Inovační centrum Ústeckého kraje - Podpora …€¦ · Web viewVýroba ost. nekovových miner....
Transcript of Inovační centrum Ústeckého kraje - Podpora …€¦ · Web viewVýroba ost. nekovových miner....
VÝVOJ INOVAČNÍHO POTENCIÁLU ÚSTECKÉHO KRAJE V LETECH 2012-2017
Inovační centrum Ústeckého kraje, z. s. Vypracoval: Petr Hlaváček
květen 2019, v Ústí nad Labem
Obsah
1. Základní východiska..............................................................................................................................2
2. Seznam grafů a tabulek........................................................................................................................3
3. Lidské zdroje pro růst inovačního a výzkumného potenciálu kraje......................................................4
4. Výzkumné aktivity ve veřejné a soukromé sféře................................................................................11
5. Celkové hodnocení.............................................................................................................................17
6. Přílohy.................................................................................................................................................22
1
1. Základní východiska
Analýza vývoje inovačního potenciálu Ústeckého kraje tematicky navazuje na oblasti definované v
Regionální inovační strategii Ústeckého kraje, schválené v roce 2014 a také na Aktualizaci Regionální
inovační strategie Ústeckého kraje, schválené Zastupitelstvem Ústeckého kraje dne 28. 1. 2019.
Mapování a zhodnocení vývojových změn vychází ze souboru ukazatelů, dlouhodobě sledovaných
v předchozích zprávách a monitorovaných v návaznosti na dostupná data o vývoji inovačního potenciálu
Ústeckého kraje.
V době zpracování studie Český statistický úřad zveřejnil údaje v ročenkách krajů a dalších
statistických databázích ČSÚ o krajích za rok 2017. Zachování obdobného souboru sledovaných
statistických dat má za cíl dlouhodobě sledovat vybrané ukazatele a jejich změny v kontextu benchmarku
dat za Ústecký kraj s vybranými kraji, které jsou s Ústeckým krajem buď geograficky nebo strukturně
blízké, z těchto důvodů je pro komparaci dat vybrán Moravskoslezský kraj, Liberecký kraj a Karlovarský
kraj.
2
2. Seznam grafů a tabulek
Graf 1: Zaměstnanci VaV v podnikatelském sektoru (na 10 tis. EA) .………………………………………………………. 5
Graf 2: Zaměstnanci VaV ve VŠ (na 10 tis. EA) .………………………………………………………………………………………. 5
Graf 3: Zaměstnanci VaV v vládním sektoru (na 10 tis. EA) ……………………………………………………………………. 6
Graf 4: Podíl IT odborníků na 10 tis. EA podle krajů………………………………………………………………………………… 7
Graf 5: Podíl populace s terciárním vzděláním z celkového počtu obyvatel
v kraji (%) …………………………………………………………………………………………………………………………………………….... 7
Graf 6: VŠ studenti ve vybraných oborech (přírodní vědy, matematika,
informatika; v %) ……………………………………………………………………………………………………………………………………. 8
Graf 7: VŠ studenti ve vybraných oborech (technika, výroba a stavebnictví; v %) …………………………………… 9
Graf 8: Podíl neumístěných uchazečů o zaměstnání podle délky evidence v kraji (6 až 9 měsíců)
na celk. nezaměstnanosti (%) ……………………………………………………………………………………………………………... 10
Graf 9: Průměrné výdaje na vědu a výzkum na celk. počtu zaměstnanců VaV v Kč……………………………..... 12
Graf 10: Průměrné výdaje na vědu a výzkum na zaměstnance VaV v Kč
(v podnikatelském sektoru) ……………………………………………………………………………………………………...…………. 13
Graf 11: Průměrné výdaje na vědu a výzkum na zaměstnance VaV v Kč
(v sekci vysoké školy) ……………………………………………………………………………………………………………………………. 14
Graf 12: Udělené patenty v ČR domácím přihlašovatelům podle roku udělení
patentu a kraje (na 10 tis. EA) ………………………………………………………………………………………………………………. 14
Graf 13: Udělené patenty v ČR soukromým podnikům podle krajů……………………………………………………….. 15
Graf 14: Tržby za inovované produkty na EA ve sledovaných obdobích (v Kč) ………………………………………. 16
Graf 15: Poměr tržeb z prodeje výrobků a služeb průmyslové povahy podle CZ-NACE
(ÚK, ČR=0, v %) …………………………………………………………………………………………………………………………………….. 20
Tabulka 1: Vývoj počtu VaV pracovníků absolutně v krajích………………………………………………………………….. 12
Tabulka 2: Změna v počtu zaměstnaných dle odvětví mezi roky 2012 a 2017
(v tis. osob) ………………………………………………………………………………………………………………………………………….. 17
3
Tabulka 3: Změna v počtu zaměstnaných dle odvětví mezi roky 2012 a 2017 (v %) ……………………………… 18
3. Lidské zdroje pro růst inovačního a výzkumného potenciálu kraje
V oblasti lidských zdrojů byly zmapovány vybrané ukazatele, pro posuzování vývojových změn
v Ústeckém kraji s relevancí k vytváření inovační a konkurenceschopné ekonomiky.
V oblasti lidských zdrojů byly sledovány ukazatele:
Počet zaměstnanců pracujících ve výzkumu a vývoji, přepočteny na 10 tisíc ekonomicky aktivních
osob. Tento ukazatel byl dále rozdělen na detailnější hodnocení v kategorii počet zaměstnanců,
pracujících ve výzkumu a vývoji v podnikatelském sektoru na 10 tis. ekonomicky aktivních osob
a na počet zaměstnanců, pracujících ve výzkumu a vývoji v podnikatelském sektoru a pak také ve
vládním sektoru, v přepočtení na 10 tis. ekonomicky aktivních osob. Údaje jsou publikovány za
období let 2012-2017.
