. – ostřice prosová Carex rostrata Stokes – ostřice zobánkatá Carex vesicaria L. – ostřice měchýřkatá Cirsium arvense (L.) Scop. – pcháč oset Cirsium oleraceum (L.) Scop. – pcháč zelinný Cirsium palustre (L.) Scop. – pcháč bahenní Crepis paludosa (L.) Moench – škarda bahenní; ○ Dactylis glomerata L. – srha říznačka Danthonia decumbens (L.) DC. – trojzubec poléhavý Deschampsia caespitosa (L.) P. B.– metlice trsnatá Epilobium palustre L. – vrbovka bahenní; *,C4a Equisetum fluviatile L. – přeslička poříční Equisetum sylvaticum L. – přeslička lesní Eriophorum angustifolium Honck. – suchopýr úzkolistý; ○ Festuca rubra L. – kostřava červená Filipendula ulmaria (L.) Maxim. – tužebník jilmový Galium album s. lat. Mill. – svízel bílý Galium palustre L. – svízel bahenní Heracleum spondylium L. – bolševník obecný Holcus lanatus L. – medyněk vlnatý Holcus mollis L. – medyněk měkký Hypericum maculatum Crantz – třezalka skvrnitá Chaerophyllum hirsutum L. – krabilice chlupatá Juncus effusus L. – sítina rozkladitá Juncus filliformis L. – sítina níťovitá; * Knaucia arvensis (L.) Coulter – chrastavec rolní Lathyrus pratensis L. – hrachor luční Luzula multiflora (Ehrh.) Lej. – bika mnohokvětá Lycopus europaeus L. – karbinec evropský Lychnis flos-cuculi L. – kohoutek luční Lysimachia vulgaris L. – vrbina obecná Lythrum salicaria L. - kyprej vrbice Mentha arvensis L. – máta rolní Myosotis nemorosa Besser – pomněnka hajní Nardus stricta L. – smilka tuhá Pedicularis sylvatica L. – všivec ladní; §§,C2

12

Phalaris arundinacea L. – chrastice rákosovitá Phleum pratense L. – bojínek luční Plantago lanceolata L. – jitrocel kopinatý Poa trivialis L. – lipnice obecná Potentilla erecta Räuschel – mochna nátržník Potentilla palustris (L.) Scop. – zábělník bahenní; *,C4a Pteridium aquilinum (L.) Kuhn – hasivka orličí Ranunculus acris L. – pryskyřník prudký Rumex acetosa L. – šťovík kyselý Rumex obtusifolius L. – šťovík tupolistý Scirpus sylvaticus L. – skřípina lesní Scutellaria galericulata L. – šišák vroubkovaný Solanum dulcamara L. – lilek potměchuť Stellaria alsine Grimm – ptačinec mokřadní Stellaria graminea L. – ptačinec trávovitý Symphytum officinale L. – kostival lékařský Tephroseris crispa (Jacq.) Schur – starček potoční; *,C4a Urtica dioica L. – kopřiva dvoudomá Valeriana dioica L. – kozlík dvoudomý; *,C4a Veronica chamaedris L. – rozrazil rezekvítek Veronica officinalis L. – rozrazil lékařský Vicia crraca L. – vikev ptačí Viola palustris L. – violka bahenní; * Dřeviny:

Alnus glutinosa (L.) Gaertn. – olše lepkavá Frangula alnus Mill. – krušina olšová Juniperus communis L. – jalovec obecný; *,C3 Picea abies (L.) Karsten – smrk ztepilý Salix aurita L. – vrba ušatá Salix caprea L. – vrba jíva Salix fragilis L. – vrba křehká

13

Obr. 7: Výskyt vybraných vzácnějších druhů rostlin na lokalitě.

14

Vegetační charakteristika:

Obr. 8: Mapa biotopů.

