BRNO

JI TRVNEK (ed.)

V kletch djinStedn Evropa jako pojem a problm

Lektorovaly Iva Mlkov a Zuzana Urvlkov

Copyright Istvn Bib ddicov, ; Peter Bugge, ; Erhard Busek, ; Norman Davies, ; Istvn Fried, ; Ernest Gellner ddicov, ; Erik J. Hobsbawm, ; Drago Janar, ; Karel Kosk ddicov, , ; Vladimr Macura ddicov, ; Claudio Magris, all rights reserved, ; Ladislav Matjka, ; Roger Moorhouse, ; Ewald Osers, Copenhagen Bussiness School Press and Ewald Osers, ; Jacques Rupnik, Weidenfeld & Nicolson, an imprint of e Orion Publishing Group, London, , ; Karl Schlgel,

; George Steiner, , Ji Trvnek,

Anthology Ji Trvnek,

Translation Frantiek Benhart ddicov, , ; Adriena Borovikov, , ; Michal ern, , ; Bohumr Klpa, , ; Ji Musil, , ; Eva Musilov, , ; Karel Pioreck, ; Petruka ustrov, , ; Olga Trvnkov, ; Ale Urvlek, ; Kateina Vinov, ,

Czech edition HOST vydavatelstv, s. r. o.,

ISBN ----

Tato publikace vychz s podporou Grantov agentury R (grant . GA//)

5Obsah

Na vod .................................................................................................9

PRVN ST: GEOPOLITIKA, HISTORIEPedmluva k prvn sti ........................................................................ 15Istvn Bib/ Deformace politick kultury ve stedn a vchodn Evrop (pel. Michal ern) ............................................................................. 17Erhard Busek/ Stedn Evropa co je to? (pel. Karel Pioreck) .......... 31Karl Schlgel/ vahy o stedn Evrop (pel. Ale Urvlek) .................. 47Jacques Rupnik/ Ddictv Jalty (pel. Adriena Borovikov) ................. 62Budapesk kulat stl (pel. Olga Trvnkov) ................................. 70Vladimr Macura/ Zpasy o sted .......................................................... 87Ernest Gellner/ Krize v Kaknii (pel. Ji Musil a Eva Musilov) ......... 91Peter Bugge/ Stedn Evropa spch, nebo asko? (pel. Olga Trvnkov) ...................................................................... 97Norman Davies Roger Moorhouse/ Nvraty stedn Evropy (pel. Petruka ustrov) .................................................................... 100

DRUH ST: KULTURA, LITERATURA, ROMNPedmluva ke druh sti ................................................................... 115George Steiner/ Gyrgy Lukcs a jeho smlouva s blem (pel. Olga Trvnkov) .................................................................... 117Karel Kosk/ Haek a Kaa neboli Groteskn svt .............................. 132Istvn Fried/ K utven romnu ve stedovchodn Evrop (pel. Olga Trvnkov) .................................................................... 142Claudio Magris/ Po proudu Dunaje (pel. Kateina Vinov a Bohumr Klpa) ............................................................................... 161Lisabonsk konference o literatue (pel. Olga Trvnkov) ............... 169Eric J. Hobsbawm/ Stedn Evropa, politika a kultura (pel. Karel Pioreck) ......................................................................... 212

6 Drago Janar/ Konec tiscilet, et stolet (pel. Frantiek Benhart) ... 223Ewald Osers/ Existuje v literatue stedoevropsk identita? (pel. Olga Trvnkov) .................................................................... 231

TET ST: KONCEPTY STEDN EVROPY (VVOJOV PEHLED)Pedmluva ke tet sti ...................................................................... 241Ji Trvnek/ Zrozen stedn Evropy z ducha ............................... 243