Podíl IT odborníků na 10 tis. EA podle krajů v letech 2012-2017
Podíl populace s terciárním vzděláním z celkového počtu obyvatel v kraji (%) v letech 2012-2017
VŠ studenti ve vybraných oborech (přírodní vědy, matematika, informatika) v letech 2012 - 2017
VŠ studenti ve vybraných oborech (technika, výroba a stavebnictví) v letech 2012 - 2017
Podíl neumístěných uchazečů o zaměstnání na celkové nezaměstnanosti v kraji (%) v letech 2012
- 2017
4
Graf 1
Zdroj: ČSÚ, statistické ročenky Ústeckého, Libereckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje za rok 2018.
Graf znázorňuje počet zaměstnanců ve vědě a výzkumu v podnikatelském sektoru (na 10 tis.
ekonomicky aktivních obyvatel). V posledních letech dochází k mírnému růstu ukazatele ve sledovaných
krajích od počátku sledovaného období až do roku 2016. V Ústeckém kraji byl v roce 2016 zaznamenán
mírný pokles hodnot. Nejvíce naopak rostl Liberecký a Moravskoslezský kraj, a to v roce 2017.
Graf 2
Zdroj: ČSÚ, statistické ročenky Ústeckého, Libereckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje za rok 2018.
5
Zaměstnanců ve vědě a výzkumu při vysokých školách (na 10 tis. ekonomicky aktivních obyvatel)
bylo nejvíce na počátku sledovaného období v Moravskoslezském kraji. Od roku 2013 se ale jejich počet
snížil. U Libereckého kraje vykazuje ukazatel klesající tendenci. V Moravskoslezském kraji je průběh
křivky proměnlivý a nevyznačuje se stálým trendem. Klesající tendenci mají hodnoty ukazatele
i u Libereckého kraje, kde klesají každým rokem sledovaného období. Pozitivní je zjištění, že Ústecký kraj
vykazuje naopak rostoucí tendenci. Počet zaměstnanců ve vědě a výzkumu na VŠ v kraji mezi roky 2012
a 2017 nepatrně vzrostl. V Karlovarském kraji jsou hodnoty téměř nulové.
Graf 3
Zdroj: ČSÚ, statistické ročenky Ústeckého, Libereckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje za rok 2018.
Vývoj počtu zaměstnanců ve vědě a výzkumu ve vládním sektoru (na 10 tis. EA obyvatel) ukazuje
graf č.3. Nejvyššího růstu dosáhl během sledovaného období Liberecký kraj, který svého maxima dosáhl
v roce 2015. V tomto roce byla hodnota ukazatele nejvyšší ze všech sledovaných územních celků za celé
sledované období. Od té doby v Libereckém kraji počet zaměstnanců ve VaV ve vládním sektoru klesal.
Nejméně měl zaměstnanců VaV ve vládním sektoru Karlovarský kraj, zatímco v Ústeckém kraji lze
pozorovat nárůst hodnoty uvedeného ukazatele i v celkovém hodnocení mezi roky 2012 a 2017.
Vývojový trend u Moravskoslezského kraje tohoto ukazatele nebyl výrazný, nicméně od roku 2014 se
projevuje velmi slabý pokles.
6
Graf 4
Zdroj: ČSÚ, statistické ročenky Ústeckého, Libereckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje za rok 2018.
Graf ukazuje podíl IT odborníků na 10 tis. ekonomicky aktivních obyvatel dle jednotlivých
sledovaných krajů. Po celé sledované období je nejvyšší podíl IT odborníků dlouhodobě nejvyšší
v Libereckém kraji. Naopak nejnižší hodnoty ukazatele po celé sledované období ze všech krajů vykazuje
Karlovarský kraj. V letech 2015 až 2017 se hodnoty krajů Ústeckého a Karlovarského přibližovaly, neboť
v Ústeckém kraji jejich počet výrazněji neroste.
Graf 5
Zdroj: ČSÚ, statistické ročenky Ústeckého, Libereckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje za rok 2018.
7
Graf zobrazuje podíl populace s terciálním vzdělání na celkovém počtu obyvatel v kraji v procentech.
Ústecký kraj po celé sledované období v tomto ukazateli dlouhodobě roste a kraj se pozvolna dostává na
úroveň podobnou v Libereckém a v Karlovarském kraji. Maxima Ústecký kraj dosáhl v roce 2017, kdy
podíl populace s terciálním vzděláním v kraji přesáhl 10 %. V Moravskoslezském kraji podíl populace také
dlouhodobě roste, i když nikoliv po celé sledované období, tzn. vyjma roku 2014.
U Karlovarského kraje dosáhl ukazatel maxima v roce 2017. V Libereckém kraji se neprojevoval
výrazný růstový trend, na rozdíl od ostatních sledovaných krajů, kraj spíše stagnuje. Hodnoty ukazatele
u Libereckého kraje klesaly od počátku sledovaného období (2012) a svého minima dosáhl ukazatel
v roce 2015.
Graf 6
Zdroj: ČSÚ, statistické ročenky Ústeckého, Libereckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje za rok 2018.
Graf č. 6 zobrazuje vývoj podílu studentů VŠ ve vybraných oborech přírodních věd, matematiky
a informatiky. Celkovou situaci charakterizuje dlouhodobý pokles atraktivity uvedených oborů, od roku
2012 do roku 2017 graf znázorňuje markantní propad hodnot u všech sledovaných územních celků.
Hodnoty dosáhly minima právě v posledním sledovaném roce 2017. Jen v Ústeckém kraji byl po roce
2016 pozorován nepatrný nárůst hodnot.
8
Graf 7
Zdroj: ČSÚ, statistické ročenky Ústeckého, Libereckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje za rok 2018.