1) Biotop M1.7 (Vegetace vysokých ostřic)

1a) stanoviště jehož kostru tvoří ostřice zobánkatá (Carex rostrata) společně s ostřicí černou (Carex nigra), ostřicí prosovou (Carex panicea) a suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium) [○]. Druhové složení dále doplňují machna bahenní (Potentilla palustris) [*,C4a], svízel bahenní (Galium palustre), pcháč bahenní (Cirsium palustre), škarda bahenní (Crepis paludosa) [○], kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) [*,C4a], děhel lesní (Angelica sylvestris), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), starček potoční (Tephroseris crispa) [*,C4a], violka bahenní (Viola palustris) [*], vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), máta rolní (Mentha arvensis)

1b) Stanoviště s dominantní chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea), kterou doprovází především ruderální druhy, kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a kostival lékařský (Symphytum officinale), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum). Ojediněle se vyskytují tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), sítina rozkladitá (Juncus effusus), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris)

15

2) Biotop T1.1 (Mezofilní ovsíkové louky)

stanoviště s dominantními druhy trav, ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius), kostřavou červenou (Festuca rubra), srhou říznačkou (Dactylis glomerata), medyňkem vlnatým (Holcus lanatus), lipnicí luční (Poa pratensis), psárkou luční (Alopecurus pratensis). Dále jsou zastoupeny řebříček obecný (Achillea milefolium), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys), třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), hrachor luční (Lathyrus pratensis), šťovík kyselý (Rumex acetosa), ptačinec trávovitý (Stellaria graminea). Vzhledem k blízkosti vlhkomilných biotopů stanoviště doprovází byliny vlhkých pcháčových luk (T1.5) jako jsou pcháč bahenní (Cirsium palustre), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), děhel lesní (Angelica sylvestris), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris)

3) Biotop T1.6 (Vlhká tužebníková lada)

3a) Stanoviště s dominantní vrbinou obecnou (Lysimachia vulgaris), kterou doplňují tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), svízel bahenní (Galium palustre), škarda bahenní (Crepis paludosa) [○], metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), pcháč bahenní (Cirsium palustre), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), sítina níťovitá (Juncus filiformis) [*], sítina rozkladitá (Juncus effusus), ostřice zobánkatá (Carex rostrata), ostřice obecná (Carex nigra), ostřice měchýřkatá (Carex vesicaria), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), starček potoční (Tephroseris crispa) [*,C4a], skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata), blatouch bahenní (Caltha palustris)

3b) Druhově chudé stanoviště s dominantní skřípinou lesní (Scirpus sylvaticus), kterou doplňují vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), ostřice obecná (Carex nigra), psárka luční (Alopecurus pratensis)

4) Biotop T2.3B (Podhorské a horské smilokové trávníky bez výskytu jalovce obecného (Junuperus communis)).

stanoviště s dominantní smilkou tuhou (Nardus stricta) a dalšími druhy jako je mochna nátržník (Potentilla erecta), trojzubec poléhavý (Danthonia decumbens), psineček výběžkatý (Agrostis capillaris), rozrazil lékařský (Veronica officinalis), třeslice prostřední (Briza media), violka bahenní (Viola palustris) [*], všivec ladní (Pedicularis sylvatica) [C2], medyněk vlnatý (Holcus lanatus)

5) Biotop R2.3 (Přechodová rašeliniště):

dominantní je rašeliník (Sphagnum sp.), bylinné patro tvoří zejména suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) [○], ostřice zobánkatá (Carex rostrata), ostřice obecná (Carex nigra), ostřice prosová (Carex panicea), ostřice ježatá (Carex echinata) [*], violka bahenní (Viola palustris) [*], kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) [*,C4a], mochna bahenní (Potentilla palustris) [*,C4a], mochna nátržník (Potentilla erecta), škarda bahenní (Crepis paludosa) [○], vrbovka bahenní (Epilobium palustre) [*,C4a] a velice vzácně ostřice Hartmanova (Carex hartmanii) [*,C4a]

16

6) Biotop X7B (Ruderální bylinná vegetace mimo sídla, ostatní plochy)

dominantní je třtina křovištní (Calamagrostis epigeios), kterou doplňují srha říznačka (Dactylis glomerata), kerblík lesní (Anthriscus sylvestris), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), bolševník obecný (Heracleum sphondylium), kostival lékařský (Symphytum officinale), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa)