Apendix 1: Sto poloek ke studiu stedn Evropy (anotovan bibliograe) ..................................................................... 305Apendix 2: Stedn Evropa v kostce: padest klovch pojm ............ 318O autorech ......................................................................................... 320Bibliograck a edin poznmka ....................................................... 331Jmenn rejstk ................................................................................... 334

ekni mi svou denici stedn Evropy, a j ti eknu, odkud jsi.timothy garton ash

Stedn Evropa je sporn prostor a prostor sporu: spor se vede o to, co tento prostor vlastn je.karel kosk

Ped njakou dobou jsem il na vesnici a v tto vesnici byl eznk. Ml dm na rohu ulice a tato ulice byla ve svahu. V blzkosti ves-nice byla vojensk zkladna. Jednou, kdy eznkova ena v lonici mnila lon prdlo, projel zd do mstnosti tank, protoe cesta byla zledovatl a kluzk, pedn st domu byla zniena. ena byla tak ponkud znien, ale ne pli. Kdy jsem pt potkal eznka, ptal jsem se ho, co se stalo. Pily k nm djiny, ekl.gyrgy konrd

Na ty kluky maarsk se mus jt voste.sapr vodika

9Na vod

Clem pedkldanho svazku je shromdit texty o stedn Evrop pedstavujc uvaovn o tomto fenomnu, a to po dvou linich: geo-politicko -historick a kulturn -literrn. Nejde pitom o rozhodnut dan vnjmi okolnostmi. Dan polarita toti reprezentuje pirozen rozpt naeho tmatu, nebo pro stedoevropsk diskurs je pzna-n, e () spisovatel namnoze politizuj; () historikov a politolo-gov hledaj sv nejzvanj argumenty v jevech kultury; () hrani-ce mezi tm, co je politika a co kultura, co je historick resentiment a co obecn tvrzen, co sniv nostalgie a co realita, je velmi roz oste-n; () se ocitme na zem s nepevnm jdrem a s mnoha perife-rie mi: na smantickm tasovisku; () jin pstup ne transoborov a anti esencialistick snad ani nen mon.

Editor se musel vypodat pedevm s velkm mnostvm text. Tak se musel vypodat s tm, od kterho obdob svj vbr zat, co se snail vyeit kompromisem: texty svazku zabraj povlenou dobu, piem tet st svazku se sna sledovat uvaovn o stedn Evrop v celm jeho historickm sledu. Ve vztahu ke dvma pedcho-zm je pak tato st dlem jakmsi jejich servisnm zzemm, dlem historickm rmcem.

Mon by se mohlo pojednat i o jinch editorskch koncep-tech, kter mly prvo bt realizovny. Antologie text se dala se-stavit nap. kolem hlavnch text z klovho obdob stedoevrop-skch diskus, tj. z . let (texty od autor jako T. G. Ash, E. Busek, G. Konrd, M. Kundera, Cz. Miosz, K. Schlgel ad.); dle se dala sestavit jako vbr z text, kter tomuto obdob pedchzely (I. Bib,

10

T. G. Masaryk, F. Naumann, K. Kosk, F. Palack ad.), eventul-n kter po tomto obdob nsledovaly (K. -M. Gau, A. Michnik, A. Pelinka, R. Schmidt ad.). Nabzela se i monost sestavit texty z revue Cross Currents, kterou v roce zaloil Ladislav Matj-ka a kter vychzela do roku (budapesk a lisabonsk ku-lat stl, S. Baraczak, Cz. Miosz, L. Matjka, T. Venclova ad.); v vahu pipadala monost dt dohromady antologii sestvajc z Kunderova klovho eseje z roku (nos Evropy) a z reakc na nj (F. Bondy, L. Matjka, M. Todorovov, J. Vladislav ad.). Doce-la dobe by bylo mon pedstavit si svazky sestaven pod hlem jednotlivch nrodnch i regionlnch perspektiv esk (P. Bug-ge, T. G. Masaryk, K. Kosk, J. Kroutvor, M. Kundera, M. imeka ad.), polsk (S. Baraczak, J. Borejsza, N. Davies, A. Fiut, O. Ha-lecki, Cz. Miosz ad.), maarsk (I. Bib, P. Esterhzy, P. Hank, G. Konrd, J. Szcs ad.), jihoslovansko -balknsk (M. Dor, D. Janar, D. Ki, M. Krlea, M. Todorovov ad.), rakousk (E. Brix, E. Busek, B. Kreisky, R. Menasse, A. Pelinka ad.), nmeck (P. Bender, F. Nau-mann, K. Schlgel, H. von Srbik ad.). Svj smysl by ml i vbr orientovan na klov topoi stedn Evropy, nap. na topos id a idovstv (M. Kundera, C. Magris, Cz. Miosz, G. Steiner ad.), na topos rakousko -uhersk neboli kaknsk (E. Busek, Z. Konstantinovi, J. Kroutvor, C. Magris, R. Musil ad.), na topos metropol (G. Konrd, M. Cornis -Pope, K. Schlgel, T. Venclova ad.), na topos exilu a pohle-du zvnjku (K. Brandys, S. Mrai, Cz. Miosz, G. Steiner, J. kvo-reck ad.) i na topos nostalgie za ztracenou kulturou a zmizelm svtem (F. Fejt, I. Fried, C. Magris, O. Jszi, R. Schnur ad.). Svbytn to-pos pedstavuje vztah stedn Evropy k Rusku, resp. k Sovtskmu svazu (J. Fitejn, I. B. Neumann, J. Rupnik ad.); nepehldnuteln msto zaujm i nmeck otzka (E. Busek, I. Dek, J. Ken, A. Pelin-ka ad.); sv msto by si zaslouil i topos Dunaje (P. Esterhzy, K. Vo-celka, C. Magris, S. Schaberov ad.). Vydatnm svazkem by byla i antologie sestaven z pohledu politologickho (T. G. Ash, E. Brix, A. Pelinka, J. Rupnik), stejn tak i historickho (N. Davies, O. Ha-lecki, J. Ken, R. G. Plaschka ad.) i literrnvdnho (A. Cornis--Pope, A. Fiut, I. Fried, Z. Konstantinovi ad.). Ne velkou prci by dalo sestavit i antologii shromaujc pspvky metodologick, tj. teoretick konceptualizovn stedn Evropy z pohledu komparatistiky (I. Fried, J. Neubauer, Z. Konstantinovi, S. Ttsy de Zepetnek).

Zcela jist jsme nevyerpali vechny cesty, po kterch by bylo mon se vydat, ale snad jsme poskytli teni aspo pedstavu, jak vrstevnat fenomn stedn Evropa reprezentuje, jako i e v-br jakkoli antologie text neme nebt ne vbrem prochze-jcm nkolikerm stem a ve svm vsledku pouze kompromisem

mezi kompromisy. Jde o edici, kter zkonit neme nebt vnmav k asu svho vzniku, tedy k obdob po politickch zmnch roku . Odtud plyne pomrn vrazn zastoupen text z devades-tch let dvactho stolet a mladch. hrnem: snaili jsme se najt kompromis mezi zamenm na jeden dl problm a nahodilm sbratelstvm atraktivnch text. Snaili jsme se o celek kompono-van, s vnitn logikou i strukturou. Posouzen, jak se nm to poda-ilo, a zda vbec, je na jinch.j. t.

PRVN ST

GEOPOLITIKA, HISTORIE

15

Pedmluva k prvn sti

Pznan pro pspvky prvnho oddlu je propltn historie a geo-politiky s kulturou, tj. rys, jm se stedoevropsk diskurs vyznauje en bloc. Zkonit: to, m si stedn Evropa vydobyla pozornost sv-ta, je pedevm kultura, tedy takov fenomny jako vdesk mo-derna se seces, romny M. Kundery, prask idovsk literatura, halisk renesance polsk literatury, Hakv vejk, idovt spisova-tel pc v jidi, vdesk novopozitivismus, budapesk moderna z potku dvactho stolet, c. a k. nostalgie romn J. Rotha atd. Souasn vak plat, e tyto fenomny nebyly nikdy vnmny jako zleitosti ist morfol