Graf č.7 poukazuje na vývoj podílu VŠ studentů ve vybraných oborech: technika, výroba
a stavebnictví, v porovnání s předchozím ukazatelem není vývoj tak záporný. Lze říci, že hodnoty
u jednotlivých krajů jsou na počátku sledovaného období velmi rozdílné. Tyto rozdíly se snižují kolem
roku 2016, kde se všechny sledované kraje hodnotově v podílu počtu studentů uvedených oborů značně
podobají. V roce 2017 se již hodnoty začaly více regionálně diferencovat. Při porovnání změn mezi roky
2016 a 2017 se spíše projevuje mírný pokles podílu těchto studentů.
Ukazatel např. u Moravskoslezského kraje klesal po celé sledované období. Naopak u Karlovarského
kraje hodnoty skokově narostly již v roce 2013, což je částečně dáno i malým počtem sledovaného
souboru. U Ústeckého kraje je vývojová křivka poměrně proměnlivá. Od roku 2012 do roku 2015 se spíše
projevoval určitý pokles, ale od roku 2015 podíl studentů v oborech technických a průmyslových a také
ve stavebnictví spíše rostl.
9
Graf 8
Zdroj: ČSÚ, statistické ročenky Ústeckého, Libereckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje za rok 2018.
Podíl neumístěných uchazečů o zaměstnání v kraji na celkové nezaměstnanosti (v %) byl nejmenší
v Karlovarském kraji, a to po celé sledované období. Maxima hodnot ze všech sledovaných územních
celků dosáhl Ústecký kraj v roce 2016. V roce 2017 ale hodnoty ukazatele poklesly zhruba na úroveň
Libereckého kraje. U Libereckého kraje se podíl neumístěných uchazečů v roce 2017 oproti počátku
sledovaného období zvětšil. V Moravskoslezském kraji jejich poměrné zastoupení naopak klesalo od roku
2014 až do roku 2017. Je ale nutné říci, že v absolutních hodnotách se počet nezaměstnaných
dlouhodobě snižuje a situace na trhu práce v roce 2012, v porovnání s aktuální situací, je nyní výrazně
pozitivnější.
10
4. Výzkumné aktivity ve veřejné a soukromé sféře
Oblast vědeckovýzkumných aktivit a vývojových změn v letech 2012–2017 byla sledována v rámci
dvou tematických kategorií. V prvém případě byly sledovány výdaje na vědu a výzkum, které byly
přepočteny na výzkumného pracovníka. Data byla rozdělena na celkové výdaje na VaV pracovníky
a pak také na výdaje na VaV pracovníky v podnikové sféře a na vysokých školách a univerzitách. Tyto
ukazatele poukazují na výzkumný potenciál aktérů z hlediska získávání nebo vytváření zdrojů pro jeho
financování. V kategorii výdajů na vědu a výzkum byly použity ukazatele:
Průměrné výdaje na vědu a výzkum na zaměstnance VaV v Kč v letech 2012–2017
Průměrné výdaje na vědu a výzkum na zaměstnance VaV v podnikatelském sektoru v Kč v letech
2012–2017
Průměrné výdaje na vědu a výzkum na zaměstnance VaV v Kč na vysokých školách a univerzitách
v Kč v letech 2012–2017
V druhé části byla sledována činnost v oblasti patentových aktivit v krajích, s využitím následujících
ukazatelů
Udělené patenty v ČR domácím přihlašovatelům (podle krajů na 10 tis. EA) v letech 2012–2017
Udělené patenty v ČR soukromým podnikům (podle krajů na 10 tis. EA) v letech 2012–2017
Tržby za inovované produkty na ekonomicky aktivní osoby (EA) ve sledovaných obdobích (v Kč)
11
Graf 9
Zdroj: ČSÚ, statistické ročenky Ústeckého, Libereckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje za rok
2018.
Tabulka 1. Vývoj počtu VaV pracovníků v krajích v letech 2012–2017
Kraj 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Ústecký 769 856 1 036 1 048 1 116 1 069
Liberecký 1 338 1 756 1 899 2 068 2 112 2 116
Moravskoslezský 3 459 3 965 4 742 3 793 4 280 4 267
Karlovarský 94 102 116 134 158 207
Zdroj: ČSÚ, statistické ročenky Ústeckého, Libereckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje
Výdaje na vědu a výzkum na celkovém počtu zaměstnanců vědy a výzkumu u všech sledovaných
územních celků, až na Moravskoslezský kraj, vykazují spíše klesající tendenci. U Libereckého
a Karlovarského kraje navíc hodnoty poklesly v roce 2017 oproti 2012 výrazněji než v jiných krajích.
Liberecký kraj se během poklesu dostal na minimum v roce 2015, od té doby hodnoty ukazatele mírně
stoupají. U Karlovarského kraje dosáhly hodnoty na minimum v roce 2013, následoval mírný růst, který
byl přerušen dalším poklesem v roce 2016. V roce 2017 hodnoty mírně povyrostly. Moravskoslezský kraj
si v meziročním srovnání 2012-2017 polepšil. Od roku 2012 se jeho výdaje příliš neměnily až do roku
12
2016. V roce 2017 ale mírně poklesly. Průměrné výdaje na vědu a výzkum na VaV zaměstnance
v Ústeckém kraji klesají od roku 2014 až do roku 2017.
Graf 10
Zdroj: ČSÚ, statistické ročenky Ústeckého, Libereckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje za rok 2018.
Vývoj průměrných výdajů na vědu a výzkum v podnikatelském sektoru na celkovém počtu
zaměstnanců VaV (v Kč) poukazuje na různé vývojové trendy napříč sledovanými kraji.
V Moravskoslezském kraji byl zaznamenán dlouhodobý růst až do roku 2017, kdy hodnoty poklesly takřka
na úroveň z roku 2012. U Libereckého kraje je zřejmý dlouhodobý pokles od roku 2012 až do roku 2017.
V roce 2017 se tak Liberecký kraj dostal na nejnižší úroveň ze všech sledovaných krajů. Ústecký kraj pak
vykazoval od roku 2012 proměnlivé trendy až do roku 2015. Od roku 2015 jeho hodnoty ve sledovaném
ukazateli klesaly až do roku 2017. Karlovarský kraj prokázal jako jediný růst hodnot ukazatele v roce
2017, vyšší úroveň v Karlovarském kraji částečně nahrazuje limitující faktor nerozvinutého vysokého
školství, včetně jejich výzkumných aktivit.
Graf 1113
Zdroj: ČSÚ, statistické ročenky Ústeckého, Libereckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje za rok 2018.
V Ústeckém kraji hodnoty od počátku rostly, až do roku 2014, kdy kraj v ukazateli dosáhl za celé
sledované období svého maxima a objem získaných finančních prostředků se od roku 2015 postupně
zlepšuje. Po poklesu v roce 2015 následuje pozvolný nárůst až do roku 2017. Naopak úroveň průměrných
výdajů na VaV na zaměstnance v Moravskoslezském kraji se v posledních letech dlouhodobě snižuje.
Také u Libereckého kraje byl zaznamenán pokles průměrných výdajů, hodnoty ukazatele klesaly po celé
sledované období.
Graf 12
Zdroj: ČSÚ, statistické ročenky Ústeckého, Libereckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje za rok 2018.
14
Udělené patenty v ČR domácím přihlašovatelům podle roku na 10 tisíc ekonomicky aktivních
zobrazuje graf č. 12. V Ústeckém kraji se dlouhodobě projevuje mírný růst počtu udělených patentů,
zejména od roku 2015. Díky tomu se dá považovat Ústecký kraj, společně s Moravskoslezským krajem za
regiony, kde tento ukazatel rostl po celé sledované období. Liberecký kraj od roku 2014 výrazně rostl až
do roku 2016, pak ale došlo k poklesu. Počet udělených patentů v Karlovarském kraji nejprve rostl, po
roce 2016 ale následoval růst hodnot v roce 2017.
Graf 13
Zdroj: ČSÚ, statistické ročenky Ústeckého, Libereckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje
Počty udělených patentů v ČR soukromým podnikům narostly oproti počátku sledovaného období u
všech sledovaných územních celků. Nejmarkantnější nárůst byl zaznamenán u Libereckého kraje.
Moravskoslezský kraj spolu s Ústeckým krajem, měly během sledování ukazatele podobné tvary křivek
hodnot a od počátku sledovaného období se jejich hodnoty výrazně zvýšily. U Karlovarského kraje lze
sledovat růst ukazatele bez poklesů během celého sledovaného období.
15
Graf 14
Zdroj: ČSÚ, Statistické šetření o inovačních aktivitách podniků TI 2008, 2010, 2016
ČSÚ zveřejňuje vždy v intervalu dvou let ukazatel výše tržeb za inovované produkty v krajích. Graf
č.14 vyobrazuje vývojové změny, včetně posledních publikovaných dat ČSÚ (za Liberecký kraj nebyly
hodnoty zveřejněny). Moravskoslezský kraj si zachoval dlouhodobý stabilní růst a jeho hodnoty daného
ukazatele po celé sledované období rostly. U Karlovarského kraje zůstávaly hodnoty ukazatele na
podobné úrovni. Pouze v Ústeckém kraji byl vývoj více rozkolísaný, v posledním sledovaném roce byl
zaznamenán růst.
16
5. Celkové hodnocení
Vývoj ekonomiky Ústeckého kraje doznal určitých změn v odvětvové struktuře zaměstnanosti.
Tabulka č. 2 zobrazuje jednotlivé počty zaměstnaných v odvětvích (CZ-NACE) vyjádřených za jednotlivé
kraje, a to ve změně jejich počtu mezi roky 2012 a 2017 v tisících osob. V Ústeckém kraji se počet
zaměstnaných v odvětvích většinou zvýšil, díky příznivému makroekonomickému vývoji. Nejvýrazněji
rostl zpracovatelský průmysl (přes 10 a půl tisíc zaměstnanců), zvýšila se také zaměstnanost v oblasti
veřejné správy a obrany. Počet zaměstnaných poklesl jen ve stavebnictví, v činnostech spojených
s nemovitostmi a také ve zdravotnictví a v oblasti sociální péče.
Tabulka 2. Změna v počtu zaměstnaných dle odvětví mezi roky 2012 a 2017 (v tis. osob)
MSK STC JCK PLK KVK ÚK LK KHK Pk KV JMK OK ZK P
A Zemědělství, lesnictví, rybářství 0,63 3,22 -1,20 -3,00 0,35 2,57 -0,88 0,73 -0,06 -4,20 2,14 -2,71 0,33 -0,74
B Těžba a dobývání -7,70 -0,59 -0,25 -0,42 -1,11 0,63 -0,25 -0,15 . -0,44 -0,50 0,29 . -0,07
C Zpracovatelský průmysl
17,7613,3
15,56 15,40 9,88 10,71
11,01
5,9413,0
514,42 13,09 8,81
11,70
5,14
D Výroba a rozvod elek., plynu, tepla
1,79 0,32 -2,36 -0,08 1,22 0,77 0,30 -0,77 -0,56 1,02 -1,60 0,66 -0,05 -0,32
E Zásobování vodou; 0,92 0,70 1,51 1,24 0,13 1,43 -0,39 0,69 2,69 0,66 -0,87 0,44 0,56 0,19
F Stavebnictví -4,32 -3,59 -3,82 -0,88 -0,58 -6,80 -2,81 -0,59 -5,14 -0,25 4,77 0,19 0,56 -9,83
G Velkoobchod a mal.; opr. a údr. motor. v.