Zhodnocení p řínosu projektu

Studovaná lokalita přestavuje z vegetačního hlediska poměrně druhově bohaté území. Zastoupeny jsou jak druhy zcela běžné a typické pro dané biotopy, tak i druhy vzácnější a zvláště chráněné. Představuje ukázku mozaiky mokřadních společenstev, která tvoří charakteristické vegetační typy pro území Českomoravské vrchoviny. Celkem bylo zapsáno 86 rostlinných druhů, z toho 7 dřevin. Z nich 1, všivec lesní patří mezi zvláště chráněné druhy, 7 druhů je uvedeno v červeném seznamu (1x kategorie C2, 1x kategorie C3, 5x kategorie C4a) a 9 druhů patří mezi regionálně chráněné. Celkem bylo vylišeno 6 základních biotopů. Na studované lokalitě byl v hnízdním období v roce 2012 zjištěn výskyt celkem 39 druhů ptáků, které lze většinou považovat za ptáky hnízdící na lokalitě, případně v bezprostředním okolí, avšak v takovém případě využívající lokalitu jako svá loviště. Ze zaznamenaných druhů patří 4 mezi zvláště chráněné, a to 2 silně ohrožené (§§) a 2 ohrožené (§); 9 druhů je zařazeno do červeného seznamu, a to 1 jako ohrožený (EN), 4 téměř ohrožené (NT) a 4 málo dotčené (LC). Z pohledu důležitosti ochrany hnízdišť ptáků na Vysočině si lokalita aktuálně zasluhuje zvýšenou pozornost (!!) pro 2 druhy a pozornost (!) pro 6 druhů. Doložení hnízdění jednotlivých druhů by si vyžádalo podrobnější průzkum. Nejvýznamnějšími druhy jsou bekasina otavní (Gallinago gallinago) a křepelka polní (Coturnix coturnix).

Výskyt chráněných a ohrožených druhů potvrzuje důležitost správného nastavení péče o danou lokalitu. Náš Pozemkový spolek Gallinago při Pobočce ČSO na Vysočině pečuje od roku 2012 o neobhospodařované pozemky na lokalitě. Výsledky této studie budou pro nás jedním z důležitých podkladů pro nastavení odpovídající péče o tuto lokalitu.

17

Literatura EHRENDORFER F. et HANANN U., 1965: Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. –

Ber. Deutsch. Bot. Ges., 78: 35-50. GRULICH V., 2012: Červený seznam cévnatých rostlin České republiky: třetí vydání – Preslia 84/3:

631-645 (Appendix 1: 666 – 799). HUDEC K. [ed.], 1983 : Fauna ČSSR. Ptáci 3/I, 3/II. – 1. vyd., Academia, Praha: 1-1236. HUDEC K. [ed.], 1993: Metodika faunistických výzkumů v České společnosti ornitologické. – Zprávy ČSO

37: 16-32. HUDEC K. [ed.], 1994: Fauna ČR a SR. Ptáci 1. – 2. vyd., Academia, Praha: 1-672. HUDEC K., ČAPEK M., HANÁK F., KLIMEŠ J. et PAVÍZA R., 2003: Soustava a české názvosloví ptáků světa.

– Muzeum Komenského v Přerově: 1-462. HUDEC K. et ŠŤASTNÝ K. [ed.], 2005 : Fauna ČR. Ptáci 2/I, 2/II. – 2. vyd., Academia, Praha: 1-1204. CHYTRÝ M., KUČERA T., Kočí M., Grulich V. et Lustyk P. [ed.], 2010 : Katalog biotopů České

republiky – 2.vyd., AOPK, Praha: 1–445. KODET V. et KUNSTMÜLLER I., 2008: Kategorizace významu hnízdišť ptáků na Českomoravské vrchovině

z hlediska jejich ochrany. – Cinclus 19: 59-63. KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. JUN., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. et ŠTĚPÁNEK J. [ed.], 2002 : Klíč ke

květeně České republiky. – Academia, Praha. NEUHÄUSLOVÁ Z. [ed.], 1998 : Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. – Academia,

Praha. QUITT E., 1971: Klimatické oblasti Československa. – Stud. Geogr., 16: 1-83. SAVICKÝ J., 2008: Techniky akustického monitoringu ptáků. – In: KODET V., SAVICKÝ J. et HERTL I.,

2008: Závěrečná zpráva projektu Využití informačních technologií v ornitologickém výzkumu na Vysočině. – Pobočka ČSO na Vysočině, Jihlava: 9-37.

ŠŤASTNÝ K. et B EJČEK V., 2003: Červený seznam ptáků České republiky. – In: PLESNÍK J., HANZAL V. et BREJŠKOVÁ L. [eds.]: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda 22: 95-120.

18

Fotodokumentace foto Vojtěch Kodet

Centrální část lokality

Zarůstající svahové prameniště

19

všivec ladní (Pedicularis sylvatica)

mochna bahenní (Potentilla palustris) zbytek biotopu R2.3 (Přechodové rašeliniště)

20

Údolní niva Maršovského potoka s meandrujícím tokem

Údolní niva zarostlá chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea)