Ing. Miroslav Novosad, Ph.D. GEODÉZIE · možno v přibližném měřítku Obsahuje zaměřené...

40
1 GEODÉZIE 5. Podrobné měření výškopisu Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Hornicko-geologická fakulta Institut geodézie a důlního měřictví doc. Ing. Hana Staňková, Ph.D. Ing. Miroslav Novosad, Ph.D.

Transcript of Ing. Miroslav Novosad, Ph.D. GEODÉZIE · možno v přibližném měřítku Obsahuje zaměřené...

  • 1

    GEODÉZIE

    5. Podrobné měření výškopisu

    Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

    Hornicko-geologická fakulta

    Institut geodézie a důlního měřictví

    doc. Ing. Hana Staňková, Ph.D.

    Ing. Miroslav Novosad, Ph.D.

  • 2

    Obraz terénního reliéfu na mapě; je to soubor

    vrstevnic, výškových bodů s jejich výškovými

    kótami, výškopisných značek, popř. další

    prostorově působící způsob znázornění reliéfu,

    např. stínováním terénu

    Terminologický slovník VÚGTK

    Výškopis

  • 3

    Zemský povrch vytvořený přírodními silami nebo

    uměle bez objektů a jevů na něm, popř. pod

    ním a nad ním; je to souhrn terénních tvarů

    Terminologický slovník VÚGTK

    Terénní reliéf

  • 4

    Jednoduchá, zpravidla malá část terénního

    reliéfu složená z rovných, vypuklých a

    vhloubených dílčích ploch (vyvýšenina,

    sníženina, kupa, hřbet, hřeben, kužel, sedlo,

    spočinek, rokle, údolí apod.)

    Terminologický slovník VÚGTK

    Terénní tvary

  • 5

    Ukázka:

    Terénní tvary

  • 6

    Detail:

    Terénní tvary

    Sedlo

    Spočinek

  • 7

    Zemský povrch se při měření výškopisu idealizuje, nahrazuje se topografickými plochami bez drobných místních nerovností, které jsou pro dané měřítko bezvýznamné.

    Poznání geomorfologických a morfografických základů ulehčuje zaměřování terénních tvarů a jejich zákres.

    Terén (jednotlivé terénní tvary, sklon, členitost) se pozoruje a posuzuje vždy do kopce (proti svahu). V opačném směru (po svahu) se získají zkreslené informace.

    Při pečlivém zobrazování je důležité znázornění tvaru přechodu svahu.

    Měření výškopisu

  • 8

    Sklon svahuA. rovnoměrnýB. přibývajícíC. ubývající

    Měření výškopisu

    Správný zákres v případech B a C nelze (snadno) získat interpolací, nutno zachytit zaměřením potřebného počtu bodů.

  • 9

    Úžlabina vs. údolní zářez

    Měření výškopisu

    Stejné výšky (zaměřené body) i průběh dna údolí, ale jiný přechod svahů => poloha a výška nejsou jednoznačné => potřeba uchování dalších informací

  • 10

    Výškopisný měřický náčrt:

    Důležitý pro správné zakreslení výškopisu

    Kopie polohopisného náčrtu, zvětšený daný polohopisný podklad nebo volně kreslený pokud možno v přibližném měřítku

    Obsahuje zaměřené body a tzv. terénní kostru - síť hřbetnic, údolnic, tvarových čar, horizontál, spádnic, terénních hran, příp. dalších prvků dle složitosti terénu

    Vhodné provést zákres před vlastním měřením

    Měření výškopisu

  • 11

    Čáry terénní kostry:

    spádnice - čára probíhající ve směru největšího sklonu terénního reliéfu; probíhá kolmo k vrstevnicím

    hřbetnice - čára styku dvou přilehlých svahů téhož hřbetu; spojuje relativně nejvyšší body terénního tvaru a proto je rozvodnicí; má ze všech spádnic na ploše hřbetu nejmenší sklon

    údolnice - čára sledující místa největšího vhloubení údolního terénního tvaru; má ze všech spádnic tohoto terénního tvaru nejmenší sklon

    horizontála – mna bodů o stejné výšce (tvar přechodu)

    Měření výškopisu

  • 12

    Jen body (výškové kóty):

    Měření výškopisu

  • 13

    Terénní kostra:

    Měření výškopisu

  • 14

    Vrstevnice:

    Měření výškopisu

    Interpolací výšek na spojnicích mezi zaměřenými body (ve směru spádu)

  • 15

    Měření výškopisu

    Interpolace výšek:

    lineární – terén podél spojnice měřených bodů považujeme za přímku

    morfologická – spojnice je křivka s plynulou změnou křivosti

    grafická – měřítko + pravítka

    – pomocné mřížky (mechanická)

    početní – matematické určení půdorysné vzdálenosti vrstevnic

  • 16

    Měření výškopisu

    Grafická interpolace výšek:

  • 17

    Měření výškopisu

    Grafická interpolace výšek:

  • 18

    Měření výškopisu

    Početní interpolace výšek:

    Výška [m] Délka [mm]

    64,0 2,2

    65,0 13,2

    66,0 24,2

    67,0 35,2

    37,5 mm : 3,5 m

    1,1 mm (délky) na 0,1 m (výšky)

  • 19

    Volba bodů výškopisu:

    Hustota – dle výstupního měřítka, tvaru a složitosti terénu

    Výškově zaměřované podrobné body jsou voleny na polohopisných čarách a také v místech, kde je určení výškové kóty terénu nutné pro konstrukci vrstevnic.

    Podrobné výškové body na silnici a na přilehlých svazích i příkopech se volí ve směru příčných profilů a to především v lomech nivelety vozovky.

    Vždy je třeba vyšetřit a zaměřit začátek svahu či příkopu apod.

    Měření výškopisu

  • 20

    Hustota:

    Vlevo zaměřeny i body bezvýznamné pro průběh terénu, pouze snižují přehlednost a zvyšují pracnost zaměření

    Měření výškopisu

  • 21

    Volba bodů:

    Měření výškopisu

    =>

  • 22

    Volba metody:

    požadavek na přesnost výškopisu

    typ terénu

    rozsah území (např. pro malé lokality se zpravidla fotogrammetrie nepoužívá…)

    využitelnost polohopisného podkladu apod.

    Metody měření výškopisu

  • 23

    Metody:

    Geodetické Plošná nivelace Tachymetrie (nitková/diagramová) Tachymetrie s využitím elektronického tachymetru (Metody GNSS)

    Fotogrammetrie

    Metody měření výškopisu

  • 24

    Plošná nivelace:

    Doplnění výšek do polohopisu

    Nutný dostatečně podrobný polohopisný podklad

    viz předchozí přednáška

    Metody měření výškopisu

  • 25

    Tachymetrie:

    Pro současné měření polohopisu a výškopisu nebo pro samostatné doměření výškopisu do polohopisného podkladu

    Jako stanoviska se volí nejčastěji body polygonových pořadů, výšky stanovisek se určí nivelací, trigonometricky, příp. tachymetricky podle požadavků na přesnost výšek

    Jako pomocné stanovisko lze využít již zaměřených jednoznačných podrobných bodů (např. mezník)

    K orientaci osnovy směrů na stanovisku se použijí záměry na sousední stanoviska, příp. spojovací body u blokové tachymetrie

    Metody měření výškopisu

  • 26

    Tachymetrie:

    Před ukončením měření na stanovisku se doporučuje zkontrolovat výchozí orientaci

    Je vhodné během (i na konci) měření kontrolovat orientaci na zvolený jednoznačný cíl (věž, hromosvod atd.)

    Jako kontrola na novém stanovisku je dobré zaměřit alespoň jeden bod zaměřený z předchozího stanoviska

    Metody měření výškopisu

  • 27

    Tachymetrie - nitková:

    Metody měření výškopisu

  • 28

    Tachymetrie - nitková:

    Zápisník

    Metody měření výškopisu

  • 29

    Tachymetrie - nitková:

    Volba cílení umožňuje zjednodušení měření nebo výpočtu

    Metody měření výškopisu

  • 30

    Tachymetrie - nitková:

    Volba cílení – na výšku stroje

    Metody měření výškopisu

    Neřešíme rozdíl výšky stroje a čtení střední rysky => ze záměry vypočtené převýšení je přímo hodnota převýšení mezi stanoviskem a určovaným bodem

  • 31

    Tachymetrie - nitková:

    Volba cílení – na konkrétní (stálou) hodnotu čtení na lati

    Metody měření výškopisu

    Cílíme na stále stejnou hodnotu => menší riziko cílení na jinou hodnotu při změně stanoviskaPro dané stanovisko je rozdíl výšky stroje a čtení na lati konstantní

  • 32

    Tachymetrie - nitková:

    Volba cílení – čtení při vodorovné záměře

    Metody měření výškopisu

    Neřešíme přepočet na vodorovnou délku ani výpočet převýšení, od výšky horizontu přístroje odčítáme přímo hodnotu čtení střední rysky.

  • 33

    Tachymetrie – diagramová (autoredukční):Odčítáme přímo vodorovnou vzdálenost a převýšení

    Metody měření výškopisu

  • 34

    Tachymetrie – diagramová (autoredukční):Jednodušší zápisník i výpočet

    Metody měření výškopisu

  • 35

    Tachymetrie s využitím elektronického tachymetru:

    Od nitkové tachymetrie se tato metoda liší pouze přístrojovým vybavením a vyšší přesností měřených délek

    Možno provádět zaměření na větší vzdálenosti

    Ukládání měřených dat v přístroji nebo připojeném záznamníku

    Metody měření výškopisu

  • 36

    Bloková tachymetrie:Zaměřované území se rozdělí na pravidelné oblasti (bloky)

    Sousední bloky mají společné alespoň 2 body

    Stanoviska se neurčují předem, ale až během měření, není nutná přímá viditelnost mezi stanovisky

    Princip:

    Z jednoho stanoviska se zaměří tzv. spojovací bodyStejné body se zaměří i z druhého stanoviskaSouřadnice následujícího stanoviska se určí ze souřadnic spojovacích bodů protínáním z délek nebo jako volné stanoviskoSpojené bloky se transformují na identické body

    Metody měření výškopisu

  • 37

    Bloková tachymetrie:

    Metody měření výškopisu

    TransformacePodobnostní Helmertova2 ID body3 a více ID bodů

  • 38

    GNSS metody:

    Prakticky jediná smysluplně použitelná GNSS-RTK

    Poloha i výška bodu během několika sekund

    Vlastní určení výšky v terénu je BEZ KONTROLY!

    Je vhodné ověřit měření na bodě o známé výšce

    Moderní metoda, ale není „řešení pro všechno“, má svá omezení i nevýhody

    Metody měření výškopisu

  • 39

    Fotogrammetie:

    Samostatná kapitola…

    Metody měření výškopisu

  • 40

    Metody měření výškopisu

    Tády, tády, tády, ta… To je konec

    Snímek číslo 1Snímek číslo 2Snímek číslo 3Snímek číslo 4Snímek číslo 5Snímek číslo 6Snímek číslo 7Snímek číslo 8Snímek číslo 9Snímek číslo 10Snímek číslo 11Snímek číslo 12Snímek číslo 13Snímek číslo 14Snímek číslo 15Snímek číslo 16Snímek číslo 17Snímek číslo 18Snímek číslo 19Snímek číslo 20Snímek číslo 21Snímek číslo 22Snímek číslo 23Snímek číslo 24Snímek číslo 25Snímek číslo 26Snímek číslo 27Snímek číslo 28Snímek číslo 29Snímek číslo 30Snímek číslo 31Snímek číslo 32Snímek číslo 33Snímek číslo 34Snímek číslo 35Snímek číslo 36Snímek číslo 37Snímek číslo 38Snímek číslo 39Snímek číslo 40