-3,79 4,61 -1,99 -2,16 -1,27 2,47 -3,69 2,58 -7,36 3,23 -3,77 -3,84 2,0411,0
5
H Doprava a sklad. 6,90 -1,80 1,92 3,51 2,15 1,65 1,49 -1,04 -0,12 -0,26 1,05 0,87 -3,98 7,21
I Ubytování, stravování
-4,55 0,30 1,47 -2,83 -1,81 2,40 -2,63 -1,71 0,02 -1,73 0,04 0,31 1,32 4,45
J Informační a komunikační činnosti
6,94 1,43 0,81 0,38 . 1,52 2,33 0,61 1,97 -0,61 4,40 -0,57 2,01 3,61
K Peněžnictví a poj. -1,34 -5,41 -1,51 -2,08 -0,4 0,76 -1,64 0,51 0,28 -1,38 -2,68 0,68 -0,49 -7,04
L Činn. v obl. nemovitostí
0,37 1,18 0,12 0,30 -0,50 -2,81 1,38 0,47 -0,49 0,22 0,90 0,66 -1,00 -4,03
M Profesní, vědecké a technické činnosti
8,5814,2
33,90 0,23 -0,09 1,71 -1,75 1,81 2,27 1,49 6,04 2,10 -0,85
14,52
N Administrativní a podpůrné činnosti
-1,75 -0,96 2,79 3,13 -0,25 3,01 0,96 2,61 1,12 -0,10 -1,99 1,07 -2,03 6,82
O Veřejná správa a obrana;
1,70 8,72 3,63 1,09 2,56 5,12 1,37 3,18 3,52 2,03 5,42 2,46 -0,55 -4,35
P Vzdělávání 1,76 -0,34 4,65 0,64 -0,2 0,93 4,00 2,96 3,32 0,01 2,55 1,23 2,20 2,38
Q Zdravotní a sociální péče
8,50 7,87 4,06 -0,28 0,34 -1,25 2,93 -0,46 1,29 0,62 4,46 -2,13 -1,19 17,0
17
9R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti
3,68 0,52 -0,77 0,86 -0,6 1,80 0,51 -0,31 1,15 0,91 3,82 2,25 -0,58 -0,53
S Ostatní činnosti 0,71 -1,02 0,46 -1,56 -0,1 0,83 0,64 1,62 0,39 0,72 -0,67 1,58 -0,23 -7,00
Zdroj: ČSÚ
Z hlediska porovnávaných krajů právě zpracovatelský průmysl vzrostl v počtech zaměstnaných
nejvíce také v Libereckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji. Podobně jako v Ústeckém kraji, se ve
stavebnictví v uvedených regionech snížil počet pracovníků. U Moravskoslezského kraje poklesl počet
zaměstnanců u 6 z 19 sledovaných odvětví. U Karlovarského kraje tomu tak bylo u celkem 11 odvětví,
v Libereckém kraji v osmi případech a v Ústeckém kraji ve třech odvětvích.
Tabulka 3.
Změna v počtu zaměstnaných dle odvětví mezi roky 2012 a 2017 (v %)
MSK STC JCK PLK KVK ÚK LK KHK Pk KV JMK OK ZK P
A Zemědělství, lesnictví, rybářství -0,03 0,32 -0,72 -1,25 0,10 0,52 -0,57 -0,01 -0,39 -2,16 0,19 -1,12 0,02 -0,13
B Těžba a dobývání -1,57 -0,11 -0,10 -0,17 -0,94 0,00 -0,15 -0,07 . -0,23 -0,11 0,09 . -0,02
C Zpracovatelský průmysl
1,18 0,39 0,06 3,94 5,24 0,88 3,09 0,03 2,78 3,68 0,62 1,45 2,94 0,25
D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla
0,25 0,00 -0,89 -0,08 0,78 0,05 0,12 -0,36 -0,29 0,33 -0,35 0,19 -0,04 -0,10
E Zásobování vodou; 0,09 0,05 0,44 0,38 0,02 0,29 -0,25 0,19 1,03 0,20 -0,21 0,10 0,16 -0,01
F Stavebnictví -1,22 -1,10 -1,89 -0,72 -0,85 -1,91 -0,73 -2,70 -0,68 0,28 -0,35 -0,10 -1,92
G Velkoobchod a mal.; opr. a údr. motor. v.
-1,47 -0,16 -1,41 -1,27 -1,49 -0,24 -2,53 0,11 -3,82 0,62 -1,43 -1,86 0,31 0,87
H Doprava a sklad. 0,81 -0,83 0,23 0,92 1,11 -0,09 0,38 -0,80 -0,47 -0,46 -0,20 0,00 -1,62 0,73
I Ubytování, stravování
-1,01 -0,21 0,25 -1,15 -1,64 0,41 -1,54 -0,91 -0,20 -0,95 -0,21 0,00 0,37 0,41
J Informační a komunikační činnosti
1,10 0,03 0,17 0,04 . 0,33 1,03 0,08 0,65 -0,33 0,58 -0,26 0,68 0,14
K Peněžnictví a poj. -0,37 -1,04 -0,64 -0,81 -0,33 0,08 -0,95 0,04 -0,03 -0,67 -0,64 0,16 -0,23 -1,38
L Činn. v obl. nemovitostí
0,02 0,11 0,02 0,07 -0,41 -0,82 0,64 0,11 -0,24 0,05 0,11 0,20 -0,39 -0,71
M Profesní, vědecké a technické činnosti
1,32 1,86 1,09 -0,09 -0,24 0,22 -1,10 0,43 0,68 0,41 0,75 0,55 -0,43 1,57
N Administrativní a podpůrné činnosti
-0,50 -0,32 0,81 1,01 -0,31 0,64 0,34 0,89 0,35 -0,14 -0,52 0,25 -0,80 0,79
O Veřejná správa a obrana;
-0,05 0,96 0,76 0,09 1,38 0,87 0,31 0,72 1,01 0,42 0,54 0,45 -0,39 -1,07
P Vzdělávání -0,13 -0,46 1,17 -0,09 -0,49 -0,18 1,61 0,69 0,88 -0,42 -0,03 0,09 0,58 -0,09
Q Zdravotní a sociální péče
1,00 0,81 0,95 -0,43 -0,29 -0,85 1,11 -0,72 0,06 -0,18 0,31 -1,10 -0,68 2,13
R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti
0,56 -0,03 -0,33 0,25 -0,55 0,36 0,17 -0,21 0,41 0,30 0,56 0,70 -0,25 -0,28
S Ostatní činnosti 0,01 -0,28 0,05 -0,63 -0,19 0,06 0,22 0,52 0,07 0,20 -0,24 0,46 -0,14 -1,19
Zdroj: ČSÚ
18
Vývojové změny ve struktuře zaměstnanosti podle podílu jednotlivých odvětví ukazuje Tab. č. 3,
v procentuálním vyjádření. Podíl zaměstnanců nejvíce narostl v Ústeckém kraji ve zpracovatelském
průmyslu. Nadprůměrný růst byl také zaznamenán v sektoru veřejné správy a obrany, anebo
v administrativních činnostech. Lze proto říci, že i přes proces terciarizace ekonomiky si zpracovatelský
průmysl udržuje velmi silnou pozici. Poměrně překvapivé je snížení počtu pracovníků v oblasti zdravotní
a sociální péče, i přes růst potřeby sociálních a zdravotních služeb pro obyvatele kraje, v důsledku
stárnutí populace a růstu sociální divergence.
V detailnějším pohledu na vývoj zaměstnanosti v odvětvích jsou také patrné některé vývojové
změny. Graf č.15 porovnává odvětvovou strukturu tržeb v Ústeckém kraji s daty za ČR, tzn. kladné
hodnoty znamenají vyšší úroveň, než je republiková a záporné naopak nižší podíl, než je v národní
ekonomice.
Vyhodnotíme-li struktury tržeb v Ústeckém kraji, je zřejmé, že dlouhodobě si velmi významnou
pozici udržuje chemický průmysl, ve kterém se tržby zvýšily nejvíce oproti roku 2016. V Ústeckém kraji
má také relativně významnou pozici výroba papíru a výrobků z papíru, společně s výrobou nekovových
minerálních výrobků. U těchto odvětví se ale jejich vyšší procentuální podíl tržeb mezi roky 2016 a 2017
mírně snížil. Největší rozdíl oproti poměrnému zastoupení oboru existuje v oblasti výroby motorových
vozidel, v Ústeckém kraji vykazuje toto odvětví nižší míru tržeb, v kraji jsou také umístěni spíše výrobci
komponent a dalších součástí v produkčním řetězci tohoto oboru.
19
Graf 15
Poměr tržeb z prodeje výrobků a služeb průmyslové povahy podle CZ-NACE (ÚK, ČR=0, v %)
Pozn. Modrá – poměr tržeb v roce 2016, červená – poměr tržeb v roce 2017
Zdroj: ČSÚ, statistické ročenky Ústeckého, Libereckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje
V Ústeckém kraji jsou průmyslové aktivity v porovnání s ostatními kraji i daty za republikovou
úroveň stále nadprůměrně zastoupené, i přes silný růst terciéru v minulých letech si průmysl zachovává
velký potenciál a má nezastupitelnou úlohu v ekonomice kraje. Význam některých tradičních odvětví,
zejména chemického průmyslu, poukazuje i na jejich strategický význam pro následující roky. Na druhou
stranu se v relativně nových průmyslových odvětvích v Ústeckém kraji, spojených s automobilovým
průmyslem, projevuje dílčí pokles zaměstnanosti, poukazující na dosažení určitého vrcholu v tomto
odvětví a ve vývoji trhu.
Z makroekonomického hlediska došlo oproti roku 2016 k dalšímu poklesu je vývoji nezaměstnanosti,
související s celorepublikovým vývojem a konjunkturní fází hospodářského cyklu, ve kterém se nyní česká
ekonomika pohybuje. V následujících letech ve vývoji nezaměstnanosti již nelze očekávat další výraznější
poklesy, neboť dosažená úroveň se pohybuje blízko přirozené míry nezaměstnanosti, neboť
makroekonomické prognózy poukazují na určité známky zpomalení ekonomického růstu.
V Ústeckém kraji roste úroveň hrubého domácího produktu na obyvatele, tempo růstu se ale
pohybuje pod průměrem státu a dosahuje nižšího tempa růstu oproti průměrnému tempu v ostatních
20
krajích České republiky, jak také dokládá pokles podílu kraje na tvorbě hrubého domácího produktu
státu. V regionech s vyšší úrovní hrubého domácího produktu a realizovaných investic přepočtených na
ekonomicky aktivní osobu nebo obyvatele se zpravidla vytváří i lepší prostředí pro inovace a inovační
ekosystém.
V rámci komparace vybraných ukazatelů je patrné, že Ústecký kraj zaostává v rozvoji inovačního
prostředí za Libereckým a Moravskoslezským krajem, ale vykazuje lepší výsledky a vývojové změny oproti
Karlovarskému kraji. Moravskoslezský kraj ukazuje na relativní úspěšnost ekonomické transformace
a díky realizaci řady strukturálních změn v průmyslovém regionu, kdy také Ústecký kraj může vhodnou
inovační politikou dosáhnout vyšší kvality a rozvoje svého inovačního prostředí.
V rozvoji inovačního potenciálu regionu se promítá řada faktorů, např. struktura firem a jejich
odvětvové specializace nebo kvalita vědeckovýzkumného prostředí, které determinují i regionálně
specifické vlastnosti, specializaci a přednosti inovačního systému. Do oblastí souvisejících s inovačním
prostředím patří v moderních ekonomikách vytváření klastrů a produkčních řetězců, které kolem
jednoho nebo skupiny odvětví soustředí infrastrukturní služby, univerzity, středoškolská či jiná vzdělávací
zařízení, výzkumná a vývojová centra, banky, finanční služby, skupiny dodavatelských odvětví apod.
Pro udržení růstu ekonomiky Ústeckého kraje v dnešním globalizujícím světě je nezbytné posílení
regionálního inovačního ekosystému a podnikových inovačních procesů. V inovačním ekosystému pak
následně vznikají konkrétní synergické efekty ze spolupráce mezi regionálními aktéry, které mohou
postupně přispět i k dosažení růstu sledovaných ukazatelů. Posílení ekonomického a inovačního
potenciálu kraje je spojeno s rozvojem inovačně zaměřených firem, které napomohou restrukturalizovat
ekonomiku Ústeckého kraje. V dlouhodobém hledisku je zajištění růstu inovačního potenciálu kraje
rozhodujícím předpokladem pro vytvoření konkurenceschopné ekonomiky Ústeckého kraje.
21
6. Přílohy
Příloha 1.
Počty zaměstnaných v odvětvích v krajích České republiky v roce 2012
MSK STC JCK PLK KVK ÚK LK KHK Pk KV JMK OK ZK P
A Zemědělství, lesnictví, rybářství 11,6 16,2 16,5 12,3 3,3 7,6 4,6 10,3 12,2 15,8 15,7 13,3 7,4 2,5
B Těžba a dobývání 19,2 2 0,9 1,4 4,5 7,9 1 0,7 . 1,8 1,7 0,6 . 1
C Zpracovatelský průmysl
160,8 156,2 83,2 82,4 35,7 95 69,6 78,9 79 75,1 139,6 88,8 96,9 57,8
D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla
5,4 5 6,6 2,9 1,2 7,2 0,6 2,5 2,4 2,8 5,6 1,5 1,7 5,6
E Zásobování vodou;
5,9 5,7 2 2,9 1,7 4,2 1,9 2,5 1,1 2,4 5,2 2,8 3,2 4,3
F Stavebnictví 39,2 54,2 32,1 24,7 11 37,2 17 18,5 21,9 19,8 46,4 24,5 23 55,4
G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motor. vozidel
68,5 82,7 37,2 30,9 14,9 43,5 23,1 30,8 29,7 24 64,2 34,9 32,2 85,3
H Doprava a sklad. 32,3 54 18,7 17,3 8,5 25,4 10,7 15 14,1 12,2 32,4 17,3 14,2 36,7
I Ubytování, stravování
18,1 24,2 10,9 10,2 9,8 10,6 8,2 9,9 6,8 8,5 17,9 6,5 7,8 28,1
J Informační a komunikační činnosti
9,4 17,8 4,4 5,6 1,3 3,5 3,1 5,2 4,5 3 16,2 3,9 3,2 44,4
K Peněžnictví a poj. 11,2 22,3 7,6 5,6 2,2 6,1 4,8 5,2 4,8 4 14 4,3 4,2 40,5
L Činn. v obl. nemovitostí
3,7 6,2 1 1,7 1,6 4,3 0,8 2,3 1,4 1,2 4,1 1,3 2 14,2
M Profesní, vědecké a technické činnosti
14,5 26,7 7,7 10 4,1 11,2 7,9 8,9 7,4 6,6 25,3 9,1 9,8 62,9
N Administrativní a podpůrné činnosti
16,8 16,8 4 4,4 3,3 7,5 4 2,9 3,2 3,5 14 6 5,4 24,2
O Veřejná správa a obrana;
29,2 33,8 19,6 17 8,7 23 10,9 16,5 12,7 14,1 34,2 22 14,5 49,4
P Vzdělávání 36,4 39,2 15,5 18,6 8 20,7 10,3 14,9 14,3 14,7 40 19,4 16,3 50,7
Q Zdravotní a sociální péče
40,1 35,9 16,8 19,5 12,6 25,8 9,6 19,9 14,8 14,9 39,2 23,5 19,1 41,8
R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti
6,6 10,8 3,9 2,6 3,1 5,5 2,5 3,5 1,4 2,4 9,3 2,6 3,3 23
S Ostatní činnosti 9,4 12,7 4,8 5,4 2,9 7,6 2,8 2,8 2,7 3,2 10,4 4 4,5 18,7
Zdroj: ČSÚ
22
Příloha 2.
Počty zaměstnaných v odvětvích v krajích České republiky v roce 2017
MSK STC JCK PLK KVK ÚK LK KHK Pk KV JMK OK ZK P
A Zemědělství, lesnictví, rybářství 12,3 19,4 15,3 9,3 3,6 10,2 3,7 11 12,1 11,6 17,8 10,6 7,7 1,8
B Těžba a dobývání 11,5 1,4 0,6 1 3,4 8,6 0,7 0,6 0,6 1,4 1,2 0,9 . 0,9
C Zpracovatelský průmysl
178,6 169,5 88,7 97,8 45,6 105,7 80,6 84,8 92 89,6 152,7 97,6 108,6 62,9
D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla
7,2 5,3 4,2 2,8 2,4 8 0,9 1,8 1,9 3,8 4 2,2 1,7 5,2
E Zásobování vodou; 6,8 6,4 3,5 4,2 1,8 5,6 1,5 3,2 3,8 3,1 4,3 3,2 3,8 4,5
F Stavebnictví 34,9 50,6 28,3 23,9 10,4 30,4 14,2 17,9 16,8 19,6 51,2 24,7 23,5 45,6
G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motor. vozidel
64,7 87,3 35,2 28,7 13,7 46 19,4 33,4 22,4 27,2 60,5 31 34,2 96,4
H Doprava a sklad. 39,2 52,2 20,6 20,9 10,7 27,1 12,2 13,9 14 12 33,4 18,2 10,2 43,9
I Ubytování, stravování
13,6 24,5 12,3 7,4 8 13 5,6 8,2 6,8 6,7 17,9 6,8 9,1 32,5
J Informační a komunikační činnosti
16,3 19,2 5,2 6 . 5 5,4 5,8 6,5 2,4 20,6 3,3 5,2 48
K Peněžnictví a poj. 9,9 16,8 6 3,5 1,9 6,9 3,1 5,7 5,1 2,6 11,3 5 3,7 33,4
L Činn. v obl. nemovitostí
4 7,4 1,1 2 1,1 1,4 2,2 2,8 0,9 1,5 5 1,9 1 10,1
M Profesní, vědecké a technické činnosti
23,1 41 11,7 10,2 4,1 12,9 6,1 10,7 9,7 8,1 31,4 11,2 8,9 77,4
N Administrativní a podpůrné činnosti
15 15,9 6,8 7,5 3,1 10,5 5 5,5 4,3 3,4 12 7,1 3,4 31
O Veřejná správa a obrana;
30,9 42,5 23,2 18,1 11,3 28,1 12,2 19,7 16,2 16,1 39,6 24,5 14 45,1
P Vzdělávání 38,1 38,9 20,1 19,2 7,7 21,6 14,3 17,8 17,6 14,7 42,6 20,6 18,5 53,1
Q Zdravotní a sociální péče
48,6 43,8 20,9 19,2 12,9 24,6 12,5 19,5 16 15,5 43,6 21,4 17,9 58,8
R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti
10,2 11,3 3,1 3,5 2,4 7,3 3 3,2 2,6 3,3 13,1 4,9 2,7 22,5
S Ostatní činnosti 10,1 11,7 5,2 3,8 2,8 8,4 3,4 4,4 3,1 3,9 9,8 5,6 4,2 11,7
Zdroj: ČSÚ
23
Příloha 3.
Zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu v roce 2017 (absolutní hodnoty)
Česká republika
v tom kraje
Hl. m.Praha
Středo-
český
Jiho-český
Plzeňský
Karlo-varský
Ústecký
Libe-recký
Králové-hradecký
Pardu-bický
Vysočina
Jiho-moravský
Olo-moucký Zlínský
Moravsko-
slezský
Zpracovatelský průmysl3 446
568212 979
750 724
158 363
215 216
34 378
281 140
158 796 173 980
241 951
158 064 238 856
136 506
177 231
508 383
10 Výroba potravinářských výrobků 170 067 29 23229
88615
259 5 431 i. d.12
853 i. d. 7 83610
25714
096 17 249 10 582 10 130 6 59811 Výroba nápojů 51 052 10 310 4 647 i. d. 19 119 i. d. i. d. i. d. - - i. d. i. d. 4 385 i. d. i. d.12 Výroba tabákových výrobků i. d. - i. d. - - - - - - - - - - - -
13 Výroba textilií 38 232 i. d. - 2 110 - 2 4511
366 4 204 10 531 3 267 i. d. 9 459 i. d. - 1 57214 Výroba oděvů 4 315 704 - 468 - - - i. d. - i. d. 1 873 i. d. 213 - i. d.
15Výroba usní a souvisejících výrobků 2 533 - - i. d. - - - - - i. d. 959 i. d. i. d. 519 -
16 Zpracování dřeva, výrobků 36 083 i. d. 1 567 2 826 7 236 i. d. - - 1 580 i. d.12
469 1 279 1 910 i. d. i. d.
17 Výroba papíru a výrobků z papíru 53 515 3 831 6 615 1 895 i. d. i. d.14
478 i. d. 1 633 i. d. 1 614 - i. d. i. d. 10 662
18Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 17 284 5 793 4 064 i. d. i. d. - i. d. - i. d. i. d. i. d. 2 349 i. d. i. d. 1 407
19Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů i. d. - - - - - i. d. - - i. d. - - - - i. d.
20Výroba chemických látek a chemic-kých přípravků 129 426 5 483
26 014 6 145 i. d. i. d.
44 909 i. d. i. d. 6 378 i. d. 4 067 i. d. 18 861 7 670
21
Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků 27 855 i. d. i. d. - - - - - - - - 7 335 - - 11 720
22Výroba pryžových a plastových výrobků 227 571 14 683
14 142 8 610 16 555 5 535
11 530
11 513 12 274 5 982
13 052 16 576 8 831 80 724 7 563
23Výroba ost. nekovových miner. výrobků 104 455 19 665
10 817 4 899 7 667 2 835
17 495 3 201 4 209
10 072 i. d. 11 013 5 775 i. d. 3 245
24Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 158 895 4 978
17 851 1 278 i. d. i. d.
16 096 3 721 i. d. i. d. i. d. 6 072 4 482 2 870 88 701
25
Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 185 793 6 659
17 727
16 600 13 202
10 521
11 025 6 473 12 241
10 523
11 314 12 624 13 683 24 387 18 815
26Výroba počítačů, elektronickýcha optických přístrojů a zařízení 300 127 6 612 2 311 3 073 i. d. - i. d. i. d. i. d. i. d. i. d. 60 202 4 501 4 226 2 626
27 Výroba elektrických zařízení 235 645 38 59214
373 9 247 15 765 73314
05115
557 12 28211
51026
198 18 058 33 677 9 044 16 559
24
28 Výroba strojů a zařízení j. n. 263 997 13 85134
72515
537 28 590 71513
96922
108 8 24417
54124
774 36 493 17 885 7 131 22 434
29Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů
1 205 298 16 621
537 906
62 430 65 571 2 259
39 759
80 037 16 284
31 010
35 344 23 771 7 259 8 424
278 623
30 Výroba ostatních dopr. prostř. 48 787 7 893 i. d. - 9 153 - - i. d. - i. d. i. d. i. d. 6 865 i. d. 10 69531 Výroba nábytku 16 052 1 626 i. d. i. d. i. d. i. d. i. d. i. d. i. d. i. d. i. d. 3 236 i. d. 1 308 2 517
32 Ostatní zpracovatelský průmysl 40 730 2 37815
708 3 485 2 169 3881
192 587 2 602 i. d. 2 828 3 157 2 189 i. d. i. d.
33 Opravy a instalace strojů a zařízení 43 791 16 381 3 403 i. d. i. d. i. d.3
952 - i. d. i. d. i. d. 1 754 2 973 i. d. 4 280
Zdroj: ČSÚ
25